Cestovní náhrady 2026: stravné a náhrady za vozidlo

Ve zkratce: Při pracovní cestě má zaměstnanec v roce 2026 nárok na stravné podle délky cesty (155–185 Kč při cestě 5–12 hodin, 236–284 Kč při více než 12 až 18 hodinách a 370–442 Kč nad 18 hodin). Pokud na žádost zaměstnavatele použije vlastní auto, přísluší mu základní náhrada nejméně 5,90 Kč za kilometr plus náhrada za spotřebované pohonné hmoty; při použití auta jen se souhlasem zaměstnavatele místo určené hromadné dopravy se náhrada řídí § 157 odst. 2. Sazby stanoví vyhláška č. 573/2025 Sb. Průměrné ceny paliva pro rok 2026 jsou 34,70 Kč/l benzinu 95, 39,00 Kč/l benzinu 98, 34,10 Kč/l nafty (do 31. 5. 2026; od 1. 6. 2026 zvýšeno na 44,50 Kč/l) a 7,20 Kč/kWh elektřiny.

Cestovní náhrady jsou peněžité plnění, kterým zaměstnavatel zaměstnanci nahrazuje výdaje vzniklé při zákonem vymezených cestách, včetně cesty mimo pravidelné pracoviště. Patří mezi ně stravné, jízdní výdaje (včetně náhrady za použití vlastního vozidla), náhrada za ubytování a nutné vedlejší výdaje. Tento průvodce vysvětluje všechny sazby pro rok 2026, ukazuje výpočet náhrady za vozidlo i stravného na konkrétních příkladech a upozorňuje na časté chyby. Pravidla se přitom v polovině roku 2026 jednou změnila – kvůli růstu cen nafty byla od 1. 6. 2026 upravena průměrná cena motorové nafty.

Co jsou cestovní náhrady a kdy na ně mám nárok?

Cestovní náhrady upravuje část sedmá zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (§ 151 až § 190). Zaměstnavatel je podle § 152 zákoníku práce povinen poskytnout zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou zejména při:

• pracovní cestě (§ 42 zákoníku práce) – tedy při výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce na základě vyslání zaměstnavatelem,
• cestě mimo pravidelné pracoviště,
• mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn,
• přeložení a při výkonu práce v zahraničí.

Nárok na cestovní náhradu je zákonný a nelze se ho vzdát – zaměstnavatel nemůže náhradu jednostranně snížit pod zákonné minimum. Klíčové je rozlišení dvou sfér, protože pro každou platí jiná pravidla pro horní hranici:

• Podnikatelská (soukromá) sféra – zaměstnavatel poskytuje stravné nejméně v dolní hranici daného rozpětí (§ 163 zákoníku práce), horní hranici si může stanovit libovolně vyšší.
• Státní a příspěvková sféra – zaměstnanci se stravné poskytuje v rámci celého rozpětí daného vyhláškou (§ 173 a § 176 zákoníku práce); zaměstnavatel se musí pohybovat uvnitř rozpětí.

Konkrétní sazby pro rok 2026 stanoví vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 573/2025 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2026, účinná od 1. 1. 2026.

Jaké jsou druhy cestovních náhrad?

Při tuzemské pracovní cestě má zaměstnanec podle § 156 zákoníku práce nárok na náhradu těchto výdajů:

Zdroj: § 156 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Ubytování se hradí v prokázané výši; u nutných vedlejších výdajů § 164 připouští při nemožnosti doložit částku obvyklou cenu v době a místě cesty.

Pro výpočet jsou nejdůležitější dvě veličiny, které se každoročně mění vyhláškou: stravné a náhrada za použití vlastního vozidla (sazba za km plus náhrada za pohonné hmoty). Těmi se zabývá zbytek článku. Pro cesty do zahraničí platí samostatná pravidla a sazby zahraničního stravného – těm se věnuje článek zahraniční stravné.

Kolik je stravné v roce 2026?

