Ve zkratce: Při exekuci na mzdu vám zaměstnavatel v roce 2026 nesmí strhnout základní nezabavitelnou částku 14 101,50 Kč plus 3 525,38 Kč na každou vyživovanou osobu. Celková nezabavitelná částka se před odečtením zaokrouhluje nahoru na celé koruny (u bezdětného dlužníka na 14 102 Kč). Z toho, co po odečtení zbude (zaokrouhleno dolů na číslo dělitelné třemi, nejvýše do hranice 31 521 Kč), se na běžný (nepřednostní) dluh sráží jedna třetina, na přednostní dluh dvě třetiny. Vše nad 31 521 Kč se zabavuje bez omezení. Hodnoty platí pro rok 2026 a postup i výpočet upravuje § 276 až § 302 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.).
Exekuce na mzdu (přesněji výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy) je situace, kdy plátce mzdy — váš zaměstnavatel — na základě exekučního příkazu strhává část vaší výplaty a posílá ji exekutorovi nebo přímo věřiteli. Není to libovůle: zákon přesně určuje, kolik vám musí zůstat a kolik smí jít na dluh. Tento průvodce vysvětluje, jak exekuce na mzdu probíhá krok za krokem, jak se srážka počítá podle hodnot platných pro rok 2026 a jaké jsou nejčastější omyly. Exekuce je jen jeden z typů srážek ze mzdy — vedle ní existují i srážky na základě dohody nebo srážky při insolvenci, které se počítají podobně.
Jak probíhá exekuce na mzdu krok za krokem?
Exekuce srážkami ze mzdy patří k nejčastějším způsobům vymáhání dluhu, protože je pro věřitele spolehlivá — peníze chodí pravidelně přímo z výplaty. Celý proces má jasně dané fáze:
- Nařízení exekuce. Soud pověří soudního exekutora, který vydá exekuční příkaz srážkami ze mzdy. Děje se tak až poté, co existuje vykonatelný titul (pravomocný rozsudek, platební rozkaz, rozhodčí nález nebo notářský zápis se svolením k vykonatelnosti).
- Doručení plátci mzdy. Exekuční příkaz se doručí zaměstnavateli. Od okamžiku doručení je zaměstnavatel povinen začít srážet — a to i ze mzdy, na kterou vznikl nárok přede dnem doručení, pokud ještě nebyla vyplacena (§ 282 OSŘ).
- Provádění srážek. Zaměstnavatel každý měsíc vypočítá srážku z čisté mzdy podle pravidel níže. Sraženou částku zaměstnavatel deponuje a vyplatí ji oprávněnému (exekutorovi) až poté, co nabude právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí; do té doby ji zadržuje. Srážky pokračují, dokud není dluh uhrazen.
- Ukončení. Srážky končí splacením vymáhané pohledávky včetně nákladů exekuce, případně zastavením nebo odkladem exekuce rozhodnutím soudu či exekutora.
Důležité je, že zaměstnavatel nemá na výběr. Pokud doručený exekuční příkaz ignoruje nebo srazí méně, než měl, odpovídá věřiteli za škodu a sám se vystavuje vymáhání nesražené částky podle § 292 OSŘ. Proto se vyplatí komunikaci s mzdovou účtárnou nepodceňovat.
Kolik mi při exekuci musí zůstat? Nezabavitelná částka 2026
Klíčový pojem celé exekuce je nezabavitelná částka — minimum, které vám musí zůstat, aby vám exekuce nesebrala prostředky na základní životní potřeby. Pro rok 2026 platí nová metodika výpočtu účinná od 1. ledna 2026.
| Položka | Hodnota 2026 |
|---|---|
| Základní nezabavitelná částka na povinného (dlužníka) | 14 101,50 Kč |
| Na každou vyživovanou osobu (manžel/ka, dítě) | + 3 525,38 Kč |
| Hranice plné (neomezené) srážky | 31 521 Kč |
Zdroj: § 278 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.) ve spojení s nařízením vlády č. 595/2006 Sb. o nezabavitelných částkách; hodnoty pro rok 2026 dle e-Sbírky (částka 548/2025). Platné od 1. 1. 2026.
Základní nezabavitelná částka 14 101,50 Kč se počítá jako 85 % ze součtu tří složek platných pro rok 2026: životního minima jednotlivce (4 860 Kč), normativního nájemného (9 430 Kč) a energetického paušálu (2 300 Kč), tedy 85 % z 16 590 Kč. Na každou vyživovanou osobu se připočítává čtvrtina základní částky, tj. 3 525,38 Kč.
