Ve zkratce: Odstupné v roce 2026 činí podle § 67 odst. 1 zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb.) nejméně 1 až 3 průměrné měsíční výdělky podle toho, jak dlouho u zaměstnavatele trval váš pracovní poměr: 1násobek při poměru kratším než 1 rok, 2násobek při poměru alespoň 1 rok a méně než 2 roky a 3násobek při poměru trvajícím alespoň 2 roky. Nárok vzniká jen při skončení z organizačních důvodů (zrušení nebo přemístění zaměstnavatele a nadbytečnost) nebo ze zdravotních důvodů; odstupné se počítá z průměrného hrubého měsíčního výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí.
Co je odstupné a kdy na něj máte nárok?
Odstupné je jednorázové peněžité plnění, které zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci při skončení pracovního poměru z důvodů, jež zaměstnanec nezavinil. Slouží jako finanční polštář na dobu, než si najdete novou práci. Není to odměna ani dar – jde o zákonný nárok upravený v § 67 a § 68 zákoníku práce.
Klíčové je, že nárok na odstupné nevzniká při každém skončení pracovního poměru. Vzniká pouze tehdy, pokud pracovní poměr končí výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou z některého z těchto zákonem vyjmenovaných důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce:
- § 52 písm. a) – zaměstnavatel nebo jeho část se ruší,
- § 52 písm. b) – zaměstnavatel nebo jeho část se přemísťuje,
- § 52 písm. c) – zaměstnanec se stal nadbytečným (organizační změna),
- § 52 písm. d) – zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí (od 1. 6. 2025 jde o zvláštní jednorázovou náhradu, viz níže),
- § 52 písm. e) – zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost (vč. dosažení nejvyšší přípustné expozice na rizikovém pracovišti).
První tři důvody (písm. a až c) se v praxi označují jako organizační důvody a jsou nejčastější příčinou výplaty odstupného. Právě u nich platí pravidlo 1 až 3 násobků průměrného výdělku.
Kdy nárok na odstupné nevzniká?
Odstupné nedostanete, pokud pracovní poměr skončí jinak. Typicky:
- výpovědí ze strany zaměstnance (sami dáte výpověď),
- dohodou bez organizačního nebo zdravotního důvodu,
- výpovědí pro porušení povinností nebo pro neuspokojivé pracovní výsledky (§ 52 písm. f až h),
- okamžitým zrušením pracovního poměru zaměstnavatelem podle § 55,
- uplynutím sjednané doby u pracovního poměru na dobu určitou,
- ve zkušební době.
Kolik platů je odstupné? Výše podle délky pracovního poměru
Výše odstupného při skončení z organizačních důvodů (§ 52 písm. a až c) se odvíjí od toho, jak dlouho u zaměstnavatele pracovní poměr trval. Zákon stanoví minimální výši – zaměstnavatel může dát více (například podle kolektivní smlouvy), nikdy však méně.
| Doba trvání pracovního poměru | Minimální odstupné | Příklad při průměrném výdělku 45 000 Kč |
|---|---|---|
| méně než 1 rok | 1násobek průměrného výdělku | 45 000 Kč |
| alespoň 1 rok a méně než 2 roky | 2násobek průměrného výdělku | 90 000 Kč |
| alespoň 2 roky | 3násobek průměrného výdělku | 135 000 Kč |
| při kontu pracovní doby (organizační důvod) | výše uvedené + 3násobek navíc | individuální |
Zdroj: § 67 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném pro rok 2026; MPSV. Hodnoty jsou minimální zákonné výše.
Do doby trvání pracovního poměru se podle § 67 odst. 1 zákoníku práce započítává i předchozí pracovní poměr u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku nového poměru nepřesáhla 6 měsíců. To je důležité u lidí, kteří u jednoho zaměstnavatele pracovali na několik samostatných smluv.
Zvláštní případ: konto pracovní doby
Pokud byl se zaměstnancem zařazeným do konta pracovní doby rozvázán pracovní poměr z organizačních důvodů v období, kdy se převádějí přesčasové hodiny do dalšího vyrovnávacího období, náleží mu podle § 67 odst. 1 písm. d) zákoníku práce odstupné navýšené o další 3násobek průměrného výdělku. Jde o ochranu zaměstnance, který má v kontu „nahrané“ hodiny.
Odstupné při zdravotních důvodech a po flexinovele od 1. 6. 2025
Druhou skupinou jsou zdravotní důvody. Tady došlo k zásadní změně od 1. června 2025 v rámci tzv. flexibilní novely zákoníku práce (zákon č. 120/2025 Sb.). Je nutné rozlišovat dvě situace:
1) Pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání (§ 52 písm. d) – při skončení z tohoto důvodu se od 1. 6. 2025 nevyplácí klasické odstupné podle § 67, ale jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru podle § 271ca zákoníku práce ve výši nejméně 12násobku průměrného měsíčního výdělku. Tuto náhradu sice formálně poskytuje zaměstnavatel, ale hradí se ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání – nejde tedy o klasické odstupné z jeho vlastních prostředků.
2) Dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti bez vazby na pracovní úraz (§ 52 písm. e) – sem patří zejména dosažení nejvyšší přípustné expozice na rizikovém pracovišti. V tomto případě nadále náleží odstupné podle § 67 odst. 2 ve výši nejméně 12násobku průměrného výdělku. (Flexinovela zúžila § 67 odst. 2 právě jen na případy podle § 52 písm. e); důvod podle písm. d) přešel do jednorázové náhrady podle § 271ca – proto je 12násobek jednou odstupným a podruhé náhradou.)
| Důvod skončení | Plnění | Výše | Právní základ |
|---|---|---|---|
| organizační důvod (§ 52 a–c) | odstupné | 1–3násobek (+ 3× u konta) | § 67 odst. 1 ZP |
| pracovní úraz / nemoc z povolání (§ 52 d) | jednorázová náhrada | 12násobek | § 271ca ZP |
| dosažení nejvyšší přípustné expozice (§ 52 e) | odstupné | 12násobek | § 67 odst. 2 ZP |
Zdroj: § 67, § 271ca zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 120/2025 Sb. (flexinovela); MPSV.
Jak se počítá průměrný výdělek pro odstupné?
Odstupné se nepočítá z poslední vyplacené mzdy, ale z průměrného hrubého měsíčního výdělku. Pro účely odstupného se podle § 67 odst. 3 zákoníku práce vychází z průměrného měsíčního výdělku (nikoli hodinového).
Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel podle § 351 a násl. zákoníku práce z hrubé mzdy zúčtované v rozhodném období a z odpracované doby v tomto období. Rozhodným obdobím je podle § 354 odst. 1 zákoníku práce předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se tedy stanovuje čtyřikrát ročně – k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu.
Do průměrného výdělku se započítává hrubá mzda včetně příplatků, prémií a odměn za rozhodné čtvrtletí. Pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se tzv. pravděpodobný výdělek podle § 355 zákoníku práce.
Podrobnosti k výpočtu najdete v samostatném článku o průměrném výdělku. Rychlý odhad částky vám spočítá kalkulačka odstupného.
Modelový příklad výpočtu
Paní Nováková pracovala u zaměstnavatele 3 roky a 4 měsíce. Dostala výpověď pro nadbytečnost (§ 52 písm. c). Její průměrný hrubý měsíční výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí činí 42 800 Kč.
- Pracovní poměr trval alespoň 2 roky → nárok na 3násobek,
- Odstupné = 3 × 42 800 Kč = 128 400 Kč hrubého.
Pan Dvořák pracoval u téhož zaměstnavatele 14 měsíců, dostal výpověď pro přemístění zaměstnavatele (§ 52 písm. b), průměrný výdělek 38 000 Kč.
- Poměr alespoň 1 rok a méně než 2 roky → 2násobek,
- Odstupné = 2 × 38 000 Kč = 76 000 Kč hrubého.
Kdy a jak se odstupné vyplácí (splatnost)?
Odstupné je podle § 67 odst. 4 zákoníku práce splatné po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy. Strany se mohou písemně dohodnout, že se vyplatí již v den skončení pracovního poměru nebo později.
Příklad: pracovní poměr skončí 31. března a výplatní termín je 15. den v měsíci. Odstupné je pak splatné 15. dubna spolu s poslední mzdou (případně doplatkem).
Daně a pojistné z odstupného
Odstupné má specifický daňový a odvodový režim:
- Nepodléhá sociálnímu pojištění ani zdravotnímu pojištění – z odstupného se neodvádí pojistné na straně zaměstnance ani zaměstnavatele. To je podstatný rozdíl oproti běžné mzdě.
- Podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. Zaměstnavatel z něj srazí zálohu na daň. Pokud máte podepsané prohlášení k dani, uplatní se i slevy na dani.
V praxi to znamená, že čistá částka odstupného je relativně vyšší, než kdyby šlo o běžnou mzdu, protože odpadá pojistné na straně zaměstnance ve výši 11,6 % (součet sociálního pojištění 7,1 % a zdravotního pojištění 4,5 %; sazby pro rok 2026). Více o zdanění příjmů ze závislé činnosti najdete v článku daň z příjmů fyzických osob.
Vrácení odstupného: kdy ho musíte vrátit?
Pokud po skončení pracovního poměru začnete znovu pracovat u stejného zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ) dříve, než uplyne doba odpovídající počtu násobků, z nichž bylo odstupné vypočteno, musíte podle § 68 zákoníku práce odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit.
Poměrná část se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do konce této doby.
Příklad: dostali jste 3násobek odstupného (odpovídá 3 měsícům) a po 2 měsících se vrátíte k témuž zaměstnavateli. Vracíte odstupné za 1 zbývající měsíc. Pravidlo se vztahuje pouze na návrat k témuž zaměstnavateli, nikoli na nástup k jinému.
