Ve zkratce: Mzda je splatná po vykonání práce, nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl nárok na mzdu (§ 141 odst. 1 zákoníku práce). Mzda za červen tedy musí být vyplacena nejpozději do konce července. V rámci tohoto období si zaměstnavatel určuje konkrétní pravidelný termín výplaty (typicky 10. nebo 15. den měsíce) – ten je nutné rozlišovat od zákonné splatnosti, protože bývá dřívější. Od 1. 6. 2025 se mzda standardně vyplácí bezhotovostně na účet určený zaměstnancem (§ 142 odst. 3 zákoníku práce).
Tento přehled vychází z § 141 až 144 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) ve znění účinném pro rok 2026 a z metodiky MPSV (Příručka pro personální agendu a odměňování zaměstnanců).
Kdy musí přijít výplata? Zákonná splatnost mzdy
Podle § 141 odst. 1 zákoníku práce jsou mzda nebo plat splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém zaměstnanci vzniklo právo na mzdu nebo plat nebo na některou jejich složku.
V praxi to znamená, že:
- mzda za leden musí být splatná nejpozději do konce února,
- mzda za červen musí být splatná nejpozději do konce července a tak dále.
Splatnost je tedy zpětná – mzda se vyplácí až po odpracovaném měsíci („pozadu“), nikoli předem. Toto zákonem stanovené období splatnosti lze u mzdy dohodou zkrátit (například dohodnout výplatu už v posledním dni odpracovaného měsíce), nikoli však prodloužit. U platu ve veřejné sféře zkrácení dohodou možné není – plat je stanoven právním předpisem (zejména nařízením vlády o platových poměrech), takže se od něj nelze odchýlit dohodou stran.
Mzda, plat a jejich složky stanovené za hodinu práce přitom přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které v daném období odpracoval (§ 141 odst. 2 zákoníku práce).
Jaký je rozdíl mezi splatností mzdy a výplatním termínem?
Toto jsou dva odlišné právní pojmy, které se v praxi často zaměňují:
| Pojem | Co znamená | Právní úprava |
|---|---|---|
| Splatnost mzdy | Nejzazší zákonná lhůta – konec kalendářního měsíce následujícího po odpracovaném měsíci. | § 141 odst. 1 ZP |
| Pravidelný termín výplaty | Konkrétní den určený zaměstnavatelem (např. 15. den měsíce), kdy se mzda fakticky vyplácí. Musí spadat do období splatnosti. | § 141 odst. 3 ZP |
Zdroj: zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), § 141; metodika MPSV (ppropo.mpsv.cz). Platí pro rok 2026.
Pravidelný termín výplaty si určuje zaměstnavatel – musí být sjednán, stanoven nebo určen v rámci období splatnosti (§ 141 odst. 3 zákoníku práce). Bývá to obvykle 10. až 15. den následujícího měsíce. Tento termín je dřívější než zákonná splatnost, aniž je tím splatnost dotčena.
Praktický důsledek rozdílu je zásadní například u prodlení zaměstnavatele: o prodlení s výplatou se zpravidla hovoří až po marném uplynutí zákonné splatnosti (konec následujícího měsíce), nikoli hned po uplynutí pravidelného výplatního termínu. Pokud tedy máte výplatní termín 15. dne a peníze nedorazí 15., zaměstnavatel ještě není „v prodlení“ ve smyslu zákona, dokud neuplyne konec měsíce.
Co když výplatní termín připadne na sobotu, neděli nebo svátek?
Pokud pravidelný termín výplaty připadne na den pracovního klidu (sobotu, neděli nebo státní svátek), zákoník práce v § 141 výslovně neurčuje jednotné řešení. Podle ustálené praxe a výkladu se postupuje tak, že zaměstnavatel mzdu vyplatí nejbližší předcházející pracovní den, aby zaměstnanec o peníze nepřišel kvůli posunu termínu. U bezhotovostní výplaty je tento posun navíc logickým důsledkem požadavku mít mzdu k dispozici na účtu nejpozději v pravidelném termínu výplaty.