Pozor na zaokrouhlení. Podle § 3 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se celková nezabavitelná částka zaokrouhluje na celé koruny nahoru — a to až poté, co sečtete základní částku a všechny příplatky za vyživované osoby. Teprve tuto zaokrouhlenou částku odečtete od čisté mzdy. Pro bezdětného dlužníka se tedy základní částka 14 101,50 Kč zaokrouhlí na 14 102 Kč; má-li dlužník například dvě vyživované osoby, sečte se 14 101,50 + 2 × 3 525,38 = 21 152,26 Kč a zaokrouhlí se na 21 153 Kč. Podrobný rozbor i to, kdo se počítá jako vyživovaná osoba, najdete v článku o nezabavitelné částce.
Pozor také na rozšířený omyl z přelomu roku: v médiích se objevoval nižší (pro dlužníky méně příznivý) výpočet nezabavitelné částky. Správná základní hodnota pro rok 2026 je 14 101,50 Kč, nikoli nižší číslo.
Jak se počítá srážka ze mzdy při exekuci? (výpočet po třetinách)
Výpočet exekuční srážky probíhá vždy z čisté mzdy (hrubá mzda po odečtení pojistného a zálohy na daň) a má pevně daný postup podle § 279 OSŘ:
- Zjistěte čistou mzdu za daný měsíc.
- Sečtěte nezabavitelnou částku (14 101,50 Kč + 3 525,38 Kč za každou vyživovanou osobu) a zaokrouhlete ji nahoru na celé koruny (u bezdětného dlužníka 14 102 Kč). Tuto zaokrouhlenou částku odečtěte od čisté mzdy. To, co zbude, je „zbytek čisté mzdy“.
- Porovnejte zbytek s hranicí 31 521 Kč. Část zbytku do 31 521 Kč se dělí na třetiny; všechno nad 31 521 Kč se sráží bez omezení (plně zabavitelný zbytek).
- Zbytek do hranice zaokrouhlete dolů na částku dělitelnou třemi a rozdělte na tři stejné třetiny.
- Strhněte příslušné třetiny podle typu pohledávky: na nepřednostní dluh jednu třetinu, na přednostní dluh dvě třetiny. Třetí třetina (a nezabavitelná částka) vždy zůstává dlužníkovi.
Logika je tedy taková, že čím vyšší máte mzdu, tím více se sráží — ale nikdy ne vše. Jedna třetina zbytku do hranice vám zůstává vždy. Teprve nad hranicí 31 521 Kč se sráží naplno.
Modelový příklad 1: nepřednostní dluh, bezdětný zaměstnanec
Zaměstnanec bez vyživovaných osob s čistou mzdou 35 000 Kč, exekuce pro nepřednostní pohledávku (např. nesplacený spotřebitelský úvěr):
- Čistá mzda: 35 000 Kč
- Nezabavitelná částka 14 101,50 Kč zaokrouhlená nahoru = 14 102 Kč
- Mínus nezabavitelná částka: 35 000 − 14 102 = 20 898 Kč (zbytek čisté mzdy)
- Zbytek je nižší než 31 521 Kč → celý se dělí na třetiny. Číslo 20 898 je již dělitelné třemi.
- Jedna třetina = 20 898 / 3 = 6 966 Kč
- Srážka na nepřednostní dluh: 6 966 Kč. Zaměstnanci zůstává 35 000 − 6 966 = 28 034 Kč.
Modelový příklad 2: přednostní dluh (výživné), bezdětný zaměstnanec
Stejná čistá mzda 35 000 Kč, ale jde o přednostní pohledávku (např. dlužné výživné):
- Zbytek čisté mzdy: 20 898 Kč (jako výše), jedna třetina = 6 966 Kč
- Na přednostní dluh se srážejí dvě třetiny: 2 × 6 966 = 13 932 Kč
- Srážka: 13 932 Kč. Zaměstnanci zůstává 35 000 − 13 932 = 21 068 Kč.
Modelový příklad 3: vysoká mzda nad hranicí plné srážky
Bezdětný zaměstnanec s čistou mzdou 50 000 Kč, nepřednostní dluh:
- Nezabavitelná částka zaokrouhlená nahoru = 14 102 Kč
- Mínus nezabavitelná částka: 50 000 − 14 102 = 35 898 Kč
- Tento zbytek převyšuje hranici 31 521 Kč. Část nad hranici se zabaví celá: 35 898 − 31 521 = 4 377 Kč jde plně na dluh.
