Ve zkratce: Při pracovní neschopnosti v roce 2026 dostáváte za prvních 14 kalendářních dnů náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku (§ 192 zákoníku práce), a to už od první zameškané směny — žádná karenční doba (neplacené první tři dny) od roku 2019 neexistuje. Od 15. dne přebírá výplatu Česká správa sociálního zabezpečení a vyplácí nemocenské ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (15.–30. den), které se s délkou nemoci zvyšuje na 66 % a 72 %. Náhrada mzdy od zaměstnavatele zůstává po celých prvních 14 dní vždy na 60 % a neroste — progrese 66 % a 72 % se týká jen nemocenského od ČSSZ. Nemocenské lze pobírat nejdéle 380 kalendářních dnů.
Informace na této stránce jsou obecné informační a nenahrazují mzdové, účetní, daňové ani právní poradenství; nemusí pokrýt konkrétní situaci. U sporných případů se obraťte na svou mzdovou účtárnu nebo příslušnou OSSZ.
Jaký je rozdíl mezi náhradou mzdy a nemocenským (kdo platí a od kdy)?
Pracovní neschopnost se v Česku hradí ze dvou různých zdrojů, které na sebe navazují. Tohle je nejčastější zdroj zmatků, proto si to vyjasněme hned na začátku. Podrobné srovnání obou dávek najdete také v samostatném textu o náhradě mzdy při nemoci.
- 1.–14. kalendářní den: náhradu mzdy nebo platu vyplácí zaměstnavatel podle § 192 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Vyplácí se za pracovní dny (zameškané směny), nikoli za víkendy, kdy byste stejně nepracovali.
- Od 15. kalendářního dne: dávku zvanou nemocenské vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Vyplácí se za kalendářní dny, tedy i o víkendech a svátcích.
Karenční doba (neplacené první tři dny pracovní neschopnosti) byla v České republice zrušena k 1. červenci 2019 a v roce 2026 se neuplatňuje. Náhrada mzdy proto náleží už od první zameškané směny.
Jak se počítá náhrada mzdy za prvních 14 dní (2026)?
Náhradu mzdy za prvních 14 dní počítá zaměstnavatel z průměrného hodinového výdělku (zpravidla za předchozí kalendářní čtvrtletí). Ten se nejprve redukuje přes hodinové redukční hranice a z redukovaného výdělku se vyplácí 60 %.
Hodinové redukční hranice pro náhradu mzdy 2026
| Pásmo | Hranice (Kč/hod) | Započítá se |
|---|---|---|
| do 1. redukční hranice | 285,78 | 90 % |
| nad 1. do 2. hranice | 428,58 | 60 % |
| nad 2. do 3. hranice | 856,98 | 30 % |
| nad 3. hranici | — | 0 % |
Zdroj: redukční hranice pro náhradu mzdy pro rok 2026. Hodinové hranice se podle § 192 zákoníku práce odvozují z denních redukčních hranic nemocenského pojištění (1 633 / 2 449 / 4 897 Kč) tak, že se každá vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře nahoru (1 633 × 0,175 = 285,78; 2 449 × 0,175 = 428,58; 4 897 × 0,175 = 856,98). Koeficient 0,175 je tedy součástí odvození těchto hranic — neaplikuje se znovu na váš výdělek. Platí od 1. 1. 2026.
Postup výpočtu náhrady mzdy:
- Zjistěte svůj průměrný hodinový výdělek (najdete ho na výplatní pásce, nebo si o něj řekněte mzdové účtárně).
- Rozdělte tento výdělek podle hranic v tabulce výše: z části do 285,78 Kč se započítá 90 %, z části mezi 285,78 a 428,58 Kč 60 %, z části mezi 428,58 a 856,98 Kč 30 % a k částce nad 856,98 Kč se nepřihlíží. Sečtením vznikne redukovaný hodinový výdělek. (Hranice už zahrnují přepočet z denních redukčních hranic, koeficientem 0,175 nic dál nenásobíte.)
- Z redukovaného výdělku vezměte 60 % — to je náhrada za jednu zameškanou hodinu.
