Slovník

Cena práce označuje náklady zaměstnavatele na zaměstnance. V mzdových kalkulačkách se obvykle zjednodušuje na hrubou mzdu a pojistné zaměstnavatele. Úplné náklady práce jsou širší: zahrnují také náhrady mzdy, zaměstnanecké požitky a další sociální či personální náklady.

Cestovní náhrady nahrazují zákonem vymezené výdaje spojené s výkonem práce, například při pracovní cestě nebo cestě mimo pravidelné pracoviště. Zahrnují jízdné, ubytování, stravné a nutné vedlejší výdaje. U DPP a DPČ nárok závisí na sjednání a dalších podmínkách § 155 zákoníku práce.

Čistá minimální mzda je výsledek po odečtení pojistného zaměstnance a daně od hrubé minimální mzdy, případně se započtením daňového bonusu. Nejde o jednu zákonem stanovenou částku: záleží například na daňových slevách, dětech a nároku pracujícího důchodce na slevu ze sociálního pojistného.

Čistá mzda vzniká z hrubé mzdy po odečtení pojistného zaměstnance a daně po uplatnění příslušných slev a zvýhodnění; případný daňový bonus výsledek zvyšuje. Nemusí se rovnat částce připsané na účet, kterou ovlivňují další srážky nebo například cestovní náhrady.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě snižuje daň při splnění podmínek § 35c zákona o daních z příjmů, zejména společně hospodařící domácnosti. Výše se liší pro první, druhé a třetí či další dítě; při nároku dítěte na průkaz ZTP/P je dvojnásobná. Část převyšující daň po slevách může při splnění dalších podmínek tvořit vyplácený daňový bonus.

Daňový bonus je část daňového zvýhodnění na děti, která převyšuje daň po slevách. Roční bonus vyžaduje alespoň šestinásobek minimální mzdy v rozhodných příjmech ze zaměstnání nebo samostatné činnosti a bonus alespoň 100 Kč. Měsíční bonus u zaměstnavatele vyžaduje nejméně polovinu minimální mzdy v příjmech ze zaměstnání a bonus alespoň 50 Kč.

Denní vyměřovací základ je výchozí částka pro výpočet dávek nemocenského pojištění. U zaměstnance jde zpravidla o úhrn započitatelných příjmů za 12 měsíců před měsícem vzniku sociální události dělený kalendářními dny po odečtení vyloučených dnů. Před výpočtem dávky se upravuje redukčními hranicemi.

Dlouhodobé ošetřovné podporuje nemocensky pojištěnou osobu při dlouhodobé péči. Činí 60 % redukovaného denního základu, nejdéle 90 kalendářních dnů. Zpravidla je nutná alespoň čtyřdenní hospitalizace ošetřovaného a předpoklad nejméně 30 dnů následné domácí péče; u nevyléčitelně nemocného v paliativní péči hospitalizace nutná není. Pečující musí splnit také podmínky předchozího pojištění.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) je písemná dohoda mimo pracovní poměr. Rozsah práce nesmí v průměru překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby, zpravidla 20 hodin týdně; průměr se posuzuje za dobu dohody, nejdéle 52 týdnů. V roce 2026 je rozhodná částka pro pojistnou účast 4 500 Kč, přičemž sociální pojištění rozlišuje i zaměstnání malého rozsahu. Daň se posuzuje nezávisle na pojistné hranici.

Dohoda o provedení práce (DPP) je písemná dohoda mimo pracovní poměr s limitem 300 hodin práce za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele; více jeho DPP se sčítá. V roce 2026 se sociální a zdravotní pojistné odvádí při dosažení měsíčního započitatelného příjmu 12 000 Kč, z celého základu. Daň se posuzuje samostatně. Při splnění podmínek vzniká také nárok na dovolenou.

Dohoda o rozvázání pracovního poměru vyjadřuje souhlas zaměstnance a zaměstnavatele se skončením k určenému dni. Musí být písemná a každá strana obdrží vyhotovení; neběží výpovědní doba. Uvedení důvodu není obecně povinné, ale doložení skutečného důvodu je důležité pro odstupné nebo jednorázovou náhradu při pracovním poškození zdraví.

