Srážky ze mzdy 2026: exekuce, insolvence a pořadí

Ve zkratce: Při srážkách ze mzdy musí bezdětnému dlužníkovi v roce 2026 zůstat nejméně 14 102 Kč. Jde o konečný výsledek po zaokrouhlení výpočtového základu 14 101,50 Kč nahoru. Za vyživované osoby se připočítávají přesné čtvrtiny a až celý součet se zaokrouhlí nahoru. Ze zbytku čisté mzdy do hranice 31 521 Kč lze srazit jednu třetinu u nepřednostní pohledávky nebo dvě třetiny u přednostní pohledávky a v insolvenci; vše nad hranici se sráží bez omezení.

Srážky ze mzdy zahrnují zákonné odvody, srážky v exekuci a oddlužení i srážky na základě dohody. Exekuční příkaz nebo rozhodnutí insolvenčního soudu plátce mzdy zavazuje k příslušnému postupu. Na rozdíl od běžných odvodů ze mzdy (pojistné a daň) jde o vymáhání dluhů. Tento průvodce vysvětluje, kolik vám smí zaměstnavatel strhnout, jak se srážky počítají krok za krokem, jaké je pořadí při více exekucích a čím se liší srážky při insolvenci. Pravidla pro rok 2026 přitom prošla zásadní změnou konstrukce výpočtu, kterou v textu vysvětlujeme.

Co jsou srážky ze mzdy a kdy je zaměstnavatel provádí?

Exekuční srážky upravuje § 276 a následující zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen OSŘ). Tato pravidla se použijí při soudním výkonu rozhodnutí, přiměřeně v exekuci podle exekučního řádu a jako východisko pro výši splátek v oddlužení podle insolvenčního zákona. Dobrovolné a zákonné pracovněprávní srážky upravuje zejména zákoník práce.

Zaměstnavatel (plátce mzdy) provádí srážky povinně a nemá na výběr, jakmile mu je doručeno:

• usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo exekuční příkaz od soudního exekutora,
• usnesení o schválení oddlužení splátkovým kalendářem v insolvenci.

Srážky v exekuci se podle § 277 OSŘ provádějí z čisté mzdy, tedy z částky po odečtení zálohy na daň a pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Do základu pro srážky se přitom kromě mzdy započítávají i další příjmy uvedené v § 299 OSŘ – například odměna z dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, náhrada mzdy, nemocenská, důchod, podpora v nezaměstnanosti nebo rodičovský příspěvek.

Kolik mi může zaměstnavatel strhnout ze mzdy v roce 2026?

Zaměstnavatel vám nesmí strhnout celou výplatu. Zákon chrání část příjmu, které se říká nezabavitelná částka – ta vám musí zůstat vždy. Pro rok 2026 platí tyto hodnoty:

Zdroj: § 278 a § 279 zákona č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád), nařízení vlády o nezabavitelných částkách, hodnoty platné od 1. 1. 2026 (nový model dle nařízení vlády č. 548/2025 Sb.). Strop 10 507 Kč je odvozená hodnota (jedna třetina z hranice 31 521 Kč), nikoli samostatná zákonná částka; platí pouze pro režim jedné třetiny u nepřednostní pohledávky.

Nezabavitelná částka vychází pro rok 2026 z výpočtového základu 14 101,50 Kč na povinného. Vypočítá se jako 85 % ze součtu tří složek: životního minima jednotlivce (4 860 Kč), normativního nájemného (9 430 Kč) a energetického paušálu (2 300 Kč), tedy 85 % z 16 590 Kč. U povinného bez dalších započitatelných osob se tento základ zaokrouhlí nahoru na konečných 14 102 Kč. Na každou započitatelnou vyživovanou osobu se připočítá přesná čtvrtina základní částky; celý součet se pak zaokrouhlí nahoru. Nelze započítat osobu, v jejíž prospěch se právě vymáhá výživné; manžela či partnera lze započítat jen při důchodové podmínce stanovené v § 1 nařízení vlády č. 595/2006 Sb.

Čtvrtina ze 14 101,50 Kč je přesně 3 525,375 Kč. V tabulce a příkladech uvádíme zaokrouhlenou hodnotu 3 525,38 Kč, ale zaokrouhlení na celé koruny nahoru se podle nařízení vlády provádí až u celkové nezabavitelné částky (součtu částky na povinného a všech částek na vyživované osoby), nikoli u jednotlivých složek. Při více vyživovaných osobách proto vždy nejprve sečtěte přesné čtvrtiny (3 525,375 Kč na osobu) a teprve výsledný součet zaokrouhlete nahoru – jinak byste sčítáním předem zaokrouhlených složek mohli dojít k mírně odlišnému výsledku.

