Ve zkratce: Z hrubé mzdy odvádí zaměstnanec na sociální pojištění 7,1 % a zaměstnavatel za něj navíc 24,8 % z téhož vyměřovacího základu (částky, ze které se pojistné počítá — zpravidla hrubá mzda). Dohromady jde na sociální zabezpečení 31,9 % z hrubé mzdy. Zaměstnanci se 7,1 % strhává přímo ze mzdy, zaměstnavatelových 24,8 % je náklad navíc nad hrubou mzdu. Sazby platí od 1. 1. 2026 podle zákona č. 589/1992 Sb. a údajů ČSSZ pro rok 2026.
Sociální pojištění (přesněji pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) je povinný odvod, který kryje důchody, nemocenské dávky, mateřskou, ošetřovné a podporu v nezaměstnanosti. U zaměstnance ho v plné výši vypočítá, srazí a odvede zaměstnavatel — sám zaměstnanec nepodává žádné hlášení ani neplatí zálohy. Spolu se zdravotním pojištěním a zálohou na daň jde o jeden ze tří povinných odvodů ze mzdy.
Kolik platí zaměstnanec a kolik zaměstnavatel na sociální pojištění v roce 2026?
Sazby jsou pevné a v roce 2026 se proti roku 2025 nemění. Zaměstnanec platí jednu souhrnnou sazbu, zaměstnavatel druhou — počítají se ze stejného vyměřovacího základu (zpravidla hrubé mzdy).
| Poplatník | Celková sazba 2026 | Z toho |
|---|---|---|
| Zaměstnanec | 7,1 % | důchodové 6,5 % + nemocenské 0,6 % |
| Zaměstnavatel | 24,8 % | důchodové 21,5 % + nemocenské 2,1 % + státní politika zaměstnanosti 1,2 % |
| Celkem | 31,9 % | — |
Zdroj: zákon č. 589/1992 Sb., § 7; ČSSZ — Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026. Platí od 1. 1. 2026.
Zaměstnanec tedy ze své hrubé mzdy „uvidí“ sraženo 7,1 %. Zaměstnavatelových 24,8 % se v hrubé mzdě neobjeví — je to jeho zákonný náklad, díky kterému je cena práce vždy vyšší než hrubá mzda.
Sazba zaměstnance 7,1 % se skládá ze 6,5 % na důchodové pojištění a 0,6 % na nemocenské pojištění. Nemocenská složka 0,6 % se zaměstnancům strhává od 1. 1. 2024 — předtím zaměstnanec platil jen 6,5 %. To je dnes nejčastější zdroj zmatku ve starších kalkulačkách a článcích.
Existují u zaměstnavatele i vyšší sazby?
Ano, ale jen pro vyjmenované rizikové profese. U běžného zaměstnance platí zaměstnavatel 24,8 %. U zaměstnance v rizikovém zaměstnání je sazba zaměstnavatele 27,8 % a u zdravotnického záchranáře nebo člena hasičského záchranného sboru podniku 29,8 % (vyšší je vždy jen složka důchodového pojištění). Sazba zaměstnance zůstává ve všech případech 7,1 %. Údaje vycházejí z Přehledu ČSSZ pro rok 2026.
Co je vyměřovací základ sociálního pojištění zaměstnance?
Vyměřovací základ je částka, ze které se pojistné počítá. U zaměstnance je to úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem, které podléhají dani z příjmů a zakládají účast na nemocenském pojištění — v praxi tedy zpravidla hrubá mzda (mzda, příplatky, odměny, prémie, naturální plnění).
Definici upravuje § 5 zákona č. 589/1992 Sb. Do vyměřovacího základu se nezahrnují například náhrady škody, odstupné, cestovní náhrady do limitu, jednorázová sociální výpomoc nebo plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb osvobozená od daně. Pro běžný výpočet ze mzdy ale platí jednoduché pravidlo: základ = hrubá mzda.
Vyměřovací základ i samotné pojistné se podle ČSSZ zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
Jak vypočítat sociální pojištění ze mzdy? (modelové příklady)
Postup je vždy stejný: vezme se hrubá mzda jako vyměřovací základ a vynásobí příslušnou sazbou.
Krok 1 — Vezmi hrubou mzdu (vyměřovací základ). Krok 2 — Pojistné zaměstnance = hrubá mzda × 7,1 % (zaokrouhli nahoru na koruny). Krok 3 — Pojistné zaměstnavatele = hrubá mzda × 24,8 % (zaokrouhli nahoru na koruny). Krok 4 — Pojistné zaměstnance se strhne ze mzdy; zaměstnavatel odvede ČSSZ obě částky dohromady.