Doplatek zdravotního pojistného do minima vzniká zaměstnanci, na kterého se vztahuje minimální vyměřovací základ a jehož započitatelné příjmy ho nedosáhnou. Činí 13,5 % rozdílu a zpravidla jej hradí zaměstnanec přes zaměstnavatele. Při překážkách na straně zaměstnavatele rozdíl hradí zaměstnavatel; některé osoby, například celoměsíční státní pojištěnci, minimum dodržovat nemusí.

Dovolená je pracovní volno s náhradou mzdy či platu. Základní roční výměra činí nejméně 4 týdny, u vymezených zaměstnavatelů 5 a u pedagogických a akademických pracovníků 8 týdnů; nárok se počítá v hodinách. Čerpání zpravidla určuje zaměstnavatel. Převod se řídí zákonnými podmínkami; proplacení nevyčerpané dovolené je možné při skončení poměru, s výjimkou dodatkové dovolené.

Exekuce srážkami ze mzdy znamená, že plátce mzdy zadržuje a následně odvádí zákonem určenou část příjmu na dluh. Doručení příkazu zakládá srážení; odeslání částek se řídí dalšími procesními podmínkami. Výpočet chrání nezabavitelnou část příjmu, rozděluje část zbytku na třetiny a nad zákonnou hranicí umožňuje sražení bez tohoto omezení.

Hrubá mzda je odměna za vykonanou práci před daní, pojistným zaměstnance a dalšími srážkami. Zahrnuje základní mzdu, příplatky a přiznané odměny; skutečná měsíční částka se může lišit od sjednané základní mzdy. Náhrady mzdy jsou podle zákoníku práce samostatným plněním.

Karenční doba bylo období na začátku pracovní neschopnosti bez náhrady mzdy: první tři pracovní dny, nejvýše 24 neodpracovaných hodin rozvržených směn. Od 1. 7. 2019 je zrušena. Při splnění zákonných podmínek náleží náhrada již za první zameškanou směnu v prvních 14 kalendářních dnech neschopnosti.

Konkurenční doložka je písemná dohoda, která může zaměstnance nejvýše na rok po skončení zaměstnání zavázat nevykonávat konkurenční výdělečnou činnost. Lze ji sjednat jen tehdy, je-li to vzhledem k získaným informacím a znalostem spravedlivě odůvodněné. Zaměstnavatel za každý měsíc plnění platí nejméně polovinu průměrného měsíčního výdělku.

Maximální vyměřovací základ je roční strop sociálního pojistného zaměstnance a důchodového pojistného OSVČ: 48násobek průměrné mzdy, v roce 2026 celkem 2 350 416 Kč. U jednoho zaměstnavatele se nad strop pojistné neodvádí; při souběhu více zaměstnavatelů žádá zaměstnanec o vrácení svého přeplatku, pojistné zaměstnavatelů se nevrací. Zdravotní pojištění roční strop nemá.

Mediánová mzda je prostřední hodnota seřazeného rozdělení mezd. Ukazuje střed rozdělení a oproti průměru ji méně ovlivňují jednotlivé extrémně vysoké výdělky. Nemusí však být v každém souboru nižší než průměrná mzda.

Minimální mzda je zákonná dolní hranice odměny za práci. V roce 2026 činí při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin 22 400 Kč měsíčně nebo 134,40 Kč za hodinu. Při kratším úvazku se měsíční minimum poměrně snižuje. Nedosáhne-li posuzovaná mzda nebo odměna z dohody minima, náleží doplatek.

Mzda je peněžní nebo naturální odměna za práci u zaměstnavatele, který neodměňuje platem podle § 109 odst. 3 zákoníku práce. Sjednává se smlouvou, stanoví vnitřním předpisem nebo určuje mzdovým výměrem. Náhrady mzdy se za mzdu za práci nepovažují.

