Redukční hranice a denní vyměřovací základ 2026 (tabulka)

Ve zkratce: Redukční hranice pro rok 2026 (denní vyměřovací základ) jsou 1 633 Kč (první), 2 449 Kč (druhá) a 4 897 Kč (třetí). U náhrady mzdy v prvních 14 dnech nemoci se používají odvozené hodinové hranice 285,78 / 428,58 / 856,98 Kč. Denní vyměřovací základ (DVZ) se přes tyto hranice redukuje v pásmech: u nemocenského a ošetřovného se z první části započítá 90 %, mezi první a druhou hranicí 60 %, mezi druhou a třetí 30 % a nad třetí hranici 0 %. U mateřské a otcovské se z první části započítává 100 % místo 90 %. Hranice vyhlásilo MPSV sdělením č. 397/2025 Sb. a platí od 1. ledna 2026.

Redukční hranice jsou klíčový mechanismus, kterým stát při výpočtu nemocenských dávek omezuje vliv vysokých příjmů. Díky nim roste dávka pomaleji než samotná mzda – čím vyšší výdělek, tím menší jeho část se do výpočtu promítne. Tento článek vysvětluje, co jsou redukční hranice, jak se z hrubého příjmu počítá denní vyměřovací základ, jak probíhá redukce v jednotlivých pásmech a v čem se liší výpočet nemocenského, mateřské, otcovské a ošetřovného.

Co jsou redukční hranice a k čemu slouží?

Redukční hranice jsou tři peněžní částky, které rozdělují denní vyměřovací základ na pásma. Z každého pásma se do výpočtu dávky započítává jiné procento – první pásmo téměř celé, vyšší pásma jen zčásti a příjem nad nejvyšší hranicí se nezohledňuje vůbec. Výsledkem je tzv. redukovaný denní vyměřovací základ, ze kterého se teprve počítá konkrétní dávka (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné).

Smyslem redukce je solidarita a strop dávek: při nízkém příjmu je redukce mírnější než při vysokém. Třetí redukční hranice 4 897 Kč denně odpovídá hrubé mzdě zhruba 149 000 Kč měsíčně (jen orientační přepočet při celoročním rovnoměrném příjmu a 365 započitatelných dnech). Nad třetí hranici už samotný výdělek redukovaný DVZ nezvýší; výsledek konkrétní osoby ovlivní rozhodné období a vyloučené dny.

Redukční hranice se odvozují od všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu a každoročně je k 1. lednu vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením ve Sbírce zákonů. Pro rok 2026 jde o sdělení MPSV č. 397/2025 Sb. vydané podle § 22 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Protože průměrné mzdy meziročně rostou, hranice se zpravidla každý rok zvyšují.

Redukční hranice 2026: tabulka

Pro výpočet nemocenských dávek (nemocenské, PPM, otcovská, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné) se používají denní redukční hranice, které se aplikují na denní vyměřovací základ:

Zdroj: ČSSZ, Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026; § 22 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (hranice vyhlášeny sdělením MPSV č. 397/2025 Sb.). Platí od 1. 1. 2026. Sloupec „odpovídá hrubé mzdě“ je pouze orientační přepočet podle vzorce DVZ ≈ měsíční hrubá mzda × 12 ÷ 365; skutečný strop dávky se odvíjí od redukovaného DVZ, nikoli přímo od hrubé mzdy.

Pro náhradu mzdy v prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti, kterou platí zaměstnavatel z průměrného hodinového výdělku, se používají hodinové redukční hranice. Vznikají vynásobením denních hranic zákonným koeficientem 0,175 a zaokrouhlením na haléře nahoru:

Zdroj: ČSSZ pro rok 2026; § 192 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (přepočet pevně daným koeficientem 0,175). Platí od 1. 1. 2026.

Co je denní vyměřovací základ (DVZ) a jak se počítá?

Denní vyměřovací základ (DVZ) je průměrný denní příjem, ze kterého se počítají nemocenské dávky. Zjistí se tak, že se sečtou všechny vyměřovací základy pro pojistné na sociální zabezpečení (zjednodušeně hrubé příjmy) za tzv. rozhodné období a součet se vydělí počtem započitatelných kalendářních dnů tohoto období.

Rozhodným obdobím je zpravidla 12 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, ve kterém vznikla sociální událost (nemoc, nástup na mateřskou apod.). Postup podle § 18 a § 19 zákona č. 187/2006 Sb. má tři kroky:

1. Sečtěte vyměřovací základy za rozhodné období (zpravidla 12 měsíců) – jde o hrubé příjmy, ze kterých se platí sociální pojištění.
2. Spočítejte započitatelné kalendářní dny – z celkového počtu dnů se odečítají zákonem vymezené vyloučené dny (např. při předchozí dočasné pracovní neschopnosti nebo peněžité pomoci v mateřství), aby se DVZ uměle nesnížil. Ne každá omluvená absence je automaticky vyloučeným dnem.
3. Vydělte úhrn vyměřovacích základů počtem započitatelných dnů. Výsledkem je DVZ v korunách na den; § 18 odst. 1 stanoví zaokrouhlení s přesností na dvě desetinná místa.

