Příplatky ke mzdě 2026 (přehled)

Ve zkratce: Zaměstnanec odměňovaný mzdou (soukromý sektor) má v roce 2026 nárok na zákonné příplatky ve výši: přesčas nejméně 25 %, noční práce nejméně 10 %, práce v sobotu a v neděli nejméně 10 % a práce ve svátek 100 % průměrného výdělku (jako alternativa k náhradnímu volnu). Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % minimální mzdy, tedy minimálně 13,44 Kč za hodinu při minimální mzdě 134,40 Kč/hod v roce 2026. Příplatky z různých titulů se při souběhu sčítají – přesčas odpracovaný v noci tak znamená 25 % + 10 % dohromady.

Tento přehled vychází z části šesté, hlavy II zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) ve znění platném pro rok 2026 a z hodnot navázaných na minimální mzdu 22 400 Kč měsíčně (134,40 Kč/hod) vyhlášenou sdělením MPSV č. 356/2025 Sb.

Jaké příplatky ke mzdě platí v roce 2026?

Zákoník práce stanoví pro zaměstnance odměňované mzdou (tedy v podnikatelské, soukromé sféře) povinné mzdové příplatky za práci konanou ve zvláštním režimu nebo za ztížených podmínek. Jde o zákonná minima – kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem nebo individuální dohodou lze sjednat příplatky vyšší, nikdy však nižší.

V roce 2026 platí pět základních zákonných příplatků:

Zdroj: zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), část šestá, hlava II, znění platné pro rok 2026; minimální mzda 134,40 Kč/hod podle sdělení MPSV č. 356/2025 Sb. Hodnoty platí od 1. 1. 2026.

Pozor na klíčové rozlišení: čtyři z pěti příplatků se počítají z průměrného výdělku zaměstnance (tedy z jeho individuální hodinové sazby), zatímco příplatek za ztížené prostředí se odvozuje z minimální mzdy, a je tak pro všechny zaměstnance stejný v absolutní korunové výši.

Kolik je příplatek za práci přesčas v roce 2026?

Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku (§ 114 zákoníku práce). Po dohodě se zaměstnavatelem lze místo příplatku poskytnout náhradní volno v rozsahu odpracovaného přesčasu – pak zaměstnanec dostane jen dosaženou mzdu a místo příplatku volno.

Standardní zákonné minimum je 25 % a platí jednotně. Ve zdravotnictví zákon (§ 93a) upravuje pouze rozšířený rozsah tzv. další dohodnuté práce přesčas (vyšší týdenní limity), nikoli zvláštní vyšší procentní sazbu příplatku – ta zůstává i zde minimálně 25 %. Vyšší příplatek vznikne jen tehdy, pokud si jej strany výslovně sjednají nad zákonné minimum.

Podrobně problematiku rozebírá samostatný článek práce přesčas. Pro výpočet je vždy klíčový průměrný výdělek, z něhož se příplatek počítá.

Kolik je příplatek za noční práci?

Za noční práci náleží zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (§ 116 zákoníku práce). Noční prací se rozumí práce konaná v době mezi 22:00 a 6:00 (§ 78 odst. 1 zákoníku práce).

U noční práce zákon výslovně připouští, že lze sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku – například pevnou částku v korunách za hodinu místo procenta. Tato možnost odchylného sjednání se primárně týká zaměstnanců v pracovním poměru. Sjednaná výše musí být dohodnuta předem (v kolektivní smlouvě nebo ve smlouvě individuální); jednostranně ji zaměstnavatel snížit nemůže.

Detailní pravidla a příklady najdete v článku příplatek za noční práci.

Kolik je příplatek za práci v sobotu a v neděli?

Za práci v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (§ 118 zákoníku práce). Příplatek náleží stejně za sobotu i za neděli – není to 10 % za celý víkend, ale 10 % za každou v těchto dnech odpracovanou hodinu.

Stejně jako u noční práce platí, že u zaměstnanců v pracovním poměru lze sjednat jinou minimální výši a způsob určení víkendového příplatku (například pevnou hodinovou částku). Více v článku příplatek za práci o víkendu.

Kolik je příplatek za práci ve svátek?

