Náhrada mzdy za dovolenou a překážky v práci

Ve zkratce: Náhrada mzdy je peněžité plnění, které zaměstnavatel vyplácí místo mzdy za dobu, kdy zaměstnanec nepracuje, ale překážka je omluvená. Za dobu čerpání dovolené náleží náhrada ve výši 100 % průměrného výdělku (§ 222 zákoníku práce). U překážek v práci záleží na druhu: u některých důležitých osobních překážek (svatba, úmrtí v rodině, lékař, stěhování) náleží náhrada 100 % průměrného výdělku, u jiných jen neplacené volno — okruh a rozsah stanoví nařízení vlády č. 590/2006 Sb. ve znění novely č. 122/2025 Sb. (účinné od 1. 6. 2025). U překážek na straně zaměstnavatele se náhrada pohybuje od 60 % (počasí, částečná nezaměstnanost) přes 80 % (prostoj) až po 100 % průměrného výdělku (§ 207–209). Výpočet obvykle vychází z průměrného výdělku z předchozího kalendářního čtvrtletí.

Náhrada mzdy je institut zákoníku práce, který chrání příjem zaměstnance v situacích, kdy z omluvených důvodů nepracuje — typicky když čerpá dovolenou, jde k lékaři, řeší svatbu či pohřeb, nebo když mu práci nemůže přidělit zaměstnavatel. Tento průvodce vysvětluje, kdy náhrada mzdy náleží a v jaké výši, jak se počítá z průměrného výdělku, jak se liší náhrada za dovolenou od náhrady při překážkách v práci a kdy je volno naopak neplacené. Najdete zde přehledné tabulky podle jednotlivých druhů překážek (aktualizované podle novely č. 122/2025 Sb. účinné od 1. 6. 2025), postup výpočtu krok za krokem a modelové příklady s čísly pro rok 2026.

Co je náhrada mzdy a kdy na ni mám nárok?

Náhrada mzdy nebo platu je částka, kterou zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci za dobu, kdy zaměstnanec nepracuje, ale zákon mu jeho nepřítomnost omlouvá a zároveň přiznává nárok na peněžní kompenzaci. Na rozdíl od mzdy se nevyplácí za odvedenou práci, ale za omluvenou nepřítomnost.

Náhrada mzdy se v praxi vyplácí především v těchto situacích:

• Dovolená — za dobu čerpání dovolené náleží náhrada ve výši průměrného výdělku (§ 222 zákoníku práce).
• Důležité osobní překážky v práci — svatba, úmrtí v rodině, návštěva lékaře, narození dítěte, stěhování apod. (§ 199 zákoníku práce a nařízení vlády č. 590/2006 Sb.).
• Překážky z důvodu obecného zájmu — výkon veřejné funkce, dárcovství krve, výkon funkce v odborech (§ 200–205 zákoníku práce).
• Překážky na straně zaměstnavatele — prostoj, přerušení práce pro nepříznivé počasí, jiné překážky, částečná nezaměstnanost (§ 207–209 zákoníku práce).
• Svátek, který připadne na obvyklý pracovní den a zaměstnanec kvůli němu nepracuje (§ 115 a § 348 zákoníku práce).

Uvedené placené osobní překážky se týkají zejména pracovního poměru. Zaměstnanci na DPP a DPČ mají právo na omluvení překážek, ale podle § 77 odst. 3 jim při osobních překážkách podle § 199 a překážkách z obecného zájmu podle § 200–205 náhrada odměny ze zákona nepřísluší, není-li sjednána nebo stanovena vnitřním předpisem. Nárok na dovolenou může vzniknout i na dohody při splnění zákonných podmínek.

Samostatným režimem je náhrada mzdy při nemoci za prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti. Ta se počítá jinak — z redukovaného průměrného hodinového výdělku a jen ve výši 60 %. Tomuto tématu se věnuje samostatný průvodce náhrada mzdy při nemoci.

Náhrada za dovolenou a za většinu placených překážek je zdanitelným příjmem ze závislé činnosti a zpravidla vstupuje do vyměřovacích základů pojistného. Zákonná náhrada při dočasné pracovní neschopnosti má odlišný režim: do výše minimálního zákonného nároku je osvobozena od daně a pojistné se z ní neodvádí. Konkrétní druh náhrady proto při zpracování mzdy rozlišujte.

