Ve zkratce: Z hrubé mzdy se zaměstnanci v roce 2026 strhává 7,1 % na sociální pojištění, 4,5 % na zdravotní pojištění a 15% záloha na daň z příjmu (23 % nad měsíční příjem 146 901 Kč). Celkem zaměstnanec na pojistném odvede 11,6 % hrubé mzdy, daň se snižuje o slevu na poplatníka 2 570 Kč měsíčně. Zaměstnavatel navíc platí ze své kapsy dalších 24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění.
Odvody ze mzdy jsou povinné platby státu, které se z mezd zaměstnanců odvádějí ve dvou rovinách. Část platí sám zaměstnanec (sráží se mu z hrubé mzdy a snižuje čistou mzdu), část platí zaměstnavatel nad rámec hrubé mzdy ze svého. Tento průvodce vysvětluje obě strany, ukazuje konkrétní výpočet a upozorňuje na časté chyby. Vedle povinných odvodů mohou ze mzdy plynout i další srážky ze mzdy (například exekuce nebo spoření), těmi se ale tento článek nezabývá.
Kolik se strhává ze mzdy zaměstnanci v roce 2026?
Zaměstnanci se z hrubé mzdy strhávají tři druhy odvodů. Sazby pro rok 2026 jsou následující:
| Odvod (strana zaměstnance) | Sazba 2026 | Základ | Právní podklad |
|---|---|---|---|
| Sociální pojištění | 7,1 % | hrubá mzda | § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 589/1992 Sb. |
| Zdravotní pojištění | 4,5 % | hrubá mzda | § 2 zákona č. 592/1992 Sb. |
| Záloha na daň z příjmu | 15 % (23 % nad limit) | hrubá mzda zaokrouhlená na 100 Kč nahoru | § 38h zákona č. 586/1992 Sb. |
Zdroj: zákon č. 589/1992 Sb., zákon č. 592/1992 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., platné pro rok 2026.
Sociální pojištění zaměstnance ve výši 7,1 % se skládá ze dvou složek: 6,5 % na důchodové pojištění a 0,6 % na nemocenské pojištění. Tuto sazbu pro zaměstnance stanoví § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 589/1992 Sb. a oproti roku 2025 se nemění. Vyměřovacím základem je u zaměstnance hrubá mzda, tedy úhrn zúčtovaných příjmů ze zaměstnání, ze kterého se pojistné i daň počítají.
Zdravotní pojištění zaměstnance činí 4,5 % hrubé mzdy podle zákona č. 592/1992 Sb. Celková sazba zdravotního pojištění je 13,5 % a standardně se dělí tak, že jednu třetinu (4,5 %) hradí zaměstnanec a dvě třetiny (9 %) zaměstnavatel, jak potvrzuje VZP pro rok 2026.
Záloha na daň z příjmu se počítá z hrubé mzdy sazbou 15 %. Takzvaná superhrubá mzda byla zrušena k 1. lednu 2021, takže základem daně je dnes přímo hrubá mzda (zaokrouhlená na celé stokoruny nahoru), nikoli hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatele. Od vypočtené zálohy se odečítají daňové slevy. Kompletní přehled platných sazeb najdete v článku o sazbách odvodů.
Kolik platí zaměstnavatel navíc nad hrubou mzdu?
Zaměstnavatel odvádí pojistné ze svého, nad rámec hrubé mzdy zaměstnance. Tyto platby zaměstnanec na výplatní pásce nevidí jako srážku, ale zvyšují celkovou cenu práce.
| Odvod (strana zaměstnavatele) | Sazba 2026 | Právní podklad |
|---|---|---|
| Sociální pojištění | 24,8 % | § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb. |
| Zdravotní pojištění | 9 % | § 2 zákona č. 592/1992 Sb. |
| Celkem zaměstnavatel | 33,8 % | – |
Zdroj: zákon č. 589/1992 Sb. a zákon č. 592/1992 Sb., běžná sazba pro rok 2026.