Práce ve svátek má v zákoníku práce zvláštní režim (§ 115). Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu odpracované doby. Za dobu čerpání náhradního volna se mzda nekrátí.

Místo náhradního volna se ale zaměstnavatel se zaměstnancem může dohodnout na příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku – tedy fakticky 100 %. Toto je nejvyšší zákonný příplatek ze všech.

Pozor: pokud zaměstnanec ve svátek nepracuje, ale svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, náleží mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za neodpracovaný svátek – to je ale jiný institut než příplatek za práci ve svátek. Rozdíly podrobně řeší článek příplatek za práci ve svátek.

Kolik je příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí?

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí podle § 117 zákoníku práce nejméně 10 % minimální mzdy za každý ztěžující vliv. Na rozdíl od ostatních příplatků se tedy nepočítá z průměrného výdělku, ale z minimální mzdy – a je proto pro všechny zaměstnance v korunách stejný.

Při minimální mzdě 134,40 Kč za hodinu v roce 2026 (22 400 Kč měsíčně, sdělení MPSV č. 356/2025 Sb.) činí příplatek za práci ve ztíženém prostředí nejméně 13,44 Kč za každou odpracovanou hodinu za jeden ztěžující vliv. Pokud na pracovišti působí více ztěžujících vlivů současně, lze příplatek poskytnout za každý z nich zvlášť; konkrétní vymezení ztěžujících vlivů řeší nařízení vlády.

Vymezení, co je ztížené pracovní prostředí (například prach, hluk, chemické látky, vibrace, extrémní teploty), stanoví nařízení vlády č. 443/2024 Sb. (účinné od 1. 1. 2025, kterým bylo zrušeno dřívější nařízení vlády č. 567/2006 Sb.) – a to společně pro mzdu (§ 117) i plat (§ 128). Více v článku příplatek za práci ve ztíženém prostředí.

Pozor na časté nedorozumění: ve veřejné sféře (odměňování platem) je příplatek za ztížené prostředí upraven přímo v § 128 zákoníku práce a činí 5 až 15 % měsíční minimální mzdy (resp. 1 120 až 3 360 Kč měsíčně v roce 2026; rozpětí pro daný rok vyhlašuje MPSV – pro rok 2026 sdělením č. 356/2025 Sb., ztěžující vlivy vymezuje nařízení vlády č. 443/2024 Sb.). Tyto hodnoty se tedy netýkají soukromého sektoru, kde platí výše uvedených minimálně 10 % minimální mzdy za hodinu.

Sčítají se příplatky, když se sejde víc důvodů?

Ano. Pokud zaměstnanec odpracuje hodinu, na kterou se vztahuje více titulů příplatku současně, příplatky se sčítají (kumulují) – každý z důvodů zakládá samostatný nárok. Výjimkou je jen souběh režimu svátku a náhradního volna, kde má svátek vlastní pravidla.

Typické kombinace v roce 2026:

Zdroj: zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), §§ 114–118; výklad MPSV. Hodnoty jsou zákonná minima pro rok 2026.

Ke všem těmto procentům se navíc samostatně přičítá případný příplatek za ztížené prostředí (13,44 Kč/hod), protože ten se počítá z jiného základu (minimální mzda), nikoli z průměrného výdělku.

Modelový příklad: výpočet příplatků za noční přesčas o víkendu

Zaměstnanec má průměrný hodinový výdělek 200 Kč. V sobotu odpracuje 2 hodiny přesčasu v době mezi 22:00 a 24:00 (tedy v noci). Jak se příplatky spočítají?

Za každou z těchto 2 hodin mu náleží:

• Dosažená mzda: 200 Kč (sazba za danou práci)
• Příplatek za přesčas (25 %): 0,25 × 200 = 50 Kč
• Příplatek za noční práci (10 %): 0,10 × 200 = 20 Kč
• Příplatek za sobotu (10 %): 0,10 × 200 = 20 Kč

Celkem za jednu hodinu: 200 + 50 + 20 + 20 = 290 Kč. Za 2 hodiny tedy 580 Kč hrubého. Samotné příplatky činí 90 Kč na hodinu, tedy 45 % nad rámec běžné hodinové mzdy.