Stravné je náhrada zvýšených výdajů na stravování při pracovní cestě. Jeho výše závisí na době trvání pracovní cesty v kalendářním dni. Pro rok 2026 platí podle § 163 zákoníku práce ve spojení s vyhláškou č. 573/2025 Sb. tyto sazby:

Zdroj: § 163 a § 176 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve spojení s vyhláškou č. 573/2025 Sb. (účinnost od 1. 1. 2026). Plné rozpětí (např. 155–185 Kč) platí pro státní a příspěvkovou sféru; v podnikatelské sféře jde o dolní hranice, které jsou zákonným minimem, horní hranici si zaměstnavatel může stanovit vyšší.

Důležité je, že při cestě kratší než 5 hodin zákonný nárok na stravné nevzniká (§ 163 odst. 1 zákoníku práce). Ve veřejné sféře může zaměstnavatel za podmínky znemožněného obvyklého stravování poskytnout až 185 Kč podle § 176 odst. 2. Podnikatelský zaměstnavatel může poskytnout dobrovolné plnění, jeho daňový režim však musí posoudit odděleně. U cesty přesně ve dvou kalendářních dnech se navíc podle § 163 odst. 4 posoudí pro zaměstnance výhodnější varianta.

Krácení stravného za bezplatné jídlo

Pokud má zaměstnanec během pracovní cesty zajištěno bezplatné jídlo (například snídani v ceně ubytování nebo oběd na konferenci), uplatní se krácení podle § 163 odst. 2 nebo § 176 odst. 3 zákoníku práce. Procento se počítá ze stravného, na které zaměstnanci vznikl nárok, nikoli automaticky z horní hranice pásma:

• za jedno bezplatné jídlo se stravné krátí až o 70 % u cesty 5–12 hodin,
• až o 35 % u cesty delší než 12 a nejdéle 18 hodin,
• až o 25 % u cesty nad 18 hodin.

V podnikatelské sféře jde o maximální možné krácení; nižší míru musí zaměstnavatel sjednat nebo určit před vysláním. Ve veřejné sféře je krácení o uvedené podíly povinné.

Jaká je náhrada za použití vlastního vozidla v roce 2026?

Pokud zaměstnanec na žádost zaměstnavatele použije na pracovní cestu vlastní silniční motorové vozidlo, náleží mu podle § 157 odst. 3 zákoníku práce náhrada složená ze dvou částí. Použije-li vlastní auto jen se souhlasem zaměstnavatele místo určené hromadné dopravy, dostane podle § 157 odst. 2 zpravidla pouze částku odpovídající jízdnému určeného hromadného prostředku:

1. základní náhrada za každý ujetý kilometr (opotřebení vozidla, „amortizace“),
2. náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty.

Sazby základní náhrady pro rok 2026 stanoví vyhláška č. 573/2025 Sb.:

Zdroj: § 157 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve spojení s vyhláškou č. 573/2025 Sb. Při použití přívěsu k osobnímu automobilu se sazba základní náhrady zvyšuje nejméně o 15 % (§ 157 odst. 4 zák. práce).

Průměrné ceny pohonných hmot pro rok 2026

Druhou složkou je náhrada za pohonné hmoty. Zaměstnanec cenu paliva prokazuje dokladem o nákupu souvisejícím s cestou. Jestliže ji hodnověrně neprokáže, použije zaměstnavatel průměrnou cenu stanovenou vyhláškou (§ 158 odst. 3). Pro rok 2026 platí:

Zdroj: vyhláška č. 573/2025 Sb. (zmocnění k vyhláškovým cenám pohonných hmot dle § 158 odst. 3 zák. práce). Cenu motorové nafty zvýšila s účinností od 1. 6. 2026 novela – vyhláška č. 78/2026 Sb. – z původních 34,10 Kč/l na 44,50 Kč/l v reakci na růst cen nafty. Ceny benzinu, elektřiny ani sazba za km se touto novelou nezměnily.