Příklad: hrubá mzda 40 000 Kč
| Položka | Výpočet | Částka |
|---|---|---|
| Vyměřovací základ (hrubá mzda) | — | 40 000 Kč |
| Sociální pojištění — zaměstnanec (7,1 %) | 40 000 × 0,071 | 2 840 Kč |
| Sociální pojištění — zaměstnavatel (24,8 %) | 40 000 × 0,248 | 9 920 Kč |
| Odvod na ČSSZ celkem | 2 840 + 9 920 | 12 760 Kč |
Zaměstnanci se ze mzdy na sociální pojištění strhne 2 840 Kč. Zaměstnavatele stojí stejný zaměstnanec na sociálním pojištění navíc 9 920 Kč nad hrubou mzdu.
Příklad: hrubá mzda 22 400 Kč (minimální mzda 2026)
| Položka | Výpočet | Částka |
|---|---|---|
| Vyměřovací základ (hrubá mzda) | — | 22 400 Kč |
| Sociální pojištění — zaměstnanec (7,1 %) | 22 400 × 0,071 | 1 591 Kč |
| Sociální pojištění — zaměstnavatel (24,8 %) | 22 400 × 0,248 | 5 556 Kč |
Hrubé 22 400 Kč odpovídá minimální mzdě platné od 1. 1. 2026. Zaměstnanci se na sociální pojištění strhne 1 591 Kč (1 590,40 zaokrouhleno nahoru).
Příklad: hrubá mzda 80 000 Kč
| Položka | Výpočet | Částka |
|---|---|---|
| Vyměřovací základ (hrubá mzda) | — | 80 000 Kč |
| Sociální pojištění — zaměstnanec (7,1 %) | 80 000 × 0,071 | 5 680 Kč |
| Sociální pojištění — zaměstnavatel (24,8 %) | 80 000 × 0,248 | 19 840 Kč |
Sociální pojištění samo o sobě nemá u zaměstnance žádné minimum vázané na minimální mzdu (to je rozdíl proti zdravotnímu pojištění). Pokud zaměstnanec odpracuje celý měsíc za nižší mzdu, sociální pojištění se počítá ze skutečného vyměřovacího základu bez dopočtu.
Existuje strop (maximum), nad který se sociální pojištění neplatí?
Ano. Maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění činí pro rok 2026 2 350 416 Kč (48násobek průměrné mzdy 48 967 Kč). Jakmile úhrn vyměřovacích základů zaměstnance za kalendářní rok tuto hranici překročí, z částky nad strop už se sociální pojištění neplatí — a to ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel.
Maximum upravuje § 15a zákona č. 589/1992 Sb. a pro rok 2026 ho potvrzuje ČSSZ. Maximum je roční: sleduje se z úhrnu vyměřovacích základů za celý kalendářní rok, ne měsíc po měsíci. Měsíční „strop“ zhruba 195 868 Kč hrubé mzdy (2 350 416 / 12) je proto jen orientační přepočet — pojistné se automaticky nezastropuje každý měsíc, k zastavení odvodu dojde až ve chvíli, kdy roční úhrn překročí 2 350 416 Kč.
| Parametr (sociální pojištění) | Hodnota 2026 |
|---|---|
| Maximální vyměřovací základ (rok) | 2 350 416 Kč |
| Průměrná mzda (rozhodný údaj) | 48 967 Kč/měsíc |
| Sazba zaměstnance | 7,1 % |
| Sazba zaměstnavatele | 24,8 % |
| Splatnost odvodu | 1.–20. den následujícího měsíce |
Zdroj: zákon č. 589/1992 Sb.; ČSSZ — Přehled údajů pro sociální zabezpečení 2026; nařízení vlády č. 365/2025 Sb. (průměrná mzda). Platí od 1. 1. 2026.
Co když mám během roku víc zaměstnavatelů a souhrnem překročím strop?
Pak vznikne přeplatek. Když má zaměstnanec v jednom roce postupně nebo souběžně více zaměstnavatelů a součet jeho vyměřovacích základů překročí 2 350 416 Kč, pojistné sražené z částky nad maximem je přeplatkem. Zaměstnanec o jeho vrácení žádá písemně ČSSZ a doloží potvrzení od všech zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů. Právo na vrácení přeplatku zaniká, není-li žádost uplatněna do 5 let od konce kalendářního roku, v němž přeplatek vznikl (§ 17 zákona č. 589/1992 Sb.). (Pozn.: přeplatek se vrací jen zaměstnanci; pojistné zaměstnavatele se v tomto případě nevrací.)
Kdy a jak se sociální pojištění odvádí?
Sociální pojištění za zaměstnance hlásí, sráží a platí zaměstnavatel — zaměstnanec se o nic nestará a v hrubé mzdě platí jen svých 7,1 %.
- Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce a odvádí se na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ).
- Zaměstnavatel odvádí jednou platbou pojistné zaměstnance (7,1 %) i své (24,8 %).
- Zaměstnavatel zároveň podává měsíční přehled o výši pojistného.
Účast zaměstnance na nemocenském pojištění (a tím i povinnost odvádět sociální pojištění) vzniká, pokud sjednaný nebo zúčtovaný příjem dosáhne rozhodné částky. Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění činí pro rok 2026 4 500 Kč za měsíc; u dohody o provedení práce (DPP) je rozhodná částka 12 000 Kč za měsíc. U příjmu pod touto hranicí jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu se zvláštním režimem — to řeší samostatné články o DPP a DPC.
Časté chyby a omyly
- Záměna 7,1 % a 6,5 %. Od roku 2024 platí zaměstnanec 7,1 % (6,5 % důchodové + 0,6 % nemocenské). Starší kalkulačky a články ještě uvádějí 6,5 % — to je dnes chybně.
- Pletení si zaměstnaneckých 7,1 % se „sociálkou OSVČ“. OSVČ má jiné sazby i zálohy; tento článek se týká jen zaměstnanců.
- Domněnka, že 24,8 % platí zaměstnanec. Zaměstnavatelových 24,8 % je náklad firmy navíc nad hrubou mzdu, ne srážka z výplaty.
- Sociální vs. zdravotní pojištění. U sociálního pojištění neexistuje u zaměstnance „dopočet do minima“ jako u zdravotního. Při nízké mzdě se sociální platí ze skutečného základu.
- Přehlédnutý strop u vysokých příjmů u více zaměstnavatelů. Nad 2 350 416 Kč za rok vzniká přeplatek, o který je třeba aktivně požádat — sám se nevrátí.
Související témata a nástroje
- FAQ k odvodům ze mzdy doplňuje časté dotazy k sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
Shrnutí
V roce 2026 odvádí zaměstnanec na sociální pojištění 7,1 % a zaměstnavatel za něj 24,8 % z hrubé mzdy, dohromady 31,9 %. Vyměřovacím základem je zpravidla hrubá mzda, zaokrouhluje se na koruny nahoru. Roční strop je 2 350 416 Kč; nad něj se neplatí. Celý odvod řeší zaměstnavatel se splatností do 20. dne následujícího měsíce.
Často kladené otázky
Kolik platí zaměstnanec na sociální pojištění v roce 2026?
Zaměstnanec platí 7,1 % z hrubé mzdy — z toho 6,5 % na důchodové pojištění a 0,6 % na nemocenské pojištění. Z hrubé mzdy 40 000 Kč jde na sociální pojištění zaměstnance 2 840 Kč. Sazba platí od 1. 1. 2026 podle zákona č. 589/1992 Sb.
Kolik platí za zaměstnance zaměstnavatel?
Zaměstnavatel platí na sociální pojištění 24,8 % z vyměřovacího základu zaměstnance (21,5 % důchodové, 2,1 % nemocenské, 1,2 % státní politika zaměstnanosti). Tato částka je náklad navíc nad hrubou mzdu, ne srážka z výplaty. U rizikových profesí může být sazba zaměstnavatele 27,8 % nebo 29,8 %.
Z čeho se sociální pojištění počítá?
Počítá se z vyměřovacího základu, kterým je u zaměstnance zpravidla hrubá mzda — tedy úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem, které podléhají dani a zakládají účast na nemocenském pojištění (§ 5 zákona č. 589/1992 Sb.). Vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Existuje maximum, nad které se sociální pojištění neplatí?
Ano. Maximální vyměřovací základ pro rok 2026 je 2 350 416 Kč ročně (48násobek průměrné mzdy). Z příjmů nad tuto hranici už se sociální pojištění neodvádí. Maximum se sleduje z ročního úhrnu, ne měsíčně. Při více zaměstnavatelích v roce může vzniknout přeplatek, o jehož vrácení zaměstnanec žádá ČSSZ.
Kdo sociální pojištění za zaměstnance platí a kdy?
Vypočítá, srazí a odvede ho zaměstnavatel. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího měsíce na účet příslušné OSSZ. Zaměstnanec sám nic nehlásí ani neplatí zálohy.
Liší se sociální pojištění od zdravotního?
Ano. Sazby jsou jiné (sociální: zaměstnanec 7,1 %, zaměstnavatel 24,8 %; zdravotní: 4,5 % a 9 %) a u sociálního pojištění neexistuje u zaměstnance dopočet do minimální mzdy. U zdravotního pojištění se naopak při nízké mzdě dopočítává minimální vyměřovací základ.