Pokud by zaměstnanec pracoval navíc ve ztíženém prostředí, přičetlo by se ještě 13,44 Kč za hodinu (z minimální mzdy), celkem by tedy za hodinu dostal 303,44 Kč.

Na které příplatky mají nárok pracovníci na dohodu (DPP, DPČ)?

Zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) mají od 1. 10. 2023 nárok na zákonné příplatky za noční práci, práci o víkendu, práci ve svátek a práci ve ztíženém prostředí – tedy za situace upravené v §§ 115 až 118 zákoníku práce. Touto novelou (zákon č. 281/2023 Sb., § 138 zákoníku práce) se dohody v oblasti příplatků přiblížily pracovnímu poměru.

Příplatek za přesčas dohodáři ale nenáleží: § 138 odkazuje pouze na §§ 115–118 a práce přesčas (§ 114) sem nepatří. Práce přesčas je u dohod konaných mimo pracovní poměr zákonem vyloučena, takže nárok na příplatek za přesčas u dohodářů vzniknout nemůže.

Rovnoprávnost příplatků u dohod je důležitá zejména u brigád ve službách a maloobchodu, kde se často pracuje právě v noci a o víkendech. Příplatky se počítají z průměrného výdělku dohodáře obdobně jako u zaměstnance v pracovním poměru.

Časté chyby a omyly

• Záměna základu u ztíženého prostředí. Příplatek za ztížené prostředí se počítá z minimální mzdy (10 %, tj. 13,44 Kč/hod v roce 2026), nikoli z průměrného výdělku jako ostatní příplatky.
• Domněnka, že se příplatky nesčítají. Sejde-li se více důvodů (např. přesčas v noci), příplatky se kumulují – každý titul zakládá samostatný nárok.
• Záměna sazeb soukromé a veřejné sféry. Hodnoty 5 až 15 % měsíční minimální mzdy a 1 120–3 360 Kč/měsíc se týkají platu (veřejná sféra, § 128 zákoníku práce), ne mzdy (soukromý sektor).
• Domněnka, že dohodáři mají příplatek za přesčas. DPP a DPČ mají od 1. 10. 2023 nárok jen na příplatky za noc, víkend, svátek a ztížené prostředí (§§ 115–118), nikoli za přesčas.
• Záměna náhradní volno vs. příplatek u svátku. U práce ve svátek je primárně náhradní volno; příplatek 100 % je alternativou jen po dohodě.
• Příplatek za víkend jen jednou za víkend. Příplatek 10 % náleží za sobotu i za neděli zvlášť, ne paušálně za celý víkend.

Související témata a nástroje

• příplatek za vedení doplňuje zvláštní typ příplatku ve slovníku.

Shrnutí

V roce 2026 má zaměstnanec odměňovaný mzdou nárok na zákonné příplatky: přesčas nejméně 25 %, noční práce nejméně 10 %, sobota a neděle nejméně 10 % a svátek 100 % průměrného výdělku; příplatek za ztížené pracovní prostředí činí nejméně 10 % minimální mzdy, tedy 13,44 Kč/hod. Příplatky z různých titulů se sčítají. Jde o zákonná minima – kolektivní smlouvou či dohodou lze sjednat částky vyšší. Nárok na příplatky za noc, víkend, svátek a ztížené prostředí (§§ 115–118) mají od 1. 10. 2023 i pracovníci na DPP a DPČ; příplatek za přesčas jim však nenáleží.

Často kladené otázky

Kolik je příplatek za přesčas v roce 2026?

Příplatek za práci přesčas činí nejméně 25 % průměrného výdělku za každou přesčasovou hodinu (§ 114 zákoníku práce). Místo příplatku lze po dohodě se zaměstnavatelem poskytnout náhradní volno v rozsahu odpracovaného přesčasu.

Jaký je příplatek za noční práci a za víkend?

Za noční práci (mezi 22:00 a 6:00) i za práci v sobotu a v neděli náleží příplatek nejméně 10 % průměrného výdělku (§ 116 a § 118 zákoníku práce). U zaměstnanců v pracovním poměru lze sjednat jinou minimální výši, například pevnou částku v korunách za hodinu.

Sčítají se příplatky ke mzdě, když se sejde víc důvodů?