- Část do hranice (31 521 Kč) se dělí na třetiny: jedna třetina = 31 521 / 3 = 10 507 Kč
- Na nepřednostní dluh: jedna třetina (10 507 Kč) + plně zabavitelný zbytek (4 377 Kč) = 14 884 Kč
- Srážka: 14 884 Kč. Zaměstnanci zůstává 50 000 − 14 884 = 35 116 Kč.
Online ověření výpočtu nabízí oficiální kalkulačka srážek ze mzdy na portálu Exekuce Justice.
Co jsou přednostní a nepřednostní pohledávky?
Rozdělení dluhů na přednostní a nepřednostní je pro výši srážky zásadní — u přednostních pohledávek se sráží dvojnásobek (dvě třetiny místo jedné). Přednostní pohledávky vyjmenovává § 279 odst. 2 OSŘ. Patří mezi ně zejména:
| Typ pohledávky | Kategorie | Sazba srážky |
|---|---|---|
| Výživné (běžné i dlužné) | přednostní | 2/3 zbytku do hranice |
| Daně, sociální a zdravotní pojištění | přednostní | 2/3 zbytku do hranice |
| Náhrada újmy způsobené ublížením na zdraví | přednostní | 2/3 zbytku do hranice |
| Náhrada újmy způsobené úmyslnými trestnými činy | přednostní | 2/3 zbytku do hranice |
| Pohledávky soudních a správních poplatků | přednostní | 2/3 zbytku do hranice |
| Spotřebitelské úvěry, kreditní karty, smluvní pokuty | nepřednostní | 1/3 zbytku do hranice |
Zdroj: § 279 odst. 2 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.). Platné pro rok 2026.
Mezi přednostními pohledávkami zákon rozlišuje náhradu újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví (přednostní bez ohledu na příčinu) a náhradu újmy způsobené úmyslnými trestnými činy (u majetkové újmy se přednost vztahuje jen na újmu z úmyslného trestného činu). Přednostní pohledávky se uspokojují přednostně z druhé třetiny; nestačí-li, sahá se i na první třetinu. Mezi přednostními pohledávkami má navíc absolutní přednost výživné, které se uspokojuje bez ohledu na pořadí doručení exekučních příkazů. Podrobnosti k pořadí a uspokojování najdete v článku o přednostních pohledávkách.
Co když mám více exekucí najednou?
Při souběhu více exekucí se srážky neprovádějí každá zvlášť — nezabavitelná částka se počítá jen jednou z celkové čisté mzdy a teprve výsledná srážka se rozděluje mezi věřitele podle pořadí a typu pohledávky.
Od 1. října 2024 navíc platí přísnější režim při vícečetné exekuci: jsou-li na mzdu současně nařízeny nejméně 4 exekuce k vymáhání splatných peněžitých pohledávek, provádí plátce mzdy srážky v rozsahu jako u přednostní pohledávky, tedy ze dvou třetin zbytku — i kdyby šlo jen o nepřednostní dluhy. Toto pravidlo zavedla novela zákonem č. 252/2024 Sb. (nové odstavce § 279 OSŘ).
Z pravidla 4+ existuje výjimka, která ale není automatická. Uplatní se jen u povinného, kterému je vyplácen starobní důchod, invalidní důchod 2. nebo 3. stupně nebo sirotčí důchod, a to za splnění dvou podmínek: povinný musí výplatu takového důchodu doložit plátci mzdy a nepřednostní srážka ze všech jeho příjmů musí být nižší než stanovená hranice (cca 1 089 Kč). Teprve pak se srazí jen jedna třetina. Téma souběhu detailně rozebírá článek o více exekucích.
Časté chyby a omyly při exekuci na mzdu
- „Exekuce mi sebere celou výplatu.“ Nikdy. Nezabavitelná částka (14 101,50 Kč + příplatky za vyživované osoby, zaokrouhleno nahoru) vám musí zůstat vždy, plus jedna třetina zbytku do hranice 31 521 Kč.
- Počítání srážky z hrubé mzdy. Srážka se vždy počítá z čisté mzdy, ne z hrubé.
- Zapomenutí na vyživované osoby. Každá vyživovaná osoba zvyšuje nezabavitelnou částku o 3 525,38 Kč. Pokud je mzdové účtárně nedoložíte, srazí vám víc, než by musela.
- Záměna přednostního a nepřednostního dluhu. U přednostní pohledávky se sráží dvojnásobek. Vždy si ověřte, do které kategorie váš dluh patří.
- Domněnka, že lze srážku „domluvit“ se zaměstnavatelem. Zaměstnavatel je vázán exekučním příkazem a nesmí srážku snížit ani odložit; změnu může nařídit jen exekutor nebo soud.
