Nemocenská 2026: výpočet, náhrada mzdy, průběh

Ve zkratce: Pokud zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění a jsou splněny podmínky nároku, za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele zpravidla ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku za zameškané směny (§ 192 zákoníku práce). Karenční doba od roku 2019 neexistuje. Od 15. dne vyplácí ČSSZ nemocenské za kalendářní dny: běžně 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (15.–30. den), poté 66 % a od 61. dne 72 %. Základní podpůrčí doba končí nejpozději 380. kalendářním dnem od vzniku neschopnosti; zákon připouští individuální prodloužení a pro některé důchodce stanoví kratší dobu.

Informace na této stránce jsou obecné informační a nenahrazují mzdové, účetní, daňové ani právní poradenství; nemusí pokrýt konkrétní situaci. U sporných případů se obraťte na svou mzdovou účtárnu nebo příslušnou OSSZ.

Jaký je rozdíl mezi náhradou mzdy a nemocenským (kdo platí a od kdy)?

Pracovní neschopnost se v Česku hradí ze dvou různých zdrojů, které na sebe navazují. Tohle je nejčastější zdroj zmatků, proto si to vyjasněme hned na začátku. Podrobné srovnání obou dávek najdete také v samostatném textu o náhradě mzdy při nemoci.

• 1.–14. kalendářní den: náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody vyplácí zaměstnavatel podle § 192 a § 194 zákoníku práce. Vyplácí se za zameškané rozvržené směny a vymezené svátky, nikoli za volné dny bez směny.
• Od 15. kalendářního dne: dávku zvanou nemocenské vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Vyplácí se za kalendářní dny, tedy i o víkendech a svátcích.

Karenční doba (neplacené první tři dny pracovní neschopnosti) byla v České republice zrušena k 1. červenci 2019 a v roce 2026 se neuplatňuje. Náhrada mzdy proto náleží už od první zameškané směny.

Jak se počítá náhrada mzdy za prvních 14 dní (2026)?

Náhradu mzdy za prvních 14 dní počítá zaměstnavatel z průměrného hodinového výdělku (zpravidla za předchozí kalendářní čtvrtletí). Ten se nejprve redukuje přes hodinové redukční hranice a zákonná náhrada činí 60 % redukovaného výdělku. Zaměstnavatel může náhradu sjednat nebo stanovit vyšší, nejvýše do průměrného výdělku (§ 192 odst. 3); při zákonem vymezeném zavinění neschopnosti se může krátit.

Hodinové redukční hranice pro náhradu mzdy 2026

Zdroj: redukční hranice pro náhradu mzdy pro rok 2026. Hodinové hranice se podle § 192 zákoníku práce odvozují z denních redukčních hranic nemocenského pojištění (1 633 / 2 449 / 4 897 Kč) tak, že se každá vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře nahoru (1 633 × 0,175 = 285,78; 2 449 × 0,175 = 428,58; 4 897 × 0,175 = 856,98). Koeficient 0,175 je tedy součástí odvození těchto hranic — neaplikuje se znovu na váš výdělek. Platí od 1. 1. 2026.

Postup výpočtu náhrady mzdy:

1. Zjistěte svůj průměrný hodinový výdělek (najdete ho na výplatní pásce, nebo si o něj řekněte mzdové účtárně).
2. Rozdělte tento výdělek podle hranic v tabulce výše: z části do 285,78 Kč se započítá 90 %, z části mezi 285,78 a 428,58 Kč 60 %, z části mezi 428,58 a 856,98 Kč 30 % a k částce nad 856,98 Kč se nepřihlíží. Sečtením vznikne redukovaný hodinový výdělek. (Hranice už zahrnují přepočet z denních redukčních hranic, koeficientem 0,175 nic dál nenásobíte.)
3. Z redukovaného výdělku vezměte 60 % — to je zákonná náhrada za jednu zameškanou hodinu v běžném případě.
4. Vynásobte počtem zameškaných hodin (směn) v prvních 14 dnech. Tento výpočet provádí mzdový software automaticky.