- Vynásobte počtem zameškaných hodin (směn) v prvních 14 dnech. Tento výpočet provádí mzdový software automaticky.
Modelový příklad: náhrada mzdy z mzdy 40 000 Kč
Zaměstnanec s hrubou mzdou 40 000 Kč a 40hodinovým týdnem má průměrný hodinový výdělek zhruba 240 Kč/hod. Ten je pod 1. redukční hranicí (285,78 Kč), takže se z něj započítá 90 %:
- redukovaný výdělek: 240 × 0,90 = 216 Kč/hod
- náhrada za hodinu: 216 × 0,60 = 129,60 Kč/hod
- za 14denní nemoc obvykle zahrnující ~10 pracovních dnů (80 hodin): 129,60 × 80 = přibližně 10 368 Kč
Sazba 60 % vychází z § 192 zákoníku práce. Přesná částka závisí na rozvržení směn a na tom, kolik pracovních dnů do prvních 14 kalendářních dnů spadne.
Jak se počítá nemocenské od ČSSZ (od 15. dne)?
Od 15. dne nemoci počítá ČSSZ dávku z denního vyměřovacího základu (DVZ). DVZ je úhrn započitatelných příjmů (vyměřovacích základů na pojistné, tedy hrubé mzdy) za rozhodné období, kterým je zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem vzniku neschopnosti, vydělený počtem kalendářních dnů tohoto období.
DVZ se před výpočtem redukuje přes denní redukční hranice. Mechanismus redukce zůstává pro rok 2026 beze změny: do 1. hranice se počítá 90 %, mezi 1. a 2. hranicí 60 %, mezi 2. a 3. hranicí 30 % a k částce nad 3. hranici se nepřihlíží.
Denní redukční hranice nemocenského 2026
| Pásmo | Hranice (Kč/den) | Započítá se |
|---|---|---|
| do 1. redukční hranice | 1 633 | 90 % |
| nad 1. do 2. hranice | 2 449 | 60 % |
| nad 2. do 3. hranice | 4 897 | 30 % |
| nad 3. hranici | — | 0 % |
Zdroj: ČSSZ, Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026. Platí od 1. 1. 2026.
Procenta nemocenského podle délky nemoci
Výše nemocenského roste s tím, jak dlouho neschopnost trvá. Z redukovaného DVZ se vyplácí:
| Den pracovní neschopnosti | Výplatu provádí | Výše dávky |
|---|---|---|
| 1.–14. den | zaměstnavatel | 60 % red. prům. hodinového výdělku |
| 15.–30. den | ČSSZ | 60 % redukovaného DVZ |
| 31.–60. den | ČSSZ | 66 % redukovaného DVZ |
| od 61. dne | ČSSZ | 72 % redukovaného DVZ |
Zdroj: § 29 zákona č. 187/2006 Sb. a ČSSZ pro rok 2026. Progrese na 66 % a 72 % se týká jen nemocenského od ČSSZ; náhrada mzdy od zaměstnavatele za 1.–14. den zůstává vždy na 60 % a neroste.
Modelový příklad výpočtu redukovaného DVZ
Předpokládejme DVZ 2 959 Kč/den. Ten odpovídá ročnímu úhrnu vyměřovacích základů (hrubých mezd) zhruba 1,08 mil. Kč za 12 měsíců rozhodného období — nejde o superhrubou ani jinou veličinu. Redukce podle hranic 2026:
- z prvních 1 633 Kč → 90 % = 1 469,70 Kč
- z částky 1 633–2 449 Kč (tj. 816 Kč) → 60 % = 489,60 Kč
- z částky 2 449–2 959 Kč (tj. 510 Kč) → 30 % = 153 Kč
- redukovaný DVZ = 1 469,70 + 489,60 + 153 = 2 112,30 Kč/den (zaokrouhluje se nahoru na celé koruny → 2 113 Kč)
Nemocenské za 15.–30. den pak činí 60 % z 2 113 Kč = přibližně 1 268 Kč/kalendářní den, od 31. dne 66 % (≈ 1 395 Kč) a od 61. dne 72 % (≈ 1 521 Kč). Jde o ilustrativní hodnoty zaokrouhlené na celé koruny.