- Přehlédnutí příjmů, které exekuci podléhají také. Srážkám podléhá i nemocenská, mateřská, důchod nebo podpora v nezaměstnanosti — exekuce se neomezuje jen na mzdu.
Shrnutí
Při exekuci na mzdu v roce 2026 vám musí zůstat nezabavitelná částka 14 101,50 Kč plus 3 525,38 Kč na každou vyživovanou osobu; tento součet se před odečtením zaokrouhluje nahoru na celé koruny. Z čisté mzdy se po odečtení nezabavitelné částky určí zbytek, který se do hranice 31 521 Kč dělí na třetiny: na nepřednostní dluh se sráží jedna třetina, na přednostní dvě třetiny, a vše nad hranici se zabavuje celé. Při čtyřech a více současných exekucích se i nepřednostní dluhy srážejí jako přednostní (dvě třetiny). Výpočet vždy provádí zaměstnavatel z čisté mzdy a řídí se § 276 až § 302 občanského soudního řádu.
Často kladené otázky
Kolik mi nechají při exekuci na mzdu v roce 2026?
Vždy vám zůstane minimálně nezabavitelná částka 14 101,50 Kč (na bezdětného dlužníka, po zaokrouhlení nahoru 14 102 Kč) plus 3 525,38 Kč za každou vyživovanou osobu. K tomu vám zůstává jedna třetina zbytku čisté mzdy do hranice 31 521 Kč. Konkrétní zůstatek závisí na výši mzdy, počtu vyživovaných osob a typu dluhu.
Sráží se exekuce z hrubé, nebo z čisté mzdy?
Srážka se vždy počítá z čisté mzdy, tedy z mzdy po odečtení sociálního a zdravotního pojištění a zálohy na daň. Vychází to z § 277 občanského soudního řádu.
Jak se zaokrouhluje nezabavitelná částka?
Celková nezabavitelná částka (základní částka plus příplatky za vyživované osoby) se podle § 3 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. zaokrouhluje na celé koruny nahoru, a to až po sečtení všech složek. U bezdětného dlužníka se tak 14 101,50 Kč zaokrouhlí na 14 102 Kč; teprve tato částka se odečte od čisté mzdy.
Jaký je rozdíl mezi přednostní a nepřednostní pohledávkou?
U nepřednostní pohledávky (spotřebitelské úvěry, kreditní karty) se sráží jedna třetina zbytku čisté mzdy do hranice 31 521 Kč. U přednostní pohledávky (výživné, daně, pojistné, náhrada újmy způsobené ublížením na zdraví nebo úmyslným trestným činem) se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky vyjmenovává § 279 odst. 2 občanského soudního řádu.
Co se stane, když mám více exekucí najednou?
Nezabavitelná částka se počítá jen jednou a srážka se rozděluje mezi věřitele podle pořadí. Od 1. října 2024 navíc platí, že při čtyřech a více současných exekucích se sráží dvě třetiny (jako u přednostní pohledávky), i když jde o nepřednostní dluhy. Výjimku mohou uplatnit příjemci starobního, invalidního (2. a 3. stupně) nebo sirotčího důchodu, pokud výplatu důchodu doloží plátci mzdy a nepřednostní srážka ze všech příjmů nepřesáhne stanovenou hranici.
Může mi zaměstnavatel odmítnout provádět srážky?
Ne. Po doručení exekučního příkazu je zaměstnavatel ze zákona povinen srážky provádět. Pokud je neprovede nebo srazí méně, odpovídá věřiteli za škodu a může být sám povinen nesraženou částku uhradit podle § 292 občanského soudního řádu.
Podléhá exekuci i nemocenská nebo důchod?
Ano. Srážkám podléhá nejen mzda, ale i náhrada mzdy, nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, důchod, podpora v nezaměstnanosti a další obdobné příjmy podle § 299 občanského soudního řádu. Výpočet srážky je u nich stejný jako u mzdy.
Může exekuce postihnout odměnu z DPP nebo DPC?
Ano. Odměna z dohody o provedení práce i z dohody o pracovní činnosti patří mezi příjmy, ze kterých lze srážet, protože podle § 299 občanského soudního řádu se srážky vztahují i na odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Plátce odměny postupuje stejně jako u běžné mzdy: z čisté odměny odečte nezabavitelnou částku (v roce 2026 základních 14 101,50 Kč plus 3 525,38 Kč na každou vyživovanou osobu) a teprve ze zbytku počítá srážku po třetinách.