Mzdový výměr je písemný dokument zaměstnavatele o odměňování mzdou. Obsahuje způsob odměňování, termín a místo výplaty, pokud již nejsou ve smlouvě nebo vnitřním předpisu. Předává se před začátkem práce; při změně je nutný nový výměr před začátkem práce v den účinnosti změny (§ 113 zákoníku práce).

Náhrada mzdy je plnění zaměstnavatele za zákonem nebo dohodou vymezenou dobu bez výkonu práce, například za dovolenou nebo některé překážky v práci. Za dovolenou náleží průměrný výdělek; u překážek závisí nárok i výše na jejich druhu. Průměrný výdělek se zpravidla zjišťuje z předchozího čtvrtletí, při nedostatku odpracované doby se použije pravděpodobný výdělek.

Náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě poskytuje zaměstnavatel během prvních 14 kalendářních dnů, při splnění podmínek nemocenského pojištění a za trvání zaměstnání. Náleží za zameškané pracovní hodiny a příslušné svátky od prvního dne, zpravidla ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku. Od 15. dne může navázat nemocenské od ČSSZ.

Naturální mzda je část odměny za práci poskytnutá výrobky, pracemi nebo službami místo peněz. Vyžaduje souhlas zaměstnance, dohodnuté podmínky a přiměřenost jeho potřebám. V penězích musí zůstat alespoň příslušná minimální mzda; lihoviny, tabákové výrobky a jiné návykové látky jsou vyloučeny.

Nemocenské, běžně označované jako nemocenská, je dávka nemocenského pojištění při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě. ČSSZ je zpravidla vyplácí od 15. kalendářního dne: 60 % redukovaného denního základu do 30. dne, 66 % od 31. do 60. dne a 72 % poté. Prvních 14 dnů může zaměstnanci za pracovní hodiny náležet náhrada mzdy; OSVČ ji nedostává.

Neplacené volno je pracovní volno bez náhrady mzdy. Nad rámec zákonných překážek závisí na dohodě; zaměstnavatel jím nesmí nahrazovat své placené překážky. Z nevyplacené mzdy se pojistné ani daň nepočítají, při trvání zaměstnání však může vzniknout doplatek zdravotního pojištění do minima. Ten se neuplatní u zákonných výjimek, například po dobu, kdy je zaměstnanec státním pojištěncem.

Nezabavitelná částka chrání část čistého příjmu před exekučními a obvyklými insolvenčními srážkami. V roce 2026 základ na dlužníka tvoří 85 % součtu zákonem určeného životního minima, normativního nájemného a energetického paušálu. Přičítají se jen zákonem uznané vyživované osoby; manžel či partner se nezapočítává automaticky. Celková nezabavitelná částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Nezdanitelné části podle § 15 zákona o daních z příjmů snižují základ daně před jejím výpočtem. Za stanovených podmínek zahrnují například dary, úroky na financování bytové potřeby a vlastní příspěvky na daňově podporované produkty spoření na stáří či pojištění dlouhodobé péče. Uplatňují se ročně v přiznání nebo zúčtování, mají limity a snižují daň podle příslušné sazby, nikoli korunu za korunu.

Nominální mzda vyjadřuje výdělek v penězích a běžných cenách, bez očištění o změnu cenové hladiny. Její zvýšení samo o sobě neznamená růst kupní síly; ten zachycuje reálná mzda.

Odstupné náleží při výpovědi zaměstnavatele nebo dohodě ze stanovených důvodů. U organizačních důvodů jde zpravidla nejméně o 1, 2 nebo 3 průměrné měsíční výdělky podle délky zaměstnání. Při dosažení nejvyšší přípustné expozice je minimum 12násobek. Po pracovním úrazu, nemoci z povolání či ohrožení touto nemocí se od června 2025 za stanovených podmínek poskytuje samostatná jednorázová náhrada; běžná nemoc sama odstupné nezakládá.

Odvody ze mzdy zahrnují sociální a zdravotní pojistné a daň z příjmů ze zaměstnání. Zaměstnavatel část sráží zaměstnanci z příjmu a vlastní část pojistného hradí nad rámec hrubé mzdy. Účast na pojištění, vyměřovací základy a daňové slevy závisí na konkrétním zaměstnání. Hrubá mzda a pojistné hrazené zaměstnavatelem tvoří běžně uváděnou cenu práce.