Pozor na časovou změnu u nafty: pokud zaměstnanec s naftovým autem nedokládá cenu paliva dokladem, použije pro cesty do 31. 5. 2026 cenu 34,10 Kč/l a pro cesty od 1. 6. 2026 cenu 44,50 Kč/l. Tento skok významně zvyšuje náhradu u dieselových vozidel ve druhé polovině roku.

Jak se počítá náhrada za vozidlo krok za krokem?

Výpočet náhrady za použití vlastního auta má pevný postup podle § 157 a § 158 zákoníku práce:

1. Zjistěte počet ujetých kilometrů na pracovní cestě (například z knihy jízd nebo navigace).
2. Vynásobte kilometry sazbou základní náhrady (5,90 Kč/km u osobního auta). Tím získáte základní náhradu za opotřebení vozidla.
3. Zjistěte spotřebu vozidla v litrech na 100 km podle technického průkazu nebo osvědčení o registraci – podle údaje o kombinované spotřebě, není-li k dispozici, podle postupu v § 158 odst. 4.
4. Vypočítejte spotřebované palivo: ujeté km ÷ 100 × spotřeba v l/100 km.
5. Vynásobte spotřebu cenou paliva (doloženou dokladem, nebo průměrnou cenou z vyhlášky). Tím získáte náhradu za pohonné hmoty.
6. Sečtěte obě složky. Výsledkem je celková náhrada za použití vozidla.

Výpočet si můžete ověřit v kalkulačce cestovních náhrad.

Modelový příklad: služební cesta osobním autem na benzin

Zaměstnanec ujede na pracovní cestě 300 km vlastním osobním automobilem se spotřebou 6,5 l/100 km (benzin 95). Cenu paliva nedokládá dokladem, použije se tedy průměrná cena z vyhlášky.

• Základní náhrada: 300 km × 5,90 Kč = 1 770 Kč
• Spotřeba paliva: 300 ÷ 100 × 6,5 = 19,5 litru
• Náhrada za palivo: 19,5 l × 34,70 Kč = 676,65 Kč
• Celková náhrada za vozidlo: 1 770 + 676,65 = 2 446,65 Kč

K této částce se připočte případné stravné podle délky cesty. Pokud cesta trvala například 10 hodin, přibude stravné nejméně 155 Kč, takže součet před závěrečným zúčtováním vyjde na 2 601,65 Kč; korunový doplatek zaměstnanci se podle § 183 odst. 5 zaokrouhlí nahoru.

Modelový příklad: stejná cesta naftovým autem po 1. 6. 2026

Tentýž zaměstnanec ujede 300 km dieselovým autem se spotřebou 5,5 l/100 km v červnu 2026 (platí již zvýšená cena nafty 44,50 Kč/l).

• Základní náhrada: 300 km × 5,90 Kč = 1 770 Kč
• Spotřeba paliva: 300 ÷ 100 × 5,5 = 16,5 litru
• Náhrada za palivo: 16,5 l × 44,50 Kč = 734,25 Kč
• Celková náhrada za vozidlo: 1 770 + 734,25 = 2 504,25 Kč

Kdyby tatáž cesta proběhla do 31. 5. 2026 (cena nafty 34,10 Kč/l), činila by náhrada za palivo jen 562,65 Kč a celková náhrada 2 332,65 Kč. Rozdíl 171,60 Kč ukazuje dopad červnové změny ceny nafty.

Jak jsou cestovní náhrady zdaněny a vstupují do odvodů?

Cestovní náhrady do výše, kterou by za stejných okolností mohl dostat zaměstnanec odměňovaný platem, se na straně zaměstnance posuzují takto:

• nejsou předmětem daně ze závislé činnosti podle § 6 odst. 7 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
• nezahrnují se do vyměřovacího základu pro sociální ani zdravotní pojištění – nepodléhají tedy odvodům ze mzdy.

Pokud zaměstnavatel v podnikatelské sféře poskytne vyšší stravné, než by za stejných okolností náleželo zaměstnanci odměňovanému platem, je částka nad tímto limitem u zaměstnance zdanitelným příjmem a vstupuje i do vyměřovacího základu pojistného. Bezplatné jídlo může tento limit snížit. U zaměstnavatele se daňová uznatelnost cestovních náhrad posuzuje podle konkrétního právního titulu a zákona o daních z příjmů – podrobně viz článek daňová uznatelnost nákladů.

