Překážky v práci 2026: na straně zaměstnance i zaměstnavatele

Ve zkratce: Překážka v práci je zákonem uznaný důvod, proč zaměstnanec dočasně nepracuje, ačkoli by podle rozvrhu pracovat měl. Zaměstnavatel ji musí omluvit a podle situace poskytnout placené volno (s náhradou mzdy), neplacené volno, nebo náhradní volno. U osobních překážek na straně zaměstnance se rozsah řídí nařízením vlády č. 590/2006 Sb. (ve znění novely č. 122/2025 Sb. účinné od 1. 6. 2025) – například na vlastní svatbu náleží 2 dny volna, z toho 1 den placený, při úmrtí manžela, partnera nebo dítěte 2 dny placeného volna plus den pohřbu. U překážek na straně zaměstnavatele (§ 207–209 zákoníku práce) má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy 60 % až 100 % průměrného výdělku podle druhu překážky.

Co je překážka v práci a jaké druhy existují?

Překážka v práci je právní stav, kdy zaměstnanec nekoná práci v rozvržené pracovní době z důvodu, který zákon uznává. Zaměstnavatel takovou nepřítomnost neomlouvá z dobré vůle – je k tomu povinen ze zákona (§ 191 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce). Po dobu omluvené překážky zaměstnanci nehrozí výpověď z důvodu absence a v řadě případů dostává náhradu mzdy nebo platu.

Zákoník práce dělí překážky podle toho, na čí straně vznikly:

Zdroj: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, část osmá, ve znění pro rok 2026; nařízení vlády č. 590/2006 Sb. ve znění novely č. 122/2025 Sb.

Klíčový rozdíl je v tom, kdo nese riziko. Pokud práci znemožní okolnost na straně zaměstnance (osobní překážka), náleží náhrada jen tam, kde to zákon výslovně stanoví. Pokud práci znemožní okolnost na straně zaměstnavatele (nemá zakázky, rozbil se stroj), nese riziko zaměstnavatel a náhradu mzdy platí prakticky vždy.

Jaký je rozdíl mezi placeným, neplaceným a náhradním volnem?

Tyto tři pojmy se často pletou, ale mají zcela odlišné dopady na výplatu:

• Placené volno (volno s náhradou mzdy): zaměstnanec nepracuje, ale dostává náhradu mzdy nebo platu (zpravidla ve výši průměrného výdělku). Typicky den vlastního svatebního obřadu nebo den pohřbu blízké osoby.
• Neplacené volno (volno bez náhrady mzdy): zaměstnavatel nepřítomnost omluví, ale náhradu neplatí. Za tuto dobu navíc zpravidla vzniká povinnost doplatit zdravotní pojištění. Více v článku neplacené volno.
• Náhradní volno: poskytuje se místo peněžního plnění za již odvedenou práci – například za práci přesčas nebo ve svátek. Není to překážka v práci v pravém smyslu, ale forma kompenzace odpracovaného času.

U překážek v práci jde vždy o placené nebo neplacené volno. Náhradní volno se týká jiné situace (odměňování přesčasů a svátků) a s překážkami se zaměňuje jen kvůli podobnému názvu.

Překážky na straně zaměstnance: kolik dní volna a kdy placené?

Nejčastější skupinou jsou důležité osobní překážky. Část z nich vyjmenovává přímo zákoník práce (§ 191 – nemoc, karanténa, mateřská a rodičovská, ošetřovné, lékařské vyšetření), zbytek tzv. jiných důležitých osobních překážek upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. To bylo zásadně novelizováno nařízením vlády č. 122/2025 Sb. s účinností od 1. 6. 2025 (společně s flexinovelou zákoníku práce). Novela mimo jiné zrovnoprávnila partnery s manželi a zpřesnila volno při úmrtí a svatbě.

Následující přehled vychází ze znění nařízení vlády č. 590/2006 Sb. platného v roce 2026:

Zdroj: nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, ve znění novely č. 122/2025 Sb. (účinné od 1. 6. 2025); § 191–199 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Rozsahy jsou zákonná minima – zaměstnavatel může poskytnout více.

