Ve zkratce: Za práci přesčas náleží zaměstnanci v roce 2026 dosažená mzda a příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku za každou přesčasovou hodinu, nebo – po dohodě se zaměstnavatelem – náhradní volno v rozsahu odpracovaného přesčasu (§ 114 zákoníku práce). Nařízený přesčas nesmí překročit 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce (§ 93). Nad tento rozsah lze přesčas konat jen po dohodě se zaměstnancem. Celkový rozsah přesčasu (nařízeného i dohodnutého) přitom nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně za vyrovnávací období (nejvýše 26 týdnů, kolektivní smlouvou až 52 týdnů). Pokud by na sebe navazující vyrovnávací období pokryla všech 52 týdnů roku a žádný přesčas nebyl kompenzován náhradním volnem, odpovídá průměr přibližně 416 hodinám. Nejde o samostatný zákonný roční limit.
Tento přehled vychází z části čtvrté (hlava V) a části šesté zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) ve znění platném pro rok 2026 a z hodnot navázaných na minimální mzdu 22 400 Kč měsíčně (134,40 Kč/hod) podle sdělení MPSV č. 356/2025 Sb.
Co se počítá jako práce přesčas?
Prací přesčas je podle § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
Z této definice plynou tři podmínky, které musí být splněny současně:
- Práce přesahuje stanovenou týdenní pracovní dobu (nejčastěji 40 hodin týdně, blíže viz pracovní doba).
- Je konána mimo rozvrh směn – tedy mimo to, co měl zaměstnanec předem naplánováno.
- Děje se na příkaz zaměstnavatele, nebo alespoň s jeho souhlasem.
Naopak prací přesčas není, pokud si zaměstnanec napracovává volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho vlastní žádost (§ 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce). U kratší pracovní doby (zkrácený úvazek) je přesčasem až práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu (nejčastěji 40 hodin), nikoli práce nad sjednaný kratší úvazek – nařídit přesčas zaměstnanci s kratší pracovní dobou navíc bez jeho souhlasu nelze (§ 78 odst. 2).
Kolik je příplatek za práci přesčas v roce 2026?
Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci v soukromém sektoru dosažená mzda (mzda, na kterou mu za odpracovanou dobu vzniklo právo) a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku (§ 114 odst. 1 zákoníku práce). Místo příplatku se může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas.
Sazba 25 % je zákonné minimum. Kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem nebo individuální dohodou lze sjednat příplatek vyšší, nikdy však nižší.
| Veličina | Hodnota / pravidlo | Zdroj |
|---|---|---|
| Příplatek za přesčas (mzdová sféra) | nejméně 25 % průměrného výdělku | § 114 odst. 1 |
| Alternativa k příplatku | náhradní volno v rozsahu přesčasu | § 114 odst. 1 |
| Náhradní volno nečerpáno do 3 měsíců | nárok na příplatek (min. 25 %) | § 114 odst. 2 |
| Příplatek za přesčas (platová sféra) | 25 % PHV, ve dnech nepřetržitého odpočinku 50 % PHV | § 127 odst. 1 |
| Nařízený přesčas | max. 8 h/týden a 150 h/rok | § 93 odst. 2 |
| Celkový rozsah přesčasu | v průměru max. 8 h/týden za vyrovnávací období (26, kolekt. smlouvou až 52 týdnů) | § 93 odst. 4 |
Zdroj: zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), §§ 78, 93, 114 a 127, znění platné pro rok 2026. PHV = průměrný hodinový výdělek.
Základem pro výpočet příplatku je průměrný výdělek, který se zjišťuje z předchozího kalendářního čtvrtletí (§ 354 zákoníku práce). Jak se průměrný výdělek počítá a jak ovlivňuje příplatky, rozebírá samostatný článek průměrný výdělek.
Příplatek za přesčas, nebo náhradní volno? Jak to funguje
Zaměstnanec má za přesčas vždy nárok na dosaženou mzdu (za skutečně odvedenou práci). K ní se připojí buď příplatek 25 %, nebo – po dohodě – náhradní volno:
- Příplatek (výchozí varianta). Není-li dohodnuto jinak, dostane zaměstnanec dosaženou mzdu a navíc příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku.
- Náhradní volno místo příplatku. Dohodnou-li se obě strany, poskytne zaměstnavatel místo příplatku náhradní volno v rozsahu odpracovaného přesčasu (1 hodina přesčasu = 1 hodina volna). Za přesčas pak náleží dosažená mzda, za odpracovaný přesčas však stále náleží dosažená mzda (§ 114 odst. 1 a 2). Zákon zde nestanoví samostatnou náhradu mzdy za dobu čerpání volna; dopad na výplatu závisí také na způsobu sjednání mzdy.
