Odvody ze mzdy 2026: sociální a zdravotní pojištění a daň

Odvody ze mzdy 2026: zaměstnanec platí 7,1 % na sociální, 4,5 % na zdravotní a 15 % zálohu na daň. Přehled sazeb, limitů a modelový výpočet z hrubé mzdy.

Obsah článku

Ve zkratce: Z běžné mzdy se zaměstnanci v roce 2026 strhává 7,1 % na sociální pojištění, podíl na zdravotním pojistném odpovídající obvykle 4,5 % a záloha na daň sazbou 15 % (23 % z části základu nad 146 901 Kč). Součet základních zaměstnaneckých sazeb pojistného je 11,6 %, skutečná srážka závisí na vyměřovacích základech, zaokrouhlení, případném zdravotním doplatku do minima či slevě pracujícího důchodce. Zaměstnavatel u běžného zaměstnání navíc platí 24,8 % sociálního a 9 % zdravotního pojistného.

Odvody ze mzdy jsou povinné platby státu, které se z mezd zaměstnanců odvádějí ve dvou rovinách. Část platí sám zaměstnanec (sráží se mu z hrubé mzdy a snižuje čistou mzdu), část platí zaměstnavatel nad rámec hrubé mzdy ze svého. Tento průvodce vysvětluje obě strany, ukazuje konkrétní výpočet a upozorňuje na časté chyby. Vedle povinných odvodů mohou ze mzdy plynout i další srážky ze mzdy (například exekuce nebo spoření), těmi se ale tento článek nezabývá.

Kolik se strhává ze mzdy zaměstnanci v roce 2026?

Ze zúčtovaných příjmů zaměstnance se obvykle odvádějí tři druhy plateb; jejich zákonné základy se mohou lišit a některé příjmy jsou osvobozeny. Sazby pro rok 2026 jsou následující:

Odvod (strana zaměstnance)Sazba 2026ZákladPrávní podklad
Sociální pojištění7,1 %vyměřovací základ sociálního pojištění§ 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 589/1992 Sb.
Zdravotní pojištění4,5 %vyměřovací základ zdravotního pojištění; případně doplatek do minima§ 2 zákona č. 592/1992 Sb.
Záloha na daň z příjmu15 % (23 % nad limit)zdanitelný příjem, obvykle zaokrouhlený na celé stokoruny nahoru§ 38h zákona č. 586/1992 Sb.

Zdroj: zákon č. 589/1992 Sb., zákon č. 592/1992 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., platné pro rok 2026.

Sociální pojištění zaměstnance ve výši 7,1 % se skládá ze dvou složek: 6,5 % na důchodové pojištění a 0,6 % na nemocenské pojištění. Tuto sazbu pro zaměstnance stanoví § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 589/1992 Sb. a oproti roku 2025 se nemění. Vyměřovacím základem je úhrn zákonem zahrnutých zúčtovaných příjmů ze zaměstnání. Například zákonná náhrada při dočasné pracovní neschopnosti v prvních 14 dnech se nezdaňuje ani nepojistí; základy daně, sociálního a zdravotního pojistného proto nelze vždy ztotožnit.

Zdravotní pojištění zaměstnance představuje běžně třetinu z celkových 13,5 % příslušného vyměřovacího základu podle zákona č. 592/1992 Sb. Celkové pojistné za zaměstnance se zaokrouhluje na celé koruny nahoru; teprve z něj se určí zaměstnancův podíl. Celková sazba zdravotního pojištění je 13,5 % a standardně se dělí tak, že jednu třetinu (4,5 %) hradí zaměstnanec a dvě třetiny (9 %) zaměstnavatel, jak potvrzuje VZP pro rok 2026.

Záloha na daň z příjmu se počítá ze zdanitelných příjmů ze závislé činnosti sazbou 15 %, případně 23 % z nadlimitní části. Takzvaná superhrubá mzda byla zrušena k 1. lednu 2021, takže základem měsíční zálohy jsou zdanitelné příjmy od zaměstnavatele (nad 100 Kč zaokrouhlené na celé stokoruny nahoru), nikoli hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatele. Od vypočtené zálohy se odečítají daňové slevy. Kompletní přehled platných sazeb najdete v článku o sazbách odvodů.

Kolik platí zaměstnavatel navíc nad hrubou mzdu?