Sociální pojištění zaměstnavatele ve výši 24,8 % se dělí na 21,5 % důchodové pojištění, 2,1 % nemocenské pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti (běžná sazba dle ČSSZ pro rok 2026). Pro vybrané kategorie zaměstnanců platí podle ČSSZ vyšší sazba: 27,8 % u zaměstnanců vykonávajících rizikové práce (z toho 24,5 % důchodové pojištění) a 29,8 % u zdravotnických záchranářů a členů hasičského záchranného sboru podniku (z toho 26,5 % důchodové pojištění); nemocenské pojištění (2,1 %) a státní politika zaměstnanosti (1,2 %) zůstávají v obou případech stejné.
Každých 100 Kč hrubé mzdy tak zaměstnavatele stojí celkem 133,80 Kč. Tomuto součtu hrubé mzdy a odvodů zaměstnavatele se říká cena práce (superhrubá mzda v tomto smyslu zůstává relevantní jen jako náklad firmy, nikoli jako daňový základ). Účtováním mezd a souvisejících odvodů se podrobněji zabývá účtování mezd na webu o účetnictví.
Jaké jsou celkové odvody ze mzdy v roce 2026?
Když sečteme obě strany, stát z každé mzdy získá značnou část. Přehled celkového zatížení:
| Položka | Zaměstnanec | Zaměstnavatel | Celkem |
|---|---|---|---|
| Sociální pojištění | 7,1 % | 24,8 % | 31,9 % |
| Zdravotní pojištění | 4,5 % | 9 % | 13,5 % |
| Pojistné celkem | 11,6 % | 33,8 % | 45,4 % |
| Záloha na daň | 15 % (z hrubé mzdy) | – | dle slev |
Zdroj: zákon č. 589/1992 Sb., zákon č. 592/1992 Sb. a zákon č. 586/1992 Sb. pro rok 2026. Pozn.: hodnota „celkem 45,4 %“ je prostým součtem sazby zaměstnance (11,6 % z hrubé mzdy) a zaměstnavatele (33,8 % z hrubé mzdy); nejde o podíl z jediného základu ani o podíl na ceně práce.
Pojistné celkem (sociální + zdravotní) tedy z hrubé mzdy odvede zaměstnanec 11,6 % a zaměstnavatel 33,8 %. K tomu se připočítává daň, kterou ovšem snižují daňové slevy, takže její skutečná výše závisí na situaci konkrétního zaměstnance.
Jak se počítá daň ze mzdy a které slevy ji snižují?
Záloha na daň se počítá ve dvou krocích. Nejprve se z hrubé mzdy (zaokrouhlené na 100 Kč nahoru) spočítá 15 %. Od této částky se poté odečtou daňové slevy, na které má zaměstnanec nárok a které u zaměstnavatele uplatnil podpisem prohlášení poplatníka. Širší souvislosti zdanění příjmů ze závislé činnosti popisuje článek o dani z příjmů fyzických osob.
Nejčastější daňové slevy a zvýhodnění pro rok 2026:
| Sleva / zvýhodnění | Měsíčně | Ročně | Podklad |
|---|---|---|---|
| Sleva na poplatníka | 2 570 Kč | 30 840 Kč | § 35ba zákona č. 586/1992 Sb. |
| Zvýhodnění na 1. dítě | 1 267 Kč | 15 204 Kč | § 35c zákona č. 586/1992 Sb. |
| Zvýhodnění na 2. dítě | 1 860 Kč | 22 320 Kč | § 35c zákona č. 586/1992 Sb. |
| Zvýhodnění na 3. a další dítě | 2 320 Kč | 27 840 Kč | § 35c zákona č. 586/1992 Sb. |
Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, hodnoty platné pro rok 2026.
Slevu na poplatníka 2 570 Kč měsíčně může uplatnit prakticky každý zaměstnanec, který podepsal prohlášení poplatníka. Pokud sleva převýší vypočtenou daň, daň klesne na nulu (sleva se „nevrací“).
Daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c zákona č. 586/1992 Sb. funguje jinak: pokud je vyšší než zbývající daň po odečtení slevy na poplatníka, vzniká daňový bonus, který zaměstnavatel zaměstnanci vyplatí navíc. Horní strop daňového bonusu byl zrušen v roce 2021 (dřívější měsíční limit činil 5 025 Kč, tj. 60 300 Kč ročně, podle tehdejšího § 35d odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb.), takže v roce 2026 se vyplácí celý rozdíl mezi zvýhodněním a daní bez maximálního limitu. Někdy uváděná částka 73 200 Kč přitom není zákonným stropem bonusu – jde jen o teoretický součet ročního zvýhodnění při vyšším počtu dětí, nikoli o horní hranici výplaty. Pro nárok na bonus je naopak třeba dosáhnout minimálního ročního příjmu ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. 6 × 22 400 = 134 400 Kč za rok (§ 35c odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb.).