Náhradní volno nahrazuje přesčasový příplatek, nikoli dosaženou mzdu za odpracovaný přesčas. Není však automaticky samostatně placenou překážkou v práci. U hodinové a měsíční mzdy se může projevit odlišně podle nastaveného odměňování. Přesčas, za který bylo poskytnuto náhradní volno, se navíc nezapočítává do nejvýše přípustného rozsahu přesčasu ve vyrovnávacím období (§ 93 odst. 4).
Pozor na lhůtu: neposkytne-li zaměstnavatel náhradní volno do 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas (nebo v jinak dohodnuté době), přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle § 114 odst. 2. Náhradní volno tedy nelze poskytovat „kdykoli později" bez dohody.
Jaké jsou limity práce přesčas v roce 2026?
Zákoník práce odlišuje nařízený přesčas (který musí zaměstnanec na příkaz vykonat) od přesčasu konaného na základě dohody se zaměstnancem. Limity podle § 93 platí v roce 2026 takto:
| Druh přesčasu | Limit | Paragraf |
|---|---|---|
| Nařízený přesčas – týdně | nejvýše 8 hodin v jednotlivých týdnech | § 93 odst. 2 |
| Nařízený přesčas – ročně | nejvýše 150 hodin v kalendářním roce | § 93 odst. 2 |
| Celkový rozsah přesčasu (nařízený + dohodnutý) | v průměru nejvýše 8 hodin týdně ve vyrovnávacím období | § 93 odst. 4 |
| Vyrovnávací období | nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (kolektivní smlouvou až 52 týdnů) | § 93 odst. 4 |
Zdroj: zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), § 93, znění platné pro rok 2026.
Z těchto pravidel plyne praktický roční strop. Zákon nestanoví roční limit pro celkový přesčas přímo číslem, nýbrž jako průměr nejvýše 8 hodin týdně za vyrovnávací období. Při souvislém posouzení všech 52 týdnů roku by průměr 8 hodin týdně odpovídal zhruba 416 hodinám, pokud se neuplatní pravidlo o náhradním volnu. Toto číslo není samostatným ročním stropem a počet kalendářních týdnů ve vyrovnávacích obdobích nemusí přesně odpovídat kalendářnímu roku. Samotné vyrovnávací období (26, případně 52 týdnů) přitom určuje jen úsek, za který se průměr 8 hodin týdně počítá – nejde o roční strop, ale o referenční rámec pro výpočet průměru. Nad rámec 150 nařízených hodin může zaměstnavatel přesčas požadovat pouze na základě dohody se zaměstnancem – tento přesčas již nelze nařídit jednostranně. Hodiny, za které bylo poskytnuto náhradní volno, se do tohoto rozsahu nezapočítávají.
Pro některé skupiny platí zvláštní pravidla: mladistvé zaměstnance se zakazuje zaměstnávat přesčas (§ 245 odst. 1) a těhotné zaměstnankyně nesmějí pracovat přesčas (§ 240 odst. 3). Zaměstnancům pečujícím o dítě mladší než 1 rok nelze přesčas nařídit (§ 240 odst. 3). Dřívější § 93a o další dohodnuté práci přesčas ve zdravotnictví v aktuálním znění zákoníku práce není.
Jak se přesčas odměňuje ve veřejné (platové) sféře?
Ve veřejné sféře, kde se odměňuje platem (stát, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace), je odměňování přesčasu upraveno v § 127 a liší se od mzdové sféry. Za hodinu přesčasu náleží:
- poměrná část platu (platový tarif, osobní a zvláštní příplatek a příplatek za práci ve ztíženém prostředí) připadající na 1 hodinu práce v daném měsíci, a
- příplatek 25 % průměrného hodinového výdělku, nebo – jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu – příplatek 50 % průměrného hodinového výdělku,
pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za přesčas (§ 127 odst. 1).
Zvláštní pravidlo platí pro vedoucí zaměstnance: zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení podle § 124, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin ročně – za tyto hodiny tedy plat ani příplatek navíc nenáleží. To však neplatí pro přesčas konaný v noci, ve dnech nepřetržitého odpočinku nebo v rámci pracovní pohotovosti, za který se plat či náhradní volno poskytují vždy. U vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, je v platu zohledněn veškerý přesčas (§ 127 odst. 3).
Lze sjednat mzdu „s přesčasem v ceně"?
