Roční zúčtování daně 2026: postup a termíny

Ve zkratce: O roční zúčtování daně za rok 2025 požádejte svého zaměstnavatele písemně nejpozději do 16. února 2026 (15. 2. připadá na neděli, lhůta se posouvá na pondělí). Zaměstnavatel zúčtování provede do 31. března 2026 a případný přeplatek vyšší než 50 Kč vám vrátí nejpozději ve výplatě mzdy za březen 2026. Roční zúčtování je bezplatná náhrada daňového přiznání pro zaměstnance, kteří měli příjmy jen ze zaměstnání a nemají povinnost podávat přiznání sami.

Roční zúčtování záloh na daň upravuje § 38ch zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Díky němu většina zaměstnanců nemusí řešit daňové přiznání: souhrnný výpočet daně za vás udělá zaměstnavatel, uplatní vaše slevy a odpočty a vrátí vám případný přeplatek. V tomto návodu najdete přesné termíny pro rok 2026, postup krok za krokem, doklady, které je nutné doložit, i situace, kdy roční zúčtování není možné a musíte podat přiznání sami.

Co je roční zúčtování daně a k čemu slouží?

Roční zúčtování záloh na daň je souhrnný výpočet daně z příjmů ze závislé činnosti za celý uplynulý kalendářní rok, který na žádost zaměstnance provádí jeho zaměstnavatel (plátce daně). Během roku vám zaměstnavatel z každé výplaty strhával měsíční zálohy na daň. Na konci roku se sečtou všechny příjmy, uplatní se roční slevy a odpočty a porovná se, kolik jste skutečně měli na dani zaplatit, oproti tomu, kolik vám bylo zálohově sraženo.

Výsledkem ročního zúčtování je obvykle přeplatek, který vám zaměstnavatel vrátí. Přeplatek vzniká nejčastěji proto, že se v měsíčních zálohách neuplatnily celé roční částky slev a odpočtů (například daňové zvýhodnění na dítě za měsíce, kdy jste neměli příjem, slevy uplatnitelné jen ročně nebo nezdanitelné části jako úroky z hypotéky a penzijní spoření). Méně často může vzniknout i nedoplatek, ten se ale z ročního zúčtování od zaměstnance nevybírá.

Roční zúčtování je bezplatné a slouží k tomu, aby zaměstnanci, kteří mají příjmy pouze ze zaměstnání, nemuseli sami podávat daňové přiznání. Podle § 38ch zákona o daních z příjmů o něj může požádat poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu jen od jednoho plátce nebo postupně od více plátců (tedy nikoli souběžně) a u všech podepsal prohlášení k dani.

Do kdy požádat o roční zúčtování v roce 2026?

Žádost o roční zúčtování za rok 2025 musíte zaměstnavateli doručit nejpozději do 16. února 2026. Zákonná lhůta je sice 15. únor, ten ale v roce 2026 připadá na neděli, takže se podle obecných pravidel pro počítání lhůt posouvá na nejbližší pracovní den, tj. pondělí 16. února 2026. Tuto lhůtu nelze prodloužit.

Žádost se podává na tiskopise „Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění" (Finanční správa, tiskopis 25 5457/B), případně v elektronickém mzdovém systému zaměstnavatele. Žádost musíte podat aktivně, zaměstnavatel ji za vás neudělá automaticky. Pokud žádost nepodáte včas, roční zúčtování se neprovede a daňové zálohy sražené během roku se stávají vaší konečnou daní (případný přeplatek byste pak mohli získat jen vlastním daňovým přiznáním).

Přehled termínů ročního zúčtování za rok 2025 (zpracováno v roce 2026)

Zdroj: § 38ch zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pro rok 2026; Finanční správa ČR. Stav k 2026-06-18.

Jaký je postup ročního zúčtování krok za krokem?

