Ve zkratce: Za práci v noci náleží zaměstnanci odměňovanému mzdou (soukromý sektor) v roce 2026 příplatek nejméně 10 % průměrného výdělku za každou hodinu odpracovanou v noční době, tj. mezi 22. a 6. hodinou. Příplatek se počítá z průměrného hodinového výdělku, nikoli z minimální nebo základní mzdy, a jde o zákonné minimum – kolektivní smlouvou nebo dohodou lze sjednat jen částku vyšší (případně jinou minimální výši a jiný způsob určení).
Příplatek za noční práci upravuje § 116 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a navazuje na definici noční doby v § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku práce. Tento návod vychází ze znění zákona platného pro rok 2026 a z výkladové příručky MPSV.
Kolik činí příplatek za noční práci v roce 2026?
Příplatek za noční práci činí podle § 116 zákoníku práce nejméně 10 % průměrného výdělku za každou hodinu práce v noční době. Rozhodující je průměrný (hodinový) výdělek zaměstnance, který se zjišťuje z předchozího kalendářního čtvrtletí podle § 351 a násl. zákoníku práce – nikoli aktuální hrubá mzda za daný měsíc.
Zákon zároveň výslovně umožňuje sjednat jinou minimální výši a jiný způsob určení příplatku. To znamená, že v kolektivní smlouvě nebo v individuální dohodě se zaměstnavatel a zaměstnanec mohou domluvit i na příplatku stanoveném pevnou částkou v korunách za hodinu, případně na vyšším procentu. Sjednaný příplatek však nesmí být nulový ani jen symbolický a v praxi nesmí vést k obcházení minimální a zaručené mzdy – odměna za odpracovanou dobu musí ve výsledku dosáhnout alespoň zákonných minim.
| Parametr | Hodnota pro rok 2026 | Právní základ |
|---|---|---|
| Minimální výše příplatku | nejméně 10 % průměrného výdělku za hodinu | § 116 zákoníku práce |
| Základ výpočtu | průměrný hodinový výdělek | § 351 a násl. zákoníku práce |
| Noční doba | doba mezi 22. a 6. hodinou | § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku práce |
| Možnost sjednat jinak | ano (jiná minimální výše a způsob určení; nesmí být nulová ani symbolická) | § 116 zákoníku práce |
Zdroj: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění platném pro rok 2026; výkladová příručka MPSV (ppropo.mpsv.cz). Hodnoty platí pro zaměstnance odměňované mzdou v podnikatelské sféře.
Co se rozumí noční prací a noční dobou?
Noční doba je podle § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku práce doba mezi 22. a 6. hodinou. Noční prací je každá práce konaná v tomto časovém rozmezí, a to bez ohledu na její délku – nárok na příplatek vzniká i tehdy, odpracuje-li zaměstnanec v noční době jen několik minut, vždy ale jen za skutečně odpracované hodiny (resp. jejich části) spadající do rozmezí 22:00–6:00.
Od pojmu „noční práce“ je třeba odlišit pojem zaměstnanec pracující v noci. Podle § 78 odst. 1 písm. k) zákoníku práce jde o zaměstnance, který během noční doby odpracuje nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích, a to v průměru alespoň jednou týdně v období uvedeném v § 94 odst. 1 (vyrovnávací období nejdéle 26 týdnů). Toto rozlišení nemá vliv na nárok na příplatek (ten náleží za každou hodinu noční práce všem), ale rozhoduje o dalších povinnostech zaměstnavatele – například o pracovnělékařských prohlídkách a o omezení délky směny (viz dále).
Jak se příplatek za noční práci vypočítá?
Příplatek se počítá jako procento z průměrného hodinového výdělku vynásobené počtem hodin odpracovaných v noční době. Postup je následující:
- Zjistěte průměrný hodinový výdělek – ten se stanoví z hrubé mzdy zúčtované v rozhodném období (zpravidla předchozí kalendářní čtvrtletí) děleno odpracovanými hodinami, dle § 351 a násl. zákoníku práce.