Kolik je náhrada mzdy za dovolenou v roce 2026?

Za dobu čerpání dovolené přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, tedy 100 % průměrného výdělku (§ 222 odst. 1 zákoníku práce). Žádná redukce ani krácení se zde — na rozdíl od nemoci — neprovádí.

Pro výpočet je obvykle rozhodující průměrný hodinový výdělek zjištěný z předchozího kalendářního čtvrtletí (§ 354 zákoníku práce). Dovolená se od roku 2021 čerpá a eviduje v hodinách, proto se i náhrada počítá jako počet hodin dovolené násobený průměrným hodinovým výdělkem.

Zdroj: § 222 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pro rok 2026.

Náhradu za nevyčerpanou dovolenou lze podle § 222 odst. 2 zákoníku práce vyplatit pouze při skončení pracovního poměru; pravidla dovolené se za stanovených podmínek použijí i u DPP a DPČ. Za trvání zaměstnání nelze dovolenou „proplatit“ místo čerpání — to zákon nedovoluje. Pokud zaměstnanec ke konci pracovního poměru nestihl dovolenou vybrat, zaměstnavatel mu zbývající dny proplatí ve výši průměrného výdělku.

Minimální výměra dovolené je 4 týdny v kalendářním roce (§ 212 odst. 1 zákoníku práce), což při 40hodinové týdenní pracovní době odpovídá 160 hodinám. U zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 činí zákonná výměra 5 týdnů, u pedagogických a akademických pracovníků 8 týdnů (§ 212 odst. 2 a 3). Za podmínek zákona vzniká dovolená i pracovníkům na DPP a DPČ.

Příklad: náhrada mzdy za týden dovolené

Zaměstnanec s 40hodinovým týdnem má průměrný hodinový výdělek 200 Kč. Vybere si týden dovolené, tj. 40 hodin (5 směn po 8 hodinách).

• Náhrada mzdy = 40 hodin × 200 Kč = 8 000 Kč hrubého za týden dovolené.

Z této náhrady se srazí daň a pojistné stejně jako z běžné mzdy. Pokud by se průměrný výdělek uváděl měsíčně, převede se na hodinový podle § 356 zákoníku práce.

Jak se počítá průměrný výdělek pro náhradu mzdy?

Náhrada mzdy za dovolenou i za většinu placených překážek v práci vychází z průměrného výdělku podle § 351 až § 362 zákoníku práce. Pro náhrady se používá průměrný hodinový výdělek.

Postup zjištění průměrného výdělku:

1. Rozhodné období je zpravidla předchozí kalendářní čtvrtletí (§ 354 odst. 1 zákoníku práce). Pokud čerpáte dovolenou nebo řešíte překážku v dubnu, květnu nebo červnu, použije se výdělek z období leden–březen. Pro červenec až září je rozhodným obdobím duben–červen atd.
2. Sečte se hrubá mzda zúčtovaná za rozhodné období (včetně prémií a odměn; odměna za delší období než čtvrtletí se započítá poměrnou částí).
3. Vydělí se počtem odpracovaných hodin v rozhodném období. Výsledkem je průměrný hodinový výdělek.
4. Porovná se s příslušnou zákonnou hranicí. Je-li vypočtený průměrný výdělek nižší než příslušná minimální mzda nebo nejnižší úroveň zaručeného platu, zvýší se na odpovídající hranici — pro rok 2026 je hodinová minimální mzda 134,40 Kč při 40hodinovém týdnu (sdělení MPSV č. 356/2025 Sb.; dorovnání podle § 357 zákoníku práce).

Pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek (§ 355 zákoníku práce) — tedy výdělek, kterého by zaměstnanec zřejmě dosáhl, odvozený z obvyklé výše mzdy nebo z výdělku zaměstnanců konajících stejnou práci.

Detailní rozbor i s výpočtem najdete v samostatném průvodci průměrný výdělek.

Které překážky v práci jsou placené a které ne?

U jiných důležitých osobních překážek v práci (§ 199 zákoníku práce) rozhoduje o rozsahu volna a o náhradě nařízení vlády č. 590/2006 Sb., a to ve znění novely č. 122/2025 Sb. účinné od 1. 6. 2025. U některých překážek náleží placené volno (náhrada ve výši 100 % průměrného výdělku), u jiných jen neplacené pracovní volno. Přehled nejčastějších situací:

Zdroj: příloha k nařízení vlády č. 590/2006 Sb. ve znění novely č. 122/2025 Sb. (účinné od 1. 6. 2025) a § 199 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. „Náhrada mzdy“ zde znamená náhradu ve výši průměrného výdělku.