Ano. Pokud na jednu odpracovanou hodinu připadá více titulů (například přesčas v noci), příplatky se kumulují. Přesčas odpracovaný v noci tak znamená 25 % + 10 %, tedy 35 % průměrného výdělku navíc.

Z čeho se počítá příplatek za ztížené pracovní prostředí?

Příplatek za práci ve ztíženém prostředí se na rozdíl od ostatních příplatků počítá z minimální mzdy, a to nejméně 10 % za každý ztěžující vliv (§ 117 zákoníku práce). V roce 2026 to při minimální mzdě 134,40 Kč/hod činí nejméně 13,44 Kč za hodinu.

Kolik je příplatek za práci ve svátek?

Za práci ve svátek náleží dosažená mzda a náhradní volno; místo volna se lze dohodnout na příplatku nejméně ve výši průměrného výdělku, tedy 100 % (§ 115 zákoníku práce). Jde o nejvyšší zákonný příplatek.

Mají nárok na příplatky i pracovníci na DPP a DPČ?

Ano, částečně. Od 1. 10. 2023 mají zaměstnanci na dohodu o provedení práce i dohodu o pracovní činnosti nárok na příplatky za noční práci, víkend, svátek a ztížené prostředí (§§ 115–118 zákoníku práce). Příplatek za přesčas jim ale nenáleží – práce přesčas je u dohod zákonem vyloučena.

Lze sjednat příplatky nižší, než stanoví zákon?

Ne. Uvedené sazby jsou zákonná minima. Kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem nebo individuální dohodou lze sjednat příplatky vyšší, nikdy však nižší. U nočního a víkendového příplatku lze u zaměstnanců v pracovním poměru sjednat jinou minimální výši a způsob určení, stále však musí jít o spravedlivou náhradu za ztížený režim práce.

Za jakých podmínek může zaměstnavatel nařídit práci přesčas?

Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně a jen z vážných provozních důvodů, nikoli plošně a bez omezení (§ 93 zákoníku práce). Jde o práci konanou na příkaz zaměstnavatele (nebo s jeho souhlasem) nad stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo rozvrh pracovních směn. Za takto odpracovaný přesčas náleží zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku (§ 114 zákoníku práce), případně náhradní volno po dohodě.

Nařízený přesčas je navíc omezen zákonnými limity – průměrně 8 hodin týdně a nejvýše 150 hodin za kalendářní rok; nad tento rámec lze přesčas konat jen se souhlasem zaměstnance. Práci přesčas přitom nelze nařídit zaměstnanci s kratší pracovní dobou ani ji konat na dohodu (DPP a DPČ), u níž je přesčas zákonem vyloučen.

Jak se počítá příplatek za přesčas u kratšího (zkráceného) úvazku?

U zaměstnance s kratší pracovní dobou je přesčasem až práce nad stanovenou (plnou) týdenní pracovní dobu, nikoli práce nad jeho sjednaný kratší úvazek. Pokud tedy zaměstnanec s polovičním úvazkem odpracuje hodiny nad rámec své sjednané doby, ale stále v mezích plné týdenní pracovní doby, nejde o přesčas a příplatek 25 % mu za ně nenáleží.

Příplatek za práci přesčas ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku (§ 114 zákoníku práce) tak zaměstnanci na kratší úvazek vznikne až za hodiny odpracované nad plnou týdenní pracovní dobu. Práci přesčas navíc u kratšího úvazku nelze nařídit – lze ji konat jen po dohodě se zaměstnancem.

Lze místo příplatku za přesčas čerpat náhradní volno?

Ano. Místo příplatku 25 % se zaměstnavatel se zaměstnancem může dohodnout na poskytnutí náhradního volna v rozsahu odpracované práce přesčas (§ 114 zákoníku práce). Volno tak odpovídá počtu přesčasových hodin – za dvě hodiny přesčasu náleží dvě hodiny volna.

Při tomto řešení dostane zaměstnanec za přesčas jen dosaženou mzdu a místo příplatku čerpá volno; za dobu čerpání náhradního volna mu už mzda znovu nenáleží. Bez dohody o náhradním volnu platí základní pravidlo – dosažená mzda a příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku.