1. Ověřte, že máte na roční zúčtování nárok. Musíte mít příjmy pouze ze závislé činnosti (zaměstnání) a nesmíte mít povinnost podat daňové přiznání. U všech zaměstnavatelů v roce jste museli mít podepsané prohlášení poplatníka k dani a nesmělo jít o souběh dvou plátců v jednom měsíci.
2. Vyplňte žádost o roční zúčtování. Použijte tiskopis zaměstnavatele nebo formulář Finanční správy. V žádosti zároveň žádáte o uplatnění ročních slev a odpočtů.
3. Doložte potřebné doklady do 16. 2. 2026. Patří sem zejména potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích zaměstnavatelů v roce, potvrzení o zaplacených úrocích z úvěru na bydlení, potvrzení penzijní společnosti, potvrzení o zaplaceném životním pojištění a potvrzení o daru.
4. Zaměstnavatel provede výpočet do 31. 3. 2026. Sečte roční příjmy, odečte nezdanitelné části základu daně, vypočte daň sazbou 15 % (případně 23 % nad limit) a uplatní roční slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti.
5. Vyrovnání přeplatku nebo daňového bonusu. Vznikne-li přeplatek vyšší než 50 Kč, dostanete jej nejpozději ve mzdě za březen 2026 (zpravidla vyplacené v dubnu). Stejně tak se doplatí případný roční daňový bonus na děti.

Celý proces je pro zaměstnance papírově nenáročný, klíčové je dodržet únorovou lhůtu a doložit všechny doklady k odpočtům, protože je zaměstnavatel později už nedohledá.

Kolik vrátí přeplatek a kdy přijde na účet?

Přeplatek z ročního zúčtování se vyplácí pouze tehdy, činí-li více než 50 Kč. Vyplývá to z § 38ch odst. 5 zákona o daních z příjmů: plátce daně vrátí poplatníkovi kladný rozdíl mezi sraženými zálohami a vypočtenou daní nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období. V praxi tedy peníze obvykle dorazí s dubnovou výplatou (mzda za březen 2026).

Výše přeplatku je u každého individuální, závisí na uplatněných slevách a odpočtech. Modelově: pokud jste během roku nestihli v měsíčních zálohách uplatnit slevu na manželku, odpočet úroků z hypotéky nebo příspěvky na penzijní spoření, může přeplatek dosáhnout i několika tisíc korun.

Kromě přeplatku na dani se v ročním zúčtování vyplácí i doplatek na daňovém bonusu na vyživované děti, pokud na něj máte nárok a nebyl plně vyčerpán v měsíčních výplatách. Podrobnosti k částkám najdete v článku o daňovém zvýhodnění na dítě.

Modelový příklad: výpočet přeplatku z ročního zúčtování

Paní Nováková byla celý rok 2025 zaměstnaná u jednoho zaměstnavatele s hrubou mzdou 38 000 Kč měsíčně a podepsaným prohlášením k dani. Během roku platila úroky z hypotéky ve výši 40 000 Kč a na doplňkové penzijní spoření poslala 24 000 Kč, tyto odpočty ale v měsíčních zálohách neuplatňovala.

Protože během roku byly zálohy počítány bez odpočtu úroků a penzijního spoření, byla jí na zálohách sražena vyšší daň. Rozdíl mezi zálohově sraženou daní a konečnou daní po odpočtech jí zaměstnavatel vrátí jako přeplatek ve mzdě za březen 2026. Pozn.: u penzijního spoření se odečítá jen částka přesahující 1 700 Kč měsíčně, tj. zde 24 000 − 12 × 1 700 = 3 600 Kč (proto je v tabulce odpočet jen 3 600 Kč, nikoli celých 24 000 Kč). Konkrétní čísla závisí na výši měsíčních záloh. Hodnota slevy na poplatníka 30 840 Kč ročně platí pro rok 2026 dle § 35ba zákona o daních z příjmů.