Modelový příklad: náhrada mzdy z mzdy 40 000 Kč

Zaměstnanec s hrubou mzdou 40 000 Kč a 40hodinovým týdnem má průměrný hodinový výdělek zhruba 240 Kč/hod. Ten je pod 1. redukční hranicí (285,78 Kč), takže se z něj započítá 90 %:

• redukovaný výdělek: 240 × 0,90 = 216 Kč/hod
• náhrada za hodinu: 216 × 0,60 = 129,60 Kč/hod
• za 14denní nemoc obvykle zahrnující ~10 pracovních dnů (80 hodin): 129,60 × 80 = přibližně 10 368 Kč

Sazba 60 % vychází z § 192 zákoníku práce. Přesná částka závisí na rozvržení směn a na tom, kolik pracovních dnů do prvních 14 kalendářních dnů spadne.

Jak se počítá nemocenské od ČSSZ (od 15. dne)?

Od 15. dne nemoci počítá ČSSZ dávku z denního vyměřovacího základu (DVZ). DVZ je úhrn započitatelných příjmů (vyměřovacích základů na pojistné, tedy hrubé mzdy) za rozhodné období, kterým je zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem vzniku neschopnosti, vydělený počtem kalendářních dnů tohoto období.

DVZ se před výpočtem redukuje přes denní redukční hranice. Mechanismus redukce zůstává pro rok 2026 beze změny: do 1. hranice se počítá 90 %, mezi 1. a 2. hranicí 60 %, mezi 2. a 3. hranicí 30 % a k částce nad 3. hranici se nepřihlíží.

Denní redukční hranice nemocenského 2026

Zdroj: ČSSZ, Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026. Platí od 1. 1. 2026.

Procenta nemocenského podle délky nemoci

Výše nemocenského roste s tím, jak dlouho neschopnost trvá. Z redukovaného DVZ se vyplácí:

Zdroj: § 29 zákona č. 187/2006 Sb. a ČSSZ pro rok 2026. Jde o běžný případ; § 29 odst. 2 stanoví ve vymezených případech zásahu dobrovolných hasičů a dalších složek IZS 100 % redukovaného DVZ a § 31 naopak polovinu dávky při zákonem popsaném zavinění neschopnosti. Náhradu za 1.–14. den lze za podmínek § 192 odst. 3 zákoníku práce zvýšit.

Modelový příklad výpočtu redukovaného DVZ

Předpokládejme DVZ 2 959 Kč/den. Ten odpovídá ročnímu úhrnu vyměřovacích základů (hrubých mezd) zhruba 1,08 mil. Kč za 12 měsíců rozhodného období — nejde o superhrubou ani jinou veličinu. Redukce podle hranic 2026:

• z prvních 1 633 Kč → 90 % = 1 469,70 Kč
• z částky 1 633–2 449 Kč (tj. 816 Kč) → 60 % = 489,60 Kč
• z částky 2 449–2 959 Kč (tj. 510 Kč) → 30 % = 153 Kč
• redukovaný DVZ = 1 469,70 + 489,60 + 153 = 2 112,30 Kč/den (zaokrouhluje se nahoru na celé koruny → 2 113 Kč)

Nemocenské za 15.–30. den pak činí 60 % z 2 113 Kč = 1 268 Kč/kalendářní den, od 31. dne 66 % = 1 395 Kč a od 61. dne 72 % = 1 522 Kč. Každá denní dávka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Jak dlouho lze nemocenskou pobírat?

Ve zkratce: Základní podpůrčí doba končí nejpozději 380. kalendářním dnem od vzniku pracovní neschopnosti (§ 26 zákona č. 187/2006 Sb.); nejde o 380 vyplácených dnů, protože nemocenské obvykle začíná až 15. den.

Předchozí neschopnosti z období 380 dnů před vznikem nové se do podpůrčí doby započítají, pokud od skončení poslední neschopnosti netrvala pojištěná činnost alespoň 190 kalendářních dnů. Po vyčerpání základní doby může příslušný orgán nemocenského pojištění na žádost výplatu prodloužit, pokud podle posouzení lze očekávat návrat pracovní schopnosti, a to opakovaně vždy nejvýše o 3 měsíce, celkem maximálně o dalších 350 dnů (§ 27).

