Ve zkratce: Výpovědní doba činí v roce 2026 nejméně 2 měsíce a musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance (§ 51 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce). Zásadní změna platí od 1. června 2025: výpovědní doba nově začíná běžet dnem, kdy byla výpověď doručena druhé straně, nikoli až prvním dnem následujícího měsíce. Končí dnem, který se číslem shoduje se dnem doručení – výpověď doručená 10. března tak při dvouměsíční době skončí 10. května. Jen u tří výpovědních důvodů na straně zaměstnavatele [§ 52 písm. f) až h)] se výpovědní doba zkracuje na 1 měsíc.
Jak dlouhá je výpovědní doba v roce 2026?
Základní délka výpovědní doby je nejméně 2 měsíce a je shodná pro obě strany pracovního poměru (§ 51 odst. 1 zákoníku práce). Zaměstnavatel ani zaměstnanec nemohou jednostranně uložit druhé straně delší dobu, než platí pro něj samotného.
Zákon připouští dvě odchylky od základního pravidla:
| Situace | Délka výpovědní doby | Právní základ |
|---|---|---|
| Standardní výpověď (zaměstnanec i zaměstnavatel) | nejméně 2 měsíce | § 51 odst. 1 ZP |
| Výpověď zaměstnavatele dle § 52 písm. f), g) nebo h) | nejméně 1 měsíc | § 51 odst. 1 ZP (po flexinovele) |
| Delší doba sjednaná smlouvou | možné (stejná pro obě strany) | § 51 odst. 1 ZP |
Zdroj: § 51 a § 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 120/2025 Sb. (flexinovela), platném pro rok 2026.
Výpovědní dobu lze smluvně prodloužit – například pracovní smlouva nebo kolektivní smlouva může sjednat 3 měsíce. I prodloužená doba ale musí být stejná pro obě strany. Zkrátit dobu pod zákonné minimum (2 měsíce, resp. 1 měsíc u vybraných důvodů) nelze.
Zvláštní režim platí jen pro výpověď zaměstnance při přechodu práv a povinností (§ 51a zákoníku práce). Nesouhlasí-li zaměstnanec s přechodem k novému zaměstnavateli, může z tohoto důvodu dát výpověď a pracovní poměr skončí nejpozději dnem předcházejícím dni účinnosti přechodu – nejde tedy o standardní délku výpovědní doby, ale o speciální zkrácený postup. Pokud zaměstnavatel zaměstnance o přechodu včas neinformoval, posouvají se navíc lhůty ve prospěch zaměstnance.
Kdy začíná výpovědní doba běžet?
Toto je nejčastější dotaz a zároveň místo, kde flexinovela zákoníku práce přinesla od 1. června 2025 největší změnu.
Nově (od 1. 6. 2025): Výpovědní doba začíná běžet dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (§ 51 odst. 2 zákoníku práce). Den doručení je tedy zároveň prvním dnem výpovědní doby.
Dříve (do 31. 5. 2025): Výpovědní doba začínala až prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končila posledním dnem příslušného měsíce. Toto staré pravidlo se dnes uplatní jen na výpovědi doručené do 31. května 2025 (viz přechodná ustanovení níže) nebo pokud si je strany výslovně sjednají.
Praktický dopad je velký: za starého režimu skončil pracovní poměr u výpovědi z 2. března vždy 31. května (dva celé měsíce duben a květen plus „zbytek“ března). Po flexinovele skončí stejná výpověď už 2. května. Zaměstnanec, který výpověď podá hned po začátku měsíce, si tak prakticky zkrátí dobu do odchodu.
Pravidlo počítání: Výpovědní doba začíná dnem doručení a končí dnem, který se s tímto dnem číslem shoduje v posledním měsíci doby. Není-li takový den v posledním měsíci (např. 31. den v měsíci, který má 30 dnů), připadne konec výpovědní doby na poslední den měsíce (§ 51 odst. 2 zákoníku práce).
Modelový příklad: výpověď uprostřed měsíce
Zaměstnanec doručí zaměstnavateli výpověď 15. července 2026. Standardní dvouměsíční doba:
- začátek běhu: 15. července 2026 (den doručení),
- konec a poslední den pracovního poměru: 15. září 2026.
Modelový příklad: chybějící den v měsíci
Zaměstnavatel doručí výpověď 31. prosince 2025. Dvouměsíční doba by měla skončit „31. února“, takový den ale neexistuje:
- konec výpovědní doby připadne na poslední den února, tj. 28. února 2026 (rok 2026 není přestupný; v přestupném roce by to bylo 29. února).
Modelový příklad: výpověď na začátku měsíce
Zaměstnankyně doručí výpověď 1. dubna 2026:
- konec výpovědní doby: 1. června 2026.