Ano, ale jen za přísných podmínek. Podle § 114 odst. 3 zákoníku práce dosažená mzda ani příplatek (ani náhradní volno) nepřísluší, je-li mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Tato konstrukce má ale tři klíčová omezení:
- Jen u sjednané mzdy. Možnost se týká výhradně mzdy sjednané (smlouvou), nikoli mzdy stanovené vnitřním předpisem nebo určené mzdovým výměrem jednostranně zaměstnavatelem.
- Musí být sjednán i rozsah přesčasu. Mzdu s přihlédnutím k přesčasu lze sjednat jen současně s ujednáním o rozsahu přesčasu, k němuž bylo přihlédnuto.
- Nejvýše 150 hodin ročně (u běžných zaměstnanců), u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu přesčasu podle § 93 odst. 4.
Přesčas nad takto sjednaný rozsah se již odměňuje běžně (dosažená mzda + příplatek). Konstrukce „mzda zahrnuje přesčas" bez sjednaného rozsahu, nebo nasazená na mzdu stanovenou mzdovým výměrem, je neplatná a zaměstnanci v takovém případě vzniká nárok na příplatek za odpracovaný přesčas standardně.
Sčítá se příplatek za přesčas s nočním a víkendovým příplatkem?
Ano. Pokud zaměstnanec odpracuje přesčasovou hodinu, na kterou se zároveň vztahuje další titul příplatku (noc, sobota, neděle), příplatky se sčítají – každý důvod zakládá samostatný nárok. Přehled všech příplatků a jejich kumulaci najdete v článku příplatky ke mzdě.
| Situace | Sčítané příplatky | Celkem nad rámec dosažené mzdy |
|---|---|---|
| Přesčas přes den | 25 % (přesčas) | 25 % průměrného výdělku |
| Přesčas v noci (22:00–6:00) | 25 % + 10 % (noc) | 35 % průměrného výdělku |
| Přesčas v sobotu nebo neděli | 25 % + 10 % (víkend) | 35 % průměrného výdělku |
| Přesčas v noci o víkendu | 25 % + 10 % + 10 % | 45 % průměrného výdělku |
Zdroj: zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), §§ 114, 116 a 118, znění platné pro rok 2026. Tabulka počítá se zákonnými výchozími sazbami; u noční a víkendové práce lze sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.
Modelový příklad: výpočet příplatku za přesčas
Zaměstnanec má průměrný hodinový výdělek 220 Kč a hodinovou mzdu (dosaženou mzdu) rovněž 220 Kč. V jednom měsíci odpracuje 10 hodin přesčasu přes den. Jak se odměna spočítá?
- Dosažená mzda za přesčas: 10 × 220 = 2 200 Kč
- Příplatek za přesčas (25 %): 10 × (0,25 × 220) = 10 × 55 = 550 Kč
- Celkem za přesčas: 2 200 + 550 = 2 750 Kč hrubého
Kdyby byl týž přesčas odpracován v noci a platila zákonná výchozí sazba nočního příplatku 10 %, přičetlo by se 22 Kč/hod, tedy +220 Kč, a celkem by činil 2 970 Kč. U noční práce lze sjednat jinou minimální výši a způsob výpočtu příplatku.
Pokud by se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodli na náhradním volnu místo příplatku, náležela by mu dosažená mzda 2 200 Kč a 10 hodin náhradního volna místo příplatku. Zda čerpání volna sníží odměnu v daném měsíci, závisí na mzdovém ujednání; zákon zde neposkytuje samostatnou náhradu mzdy. Nevyčerpá-li volno do 3 měsíců, vznikne mu nárok na příplatek 550 Kč.
Časté chyby a omyly
- Záměna nařízeného a dohodnutého přesčasu. Nařídit lze maximálně 8 h týdně a 150 h ročně; nad tento rozsah jen po dohodě, přičemž celkový přesčas nesmí překročit průměr 8 h týdně za vyrovnávací období (orientačně 416 h při souvislém období 52 týdnů bez náhradního volna).
- Spojování vyrovnávacího období s ročním stropem. Vyrovnávací období 26 (až 52) týdnů je jen úsek pro výpočet průměru 8 h/týden, ne roční limit. Číslo 416 h je pouze orientační součin 8 × 52, nikoli další zákonný limit; přesčasy kompenzované náhradním volnem se navíc do průměru nezahrnují.
- Domněnka, že náhradní volno „propadne". Neposkytne-li zaměstnavatel náhradní volno do 3 měsíců, automaticky vzniká nárok na příplatek (§ 114 odst. 2).
- Mzda „s přesčasem v ceně" bez sjednaného rozsahu. Mzda s přihlédnutím k přesčasu musí být sjednaná a doplněná o ujednání o rozsahu (max. 150 h/rok); jinak je neplatná a příplatek náleží.