- Spočítejte počet hodin v noční době – tedy hodin (a jejich částí) skutečně odpracovaných v rozmezí 22:00–6:00.
- Vynásobte průměrný hodinový výdělek sazbou příplatku (nejméně 10 %, případně vyšší sjednanou sazbou).
- Výsledek vynásobte počtem nočních hodin – tím získáte celkový příplatek za měsíc.
Modelový příklad: noční směna
Zaměstnanec s průměrným hodinovým výdělkem 200 Kč odpracuje v jednom měsíci 48 hodin v noční době (např. ve směnném provozu). Příplatek za noční práci při zákonném minimu 10 % činí:
- příplatek za 1 hodinu: 200 Kč × 10 % = 20 Kč/hod
- příplatek za měsíc: 20 Kč × 48 hodin = 960 Kč
Tento příplatek se připočítává navíc k dosažené mzdě za odpracovanou dobu.
Modelový příklad: souběh nočního příplatku a přesčasu
Příplatky z různých titulů se při souběhu sčítají. Pokud zaměstnanec odpracuje přesčas v noci, náleží mu příplatek za přesčas (nejméně 25 % dle § 114) i příplatek za noční práci (nejméně 10 % dle § 116). Při průměrném hodinovém výdělku 200 Kč to za jednu takovou hodinu znamená:
- příplatek za přesčas: 200 Kč × 25 % = 50 Kč
- příplatek za noční práci: 200 Kč × 10 % = 20 Kč
- příplatky celkem: 70 Kč/hod (navíc k dosažené mzdě, resp. k mzdě za přesčas)
Stejně se sčítá noční příplatek i s příplatkem za práci v sobotu a v neděli (nejméně 10 % dle § 118), pokud noční směna připadne na víkend. Při průměrném hodinovém výdělku 200 Kč jde o 10 % za noc + 10 % za víkend, tedy 20 Kč + 20 Kč = 40 Kč/hod příplatků navíc. Podrobný přehled všech zákonných příplatků a pravidel jejich kumulace najdete v článku příplatky ke mzdě.
Příplatek za noční práci ve veřejné sféře (plat)
U zaměstnanců odměňovaných platem (veřejná správa, příspěvkové organizace, školství apod.) upravuje příplatek za noční práci § 125 zákoníku práce. Výše je zde stanovena pevně jako 20 % průměrného hodinového výdělku za každou hodinu noční práce. Na rozdíl od soukromé sféry zde nelze sjednat nižší ani jinak určenou částku – jde o pevnou zákonnou sazbu.
| Sektor | Sazba příplatku za noční práci | Právní základ |
|---|---|---|
| Mzda (soukromá sféra) | nejméně 10 % průměrného výdělku (lze sjednat jinak) | § 116 zákoníku práce |
| Plat (veřejná sféra) | 20 % průměrného hodinového výdělku (pevně) | § 125 zákoníku práce |
Zdroj: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění platném pro rok 2026.
Jaké další povinnosti souvisejí s noční prací?
S noční prací – a zejména se zaměstnancem pracujícím v noci ve smyslu § 78 odst. 1 písm. k) – jsou spojeny i další povinnosti zaměstnavatele podle § 94 zákoníku práce:
- Délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích; není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích.
- Pracovnělékařská prohlídka – zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb před zařazením na noční práci a dále pravidelně podle potřeby, podle § 94 odst. 2 nejméně však jednou ročně; úhradu nelze požadovat po zaměstnanci. Prováděcí vyhláška č. 79/2013 Sb. přitom u periodických prohlídek stanovuje delší interval (zpravidla jednou za 2 roky), proto je vhodné konkrétní periodicitu ověřit s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
- Zajištění podmínek pro práci v noci (přiměřené sociální zázemí, možnost občerstvení, prostředky první pomoci a možnost přivolání pomoci).