Příklad: zaměstnanec měl za 12 měsíců hrubé příjmy 660 000 Kč a 365 započitatelných dnů. Jeho DVZ = 660 000 ÷ 365 = 1 808,22 Kč/den. Tento „surový“ DVZ ještě není konečný – musí projít redukcí přes tři hranice. Podrobnou definici pojmu najdete ve slovníku: denní vyměřovací základ.

Jak probíhá redukce denního vyměřovacího základu?

Redukce rozdělí DVZ na pásma podle tří hranic a z každého pásma započítá zákonné procento. U nemocenského a ošetřovného platí schéma 90 / 60 / 30 / 0 %:

Zdroj: § 21 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění; ČSSZ pro rok 2026. Platí od 1. 1. 2026. Částky v jednotlivých pásmech se podle § 21 odst. 2 zaokrouhlují s přesností na dvě desetinná místa; jejich součet, redukovaný DVZ, se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Modelová redukce DVZ 1 808,22 Kč (nemocenské):

• 1. pásmo: celá 1. hranice se započte z 90 % → 1 633 × 0,90 = 1 469,70 Kč.
• 2. pásmo: zbytek DVZ nad 1. hranici je 1 808,22 − 1 633 = 175,22 Kč, z toho 60 % → 105,13 Kč.
• 3. pásmo: DVZ nepřesahuje 2. hranici, takže 0 Kč.
• Redukovaný DVZ = 1 469,70 + 105,13 = 1 574,83 Kč/den (zaokrouhluje se na celé koruny nahoru → 1 575 Kč).

Z tohoto redukovaného DVZ se pak počítá konkrétní procento dávky – například nemocenské od 15. do 30. dne ve výši 60 %. Stejnou logiku používá i naše kalkulačka nemocenské, která redukci provede automaticky.

Liší se redukce u mateřské, otcovské a ošetřovného?

Ano – redukční hranice jsou sice stejné, ale procento u prvního pásma se liší podle typu dávky. To je nejčastější zdroj chyb ve výpočtech. Rozdíl spočívá v tom, že u peněžité pomoci v mateřství a otcovské se z první části DVZ započítává 100 % (nikoli 90 %), což tyto „rodinné“ dávky mírně zvýhodňuje:

Zdroj: § 21 (redukce DVZ), § 29 (výše nemocenského), § 37 (výše PPM 70 %), § 38c (otcovská) a § 41 (výše ošetřovného) zákona č. 187/2006 Sb.; ČSSZ pro rok 2026. Nad 3. redukční hranici (4 897 Kč) se u všech dávek nepřihlíží. Sazby nemocenského v tabulce popisují obvyklý případ; zákon zná zvláštní situace se 100% nebo sníženou výší dávky.

Konkrétní dopad si můžete spočítat v příslušných kalkulačkách: kalkulačka mateřské, kalkulačka otcovské a kalkulačka ošetřovného. Pojem redukčních hranic shrnuje i slovník.

Modelový příklad: redukce u vysokého příjmu

Zaměstnankyně se stálou hrubou mzdou 120 000 Kč měsíčně nastupuje na mateřskou. Za zjednodušeného předpokladu celoročního rozhodného období s 365 započitatelnými dny a vyměřovacím základem 1 440 000 Kč činí její DVZ 3 945,21 Kč/den (1 440 000 ÷ 365, zaokrouhleno na dvě desetinná místa).

Redukce pro peněžitou pomoc v mateřství (první pásmo 100 %):

• 1. pásmo: 1 633 × 100 % = 1 633,00 Kč.
• 2. pásmo: (2 449 − 1 633) × 60 % = 816 × 60 % = 489,60 Kč.
• 3. pásmo: (3 945,21 − 2 449) × 30 % = 448,86 Kč po zaokrouhlení na dvě desetinná místa.
• Redukovaný DVZ = 1 633 + 489,60 + 448,86 = 2 571,46 Kč/den → zaokrouhleno na 2 572 Kč/den.
• PPM za den = 70 % × 2 572 = 1 801 Kč/den (zaokrouhleno na koruny nahoru).

Všimněte si, že přestože původní DVZ činil 3 945,21 Kč, do výpočtu dávky se promítlo jen 2 572 Kč – právě to je efekt redukčních hranic. Kdyby šlo o nemocenské (první pásmo jen 90 %), byl by mezivýsledek prvního pásma o 163,30 Kč nižší (1 633 × 10 %). Po zaokrouhlení a uplatnění odpovídající sazby by se lišila i denní dávka. Hodnoty jsou modelové a slouží k pochopení postupu.