Roční zúčtování, nebo daňové přiznání? Kdy musíte podat přiznání sami

Roční zúčtování u zaměstnavatele nelze provést, pokud máte zákonnou povinnost podat daňové přiznání nebo o zúčtování nemůžete požádat. Rozdíl je zásadní: roční zúčtování dělá bezplatně zaměstnavatel, daňové přiznání podáváte sami finančnímu úřadu. Daňové přiznání musíte podat (a roční zúčtování tedy nepřipadá v úvahu) zejména v těchto případech:

• Souběh zaměstnání: alespoň v jednom měsíci roku jste měli souběžně příjmy zdaněné zálohovou daní od dvou a více zaměstnavatelů.
• Další zdanitelné příjmy nad 20 000 Kč: vedle zaměstnání jste měli jiné zdanitelné příjmy (například z podnikání, pronájmu nebo kapitálového majetku) přesahující 20 000 Kč za rok dle § 38g zákona o daních z příjmů.
• Sazba 23 %: vaše příjmy přesáhly limit pro 23% sazbu daně (za rok 2025 hranice 1 676 052 Kč ročně, tj. 36násobek průměrné mzdy 46 557 Kč).
• Nepodepsané prohlášení k dani u některého ze zaměstnavatelů, u nějž jste pobírali zálohově zdaněnou mzdu.
• Dlužné částky: byl vám vyplacen bonus neoprávněně nebo máte povinnost dodatečně dorovnat daň.

Pokud jste OSVČ nebo máte příjmy ze samostatné činnosti, roční zúčtování se vás netýká a podáváte přiznání. Postup najdete v článcích daňové přiznání OSVČ a daň z příjmů fyzických osob.

Srovnání: roční zúčtování vs. daňové přiznání

Zdroj: § 38ch a § 38g zákona č. 586/1992 Sb.; Finanční správa ČR, daňový kalendář 2026. Stav k 2026-06-18.

Jaké slevy a odpočty uplatníte v ročním zúčtování?

V ročním zúčtování zaměstnavatel uplatní roční slevy na dani, daňové zvýhodnění na děti i nezdanitelné části základu daně, pokud je v žádosti uvedete a doložíte. Mnohé z nich nelze uplatnit měsíčně, a právě proto vzniká přeplatek.

Roční slevy na dani (snižují přímo daň) zahrnují slevu na poplatníka 30 840 Kč ročně, slevu na manželku/manžela bez vlastních příjmů, slevu na invaliditu nebo slevu na držitele průkazu ZTP/P. Podrobnosti k jednotlivým částkám najdete v článku o slevách na dani.

Daňové zvýhodnění na děti se v ročním zúčtování dorovnává do plné roční výše (1. dítě 15 204 Kč, 2. dítě 22 320 Kč, 3. a další 27 840 Kč ročně). Více v textu o daňovém zvýhodnění na dítě.

Nezdanitelné části základu daně dle § 15 zákona o daních z příjmů snižují základ daně před výpočtem. Patří sem:

Zdroj: § 15 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pro rok 2026. Zvýšený limit 30 % u darů platí dle zákona pro roky 2024 až 2026. Odpočet členských příspěvků odborové organizaci byl zrušen konsolidačním balíčkem (zákon č. 349/2023 Sb.) a naposledy jej bylo možné uplatnit za rok 2023. Stav k 2026-06-18.

Více o jednotlivých položkách a podmínkách najdete v článku nezdanitelné části základu daně.