- Pod starým režimem by stejná výpověď skončila až 30. června – nová úprava ji tedy zkracuje téměř o měsíc.
Co znamená zkrácení výpovědní doby na 1 měsíc?
Od flexinovely platí kratší, jednoměsíční výpovědní doba u tří výpovědních důvodů na straně zaměstnavatele podle § 52 zákoníku práce:
| Důvod (§ 52) | Čeho se týká | Výpovědní doba |
|---|---|---|
| písm. f) | zaměstnanec nesplňuje předpoklady pro výkon práce nebo (bez zavinění zaměstnavatele) požadavky pro řádný výkon práce | 1 měsíc |
| písm. g) | důvody, pro které lze okamžitě zrušit poměr, nebo závažné/soustavné méně závažné porušení povinností | 1 měsíc |
| písm. h) | porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (vycházky) zvlášť hrubým způsobem | 1 měsíc |
Zdroj: § 51 odst. 1 a § 52 písm. f) až h) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 120/2025 Sb.
U těchto důvodů se výpovědní doba nemusí shodovat s dobou platnou pro zaměstnance – jde o zákonnou výjimku z pravidla stejné délky. U všech ostatních výpovědních důvodů [§ 52 písm. a) až e), tj. organizační důvody a zdravotní nezpůsobilost] zůstává standardní dvouměsíční doba.
Kdy výpovědní doba neběží? Ochranná doba
V tzv. ochranné době zaměstnavatel zpravidla nesmí dát zaměstnanci výpověď (§ 53 zákoníku práce). Ochranná doba zahrnuje zejména:
- dočasnou pracovní neschopnost (nemoc) a nařízenou karanténu,
- těhotenství, mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou,
- dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce,
- výkon vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení,
- dobu, kdy zaměstnanec poskytuje dlouhodobou péči nebo ošetřuje člena domácnosti (dlouhodobé ošetřovné, ošetřovné).
Tento zákaz se vztahuje jen na výpověď ze strany zaměstnavatele. Zaměstnanec může dát výpověď i v ochranné době; ochrana je tu kvůli němu, ne proti němu.
Důležité je pravidlo o prodloužení pracovního poměru (§ 53 odst. 2 zákoníku práce): byla-li výpověď dána ještě před začátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby – ledaže zaměstnanec sdělí, že na prodloužení netrvá. Onemocní-li tedy zaměstnanec během výpovědní doby, výpovědní doba se po dobu nemoci fakticky „staví“ a poměr se o ni prodlouží.
Jak musí výpověď vypadat, aby výpovědní doba začala běžet?
Aby výpovědní doba vůbec naběhla, musí být výpověď platná a doručená. Klíčové náležitosti podle § 50 zákoníku práce:
- Písemná forma. Výpověď musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží (je neplatná).
- Doručení druhé straně. Výpovědní doba běží ode dne, kdy je výpověď doručena. U doručení zaměstnanci platí přísnější pravidla (osobní předání na pracovišti, případně náhradní doručení).
- Výpovědní důvod – jen u zaměstnavatele. Zaměstnavatel může dát výpověď pouze z důvodů taxativně uvedených v § 52 a důvod musí ve výpovědi skutkově vymezit. Zaměstnanec naopak může dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu.
- Nelze ji jednostranně odvolat. Výpověď lze vzít zpět jen se souhlasem druhé strany, a to opět písemně.
Podrobně rozebíráme samotný úkon i vzory v článku výpověď z pracovního poměru. Pozor také na rozdíl oproti zkušební době: během ní lze pracovní poměr zrušit okamžitě a bez výpovědní doby – více v článku zkušební doba.
Co platí pro výpovědi dané před 1. červnem 2025?
Pravidlo, kdy výpovědní doba začíná běžet, se řídí dobou doručení výpovědi, ne dobou skončení poměru:
- Výpověď doručená do 31. 5. 2025 → běh a délka výpovědní doby se posuzují podle dřívější úpravy (start prvním dnem následujícího měsíce). Tyto poměry už jsou ale dnes prakticky skončené.
- Výpověď doručená od 1. 6. 2025 → platí nová úprava (start dnem doručení).
Strany se navíc mohou v pracovní nebo kolektivní smlouvě dohodnout, že výpovědní doba i nadále začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení a končí posledním dnem příslušného měsíce. Takové ujednání má přednost a může zachovat „starý“ způsob počítání i pro rok 2026.
Výpovědní doba vs. výpovědní lhůta – je v tom rozdíl?
