Náhrada mzdy při nemoci 2026 (prvních 14 dní)

Ve zkratce: Pojištěný zaměstnanec při dočasné pracovní neschopnosti dostává v období prvních 14 kalendářních dní od zaměstnavatele náhradu mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku, a to za pracovní dny (směny), které jste kvůli nemoci zameškali. Náhrada náleží od první zameškané směny — karenční doba (3 neplacené dny) byla zrušena. Průměrný hodinový výdělek se nejdřív zredukuje pomocí tří hodinových redukčních hranic platných pro rok 2026: 285,78 Kč, 428,58 Kč a 856,98 Kč. Při trvání nemoci od 15. dne zpravidla navazuje nemocenské od ČSSZ.

Náhrada mzdy při nemoci je peněžité plnění, které zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci v prvních dvou týdnech dočasné pracovní neschopnosti místo mzdy. Řídí se zákoníkem práce a podmínkami účasti na nemocenském pojištění; redukce hodinového výdělku navazuje na denní hranice nemocenského. Tento průvodce vysvětluje, kolik náhrada mzdy v roce 2026 dělá, jak přesně se počítá z redukovaného průměrného hodinového výdělku, jaké platí redukční hranice a kdy náhrada náleží a kdy ne. Najdete zde aktuální tabulku hranic, krok za krokem postup výpočtu a modelové příklady s čísly.

Kolik je náhrada mzdy při nemoci v roce 2026?

Náhrada mzdy za prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti činí 60 % průměrného hodinového výdělku po redukci. Vyplácí se za zameškané pracovní směny, nikoli za kalendářní dny. Pro rok 2026 platí tyto hodinové redukční hranice:

Zdroj: § 192 zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce); hodinové redukční hranice odvozené z denních redukčních hranic nemocenského pojištění 1 633 / 2 449 / 4 897 Kč dle sdělení MPSV č. 397/2025 Sb. (§ 22 zákona č. 187/2006 Sb.) koeficientem 0,175 a zaokrouhlené na haléře nahoru.

Hodinové redukční hranice nevznikají samostatně — odvozují se z denních redukčních hranic nemocenského pojištění (1 633 Kč / 2 449 Kč / 4 897 Kč pro rok 2026, vyhlášených sdělením MPSV č. 397/2025 Sb.) jejich vynásobením zákonným koeficientem 0,175 (zákonný přepočtový koeficient pro hodinové hranice) a zaokrouhlením na haléře nahoru:

• 1 633 × 0,175 = 285,775 → 285,78 Kč
• 2 449 × 0,175 = 428,575 → 428,58 Kč
• 4 897 × 0,175 = 856,975 → 856,98 Kč

Hodinové hranice nestanovuje samo sdělení MPSV (to vyhlašuje pouze denní hranice); jsou z denních hranic odvozené uvedeným koeficientem. Oproti roku 2025 jsou hranice pro rok 2026 vyšší, takže při stejném výdělku vyjde náhrada mzdy o něco vyšší. Pro neschopnost vzniklou v roce 2026 se proto loňské hodnoty nepoužijí.

Jak se náhrada mzdy při nemoci počítá? Postup krok za krokem

Výpočet vychází z průměrného hodinového výdělku (zjištěného zpravidla za předchozí kalendářní čtvrtletí) a probíhá ve čtyřech krocích:

1. Zjistěte průměrný hodinový výdělek. Plátce mzdy jej počítá z hrubé mzdy za rozhodné období (předchozí čtvrtletí) podle § 351–356 zákoníku práce.
2. Zredukujte hodinový výdělek pomocí tří pásem. Z části výdělku do 285,78 Kč se započte 90 %, z části nad 285,78 Kč do 428,58 Kč se započte 60 %, z části nad 428,58 Kč do 856,98 Kč se započte 30 % a k části nad 856,98 Kč se nepřihlíží.
3. Vypočtěte náhradu za hodinu. Z takto redukovaného průměrného hodinového výdělku náleží 60 %.
4. Vynásobte počtem zameškaných hodin. Náhradu za hodinu vynásobte počtem hodin zameškaných směn v prvních 14 kalendářních dnech neschopnosti. V níže uvedených příkladech jsou mezivýpočty ponechány bez průběžného zaokrouhlení a měsíční náhrada je zaokrouhlena na celé koruny nahoru (§ 142 odst. 2 ve spojení s § 144 zákoníku práce). Způsob dílčího zaokrouhlení v mzdovém systému může výsledek mírně změnit; uplatněný postup je třeba zachovat konzistentně.