Od ledna 2026 došlo k věcné změně konstrukce výpočtu: dřívější „normativní náklady na bydlení“ byly nahrazeny dvojicí normativní nájemné + energetický paušál a změnily se vstupní koeficienty. Výsledkem je, že nezabavitelná částka i hranice plné srážky vzrostly oproti roku 2025 a dlužníkům zůstává z výplaty více. Hranice plné srážky 31 521 Kč odpovídá 1,9násobku zmíněného součtu tří složek (1,9 × 16 590 = 31 521 Kč) podle § 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. Vstupní hodnoty se pro výplaty roku 2026 berou k 1. lednu, takže říjnová změna životního minima tuto hranici v roce 2026 nemění.

Jak se počítají srážky ze mzdy krok za krokem?

Výpočet maximální exekuční srážky má zákonný postup. Nižší srážka může nastat například po dohodě věřitele a dlužníka oznámené exekutorovi (§ 287 OSŘ). Postupuje se v těchto krocích:

1. Zjistěte čistou mzdu. Od hrubé mzdy se odečte záloha na daň, sociální (7,1 %) a zdravotní pojištění (4,5 %). Podrobně viz článek o čisté mzdě.
2. Odečtěte nezabavitelnou částku. Od čisté mzdy odečtěte 14 101,50 Kč na sebe a 3 525,375 Kč na každou vyživovanou osobu. Tyto složky nejprve sečtěte a teprve celkovou nezabavitelnou částku zaokrouhlete na celé koruny nahoru (např. 14 101,50 Kč → 14 102 Kč u dlužníka bez vyživovaných osob).
3. Určete zbytek čisté mzdy. Co zůstane po odečtení nezabavitelné částky, je „zbytek čisté mzdy“.
4. Porovnejte zbytek s hranicí 31 521 Kč. Část zbytku nad 31 521 Kč se srazí celá (bez omezení). S částí do 31 521 Kč se pracuje v třetinovém režimu.
5. Zaokrouhlete zbytek dolů. Část zbytku do hranice se zaokrouhlí dolů na číslo dělitelné třemi a rozdělí na tři stejné třetiny.
6. Sražte správný počet třetin. U nepřednostní pohledávky jednu třetinu, u přednostní pohledávky dvě třetiny (viz dále).

Tento postup vychází z § 279 OSŘ. Třetí třetina zbytku do hranice náleží vždy dlužníkovi. Nad hranicí se zbytek sráží bez omezení. Vlastní výpočet si můžete ověřit v exekuční kalkulačce.

Modelový příklad: čistá mzda 35 000 Kč, jedna nepřednostní exekuce

Vezměme zaměstnance s čistou mzdou 35 000 Kč, bez vyživovaných osob, na kterého je vedena jedna nepřednostní exekuce (např. nezaplacená půjčka).

Modelový výpočet podle § 278 a § 279 zákona č. 99/1963 Sb. a nezabavitelných částek platných pro rok 2026; celková nezabavitelná částka zaokrouhlena na celé koruny nahoru (14 101,50 → 14 102 Kč).

Kdyby šlo o přednostní pohledávku (například dlužné výživné), srazily by se dvě třetiny, tedy 2 × 6 966 = 13 932 Kč, a zaměstnanci by zůstalo 21 068 Kč.

Modelový příklad: čistá mzda 33 000 Kč, kdy se reálně zaokrouhluje dolů

Někdy zbytek čisté mzdy není dělitelný třemi a krok 5 (zaokrouhlení dolů) skutečně sníží základ pro výpočet třetin. Vezměme zaměstnance s čistou mzdou 33 000 Kč, bez vyživovaných osob, s jednou nepřednostní exekucí.

Zbytek 18 898 Kč není dělitelný třemi, proto se zaokrouhlí dolů na 18 897 Kč; rozdíl 1 Kč zůstává dlužníkovi. Výpočet podle § 279 zákona č. 99/1963 Sb.

Modelový příklad: vysoká mzda nad hranicí plné srážky

U zaměstnance s čistou mzdou 50 000 Kč bez vyživovaných osob je zbytek po odečtení nezabavitelné částky 50 000 − 14 102 = 35 898 Kč. To je více než hranice 31 521 Kč, proto:

• část nad hranicí (35 898 − 31 521 = 4 377 Kč) se srazí celá,
• z části do hranice (31 521 Kč) se u nepřednostní pohledávky srazí jedna třetina, tj. 31 521 ÷ 3 = 10 507 Kč,
• celkem se srazí 4 377 + 10 507 = 14 884 Kč (u nepřednostní pohledávky).