Časté chyby u cestovních náhrad

Při výpočtu a vyplácení cestovních náhrad se opakují tytéž omyly. Vyvarujte se jich:

• Použití staré průměrné ceny nafty po 1. 6. 2026. Není-li cena paliva hodnověrně doložena, za cesty od června se použije 44,50 Kč/l, nikoli 34,10 Kč/l (vyhláška č. 78/2026 Sb.).
• Záměna spotřeby z dokladů k vozidlu. Pro výpočet se použije údaj o kombinované spotřebě z technického průkazu či osvědčení o registraci; není-li uveden, následuje postup v § 158 odst. 4.
• Nesprávné krácení stravného o bezplatné jídlo. Ve veřejné sféře jsou procenta povinná, v podnikatelské jde o maxima; základem je přiznané stravné, nikoli horní hranice pásma.
• Stravné u cesty pod 5 hodin. V podnikatelské sféře při cestě kratší než 5 hodin zákonný nárok na stravné nevzniká; ve veřejné sféře může za podmínek § 176 odst. 2 vzniknout nárok až do 185 Kč.
• Zaměňování sazby za km s cenou paliva. Sazba 5,90 Kč/km je jen základní náhrada (opotřebení); náhrada za palivo se počítá zvlášť podle spotřeby a ceny.
• Záměna minim a maxim u sfér. V podnikatelské sféře je dolní hranice rozpětí minimem (lze poskytnout více); ve státní sféře se musí zaměstnavatel pohybovat uvnitř rozpětí.

Shrnutí

Cestovní náhrady kompenzují zaměstnanci výdaje na pracovní cestě a jsou zákonným nárokem podle části sedmé zákoníku práce. Pro rok 2026 činí stravné 155–185 Kč (5–12 h), 236–284 Kč (12–18 h) a 370–442 Kč (nad 18 h). Po použití vlastního auta na žádost zaměstnavatele se náhrada skládá ze základní sazby 5,90 Kč/km (1,60 Kč/km u jednostopých vozidel) a náhrady za palivo podle spotřeby z dokladů k vozidlu a doložené nebo vyhláškové ceny paliva (benzin 95 = 34,70 Kč/l, benzin 98 = 39,00 Kč/l, nafta = 34,10 Kč/l do konce května, od června 44,50 Kč/l, elektřina = 7,20 Kč/kWh). Náhrady do zákonného limitu nejsou předmětem daně ze závislé činnosti ani součástí vyměřovacích základů pojistného. Nejdůležitější změnou roku je zvýšení průměrné ceny nafty od 1. 6. 2026.

Často kladené otázky

Jaká je náhrada za 1 km v roce 2026?

Použije-li zaměstnanec vlastní osobní automobil na žádost zaměstnavatele, základní náhrada činí v roce 2026 podle vyhlášky č. 573/2025 Sb. nejméně 5,90 Kč za kilometr (oproti 5,80 Kč v roce 2025). U jednostopých vozidel a tříkolek je minimum 1,60 Kč/km. K základní náhradě se připočítává náhrada za spotřebované pohonné hmoty. Při použití auta jen se souhlasem zaměstnavatele místo určeného hromadného prostředku náleží náhrada odpovídající jízdnému tohoto prostředku (§ 157 odst. 2).

Kolik je stravné při cestě nad 12 hodin v roce 2026?

Při pracovní cestě trvající déle než 12 hodin a maximálně 18 hodin činí stravné pro rok 2026 v rozpětí 236 až 284 Kč (§ 163 zákoníku práce, vyhláška č. 573/2025 Sb.). V podnikatelské (soukromé) sféře je zákonným minimem dolní hranice 236 Kč; ve státní a příspěvkové sféře se zaměstnanci poskytuje částka v rámci celého rozpětí 236 až 284 Kč.