Okamžité zrušení ukončuje pracovní poměr doručením písemného jednání bez výpovědní doby, pouze ze zákonných důvodů. Zaměstnavatel je může použít například při zvlášť hrubém porušení povinností. Zaměstnanec například při nevyplacení mzdy ani 15 dnů po skončení období splatnosti nebo pokud po doložení vážného ohrožení zdraví nedostane do 15 dnů jinou vhodnou práci. Důvod musí být konkrétně vymezen.

Ošetřovné je dávka nemocenského pojištění při nezbytné péči o nemocného nebo v zákonných případech o dítě mladší 10 let. Činí 60 % redukovaného denního základu od prvního dne, nejdéle 9 kalendářních dnů; až 16 dnů u osamělého pojištěnce, který má v trvalé péči dítě mladší 16 let bez ukončené povinné školní docházky. Od roku 2025 může při splnění podmínek náležet i pojištěným OSVČ. Společná domácnost má rodinné výjimky.

Otcovská je dávka nemocenského pojištění na 14 kalendářních dnů ve výši 70 % redukovaného denního základu. Zpravidla se nastupuje do šesti týdnů od narození či převzetí dítěte; zákon lhůtu prodlužuje při zdravotně odůvodněné hospitalizaci a upravuje i úmrtí dítěte. Dávka se čerpá souvisle. Je nutné trvající pojištění, u OSVČ zpravidla alespoň tři měsíce dobrovolného nemocenského pojištění.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) je dávka nemocenského pojištění ve výši 70 % redukovaného denního základu. Matce zpravidla náleží 28 týdnů, při péči o dvě či více narozených dětí 37. Obvykle je nutné pojištění nebo ochranná lhůta a 270 dnů účasti či započitatelných dob za poslední dva roky. OSVČ navíc potřebuje alespoň 180 dnů svého nemocenského pojištění za poslední rok; nárok mohou za podmínek mít i další pečující.

Práce na dálku je výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele, zpravidla na základě písemné dohody. Náklady se nahrazují podle prokázané výše nebo sjednaného či vnitřním předpisem zavedeného hodinového paušálu. Strany však mohou předem písemně sjednat, že náhrada zcela nebo zčásti nepřísluší. U DPP a DPČ musí být právo na náhradu sjednáno; jednostranně nařídit práci na dálku lze jen ve zvláštním zákonném případě.

Pracovní doba je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat práci nebo být na pracovišti připraven k práci podle pokynů zaměstnavatele. Stanovená týdenní pracovní doba činí zpravidla 40 hodin (u směnných provozů méně). Lze ji rozvrhnout rovnoměrně i nerovnoměrně a doplnit pružnou pracovní dobou nebo kontem pracovní doby; navazují na ni přestávky a doby odpočinku.

Pracovní smlouvou zaměstnanec a zaměstnavatel sjednávají pracovní poměr. Musí být písemná a obsahovat druh práce, místo či místa výkonu práce a den nástupu; každá strana dostane vyhotovení. Další údaje zaměstnavatel sděluje podle informační povinnosti. Ta však nenahrazuje dohodu tam, kde ji zákon vyžaduje, například při sjednání zkušební doby.

Při nejméně čtyřech exekucích vedených současně na mzdu se za zákonných podmínek srážejí dvě třetiny postižitelného zbytku i na nepřednostní dluhy. Musí jít o splatné peněžité pohledávky a plátce mzdy musí mít usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí či exekuční příkaz. Výjimka pro příjemce vymezených důchodů vyžaduje zároveň nízkou první třetinu; samotné pobírání důchodu nestačí.

Průměrná mzda označuje statistický průměr ČSÚ, ale také odlišný zákonný parametr pro některé daňové a pojistné hranice. Ten vychází ze všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu. Správná hodnota závisí na účelu a roce výpočtu.