Jaký je rozdíl mezi přednostní a nepřednostní pohledávkou?

Klíčový rozdíl spočívá v tom, kolik třetin se z výplaty srazí. Přednostní pohledávky mají silnější postavení – sráží se na ně dvě třetiny zbytku, zatímco na nepřednostní jen jedna.

Zdroj: § 279 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád). Úplný výčet přednostních pohledávek viz uvedené ustanovení.

Přednostní pohledávky definuje § 279 odst. 2 OSŘ. Patří mezi ně zejména pohledávky výživného, náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví, daně a poplatky, pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění a náhrada přeplatků na dávkách. U přednostní pohledávky se sráží dvě třetiny zbytku čisté mzdy do hranice (druhá třetina je rezervovaná právě pro ně), zatímco třetí třetina zůstává dlužníkovi.

Jaké je pořadí srážek, když mám více exekucí najednou?

Pořadí jednotlivých srážek se řídí dnem, kdy bylo zaměstnavateli doručeno nařízení výkonu rozhodnutí (zásada „kdo dřív přijde“). Dříve doručená exekuce má přednost a uspokojuje se z první třetiny dříve než ta pozdější (§ 280 OSŘ).

Výjimkou je druhá třetina, ze které se uspokojují přednostní pohledávky bez ohledu na pořadí doručení. Z druhé třetiny se podle § 280 OSŘ ve znění účinném od roku 2026 hradí nejprve původní výživné (v rámci něj běžné před dlužným), poté úplata za postoupené výživné, postoupené výživné, náhradní výživné a až potom ostatní přednostní pohledávky podle pořadí.

Pozor na pravidlo při čtyřech a více exekucích. Od 1. 10. 2024 platí, že jsou-li na mzdu povinného současně nařízeny nejméně 4 výkony rozhodnutí k vymožení splatných peněžitých pohledávek, provádí plátce mzdy srážky v rozsahu jako u přednostní pohledávky, tedy ze dvou třetin zbytku čisté mzdy – a to i tehdy, jde-li jen o nepřednostní pohledávky. Toto pravidlo zavedla novela zákona č. 252/2024 Sb. (nové odstavce 4 až 7 v § 279 OSŘ). Výjimka podle § 279 odst. 5 OSŘ vyžaduje současně doložené přiznání starobního, invalidního důchodu pro invaliditu 2. nebo 3. stupně či sirotčího důchodu a to, aby jedna třetina zbytku čisté mzdy nedosahovala 1 089 Kč (součet odměny a hotových výdajů insolvenčního správce včetně DPH). Samotné pobírání důchodu nestačí. Více v článku o exekuci na mzdu.

Jak se počítají srážky ze mzdy při insolvenci?

Při oddlužení splátkovým kalendářem (osobním bankrotu) podle zákona č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon) se obvyklá splátka počítá stejným postupem jako u přednostní pohledávky, tedy ze dvou třetin zbytku čisté mzdy do hranice 31 521 Kč. Insolvenční soud může za zákonných podmínek stanovit jinou výši měsíčních splátek (§ 398 insolvenčního zákona). Bezdětnému dlužníkovi i zde po zaokrouhlení zůstává nejméně 14 102 Kč; při vyživovaných osobách se zaokrouhlí až součet výpočtového základu a přesných čtvrtin.

Po schválení oddlužení doručí insolvenční soud zaměstnavateli usnesení a ten začne strhávat zabavitelnou část mzdy. Sražené peníze plynou insolvenčnímu správci, který je rozděluje mezi věřitele. Klíčový rozdíl oproti exekuci: po schválení oddlužení se srážky řídí insolvenčním rozhodnutím, zatímco pro individuální exekuce platí omezení jejich provádění podle insolvenčního zákona. Podrobnosti popisuje samostatný článek o srážkách při insolvenci.

Zdroj: § 279 zákona č. 99/1963 Sb. a § 398 zákona č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon), stav pro rok 2026.