Časté chyby u ročního zúčtování

• Zmeškání lhůty 16. 2. 2026. Pozdě podaná žádost se neakceptuje, zaměstnavatel zúčtování neprovede a přeplatek získáte jen vlastním přiznáním. Lhůtu nelze prodloužit.
• Nedoložení potvrzení od předchozího zaměstnavatele. Pokud jste v roce změnili práci, musíte doložit potvrzení o zdanitelných příjmech od všech předchozích plátců, jinak zúčtování nelze dokončit.
• Žádost o roční zúčtování při souběhu dvou zaměstnání. Měli-li jste byť jen krátce dva souběžné zálohově zdaněné příjmy, nemáte na roční zúčtování nárok a musíte podat přiznání.
• Opomenutí odpočtů. Úroky z hypotéky, penzijní spoření i dary je nutné uvést v žádosti a doložit, automaticky se nezohlední.
• Záměna za daňové přiznání u OSVČ. Roční zúčtování se týká jen příjmů ze zaměstnání, příjmy ze samostatné činnosti se vždy řeší v daňovém přiznání.

Související témata a nástroje

• kdo musí podat daňové přiznání pomůže rozhodnout, kdy roční zúčtování nestačí.
• Kdy zaměstnanci stačí roční zúčtování a kdy musí přiznání podat sám rozebírá článek daňové přiznání zaměstnance.

Shrnutí

Roční zúčtování daně je nejjednodušší způsob, jak si jako zaměstnanec vyrovnat daň za uplynulý rok a získat zpět přeplatek bez podávání daňového přiznání. Za rok 2025 musíte zaměstnavateli doručit žádost a všechny doklady nejpozději do 16. února 2026. Zaměstnavatel zúčtování provede do 31. března 2026 a přeplatek vyšší než 50 Kč vyplatí ve mzdě za březen. Nárok máte, pokud jste měli příjmy jen ze zaměstnání, podepsali prohlášení k dani a neměli souběh dvou plátců ani jiné příjmy nad 20 000 Kč. Klíčem k vyššímu přeplatku je uplatnit všechny roční slevy a nezdanitelné části, zejména úroky z úvěru na bydlení, penzijní spoření a dary.

Často kladené otázky

Do kdy musím podat žádost o roční zúčtování za rok 2025?

Žádost doručte zaměstnavateli nejpozději do 16. února 2026. Zákonná lhůta 15. 2. připadá na neděli, proto se posouvá na pondělí 16. 2. Lhůtu podle § 38ch zákona o daních z příjmů nelze prodloužit, pozdější žádost zaměstnavatel neuzná.

Kdy dostanu přeplatek z ročního zúčtování?

Zaměstnavatel provede zúčtování do 31. března 2026 a přeplatek vyšší než 50 Kč vám vrátí nejpozději ve mzdě za březen 2026, kterou obvykle dostanete v dubnu. Přeplatek do 50 Kč se nevyplácí.

Mohu požádat o roční zúčtování, když jsem během roku změnil zaměstnání?

Ano, postupné příjmy od více zaměstnavatelů (ne souběžné) ročnímu zúčtování nebrání. U posledního zaměstnavatele požádáte o zúčtování a doložíte potvrzení o zdanitelných příjmech od všech předchozích plátců v daném roce.

Kdy nemůžu žádat o roční zúčtování a musím podat přiznání?

Daňové přiznání musíte podat, pokud jste měli alespoň v jednom měsíci souběžně dva zálohově zdaněné příjmy, jiné zdanitelné příjmy nad 20 000 Kč ročně dle § 38g, příjmy nad hranici 23% sazby daně (za rok 2025 nad 1 676 052 Kč ročně) nebo jste u některého zaměstnavatele nepodepsali prohlášení k dani.

Jaký je rozdíl mezi ročním zúčtováním a daňovým přiznáním?

Roční zúčtování zpracovává bezplatně váš zaměstnavatel na základě žádosti do 16. 2., kdežto daňové přiznání podáváte sami finančnímu úřadu (papírově do 1. 4., elektronicky do 4. 5. 2026). Roční zúčtování je určeno pro zaměstnance s příjmy jen ze zaměstnání, přiznání pro OSVČ a osoby s dalšími příjmy.

Jaké doklady musím k ročnímu zúčtování doložit?