Průměrný výdělek je pracovněprávní veličina pro náhrady mzdy, příplatky a další nároky. Zpravidla se zjišťuje jako hodinový průměr z hrubé mzdy nebo platu zúčtovaného za předchozí čtvrtletí a z odpracované doby. Při méně než 21 odpracovaných dnech se použije pravděpodobný výdělek.

Přednostní pohledávky jsou zákonem vyjmenované dluhy, například výživné, daně a pojistné. Při exekučních srážkách se mohou uspokojovat i z druhé třetiny postižitelného zbytku čisté mzdy; nepřednostní zpravidla jen z první. V první třetině rozhoduje pořadí doručení, nikoli samotná přednostnost. Další pravidla platí pro plně zabavitelný přesah a při nejméně čtyřech exekucích.

Překážky v práci jsou zákonem uznané okolnosti, které brání výkonu rozvržené práce. Mohou být na straně zaměstnance, například nemoc, péče, vyšetření nebo svatba, i na straně zaměstnavatele. Podle druhu vzniká nárok na omluvené volno, náhradu mzdy nebo dávku; ne každá omluvená absence je placená. Zaměstnanec musí překážku včas oznámit a prokázat.

Přesčas je práce na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele nad stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo rozvrh směn. Nařídit lze nejvýše 8 hodin týdně a 150 ročně; další dohoda podléhá celkovým limitům. U mzdy zpravidla náleží dosažená mzda a příplatek alespoň 25 % průměrného výdělku; místo příplatku lze dohodnout náhradní volno. Výjimkou je platné sjednání mzdy zahrnující určený rozsah přesčasů.

Za noční práci mezi 22. a 6. hodinou přísluší u mzdy příplatek nejméně 10 % průměrného výdělku, pokud není sjednána jiná minimální výše nebo způsob určení (§ 116 zákoníku práce). U platu činí příplatek 20 % průměrného hodinového výdělku. Nárok se vztahuje i na odpracované části hodin.

Za práci v sobotu nebo neděli náleží u mzdy příplatek nejméně 10 % průměrného výdělku, lze však sjednat jiné minimum a způsob výpočtu. U platu je to 25 % průměrného hodinového výdělku. U DPP a DPČ se použijí mzdová pravidla; příplatek lze za podmínek § 138 zahrnout již do sjednané odměny.

Za práci ve svátek náleží dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu této práce; za čerpání volna náleží náhrada ve výši průměrného výdělku. Místo volna lze dohodnout příplatek alespoň 100 % průměrného výdělku. Volno má být poskytnuto do konce třetího následujícího měsíce, není-li dohodnuta jiná doba.

Příplatek za ztížené pracovní prostředí náleží při vystavení ztěžujícím vlivům za podmínek nařízení vlády č. 443/2024 Sb. U mzdy činí za každý takový vliv nejméně 10 % příslušné minimální mzdy. Samotná přítomnost hluku, vibrací či jiného rizika ještě automaticky nezakládá nárok.

Příplatek za vedení je zákonná složka platu za řídicí práci podle § 124 zákoníku práce. Závisí na stupni a náročnosti řízení a za určitých podmínek náleží také zastupujícím nebo pověřeným zaměstnancům. U odměňování mzdou se zvláštní odměna za vedení řídí sjednanými či zaměstnavatelem stanovenými podmínkami.

Příplatky ke mzdě kompenzují například přesčas, práci v noci, o víkendu, ve svátek nebo ve ztíženém prostředí. Výše a podmínky se liší podle důvodu; často vycházejí z průměrného výdělku. Nároky z různých důvodů mohou vzniknout současně. U svátku a přesčasu zákon za stanovených podmínek počítá také s náhradním volnem.

Reálná mzda vyjadřuje kupní sílu výdělku po zohlednění změny cen. Pokud nominální mzda roste pomaleji než spotřebitelské ceny, reálná mzda klesá.

Redukční hranice rozdělují základ pro výpočet dávek do pásem, z nichž se započítávají různá procenta; nad poslední hranicí se příjem nezohledňuje. U nemocenského pojištění se redukuje denní vyměřovací základ, u náhrady mzdy při nemoci hodinový průměrný výdělek. Hranice pro příslušný rok vyhlašuje MPSV.