Časté chyby při srážkách ze mzdy

• Srážka z hrubé mzdy místo z čisté. Srážky se vždy počítají z čisté mzdy (po odvodech a dani), nikoli z hrubé. Výpočet z hrubé mzdy vede k neoprávněně vysoké srážce.
• Opomenutí vyživovaných osob. Na každou vyživovanou osobu se zvyšuje nezabavitelná částka o čtvrtinu (3 525,375 Kč). Pokud zaměstnavatel tyto osoby nezohlední, srazí příliš mnoho.
• Zaokrouhlení dílčích složek místo součtu. Na celé koruny nahoru se zaokrouhluje až celková nezabavitelná částka, ne jednotlivé čtvrtiny na vyživované osoby. Předčasné zaokrouhlení každé složky může výsledek mírně zkreslit.
• Záměna přednostní a nepřednostní pohledávky. U nepřednostní pohledávky se sráží jedna třetina, u přednostní dvě. Špatné zařazení mění výši srážky o celou třetinu.
• Ignorování pravidla 4+ exekucí. Od 1. 10. 2024 se při čtyřech a více exekucích sráží dvě třetiny i u nepřednostních pohledávek. Kdo počítá stále s jednou třetinou, sráží málo.
• Použití starých částek. Nezabavitelná částka i hranice plné srážky se od 1. 1. 2026 zvýšily. Výpočet podle hodnot roku 2025 je chybný.
• Srážka z DPP/DPČ bez ohledu na pravidla. I odměna z dohod patří mezi postižitelné příjmy podle § 299 OSŘ a podléhá stejnému režimu ochrany nezabavitelnou částkou.

Shrnutí: co si o srážkách ze mzdy odnést

Při srážkách ze mzdy musí bezdětnému dlužníkovi v roce 2026 zůstat nejméně 14 102 Kč; výpočtová hodnota 14 101,50 Kč se před použitím zaokrouhluje nahoru. U vyživovaných osob se nejprve přičtou přesné čtvrtiny a nahoru se zaokrouhlí až konečný součet. Ze zbytku čisté mzdy se do hranice 31 521 Kč srazí jedna třetina u nepřednostní pohledávky nebo dvě třetiny u přednostní pohledávky a insolvence; vše nad hranici se sráží celé. Pořadí více exekucí určuje den doručení zaměstnavateli; od 1. 10. 2024 se při čtyřech a více exekucích sráží dvě třetiny i u nepřednostních dluhů, pokud se neuplatní úplná dvoupodmínková výjimka § 279 odst. 5 OSŘ. Výpočet si ověřte v exekuční kalkulačce.

Časté dotazy ke srážkám ze mzdy

Kolik mi musí zůstat ze mzdy při exekuci v roce 2026?

Bezdětnému dlužníkovi musí po konečném zaokrouhlení nahoru zůstat nejméně 14 102 Kč. Má-li započitatelné vyživované osoby, přičte se za každou přesná čtvrtina 3 525,375 Kč a teprve celý součet se zaokrouhlí nahoru. Z příjmu nad takto vypočtenou nezabavitelnou částku se pak sráží podle třetinového pravidla.

Jak se počítá jedna třetina při srážce ze mzdy?

Od čisté mzdy se nejprve odečte nezabavitelná částka. Zbytek do hranice 31 521 Kč se zaokrouhlí dolů na číslo dělitelné třemi a rozdělí na tři stejné třetiny. U nepřednostní pohledávky se srazí jedna třetina, u přednostní dvě. Maximální výše jedné třetiny v roce 2026 činí 10 507 Kč (31 521 ÷ 3), protože z části zbytku nad 31 521 Kč se sráží vše bez omezení.

Kolik je nezabavitelná částka na vyživovanou osobu a jak se zaokrouhluje?

Na vyživovanou osobu se připočítává čtvrtina základní částky, tedy přesně 3 525,375 Kč (čtvrtina ze 14 101,50 Kč); běžně se uvádí zaokrouhleně jako 3 525,38 Kč. Zaokrouhlení na celé koruny nahoru se ale provádí až u celkové nezabavitelné částky, tedy u součtu částky na povinného a všech částek na vyživované osoby. Při více osobách proto nejprve sečtěte přesné čtvrtiny a teprve výsledek zaokrouhlete nahoru.

Jaký je rozdíl mezi přednostní a nepřednostní pohledávkou?

U nepřednostní pohledávky (běžné půjčky, faktury, pokuty) se sráží jedna třetina zabavitelného zbytku mzdy. U přednostní pohledávky, mezi které podle § 279 odst. 2 občanského soudního řádu patří zejména výživné, daně, pojistné a náhrada újmy na zdraví, se sráží dvě třetiny. Přednostní pohledávky se navíc uspokojují z druhé třetiny bez ohledu na pořadí doručení.