Jak se mzda vyplácí? Bezhotovostně, nebo v hotovosti
Od 1. 6. 2025 (tzv. flexinovela zákoníku práce) je výchozím způsobem výplaty bezhotovostní převod na platební účet určený zaměstnancem (§ 142 odst. 3 zákoníku práce). Do té doby byla základním způsobem hotovost. Mzda musí být v takovém případě připsána tak, aby ji zaměstnanec měl k dispozici nejpozději v pravidelném termínu výplaty.
Výplata v hotovosti je nadále možná – přichází v úvahu zejména tehdy, pokud zaměstnanec nemá zřízený platební účet, neposkytne potřebnou součinnost, nebo s bezhotovostní formou vyjádří písemný nesouhlas (§ 142 odst. 4 zákoníku práce). Vyplácí se pak na pracovišti a v pracovní době. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu v pravidelném termínu na svůj náklad a nebezpečí. Podrobnosti hotovostní výplaty rozebírá samostatný článek výplata mzdy v hotovosti.
Mzda nebo plat se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru (§ 142 odst. 2 zákoníku práce). Výplata k rukám jiné osoby než zaměstnance je možná jen na základě písemného zmocnění; bez něj jen ve výjimkách stanovených zákonem (např. práva zemřelého zaměstnance podle § 328 zákoníku práce).
Při výplatě (nebo nejpozději v den splatnosti) musí zaměstnavatel zaměstnanci vydat písemný doklad o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách – výplatní pásku. Co všechno musí obsahovat, najdete v článku výplatní páska.
Kdy dostanu výplatu při skončení pracovního poměru?
Při skončení pracovního poměru má zaměstnanec zvláštní ochranu podle § 141 odst. 5 zákoníku práce:
- Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen vyplatit mzdu nebo plat za měsíční období, na které vznikl nárok, již v den skončení pracovního poměru.
- Pokud to neumožňuje technika výpočtu mezd, vyplatí zaměstnavatel mzdu nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty následujícím po dni skončení pracovního poměru.
Bez výslovné žádosti zaměstnance se i poslední mzda vyplácí v běžném pravidelném termínu. Klíčem k dřívější výplatě je tedy podat zaměstnavateli žádost.
Záloha na mzdu a výplata před dovolenou
Připadne-li pravidelný termín výplaty na období dovolené, je zaměstnavatel povinen vyplatit mzdu nebo plat splatný během dovolené před nastoupením dovolené. Jestliže to technika výpočtu mezd neumožňuje, poskytne zaměstnavatel přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty (§ 141 odst. 4 zákoníku práce).
Platí stejná pravidla i pro dohody (DPP a DPČ)?
Ano. Podle § 144 zákoníku práce se pro splatnost a výplatu odměny z dohody (dohoda o provedení práce i dohoda o pracovní činnosti), odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy nebo platu použijí obdobně § 141 až 143 – tedy stejná pravidla o splatnosti, výplatním termínu i způsobu výplaty, nedohodnou-li se zaměstnavatel se zaměstnancem jinak.
I odměna z DPP nebo DPČ je tak splatná po vykonání práce, nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo právo na odměnu.
Modelový příklad: kdy nejpozději musí dorazit mzda za červen
Zaměstnanec odpracoval celý červen 2026. Ve mzdovém výměru má sjednán pravidelný termín výplaty na 15. den následujícího měsíce.
- Pravidelný termín výplaty: 15. července 2026 – v tento den zaměstnavatel mzdu standardně vyplácí.
- Zákonná splatnost (nejzazší lhůta): 31. července 2026 – do tohoto dne musí být mzda za červen splatná podle § 141 odst. 1 zákoníku práce.
Pokud peníze nedorazí 15. července, zaměstnavatel ještě není v prodlení ve smyslu zákona. Teprve po 31. červenci by šlo o nedodržení zákonné splatnosti se všemi důsledky (úrok z prodlení, možnost okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce, pokud zaměstnavatel nevyplatí mzdu do 15 dnů po splatnosti).
Co dělat, když zaměstnavatel mzdu nevyplatí včas?