Zaměstnavatel odvádí pojistné ze svého, nad rámec hrubé mzdy zaměstnance. Tyto platby zaměstnanec na výplatní pásce nevidí jako srážku, ale zvyšují celkovou cenu práce.

Odvod (strana zaměstnavatele)Sazba 2026Právní podklad
Sociální pojištění24,8 %§ 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb.
Zdravotní pojištění9 %§ 2 zákona č. 592/1992 Sb.
Celkem zaměstnavatel33,8 %–

Zdroj: zákon č. 589/1992 Sb. a zákon č. 592/1992 Sb., běžná sazba pro rok 2026.

Sociální pojištění zaměstnavatele ve výši 24,8 % se dělí na 21,5 % důchodové pojištění, 2,1 % nemocenské pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti (běžná sazba dle ČSSZ pro rok 2026). Pro vybrané kategorie zaměstnanců platí podle ČSSZ vyšší sazba: 27,8 % u zaměstnanců vykonávajících rizikové práce (z toho 24,5 % důchodové pojištění) a 29,8 % u zdravotnických záchranářů a členů hasičského záchranného sboru podniku (z toho 26,5 % důchodové pojištění); nemocenské pojištění (2,1 %) a státní politika zaměstnanosti (1,2 %) zůstávají v obou případech stejné.

V základním modelu bez slev na pojistném, odlišných sazeb a vlivu zaokrouhlení odpovídá 100 Kč hrubé mzdy náklad 133,80 Kč. Tomuto součtu hrubé mzdy a odvodů zaměstnavatele se říká cena práce (superhrubá mzda v tomto smyslu zůstává relevantní jen jako náklad firmy, nikoli jako daňový základ). Účtováním mezd a souvisejících odvodů se podrobněji zabývá účtování mezd na webu o účetnictví.

Jaké jsou celkové odvody ze mzdy v roce 2026?

Když sečteme obě strany, stát z každé mzdy získá značnou část. Přehled celkového zatížení:

PoložkaZaměstnanecZaměstnavatelCelkem
Sociální pojištění7,1 %24,8 %31,9 %
Zdravotní pojištění4,5 %9 %13,5 %
Pojistné celkem11,6 %33,8 %45,4 %
Záloha na daň15 % (ze zdanitelných příjmů; 23 % nad hranicí)–dle slev

Zdroj: zákony č. 589/1992 Sb., 592/1992 Sb. a 586/1992 Sb. pro rok 2026. Hodnota 45,4 % je pouze součtem běžných pojistných sazeb za předpokladu stejných základů, bez výjimek, slev a vlivu zaokrouhlení; nejde o podíl na ceně práce.

V základním modelu odpovídá pojistné sazbám 11,6 % za zaměstnance a 33,8 % za zaměstnavatele. Skutečná částka se určí z příslušných vyměřovacích základů. K tomu se připočítává daňová záloha po slevách.

Jak se počítá daň ze mzdy a které slevy ji snižují?

Záloha na daň se počítá ze zdanitelných příjmů zaměstnance. Nad 100 Kč se měsíční základ zaokrouhlí na celé stokoruny nahoru a uplatní se sazba 15 %, případně 23 % z části nad měsíční hranicí. Od této částky se poté odečtou daňové slevy, na které má zaměstnanec nárok a které u zaměstnavatele uplatnil podpisem prohlášení poplatníka. Širší souvislosti zdanění příjmů ze závislé činnosti popisuje článek o dani z příjmů fyzických osob.

Nejčastější daňové slevy a zvýhodnění pro rok 2026:

Sleva / zvýhodněníMěsíčněRočněPodklad
Sleva na poplatníka2 570 Kč30 840 Kč§ 35ba zákona č. 586/1992 Sb.
Zvýhodnění na 1. dítě1 267 Kč15 204 Kč§ 35c zákona č. 586/1992 Sb.
Zvýhodnění na 2. dítě1 860 Kč22 320 Kč§ 35c zákona č. 586/1992 Sb.
Zvýhodnění na 3. a další dítě2 320 Kč27 840 Kč§ 35c zákona č. 586/1992 Sb.

Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, hodnoty platné pro rok 2026.

Slevu na poplatníka 2 570 Kč měsíčně může uplatnit prakticky každý zaměstnanec, který podepsal prohlášení poplatníka. Pokud sleva převýší vypočtenou daň, daň klesne na nulu (nevyužitá část samotné slevy se měsíčně nevyplácí).

Daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c zákona č. 586/1992 Sb. funguje jinak: pokud je vyšší než zbývající daň po odečtení slevy na poplatníka, vzniká daňový bonus, který zaměstnavatel zaměstnanci vyplatí navíc. Měsíční bonus lze v roce 2026 vyplatit, pokud dosahuje alespoň 50 Kč a příjmy ze závislé činnosti u daného zaměstnavatele v měsíci činí alespoň 11 200 Kč (polovina minimální mzdy). Pro roční daňový bonus platí obecně hranice příjmů 6 × 22 400 = 134 400 Kč za rok podle § 35c odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb.; za splněných podmínek se již vyplacený měsíční bonus kvůli nedosažení roční hranice nevrací. Zákon nestanoví obecný horní strop bonusu.

Kdy se platí 23% sazba daně?

Vyšší sazba daně 23 % se uplatní jen z té části měsíčního příjmu, která přesáhne 146 901 Kč (trojnásobek průměrné mzdy 48 967 Kč). Do tohoto limitu se daní 15 %, nad něj 23 %. Pro většinu zaměstnanců se proto týká jen sazba 15 %.

Modelový výpočet: čistá mzda z 40 000 Kč hrubého

Nejlépe odvody pochopíte na konkrétním příkladu. Vezměme zaměstnance s hrubou mzdou 40 000 Kč, který podepsal prohlášení poplatníka a uplatňuje pouze slevu na poplatníka (bez dětí).

KrokVýpočetČástka
Hrubá mzda–40 000 Kč
Sociální pojištění (7,1 %)40 000 × 0,071−2 840 Kč
Zdravotní pojištění (4,5 %)40 000 × 0,045−1 800 Kč
Záloha na daň před slevou (15 %)40 000 × 0,156 000 Kč
Sleva na poplatníka–−2 570 Kč
Záloha na daň po slevě6 000 − 2 570−3 430 Kč
Čistá mzda40 000 − 2 840 − 1 800 − 3 43031 930 Kč

Modelový výpočet podle sazeb pro rok 2026; zaokrouhlení zálohy na daň ze základu na 100 Kč nahoru zde pro přehlednost zanedbáváme (40 000 je již násobek 100). Záporné znaménko označuje skutečné srážky z hrubé mzdy; řádek „záloha na daň před slevou (15 %)“ je jen mezivýpočet, z hrubé mzdy se nakonec sráží až výsledná záloha po slevě (−3 430 Kč).

Zaměstnavatele přitom tato mzda stojí více než 40 000 Kč. Připočtěte 24,8 % sociálního (9 920 Kč) a 9 % zdravotního pojištění (3 600 Kč), tedy cenu práce 53 520 Kč. Z této celkové částky dostane zaměstnanec čistého 31 930 Kč.

Existuje strop, nad kterým se sociální pojištění už neplatí?

Ano. U sociálního pojištění platí maximální vyměřovací základ, který pro rok 2026 činí 2 350 416 Kč za rok (48násobek průměrné mzdy 48 967 Kč) podle ČSSZ. Z příjmů nad tento strop se v daném roce sociální pojištění už neodvádí.

Zdravotní pojištění žádný maximální vyměřovací základ nemá – platí se bez horního limitu ze započitatelných příjmů. Naopak u zdravotního pojištění existuje minimální vyměřovací základ ve výši minimální mzdy, která pro rok 2026 činí 22 400 Kč měsíčně podle sdělení MPSV č. 356/2025 Sb.. Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší a nevztahuje se na něj zákonná výjimka, doplácí se pojistné do minima – minimální měsíční pojistné činí pro rok 2026 3 024 Kč (13,5 % z 22 400 Kč). Doplatek zpravidla hradí zaměstnanec; při příčině na straně zaměstnavatele jej hradí zaměstnavatel.

Časté chyby při počítání odvodů ze mzdy

  • Záměna základu daně a superhrubé mzdy. Základ zálohy tvoří zdanitelné příjmy ze závislé činnosti; od roku 2021 se již nezvyšují o pojistné zaměstnavatele.
  • Zapomenutí na slevu na poplatníka. Bez podepsaného prohlášení poplatníka zaměstnavatel slevu 2 570 Kč měsíčně neuplatní a sráží vyšší zálohu. Prohlášení lze podepsat jen u jednoho zaměstnavatele.
  • Počítání pojistného ze špatného základu. Sociální i zdravotní pojistné se počítá z příslušného vyměřovacího základu, nikoli z čisté mzdy. Příjmy osvobozené od daně nebo zvlášť vyloučené ze základu mohou výsledek změnit.
  • Přehlížení odvodů zaměstnavatele. Při kalkulaci celkových nákladů na zaměstnance je nutné přičíst 33,8 % pojistného zaměstnavatele k hrubé mzdě.
  • Zaměňování slevy a zvýhodnění. Sleva na poplatníka daň jen snižuje (max. na nulu), zatímco daňové zvýhodnění na dítě se může vyplatit jako bonus.

