Ve zkratce: Záloha na daň ze mzdy se v roce 2026 počítá sazbou 15 % ze základu pro výpočet zálohy zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru. Z části základu nad 146 901 Kč měsíčně (trojnásobek průměrné mzdy) se uplatní vyšší sazba 23 %. Od vypočtené zálohy se u zaměstnance, který podepsal prohlášení k dani, odečte měsíční sleva na poplatníka 2 570 Kč a případné daňové zvýhodnění na děti. Zaměstnavatel zálohu strhne ze mzdy a odvede finančnímu úřadu.
Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti je částka, kterou zaměstnavatel jako plátce daně každý měsíc srazí ze mzdy zaměstnance a odvede správci daně. Není to konečná daň: po skončení roku se zálohy sečtou a porovnají se skutečnou daňovou povinností v ročním zúčtování záloh nebo v daňovém přiznání. Tento průvodce vysvětluje, jak se měsíční záloha počítá krok za krokem, jaké sazby a hranice platí v roce 2026, jak ji ovlivní prohlášení k dani a slevy a kdy se místo zálohy uplatní srážková daň.
Co je záloha na daň ze mzdy?
Ve zkratce: Záloha na daň ze závislé činnosti je měsíční platba daně z příjmů, kterou za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Sráží se přímo ze mzdy, řídí se § 38h zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a po skončení roku se vyúčtuje proti skutečné dani.
Zaměstnanec daň z příjmů neplatí jednorázově jednou za rok jako OSVČ. Místo toho ji odvádí průběžně formou měsíčních záloh, které za něj sráží a finančnímu úřadu posílá zaměstnavatel (plátce daně). Tento systém upravuje § 38h zákona o daních z příjmů.
Záloha vychází z příjmu ze závislé činnosti, ale nepočítá se z hrubé mzdy přímo. Základem pro výpočet zálohy je podle § 38h odst. 1 hrubý příjem zaokrouhlený na celé stokoruny nahoru (u nízkých částek do 100 Kč na celé koruny nahoru). Od roku 2021 se už nepoužívá tzv. superhrubá mzda – základem je samotný hrubý příjem, nikoli hrubá mzda navýšená o pojistné placené zaměstnavatelem.
Důležité je rozlišit zálohu a konečnou daň:
- Záloha je provizorní měsíční platba. Její výši ovlivňuje, zda zaměstnanec podepsal prohlášení k dani a jaké měsíční slevy uplatňuje.
- Konečná daň se stanoví až po skončení roku z ročního základu daně. Vypořádá se buď v ročním zúčtování u zaměstnavatele, nebo v daňovém přiznání. Tehdy se uplatní i slevy, které měsíčně uplatnit nelze (například sleva na manžela), a nezdanitelné části základu daně.
Záloha tedy není totéž co daň – je to jen průběžná platba na účet budoucí daňové povinnosti.
Jaké jsou sazby zálohy na daň v roce 2026?
Ve zkratce: V roce 2026 platí dvě sazby zálohy na daň: 15 % ze základu do 146 901 Kč měsíčně a 23 % z části základu, která tuto hranici překračuje. Hranice 146 901 Kč odpovídá trojnásobku průměrné mzdy pro rok 2026.
Sazby zálohy na daň upravuje § 38h odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. ve spojení s § 16 (sazba daně). Pro rok 2026 platí progresivní zdanění se dvěma sazbami:
| Část měsíčního základu pro výpočet zálohy | Sazba | Právní podklad |
|---|---|---|
| do 146 901 Kč včetně | 15 % | § 38h odst. 2 |
| nad 146 901 Kč | 23 % | § 38h odst. 2 |
Hranice 146 901 Kč/měsíc je trojnásobek průměrné mzdy pro rok 2026 (průměrná mzda 48 967 Kč). Na rovině ročního základu daně odpovídá 36násobku průměrné mzdy, tedy 1 762 812 Kč ročně.
Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 16 a § 38h, ve znění pro rok 2026; nařízení vlády č. 365/2025 Sb. (všeobecný vyměřovací základ a koeficient pro rok 2026).