Volno k vyhledání nového zaměstnání má samostatnou úpravu se třemi pásmy podle toho, jak pracovní poměr končí (vždy na nezbytně nutnou dobu):

Zdroj: § 8 nařízení vlády č. 590/2006 Sb. ve znění pro rok 2026; § 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Po vyčerpání tohoto volna náleží další neplacené volno na nezbytně nutnou dobu pro poradenské služby Úřadu práce ČR.

Svatba (uzavření manželství)

Na vlastní svatbu náleží podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. 2 dny pracovního volna, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu. Náhrada mzdy nebo platu však přísluší jen za jeden den – den obřadu. Druhý den (například na přípravu) je tak neplacený. Novela od roku 2025 přejmenovala překážku ze „svatby“ na „uzavření manželství“ a vztáhla ji i na registrované partnery.

Na svatbu dítěte náleží 1 den s náhradou mzdy, na svatbu rodiče 1 den bez náhrady.

Úmrtí blízké osoby

Při úmrtí manžela, partnera nebo dítěte má zaměstnanec nárok na 2 dny pracovního volna s náhradou mzdy a navíc na den pohřbu (rovněž placený). Novela od 1. 6. 2025 zrušila dřívější podmínku, že se prokazuje jen „nezbytně nutná doba“ účasti – volno se nově poskytuje v celých dnech.

Při úmrtí rodiče, sourozence, prarodiče, vnoučete, tchána nebo tchyně a dalších osob v obdobném postavení (například manžela dítěte, manžela sourozence nebo osoby, která žila se zaměstnancem v domácnosti) náleží 1 den s náhradou na den pohřbu; pokud zaměstnanec pohřeb obstarává, přidává se další den s náhradou. Nově lze v případě úmrtí nejbližších osob čerpat i doplňkové neplacené volno až 5 dní.

Lékař, doprovod a narození dítěte

Na vlastní vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení náleží placené volno na nezbytně nutnou dobu, a to jen pokud vyšetření nebylo možné zajistit mimo pracovní dobu a šlo o nejbližší zařízení (§ 191 a NV č. 590/2006 Sb.).

Na doprovod rodinného příslušníka k lékaři náleží volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše 1 den. S náhradou mzdy je jen tehdy, jde-li o blízkou osobu (manžel, partner, dítě, rodič, prarodič) a doprovod byl nezbytný.

Při narození dítěte náleží otci (partnerovi) placené volno na převoz matky do zařízení a zpět, kdežto účast při samotném porodu je volno bez náhrady. Samostatným nárokem je pak otcovská – placená dávka z nemocenského pojištění, kterou řeší jiná pravidla než překážky v práci. To, jak má zaměstnavatel rozvrhnout směny po návratu, popisuje článek pracovní doba.

Modelový příklad: kolik dostane zaměstnanec za úmrtí rodiče

Zaměstnanec s průměrným hodinovým výdělkem 220 Kč a osmihodinovými směnami se účastní pohřbu svého otce a zároveň pohřeb obstarává.

1. Den pohřbu – 1 den s náhradou mzdy (220 Kč × 8 h = 1 760 Kč).
2. Protože pohřeb obstarává, náleží další den s náhradou (dalších 1 760 Kč).
3. Celkem tedy 2 placené dny = 3 520 Kč náhrady mzdy.

Pokud by potřeboval ještě vyřídit pozůstalostní záležitosti, může požádat o doplňkové neplacené volno až 5 dní, za které ovšem náhrada nenáleží a vzniká povinnost doplatit zdravotní pojištění.

Překážky na straně zaměstnavatele: jaká náhrada mzdy platí?

Pokud zaměstnanec chce a může pracovat, ale zaměstnavatel mu práci nepřiděluje, jde o překážku na straně zaměstnavatele. Riziko nese zaměstnavatel a náhrada mzdy náleží prakticky vždy – mění se jen její výše podle druhu překážky (§ 207–209 zákoníku práce):

Zdroj: § 207–209 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pro rok 2026.