Novela č. 122/2025 Sb. (účinná od 1. 6. 2025) přinesla do tabulky výše několik změn platných pro rok 2026:

• Úmrtí blízké osoby — vedle stávajícího placeného volna (2 dny + den pohřbu u manžela, partnera, druha či dítěte; den pohřbu, příp. + 1 den u rodiče, prarodiče, vnuka nebo sourozence) přibyl nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy až na dalších 5 dnů. Toto neplacené volno se poskytne při úmrtí manžela, partnera, druha, dítěte, vnuka, rodiče, prarodiče nebo sourozence zaměstnance.
• Doprovod do zdravotnického zařízení — placené volno nově výslovně zahrnuje i cestu zpět, nejen cestu tam a samotný doprovod.
• Znemožnění cesty do zaměstnání — stávající placená překážka pro těžce zdravotně postiženého zaměstnance používajícího osobní dopravní prostředek byla zpřesněna o živelní a jiné mimořádné události. Nejvýše jde o 1 den.
• Hledání nového zaměstnání — rozsah a placenost se nově odstupňovaly podle důvodu skončení pracovního poměru: s náhradou mzdy (až 4 dny) při výpovědi zaměstnavatele nebo dohodě z důvodů § 52 písm. a–e, bez náhrady 2 dny při důvodech § 52 písm. f–h a 4 dny při jiném skončení. Po vyčerpání tohoto volna lze čerpat další neplacené volno na poradenské služby Úřadu práce v rozsahu 1 nebo 2 dnů.
• Partneři — nároky příslušející dosud jen manželům (svatba, úmrtí, doprovod) se výslovně rozšířily i na registrované partnery podle zákona č. 115/2006 Sb. a partnerství podle § 655 odst. 2 občanského zákoníku.

U doprovodu do zdravotnického zařízení náleží placené volno jen při nezbytném doprovodu vyjmenovaných blízkých osob (manžel či partner, druh, dítě, rodič nebo prarodič zaměstnance či manžela) a jen pokud zaměstnanci nevzniká nárok na ošetřovné. U ostatních rodinných příslušníků je volno neplacené. Pracovní volno k vlastnímu vyšetření nebo ošetření se poskytuje s náhradou při splnění podmínek nejbližšího smluvního zdravotnického zařízení a pokud jej nelze provést mimo pracovní dobu; jdete-li dál, zbylá doba je neplacená.

Vedle osobních překážek existují i překážky z důvodu obecného zájmu (§ 200–205 zákoníku práce) — například výkon veřejné funkce, dárcovství krve nebo činnost dobrovolného hasiče. U nich zákon či zvláštní předpis určuje, zda volno hradí zaměstnavatel (náhrada mzdy), nebo zda jde o neplacené volno, případně náhradu poskytuje ten, v jehož zájmu se činnost koná.

Jaká je náhrada mzdy u překážek na straně zaměstnavatele?

Jde-li o překážku na straně zaměstnavatele — typicky situaci, kdy zaměstnanec práci konat může a chce, ale zaměstnavatel mu ji nemůže přidělit — náleží náhrada mzdy podle § 207 až § 209 zákoníku práce. Výše se liší podle příčiny.

Zdroj: § 207–209 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pro rok 2026.

U prostoje (§ 207 ZP) náleží náhrada nejméně 80 % průměrného výdělku, pokud zaměstnavatel nepřevedl zaměstnance na jinou práci. U přerušení práce z důvodu nepříznivého počasí nebo živelní události je to nejméně 60 %. Pokud jde o jakoukoli jinou překážku na straně zaměstnavatele podle § 208 (tj. takovou, kterou § 207 ani § 209 výslovně neřeší), náleží zaměstnanci plná náhrada ve výši 100 % průměrného výdělku.

U částečné nezaměstnanosti podle § 209 zákoníku práce u zaměstnavatele mimo § 109 odst. 3 — kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci v rozsahu plné pracovní doby kvůli dočasnému omezení odbytu výrobků nebo poptávky po službách — náleží zaměstnanci náhrada ve výši průměrného výdělku. Tu lze ovšem snížit vnitřním předpisem (působí-li u zaměstnavatele odborová organizace, pak dohodou) až na 60 % průměrného výdělku.