Poživatelům starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí nejvýše 70 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce, nejdéle do skončení pojištěného zaměstnání nebo pojištění OSVČ (§ 28). Pro ně tedy běžné maximum 380 dnů neplatí.

Jak nemocenská probíhá krok za krokem (eNeschopenka)?

Od roku 2020 funguje plně elektronická neschopenka — eNeschopenka. Většinu administrativy řeší lékař a systém ČSSZ za vás. Podrobně procesní fungování eNeschopenky, tedy tok dat mezi ČSSZ a zaměstnavatelem i role jednotlivých účastníků, rozebírá samostatný text o eNeschopence.

1. Lékař vystaví eNeschopenku. Údaj o vzniku pracovní neschopnosti se elektronicky odešle ČSSZ. Zaměstnavatel si jej může ověřit na ePortálu ČSSZ nebo získat notifikaci, pokud si ji vyžádal. Papírový „lístek na peníze" už neroznášíte.
2. Oznamte neschopnost zaměstnavateli. I když data chodí elektronicky, dejte zaměstnavateli vědět, že jste nemocní, a domluvte předání práce. Sdělte mu číslo rozhodnutí o DPN, pokud o ně požádá.
3. Dodržujte režim práce neschopného. Musíte se zdržovat na adrese uvedené v neschopence a umožnit kontrolu. V prvních 14 dnech může kontrolu provést zaměstnavatel a kontrolu může provést i správa sociálního zabezpečení. Rozsah povolených vycházek určuje lékař.
4. Náhradu mzdy za prvních 14 dní dostanete v nejbližší výplatě od zaměstnavatele.
5. Nemocenské od 15. dne vyplácí ČSSZ na váš účet, zpravidla měsíčně zpětně.
6. Ukončení neschopnosti vystaví lékař elektronicky; zaměstnavatel si údaj ověří prostřednictvím služeb ČSSZ nebo obdrží vyžádanou notifikaci.

Jaký je rozdíl mezi náhradou mzdy a nemocenským? Rychlé srovnání

Účtování náhrady mzdy a nemocenského na straně zaměstnavatele rozebírá text účtování mezd.

Časté chyby a omyly

• „Tři dny nemoci jsou neplacené." Není pravda. Karenční doba zanikla 1. 7. 2019; náhrada mzdy náleží od první zameškané směny.
• Záměna náhrady mzdy a nemocenského. Jde o dvě různé dávky z různých zdrojů s odlišným výpočtem. „Nemocenská" jako lidový pojem zahrnuje obojí.
• Násobení výdělku koeficientem 0,175. Tímto koeficientem se odvozují hodinové redukční hranice z denních — neaplikuje se na váš průměrný hodinový výdělek. Výdělek se jen rozdělí podle hotových hodinových hranic (285,78 / 428,58 / 856,98 Kč).
• Očekávání, že dostanete 100 % výdělku. Náhrada i nemocenské se počítají z redukovaného základu a v procentech (60–72 %), takže příjem při delší nemoci výrazně klesá — zejména u vyšších mezd, kde se uplatní redukce.
• Porušení režimu. Pobyt mimo nahlášenou adresu nad rámec vycházek může vést k postihu, včetně krácení nebo odejmutí dávky.
• OSVČ a automatická nemocenská. OSVČ má nemocenské pojištění dobrovolné. Bez něj nemá při nemoci nárok na nemocenské od ČSSZ a navíc nedostává náhradu mzdy (tu pobírají jen zaměstnanci).

Související témata a nástroje

• karenční doba vysvětluje zrušené čekací období u náhrady mzdy.

FAQ

Kolik je nemocenská v roce 2026?

Při splnění podmínek nároku vyplácí zaměstnavatel za zameškané směny v prvních 14 dnech zákonnou náhradu mzdy 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku; lze stanovit i vyšší náhradu. Od 15. dne vyplácí ČSSZ nemocenské zpravidla ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (15.–30. den), 66 % (31.–60. den) a 72 % (od 61. dne). Zákon stanoví i výjimky, například 100 % při vymezeném zásahu člena jednotky dobrovolných hasičů a poloviční dávku při určitých zaviněných příčinách neschopnosti.