Jak dlouho lze nemocenskou pobírat?
Ve zkratce: Nemocenské se vyplácí nejdéle po podpůrčí dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovní neschopnosti (§ 26 zákona č. 187/2006 Sb.).
Do podpůrčí doby se mohou započítat i předchozí pracovní neschopnosti spadající do období 380 dnů před vznikem nové neschopnosti. Po vyčerpání podpůrčí doby může ČSSZ v odůvodněných případech (na základě žádosti a posudku) výplatu výjimečně prodloužit, pokud lze očekávat, že pojištěnec brzy nabude pracovní schopnost.
Jak nemocenská probíhá krok za krokem (eNeschopenka)?
Od roku 2020 funguje plně elektronická neschopenka — eNeschopenka. Většinu administrativy řeší lékař a systém ČSSZ za vás. Podrobně procesní fungování eNeschopenky, tedy tok dat mezi ČSSZ a zaměstnavatelem i role jednotlivých účastníků, rozebírá samostatný text o eNeschopence.
- Lékař vystaví eNeschopenku. Údaj o vzniku pracovní neschopnosti se elektronicky odešle ČSSZ i vašemu zaměstnavateli. Papírový „lístek na peníze" už neroznášíte.
- Oznamte neschopnost zaměstnavateli. I když data chodí elektronicky, dejte zaměstnavateli vědět, že jste nemocní, a domluvte předání práce. Sdělte mu číslo rozhodnutí o DPN, pokud o ně požádá.
- Dodržujte režim práce neschopného. Musíte se zdržovat na adrese uvedené v neschopence a umožnit kontrolu (prvních 14 dnů ji může provést zaměstnavatel, od 15. dne ČSSZ). Rozsah povolených vycházek určuje lékař.
- Náhradu mzdy za prvních 14 dní dostanete v nejbližší výplatě od zaměstnavatele.
- Nemocenské od 15. dne vyplácí ČSSZ na váš účet, zpravidla měsíčně zpětně.
- Ukončení neschopnosti vystaví lékař elektronicky; ČSSZ i zaměstnavatel dostanou informaci automaticky.
Jaký je rozdíl mezi náhradou mzdy a nemocenským? Rychlé srovnání
| Parametr | Náhrada mzdy | Nemocenské |
|---|---|---|
| Kdo vyplácí | zaměstnavatel | ČSSZ |
| Za které dny | 1.–14. kalendářní den | od 15. dne |
| Z čeho se počítá | prům. hodinový výdělek | denní vyměřovací základ |
| Za co se platí | zameškané směny | kalendářní dny (i víkendy) |
| Výše | 60 % (po celou dobu) | 60 / 66 / 72 % podle dnů |
| Právní základ | § 192 zák. č. 262/2006 Sb. | zák. č. 187/2006 Sb. |
Účtování náhrady mzdy a nemocenského na straně zaměstnavatele rozebírá text účtování mezd.
Časté chyby a omyly
- „Tři dny nemoci jsou neplacené." Není pravda. Karenční doba zanikla 1. 7. 2019; náhrada mzdy náleží od první zameškané směny.
- Záměna náhrady mzdy a nemocenského. Jde o dvě různé dávky z různých zdrojů s odlišným výpočtem. „Nemocenská" jako lidový pojem zahrnuje obojí.
- Násobení výdělku koeficientem 0,175. Tímto koeficientem se odvozují hodinové redukční hranice z denních — neaplikuje se na váš průměrný hodinový výdělek. Výdělek se jen rozdělí podle hotových hodinových hranic (285,78 / 428,58 / 856,98 Kč).
- Očekávání, že dostanete 100 % výdělku. Náhrada i nemocenské se počítají z redukovaného základu a v procentech (60–72 %), takže příjem při delší nemoci výrazně klesá — zejména u vyšších mezd, kde se uplatní redukce.
- Porušení režimu. Pobyt mimo nahlášenou adresu nad rámec vycházek může vést k postihu, včetně krácení nebo odejmutí dávky.