Prostoj a přerušení práce (§ 207)

Prostoj je přechodná závada v provozu – porucha strojního zařízení, nedodání surovin nebo energie, vadné podklady. Pokud zaměstnavatel zaměstnance nepřevede na jinou práci, náleží náhrada nejméně 80 % průměrného výdělku.

Při přerušení práce kvůli nepříznivému počasí nebo živelní události (typicky na stavbě – mráz, vichřice, povodeň) náleží náhrada nejméně 60 % průměrného výdělku. Nižší procento odráží to, že jde o vnější vlivy, které zaměstnavatel neovlivní.

Jiné překážky na straně zaměstnavatele (§ 208)

Sem patří všechny ostatní situace, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci a nejde o prostoj ani počasí – například reorganizace provozu, chybějící zakázky bez dohody o částečné nezaměstnanosti, uzavření provozovny z rozhodnutí zaměstnavatele. V těchto případech náleží plná náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

Částečná nezaměstnanost (§ 209)

Pokud zaměstnavatel nemůže dlouhodobě přidělovat práci kvůli dočasnému omezení odbytu výrobků nebo poptávky po službách, může jít o částečnou nezaměstnanost. Náhradu lze snížit až na 60 % průměrného výdělku, ale pouze tehdy, pokud to upravuje dohoda s odborovou organizací, nebo (nepůsobí-li u zaměstnavatele odbory) vnitřní předpis zaměstnavatele. Bez takové dohody či předpisu náleží náhrada podle § 208, tedy 100 %.

Modelový příklad: prostoj kvůli poruše stroje

Operátor výroby s průměrným hodinovým výdělkem 250 Kč odpracuje za směnu jen 3 hodiny, pak se na 5 hodin zastaví linka kvůli poruše a zaměstnavatel ho nepřevede na jinou práci.

1. Za 3 odpracované hodiny dostane běžnou mzdu.
2. Za 5 hodin prostoje náleží náhrada nejméně 80 % průměrného výdělku: 250 Kč × 80 % × 5 h = 1 000 Kč.
3. Kdyby šlo místo poruchy o přerušení kvůli vichřici, byla by náhrada jen 60 %: 250 Kč × 60 % × 5 h = 750 Kč.

Jak postupovat při překážce v práci (krok za krokem)

1. Včas oznamte překážku zaměstnavateli. Je-li předem známá (svatba, stěhování), požádejte o volno s předstihem. U náhlé překážky (nemoc, úmrtí) informujte bez zbytečného odkladu.
2. Doložte důvod. Zaměstnavatel je oprávněn požadovat prokázání překážky i jejího trvání – například potvrzení od lékaře, kopii oddacího nebo úmrtního listu.
3. Ověřte si rozsah a typ volna. Zkontrolujte podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kolik dní vám náleží a zda je volno s náhradou, nebo bez ní.
4. Zkontrolujte výplatní pásku. Náhrada mzdy se počítá z průměrného výdělku zjištěného za předchozí kalendářní čtvrtletí, ne z aktuální mzdy.
5. U neplaceného volna myslete na pojištění. Za dny bez náhrady zpravidla doplácíte zdravotní pojištění – domluvte se na postupu s mzdovou účtárnou.

Časté chyby a omyly

• Záměna placeného a neplaceného volna. Na vlastní svatbu jsou 2 dny volna, ale placený je jen jeden (den obřadu). Druhý den je bez náhrady, pokud si jej zaměstnanec vybere.
• Domněnka, že volno na hledání práce je vždy placené. Placené (až 4 dny) je jen při výpovědi ze strany zaměstnavatele z organizačních či zdravotních důvodů (§ 52 písm. a)–e)). Při výpovědi z důvodů na straně zaměstnance je volno jen 2 dny bez náhrady a při skončení poměru jinak (například výpovědí zaměstnance) jsou to až 4 dny bez náhrady.
• Domněnka, že lékař je vždy placený. Volno na vyšetření je placené jen za nezbytně nutnou dobu a v nejbližším zařízení; návštěva vzdálené ordinace nad rámec není nárok na náhradu.
• Přehlížení částečné nezaměstnanosti. Zaměstnavatel nemůže jednostranně snížit náhradu na 60 % bez dohody s odbory nebo vnitřního předpisu – jinak musí platit 100 %.
• Záměna náhradního volna a překážky. Náhradní volno za přesčas či svátek není překážka v práci a řídí se jinými pravidly (§ 114–115 zákoníku práce).
• Spoléhání na zastaralé tabulky. Po novele účinné od 1. 6. 2025 se změnilo volno při úmrtí (celé dny, +5 dní neplaceného) i terminologie u svatby. Starší přehledy mohou uvádět nepřesnosti.