Odstupné a podpora v nezaměstnanosti
Odstupné nesnižuje podporu v nezaměstnanosti, nekrátí podpůrčí dobu a od roku 2024 už ani neodkládá začátek výplaty podpory. K vyplacenému odstupnému se při zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání nepřihlíží a podpora se vyplácí bez prodlení od zařazení do evidence (při splnění zákonných podmínek).
Dříve – do 31. 12. 2023 – platilo, že odstupné výplatu podpory odkládalo o dobu odpovídající počtu vyplacených násobků průměrného výdělku (1 až 3 měsíce). Tento odklad upravoval § 44a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Ustanovení § 44a (odklad) i § 44b (kompenzace odstupného od úřadu práce) byla zrušena k 1. 1. 2024 konsolidačním balíčkem (zákonem č. 349/2023 Sb.). Pro rok 2026 tedy odklad výplaty podpory kvůli odstupnému neexistuje.
Po skončení pracovního poměru se vyplatí zaregistrovat na úřadu práce co nejdříve. Pokud podáte žádost do 3 pracovních dnů od skončení poměru, evidence (a tím i nárok na podporu) začne již dnem následujícím po skončení zaměstnání. Aby za vás stát hradil zdravotní pojištění bez nedoplatku, je rozhodné zaevidovat se do 30 dnů od skončení zaměstnání.
Nejčastější chyby a omyly
- Záměna mzdy a průměrného výdělku. Odstupné se počítá z průměrného výdělku za minulé čtvrtletí, ne z poslední výplaty. Při kolísavé mzdě se částky liší.
- Očekávání odstupného při vlastní výpovědi. Když dáte výpověď sami nebo skončíte dohodou bez organizačního důvodu, nárok nevzniká.
- Špatně formulovaná dohoda. Dohoda o rozvázání pracovního poměru by měla uvádět důvod (např. nadbytečnost). Bez uvedení důvodu může zaměstnavatel nárok na odstupné zpochybnit – uveďte ho výslovně.
- Domněnka, že 12násobek je „velké odstupné“. Od 1. 6. 2025 je u pracovního úrazu a nemoci z povolání 12násobek jednorázovou náhradou podle § 271ca, ne odstupným podle § 67.
- Strach z registrace na úřadu práce kvůli odstupnému. Registrace má smysl ihned – od roku 2024 se k odstupnému nepřihlíží, podporu neodkládá ani nekrátí.
Shrnutí
Odstupné v roce 2026 náleží při skončení pracovního poměru z organizačních důvodů (§ 52 písm. a až c) ve výši 1 až 3 průměrných měsíčních výdělků podle délky trvání poměru: do 1 roku 1×, do 2 let 2× a od 2 let 3×. Počítá se z průměrného hrubého výdělku za předchozí čtvrtletí, je splatné v nejbližším výplatním termínu po skončení poměru, nepodléhá pojistnému, ale podléhá dani z příjmů. U pracovního úrazu a nemoci z povolání se od 1. 6. 2025 vyplácí místo odstupného jednorázová náhrada 12násobku podle § 271ca. Přesnou částku vám spočítá kalkulačka odstupného; souvislosti se skončením pracovního poměru řeší článek skončení pracovního poměru.
Časté dotazy
Kolik platů je odstupné v roce 2026?
Při skončení z organizačních důvodů náleží odstupné nejméně 1 plat (průměrný výdělek) při poměru kratším než 1 rok, 2 platy při poměru 1 až 2 roky a 3 platy při poměru od 2 let. U zdravotní nezpůsobilosti pro dosažení nejvyšší přípustné expozice je to 12násobek.
Mám nárok na odstupné při výpovědi pro nadbytečnost?
Ano. Nadbytečnost je organizační důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Nárok na odstupné vzniká ve výši 1 až 3 průměrných výdělků podle délky trvání pracovního poměru.
Platí se z odstupného sociální a zdravotní pojištění?
Ne. Odstupné nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění. Podléhá ovšem dani z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., zaměstnavatel z něj srazí zálohu na daň.
Kdy musí zaměstnavatel odstupné vyplatit?
Odstupné je podle § 67 odst. 4 zákoníku práce splatné po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu pro výplatu mzdy, pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel písemně nedohodnou na dřívějším nebo pozdějším termínu.
Snižuje odstupné podporu v nezaměstnanosti?
Ne. Odstupné výši podpory nesnižuje ani nekrátí podpůrčí dobu a od 1. 1. 2024 už ani neodkládá začátek výplaty – odklad podle § 44a zákona o zaměstnanosti byl zrušen zákonem č. 349/2023 Sb. K vyplacenému odstupnému se při zařazení do evidence nepřihlíží a podpora se vyplácí bez prodlení. Registrace na úřadu práce má smysl ihned.
Musím odstupné vrátit, když nastoupím k jinému zaměstnavateli?
Ne. Povinnost vrátit odstupné podle § 68 zákoníku práce platí jen při návratu k témuž zaměstnavateli před uplynutím doby, za kterou bylo odstupné vyplaceno. Nástup k jinému zaměstnavateli na vrácení nemá vliv.