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provádí poslední zaměstnavatel na včasnou žádost zaměstnance, který splní zákonné podmínky a nemá povinnost podat přiznání. Zohlední celoroční příjmy, zálohy, odpočty a slevy; případný přeplatek vrátí. Typicky jde o příjmy od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů s učiněným prohlášením k dani. Žádost a podklady se předkládají zpravidla do 15. února následujícího roku.

Rodičovský příspěvek je dávka Úřadu práce na nejmladší dítě v rodině při splnění podmínek péče a dalších zákonných podmínek. Nárok není vázán na předchozí nemocenské pojištění ani výši příjmu rodiny, ale denní vyměřovací základ rodiče může ovlivnit maximální měsíční čerpání. U dětí narozených od roku 2024 se čerpá nejdéle do tří let, u starších do čtyř; celková částka závisí na datu narození a na vícerčatech.

Sleva na poplatníka snižuje vypočtenou daň z příjmů nejvýše na nulu. V roce 2026 činí 30 840 Kč ročně a nekrátí se podle počtu odpracovaných měsíců. Zaměstnanec s prohlášením k dani ji může uplatňovat měsíčně ve výši 2 570 Kč u jednoho zaměstnavatele. Nevyužitá sleva sama nevytváří daňový bonus; další slevy mají vlastní podmínky.

Složkami mzdy mohou být základní mzda, příplatky, prémie, osobní ohodnocení a odměny. Prémie ani bonusy nejsou automaticky nenárokové: rozhodují podmínky jejich přiznání. U nárokové složky stačí splnit stanovené podmínky; u nenárokové je potřeba také rozhodnutí zaměstnavatele o přiznání.

Sociální pojištění zaměstnance zahrnuje důchodové a nemocenské pojištění. Zaměstnavatel vypočte a srazí zaměstnancovo pojistné a odvede je spolu se svou částí, která zahrnuje i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Běžná sazba zaměstnance je v roce 2026 7,1 % vyměřovacího základu; existují zákonné slevy a roční maximum. Zaměstnavatel má vlastní sazbu, u vybraných rizikových prací vyšší.

Mzda je splatná nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci vzniku nároku. Uvnitř tohoto období musí být sjednán nebo určen pravidelný výplatní termín. Od 1. 6. 2025 má přednost převod na zaměstnancem určený účet; zákon připouští také dohodu o jiném způsobu a hotovostní výplatu.

Při oddlužení splátkovým kalendářem se srážka z příjmů zpravidla počítá v rozsahu přednostních pohledávek: dvě třetiny postižitelného zbytku a celý přesah nad zákonnou hranici. Zaměstnavatel postupuje podle rozhodnutí soudu a posílá srážky insolvenčnímu správci. Délka oddlužení a případné osvobození závisí na právním režimu a splnění povinností; samotné uplynutí tří let dluhy automaticky neodpouští.

Srážky ze mzdy zahrnují zákonné odvody, sjednané srážky i výkon rozhodnutí. Exekuční a insolvenční srážky se počítají z čistého příjmu s ochranou nezabavitelné částky. U exekuce se z postižitelného zbytku zpravidla sráží jedna třetina pro nepřednostní a dvě pro přednostní dluhy; platí výjimka nejméně čtyř exekucí a plná srážka nad zákonnou hranicí. Zaměstnavatel musí mít pro srážku právní podklad.

Stravenkový paušál je peněžitý příspěvek zaměstnavatele na stravování. V roce 2026 je u zaměstnance osvobozen do 129,50 Kč za směnu při alespoň třech hodinách práce a bez nároku na cestovní stravné během této směny. Limit odpovídá 70 % horní hranice stravného pro cestu 5–12 hodin v platové sféře. Zvláštní pravidla platí pro dlouhé směny a práci bez směn; neosvobozená část se zahrnuje do zdanění a pojistného.

Stravné je cestovní náhrada zvýšených výdajů na stravování. Tuzemské stravné se obvykle určuje podle pásem 5–12 hodin, nad 12 až 18 hodin a nad 18 hodin za kalendářní den. U odměňování mzdou platí zákonné minimum, u platu stanovené rozpětí. Bezplatná jídla ovlivňují výši podle příslušných pravidel krácení.