Příklad: náhrada mzdy při prostoji

Zaměstnanec má průměrný hodinový výdělek 220 Kč a kvůli poruše stroje stojí celou jednu 8hodinovou směnu. Zaměstnavatel jej nepřevedl na jinou práci, a tak mu náleží náhrada nejméně 80 % průměrného výdělku:

• Náhrada za hodinu = 220 Kč × 80 % = 176 Kč.
• Náhrada za směnu = 176 Kč × 8 hodin = 1 408 Kč hrubého.

Zaměstnavatel může poskytnout i víc než zákonné minimum, méně ale ne.

Jak je to s náhradou mzdy za svátek?

Připadne-li svátek na obvyklý pracovní den a zaměstnanec kvůli svátku nepracuje, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (§ 115 odst. 3 a § 348 odst. 1 zákoníku práce), pokud mu mzda ušla právě v důsledku svátku. U zaměstnanců s měsíční mzdou se mzda za svátek zpravidla nekrátí, takže náhrada se neuplatní — dostanou plnou měsíční mzdu.

Pokud zaměstnanec ve svátek pracuje, náleží mu dosažená mzda a navíc buď náhradní volno, nebo příplatek nejméně 100 % průměrného výdělku za hodinu práce ve svátek (§ 115 odst. 1 a 2 zákoníku práce). To je ale příplatek za práci, nikoli náhrada mzdy za nepřítomnost.

Postup: jak ověřit a vypočítat náhradu mzdy

1. Určete druh překážky. Dovolená, jiná osobní překážka — liší se právní základ i výše. Dovolená = § 222, osobní překážky = § 199 + NV 590/2006 (ve znění novely 122/2025), překážky zaměstnavatele = § 207–209, nemoc = samostatný režim § 192.
2. Ověřte, zda je volno placené. U osobních překážek nahlédněte do tabulky výše (příloha NV č. 590/2006 Sb. ve znění novely č. 122/2025 Sb.). Některé volno je neplacené — třeba 5 dnů navíc při úmrtí blízké osoby nebo část volna na hledání nového zaměstnání.
3. Zjistěte průměrný hodinový výdělek z předchozího kalendářního čtvrtletí (§ 354). Je-li nižší než příslušná minimální mzda nebo nejnižší úroveň zaručeného platu, zvyšuje se podle § 357; 134,40 Kč/hod platí pro 40hodinový týden v roce 2026.
4. Aplikujte správné procento. Dovolená a placené osobní překážky = 100 %; prostoj = min. 80 %; nepříznivé počasí = min. 60 %; částečná nezaměstnanost = min. 60 %.
5. Vynásobte počtem hodin zameškané práce (směn). U náhrady za dovolenou a běžné placené překážky vznikne hrubá částka, která zpravidla podléhá dani a pojistnému. Zákonná náhrada při nemoci má zvláštní režim popsaný v samostatném článku.

Časté chyby a omyly

• Záměna náhrady za dovolenou s náhradou při nemoci. Za dovolenou náleží 100 % nezredukovaného průměrného výdělku; při nemoci jen 60 % a z redukovaného výdělku. Jde o dva odlišné výpočty.
• Domněnka, že lze dovolenou „proplatit“ za trvání poměru. Náhradu za nevyčerpanou dovolenou lze podle § 222 odst. 2 ZP vyplatit pouze při skončení pracovního poměru.
• Očekávání placeného volna u každé osobní překážky. Stěhování ve vlastním zájmu, svatba rodiče nebo přítomnost u porodu jsou podle NV č. 590/2006 Sb. zpravidla neplacené; neplacené je i nově přidaných až 5 dnů volna navíc při úmrtí blízké osoby.
• Použití starého výdělku. Rozhodným obdobím je zpravidla předchozí kalendářní čtvrtletí; zákon stanoví zvláštní případy (například jednorázovou odměnu za celý úkol u dohody).
• Opomenutí minimální mzdy. Vyjde-li průměrný výdělek pod příslušnou minimální mzdu či nejnižší úroveň zaručeného platu, musí se podle § 357 dorovnat.

Související témata a nástroje

• průměrný výdělek ve slovníku je klíčový pro výpočet náhrad.

