Mateřská (PPM) 2026: výše, výpočet, délka

Ve zkratce: Mateřská, správně peněžitá pomoc v mateřství (PPM), činí v roce 2026 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za každý kalendářní den (§ 37 zákona č. 187/2006 Sb.). U jednoho dítěte se vyplácí po podpůrčí dobu 28 týdnů, u dvou a více dětí současně 37 týdnů. Nárok vzniká při účasti na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu (§ 32 zákona č. 187/2006 Sb.). Pro většinu zaměstnankyň vychází PPM orientačně zhruba na 60–80 % čisté mzdy; horní strop dávky je v roce 2026 přesně 2 000 Kč/den, tedy zhruba 60 000–62 000 Kč měsíčně (podle počtu dnů v měsíci). Tohoto stropu dosáhnete při hrubé mzdě zhruba nad 149 000 Kč měsíčně.

Informace na této stránce jsou obecné informační a nenahrazují mzdové, účetní, daňové ani právní poradenství; nemusí pokrýt konkrétní situaci. U sporných případů se obraťte na svou mzdovou účtárnu nebo příslušnou OSSZ.

Co je mateřská a v čem se liší od rodičovské?

„Mateřská" je hovorový název pro dvě různé věci, které se často zaměňují. Vyjasněme si to hned na začátku, protože na tom závisí, kdo vám peníze platí a v jaké výši.

• Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) je dávka nemocenského pojištění, kterou vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Tomu se v běžné řeči říká „mateřská". Vyplácí se před porodem a krátce po něm, typicky 28 týdnů, a její výše závisí na vašem předchozím příjmu.
• Mateřská dovolená je pracovněprávní pojem ze zákoníku práce (§ 195 zákona č. 262/2006 Sb.) — tedy vaše volno v práci po dobu zpravidla 28 týdnů. PPM je peněžitá náhrada příjmu po tuto dobu.
• Rodičovský příspěvek je naopak dávka státní sociální podpory, na kterou navazujete po vyčerpání PPM. Není závislý na předchozí mzdě a má vlastní pravidla. Více v textu o rodičovském příspěvku.

Tento text se věnuje peněžité pomoci v mateřství (PPM) — tedy té dávce, které lidé říkají „mateřská".

Kdo má nárok na mateřskou (PPM) v roce 2026?

Ve zkratce: Nárok na PPM máte, pokud jste byli účastni nemocenského pojištění alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na dávku (§ 32 zákona č. 187/2006 Sb.) a v době nástupu jste pojištěni (u OSVČ platí navíc zvláštní podmínka, viz níže).

Podmínky nároku jsou tyto:

1. 270 dnů pojištění za 2 roky. Účast na nemocenském pojištění musela trvat alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech (730 dnech) přede dnem nástupu na PPM. Dny se sčítají i z více zaměstnání a započítává se i doba pobírání předchozí PPM nebo třeba doktorské studium za určitých podmínek.
2. Trvající pojištění, nebo ochranná lhůta. V den nástupu musíte být buď nemocensky pojištěni (typicky v zaměstnání), nebo v tzv. ochranné lhůtě po jeho skončení. U žen, které byly ke dni skončení pojištění těhotné, činí ochranná lhůta 180 kalendářních dnů (u kratšího pojištění jen tolik dnů, kolik pojištění trvalo).
3. U OSVČ navíc 180 dnů z podnikání. Osoba samostatně výdělečně činná musí být kromě obecné podmínky 270 dnů účastna nemocenského pojištění OSVČ alespoň 180 dnů v posledním roce přede dnem nástupu. Nemocenské pojištění je u OSVČ dobrovolné — bez něj nárok na PPM nevzniká.

Zaměstnanci jsou nemocensky pojištěni automaticky ze zaměstnání, takže podmínku pojištění obvykle splní bez vlastního přičinění. Klíčové je nasbírat 270 dnů za poslední dva roky — to bývá kámen úrazu u lidí, kteří krátce před porodem nastoupili do první práce nebo dlouho nepracovali.

Kolik je mateřská v roce 2026 a jak se počítá?

Ve zkratce: PPM činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) za kalendářní den (§ 37 zákona č. 187/2006 Sb.). DVZ se zjistí z příjmu za rozhodné období (zpravidla 12 měsíců) a před výpočtem se redukuje přes tři redukční hranice.