Jak fungují srážky ze mzdy, když mám víc exekucí najednou?

Pořadí jednotlivých exekucí určuje den, kdy bylo zaměstnavateli doručeno nařízení. Dříve doručená exekuce má přednost při uspokojení z první třetiny. Od 1. 10. 2024 navíc platí, že máte-li současně nařízeny čtyři a více exekucí, sráží se dvě třetiny zbytku mzdy i u nepřednostních pohledávek (nové znění § 279 občanského soudního řádu). Výjimku mohou využít jen příjemci stanovených důchodů, kteří zároveň splní druhou příjmovou podmínku § 279 odst. 5 OSŘ; samotné pobírání důchodu nestačí.

Jsou srážky při insolvenci stejné jako při exekuci?

Při oddlužení splátkovým kalendářem se srážky počítají stejně jako u přednostní pohledávky, tedy ze dvou třetin zbytku čisté mzdy nad nezabavitelnou částkou. Sražené peníze ale neplynou jednotlivým exekutorům, nýbrž insolvenčnímu správci, který je rozdělí mezi věřitele. Po schválení oddlužení se srážky řídí rozhodnutím insolvenčního soudu; individuální exekuce podléhají omezením insolvenčního zákona.

Může mi zaměstnavatel strhnout celou výplatu?

Ne. Zaměstnavatel vám nesmí strhnout konečnou nezabavitelnou částku (u bezdětného dlužníka 14 102 Kč, u dalších osob více). Z příjmu nad ni se sráží jen jedna nebo dvě třetiny do hranice 31 521 Kč; teprve část přesahující tuto hranici se sráží celá.

Dobrovolné a jiné srážky mimo exekuci

Co je dohoda o srážkách ze mzdy?

Dohoda o srážkách ze mzdy je smlouva, kterou zaměstnanec souhlasí s tím, aby mu zaměstnavatel strhával část mzdy na úhradu konkrétního dluhu – například na splátku půjčky, náhradu škody nebo nevrácenou zálohu. Bez takové dohody (nebo jiného zákonného důvodu, jako je exekuce či daňová záloha) nesmí zaměstnavatel ze mzdy nic strhávat. Samotnou dohodu upravuje § 2045 a následující občanského zákoníku, podmínky pro provádění srážek pak § 146 zákoníku práce.

Dohoda ale nesmí obejít ochranu zaměstnance: i u dobrovolné srážky musí bezdětnému dlužníkovi po zaokrouhlení zůstat nejméně 14 102 Kč. Při započitatelných vyživovaných osobách se přidávají přesné čtvrtiny a zaokrouhluje se až celý součet. Souhlas se srážkou není totéž jako vzdání se této ochrany.

Chrání nezabavitelná částka i dobrovolné srážky se souhlasem zaměstnance?

Ano. Nezabavitelná částka chrání zaměstnance i u srážek, se kterými sám souhlasil na základě dohody o srážkách ze mzdy. Bezdětnému zaměstnanci musí po zaokrouhlení zůstat 14 102 Kč; má-li započitatelné vyživované osoby, konečný chráněný součet se určí z výpočtového základu a přesných čtvrtin. Srazit lze jen ze zabavitelného zbytku mzdy – stejně jako u exekuce.

Dohoda navíc nesmí jít nad zákonné meze: rozsah srážky omezuje § 148 zákoníku práce odkazem na pravidla občanského soudního řádu a samotný souhlas neumožňuje strhnout celou výplatu. Aktuální § 2045 občanského zákoníku nestanoví samostatný limit poloviny mzdy. Jak se zbytek mzdy a třetiny počítají, ukazuje nezabavitelná částka.

Jaké srážky ze mzdy může zaměstnavatel provést bez souhlasu zaměstnance?

Bez souhlasu zaměstnance smí zaměstnavatel srazit jen to, co výslovně dovoluje zákon. Jako takzvané základní srážky se přednostně odečítají záloha na daň z příjmů a pojistné na sociální (7,1 %) a zdravotní pojištění (4,5 %). Dále sem patří zúčtovatelná záloha na mzdu, kterou zaměstnanec dostal a má vrátit (například nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady), náhrada mzdy za dovolenou, na kterou zaměstnanci nevzniklo právo, a náhrada příjmu za nemoc či karanténu, na kterou nárok nevznikl. Tento okruh srážek bez dohody vymezuje § 147 zákoníku práce. Bez souhlasu se provádějí i srážky nařízené exekucí, výkonem rozhodnutí nebo insolvenčním soudem.