Související témata a nástroje

Shrnutí: co si z odvodů ze mzdy odnést

Zaměstnanec v roce 2026 ze své hrubé mzdy odvede 7,1 % na sociální a 4,5 % na zdravotní pojištění (dohromady 11,6 %) plus 15% zálohu na daň sníženou o slevy. Zaměstnavatel nad rámec hrubé mzdy přidá 24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění (dohromady 33,8 %). Daň se snižuje o slevu na poplatníka 2 570 Kč měsíčně a o daňové zvýhodnění na děti. Sazba 23 % se týká jen příjmů nad 146 901 Kč měsíčně. Sociální pojištění má roční strop 2 350 416 Kč, zdravotní pojištění nikoli.

Časté dotazy k odvodům ze mzdy

Kolik procent se strhává ze mzdy zaměstnanci?

Zaměstnanci se z hrubé mzdy strhává 7,1 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění, tedy celkem 11,6 % na pojistném. K tomu se přičítá 15% záloha na daň z příjmu (23 % z části nad 146 901 Kč měsíčně), kterou ale snižuje sleva na poplatníka 2 570 Kč měsíčně a případné daňové zvýhodnění na děti.

Kolik platí zaměstnavatel na odvodech za zaměstnance?

Zaměstnavatel platí nad rámec hrubé mzdy 24,8 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění, dohromady 33,8 % hrubé mzdy. Z hrubé mzdy 40 000 Kč tak zaměstnavatel odvede 9 920 Kč sociálního a 3 600 Kč zdravotního pojištění a celková cena práce je 53 520 Kč.

Platí se daň ze superhrubé mzdy v roce 2026?

Ne. Superhrubá mzda byla zrušena k 1. lednu 2021. V roce 2026 jsou základem pro výpočet měsíční zálohy zdanitelné příjmy ze závislé činnosti (u základu nad 100 Kč zaokrouhlené na celé stokoruny nahoru), ze které se počítá 15 %, případně 23 % z části nad limit, podle § 38h zákona č. 586/1992 Sb.

Z jakého příjmu se platí 23% daň ze mzdy v roce 2026?

Sazba daně 23 % se uplatní pouze z té části měsíční mzdy, která přesáhne 146 901 Kč (trojnásobek průměrné mzdy 48 967 Kč pro rok 2026). Z příjmu do tohoto limitu se daní 15 %. Většina zaměstnanců proto platí jen 15% sazbu.

Existuje maximum, nad které se sociální pojištění neplatí?

Ano, sociální pojištění má maximální vyměřovací základ 2 350 416 Kč ročně pro rok 2026 (48násobek průměrné mzdy). Z příjmů nad tuto hranici se v daném roce sociální pojištění už neodvádí. Zdravotní pojištění žádné maximum nemá a platí se z celé výše příjmu.

Jak se z hrubé mzdy spočítá čistá mzda?

Od hrubé mzdy se odečte sociální pojištění (7,1 %), zdravotní pojištění (4,5 %) a záloha na daň po odečtení slev. U hrubé mzdy 40 000 Kč se slevou na poplatníka vychází čistá mzda 31 930 Kč. Podrobný postup najdete v článku o čisté mzdě.

Související situace u pojistného

Co je vyměřovací základ pro pojistné?

Vyměřovací základ je částka, ze které se počítá pojistné. U zaměstnance jde o úhrn zákonem zahrnutých zúčtovaných příjmů ze zaměstnání zakládajícího účast na pojištění; některá plnění, například zákonná náhrada při nemoci, se do něj nezahrnují. Z této částky se odvádí 7,1 % na sociální a 4,5 % na zdravotní pojištění za zaměstnance a 24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění za zaměstnavatele.