- OSVČ a automatická nemocenská. OSVČ má nemocenské pojištění dobrovolné. Bez něj nemá při nemoci nárok na nemocenské od ČSSZ a navíc nedostává náhradu mzdy (tu pobírají jen zaměstnanci).
Související témata a nástroje
- karenční doba vysvětluje zrušené čekací období u náhrady mzdy.
FAQ
Kolik je nemocenská v roce 2026?
Za prvních 14 dní vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku. Od 15. dne vyplácí ČSSZ nemocenské ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (15.–30. den), 66 % (31.–60. den) a 72 % (od 61. dne). Náhrada mzdy zůstává po celou dobu na 60 %; progrese se týká jen nemocenského od ČSSZ.
Platí se první tři dny nemoci v roce 2026?
Ano. Karenční doba, tedy neplacené první tři dny pracovní neschopnosti, byla zrušena k 1. červenci 2019. Náhrada mzdy náleží zaměstnanci už od první zameškané směny.
Jaké jsou redukční hranice nemocenské pro rok 2026?
Denní redukční hranice pro nemocenské od ČSSZ jsou v roce 2026: 1. hranice 1 633 Kč, 2. hranice 2 449 Kč a 3. hranice 4 897 Kč (zdroj: ČSSZ pro rok 2026). Pro náhradu mzdy od zaměstnavatele platí hodinové redukční hranice 285,78 Kč, 428,58 Kč a 856,98 Kč, které vzniknou vynásobením denních hranic koeficientem 0,175. Všechny tyto hranice platí beze změny po celý rok 2026.
Kdo platí nemocenskou — zaměstnavatel, nebo stát?
Obojí, podle fáze nemoci. Prvních 14 kalendářních dnů hradí náhradu mzdy zaměstnavatel (§ 192 zákoníku práce), od 15. dne vyplácí nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení (zákon č. 187/2006 Sb.).
Jak dlouho lze pobírat nemocenskou?
Nemocenské se vyplácí nejdéle po podpůrčí dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovní neschopnosti (§ 26 zákona č. 187/2006 Sb.). Do této doby se mohou započítat i předchozí pracovní neschopnosti z období 380 dnů zpět.
Mají OSVČ nárok na nemocenskou?
Jen pokud si platí dobrovolné nemocenské pojištění. OSVČ nedostává náhradu mzdy (ta náleží jen zaměstnancům) a nemocenské od ČSSZ jí náleží od 15. dne neschopnosti pouze při sjednaném a uhrazeném nemocenském pojištění.
Z čeho se nemocenská počítá?
Náhrada mzdy se počítá z průměrného hodinového výdělku (zpravidla za předchozí čtvrtletí), nemocenské od ČSSZ z denního vyměřovacího základu za rozhodné období, kterým je obvykle 12 kalendářních měsíců před vznikem neschopnosti. Oba základy se před výpočtem redukují přes redukční hranice.
Často kladené otázky
Kdy má zaměstnanec nárok na nemocenskou?
Zaměstnanec je z titulu zaměstnání účasten nemocenského pojištění automaticky, takže nárok mu vzniká, jakmile mu lékař uzná pracovní neschopnost (vystaví eNeschopenku). Za prvních 14 kalendářních dnů dostává náhradu mzdy od zaměstnavatele podle § 192 zákoníku práce, od 15. dne nemocenské od ČSSZ podle zákona č. 187/2006 Sb.
Nárok je vázaný na trvající účast na nemocenském pojištění v době vzniku neschopnosti. Nemoc tak musí být lékařem uznána v době, kdy zaměstnání (a tím i pojištění) trvá; krátce po jeho skončení může nárok výjimečně zachovat tzv. ochranná lhůta. Karenční doba zrušená v roce 2019 se neuplatňuje, takže náhrada mzdy náleží už od první zameškané směny.
Má dohodář (DPP nebo DPČ) nárok na nemocenskou?
Jen v měsících, kdy je z dohody účasten nemocenského pojištění. To vzniká, až když měsíční odměna dosáhne rozhodné částky pro vznik účasti na pojištění — u dohody o provedení práce je to v roce 2026 příjem nad 12 000 Kč za měsíc. Pokud odměna pod tuto hranici klesne, dohodář v daném měsíci pojištěný není a nemocenské za neschopnost vzniklou v tomto období nedostane.