V praxi se proto z nízké dohody často nesrazí nic — pokud čistá odměna nepřekročí nezabavitelnou částku, na srážku nic nezbude. Má-li dlužník více příjmů (například mzdu i dohodu u jiného plátce), nezabavitelná částka se počítá u každého plátce a jejich součinnost řeší exekutor.
Co musí zaměstnavatel udělat po doručení exekučního příkazu?
Od okamžiku doručení exekučního příkazu je zaměstnavatel jako plátce mzdy povinen začít srážet — a to i ze mzdy, na kterou vznikl nárok přede dnem doručení, pokud ještě nebyla vyplacena (§ 282 občanského soudního řádu). Každý měsíc vypočítá srážku z čisté mzdy podle pravidel o nezabavitelné částce a třetinách.
Sraženou částku zaměstnavatel nejprve deponuje (zadržuje) a oprávněnému ji vyplatí až poté, co nabude právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Srážku nesmí z vlastní vůle snížit ani odložit — změnu může nařídit jen exekutor nebo soud. Pokud příkaz ignoruje nebo srazí méně, odpovídá věřiteli za škodu a sám může být povinen nesraženou částku uhradit podle § 292 občanského soudního řádu.
Jak se exekuce projeví na výplatní pásce?
Exekuce se na výplatní pásce objeví jako samostatná srážka z čisté mzdy, nikoli jako snížení hrubé mzdy nebo odvodů. Pásku tedy uvidíte standardně spočítanou až po čistou mzdu (hrubá mzda mínus pojistné a záloha na daň) a teprve z ní je odečtena exekuční srážka jako další položka, takže k výplatě dostanete čistou mzdu poníženou o sraženou částku.
Na pásce by mělo být patrné, kolik činí nezabavitelná částka, jaký je zbytek čisté mzdy a kolik se srazilo. Díky tomu si můžete ověřit, že vám zůstala nezabavitelná částka (v roce 2026 minimálně 14 101,50 Kč u bezdětného dlužníka, po zaokrouhlení nahoru 14 102 Kč) plus jedna třetina zbytku do hranice 31 521 Kč.
Kdy srážky ze mzdy při exekuci skončí?
Srážky pokračují tak dlouho, dokud není vymáhaná pohledávka uhrazena včetně nákladů exekuce. Jakmile je dluh plně splacen, zaměstnavatel srážení ukončí.
Srážky ale mohou skončit i dřív, a to rozhodnutím — zastavením nebo odkladem exekuce ze strany soudu či exekutora. Zaměstnavatel sám exekuci ukončit ani pozastavit nemůže; řídí se vždy příkazem exekutora.
Co dělat, když je srážka ze mzdy spočítaná špatně?
Nejdřív si výpočet ověřte: z čisté mzdy se odečítá nezabavitelná částka (14 101,50 Kč plus 3 525,38 Kč na každou vyživovanou osobu, součet zaokrouhlený nahoru na celé koruny) a zbytek do hranice 31 521 Kč se dělí na třetiny. Nejčastější chybou bývá nezapočítání vyživovaných osob — ty je potřeba mzdové účtárně doložit, jinak vám srazí víc, než by musela.
Pokud je chyba na straně zaměstnavatele, požádejte mzdovou účtárnu o opravu a doložení podkladů. Spočívá-li spor v tom, kolik a komu se má srážet, řeší to exekutor nebo soud — zaměstnavatel nesmí výši srážky měnit z vlastní vůle. Výpočet si můžete předem ověřit i v exekuční kalkulačce.
Jak se počítají srážky ze mzdy při insolvenci (oddlužení)?
Srážky při insolvenci se počítají stejnou technikou jako u exekuce: z čisté mzdy se nejprve odečte nezabavitelná částka (v roce 2026 základních 14 101,50 Kč plus 3 525,38 Kč na každou vyživovanou osobu, součet zaokrouhlený nahoru na celé koruny) a teprve zbytek do hranice 31 521 Kč se dělí na třetiny. Dlužníkovi tak i v oddlužení vždy zůstává nezabavitelná částka a jedna třetina zbytku; vše nad hranici 31 521 Kč se zabavuje celé.
Rozdíl je v rozsahu srážky. Při schváleném oddlužení plněním splátkového kalendáře se sráží ve stejném rozsahu jako u přednostní pohledávky, tedy dvě třetiny zbytku čisté mzdy do hranice (nikoli jen jedna třetina jako u běžného nepřednostního dluhu). Sraženou částku zaměstnavatel zasílá insolvenčnímu správci, který ji rozděluje mezi věřitele. Mechanika výpočtu nezabavitelné částky a třetin je přitom totožná s exekucí na mzdu.