Platí se první tři dny nemoci v roce 2026?

Ano. Karenční doba, tedy neplacené první tři dny pracovní neschopnosti, byla zrušena k 1. červenci 2019. Náhrada mzdy náleží zaměstnanci už od první zameškané směny.

Jaké jsou redukční hranice nemocenské pro rok 2026?

Denní redukční hranice pro nemocenské od ČSSZ jsou v roce 2026: 1. hranice 1 633 Kč, 2. hranice 2 449 Kč a 3. hranice 4 897 Kč (zdroj: ČSSZ pro rok 2026). Pro náhradu mzdy od zaměstnavatele platí hodinové redukční hranice 285,78 Kč, 428,58 Kč a 856,98 Kč, které vzniknou vynásobením denních hranic koeficientem 0,175. Všechny tyto hranice platí beze změny po celý rok 2026.

Kdo platí nemocenskou — zaměstnavatel, nebo stát?

Obojí, podle fáze nemoci. Prvních 14 kalendářních dnů hradí náhradu mzdy zaměstnavatel (§ 192 zákoníku práce), od 15. dne vyplácí nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení (zákon č. 187/2006 Sb.).

Jak dlouho lze pobírat nemocenskou?

Základní podpůrčí doba končí nejpozději 380. dnem od vzniku neschopnosti. Do ní se započítávají i předchozí neschopnosti z období 380 dnů zpět, ledaže od poslední neschopnosti trvala pojištěná činnost alespoň 190 dnů. ČSSZ může na žádost a po posouzení výplatu prodloužit až o dalších 350 dnů (§ 27). Pro poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu třetího stupně platí zpravidla limit 70 vyplácených dnů za kalendářní rok, nejdéle do skončení pojištění (§ 28).

Mají OSVČ nárok na nemocenskou?

Jen při účasti na dobrovolném nemocenském pojištění a splnění dalších zákonných podmínek. Pojištění OSVČ musí zpravidla trvat alespoň 3 měsíce bezprostředně před vznikem neschopnosti; § 24 stanoví výjimku při návaznosti na pojištěné zaměstnání. OSVČ nedostává náhradu mzdy a nemocenské jí náleží až od 15. dne neschopnosti.

Z čeho se nemocenská počítá?

Náhrada mzdy se počítá z průměrného hodinového výdělku (zpravidla za předchozí čtvrtletí), nemocenské od ČSSZ z denního vyměřovacího základu za rozhodné období, kterým je obvykle 12 kalendářních měsíců před vznikem neschopnosti. Oba základy se před výpočtem redukují přes redukční hranice.

Související situace při pracovní neschopnosti

Kdy má zaměstnanec nárok na nemocenskou?

Zaměstnanec musí být účasten nemocenského pojištění a lékař mu musí uznat dočasnou pracovní neschopnost. Samotná eNeschopenka ještě nezaručuje nárok na dávku: u zaměstnání malého rozsahu či dohod záleží na dosažení rozhodného příjmu a mohou platit zvláštní pravidla. Pokud podmínky splní, za zameškané směny v prvních 14 dnech dostává náhradu mzdy od zaměstnavatele podle § 192 zákoníku práce, od 15. dne nemocenské od ČSSZ.

Nárok zpravidla vyžaduje účast na pojištění v době vzniku neschopnosti. Po skončení pojištění může nemocenské zachovat ochranná lhůta podle § 15; pro DPP či zaměstnání malého rozsahu se neuplatní. Zvláštní pravidlo § 15a naopak může dávku umožnit při trvající DPP nebo zaměstnání malého rozsahu i v nepojištěném měsíci po třech bezprostředně předcházejících pojištěných měsících. Karenční doba se neuplatňuje.

Má dohodář (DPP nebo DPČ) nárok na nemocenskou?