Superhrubá mzda byl neformální název základu daně ze zaměstnání v letech 2008–2020, kdy se příjmy pro zdanění navyšovaly o zákonem určené pojistné zaměstnavatele. Od roku 2021 bylo toto navyšování zrušeno. Superhrubá mzda není současnou mzdovou ani daňovou veličinou.

Vyměřovací základ je částka, z níž se vypočítává pojistné. U zaměstnance jej tvoří zákonem zahrnuté příjmy, zpravidla mzda, ale nemusí se rovnat každému hrubému příjmu. Minima a maxima závisí na druhu pojištění a postavení plátce: zdravotní pojištění má výjimky z minima a nemá maximální základ.

Výplatní páska je písemný doklad, který zaměstnavatel vydává při měsíčním zúčtování mzdy nebo platu. Musí uvádět jednotlivé složky a provedené srážky (§ 142 zákoníku práce). Zaměstnanec může požádat také o nahlédnutí do podkladů výpočtu. Čistá mzda se může lišit od konečné částky k výplatě.

Výpověď je jednostranné písemné jednání, jímž zaměstnanec nebo zaměstnavatel ukončuje pracovní poměr i bez souhlasu druhé strany. Musí mít písemnou formu a být doručena, jinak se k ní nepřihlíží. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez něj, zaměstnavatel jen z důvodů taxativně uvedených v zákoníku práce. Po doručení běží výpovědní doba.

Výpovědní doba je období do skončení pracovního poměru po doručení výpovědi. U výpovědí doručených od 1. června 2025 zpravidla začíná dnem doručení a trvá nejméně 2 měsíce; u důvodů podle § 52 písm. f) až h) nejméně 1 měsíc. Písemná dohoda může dobu prodloužit nebo změnit její běh. Zvláštní pravidla platí například při přechodu zaměstnavatele a v ochranné době.

Zahraniční stravné nahrazuje zvýšené stravovací výdaje při zahraniční pracovní cestě. Vychází ze sazby pro příslušný stát: nad 18 hodin plná, nad 12 až 18 hodin dvě třetiny, jinak třetina při alespoň hodině v zahraničí; při souběhu s tuzemským stravným musí zahraniční část přesáhnout 5 hodin. Uplatní se také pravidla pro snížení sazby a bezplatná jídla.

Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti je průběžná daňová platba, kterou ze zaměstnání vypočítává, sráží a odvádí zaměstnavatel. V roce 2026 se používá 15 % do měsíční hranice 146 901 Kč a 23 % pouze z přesahu. Při prohlášení k dani se zohlední měsíční slevy a případné zvýhodnění na děti. Celoroční vypořádání se provede zúčtováním nebo přiznáním, pokud jsou splněny příslušné podmínky.

Nejnižší úrovně zaručené mzdy dříve odstupňovaly ochranu odměny podle náročnosti práce. U odměňování mzdou byly od 1. 1. 2025 zrušeny; zůstává minimální mzda a vyšší nároky založené smlouvou či zaměstnavatelem. U odměňování platem se uplatňují čtyři skupiny nejnižších úrovní zaručeného platu.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění zaměstnance činí 13,5 % vyměřovacího základu. Běžně jednu třetinu nese zaměstnanec a dvě třetiny zaměstnavatel; celou částku odvádí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně. Při příjmu pod minimem může vzniknout doplatek, pokud zaměstnanec nemá zákonnou výjimku. Maximální vyměřovací základ zdravotní pojištění nemá.

Zkušební doba se sjednává písemně nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Při sjednání od 1. června 2025 může činit nejvýše 4 měsíce, u vedoucích zaměstnanců 8, zároveň nejvýše polovinu sjednané doby určité. Za jejího trvání ji lze písemně prodloužit v zákonných mezích. Poměr lze písemně zrušit i bez důvodu; zaměstnavatel to nesmí udělat v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti nebo karantény.