Kdy se platí 23% sazba daně?
Vyšší sazba daně 23 % se uplatní jen z té části měsíčního příjmu, která přesáhne 146 901 Kč (trojnásobek průměrné mzdy 48 967 Kč). Do tohoto limitu se daní 15 %, nad něj 23 %. Pro většinu zaměstnanců se proto týká jen sazba 15 %.
Modelový výpočet: čistá mzda z 40 000 Kč hrubého
Nejlépe odvody pochopíte na konkrétním příkladu. Vezměme zaměstnance s hrubou mzdou 40 000 Kč, který podepsal prohlášení poplatníka a uplatňuje pouze slevu na poplatníka (bez dětí).
| Krok | Výpočet | Částka |
|---|---|---|
| Hrubá mzda | – | 40 000 Kč |
| Sociální pojištění (7,1 %) | 40 000 × 0,071 | −2 840 Kč |
| Zdravotní pojištění (4,5 %) | 40 000 × 0,045 | −1 800 Kč |
| Záloha na daň před slevou (15 %) | 40 000 × 0,15 | 6 000 Kč |
| Sleva na poplatníka | – | −2 570 Kč |
| Záloha na daň po slevě | 6 000 − 2 570 | −3 430 Kč |
| Čistá mzda | 40 000 − 2 840 − 1 800 − 3 430 | 31 930 Kč |
Modelový výpočet podle sazeb pro rok 2026; zaokrouhlení zálohy na daň ze základu na 100 Kč nahoru zde pro přehlednost zanedbáváme (40 000 je již násobek 100). Záporné znaménko označuje skutečné srážky z hrubé mzdy; řádek „záloha na daň před slevou (15 %)“ je jen mezivýpočet, z hrubé mzdy se nakonec sráží až výsledná záloha po slevě (−3 430 Kč).
Zaměstnavatele přitom tato mzda stojí více než 40 000 Kč. Připočtěte 24,8 % sociálního (9 920 Kč) a 9 % zdravotního pojištění (3 600 Kč), tedy cenu práce 53 520 Kč. Z této celkové částky dostane zaměstnanec čistého 31 930 Kč.
Existuje strop, nad kterým se sociální pojištění už neplatí?
Ano. U sociálního pojištění platí maximální vyměřovací základ, který pro rok 2026 činí 2 350 416 Kč za rok (48násobek průměrné mzdy 48 967 Kč) podle ČSSZ. Z příjmů nad tento strop se v daném roce sociální pojištění už neodvádí.
Zdravotní pojištění žádný maximální vyměřovací základ nemá – platí se bez horního limitu z celé výše příjmu. Naopak u zdravotního pojištění existuje minimální vyměřovací základ ve výši minimální mzdy, která pro rok 2026 činí 22 400 Kč měsíčně (nařízení vlády č. 285/2024 Sb., účinné od 1. 1. 2026). Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší, doplácí se pojistné do minima – minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění činí pro rok 2026 3 024 Kč (13,5 % z 22 400 Kč) a dopočet jde k tíži zaměstnance.
Časté chyby při počítání odvodů ze mzdy
- Záměna hrubé mzdy a superhrubé mzdy. Daň se od roku 2021 počítá z hrubé mzdy, nikoli ze superhrubé. Kdo počítá 15 % z hrubé mzdy navýšené o odvody zaměstnavatele, dojde k chybně vysoké dani.
- Zapomenutí na slevu na poplatníka. Bez podepsaného prohlášení poplatníka zaměstnavatel slevu 2 570 Kč měsíčně neuplatní a sráží vyšší zálohu. Prohlášení lze podepsat jen u jednoho zaměstnavatele.
- Počítání pojistného ze špatného základu. Pojistné se počítá z hrubé mzdy, ne z mzdy po odečtení daně. Pořadí je: nejprve pojistné a daň z hrubé mzdy, výsledkem je čistá mzda.
- Přehlížení odvodů zaměstnavatele. Při kalkulaci celkových nákladů na zaměstnance je nutné přičíst 33,8 % pojistného zaměstnavatele k hrubé mzdě.