Musím cenu pohonných hmot dokládat účtenkou?

Zaměstnanec cenu paliva zásadně prokazuje dokladem o nákupu, ze kterého je patrná souvislost s pracovní cestou. Pokud cenu hodnověrně neprokáže, zaměstnavatel použije průměrnou cenu stanovenou vyhláškou č. 573/2025 Sb. (§ 158 odst. 3 zákoníku práce). Nejde o volbu libovolně přepínat mezi doloženou a vyhláškovou cenou.

Proč se v roce 2026 změnila cena nafty?

V průběhu roku 2026 výrazně vzrostly ceny motorové nafty, a proto Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo vyhlášku č. 78/2026 Sb., která s účinností od 1. 6. 2026 zvýšila průměrnou cenu nafty pro účely cestovních náhrad z 34,10 Kč/l na 44,50 Kč/l. Pro cesty naftovým vozidlem bez doloženého dokladu se tak od června počítá s vyšší cenou paliva.

Mají na cestovní náhrady nárok i dohodáři (DPP, DPC)?

Ano, pokud je právo na náhrady sjednáno. Podle § 155 odst. 1 zákoníku práce se u DPP a DPČ zpravidla sjednává i místo pravidelného pracoviště. Výjimka pro DPP: má-li zaměstnanec vykonat pracovní úkol mimo obec bydliště, postačí sjednat právo na náhrady, i když pravidelné pracoviště sjednáno není (§ 155 odst. 2). U pracovního poměru se nárok řídí přímo zákonem.

Vstupují cestovní náhrady do čisté mzdy a podléhají odvodům?

Cestovní náhrady do výše, kterou by za stejných okolností mohl dostat zaměstnanec odměňovaný platem, nejsou předmětem daně ze závislé činnosti podle § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů a nevstupují do základů sociálního ani zdravotního pojištění. Vyšší či jiné plnění může být zdanitelným příjmem; u stravného se přihlíží i ke krácení za bezplatné jídlo.

Kdy má zaměstnanec nárok na cestovní náhrady?

Nárok vzniká, jakmile zaměstnanec na pokyn zaměstnavatele vykonává práci mimo sjednané místo výkonu práce – typicky na pracovní cestě podle § 42 zákoníku práce, ale i při cestě mimo pravidelné pracoviště, při mimořádné cestě nebo při výkonu práce v zahraničí. Zaměstnavatel je podle § 152 zákoníku práce povinen nahradit výdaje, které tím zaměstnanci vzniknou: stravné, jízdní výdaje (včetně náhrady za vlastní auto), náhradu za ubytování a nutné vedlejší výdaje.

U klasického pracovního poměru je nárok automatický a zákonný – zaměstnanec se ho nemůže vzdát a zaměstnavatel ho nemůže jednostranně snížit pod zákonné minimum. U dohod (DPP a DPČ) musí být právo na náhrady sjednáno, zpravidla i místo pravidelného pracoviště. Výjimku pro DPP s úkolem mimo obec bydliště stanoví § 155 odst. 2: tam stačí sjednat právo na náhrady.

Kolik je tuzemské stravné na pracovní cestě v roce 2026?

Výše tuzemského stravného závisí na době trvání pracovní cesty v kalendářním dni. Pro rok 2026 platí podle § 163 zákoníku práce a vyhlášky č. 573/2025 Sb. tři pásma: při cestě 5 až 12 hodin je to 155 až 185 Kč, při cestě déle než 12 a nejvýše 18 hodin 236 až 284 Kč a při cestě delší než 18 hodin 370 až 442 Kč.

V podnikatelské (soukromé) sféře je zákonným minimem dolní hranice každého pásma (155 Kč, 236 Kč a 370 Kč), horní hranici si zaměstnavatel může stanovit i vyšší. Ve státní a příspěvkové sféře se zaměstnanci poskytuje částka v rámci celého rozpětí. Při cestě kratší než 5 hodin v podnikatelské sféře zákonný nárok nevzniká; ve veřejné sféře může při znemožnění obvyklého stravování vzniknout nárok až do 185 Kč (§ 176 odst. 2).