Výpočet má tři kroky: zjištění DVZ, jeho redukce a výpočet 70 %.

Krok 1: denní vyměřovací základ (DVZ)

DVZ je úhrn vašich vyměřovacích základů na pojistné (zjednodušeně hrubých mezd) za rozhodné období, vydělený počtem kalendářních dnů tohoto období. Rozhodným obdobím je zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němž nastupujete na PPM. Z počtu dnů se vyloučí tzv. omluvené dny (například předchozí nemoc), aby DVZ nebyl uměle snížen.

Příklad: při hrubé mzdě 35 000 Kč měsíčně je roční úhrn 420 000 Kč, vydělením 365 dny vyjde DVZ přibližně 1 151 Kč/den. Číslo 365 je jen ilustrativní jmenovatel — po vyloučení omluvených dnů jich může být méně, takže skutečný DVZ (a tím i dávka) bývá mírně vyšší.

Krok 2: redukce DVZ přes redukční hranice

Surový DVZ se před výpočtem dávky redukuje. U PPM se na rozdíl od nemocenského v prvním pásmu započítává 100 % (nikoli 90 %). Redukční hranice pro rok 2026 jsou stejné jako u nemocenského:

Zdroj: ČSSZ, Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026; redukční hranice dle § 21 a § 22 zákona č. 187/2006 Sb. Platí od 1. 1. 2026. Pozor: procenta zápočtu 100/60/30 % platí pro PPM (§ 37 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb.) a liší se od nemocenského, kde se v prvním pásmu počítá 90 %.

Krok 3: 70 % z redukovaného DVZ

Z redukovaného DVZ se vyplácí 70 % za každý kalendářní den (§ 37 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb.). Výsledná denní dávka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Měsíční výplata pak odpovídá počtu kalendářních dnů v daném měsíci (28 až 31 dnů).

Modelové příklady výpočtu mateřské 2026

Následující příklady ukazují celý výpočet od hrubé mzdy po měsíční dávku. Hodnoty jsou ilustrativní a zaokrouhlené; přesnou částku vám spočítá ČSSZ.

Příklad 1: hrubá mzda 35 000 Kč

• DVZ: 35 000 × 12 / 365 = 1 151 Kč/den
• Redukce (DVZ je pod 1. hranicí 1 633 Kč → celý se počítá ze 100 %): redukovaný DVZ = 1 151 Kč/den
• PPM/den: 70 % z 1 151 = 806 Kč/den (zaokrouhleno nahoru)
• Měsíčně (30 dnů): 806 × 30 = přibližně 24 180 Kč

Příklad 2: hrubá mzda 50 000 Kč

• DVZ: 50 000 × 12 / 365 = 1 644 Kč/den
• Redukce: z prvních 1 633 Kč → 100 % = 1 633 Kč; z částky 1 633–1 644 Kč (11 Kč) → 60 % = 6,60 Kč. Redukovaný DVZ = 1 633 + 6,60 = 1 640 Kč/den (zaokrouhleno nahoru)
• PPM/den: 70 % z 1 640 = 1 148 Kč/den
• Měsíčně (30 dnů): 1 148 × 30 = přibližně 34 440 Kč

Měsíční částky v příkladech jsou jen orientační — skutečná výplata se liší podle počtu kalendářních dnů v měsíci (28 až 31), protože PPM se počítá za každý kalendářní den. Rozhodující a pevně daná veličina je denní dávka.

Příklad 3: vysoký příjem a maximální mateřská

U vysokých příjmů naráží dávka na strop daný redukcí. Maximálního redukovaného DVZ se dosáhne, je-li surový DVZ nad 3. redukční hranicí (4 897 Kč/den):

• redukovaný DVZ = 1 633 + (2 449 − 1 633) × 0,60 + (4 897 − 2 449) × 0,30
• redukovaný DVZ = 1 633 + 489,60 + 734,40 = 2 857 Kč/den
• maximální PPM/den: 70 % z 2 857 = 2 000 Kč/den (max., zaokrouhleno nahoru)
• maximálně měsíčně: zhruba 60 000 Kč (30 dnů), resp. 62 000 Kč (31 dnů)

Tohoto stropu se dosáhne při hrubé mzdě zhruba nad 149 000 Kč měsíčně (DVZ nad 3. redukční hranicí 4 897 Kč/den). Vyšší roční příjem než přibližně 1,79 mil. Kč (4 897 × 365 = 1 787 405 Kč) už dávku nezvýší — vše nad 3. redukční hranicí se nezapočítává. Pro vlastní propočet využijte kalkulačku mateřské.