V praxi se běžně používá pojem „výpovědní lhůta“, zákoník práce ale zná pouze pojem výpovědní doba. Jde o totéž – časový úsek mezi doručením výpovědi a skončením pracovního poměru, během kterého zaměstnanec dál pracuje a pobírá mzdu. Výraz „výpovědní lhůta 2026“ tedy hledejte pod pojmem výpovědní doba.
Výpovědní doba je jen jeden ze způsobů skončení pracovního poměru. Poměr lze ukončit i dohodou (bez výpovědní doby), okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo uplynutím doby u poměru na dobu určitou. Přehled všech variant najdete v článku skončení pracovního poměru.
Časté chyby kolem výpovědní doby
- Domněnka, že doba začíná až od 1. dne dalšího měsíce. Od 1. 6. 2025 běží ode dne doručení. Staré pravidlo platí jen u výpovědí doručených dříve nebo při výslovné dohodě.
- Záměna podání a doručení. Rozhodující je den doručení druhé straně, ne den, kdy výpověď podepíšete nebo odešlete poštou.
- Ústní výpověď. Výpověď bez písemné formy je neplatná a výpovědní doba vůbec nezačne běžet (§ 50 zákoníku práce).
- Spoléhání na to, že nemoc poměr ukončí v termínu. Onemocní-li zaměstnanec, ochranná doba běh výpovědní doby staví a poměr se prodlouží (§ 53 odst. 2).
- Domněnka, že zaměstnanec musí uvést důvod. Zaměstnanec může dát výpověď bez udání důvodu; povinnost vymezit důvod má jen zaměstnavatel.
- Odvolání výpovědi „jednostranně“. Vzít výpověď zpět lze pouze se souhlasem druhé strany, a to písemně.
Shrnutí
- Výpovědní doba 2026 je nejméně 2 měsíce a stejná pro obě strany (§ 51 odst. 1 zákoníku práce).
- Od 1. 6. 2025 běží ode dne doručení výpovědi a končí dnem, který se s ním číslem shoduje; chybí-li tento den, posledním dnem měsíce.
- U výpovědních důvodů zaměstnavatele dle § 52 písm. f) až h) se doba zkracuje na 1 měsíc.
- V ochranné době (nemoc, těhotenství, mateřská a další) zaměstnavatel zpravidla nesmí dát výpověď a běh doby se může prodloužit (§ 53).
- Výpověď musí být písemná a doručená; zaměstnanec ji může dát bez důvodu, zaměstnavatel jen z důvodů dle § 52.
Často kladené otázky
Jak dlouhá je výpovědní doba v roce 2026?
Výpovědní doba činí v roce 2026 nejméně 2 měsíce a je shodná pro zaměstnance i zaměstnavatele (§ 51 odst. 1 zákoníku práce). Smlouvou ji lze prodloužit (např. na 3 měsíce), vždy ale stejně pro obě strany. Pouze u výpovědi zaměstnavatele z důvodů podle § 52 písm. f) až h) je doba kratší – 1 měsíc.
Odkdy začíná běžet výpovědní doba?
Od 1. června 2025 začíná výpovědní doba běžet dnem, v němž byla výpověď doručena druhé straně (§ 51 odst. 2 zákoníku práce). Den doručení je prvním dnem výpovědní doby. Dříve začínala až prvním dnem následujícího kalendářního měsíce; to dnes platí jen u výpovědí doručených do 31. 5. 2025 nebo při výslovné dohodě stran.
Kdy přesně skončí pracovní poměr při dvouměsíční výpovědní době?
Pracovní poměr skončí dnem, který se číslem shoduje se dnem doručení výpovědi, ve druhém následujícím měsíci. Výpověď doručená 15. července 2026 tak skončí 15. září 2026. Pokud takový den v posledním měsíci není (např. „31. února“), skončí poměr posledním dnem měsíce.
Může být výpovědní doba kratší než 2 měsíce?
Ano, ale jen ve výjimce stanovené zákonem. Jednoměsíční výpovědní doba platí u výpovědi dané zaměstnavatelem z důvodů podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce (nesplnění předpokladů či požadavků, porušení povinností, porušení režimu nemocného). V ostatních případech nelze dobu zkrátit pod 2 měsíce.
Prodlouží se výpovědní doba, když během ní onemocním?
Ano. Nemoc je ochranná doba podle § 53 zákoníku práce. Byla-li výpověď dána před začátkem ochranné doby a měla by uplynout v ní, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává a pracovní poměr skončí až uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení nemoci – ledaže zaměstnanec sdělí, že na prodloužení netrvá.
Musí zaměstnanec ve výpovědi uvést důvod?
Ne. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu (§ 50 odst. 3 zákoníku práce). Povinnost skutkově vymezit výpovědní důvod má pouze zaměstnavatel, který navíc může dát výpověď jen z důvodů taxativně uvedených v § 52.