Srovnání redukčních hranic 2025 a 2026

Redukční hranice se každoročně valorizují podle růstu průměrných mezd. Meziroční nárůst pro rok 2026 činí zhruba 5,2 %:

Zdroj: sdělení MPSV č. 397/2025 Sb. (rok 2026) a přehledy ČSSZ pro roky 2025 a 2026. Vyšší hranice umožňují započítat větší část příjmu tam, kde DVZ dřívější hranici překračoval; samotná změna hranic nezaručuje zvýšení každé dávky.

Časté chyby při práci s redukčními hranicemi

• Záměna denních a hodinových hranic. Pro nemocenské a ostatní dávky od 15. dne platí denní hranice (1 633 / 2 449 / 4 897 Kč), pro náhradu mzdy v prvních 14 dnech hodinové (285,78 / 428,58 / 856,98 Kč). Nelze je zaměňovat.
• Použití 90 % u mateřské a otcovské. U PPM a otcovské se z prvního pásma započítává 100 %, nikoli 90 % jako u nemocenského a ošetřovného.
• Počítání dávky přímo z hrubé mzdy. Nejprve se stanoví DVZ za rozhodné období a upraví se podle redukčních hranic. U PPM a otcovské se však část DVZ do první hranice započítá celá.
• Špatné rozhodné období. DVZ se zjišťuje zpravidla z 12 měsíců před vznikem události, nikoli z posledního měsíce nebo z aktuální mzdy.
• Ignorování vyloučených dnů. Z jmenovatele se odečítají zákonem stanovené vyloučené dny; zaměnit je za každou omluvenou absenci by bylo chybné.

Shrnutí

Redukční hranice pro rok 2026 jsou denní 1 633 / 2 449 / 4 897 Kč a hodinové 285,78 / 428,58 / 856,98 Kč. Slouží k tomu, aby se denní vyměřovací základ rozdělil na pásma a z každého se započítalo zákonné procento – u nemocenského a ošetřovného 90 / 60 / 30 / 0 %, u mateřské a otcovské 100 / 60 / 30 / 0 %. Z takto redukovaného DVZ se počítá konkrétní dávka. Hranice vyhlásilo MPSV sdělením č. 397/2025 Sb. podle zákona č. 187/2006 Sb. a platí od 1. ledna 2026. Konkrétní částku si spočítáte v kalkulačce nemocenské.

Často kladené otázky

Jaké jsou redukční hranice pro rok 2026?

Pro rok 2026 jsou denní redukční hranice 1 633 Kč (první), 2 449 Kč (druhá) a 4 897 Kč (třetí). Vyhlásilo je MPSV sdělením č. 397/2025 Sb. podle § 22 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s účinností od 1. 1. 2026. Pro náhradu mzdy v prvních 14 dnech nemoci se používají odvozené hodinové hranice 285,78 / 428,58 / 856,98 Kč.

Jak se vypočítá denní vyměřovací základ?

Denní vyměřovací základ (DVZ) se zjistí tak, že se sečtou vyměřovací základy pro pojistné na sociální zabezpečení (hrubé příjmy) za rozhodné období – zpravidla 12 měsíců před vznikem události – a součet se vydělí počtem započitatelných kalendářních dnů. Z celkového počtu dnů se odečítají tzv. omluvené (vyloučené) dny. Postup upravuje § 18 a § 19 zákona č. 187/2006 Sb.

Proč je nemocenská nižší než moje mzda?

Protože se denní vyměřovací základ nejprve redukuje přes tři hranice. Z první části se započítá jen 90 % (u nemocenského), z druhé 60 %, z třetí 30 % a příjem nad třetí hranicí (4 897 Kč denně, tj. orientačně cca 149 000 Kč hrubého měsíčně) se nezohlední vůbec. Teprve z tohoto redukovaného základu se počítá 60 až 72 % nemocenského. Čím vyšší příjem, tím větší rozdíl mezi mzdou a dávkou.

Liší se redukce u mateřské a u nemocenské?

Ano. Redukční hranice jsou stejné, ale u peněžité pomoci v mateřství a otcovské se z první části DVZ započítává 100 %, zatímco u nemocenského a ošetřovného jen 90 %. Druhé a třetí pásmo (60 % a 30 %) jsou u všech dávek shodné. Mateřská a otcovská proto z téhož základu vyjdou o něco výše.

Co znamená koeficient 0,175 u redukčních hranic?

Koeficient 0,175 stanoví § 192 odst. 2 zákoníku práce pro odvození hodinových redukčních hranic náhrady mzdy v prvních 14 dnech nemoci. Denní hranice se jím vynásobí a zaokrouhlí na haléře nahoru: 1 633 × 0,175 = 285,78 Kč, 2 449 × 0,175 = 428,58 Kč a 4 897 × 0,175 = 856,98 Kč.

Mění se redukční hranice každý rok?

Ano. Redukční hranice se odvozují od všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu, které se každoročně aktualizují podle vývoje průměrných mezd. MPSV je proto vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů vždy k 1. lednu. Pro rok 2026 vzrostly oproti roku 2025 (1 552 / 2 328 / 4 656 Kč) zhruba o 5,2 %.