Náhrada mzdy přísluší pouze za pracovní dny (směny), které zaměstnanec kvůli nemoci zameškal, a za svátky, za které by jinak dostal náhradu mzdy nebo se mu plat nekrátí. Za soboty, neděle a jiné dny, kdy zaměstnanec neměl naplánovanou směnu, se náhrada neposkytuje — i když se 14denní lhůta počítá v kalendářních dnech.

Karenční doba je zrušena: náhrada náleží od prvního dne

Dříve platila tzv. karenční doba — náhrada mzdy se neposkytovala za první 3 dny neschopnosti (nejvýše za prvních 24 neodpracovaných hodin). Karenční doba byla zrušena k 1. červenci 2019. Od té doby náleží náhrada mzdy od první zameškané směny, jsou-li splněny podmínky nároku. Pokud zaměstnanec v den vzniku neschopnosti již odpracoval celou směnu, začíná čtrnáctidenní období pro náhradu následujícím kalendářním dnem (§ 192 odst. 1).

Maximální náhrada mzdy při nemoci v roce 2026

Redukce ve třech pásmech znamená, že zákonná náhrada podle § 192 odst. 2 má strop. I velmi vysoký výdělek se po dosažení třetí redukční hranice (856,98 Kč/hod) dál nezohledňuje. Maximální redukovaný průměrný hodinový výdělek pro rok 2026 vychází takto:

Zdroj: vlastní výpočet z hodinových redukčních hranic 2026 dle § 192 zákona č. 262/2006 Sb.

Z maximálního redukovaného výdělku 471,402 Kč náleží 60 %, tedy přibližně 282,84 Kč náhrady za hodinu (nezaokrouhleně 282,8412 Kč). Při 8hodinové směně to je zhruba 2 262,73 Kč za jeden zameškaný pracovní den. Zaměstnavatel však může sjednat nebo vnitřním předpisem stanovit vyšší náhradu až do výše průměrného výdělku (§ 192 odst. 3). Uvedený hodinový strop proto platí pouze pro zákonnou variantu 60 % redukovaného výdělku.

Modelové příklady výpočtu náhrady mzdy 2026

Příklad 1: běžný (podprůměrný) výdělek

Zaměstnanec má průměrný hodinový výdělek 250 Kč (což odpovídá hrubé mzdě zhruba 43 500 Kč měsíčně, tedy mírně pod průměrnou mzdou roku 2026) a kvůli nemoci zamešká 5 osmihodinových směn v prvních 14 dnech:

• Výdělek 250 Kč je celý pod 1. hranicí (285,78 Kč), redukuje se tedy na 90 %: 250 × 0,90 = 225 Kč
• Náhrada za hodinu: 225 × 0,60 = 135 Kč
• Zameškáno 5 směn × 8 hodin = 40 hodin
• Náhrada celkem: 135 × 40 = 5 400 Kč (za 14 dní, za odpracované by dostal hrubou mzdu)

Příklad 2: nadprůměrný výdělek se zápočtem ve dvou pásmech

Zaměstnanec má průměrný hodinový výdělek 400 Kč a zamešká 10 osmihodinových směn:

• 1. pásmo: 285,78 × 0,90 = 257,202 Kč
• 2. pásmo: (400 − 285,78) × 0,60 = 114,22 × 0,60 = 68,532 Kč
• Redukovaný výdělek: 257,202 + 68,532 = 325,734 Kč
• Náhrada za hodinu: 325,734 × 0,60 = 195,4404 Kč (mezivýpočet se nezaokrouhluje)
• Zameškáno 10 × 8 = 80 hodin
• Náhrada celkem: 195,4404 × 80 = 15 635,232 Kč → po měsíčním zaokrouhlení na celé koruny nahoru 15 636 Kč

Příklad 3: vysoký výdělek nad stropem

Zaměstnanec s manažerskou mzdou má průměrný hodinový výdělek 1 000 Kč a zamešká 4 osmihodinové směny:

• Použije se maximální redukovaný výdělek 471,402 Kč (vše nad 856,98 Kč se ignoruje)
• Náhrada za hodinu: 471,402 × 0,60 = 282,8412 Kč (mezivýpočet se nezaokrouhluje)
• Zameškáno 4 × 8 = 32 hodin
• Náhrada celkem: 282,8412 × 32 = 9 050,9184 Kč → po měsíčním zaokrouhlení na celé koruny nahoru 9 051 Kč

