Doplatek do minima zdravotního pojištění

Ve zkratce: Pokud je vyměřovací základ zaměstnance v daném měsíci nižší než minimální vyměřovací základ 22 400 Kč (minimální mzda 2026), musí se zdravotní pojistné dopočítat do tohoto minima. Doplatek činí 13,5 % z rozdílu mezi minimem a skutečným základem a zpravidla ho hradí zaměstnanec – zaměstnavatel mu ho srazí ze mzdy navíc nad standardních 4,5 %. Pravidlo vyplývá z § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. Výjimkou jsou překážky na straně zaměstnavatele a osoby, za které platí pojistné stát.

Tento článek vysvětluje, kdy doplatek do minima vzniká, jak přesně se počítá (včetně poměrné části za neúplný měsíc), kdo ho platí a kdo minimum dodržovat nemusí. Navazuje na obecný přehled zdravotního pojištění zaměstnanců a zapadá do celkového přehledu odvodů ze mzdy.

Co je doplatek do minima zdravotního pojištění?

Zdravotní pojistné zaměstnance se počítá z vyměřovacího základu (zjednodušeně z hrubé mzdy), nejméně však z minimálního vyměřovacího základu (§ 3 odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění). Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda, která od 1. 1. 2026 činí 22 400 Kč měsíčně.

Když je skutečný vyměřovací základ nižší než toto minimum, zákon ukládá dopočet do minima a z chybějícího rozdílu se musí doplatit pojistné. Tomuto pojistnému z rozdílu se říká doplatek do minimálního vyměřovacího základu (§ 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.).

Doplatek se tedy neúčtuje z celé hrubé mzdy, ale jen z té části vyměřovacího základu, která chybí do 22 400 Kč. Standardní pojistné z reálně zúčtované mzdy se počítá běžně (13,5 %, z toho 4,5 % zaměstnanec a 9 % zaměstnavatel); doplatek do minima je nad tento rámec.

Zdroj: § 3 odst. 6 a 10 zákona č. 592/1992 Sb.; minimální mzda 2026 dle nařízení vlády; minimální pojistné 3 024 Kč potvrzuje VZP ČR pro rok 2026.

Kdy doplatek do minima vzniká?

Doplatek vzniká vždy, když je zúčtovaná mzda (vyměřovací základ) nižší než minimální mzda 22 400 Kč, ale zaměstnanec není osvobozen od povinnosti minimum dodržet. V praxi jde nejčastěji o tyto situace:

• Neplacené volno v průběhu měsíce, kdy hrubá mzda klesne pod 22 400 Kč.
• Neomluvená absence (neomluvená nepřítomnost v práci).
• Zkrácený úvazek s nízkou odměnou, pokud zaměstnanec nepatří mezi osvobozené osoby.
• Nástup nebo skončení zaměstnání uprostřed měsíce – zde se ale minimum krátí na poměrnou část (viz níže).
• Souběh nemoci a nízkého výdělku v jednom měsíci.

Naopak doplatek nevzniká, pokud reálný vyměřovací základ minimum dosáhne nebo přesáhne, nebo pokud se na zaměstnance povinnost minima nevztahuje (státní pojištěnci a další skupiny – viz dále).

Jak se doplatek do minima počítá?

Postup je vždy stejný: zjistí se rozdíl mezi minimálním vyměřovacím základem a skutečným vyměřovacím základem a z tohoto rozdílu se vypočítá 13,5 % (§ 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.).

Vzorec:

Doplatek = (22 400 Kč − skutečný vyměřovací základ) × 13,5 %

Celé pojistné za měsíc se pak skládá ze dvou částí:

1. Standardní pojistné z reálně zúčtované mzdy = skutečný základ × 13,5 % (z toho 4,5 % sráží zaměstnavatel zaměstnanci, 9 % platí zaměstnavatel ze svého).
2. Doplatek do minima = rozdíl × 13,5 % – ten zpravidla celý hradí zaměstnanec.

Modelový příklad: neplacené volno

Zaměstnanec si vzal několik dní neplaceného volna a za měsíc mu byla zúčtována hrubá mzda jen 18 000 Kč.