- Zaměňování slevy a zvýhodnění. Sleva na poplatníka daň jen snižuje (max. na nulu), zatímco daňové zvýhodnění na dítě se může vyplatit jako bonus.
Související témata a nástroje
- doplatek do minima zdravotního pojištění řeší nízké úvazky a minimální vyměřovací základ.
- FAQ k odvodům ze mzdy odpovídá na časté dotazy k pojistnému a dani.
- změny v odvodech 2026 shrnuje aktuální změny sazeb a pravidel.
- zaokrouhlování mzdy vysvětluje odchylky při výpočtu záloh a pojistného.
Shrnutí: co si z odvodů ze mzdy odnést
Zaměstnanec v roce 2026 ze své hrubé mzdy odvede 7,1 % na sociální a 4,5 % na zdravotní pojištění (dohromady 11,6 %) plus 15% zálohu na daň sníženou o slevy. Zaměstnavatel nad rámec hrubé mzdy přidá 24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění (dohromady 33,8 %). Daň se snižuje o slevu na poplatníka 2 570 Kč měsíčně a o daňové zvýhodnění na děti. Sazba 23 % se týká jen příjmů nad 146 901 Kč měsíčně. Sociální pojištění má roční strop 2 350 416 Kč, zdravotní pojištění nikoli.
Časté dotazy k odvodům ze mzdy
Kolik procent se strhává ze mzdy zaměstnanci?
Zaměstnanci se z hrubé mzdy strhává 7,1 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění, tedy celkem 11,6 % na pojistném. K tomu se přičítá 15% záloha na daň z příjmu (23 % z části nad 146 901 Kč měsíčně), kterou ale snižuje sleva na poplatníka 2 570 Kč měsíčně a případné daňové zvýhodnění na děti.
Kolik platí zaměstnavatel na odvodech za zaměstnance?
Zaměstnavatel platí nad rámec hrubé mzdy 24,8 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění, dohromady 33,8 % hrubé mzdy. Z hrubé mzdy 40 000 Kč tak zaměstnavatel odvede 9 920 Kč sociálního a 3 600 Kč zdravotního pojištění a celková cena práce je 53 520 Kč.
Platí se daň ze superhrubé mzdy v roce 2026?
Ne. Superhrubá mzda byla zrušena k 1. lednu 2021. V roce 2026 je základem pro výpočet zálohy na daň přímo hrubá mzda (zaokrouhlená na celé stokoruny nahoru), ze které se počítá 15 %, případně 23 % z části nad limit, podle § 38h zákona č. 586/1992 Sb.
Z jakého příjmu se platí 23% daň ze mzdy v roce 2026?
Sazba daně 23 % se uplatní pouze z té části měsíční mzdy, která přesáhne 146 901 Kč (trojnásobek průměrné mzdy 48 967 Kč pro rok 2026). Z příjmu do tohoto limitu se daní 15 %. Většina zaměstnanců proto platí jen 15% sazbu.
Existuje maximum, nad které se sociální pojištění neplatí?
Ano, sociální pojištění má maximální vyměřovací základ 2 350 416 Kč ročně pro rok 2026 (48násobek průměrné mzdy). Z příjmů nad tuto hranici se v daném roce sociální pojištění už neodvádí. Zdravotní pojištění žádné maximum nemá a platí se z celé výše příjmu.
Jak se z hrubé mzdy spočítá čistá mzda?
Od hrubé mzdy se odečte sociální pojištění (7,1 %), zdravotní pojištění (4,5 %) a záloha na daň po odečtení slev. U hrubé mzdy 40 000 Kč se slevou na poplatníka vychází čistá mzda 31 930 Kč. Podrobný postup najdete v článku o čisté mzdě.
Často kladené otázky
Co je vyměřovací základ pro pojistné?
Vyměřovací základ je částka, ze které se počítá pojistné. U zaměstnance je jím hrubá mzda, tedy úhrn zúčtovaných příjmů ze zaměstnání zakládajících účast na pojištění. Z této částky se odvádí 7,1 % na sociální a 4,5 % na zdravotní pojištění za zaměstnance a 24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění za zaměstnavatele.