Jak dlouho se mateřská vyplácí (délka PPM 2026)?

Ve zkratce: Podpůrčí doba PPM je u jednoho dítěte 28 týdnů, u dvou a více dětí současně 37 týdnů (§ 33 zákona č. 187/2006 Sb.). U muže nebo jiné osoby, která převzala dítě do péče, činí 22 týdnů (resp. 31 týdnů u dvou a více dětí).

Zdroj: § 33 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění; ČSSZ pro rok 2026.

Kdy nastoupit: Na PPM nastupuje žena podle vlastní volby v období od začátku 8. do začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud si den nezvolí, nastupuje automaticky od začátku 6. týdne před termínem. Tato volba je důležitá — čím dříve nastoupíte, tím méně zbude dávky na dobu po porodu, protože celková doba 28 týdnů se nemění.

Může mateřskou pobírat otec? Střídání rodičů na PPM

Ano. V prvních 6 týdnech po porodu náleží PPM výhradně matce. Od počátku 7. týdne ode dne porodu se rodiče mohou v péči o dítě střídat a PPM pak může pobírat i otec (na základě písemné dohody s matkou). Otec musí sám splnit podmínku 270 dnů pojištění za 2 roky.

Pro otce existuje navíc samostatná krátká dávka — otcovská (otcovská poporodní péče), kterou lze čerpat v prvních týdnech po narození dítěte a která se s mateřskou nezaměňuje. Podrobnosti v textu o otcovské.

Pozor na ochrannou lhůtu u mužů: po skončení zaměstnání činí jen 7 kalendářních dnů (u těhotných žen je to 180 dnů).

Jak o mateřskou požádat (krok za krokem)?

1. Vyžádejte si tiskopis u lékaře. Ošetřující gynekolog vám vystaví tiskopis „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství", na němž potvrdí očekávaný den porodu a den nástupu na PPM (ten si volíte v rozmezí 8.–6. týdne před termínem).
2. Předejte žádost zaměstnavateli. Vyplněný tiskopis odevzdáte svému zaměstnavateli (plátci pojistného), který ho spolu s podklady pro výpočet předá příslušné OSSZ. OSVČ podává žádost přímo na OSSZ.
3. OSSZ dávku vypočte a vyplatí. ČSSZ posoudí nárok, vypočte výši a vyplácí PPM měsíčně zpětně na váš účet nebo poštovní poukázkou. Výplata běží po celou podpůrčí dobu.
4. Po skončení PPM si zařiďte rodičovský příspěvek. Na PPM zpravidla navazuje rodičovský příspěvek, o který se žádá na úřadu práce — ČSSZ ho neřeší automaticky.

Mateřská pro OSVČ a nezaměstnané

OSVČ: Nárok na PPM má i podnikatelka, ale jen pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění a splní obě podmínky — obecných 270 dnů pojištění za 2 roky a zároveň alespoň 180 dnů nemocenského pojištění OSVČ v posledním roce před nástupem. Minimální měsíční pojistné na nemocenské pojištění OSVČ činí v roce 2026 243 Kč. DVZ u OSVČ vychází z měsíčního základu, z nějž si pojištění platila — kdo platí jen minimum, dostane odpovídajícím způsobem nízkou dávku.

Nezaměstnané a v ochranné lhůtě: Pokud zaměstnání skončilo, ale jste těhotná, můžete nárok uplatnit v ochranné lhůtě 180 dnů. Po této lhůtě (například žena dlouhodobě evidovaná na úřadu práce bez pojištění) nárok na PPM nevzniká — namísto mateřské se přechází rovnou na rodičovský příspěvek, který na předchozím pojištění nezávisí.

