Ve zkratce: Z hrubé mzdy zaměstnance se v roce 2026 odvádí na veřejné zdravotní pojištění celkem 13,5 % vyměřovacího základu. 4,5 % sráží zaměstnavatel zaměstnanci z mzdy, zbylých 9 % platí zaměstnavatel ze svého nad rámec hrubé mzdy. Minimální měsíční pojistné u zaměstnance je 3 024 Kč (13,5 % z minimální mzdy 22 400 Kč). Celková sazba 13,5 % vyplývá z § 2 zákona č. 592/1992 Sb., rozdělení mezi zaměstnance a zaměstnavatele z § 9 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb.
Tento článek vysvětluje, jak se zdravotní pojištění u zaměstnanců počítá, jak vzniká doplatek do minima, kdo minimum dodržovat nemusí a jaké jsou nejčastější chyby. Souvisí s ním přehled odvodů ze mzdy, výpočet čisté mzdy a kompletní sazby odvodů.
Kolik je zdravotní pojištění zaměstnance v roce 2026?
Celková sazba pojistného na veřejné zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu (§ 2 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění). Tato sazba se v roce 2026 nemění.
Pojistné se dělí na dvě části (§ 9 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění):
- Zaměstnanec hradí jednu třetinu, tedy 4,5 % vyměřovacího základu. Tuto částku mu zaměstnavatel srazí ze mzdy.
- Zaměstnavatel hradí zbývající dvě třetiny, tedy 9 % vyměřovacího základu. Tuto částku platí navíc ze svých prostředků (není součástí hrubé mzdy zaměstnance).
| Plátce | Sazba 2026 | Z čeho se hradí |
|---|---|---|
| Zaměstnanec | 4,5 % | sráží se z hrubé mzdy |
| Zaměstnavatel | 9 % | platí nad rámec hrubé mzdy |
| Celkem odvod | 13,5 % | odvádí zaměstnavatel pojišťovně |
Zdroj: celková sazba 13,5 % dle § 2 zákona č. 592/1992 Sb.; rozdělení na jednu třetinu (zaměstnanec) a dvě třetiny (zaměstnavatel) dle § 9 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb.; sazby platné pro rok 2026 podle VZP ČR.
Celé pojistné (13,5 %) odvádí zdravotní pojišťovně zaměstnavatel jednou platbou. Zaměstnanec sám pojišťovně nic neposílá – vše proběhne přes mzdovou účtárnu.
Jak se zaokrouhluje?
Pojistné se vypočítá jako 13,5 % z vyměřovacího základu a výsledek se zaokrouhlí na celou korunu nahoru (§ 2 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.). Zaokrouhluje se celkové pojistné, nikoli zvlášť část zaměstnance a zaměstnavatele.
Co je vyměřovací základ pro zdravotní pojištění?
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním (§ 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb.). Jde tedy zjednodušeně o hrubou mzdu včetně většiny příplatků, odměn a bonusů. (Podrobnější výklad pojmu najdete také ve slovníčku – vyměřovací základ.)
Do vyměřovacího základu se naopak nezahrnují například:
- odstupné a odchodné,
- náhrada škody,
- odměna při dovršení 50 let věku či při odchodu do důchodu (v zákonem stanoveném rozsahu),
- plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb v zákonném režimu.
Existuje u zdravotního pojištění maximální vyměřovací základ?
Ne. U zdravotního pojištění maximální vyměřovací základ (strop) neexistuje – od roku 2013 se neuplatňuje a formálně byl pojem zrušen k 1. 1. 2015. Pojistné se proto platí ze 13,5 % bez ohledu na výši mzdy.
Pozor na záměnu se sociálním pojištěním: u sociálního pojištění maximální vyměřovací základ existuje a pro rok 2026 činí 2 350 416 Kč ročně (48násobek průměrné mzdy, § 15a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení). U zdravotního pojištění nic takového neplatí.
Jaké je minimální zdravotní pojištění zaměstnance v roce 2026?
Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda, která od 1. 1. 2026 činí 22 400 Kč měsíčně (nařízení vlády o minimální mzdě pro rok 2026). Z toho plyne minimální měsíční pojistné 3 024 Kč (13,5 % z 22 400 Kč), jak potvrzuje VZP ČR pro rok 2026.
| Položka | Hodnota 2026 |
|---|---|
| Minimální mzda (minimální vyměřovací základ) | 22 400 Kč/měs. |
| Minimální měsíční pojistné (13,5 %) | 3 024 Kč |
| Z toho zaměstnanec (4,5 %) | 1 008 Kč |
| Z toho zaměstnavatel (9 %) | 2 016 Kč |
Zdroj: VZP ČR, platby zdravotního pojištění pro rok 2026; § 3 zákona č. 592/1992 Sb. Minimální mzda dle nařízení vlády pro rok 2026.