1. Skutečný vyměřovací základ = 18 000 Kč.
2. Minimální vyměřovací základ = 22 400 Kč.
3. Rozdíl = 22 400 − 18 000 = 4 400 Kč.
4. Doplatek do minima = 4 400 × 13,5 % = 594 Kč.
5. Tento doplatek 594 Kč srazí zaměstnavatel zaměstnanci ze mzdy navíc nad jeho běžných 4,5 % z 18 000 Kč.

Celkové pojistné odvedené pojišťovně = 22 400 × 13,5 % = 3 024 Kč (zaokrouhleno na celou korunu nahoru dle § 2 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.).

Srovnávací tabulka doplatků

Zdroj: vlastní výpočet podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., minimální mzda 22 400 Kč pro rok 2026. Doplatek se vždy počítá z rozdílu do minima; výsledné měsíční pojistné ze zúčtované mzdy je v součtu vždy minimálně 3 024 Kč.

Kdo doplatek do minima platí – zaměstnanec, nebo zaměstnavatel?

Tohle je nejčastější praktická otázka. Pravidlo zní:

• Doplatek do minima zpravidla hradí zaměstnanec. Zaměstnavatel mu ho srazí ze mzdy (i bez jeho souhlasu) a odvede pojišťovně spolu s ostatním pojistným. Sám pojištěnec pojišťovně nic neposílá – vše jde přes mzdovou účtárnu.
• Výjimka – překážky na straně zaměstnavatele: je-li nižší vyměřovací základ způsoben překážkami v práci na straně zaměstnavatele (např. prostoj nebo přerušení práce dle § 207 až § 209 zákoníku práce), jde doplatek pojistného k tíži zaměstnavatele. V takovém případě ho zaměstnanci ze mzdy nesráží.

Klíčový je tedy důvod, proč mzda klesla pod minimum. Pokud si volno bere zaměstnanec sám (neplacené volno, neomluvená absence), platí doplatek on. Pokud práci znemožní zaměstnavatel (prostoj, odstávka), nese doplatek zaměstnavatel.

Zdroj: § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. ve spojení s § 207 až § 209 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Potvrzuje VZP ČR.

Doplatek do minima při neúplném měsíci (poměrná část)

Pokud zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc (nástup nebo skončení uprostřed měsíce), minimální vyměřovací základ se nepoužije v plné výši, ale jen poměrnou částí odpovídající počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání (§ 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.).

Ve zdravotním pojištění se počítá výhradně s kalendářními dny. Poměrná část minima se navíc snižuje i o dny, kdy zaměstnanec nepracoval z důvodů, které minimum nevyžadují (např. doby pracovní neschopnosti).

Vzorec pro poměrné minimum:

Poměrné minimum = 22 400 Kč ÷ počet kalendářních dnů měsíce × počet "započitatelných" kalendářních dnů

Příklad: Zaměstnanec nastoupil 14. dubna (duben má 30 dnů), takže zaměstnání trvalo 17 kalendářních dnů. Poměrná část minima = 22 400 ÷ 30 × 17 = 12 693 Kč (zaokrouhleno). Pokud jeho zúčtovaná mzda za tuto část měsíce dosáhne alespoň 12 693 Kč, doplatek nevzniká. Pokud je nižší, dopočítá se pojistné do této poměrné částky (13,5 % z rozdílu).

Toto krácení je důležité: bez něj by každý nově nastupující zaměstnanec měl umělý doplatek jen proto, že nepracoval celý měsíc.

Kdo nemusí minimum dodržet (a doplatek tedy nevzniká)?