Jak se příplatky uvádějí na výplatní pásce?

Příplatky se na výplatní pásce uvádějí jako samostatné mzdové složky oddělené od základní (dosažené) mzdy – typicky v samostatných řádcích jako příplatek za přesčas, za noční práci, za sobotu a neděli, za svátek nebo za ztížené prostředí. U každého titulu by měl být patrný počet hodin, sazba i vypočtená částka, aby si zaměstnanec mohl nárok ověřit.

Protože se příplatky z různých titulů sčítají, mohou se na pásce za stejné hodiny objevit i dva či tři příplatky vedle sebe (například přesčas v noci jako 25 % i 10 %). Příplatek za ztížené prostředí bývá veden zvlášť, protože se nepočítá z průměrného výdělku, ale z minimální mzdy.

Co dělat, když zaměstnavatel příplatek ke mzdě nevyplatil?

Zákonné příplatky za přesčas, noční práci, víkend, svátek a ztížené prostředí jsou nárokové – jde o zákonná minima, která zaměstnavatel nemůže jednostranně snížit ani vynechat. Pokud na výplatní pásce chybí, je vhodné nejprve písemně požádat mzdovou účtárnu nebo zaměstnavatele o opravu a doložení výpočtu z evidence odpracovaných hodin.

Když zaměstnavatel příplatek nedoplatí, lze se obrátit na oblastní inspektorát práce (Státní úřad inspekce práce), který kontroluje dodržování pravidel odměňování, případně nárok uplatnit soudně. Doporučuje se uchovat si rozvrhy směn a evidenci odpracovaných hodin jako důkaz, z nichž je práce v noci, o víkendu nebo přesčas patrná.

Jak reklamovat chybějící příplatek ve mzdě?

Začněte písemně a u zaměstnavatele. Zákonné příplatky za přesčas, noční práci, sobotu a neděli, svátek i ztížené prostředí jsou nárokové – jde o zákonná minima, která nelze jednostranně snížit ani vynechat. Pokud na výplatní pásce chybí nebo je vyčíslen špatně, požádejte mzdovou účtárnu (ideálně e‑mailem nebo doporučeným dopisem, aby měla žádost datum) o opravu a o doložení výpočtu z evidence odpracovaných hodin. Uveďte konkrétní měsíc, počet hodin a titul příplatku, který chybí. Mzda je splatná nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který náleží (§ 141 zákoníku práce), takže reklamovat má smysl hned, jakmile rozdíl zjistíte. Klíčové je uchovat si rozvrhy směn, docházku a výplatní pásky – z nich musí být práce v noci, o víkendu nebo přesčas patrná, a slouží jako důkaz.

Když zaměstnavatel po výzvě nedoplatí, podejte podnět na místně příslušný oblastní inspektorát práce (Státní úřad inspekce práce). Inspektorát kontroluje dodržování pravidel odměňování a může u zaměstnavatele provést kontrolu; nevyplacení mzdy nebo některé její složky ve stanoveném termínu je přestupkem podle zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, za který hrozí pokuta až 2 000 000 Kč (§ 13, resp. § 26 tohoto zákona). Inspektorát ale sám dlužný příplatek nevymůže – uloží sankci a nařídí nápravu, samotnou výplatu peněz musíte případně vymáhat sami. Podnět lze podat i anonymně, pak vás ale úřad nemůže informovat o výsledku.

Nedoplatek vymáhejte písemnou výzvou s vyčíslením dlužné částky a období, a pokud nepomůže, žalobou u soudu, kde se kromě jistiny domáhejte i úroku z prodlení (ten je třeba v žalobě výslovně uplatnit). Hlídejte si tříletou promlčecí lhůtu podle § 629 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) – běží u každé měsíční výplaty zvlášť ode dne její splatnosti. Krajní možností je okamžité zrušení pracovního poměru podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce: pokud zaměstnavatel nevyplatí mzdu, příplatek nebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti, můžete poměr okamžitě zrušit a vzniká vám nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající výpovědní době. Tento krok zvažte spíše u větších nebo opakovaných nedoplatků a po poradě s odborníkem; samotný chybějící drobný příplatek na výplatní pásce se nejprve řeší reklamací, ne odchodem.