Shrnutí

Náhrada mzdy chrání příjem zaměstnance v době omluvené nepřítomnosti. Za dovolenou náleží 100 % průměrného výdělku (§ 222 ZP) a nevyčerpané hodiny se hradí jen při skončení pracovního poměru. U důležitých osobních překážek (§ 199 ZP a NV č. 590/2006 Sb. ve znění novely č. 122/2025 Sb.) je část volna placená 100 % průměrného výdělku (například lékař, svatba vlastní za den obřadu nebo úmrtí nejbližších), část neplacená (stěhování ve vlastním zájmu, svatba rodiče, přítomnost u porodu a až 5 dnů navíc při úmrtí blízké osoby). Novela od 1. 6. 2025 výslovně zahrnula cestu zpět při doprovodu, zpřesnila překážku cesty do práce pro těžce zdravotně postižené a rozšířila pojem manžela také na zákonem definované partnery. U překážek na straně zaměstnavatele se náhrada pohybuje od 60 % (počasí, částečná nezaměstnanost) přes 80 % (prostoj) až po 100 % (jiné překážky podle § 208). Základem výpočtu je zpravidla průměrný výdělek z předchozího čtvrtletí, případně dorovnaný na minimální mzdu či nejnižší úroveň zaručeného platu. Pro náhradu mzdy při nemoci platí odlišná redukce i daňový režim.

Často kladené otázky

Kolik je náhrada mzdy za dovolenou?

Za dobu čerpání dovolené náleží náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku podle § 222 odst. 1 zákoníku práce. Vychází z průměrného hodinového výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí a neprovádí se žádná redukce. Náhrada se zdaňuje a podléhá pojistnému stejně jako běžná mzda.

Je návštěva lékaře placené volno?

Vyšetření nebo ošetření v nejbližším smluvním zdravotnickém zařízení, které je schopné potřebnou péči poskytnout, je po nezbytně nutnou dobu placené náhradou ve výši průměrného výdělku, pokud je nelze provést mimo pracovní dobu. Jdete-li do vzdálenějšího zařízení, náhrada náleží jen v rozsahu odpovídajícím nejbližšímu zařízení; zbytek je neplacený. Doprovod vyjmenovaných blízkých osob je při splnění podmínek od 1. 6. 2025 výslovně placený včetně cesty zpět, nejvýše na 1 den. U dalších rodinných příslušníků náhrada nenáleží.

Kolik volna mám při úmrtí v rodině?

Při úmrtí manžela, partnera, druha nebo dítěte náleží 2 dny placeného volna a další den k účasti na pohřbu. Při úmrtí rodiče, prarodiče, vnuka či sourozence náleží 1 den na pohřeb (a další den, obstarává-li zaměstnanec pohřeb). Od 1. 6. 2025 lze navíc čerpat pracovní volno bez náhrady mzdy až na dalších 5 dnů při úmrtí těchto blízkých osob (nařízení vlády č. 590/2006 Sb. ve znění novely č. 122/2025 Sb.).

Jaká je náhrada mzdy při prostoji v práci?

Při prostoji způsobeném například poruchou stroje, výpadkem energie nebo vadou materiálu náleží zaměstnanci, který nebyl převeden na jinou práci, náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku (§ 207 písm. a) zákoníku práce). Jde-li o přerušení práce kvůli nepříznivému počasí nebo živelní události, je to nejméně 60 %.

Můžu si nechat proplatit nevyčerpanou dovolenou?

Za trvání pracovního poměru proplatit dovolenou nelze — je nutné ji vyčerpat. Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou ve výši průměrného výdělku náleží podle § 222 odst. 2 zákoníku práce pouze při skončení pracovního poměru.

Z jakého období se počítá průměrný výdělek pro náhradu mzdy?

Rozhodným obdobím je zpravidla předchozí kalendářní čtvrtletí (§ 354 zákoníku práce). Hrubá mzda za toto čtvrtletí se vydělí počtem odpracovaných hodin a vznikne průměrný hodinový výdělek. Neodpracoval-li zaměstnanec alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek (§ 355 ZP).

Liší se náhrada mzdy za dovolenou a při nemoci?

Ano, výrazně. Za dovolenou náleží 100 % nezredukovaného průměrného výdělku. Při nemoci náleží za prvních 14 dní jen 60 % a z redukovaného průměrného hodinového výdělku (tři redukční hranice). Podrobnosti uvádí samostatný průvodce náhrada mzdy při nemoci.