U pojištěného dohodáře platí stejný mechanismus jako u běžného zaměstnance: nemocenské od 15. dne vyplácí ČSSZ. Náhradu mzdy za prvních 14 dní ovšem dohody nezakládají vždy stejně jako pracovní poměr, proto se konkrétní nárok řídí podmínkami dané dohody. Detaily k odvodům z dohod najdete v textu o dohodě o provedení práce.
Jak funguje eNeschopenka pro zaměstnance?
eNeschopenka je plně elektronická neschopenka fungující od roku 2020. Když vás lékař uzná práce neschopným, vystaví ji elektronicky a údaj o vzniku pracovní neschopnosti se automaticky odešle ČSSZ i vašemu zaměstnavateli. Žádný papírový „lístek na peníze" už neroznášíte.
Vaší rolí zůstává dát zaměstnavateli vědět, že jste nemocní, a domluvit předání práce; číslo rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti sdělíte, jen pokud o ně zaměstnavatel požádá. Náhradu mzdy za prvních 14 dní dostanete v nejbližší výplatě od zaměstnavatele, nemocenské od 15. dne posílá ČSSZ na váš účet, zpravidla měsíčně zpětně. Ukončení neschopnosti vystaví lékař opět elektronicky.
Může zaměstnanec během neschopenky pracovat?
V daném zaměstnání, ze kterého neschopenku čerpáte, pracovat nesmíte, protože náhrada mzdy i nemocenské nahrazují právě výpadek příjmu z této činnosti a výkon stejné práce by jim odporoval. Po dobu prvních 14 dnů může dodržování režimu zkontrolovat zaměstnavatel, od 15. dne ČSSZ.
Musíte se zdržovat na adrese uvedené v neschopence a umožnit kontrolu; mimo ni se smíte pohybovat jen v rozsahu vycházek, které povolí lékař. Porušení režimu práce neschopného může vést k postihu, včetně krácení nebo odejmutí dávky. Nemocenské pojištění přitom může běžet z více činností souběžně, takže posouzení konkrétní situace nechte na ošetřujícím lékaři a OSSZ.
Co dělat, když nemocenská nepřišla?
Nejdřív si ujasněte, o kterou fázi jde. Za prvních 14 kalendářních dnů vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel v nejbližší řádné výplatě, takže pokud chybí, řešte ji s mzdovou účtárnou — nejde o platbu od státu. Nemocenské od 15. dne posílá ČSSZ na váš účet zpravidla měsíčně zpětně, takže první platba běžně přichází s odstupem.
Když nemocenské nedorazí ani po obvyklé lhůtě, ověřte na OSSZ, zda má správné číslo účtu a zda zaměstnavatel předal podklady k výpočtu. Nejčastější příčinou zpoždění bývá chybějící příloha k žádosti o dávku od zaměstnavatele nebo nesprávné platební údaje, nikoli zamítnutí nároku.
Co je ochranná lhůta pro nemocenskou?
Ochranná lhůta je krátké období po skončení zaměstnání (a tím i účasti na nemocenském pojištění), během kterého vám může vzniknout nárok na nemocenské, i když pracovní neschopnost začne až po skončení zaměstnání. Nárok na nemocenské je totiž jinak vázaný na trvající účast na pojištění v době vzniku neschopnosti; ochranná lhůta tento požadavek pro vymezené případy změkčuje, abyste nezůstali bez ochrany hned po ukončení práce.
Pokud onemocníte v ochranné lhůtě, vyplácí nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení podle zákona č. 187/2006 Sb. stejně jako u běžné neschopnosti. Náhradu mzdy za prvních 14 dní od bývalého zaměstnavatele už ale nedostanete — ta náleží jen po dobu trvání zaměstnání. Konkrétní délku ochranné lhůty a podmínky jejího uplatnění si pro svůj případ ověřte na příslušné OSSZ, protože se liší podle situace (jiná pravidla platí například v souvislosti s těhotenstvím).