Co navazuje po 14 dnech? Přechod na nemocenskou

Náhrada mzdy od zaměstnavatele končí 14. kalendářním dnem dočasné pracovní neschopnosti. Od 15. dne přebírá výplatu stát formou nemocenské, kterou vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) z nemocenského pojištění. Nemocenská se na rozdíl od náhrady mzdy počítá z denního vyměřovacího základu (redukovaného denními redukčními hranicemi 1 633 / 2 449 / 4 897 Kč) a vyplácí se za kalendářní dny — výše se navíc během nemoci stupňuje (60 % do 30. dne, 66 % od 31. do 60. dne, 72 % od 61. dne redukovaného denního vyměřovacího základu).

Princip redukčních hranic je u náhrady mzdy i nemocenské stejný, liší se ale jednotka: u náhrady mzdy se redukuje hodinový výdělek, u nemocenské denní vyměřovací základ. Proto se hodinové hranice (285,78 / 428,58 / 856,98 Kč) odvozují z denních (1 633 / 2 449 / 4 897 Kč) koeficientem 0,175.

Kdy náhrada mzdy při nemoci nenáleží?

Náhrada mzdy nemusí náležet v plné výši nebo vůbec v těchto situacích:

• Chybí nárok na nemocenské pojištění nebo pracovní vztah už netrvá. Podmínky stanoví § 192 odst. 1 zákoníku práce; náhrada nenáleží ani po vyčerpání podpůrčí doby nemocenského.
• Souběh s jinou dávkou. V jednotlivých dnech, kdy náleží nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská nebo dlouhodobé ošetřovné, náhrada mzdy podle § 192 nepřísluší.
• Poloviční nemocenské. Jde-li o případ, v němž zákon o nemocenském pojištění stanoví nemocenské v poloviční výši, musí se o polovinu snížit také náhrada mzdy (§ 192 odst. 4).
• Porušení režimu nemocného. Pokud zaměstnanec poruší povinnost zdržovat se na určeném místě nebo dodržet povolené vycházky, může zaměstnavatel podle závažnosti náhradu mzdy snížit nebo neposkytnout (§ 192 odst. 5). Za totéž porušení ji však nesmí krátit, jestliže zaměstnanci dal výpověď podle § 52 písm. h). Zaměstnavatel smí tyto povinnosti kontrolovat v prvních 14 dnech nemoci.
• Den nástupu neschopnosti, který nebyl pracovní. Připadne-li začátek nemoci na den, kdy zaměstnanec neměl naplánovanou směnu, za tento den náhrada nenáleží (vyplácí se jen za zameškané směny).
• Dohody konané mimo pracovní poměr. U DPP a DPČ náleží náhrada jen tehdy, je-li dohodář účasten nemocenského pojištění a má rozvržené směny, z nichž lze zameškání určit. U DPP je rozhodný příjem v roce 2026 alespoň 12 000 Kč v měsíci; u zaměstnání malého rozsahu alespoň 4 500 Kč. U běžné DPČ se účast posuzuje i podle sjednaného měsíčního příjmu.
• Vyčerpání 14 dní. Po 14. kalendářním dni náhrada mzdy automaticky končí a navazuje nemocenská od OSSZ.

Časté chyby u náhrady mzdy při nemoci

• Počítání náhrady za kalendářní dny. Náhrada mzdy se vyplácí za zameškané směny (pracovní dny), ne za všech 14 kalendářních dní. 14denní lhůta se sice počítá v kalendářních dnech, ale platí se jen zameškané směny.
• Vynechání redukce výdělku. Náhrada není 60 % hrubého výdělku, ale 60 % výdělku po redukci třemi pásmy. Bez redukce vyjde u vyšších mezd příliš vysoká částka.
• Záměna hodinových a denních hranic. Pro náhradu mzdy platí hodinové hranice (285,78 / 428,58 / 856,98 Kč), pro nemocenskou denní (1 633 / 2 449 / 4 897 Kč). Použití nesprávných hranic dává chybný výsledek.
• Použití loňských hranic. Pro neschopnost vzniklou v roce 2026 se použijí hranice 285,78 / 428,58 / 856,98 Kč. Hodnoty platné v roce 2025 jsou nižší a pro nemoc začínající v roce 2026 už neplatí.
• Nejasný postup zaokrouhlování. Právní předpisy stanoví zaokrouhlení hodinových hranic a výplaty; pro dílčí mezivýpočty používejte konzistentní postup mzdového systému. Naše příklady mezivýpočty nezaokrouhlují.
• Domněnka, že platí karenční doba. Karenční doba (3 neplacené dny) byla zrušena už k 1. 7. 2019. Náhrada náleží od první zameškané směny.