Doložte potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích zaměstnavatelů v roce, potvrzení o zaplacených úrocích z úvěru na bydlení, potvrzení penzijní společnosti a životní pojišťovny a potvrzení o daru. Bez dokladů nelze odpočty a slevy uplatnit.

Kdo může zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně?

O roční zúčtování může podle § 38ch zákona o daních z příjmů požádat zaměstnanec, který měl ve zdaňovacím období příjmy pouze ze závislé činnosti (ze zaměstnání) a nemá povinnost podat daňové přiznání. Mzdu přitom musel pobírat jen od jednoho plátce, nebo postupně od více plátců (nikoli souběžně ve stejném měsíci), a u všech musel mít podepsané prohlášení poplatníka k dani.

Nárok naopak nemáte, pokud jste OSVČ nebo jste měli vedle zaměstnání další zdanitelné příjmy nad 20 000 Kč za rok, případně souběh dvou zálohově zdaněných zaměstnání. V takovém případě roční zúčtování nepřipadá v úvahu a daň si vypořádáte sami v daňovém přiznání.

Jak se v ročním zúčtování uplatní daňové zvýhodnění na dítě?

V ročním zúčtování zaměstnavatel dorovná daňové zvýhodnění na vyživované děti do plné roční výše: 15 204 Kč na první dítě, 22 320 Kč na druhé a 27 840 Kč na třetí a každé další dítě ročně. Uplatníte ho tím, že ho uvedete v žádosti o roční zúčtování a doložíte potřebné doklady (zejména potvrzení, že druhý z rodičů zvýhodnění neuplatňuje).

Pokud jste v některých měsících neměli příjem nebo byl tak nízký, že se celé měsíční zvýhodnění nevyčerpalo, vyrovná se to právě v ročním zúčtování. Nevyčerpaná část se navíc vyplatí jako doplatek daňového bonusu. Podrobnosti najdete v článku o daňovém zvýhodnění na dítě.

Co jsou nezdanitelné části základu daně a které lze v ročním zúčtování odečíst?

Nezdanitelné části základu daně jsou odpočty podle § 15 zákona o daních z příjmů, které snižují základ daně ještě před výpočtem daně. Mnohé z nich nelze uplatnit v měsíčních zálohách, a právě proto vzniká v ročním zúčtování přeplatek. Zaměstnavatel je zohlední jen tehdy, když je uvedete v žádosti a doložíte.

Patří sem zejména úroky z úvěru na bydlení (u úvěrů od roku 2021 nejvýše 150 000 Kč ročně), produkty na stáří jako doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění (jeden společný strop 48 000 Kč, u penzijního spoření se odečítá jen část nad 1 700 Kč měsíčně) a dary až do výše 30 % základu daně. Více v článku nezdanitelné části základu daně.

Lze opravit chybně provedené roční zúčtování?

Ano. Pokud se v ročním zúčtování objeví chyba (například jste zapomněli doložit odpočet nebo zaměstnavatel špatně započetl slevu), záleží na tom, kdy se zjistí. Dokud lhůta pro provedení zúčtování běží, doplní zaměstnavatel chybějící doklad a výpočet opraví.

Když už je roční zúčtování uzavřené a vyšlo z něj méně, než vám náleží, můžete za daný rok podat vlastní daňové přiznání finančnímu úřadu a v něm si zbylé slevy a odpočty uplatnit. Roční zúčtování od zaměstnavatele tím nahradíte. Vyšel-li naopak ve váš neprospěch nedoplatek kvůli neoprávněně vyplacenému bonusu nebo dalším příjmům, řeší se to rovněž přes daňové přiznání.

Jak roční zúčtování souvisí s podepsaným prohlášením poplatníka k dani?

Podepsané prohlášení poplatníka k dani je jednou z podmínek, bez níž roční zúčtování nelze provést. O zúčtování může požádat jen zaměstnanec, který měl prohlášení podepsané u všech zaměstnavatelů, od kterých v daném roce pobíral zálohově zdaněnou mzdu. Pokud jste u některého plátce prohlášení nepodepsali, nárok na roční zúčtování zaniká a daň si musíte vypořádat sami v daňovém přiznání.