Časté chyby a omyly

• Záměna mateřské a rodičovské. PPM (mateřská) je dávka nemocenského pojištění závislá na příjmu; rodičovský příspěvek je dávka státní podpory nezávislá na mzdě. Jde o dvě různé dávky od dvou různých úřadů (ČSSZ vs. úřad práce).
• Spoléhání na nárok bez 270 dnů pojištění. Bez 270 dnů účasti na nemocenském pojištění za poslední dva roky nárok na PPM nevzniká, i kdyby byla žena těhotná a v zaměstnání.
• OSVČ bez nemocenského pojištění. Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné. Kdo ho neplatí (nebo neplatí dost dlouho — chybí 180 dnů), na mateřskou nárok nemá.
• Použití procent z nemocenského. PPM se počítá s redukcí 100/60/30 % a sazbou 70 %, nikoli 90/60/30 % a 60 % jako nemocenské. Záměna vede k nesprávnému výsledku.
• Nástup příliš brzy. Kdo nastoupí na PPM už v 8. týdnu před porodem, vyčerpá část doby ještě před narozením dítěte — po porodu pak zbude méně z celkových 28 týdnů.
• Zapomenutí na rodičovský příspěvek. Po skončení PPM se o rodičovský příspěvek musíte přihlásit sami na úřadu práce; nenavazuje automaticky.

Shrnutí

Mateřská (PPM) je v roce 2026 dávka nemocenského pojištění ve výši 70 % redukovaného DVZ, vyplácená ČSSZ po dobu 28 týdnů (37 týdnů u dvou a více dětí současně). Podmínkou je 270 dnů pojištění za poslední dva roky; u OSVČ navíc 180 dnů nemocenského pojištění OSVČ za poslední rok. Redukce DVZ probíhá přes hranice 1 633 / 2 449 / 4 897 Kč se zápočtem 100/60/30 %, takže maximální dávka činí 2 000 Kč/den (≈ 60 000–62 000 Kč měsíčně). Konkrétní částku si ověřte v kalkulačce mateřské nebo na příslušné OSSZ.

FAQ

Kolik je mateřská v roce 2026?

Peněžitá pomoc v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den (§ 37 zákona č. 187/2006 Sb.). U nižších a středních příjmů to orientačně odpovídá zhruba 60–80 % čisté mzdy. Maximální dávka je v roce 2026 přesně 2 000 Kč/den, tedy zhruba 60 000–62 000 Kč měsíčně (podle počtu dnů v měsíci), protože příjem nad 3. redukční hranicí (4 897 Kč/den) se už nezapočítává.

Jak dlouho trvá mateřská (PPM)?

Podpůrčí doba je 28 týdnů u jednoho dítěte a 37 týdnů u dvou a více dětí současně (§ 33 zákona č. 187/2006 Sb.). U muže nebo osoby, která převzala dítě do péče, je to 22 týdnů (resp. 31 týdnů u dvou a více dětí).

Jaké jsou podmínky nároku na mateřskou?

Musíte být účastni nemocenského pojištění alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM a v den nástupu být pojištěni nebo v ochranné lhůtě (§ 32 zákona č. 187/2006 Sb.). OSVČ musí navíc platit nemocenské pojištění OSVČ alespoň 180 dnů v posledním roce.

Kdy se nastupuje na mateřskou před porodem?

Žena si volí nástup v období od začátku 8. do začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud den nezvolí, nastupuje automaticky od začátku 6. týdne před termínem. Celková doba 28 týdnů se nemění, takže dřívější nástup zkracuje dobu po porodu.

Mají na mateřskou nárok OSVČ?

Ano, ale jen pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění OSVČ a splní obecnou podmínku 270 dnů pojištění za 2 roky i zvláštní podmínku 180 dnů nemocenského pojištění OSVČ v posledním roce před nástupem. Minimální pojistné na nemocenské pojištění OSVČ je v roce 2026 243 Kč měsíčně.

Může mateřskou pobírat otec?

Ano. Prvních 6 týdnů po porodu náleží PPM jen matce, od počátku 7. týdne se rodiče mohou v péči o dítě střídat a dávku může pobírat i otec, splní-li sám podmínku 270 dnů pojištění. Pro první týdny po narození existuje navíc samostatná dávka otcovská.

Jaký je rozdíl mezi mateřskou a rodičovským příspěvkem?

Mateřská (PPM) je dávka nemocenského pojištění od ČSSZ, závislá na předchozím příjmu, vyplácená zpravidla 28 týdnů. Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory od úřadu práce, nezávislá na mzdě, na kterou se přechází po vyčerpání mateřské.