Vyměřovací základ pro pojistné a základ pro výpočet zálohy na daň přitom nejsou totéž: jejich okruh započítávaných příjmů se v jednotlivostech liší a měsíční základ daňové zálohy nad 100 Kč se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Sociální pojištění má navíc roční maximální vyměřovací základ 2 350 416 Kč, nad který se už neodvádí, zatímco zdravotní pojištění žádný horní strop nemá.

Kdy se platí minimální vyměřovací základ na zdravotní pojištění a kdo doplatek hradí?

Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění se rovná minimální mzdě, která pro rok 2026 činí 22 400 Kč měsíčně. Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší (například při nízkém úvazku nebo neplaceném volnu) a neplatí zákonná výjimka, musí se pojistné dopočítat do tohoto minima. Minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění tak činí 3 024 Kč, což je 13,5 % z 22 400 Kč.

Dopočet do minima zpravidla hradí zaměstnanec a sráží se mu ze mzdy; při důvodu na straně zaměstnavatele jej hradí zaměstnavatel. Sociální pojištění žádný minimální vyměřovací základ pro běžného zaměstnance nemá, doplatek do minima se týká jen zdravotního pojištění.

Z jakých příjmů se sociální a zdravotní pojištění neodvádí?

Pojistné se odvádí jen z příjmů, které zakládají účast na pojištění a vstupují do vyměřovacího základu. Z některých plnění se neodvádí: typicky jde o cestovní náhrady do zákonného limitu, odstupné, jednorázovou sociální výpomoc nebo zákonem osvobozené benefity. Tato plnění se nezahrnují do vyměřovacího základu pro sociální ani zdravotní pojištění.

Naopak běžná mzda, příplatky, prémie i odměny do vyměřovacího základu vstupují a pojistné se z nich odvádí. Konkrétní zařazení každého plnění je třeba posoudit podle jeho povahy, protože pravidla pro sociální a zdravotní pojištění se v jednotlivostech liší.

Kdo a kdy odvádí pojistné za zaměstnance?

Pojistné odvádí zaměstnavatel. Zaměstnanci jeho část (7,1 % na sociální a 4,5 % na zdravotní pojištění) srazí z hrubé mzdy a spolu se svou částí (24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění) ji odvede na účet České správy sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny. Zaměstnanec tedy pojistné sám nikam neposílá, vše za něj vyřídí zaměstnavatel.

Pojistné se odvádí měsíčně, vždy za uplynulý kalendářní měsíc, v zákonem stanovené lhůtě. Sociální údaje od dubna 2026 vykazuje prostřednictvím JMHZ; přehledy pro zdravotní pojišťovny zůstávají samostatné.

Co je maximální vyměřovací základ a kdy se přestává platit sociální pojištění?

Maximální vyměřovací základ je roční strop příjmu, z něhož se ještě odvádí pojistné na sociální zabezpečení. Pro rok 2026 činí 2 350 416 Kč, což je 48násobek průměrné mzdy 48 967 Kč (§ 15a zákona č. 589/1992 Sb.). Jakmile úhrn vyměřovacích základů zaměstnance za kalendářní rok tuto hranici překročí, z příjmu nad strop se sociální pojištění už neodvádí – a to ani za zaměstnance (7,1 %), ani za zaměstnavatele (24,8 %). Strop se sleduje za celý kalendářní rok a od ledna dalšího roku znovu.

U jednoho zaměstnavatele se to vyřeší automaticky: jakmile součet vyměřovacích základů u téhož zaměstnavatele dosáhne maxima, mzdová účtárna z dalších příjmů pojistné prostě přestane srážet. Komplikace nastává při souběhu více zaměstnání nebo při kombinaci zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti, protože zaměstnavatelé o jiném příjmu nemusí vědět. Přeplatek ze souběhu zaměstnání se vrací zaměstnanci na písemnou žádost příslušné správě sociálního zabezpečení doloženou potvrzeními všech zaměstnavatelů (vydávají se do 8 dnů od žádosti zaměstnance). Při souběhu zaměstnání s OSVČ se strop řeší v Přehledu OSVČ a při dosažení stropu se dokládají zaměstnanecké základy. Přeplatek nemůže být vyšší než pojistné, které bylo zaměstnanci skutečně sraženo.

U zdravotního pojištění žádný maximální vyměřovací základ neexistuje – platí se z celé výše příjmu bez horního limitu. Strop se tak týká výhradně sociálního pojištění. Souvislosti sazeb a stropů shrnuje sociální pojištění zaměstnance.