Související témata a nástroje

• pracovní úraz doplňuje překážky v práci o nároky při úrazu.

Shrnutí

Překážka v práci je zákonem uznaný důvod nepřítomnosti, který zaměstnavatel musí omluvit. U osobních překážek na straně zaměstnance určuje rozsah volna a nárok na náhradu nařízení vlády č. 590/2006 Sb. – například 2 dny (1 placený) na vlastní svatbu nebo 2 dny + den pohřbu placeně při úmrtí manžela, partnera či dítěte. U překážek na straně zaměstnavatele nese riziko zaměstnavatel a náhrada mzdy činí podle § 207–209 zákoníku práce 60 % až 100 % průměrného výdělku. Vždy rozlišujte mezi placeným volnem, neplaceným volnem a náhradním volnem – mají odlišný dopad na výplatu i na pojištění.

Často kladené otázky

Mám nárok na placené volno na svatbu?

Ano, ale jen částečně. Na vlastní svatbu náleží podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. 2 dny volna, z toho je placený jen den svatebního obřadu. Druhý den je bez náhrady mzdy. Na svatbu dítěte náleží 1 placený den, na svatbu rodiče 1 den bez náhrady.

Kolik dní volna dostanu při úmrtí v rodině?

Při úmrtí manžela, partnera nebo dítěte máte nárok na 2 dny placeného volna a navíc den pohřbu. Při úmrtí rodiče, sourozence, prarodiče nebo tchána/tchyně náleží 1 placený den (den pohřbu) a další placený den, pokud pohřeb obstaráváte. Od 1. 6. 2025 lze čerpat i až 5 dní neplaceného volna navíc.

Kolik dní volna mám na hledání nového zaměstnání?

Záleží na tom, jak pracovní poměr končí. Při výpovědi od zaměstnavatele z organizačních nebo zdravotních důvodů (§ 52 písm. a)–e)) náleží až 4 dny s náhradou mzdy. Při výpovědi z důvodů na straně zaměstnance (§ 52 písm. f)–h)) jsou to 2 dny bez náhrady a při skončení poměru jinak (například výpovědí ze strany zaměstnance) až 4 dny bez náhrady.

Jakou náhradu mzdy dostanu, když zaměstnavatel nemá práci?

Záleží na druhu překážky. Při prostoji (porucha, výpadek) náleží nejméně 80 % průměrného výdělku (§ 207), při jiných překážkách na straně zaměstnavatele 100 % (§ 208), při částečné nezaměstnanosti minimálně 60 %, ale jen na základě dohody s odbory nebo vnitřního předpisu (§ 209).

Musím překážku v práci zaměstnavateli dokládat?

Ano. Zaměstnavatel je oprávněn požadovat prokázání překážky a jejího trvání – například potvrzení od lékaře, oddací nebo úmrtní list. Bez doložení nemusí nepřítomnost omluvit ani vyplatit náhradu mzdy.

Počítá se náhrada mzdy z mé aktuální mzdy?

Ne. Náhrada mzdy při překážce v práci se počítá z průměrného výdělku zjištěného zpravidla za předchozí kalendářní čtvrtletí (§ 351 a násl. zákoníku práce), nikoli z mzdy v měsíci, kdy překážka nastala.

Je neplacené volno také překážka v práci?

Neplacené volno je forma, jakou se některé překážky řeší – zaměstnavatel nepřítomnost omluví, ale náhradu mzdy neplatí. Za dny bez náhrady navíc zpravidla vzniká povinnost doplatit zdravotní pojištění. Podrobnosti najdete v článku neplacené volno.