Vyšší sazba 23 % se uplatní jen na tu část měsíčního základu, která přesahuje 146 901 Kč – nikoli na celý příjem. Pokud má zaměstnanec měsíční základ například 160 000 Kč, použije se 15 % na prvních 146 901 Kč a 23 % jen na zbývajících 13 099 Kč. Této hranici se v ročním vyúčtování říká „hranice pro vyšší sazbu daně“; dříve fungovala jako solidární zvýšení daně.
Měsíční versus roční progrese
Progresivní hranice 146 901 Kč se u zálohy posuzuje měsíčně. To znamená, že zaměstnanec s nepravidelnými příjmy (například s vysokou roční odměnou v jednom měsíci) může v daném měsíci spadnout do sazby 23 %, i kdyby jeho průměrný měsíční příjem byl nižší. V ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání se pak progrese přepočítá na roční hranici 1 762 812 Kč a případný přeplatek se vrátí.
Jak se počítá měsíční záloha na daň krok za krokem?
Ve zkratce: Měsíční zálohu spočítáte ve čtyřech krocích: ze základu pro výpočet zálohy zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru vypočtete daň sazbou 15 % (resp. 23 % nad hranici), odečtete měsíční slevy na dani a poté daňové zvýhodnění na děti. Výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.
Postup výpočtu zálohy podle § 38h zákona č. 586/1992 Sb.:
- Zjistěte základ pro výpočet zálohy. Vyjděte z úhrnu příjmů ze závislé činnosti za kalendářní měsíc (hrubá mzda včetně odměn a zdanitelných benefitů). Od roku 2021 se základ už nezvyšuje o pojistné zaměstnavatele.
- Zaokrouhlete základ. Základ do 100 Kč zaokrouhlete na celé koruny nahoru, nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru (§ 38h odst. 2).
- Vypočtěte zálohu sazbou daně. Z části základu do 146 901 Kč použijte 15 %, z části nad tuto hranici 23 %.
- Odečtěte měsíční slevy a zvýhodnění. Pokud zaměstnanec podepsal prohlášení k dani, odečtěte měsíční slevy na dani (především slevu na poplatníka 2 570 Kč) a poté měsíční daňové zvýhodnění na vyživované děti. Výsledná záloha (po slevách) se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Pořadí je důležité: nejprve se odečítají slevy na dani podle § 35ba, teprve poté daňové zvýhodnění na děti podle § 35c. Slevy mohou zálohu snížit nejvýše na nulu; daňové zvýhodnění na děti se navíc může změnit v měsíční daňový bonus, který se zaměstnanci vyplatí.
Modelový příklad 1: zaměstnanec s podepsaným prohlášením
Zaměstnanec má hrubou mzdu 45 000 Kč měsíčně a podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani. Děti neuplatňuje.
| Krok | Výpočet | Částka |
|---|---|---|
| Hrubá mzda (základ) | — | 45 000 Kč |
| Zaokrouhlení na stokoruny nahoru | 45 000 → 45 000 | 45 000 Kč |
| Záloha 15 % | 45 000 × 0,15 | 6 750 Kč |
| Sleva na poplatníka | − 2 570 Kč | − 2 570 Kč |
| Záloha na daň po slevě | 6 750 − 2 570 | 4 180 Kč |
Měsíční záloha na daň činí 4 180 Kč. O tuto částku se sníží mzda zaměstnance a zaměstnavatel ji odvede finančnímu úřadu.
Modelový příklad 2: zaměstnanec bez podepsaného prohlášení
Stejná hrubá mzda 45 000 Kč, ale zaměstnanec prohlášení k dani nepodepsal (například proto, že už ho podepsal u jiného zaměstnavatele).
| Krok | Výpočet | Částka |
|---|---|---|
| Hrubá mzda (základ) | — | 45 000 Kč |
| Záloha 15 % | 45 000 × 0,15 | 6 750 Kč |
| Sleva na poplatníka | nelze uplatnit | 0 Kč |
| Záloha na daň | 6 750 − 0 | 6 750 Kč |
Bez podepsaného prohlášení nelze měsíční slevy uplatnit, a záloha je proto o 2 570 Kč vyšší. Slevu na poplatníka ale o tuto mzdu zaměstnanec nepřijde – uplatní ji jednorázově v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání, kde se nevyužité slevy dorovnají.