Často kladené otázky

Jak funguje ochranná lhůta u mateřské?

Ochranná lhůta umožňuje uplatnit nárok na PPM i poté, co vám skončilo nemocenské pojištění. U žen, které byly ke dni skončení pojištění těhotné, činí ochranná lhůta 180 kalendářních dnů (u kratšího pojištění jen tolik dnů, kolik pojištění trvalo). Nastoupíte-li na PPM v této lhůtě a splníte podmínku 270 dnů pojištění za poslední dva roky, nárok na dávku vám zůstává i bez trvajícího zaměstnání.

U mužů je ochranná lhůta po skončení zaměstnání jen 7 kalendářních dnů, takže pro střídání rodičů na PPM po skončení otcova pojištění je prakticky nepoužitelná. Po uplynutí ochranné lhůty (například u ženy dlouhodobě bez pojištění) už nárok na PPM nevzniká a přechází se rovnou na rodičovský příspěvek.

Kdo platí zdravotní pojištění na mateřské a rodičovské?

Po dobu pobírání peněžité pomoci v mateřství i rodičovského příspěvku jste tzv. státním pojištěncem — zdravotní pojištění za vás hradí stát, nemusíte ho tedy platit ze svého ani ho odvádět jako OSVČ. Stejně tak z těchto dávek neplatíte sociální pojištění; doba péče se přitom hodnotí jako náhradní doba pojištění.

Pokud při rodičovském příspěvku zároveň pracujete nebo podnikáte, z tohoto výdělku se pojistné odvádí běžným způsobem, ale postavení státního pojištěnce vám zůstává — u zaměstnání se proto neuplatní minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění.

Můžu si při mateřské (PPM) přivydělat?

U zaměstnání, ze kterého peněžitá pomoc v mateřství plyne, si při PPM přivydělávat nelze — v rozsahu, za který dávku pobíráte, nesmíte tutéž práci vykonávat. Mateřská je náhradou příjmu právě za dobu, kdy v daném zaměstnání nepracujete.

Přípustný je ale příjem z jiného zdroje — například z jiného zaměstnání či dohody, která zakládá nové pojištění, nebo z činnosti, na kterou se PPM nevztahuje. Pokud chce výdělečně pracovat otec, lze se po prvních 6 týdnech po porodu na péči o dítě střídat a dávku pak může za dohodnutých podmínek pobírat on.

Můžu při rodičovském příspěvku pracovat?

Ano. Na rozdíl od mateřské (PPM) není rodičovský příspěvek vázán na to, že nepracujete — jde o dávku státní sociální podpory, která nezávisí na výdělku. Při jeho pobírání můžete být zaměstnaná, podnikat jako OSVČ i pracovat na dohodu, a to bez omezení výše příjmu.

Podmínkou je, že je po celou dobu zajištěna celodenní řádná péče o dítě — pokud rodič pracuje, musí péči po dobu jeho nepřítomnosti zajistit jiná dospělá osoba. Výši rodičovského příspěvku ani nárok na něj výdělek nesnižuje. Rodičovský příspěvek je samostatná dávka, kterou vyřizuje úřad práce; navazuje na PPM po jejím vyčerpání (rodičovský příspěvek).

Kdo má nárok na peněžitou pomoc v mateřství?

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) má především těhotná pojištěnka a žena, která porodila. Okruh oprávněných osob je ale širší — podle § 32 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, na dávku dosáhne i pojištěnec, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů, pojištěnec pečující o dítě, jehož matka zemřela, a otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila, pokud s matkou uzavřel písemnou dohodu o převzetí péče (nejdříve od počátku 7. týdne po porodu a nejméně na 7 kalendářních dnů). Mateřská tedy není výhradně „ženská" dávka — za splnění podmínek ji může pobírat i muž.

Klíčovou podmínkou nároku je účast na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM (§ 32 odst. 2 zákona). Dny se sčítají i z více zaměstnání a za určitých podmínek se započítává i doba předchozí PPM nebo studia. Zaměstnanci jsou nemocensky pojištěni automaticky ze zaměstnání, takže tuto podmínku zpravidla splní bez vlastního přičinění; v den nástupu musí být pojištění buď trvající, nebo musíte být v ochranné lhůtě (u těhotných žen činí 180 dnů ode dne zániku pojištění, u ostatních jen 7 dnů).