- Přesčas u zkráceného úvazku. Přesčasem je až práce nad stanovenou (nejčastěji 40h) týdenní dobu, ne nad sjednaný kratší úvazek; navíc přesčas nelze zaměstnanci s kratší pracovní dobou nařídit.
- Záměna mzdové a platové sféry. Ve veřejné sféře (plat) je za přesčas ve dnech nepřetržitého odpočinku příplatek 50 % PHV (§ 127), v soukromé sféře jednotně 25 %.
- Nárok na přesčasový příplatek u dohod. Odměna z DPP nebo DPČ se řídí úpravou dohod; § 114 o mzdě za přesčas se na ni přímo nepoužije. Zaměstnavatel přesto musí zaplatit odpracovanou dobu podle dohody a dodržet její zákonné limity.
Shrnutí
Pokud mzda nebyla platně sjednána již s přihlédnutím k přesčasu, za práci přesčas náleží v roce 2026 dosažená mzda a příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku, nebo po dohodě náhradní volno v rozsahu přesčasu (§ 114). Náhradní volno musí být poskytnuto do 3 měsíců, jinak vzniká nárok na příplatek. Nařízený přesčas je omezen na 8 hodin týdně a 150 hodin ročně (§ 93). Celkový rozsah přesčasu (nařízeného i dohodnutého) nesmí překročit průměr 8 hodin týdně za vyrovnávací období (26, kolektivní smlouvou až 52 týdnů); orientační součin 8 × 52 týdnů činí 416 hodin, ale není to pevný roční strop a hodiny s náhradním volnem se do průměru nezahrnují. Ve veřejné (platové) sféře platí příplatek 25 % PHV, ve dnech nepřetržitého odpočinku 50 % (§ 127). Mzdu „s přesčasem v ceně" lze sjednat jen u sjednané mzdy, se sjednaným rozsahem a nejvýše do 150 hodin ročně.
Často kladené otázky
Kolik je příplatek za přesčas v roce 2026?
Za práci přesčas náleží dosažená mzda a příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku za každou přesčasovou hodinu (§ 114 odst. 1 zákoníku práce). Místo příplatku se lze dohodnout na náhradním volnu v rozsahu odpracovaného přesčasu.
Jaký je limit práce přesčas za rok?
Nařízený přesčas nesmí překročit 8 hodin týdně a 150 hodin za kalendářní rok (§ 93 odst. 2). Nad tento rozsah lze přesčas konat jen po dohodě se zaměstnancem. Celkový přesčas (nařízený i dohodnutý) přitom nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně za vyrovnávací období (26 týdnů, kolektivní smlouvou až 52 týdnů). Při souvislém posouzení 52 týdnů bez náhradního volna odpovídá tento průměr přibližně 416 hodinám; zákon však takový pevný roční strop nestanoví.
Jak funguje náhradní volno za přesčas?
Po dohodě se zaměstnavatelem lze místo příplatku poskytnout náhradní volno v rozsahu odpracovaného přesčasu (1 hodina přesčasu = 1 hodina volna). Za odpracovaný přesčas vždy náleží dosažená mzda; zákon zde nepřiznává zvláštní náhradu mzdy za dobu čerpání volna. Neposkytne-li zaměstnavatel volno do 3 kalendářních měsíců, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek (§ 114 odst. 2).
Může mít zaměstnanec mzdu „s přesčasem v ceně"?
Ano, ale jen u mzdy sjednané smlouvou, pokud je současně sjednán i rozsah přesčasu, a to nejvýše 150 hodin ročně (u vedoucích zaměstnanců v mezích § 93). Přesčas nad tento rozsah se odměňuje běžně. Mzda stanovená mzdovým výměrem takto „pokrýt přesčas" nemůže (§ 114 odst. 3).
Jak se počítá přesčas ve veřejné sféře (plat)?
Za hodinu přesčasu náleží poměrná část platu a příplatek 25 % průměrného hodinového výdělku, ve dnech nepřetržitého odpočinku 50 % (§ 127). U vedoucích zaměstnanců s příplatkem za vedení je plat stanoven s přihlédnutím k přesčasu v rozsahu 150 hodin ročně; u statutárů je zohledněn veškerý přesčas.
Sčítá se příplatek za přesčas s nočním nebo víkendovým příplatkem?
Ano. Připadá-li na jednu přesčasovou hodinu více titulů, příplatky se kumulují. Při zákonných výchozích sazbách přesčas odpracovaný v noci znamená 25 % (přesčas) + 10 % (noc), tedy 35 % průměrného výdělku navíc. U nočního příplatku lze sjednat jinou minimální výši a způsob výpočtu.