Všechno ostatní – typicky úhrada škody, manka nebo soukromého dluhu vůči zaměstnavateli – už bez dohody se zaměstnancem srazit nelze. Pozor na rozsah ochrany: nezabavitelná částka (v roce 2026 u bezdětného povinného po zaokrouhlení nejméně 14 102 Kč) chrání zaměstnance až u srážek prováděných z čisté mzdy podle občanského soudního řádu, tedy zejména u exekuce a výkonu rozhodnutí. Na zálohu na daň a na pojistné se naopak nevztahuje – ty se odečítají už při výpočtu čisté mzdy, a žádná chráněná částka se z nich tedy „nehlídá“.

Může zaměstnavatel strhnout z výplaty přeplatek nebo neoprávněně vyplacenou mzdu?

Ne automaticky. Bez dohody se zaměstnancem smí zaměstnavatel podle § 147 odst. 1 zákoníku práce srazit jen taxativně vyjmenované položky – zejména zálohu na mzdu, plat či odměnu, kterou musí zaměstnanec vrátit, protože nevznikl nárok na plnění, nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, náhradu za dovolenou bez nároku a náhradu příjmu za nemoc nebo karanténu bez nároku. Pokud vám tedy zaměstnavatel vyplatil zálohu na mzdu, na kterou nevznikl nárok, nebo proplatil dovolenou, na kterou jste neměli nárok, může si rozdíl strhnout jednostranně. Klasický přeplatek vzniklý chybou mzdové účtárny ani omylem vyplacená vyšší mzda ale do tohoto výčtu nepatří, a nelze je proto srazit bez dohody.

Neprávem vyplacené částky řeší zvlášť § 331 zákoníku práce: jejich vrácení může zaměstnavatel požadovat jen tehdy, jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to ve lhůtě do 3 let od jejich výplaty. Tato podmínka „věděl nebo musel vědět" je zásadní – pokud zaměstnanec přeplatek v dobré víře přijal a spotřeboval a nemusel chybu rozpoznat, povinnost vrátit nevzniká. V pracovněprávním vztahu má přitom § 331 zákoníku práce přednost před obecnou úpravou bezdůvodného obohacení v § 2991 a násl. občanského zákoníku, která se použije jen podpůrně.

I když nárok na vrácení existuje, strhnout přeplatek z výplaty bez dohody nelze. Srážku k úhradě takové pohledávky lze provést pouze na základě dohody o srážkách ze mzdy (§ 146 a § 147 odst. 3 zákoníku práce); jinak musí zaměstnavatel zaměstnance vyzvat k dobrovolnému vrácení, případně nárok vymáhat soudně. I při dohodnuté srážce navíc musí zaměstnanci zůstat nezabavitelná částka a srážka nesmí přesáhnout zákonný rozsah.

Lze ze mzdy strhnout manko nebo škodu způsobenou zaměstnancem?

Manko ani náhradu škody nelze ze mzdy strhnout jednostranně. Srážky k úhradě náhrady škody jsou podle § 147 odst. 3 zákoníku práce možné výhradně na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Bez takové dohody (nebo bez exekučního titulu) si zaměstnavatel nesmí na škodu ani na schodek na svěřených hodnotách (manko) sáhnout do výplaty – musí zaměstnance vyzvat k úhradě, případně nárok uplatnit u soudu. Povinnost zaměstnance k náhradě škody se přitom řídí § 250 a násl. zákoníku práce.

Výše náhrady je u běžné škody limitována: jde-li o škodu způsobenou z nedbalosti, nahradí zaměstnanec podle § 257 odst. 2 zákoníku práce nejvýše 4,5násobek svého průměrného měsíčního výdělku. Tento strop však neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek; u úmyslné škody navíc může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku. Limit 4,5násobku se rovněž nevztahuje na odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách (manko podle § 252 a násl., uzavírá-li se dohoda o odpovědnosti) ani na ztrátu svěřených věcí (§ 255 a násl.) – tam se hradí schodek či ztráta v plné výši.

I když existuje platná dohoda o srážkách, je srážka chráněna stejnými limity jako u exekuce: zaměstnanci musí vždy zůstat nezabavitelná částka a srazit lze jen ze zabavitelné části mzdy. Posouzení, zda škoda či manko vůbec vznikly, v jaké výši a v jaké míře zavinění, je často sporné a může záviset na dokazování i soudním výkladu.