Modelový příklad 3: nadstandardní mzda se sazbou 23 %
Zaměstnanec s hrubou mzdou 170 000 Kč měsíčně a podepsaným prohlášením, bez dětí.
| Krok | Výpočet | Částka |
|---|---|---|
| Hrubá mzda (základ) | — | 170 000 Kč |
| Část do hranice – záloha 15 % | 146 901 × 0,15 | 22 035,15 Kč |
| Část nad hranici – záloha 23 % | (170 000 − 146 901) × 0,23 | 5 312,77 Kč |
| Záloha před slevou (zaokrouhleno nahoru) | 22 035,15 + 5 312,77 | 27 348 Kč |
| Sleva na poplatníka | − 2 570 Kč | − 2 570 Kč |
| Záloha na daň po slevě | 27 348 − 2 570 | 24 778 Kč |
Vyšší sazba 23 % dopadá jen na 23 099 Kč nad hranicí, nikoli na celou mzdu. Pro orientaci v dalších výpočtech mzdy slouží článek o čisté mzdě a přehled odvodů ze mzdy.
Co je prohlášení poplatníka k dani a jak ovlivňuje zálohu?
Ve zkratce: Prohlášení poplatníka k dani je formulář, kterým zaměstnanec u zaměstnavatele uplatňuje měsíční slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti. Bez podepsaného prohlášení se záloha sráží bez slev, a je proto vyšší. Prohlášení lze za stejné období podepsat jen u jednoho zaměstnavatele.
Prohlášení k dani upravuje § 38k zákona č. 586/1992 Sb. Jeho podpisem zaměstnanec získává nárok, aby zaměstnavatel při výpočtu měsíční zálohy zohlednil:
- slevu na poplatníka 2 570 Kč měsíčně,
- případně slevu na invaliditu nebo slevu pro držitele průkazu ZTP/P,
- měsíční daňové zvýhodnění na vyživované děti (a tedy i případný měsíční daňový bonus).
Klíčová pravidla prohlášení k dani:
- Lze ho podepsat jen u jednoho plátce za stejné období. Kdo má více zaměstnání souběžně, podepíše prohlášení jen u jednoho zaměstnavatele; u ostatních se daň sráží bez měsíčních slev.
- Lze ho učinit i elektronicky. Od roku 2024 zákon umožňuje prohlášení činit i jinou prokazatelnou formou než vlastnoručním podpisem.
- Změnu rozhodných skutečností je třeba nahlásit. Pokud se změní nárok na slevy (například narození dítěte), zaměstnanec to oznámí zaměstnavateli.
Bez podepsaného prohlášení se měsíční slevy neuplatní a záloha je vyšší, jak ukazuje příklad 2 výše. To ale neznamená vyšší daň: nevyužité slevy se dorovnají v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání.
Některé slevy nelze uplatnit měsíčně vůbec – například slevu na manžela/manželku podle § 35bb. Ta se promítne až jednou ročně. Přehled všech slev a podmínek najdete v článku slevy na dani.
Kdy se místo zálohy uplatní srážková daň?
Ve zkratce: Srážková daň (zvláštní sazba 15 %) se v roce 2026 uplatní místo zálohy u dohody o provedení práce do 11 999 Kč měsíčně, pokud zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani. U ostatních příjmů ze závislé činnosti bez podepsaného prohlášení se srážková daň uplatní do limitu 4 500 Kč měsíčně.
Vedle zálohové daně zná zákon i daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 a § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb.). Ta se uplatní u některých nízkých příjmů, pokud zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani:
| Typ příjmu (bez podepsaného prohlášení) | Limit pro srážkovou daň 2026 | Sazba |
|---|---|---|
| Dohoda o provedení práce (DPP) | do 11 999 Kč/měsíc | 15 % |
| Ostatní příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu | do 4 500 Kč/měsíc | 15 % |
Limit u DPP odpovídá hranici „oznámené dohody“ – od částky 12 000 Kč (25 % průměrné mzdy) měsíčně vzniká účast na pojištění. Limit 4 500 Kč u ostatních příjmů odpovídá hranici rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění.
Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., § 6 odst. 4 a § 36; Finanční správa, informace pro zaměstnance a zaměstnavatele 2026.
Rozdíl mezi zálohovou a srážkovou daní:
- Záloha se po skončení roku vyúčtuje a lze ji zahrnout do daňového přiznání.
- Srážková daň je v zásadě konečná, ale zaměstnanec si může příjem dobrovolně zahrnout do daňového přiznání a sraženou daň započíst – často se mu tak vrátí přeplatek, pokud uplatní slevy.
Pokud zaměstnanec na DPP nebo na příjem malého rozsahu prohlášení k dani podepíše, srážková daň se neuplatní a místo ní se sráží záloha s možností uplatnit měsíční slevu na poplatníka.
Kdy vzniká nárok na měsíční daňový bonus?
Ve zkratce: Měsíční daňový bonus vznikne, když je daňové zvýhodnění na děti vyšší než vypočtená záloha snížená o slevy. Vyplatí se, pokud činí alespoň 50 Kč a zaměstnanec měl v daném měsíci příjem aspoň ve výši poloviny minimální mzdy, tedy 11 200 Kč v roce 2026.
Daňové zvýhodnění na děti podle § 35c se od běžných slev liší tím, že se může změnit v daňový bonus a vyplatit zaměstnanci, i když je jeho daň nulová. U měsíční zálohy platí dvě podmínky pro výplatu bonusu (§ 35d):
- Minimální výše bonusu 50 Kč za měsíc.
- Příjem alespoň ve výši poloviny minimální mzdy, tedy v roce 2026 nejméně 11 200 Kč hrubého za měsíc (polovina z 22 400 Kč).
Výše měsíčního daňového zvýhodnění pro rok 2026 zůstává: 1 267 Kč na první dítě, 1 860 Kč na druhé a 2 320 Kč na třetí a každé další dítě. Podrobnosti k podmínkám a doložení najdete v článku daňové zvýhodnění na dítě.
Pro celkový roční nárok na daňový bonus je navíc třeba dosáhnout ročního příjmu ze závislé nebo samostatné činnosti aspoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tedy 134 400 Kč za rok 2026.
Kdy a jak zaměstnavatel zálohu odvádí?
Ve zkratce: Zaměstnavatel sražené zálohy odvádí finančnímu úřadu do 20. dne kalendářního měsíce, v němž vznikla povinnost zálohu srazit (tedy do 20. dne měsíce výplaty mzdy). Po skončení roku podává vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti.
Povinnosti plátce daně upravuje § 38h odst. 10 a navazující ustanovení zákona č. 586/1992 Sb.:
- Sražení zálohy – zaměstnavatel srazí zálohu při výplatě nebo připsání mzdy zaměstnanci.
- Odvod do 20. dne – sražené zálohy odvede svému místně příslušnému finančnímu úřadu nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž vznikla povinnost zálohu srazit (tj. měsíce, ve kterém byla mzda vyplacena).
- Roční vyúčtování – po skončení roku podává vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a na žádost zaměstnance provede roční zúčtování záloh.
Zaměstnanec sám zálohu nikam neodvádí – vše vyřizuje zaměstnavatel jako plátce. Daňové povinnosti OSVČ a fyzických osob mimo závislou činnost řeší samostatně daň z příjmů fyzických osob.
Nejčastější chyby u zálohy na daň
- Nepodepsání prohlášení u žádného zaměstnavatele. Kdo má jen jedno zaměstnání a prohlášení nepodepíše, platí zbytečně vyšší zálohy celý rok. Slevy sice dostane zpět v ročním zúčtování, ale až s ročním zpožděním.
- Podpis prohlášení u dvou zaměstnavatelů zároveň. To zákon nedovoluje. Při souběhu zaměstnání se prohlášení podepíše jen u jednoho plátce.