Kdy a o kolik se krátí stravné kvůli bezplatně poskytnutému jídlu?

Má-li zaměstnanec během pracovní cesty zajištěno bezplatné jídlo – například snídani v ceně ubytování nebo oběd na konferenci – stravné se krátí z částky, na kterou mu vznikl nárok, nikoli z horní hranice pásma. Za jedno jídlo činí krácení až 70 % u cesty 5–12 hodin, až 35 % u cesty delší než 12 a nejdéle 18 hodin a až 25 % u cesty nad 18 hodin (§ 163 odst. 2). Ve veřejné sféře se o uvedená procenta krátí povinně (§ 176 odst. 3); v prvních dvou pásmech při dvou, respektive třech bezplatných jídlech stravné vůbec nepřísluší (§ 176 odst. 4).

V podnikatelské sféře jde o maximální možné krácení. Zaměstnavatel může nižší míru krácení sjednat nebo určit před vysláním; jinak se použije nejvyšší zákonné procento (§ 163 odst. 3).

Jaké jsou v roce 2026 průměrné ceny pohonných hmot pro náhradu za palivo?

Cenu spotřebovaných pohonných hmot zaměstnanec prokazuje dokladem o nákupu souvisejícím s pracovní cestou; není-li cena hodnověrně prokázána, použijí se průměrné ceny podle vyhlášky č. 573/2025 Sb. Pro rok 2026 jsou to: 34,70 Kč/l u benzinu 95 oktanů, 39,00 Kč/l u benzinu 98 oktanů a 7,20 Kč/kWh u elektřiny. Tyto ceny platí po celý rok.

U motorové nafty se cena v polovině roku změnila: do 31. 5. 2026 činí 34,10 Kč/l, od 1. 6. 2026 ji vyhláška č. 78/2026 Sb. zvýšila na 44,50 Kč/l. Pro cesty naftovým autem bez doloženého dokladu se proto od června počítá s vyšší cenou. Tato náhrada za palivo se připočítává k základní náhradě 5,90 Kč/km za opotřebení vozidla.

Jak se zúčtuje záloha na pracovní cestu?

Před pracovní cestou je zaměstnavatel podle § 183 odst. 1 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) povinen poskytnout zaměstnanci zúčtovatelnou zálohu až do předpokládané výše cestovních náhrad – tedy odhadu stravného, jízdních výdajů, ubytování a vedlejších výdajů. Záloha se neposkytne jen tehdy, pokud se na tom obě strany dohodnou. U zahraniční cesty může zaměstnavatel zálohu vyplatit i v cizí měně, cestovním šekem nebo platební kartou; pro přepočet se použije kurz České národní banky platný v den výplaty zálohy (§ 183 odst. 2).

Vyúčtování má dvě lhůty, obě v délce 10 pracovních dnů. Zaměstnanec je povinen do 10 pracovních dnů ode dne ukončení pracovní cesty (nebo jiné skutečnosti zakládající právo na náhradu) předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování a vrátit nevyúčtovanou část zálohy (§ 183 odst. 3). Zaměstnavatel pak má od předložení těchto dokladů opět 10 pracovních dnů na to, aby provedl vyúčtování a uspokojil práva zaměstnance – tedy doplatil rozdíl, byla-li záloha nižší než skutečné náhrady (§ 183 odst. 5). Obě strany se mohou dohodnout na jiné lhůtě.

Vypočtený doplatek zaměstnanci i částka, kterou zaměstnanec vrací zaměstnavateli, se v české měně zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. Pokud zaměstnavatel zálohu vůbec neposkytl (po dohodě podle § 183 odst. 1), použijí se pravidla vyúčtování přiměřeně i tehdy – v souladu s § 184 zákoníku práce se náhrady vyúčtují a vyplatí ve stejných lhůtách na základě předložených dokladů. Náhrady do zákonného limitu nevstupují do odvodů ze mzdy a nejsou předmětem daně ze závislé činnosti.