Pokud zaměstnavatel nevyplatí mzdu do 15 dnů po uplynutí její splatnosti, má zaměstnanec podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce právo okamžitě zrušit pracovní poměr – a navíc mu náleží náhrada mzdy. Z nevyplacené mzdy lze také požadovat úrok z prodlení. V krajním případě (platební neschopnost zaměstnavatele) může zaměstnanec uplatnit nárok na výplatu dlužné mzdy u Úřadu práce podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
Časté chyby a omyly
- Záměna výplatního termínu a splatnosti. Pravidelný termín výplaty (např. 15. den) je dřívější než zákonná splatnost (konec následujícího měsíce). O prodlení zaměstnavatele jde až po uplynutí splatnosti.
- Očekávání výplaty předem. Mzda je splatná až po vykonání práce – nikdy ne dopředu za neodpracovaný měsíc.
- Domněnka o automatické výplatě v den skončení práce. O mzdu v den skončení pracovního poměru musí zaměstnanec aktivně požádat; jinak ji dostane v běžném termínu.
- Trvání na hotovosti jako standardu. Od 1. 6. 2025 je výchozím způsobem bezhotovostní převod na účet; hotovost je nyní spíše výjimkou (mimo jiné při písemném nesouhlasu zaměstnance).
- Posun termínu při víkendu nebo svátku. Pokud termín výplaty připadne na den pracovního klidu, mzda se vyplácí nejbližší předcházející pracovní den, aby zaměstnanec o peníze nepřišel.
Shrnutí
Mzda je podle § 141 zákoníku práce splatná po vykonání práce, nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po odpracovaném měsíci. V rámci tohoto období si zaměstnavatel určuje pravidelný termín výplaty, který je nutné odlišovat od zákonné splatnosti. Od 1. 6. 2025 se mzda standardně vyplácí bezhotovostně na účet (§ 142 odst. 3 zákoníku práce) a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru. Při skončení pracovního poměru lze na žádost dostat mzdu už v den skončení. Stejná pravidla platí obdobně i pro odměny z dohod DPP a DPČ.
Často kladené otázky
Kdy nejpozději musí přijít výplata?
Mzda je splatná nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl nárok na mzdu (§ 141 odst. 1 zákoníku práce). Mzda za červen tak musí být splatná nejpozději do konce července. Konkrétní pravidelný termín výplaty (např. 15. den) určuje zaměstnavatel v rámci tohoto období a bývá dřívější.
Jaký je rozdíl mezi splatností mzdy a výplatním termínem?
Splatnost je zákonná nejzazší lhůta – konec měsíce následujícího po odpracovaném měsíci. Pravidelný termín výplaty je konkrétní den určený zaměstnavatelem (např. 10. nebo 15. den), kdy se mzda fakticky vyplácí, a musí spadat do období splatnosti. Výplatní termín je tedy zpravidla dřívější než splatnost.
Co když výplatní termín připadne na víkend nebo svátek?
Pokud pravidelný termín výplaty připadne na sobotu, neděli nebo státní svátek, mzda se v praxi vyplácí nejbližší předcházející pracovní den. U bezhotovostní výplaty je rozhodující, aby měl zaměstnanec mzdu k dispozici na účtu nejpozději v pravidelném termínu.
Musím při výpovědi dostat mzdu hned v den skončení práce?
Jen pokud o to zaměstnavatele požádáte – pak je povinen vyplatit mzdu za měsíční období v den skončení pracovního poměru (§ 141 odst. 5 zákoníku práce). Pokud to neumožňuje technika výpočtu mezd, vyplatí ji nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty. Bez žádosti dostanete poslední mzdu v běžném termínu.
Může mi zaměstnavatel vyplatit mzdu v hotovosti?
Ano. Od 1. 6. 2025 je sice výchozím způsobem bezhotovostní převod na účet (§ 142 odst. 3 zákoníku práce), ale hotovostní výplata je nadále možná – zejména pokud nemáte účet, neposkytnete součinnost, nebo s bezhotovostní formou vyjádříte písemný nesouhlas (§ 142 odst. 4 zákoníku práce). Hotovost se vyplácí na pracovišti a v pracovní době.
Platí pravidla o splatnosti i pro dohody DPP a DPČ?
Ano. Podle § 144 zákoníku práce se na odměnu z dohody o provedení práce i dohody o pracovní činnosti použijí obdobně § 141 až 143 – tedy stejná pravidla o splatnosti a výplatě, nedohodnou-li se strany jinak.