Tyto povinnosti se vztahují na zaměstnance pracujícího v noci, tedy na toho, kdo v noční době odpracuje nejméně 3 hodiny své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně.
Časté chyby při výpočtu příplatku za noční práci
- Záměna základu výpočtu. Příplatek se počítá z průměrného výdělku, nikoli z aktuální hrubé mzdy, ze základní mzdy ani z minimální mzdy. To je častý omyl při ručních výpočtech.
- Počítání příplatku za celou směnu. Příplatek náleží jen za hodiny skutečně odpracované v rozmezí 22:00–6:00, nikoli za celou směnu, která do noci jen zasahuje.
- Opomenutí souběhu příplatků. Při přesčasu v noci nebo o víkendu v noci je třeba sečíst všechny příplatky, na které vzniká nárok (přesčas + noc, příp. + víkend).
- Záměna sazby mzda vs. plat. V soukromé sféře je minimum 10 %, ve veřejné sféře pevných 20 %. Sazby nelze zaměňovat.
- Sjednání nižší než minimální celkové odměny. I při „jiné“ sjednané výši příplatku nesmí být příplatek nulový ani symbolický a celková odměna musí respektovat minimální a zaručenou mzdu.
Shrnutí
Za práci v noční době (mezi 22. a 6. hodinou) náleží v roce 2026 zaměstnanci odměňovanému mzdou příplatek nejméně 10 % průměrného výdělku za každou odpracovanou hodinu (§ 116 zákoníku práce); ve veřejné sféře jde o pevných 20 % (§ 125). Příplatek se počítá z průměrného hodinového výdělku a při souběhu s přesčasem či víkendovou prací se jednotlivé příplatky sčítají. U zaměstnanců pravidelně pracujících v noci platí navíc limity délky směny a povinnost pracovnělékařských prohlídek dle § 94.
Často kladené otázky
Kolik je příplatek za noční práci v roce 2026?
V soukromé sféře (mzda) činí příplatek za noční práci nejméně 10 % průměrného výdělku za každou hodinu odpracovanou mezi 22. a 6. hodinou (§ 116 zákoníku práce). Lze sjednat i vyšší nebo jinak určenou částku. Ve veřejné sféře (plat) je sazba pevných 20 % průměrného hodinového výdělku (§ 125).
Z čeho se počítá příplatek za noční práci?
Příplatek se počítá z průměrného hodinového výdělku zjištěného zpravidla z předchozího kalendářního čtvrtletí (§ 351 a násl. zákoníku práce), nikoli z aktuální měsíční hrubé mzdy ani z minimální mzdy.
Kdy je práce považována za noční?
Noční doba je podle § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku práce doba mezi 22. a 6. hodinou. Příplatek náleží za každou hodinu (a její část) skutečně odpracovanou v tomto rozmezí, bez ohledu na celkovou délku směny.
Sčítá se příplatek za noční práci s příplatkem za přesčas?
Ano. Příplatky z různých titulů se při souběhu sčítají. Přesčas odpracovaný v noci tak znamená příplatek za přesčas (nejméně 25 % dle § 114) i příplatek za noční práci (nejméně 10 % dle § 116) dohromady.
Může zaměstnavatel sjednat nižší příplatek než 10 %?
V soukromé sféře umožňuje § 116 sjednat jinou minimální výši a jiný způsob určení příplatku (například pevnou částkou v korunách za hodinu). Příplatek ale nesmí být nulový ani symbolický a celková odměna musí respektovat minimální a zaručenou mzdu. Ve veřejné sféře je sazba 20 % pevná a nelze ji snížit.
Kdo je „zaměstnanec pracující v noci“?
Podle § 78 odst. 1 písm. k) zákoníku práce je to zaměstnanec, který během noční doby odpracuje nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích, a to v průměru alespoň jednou týdně v období uvedeném v § 94 odst. 1. Pro takového zaměstnance platí navíc omezení délky směny a povinné pracovnělékařské prohlídky (§ 94).