Prohlášení zároveň rozhoduje o tom, jaké slevy a zvýhodnění vám zaměstnavatel uplatní už během roku v měsíčních zálohách. Roční zúčtování na to navazuje: dopočítá roční slevy a nezdanitelné části, které se měsíčně neuplatnily, a vrátí vzniklý přeplatek.

Jak se uplatní sleva na manžela nebo manželku?

Slevu na manžela nebo manželku lze uplatnit jen jednou ročně, typicky právě v ročním zúčtování (nebo v daňovém přiznání), nikdy ne v měsíčních zálohách. Uvedete ji v žádosti o roční zúčtování a zaměstnavatel ji započítá, jsou-li současně splněny všechny zákonné podmínky § 35bb: druhý z manželů s vámi žije ve společně hospodařící domácnosti, ve stejné domácnosti žije vaše vyživované dítě mladší 3 let (podmínka platí od roku 2024) a vlastní příjmy druhého z manželů za rok nepřekročily zákonný limit. Do tohoto limitu se některé příjmy nezapočítávají – například rodičovský příspěvek se do něj nepočítá, kdežto peněžitá pomoc v mateřství ano.

Slevu je nutné doložit, zpravidla čestným prohlášením druhého z manželů o výši jeho příjmů. Pokud manžel nebo manželka je navíc držitelem průkazu ZTP/P, sleva se zdvojnásobuje. Jde o jednu z ročních slev na dani, díky nimž vzniká v ročním zúčtování přeplatek, protože se během roku v zálohách neuplatňuje. Konkrétní výši slevy, hranici vlastních příjmů manžela a další podmínky najdete v článku o slevách na dani.

Jaké doklady potřebuje zaměstnanec pro roční zúčtování?

Pro roční zúčtování za rok 2025 doložte zaměstnavateli do 16. 2. 2026 nejprve doklady k příjmům: potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti od všech předchozích plátců, u kterých jste v roce postupně pracovali. Bez nich zaměstnavatel zúčtování nedokončí. K nezdanitelným částem podle § 15 přidejte potvrzení banky o zaplacených úrocích z úvěru na bydlení, potvrzení penzijní společnosti a životní pojišťovny (společný strop 48 000 Kč, u penzijního spoření se odečítá jen část nad 1 700 Kč měsíčně) a potvrzení o daru. Slevy a odpočty se uplatní jen tehdy, když je v žádosti uvedete a doklady přiložíte, dodatečně je zaměstnavatel nedohledá.

U slevy na manžela/manželku podle § 35bb je doložení přísnější a od roku 2024 přibyla podmínka. Sleva 24 840 Kč ročně (u držitele průkazu ZTP/P dvojnásobek) náleží jen tehdy, když druhý z manželů žije s vámi ve společně hospodařící domácnosti, ve stejné domácnosti žije vaše vyživované dítě mladší 3 let a vlastní příjmy manžela/manželky za rok nepřesáhly 68 000 Kč. Bez dítěte do 3 let v domácnosti nárok nevzniká, i kdyby manžel neměl žádný příjem. Doložíte to čestným prohlášením druhého z manželů o výši jeho příjmů a o splnění podmínky péče o dítě do 3 let (může být na jednom tiskopise); při prvním uplatnění přidejte kopii oddacího listu a doklad o dítěti (rodný list). Do limitu 68 000 Kč se rodičovský příspěvek nezapočítává, kdežto peněžitá pomoc v mateřství ano.

K daňovému zvýhodnění na děti doložte potvrzení zaměstnavatele druhého z rodičů, že zvýhodnění neuplatňuje, u starších dětí potvrzení o studiu. Konkrétní výši a další podmínky slevy na manžela najdete v článku o slevách na dani.