U některých osob se pojistné počítá pouze ze skutečně dosaženého příjmu, i kdyby byl nižší než minimální mzda – a žádný doplatek do minima se neprovádí. Jde o dvě hlavní skupiny: osoby, za které je plátcem pojistného stát (státní pojištěnci), a další osoby vyjmenované v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. Patří sem zejména:

• osoby, za které je plátcem pojistného stát podle § 7 zákona č. 48/1997 Sb. (důchodci, studenti do 26 let, osoby na mateřské a rodičovské dovolené, příjemci některých dávek aj.) – za ně se minimální vyměřovací základ neuplatní už z titulu státního pojištěnce,
• osoby osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku, které jsou od 1. 1. 2026 nově státními pojištěnci podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb. (stát za ně platí pojistné). Podmínka celodenní péče i dřívější limit 4 hodin denně v předškolním zařízení byly zrušeny a tento status lze nově kombinovat se zaměstnáním i podnikáním. Dřívější kategorie péče o nejméně dvě děti do 15 let byla současně zrušena,
• držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P,
• osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplňují ostatní podmínky pro jeho přiznání,
• osoby s těžkým postižením za zákonem stanovených podmínek.

Důležité – status pečující osoby vzniká až oznámením: zařazení mezi státní pojištěnce z titulu péče o dítě do 7 let je od 1. 1. 2026 nutné oznámit zdravotní pojišťovně. Nárok vzniká nejdříve dnem následujícím po doručení oznámení pojišťovně a nelze ho uplatnit zpětně (§ 7 odst. 1 písm. k zákona č. 48/1997 Sb.). Teprve poté zaměstnanec informuje zaměstnavatele. Bez tohoto oznámení a doložení by zaměstnavatel minimum vyžadovat musel a doplatek by srazil.

Doložení u dalších výjimek: i ostatní osoby musí splnění podmínky zaměstnavateli doložit – například potvrzením o studiu, rozhodnutím o přiznání důchodu nebo rodičovského příspěvku, kopií průkazu ZTP/P. Bez doložení zaměstnavatel minimum vyžadovat musí.

Souběh více zaměstnání a samostatné činnosti

Minimum se ve zdravotním pojištění sleduje jen jednou, ne u každého příjmu zvlášť:

• Má-li zaměstnanec více zaměstnání současně, posuzuje se splnění minima ze souhrnu vyměřovacích základů. Pokud v součtu dosáhne 22 400 Kč, doplatek nevzniká. Zaměstnanec to musí jednomu ze zaměstnavatelů doložit potvrzením, aby nedoplácel zbytečně dvakrát.
• Při souběhu zaměstnání a podnikání (OSVČ) platí, že je-li minimum dodrženo v zaměstnání, OSVČ minimum při samostatné činnosti dodržovat nemusí a může odvádět zálohy ze skutečného zisku. Minimální vyměřovací základ se navíc dlouhodobě neuplatní u OSVČ vykonávající pouze vedlejší činnost (studenti, důchodci, rodiče na rodičovské apod.) – to se však týká samostatné činnosti, nikoli zaměstnání.

Časté chyby u doplatku do minima

• Opomenutí doplatku při neplaceném volnu. Když mzda klesne pod 22 400 Kč, je nutné dopočítat pojistné do minima – jinak vznikne pojišťovně dluh a penále.
• Záměna, kdo doplatek platí. Doplatek standardně hradí zaměstnanec; jen u překážek na straně zaměstnavatele (prostoj) ho nese zaměstnavatel.
• Doplatek u státního pojištěnce. U důchodců, studentů, pečujících rodičů a dalších státních pojištěnců se minimum nedodržuje – doplatek se počítat nemá. Časté je chybné dopočítání u zaměstnance, který je studentem nebo důchodcem.
• Pečující rodič bez oznámení pojišťovně. Od roku 2026 vzniká status pečujícího státního pojištěnce až oznámením zdravotní pojišťovně a nelze ho uplatnit zpětně – bez oznámení by se doplatek srazil.
• Chybějící doložení nároku. Bez potvrzení (o studiu, o důchodu, ZTP/P) nemůže zaměstnavatel osvobození zohlednit a doplatek srazí.
• Plné minimum u neúplného měsíce. Při nástupu nebo skončení uprostřed měsíce se minimum krátí na poměrnou část – uplatnit plných 22 400 Kč je chyba.
• Špatné zaokrouhlení. Celkové pojistné se zaokrouhluje na celou korunu nahoru (§ 2 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.).