- Záměna zálohy za konečnou daň. Vyšší měsíční záloha (například kvůli jednorázové odměně zdaněné sazbou 23 %) neznamená trvale vyšší daň – v ročním vyúčtování se progrese přepočítá na roční hranici.
- Aplikace sazby 23 % na celý příjem. Vyšší sazba dopadá jen na část základu nad 146 901 Kč, nikoli na celou mzdu.
- Očekávání měsíční slevy na manžela. Slevu na manžela/manželku nelze uplatnit měsíčně u zálohy; promítne se až v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání.
Shrnutí
Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti je měsíční platba daně, kterou za zaměstnance sráží a odvádí zaměstnavatel. V roce 2026 se počítá sazbou 15 % ze základu do 146 901 Kč měsíčně a 23 % z části nad touto hranicí. Pokud zaměstnanec podepíše prohlášení k dani, odečte se od zálohy měsíční sleva na poplatníka 2 570 Kč a případné daňové zvýhodnění na děti, které se může změnit v daňový bonus. U nízkých příjmů bez podepsaného prohlášení (DPP do 11 999 Kč, ostatní do 4 500 Kč) se místo zálohy uplatní srážková daň 15 %. Zálohy nejsou konečná daň – po skončení roku se vyúčtují v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání.
Často kladené otázky
Z čeho se počítá záloha na daň – z hrubé, nebo superhrubé mzdy?
Záloha na daň se od roku 2021 počítá ze samotného hrubého příjmu, nikoli ze superhrubé mzdy. Základ pro výpočet zálohy se už nenavyšuje o pojistné placené zaměstnavatelem. Hrubý příjem se jen zaokrouhlí na celé stokoruny nahoru a vynásobí sazbou daně 15 %, resp. 23 % nad hranici 146 901 Kč měsíčně (§ 38h zákona č. 586/1992 Sb.).
Proč mám vyšší zálohu, když jsem nepodepsal prohlášení k dani?
Bez podepsaného prohlášení k dani nemůže zaměstnavatel uplatnit měsíční slevu na poplatníka 2 570 Kč ani daňové zvýhodnění na děti. Záloha je proto o tyto částky vyšší. O slevy ale nepřijdete – uplatníte je zpětně v ročním zúčtování záloh u zaměstnavatele nebo v daňovém přiznání, kde se rozdíl vrátí jako přeplatek.
Kdy se uplatní sazba 23 % místo 15 %?
Sazba 23 % se uplatní jen na tu část měsíčního základu pro výpočet zálohy, která přesahuje 146 901 Kč (trojnásobek průměrné mzdy pro rok 2026). Na část do této hranice se vždy použije 15 %. Pokud má zaměstnanec měsíční základ pod 146 901 Kč, sazba 23 % se ho vůbec netýká.
Je sražená záloha konečná daň?
Není. Záloha je jen průběžná měsíční platba na účet budoucí daně. Konečná daňová povinnost se stanoví až po skončení roku z ročního základu daně v ročním zúčtování záloh nebo v daňovém přiznání. Tehdy se uplatní i slevy, které nelze uplatnit měsíčně, a nezdanitelné části základu daně. Případný přeplatek se zaměstnanci vrátí.
Kdy se místo zálohy sráží srážková daň?
Srážková daň (zvláštní sazba 15 %) se v roce 2026 uplatní u dohody o provedení práce do 11 999 Kč měsíčně a u ostatních příjmů malého rozsahu do 4 500 Kč měsíčně, pokud zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani. Pokud prohlášení podepíše, srazí se místo srážkové daně záloha s možností uplatnit měsíční slevu na poplatníka.
Kdo zálohu na daň odvádí finančnímu úřadu?
Zálohu odvádí zaměstnavatel jako plátce daně, nikoli zaměstnanec. Sraženou zálohu posílá svému finančnímu úřadu do 20. dne kalendářního měsíce, v němž vznikla povinnost zálohu srazit, tedy do 20. dne měsíce, ve kterém byla mzda vyplacena. Zaměstnanec se o nic nestará – záloha je už odečtena z jeho čisté mzdy.