Pravidlo platí takto: pokud je skutečný vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální mzda (22 400 Kč), musí se pojistné dopočítat alespoň z minima. Vzniká tzv. doplatek do minimálního vyměřovacího základu (§ 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.).
Kdy vzniká doplatek do minima a kdo ho platí?
Doplatek do minima vzniká nejčastěji při neplaceném volnu nebo neomluvené absenci, kdy je zúčtovaná mzda nižší než minimální mzda.
- Doplatek hradí zpravidla zaměstnanec – zaměstnavatel mu ho srazí z mzdy. Sám pojištěnec doplatek pojišťovně neposílá; vždy jde přes zaměstnavatele.
- Výjimka: je-li nižší vyměřovací základ způsoben překážkami na straně zaměstnavatele (např. prostoj), doplatek do minima hradí zaměstnavatel (§ 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.).
Modelový příklad doplatku: Zaměstnanec má v měsíci 5 dní neplaceného volna a zúčtovanou hrubou mzdu jen 18 000 Kč. Minimální vyměřovací základ je ale 22 400 Kč. Rozdíl 4 400 Kč × 13,5 % = 594 Kč doplatek na pojistném, který zaměstnavatel srazí zaměstnanci ze mzdy navíc nad standardních 4,5 %.
Kdo nemusí dodržet minimální vyměřovací základ?
Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby, za které platí pojistné také stát (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.). U nich se pojistné počítá pouze ze skutečně dosaženého příjmu, i kdyby byl nižší než minimální mzda.
Typicky jde o:
- poživatele starobního nebo invalidního důchodu,
- studenty (do 26 let, soustavná příprava na povolání),
- osoby na mateřské a rodičovské dovolené,
- osoby pečující alespoň o jedno dítě do 7 let (od 1. 1. 2026 nová úprava – dřívější kategorie péče o nejméně dvě děti do 15 let byla zrušena),
- příjemce některých dávek a další zákonem vymezené skupiny.
Stát za „svého“ pojištěnce odvádí v roce 2026 pojistné z vyměřovacího základu 16 206 Kč měsíčně, což odpovídá platbě 2 188 Kč měsíčně (13,5 % z 16 206 Kč) za jednoho státního pojištěnce (dle VZP ČR pro rok 2026). To nemá vliv na výpočet pojistného z mezd – jen odpadá povinnost doplácet do minima.
Minimum se dále nepoužije poměrně u zaměstnance, který trval jen část měsíce (nástup/výstup uprostřed měsíce), kdy se minimální základ krátí na poměrnou část.
Jak se zdravotní pojištění počítá – modelové příklady
Následující příklady ukazují výpočet pro rok 2026 (sazba 13,5 %, z toho zaměstnanec 4,5 %, zaměstnavatel 9 %).
| Hrubá mzda | Pojistné celkem (13,5 %) | Sráží zaměstnanci (4,5 %) | Platí zaměstnavatel (9 %) |
|---|---|---|---|
| 22 400 Kč (minimum) | 3 024 Kč | 1 008 Kč | 2 016 Kč |
| 35 000 Kč | 4 725 Kč | 1 575 Kč | 3 150 Kč |
| 48 967 Kč (průměrná mzda) | 6 611 Kč | 2 204 Kč | 4 407 Kč |
| 80 000 Kč | 10 800 Kč | 3 600 Kč | 7 200 Kč |
| 150 000 Kč | 20 250 Kč | 6 750 Kč | 13 500 Kč |
Zdroj: vlastní výpočet podle § 2 zákona č. 592/1992 Sb. a § 9 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., sazby 2026. Pojistné zaokrouhleno na celou korunu nahoru. Průměrná mzda 2026 = 48 967 Kč dle MPSV/ČSSZ.
Příklad krok za krokem (hrubá mzda 35 000 Kč):
- Vyměřovací základ = hrubá mzda = 35 000 Kč.
- Celkové pojistné = 35 000 × 13,5 % = 4 725 Kč (zaokrouhleno nahoru).
- Zaměstnanci se z mzdy srazí 4,5 % = 1 575 Kč.
- Zaměstnavatel přidá ze svého 9 % = 3 150 Kč.
- Zaměstnavatel odvede pojišťovně 4 725 Kč do 20. dne následujícího měsíce.
Část 1 575 Kč (4,5 %) sníží čistou mzdu zaměstnance; část 3 150 Kč (9 %) je nákladem zaměstnavatele a tvoří součást celkové ceny práce. (Pojem podrobně vysvětluje slovníček – cena práce.)
Kdy a kam se zdravotní pojištění odvádí?
Pojistné za zaměstnance je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.). Za červnovou mzdu se tedy pojistné odvede nejpozději 20. července.
- Pojistné odvádí zaměstnavatel na účet zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec přihlášen.
- Zaměstnavatel zároveň podává přehled o platbě pojistného za své zaměstnance (jednou měsíčně, podle počtu zaměstnanců a jejich pojišťoven).