Shrnutí

• Doplatek do minima vzniká, když je vyměřovací základ zaměstnance nižší než 22 400 Kč a zaměstnanec není od minima osvobozen.
• Doplatek činí 13,5 % z rozdílu mezi minimem a skutečným základem (§ 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.).
• Zpravidla ho hradí zaměstnanec srážkou ze mzdy; výjimkou jsou překážky na straně zaměstnavatele (§ 207–209 zákoníku práce), kdy ho platí zaměstnavatel.
• Při neúplném měsíci se minimum krátí na poměrnou část podle kalendářních dnů.
• Minimum nemusí dodržet státní pojištěnci a další osoby z § 3 odst. 8 (důchodci, studenti, držitelé ZTP/P). Rodiče pečující o dítě do 7 let jsou od 1. 1. 2026 státními pojištěnci podle § 7 zákona č. 48/1997 Sb. – u nich doplatek nevzniká.
• Splnění výjimky musí zaměstnanec zaměstnavateli doložit; u pečujících rodičů navíc předchází oznámení zdravotní pojišťovně (bez zpětné platnosti).

Často kladené otázky

Jak se počítá doplatek do minima zdravotního pojištění?

Doplatek se počítá jako 13,5 % z rozdílu mezi minimálním vyměřovacím základem (22 400 Kč v roce 2026) a skutečným vyměřovacím základem zaměstnance. Pokud má zaměstnanec hrubou mzdu 18 000 Kč, rozdíl je 4 400 Kč a doplatek činí 4 400 × 13,5 % = 594 Kč. Vychází to z § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.

Kdo platí doplatek do minima zdravotního pojištění?

Doplatek zpravidla hradí zaměstnanec – zaměstnavatel mu ho srazí ze mzdy a odvede pojišťovně. Výjimkou jsou překážky v práci na straně zaměstnavatele (např. prostoj podle § 207 až § 209 zákoníku práce), kdy doplatek jde k tíži zaměstnavatele a zaměstnanci se nesráží.

Kdy nemusím platit doplatek do minima?

Doplatek se neprovádí u osob, na které se nevztahuje povinnost dodržet minimální vyměřovací základ – tedy u státních pojištěnců podle § 7 zákona č. 48/1997 Sb. (důchodci, studenti do 26 let, rodiče na mateřské a rodičovské) a u dalších osob z § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. (držitelé ZTP/P). Patří sem od 1. 1. 2026 i rodiče osobně a řádně pečující o dítě do 7 let, kteří jsou nově státními pojištěnci. Nárok je ale nutné zaměstnavateli doložit a u pečujících rodičů nejdříve oznámit zdravotní pojišťovně.

Co je minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění v roce 2026?

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda, která od 1. 1. 2026 činí 22 400 Kč měsíčně. Odpovídá tomu minimální měsíční pojistné 3 024 Kč (13,5 % z 22 400 Kč), jak uvádí VZP ČR pro rok 2026. Z tohoto základu vychází i výpočet doplatku do minima.

Jak se počítá doplatek, když zaměstnání netrvalo celý měsíc?

Při nástupu nebo skončení zaměstnání uprostřed měsíce se minimální vyměřovací základ krátí na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání (§ 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.). Poměrné minimum se počítá jako 22 400 Kč ÷ počet dnů měsíce × počet dnů trvání zaměstnání. Teprve pokud je zúčtovaná mzda nižší než toto poměrné minimum, vzniká doplatek.

Vzniká doplatek do minima u dohody o provedení práce?

U dohody o provedení práce (DPP) vzniká účast na zdravotním pojištění až při příjmu nad rozhodnou částku, která pro rok 2026 činí 12 000 Kč měsíčně. Pokud zaměstnanec účasten není, neřeší se ani minimum, ani doplatek. Je-li navíc státním pojištěncem (student, důchodce, pečující rodič o dítě do 7 let), minimum se nedodržuje a doplatek nevzniká. U běžného pracovního poměru se zúčtovanou mzdou pod minimem doplatek vzniká, pokud zaměstnanec není od minima osvobozen.