Vyměřovací základ pro pojistné a základ pro výpočet zálohy na daň přitom nejsou totéž: pojistné se počítá z přesné částky hrubé mzdy, kdežto základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a okruh započítávaných příjmů se v jednotlivostech liší. Sociální pojištění má navíc roční maximální vyměřovací základ 2 350 416 Kč, nad který se už neodvádí, zatímco zdravotní pojištění žádný horní strop nemá.
Kdy se platí minimální vyměřovací základ na zdravotní pojištění a kdo doplatek hradí?
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění se rovná minimální mzdě, která pro rok 2026 činí 22 400 Kč měsíčně. Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší (například při nízkém úvazku nebo neplaceném volnu), musí se pojistné dopočítat do tohoto minima. Minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění tak činí 3 024 Kč, což je 13,5 % z 22 400 Kč.
Dopočet do minima jde k tíži zaměstnance, sráží se mu tedy z čisté mzdy. Sociální pojištění žádný minimální vyměřovací základ pro běžného zaměstnance nemá, doplatek do minima se týká jen zdravotního pojištění.
Z jakých příjmů se sociální a zdravotní pojištění neodvádí?
Pojistné se odvádí jen z příjmů, které zakládají účast na pojištění a vstupují do vyměřovacího základu. Z některých plnění se neodvádí: typicky jde o cestovní náhrady do zákonného limitu, odstupné, jednorázovou sociální výpomoc nebo zákonem osvobozené benefity. Tato plnění se nezahrnují do vyměřovacího základu pro sociální ani zdravotní pojištění.
Naopak běžná mzda, příplatky, prémie i odměny do vyměřovacího základu vstupují a pojistné se z nich odvádí. Konkrétní zařazení každého plnění je třeba posoudit podle jeho povahy, protože pravidla pro sociální a zdravotní pojištění se v jednotlivostech liší.
Kdo a kdy odvádí pojistné za zaměstnance?
Pojistné odvádí zaměstnavatel. Zaměstnanci jeho část (7,1 % na sociální a 4,5 % na zdravotní pojištění) srazí z hrubé mzdy a spolu se svou částí (24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění) ji odvede na účet České správy sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny. Zaměstnanec tedy pojistné sám nikam neposílá, vše za něj vyřídí zaměstnavatel.
Pojistné se odvádí měsíčně, vždy za uplynulý kalendářní měsíc, v zákonem stanovené lhůtě. Spolu s platbou podává zaměstnavatel přehledy o vyměřovacích základech a odvedeném pojistném.
Co je maximální vyměřovací základ a kdy se přestává platit sociální pojištění?
Maximální vyměřovací základ je roční strop příjmu, z něhož se ještě odvádí pojistné na sociální zabezpečení. Pro rok 2026 činí 2 350 416 Kč, což je 48násobek průměrné mzdy 48 967 Kč (§ 15a zákona č. 589/1992 Sb.). Jakmile úhrn vyměřovacích základů zaměstnance za kalendářní rok tuto hranici překročí, z příjmu nad strop se sociální pojištění už neodvádí – a to ani za zaměstnance (7,1 %), ani za zaměstnavatele (24,8 %). Strop se sleduje za celý rok, takže u nadprůměrných mezd se srážka „vypne“ obvykle někdy v posledních měsících roku a od ledna se počítá znovu od nuly.
U jednoho zaměstnavatele se to vyřeší automaticky: jakmile součet vyměřovacích základů u téhož zaměstnavatele dosáhne maxima, mzdová účtárna z dalších příjmů pojistné prostě přestane srážet. Komplikace nastává při souběhu více zaměstnání nebo při kombinaci zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti, protože každý plátce sráží pojistné zvlášť a o překročení stropu nemusí vědět. Pojistné sražené z částky nad maximum se pak považuje za přeplatek; zaměstnanec o jeho vrácení žádá písemně příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení a žádost dokládá potvrzeními všech zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů (zaměstnavatel je povinen je potvrdit do 8 dnů). Přeplatek nemůže být vyšší než pojistné, které bylo zaměstnanci skutečně sraženo.
U zdravotního pojištění žádný maximální vyměřovací základ neexistuje – platí se z celé výše příjmu bez horního limitu. Strop se tak týká výhradně sociálního pojištění. Souvislosti sazeb a stropů shrnuje sociální pojištění zaměstnance.