OSVČ má nárok jen tehdy, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění a splní kromě obecných 270 dnů ještě zvláštní podmínku — účast na nemocenském pojištění jako OSVČ alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem nástupu (§ 32 odst. 3 zákona). Bez placeného nemocenského pojištění OSVČ nárok nevzniká. Komu nárok na PPM nevznikne (například ženě dlouho bez pojištění), přechází rovnou na rodičovský příspěvek, který na předchozím pojištění nezávisí. Konkrétní výši si ověříte v kalkulačce mateřské.

Může se při mateřské pracovat?

V zaměstnání, ze kterého peněžitá pomoc v mateřství plyne, pracovat nelze. Podle § 16 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, se dávka nevyplácí za dobu, po kterou pojištěnec vykonává v té pojištěné činnosti, ze které dávka náleží, práci. Mateřská je totiž náhradou příjmu právě za dobu, kdy v daném zaměstnání nepracujete — kdybyste tutéž práci dál vykonávala, postrádalo by to smysl a na výplatu dávky byste za tu dobu neměla nárok.

Přivydělat si ale můžete z jiného zdroje, který se PPM netýká. Přípustné je například nové zaměstnání nebo dohoda u jiného zaměstnavatele zakládající samostatné nemocenské pojištění, případně i nová pracovní smlouva u stávajícího zaměstnavatele na práci s jinou náplní, než ze které mateřská náleží. Tímto novým příjmem výši ani trvání PPM neohrozíte. U OSVČ platí, že po dobu pobírání PPM nesmí osobně vykonávat tu samostatnou výdělečnou činnost, ze které dávku pobírá; podnikání ale může dál běžet prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracující osoby.

Pokud chce vydělávat sám otec, nabízí se po prvních 6 týdnech po porodu střídání rodičů v péči o dítě — od počátku 7. týdne ode dne porodu může na základě písemné dohody pobírat PPM otec, splní-li sám podmínku 270 dnů pojištění za 2 roky (viz otcovská a střídání rodičů). Jiná pravidla platí u rodičovského příspěvku: ten na výdělku nezávisí, takže při rodičovské můžete pracovat bez omezení výše příjmu, je-li po dobu vaší nepřítomnosti zajištěna řádná péče o dítě jinou dospělou osobou.

Kolik je rodičovský příspěvek a do kdy ho lze čerpat?

Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb. (§ 30) a nevyplácí ho ČSSZ, ale úřad práce. Nejde o měsíčně pevně danou částku, ale o celkovou sumu, kterou rodina vyčerpá na nejmladší dítě. U dětí narozených od 1. 1. 2024 činí tato celková částka 350 000 Kč; u dvou a více dětí narozených současně (vícerčata) náleží od 1. 1. 2026 dvojnásobek, tedy 700 000 Kč (do konce roku 2025 to byl 1,5násobek, 525 000 Kč). Pozor na záměnu: 60 000 Kč není výše rodičovského příspěvku, ale měsíční strop peněžité pomoci v mateřství (PPM) — viz mateřská.

Měsíční výši si rodič volí sám a může ji měnit zpravidla jednou za tři měsíce. Horní hranice volby je vázána na 70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu (DVZ) alespoň jednoho z rodičů (§ 30 odst. 1). Kdo měl dostatečně vysoký příjem, může tak měsíčně čerpat řádově až kolem 60 000 Kč (u vícerčat odpovídajícím způsobem více); kdo DVZ doložit nemůže nebo vyjde nižší, smí si zvolit nejvýše 15 000 Kč měsíčně. Vyšší zvolená částka znamená rychlejší vyčerpání celkové sumy, nižší částka delší čerpání.

Čerpat lze do vyčerpání celé částky, nejdéle však do 3 let věku dítěte (u dětí narozených od 1. 1. 2024; u starších dětí narozených do 31. 12. 2023 platí původní hranice 4 roky a nižší celková částka 300 000 Kč). Podmínkou je celodenní řádná osobní péče o nejmladší dítě v rodině; rodičovský příspěvek nezávisí na předchozí mzdě a při jeho pobírání lze bez omezení výše příjmu pracovat, je-li péče o dítě po dobu nepřítomnosti rodiče zajištěna jinou dospělou osobou.