Související témata a nástroje

• karenční doba vysvětluje historický pojem u prvních dnů nemoci.
• průměrný výdělek ve slovníku pomáhá pochopit základ pro náhradu mzdy.

Shrnutí: co si o náhradě mzdy při nemoci 2026 odnést

Za prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci od zaměstnavatele náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku, a to za zameškané pracovní směny. Průměrný hodinový výdělek se redukuje třemi hodinovými pásmy podle redukčních hranic platných pro rok 2026: 285,78 Kč (90 %), 428,58 Kč (60 %) a 856,98 Kč (30 %), nad třetí hranicí se k výdělku nepřihlíží. Maximální redukovaný výdělek je 471,402 Kč/hod, z čehož zákonná náhrada činí přibližně 282,84 Kč/hod; zaměstnavatel může podle § 192 odst. 3 sjednat více. Náhrada náleží od první zameškané směny (karenční doba je zrušena); při trvání nemoci od 15. dne zpravidla navazuje nemocenské od ČSSZ.

Časté dotazy k náhradě mzdy při nemoci 2026

Kolik je náhrada mzdy při nemoci v roce 2026?

Náhrada mzdy za prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti činí v zákonné výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku a vyplácí se za zameškané pracovní směny. Výdělek se nejprve redukuje hodinovými hranicemi 285,78 / 428,58 / 856,98 Kč (zápočet 90/60/30 %). Maximální zákonná náhrada vychází přibližně na 282,84 Kč za hodinu, tedy zhruba 2 262,73 Kč za 8hodinovou směnu.

Kolik dní platí náhradu mzdy zaměstnavatel?

Zaměstnavatel platí náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti. Od 15. dne přebírá výplatu stát formou nemocenské vyplácené okresní správou sociálního zabezpečení z nemocenského pojištění.

Platí v roce 2026 karenční doba (první 3 dny bez náhrady)?

Ne. Karenční doba, kdy se za první 3 dny neschopnosti náhrada neposkytovala, byla zrušena k 1. červenci 2019. V roce 2026 náleží náhrada mzdy od první zameškané směny, splňuje-li zaměstnanec podmínky nároku.

Jak se redukuje průměrný hodinový výdělek pro náhradu mzdy?

Z části výdělku do 285,78 Kč se započte 90 %, z části nad 285,78 Kč do 428,58 Kč se započte 60 % a z části nad 428,58 Kč do 856,98 Kč se započte 30 %. K části nad 856,98 Kč se nepřihlíží. Z takto redukovaného výdělku pak náleží 60 % jako náhrada za hodinu.

Daní se náhrada mzdy při nemoci a platí se z ní pojistné?

Zákonná náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je osvobozena od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů a neodvádí se z ní sociální ani zdravotní pojistné. Osvobození od daně platí jen do výše minimálního nároku podle pracovněprávních předpisů; zaměstnavatelem sjednaná nebo stanovená část nad tento nárok se posuzuje odděleně. Jiné druhy náhrad mzdy mohou mít odlišný daňový a pojistný režim.

Dostanu náhradu mzdy i za víkend?

Náhrada mzdy se poskytuje jen za pracovní dny (směny), které jste kvůli nemoci zameškali, a za svátky, za které byste jinak dostali náhradu. Za soboty a neděle, kdy jste neměli naplánovanou směnu, náhrada nenáleží — i když se 14denní lhůta počítá v kalendářních dnech.

Jak souvisí náhrada mzdy s nemocenskou?

Náhrada mzdy pokrývá prvních 14 dní nemoci a platí ji zaměstnavatel z hodinového výdělku. Od 15. dne navazuje nemocenská, kterou platí stát z denního vyměřovacího základu. Princip redukčních hranic je stejný, liší se jen jednotka (hodina vs. den), proto se hodinové hranice odvozují z denních koeficientem 0,175.