- Rozhodující je den připsání na účet pojišťovny, ne den odeslání platby.
Při zpoždění vzniká penále (§ 18 zákona č. 592/1992 Sb.) za každý den prodlení. Podrobnosti o účtování těchto odvodů najdete v článku účtování mezd na portálu ucto.cz.
Časté chyby ve zdravotním pojištění zaměstnanců
- Záměna stropu se sociálním pojištěním. U zdravotního pojištění žádný maximální vyměřovací základ neexistuje – platí se 13,5 % i z velmi vysokých mezd.
- Opomenutí doplatku do minima při neplaceném volnu. Když je zúčtovaná mzda nižší než 22 400 Kč, je nutné dopočítat pojistné do minima (kromě státních pojištěnců a překážek na straně zaměstnavatele).
- Nesprávné zaokrouhlení. Pojistné se zaokrouhluje na celou korunu nahoru, nikoli matematicky.
- Neohlášení změny zdravotní pojišťovny. Zaměstnanec musí změnu pojišťovny nahlásit zaměstnavateli; jinak odvod míří k nesprávné pojišťovně.
- Souběh zaměstnání a samostatné činnosti. Při souběhu se minimum sleduje jen jednou; je-li v zaměstnání dosaženo minima, OSVČ minimum dodržovat nemusí.
- Záměna sazeb se sociálním pojištěním. Zdravotní = 4,5 % zaměstnanec / 9 % zaměstnavatel; sociální = 7,1 % zaměstnanec / 24,8 % zaměstnavatel (dle zákona č. 589/1992 Sb., sazby ČSSZ pro 2026). Nejde zaměňovat.
Související témata a nástroje
- doplatek do minima zdravotního pojištění rozebírá výjimky u nízkých příjmů a kratších úvazků.
Shrnutí
- Sazba zdravotního pojištění v roce 2026 je 13,5 % vyměřovacího základu: 4,5 % platí zaměstnanec, 9 % zaměstnavatel.
- Celé pojistné odvádí pojišťovně zaměstnavatel do 20. dne následujícího měsíce.
- Minimální měsíční pojistné u zaměstnance je 3 024 Kč (z minimální mzdy 22 400 Kč).
- Maximální vyměřovací základ u zdravotního pojištění neexistuje.
- Při nízké zúčtované mzdě vzniká doplatek do minima, který obvykle hradí zaměstnanec (výjimka: překážky na straně zaměstnavatele).
- Minimum nemusí dodržet osoby, za které platí pojistné stát (důchodci, studenti, rodiče na MD/RD aj.).
Často kladené otázky
Kolik procent je zdravotní pojištění u zaměstnance v roce 2026?
Celkem 13,5 % z vyměřovacího základu (hrubé mzdy). Z toho zaměstnanec hradí 4,5 % (sráží se mu ze mzdy) a zaměstnavatel 9 % (platí ze svého nad rámec hrubé mzdy). Celková sazba 13,5 % vychází z § 2 zákona č. 592/1992 Sb., rozdělení na jednu třetinu zaměstnance a dvě třetiny zaměstnavatele z § 9 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. Pro rok 2026 se sazby nemění.
Jaké je minimální zdravotní pojištění v roce 2026?
Minimální měsíční pojistné u zaměstnance činí 3 024 Kč, což je 13,5 % z minimální mzdy 22 400 Kč platné od 1. 1. 2026. Z této částky zaměstnanci připadá 1 008 Kč a zaměstnavateli 2 016 Kč. Údaj potvrzuje VZP ČR pro rok 2026.
Má zdravotní pojištění maximální vyměřovací základ?
Ne. Maximální vyměřovací základ (strop) u zdravotního pojištění neexistuje – od roku 2013 se neuplatňuje a formálně byl pojem zrušen k 1. 1. 2015. Pojistné 13,5 % se platí i z nejvyšších mezd. Maximální základ má jen sociální pojištění – pro rok 2026 činí 2 350 416 Kč ročně.
Kdy se platí zdravotní pojištění za zaměstnance?
Pojistné je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.). Odvádí ho zaměstnavatel na účet příslušné zdravotní pojišťovny. Rozhodující je den připsání platby na účet pojišťovny.
Kdo nemusí dodržet minimální vyměřovací základ?
Minimum nemusí dodržet osoby, za které platí pojistné také stát – například důchodci, studenti, osoby na mateřské a rodičovské dovolené nebo pečující alespoň o jedno dítě do 7 let. U nich se pojistné počítá jen ze skutečného příjmu, i když je nižší než minimální mzda (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.).
Kdo platí doplatek do minima při neplaceném volnu?
Doplatek do minimálního vyměřovacího základu hradí zpravidla zaměstnanec – zaměstnavatel mu ho srazí ze mzdy, byť ho pojišťovně posílá zaměstnavatel. Výjimkou jsou překážky na straně zaměstnavatele (např. prostoj), kdy doplatek hradí zaměstnavatel.