Zpravidla v měsících, kdy je z dohody účasten nemocenského pojištění. U dohody o provedení práce vzniká účast v roce 2026 při měsíčním započitatelném příjmu 12 000 Kč včetně. Při nižším příjmu z dané DPP v měsíci pojištění nevznikne; § 15a zákona o nemocenském pojištění však může dávku zachovat i v nepojištěném měsíci, pokud účast z této dohody trvala ve třech bezprostředně předcházejících měsících. U DPČ se hranice posuzuje podle režimu konkrétního zaměstnání.

Při splnění podmínek dávku od 15. dne vyplácí ČSSZ. Také pojištěnému dohodáři náleží za zameškané rozvržené směny v prvních 14 dnech náhrada odměny z dohody podle § 194 zákoníku práce, který obdobně použije § 192 a § 193. Detaily k odvodům z dohod najdete v textu o dohodě o provedení práce.

Jak funguje eNeschopenka pro zaměstnance?

eNeschopenka funguje od roku 2020. Když vás lékař uzná práce neschopným, odešle rozhodnutí elektronicky ČSSZ. Zaměstnavatel si údaje může ověřit na ePortálu ČSSZ nebo získat notifikaci, pokud o ni požádal. Žádný papírový „lístek na peníze" už neroznášíte.

Vaší rolí zůstává dát zaměstnavateli vědět, že jste nemocní, a domluvit předání práce; číslo rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti sdělíte, jen pokud o ně zaměstnavatel požádá. Náhradu mzdy za prvních 14 dní dostanete v nejbližší výplatě od zaměstnavatele, nemocenské od 15. dne posílá ČSSZ na váš účet, zpravidla měsíčně zpětně. Ukončení neschopnosti vystaví lékař opět elektronicky.

Může zaměstnanec během neschopenky pracovat?

V pojištěné činnosti, ze které nemocenské náleží, za dobu vykonávané práce nemáte nárok na jeho výplatu (§ 16 zákona o nemocenském pojištění). Po dobu prvních 14 dnů může dodržování zákonem vymezené části režimu zkontrolovat zaměstnavatel; o kontrolu může požádat i správu sociálního zabezpečení.

Musíte se zdržovat na adrese uvedené v neschopence a umožnit kontrolu; mimo ni se smíte pohybovat jen v rozsahu vycházek, které povolí lékař. Porušení režimu práce neschopného může vést k postihu, včetně krácení nebo odejmutí dávky. Nemocenské pojištění přitom může běžet z více činností souběžně, takže posouzení konkrétní situace nechte na ošetřujícím lékaři a OSSZ.

Co dělat, když nemocenská nepřišla?

Nejdřív si ujasněte, o kterou fázi jde. Za prvních 14 kalendářních dnů vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel v nejbližší řádné výplatě, takže pokud chybí, řešte ji s mzdovou účtárnou — nejde o platbu od státu. Nemocenské od 15. dne posílá ČSSZ na váš účet zpravidla měsíčně zpětně, takže první platba běžně přichází s odstupem.

Když nemocenské nedorazí ani po obvyklé lhůtě, ověřte na OSSZ, zda má správné číslo účtu a zda zaměstnavatel předal podklady k výpočtu. Nejčastější příčinou zpoždění bývá chybějící příloha k žádosti o dávku od zaměstnavatele nebo nesprávné platební údaje, nikoli zamítnutí nároku.

Co je ochranná lhůta pro nemocenskou?

Ochranná lhůta je zpravidla 7 kalendářních dnů po skončení pojištěného zaměstnání; jestliže pojištění trvalo kratší dobu, ochranná lhůta trvá jen tolik dnů (§ 15). Nemocenské tak může vzniknout i při neschopnosti začínající až po skončení pojištění. Ochranná lhůta ale neplyne například z DPP, zaměstnání malého rozsahu ani z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu třetího stupně.

Pokud onemocníte v ochranné lhůtě a splníte podmínky, vyplácí ČSSZ nemocenské od 15. dne. Náhradu mzdy za prvních 14 dní od bývalého zaměstnavatele už nedostanete — náleží jen po dobu trvání zaměstnání. Konkrétní podmínky svého případu si ověřte u příslušné správy sociálního zabezpečení.