Insolvence a oddlužení: srážky ze mzdy 2026

Ve zkratce: Při oddlužení plněním splátkového kalendáře se vám ze mzdy v roce 2026 zpravidla srazí částka v rozsahu přednostní pohledávky – tedy dvě třetiny zbytku čisté mzdy nad nezabavitelnou částku. Bezdětnému dlužníkovi po zaokrouhlení zůstává nejméně 14 102 Kč; při vyživovaných osobách se k výpočtovému základu přičítají přesné čtvrtiny a zaokrouhlí se až celý součet. Část čisté mzdy nad hranicí 31 521 Kč se sráží celá. Sraženou částku posílá zaměstnavatel insolvenčnímu správci. U správce, který je plátcem DPH, činí běžná měsíční odměna a náhrada hotových výdajů 1 089 Kč u jednotlivce a 1 633,50 Kč u společného oddlužení manželů. Rozdělení zbytku závisí také na výživném a dalších přednostně hrazených pohledávkách.

U oddlužení schválených podle úpravy účinné od 1. 10. 2024 je základní doba 3 roky. Při opakovaném oddlužení může být pětiletá; soud může průběh oddlužení také přerušit nebo prodloužit. Soud stanoví očekávanou míru uspokojení věřitelů a posuzuje, zda dlužník plní své podstatné povinnosti. V tomto návodu najdete přesný postup výpočtu, modelové příklady s čísly, pravidlo minimální splátky „1+1“, nejčastější chyby a odpovědi na časté dotazy.

Jak se srážky při insolvenci liší od běžné exekuce?

Metodika výpočtu sražené částky je u exekuce i u oddlužení shodná – vychází ze stejné nezabavitelné částky a stejné hranice plné srážky podle občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.). Rozdíly jsou ale v tom, kolik se sráží, komu peníze putují a jak dlouho to trvá.

Klíčový rozdíl pro váš výplatní lístek: zatímco u jediné nepřednostní exekuce se sráží jen jedna třetina, v běžném splátkovém kalendáři se zpravidla srážejí dvě třetiny zbytku čisté mzdy. Insolvenční soud však může stanovit jinou výši splátek. Základní pravidlo plyne z § 398 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon), který odkazuje na rozsah srážek pro přednostní pohledávky podle občanského soudního řádu.

Podrobnosti o obecném výpočtu srážek najdete v článku srážky ze mzdy; samotnou chráněnou částku rozebíráme v textu nezabavitelná částka. Srovnání s běžnou exekucí pak nabízí pilíř exekuce na mzdu.

Kolik mi zůstane? Nezabavitelná částka 2026

Ze mzdy vám vždy musí zůstat tzv. nezabavitelná částka. Ta se od 1. ledna 2026 počítá podle nového modelu zakotveného v § 278 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.) ve spojení s nařízením vlády č. 548/2025 Sb. (kterým se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách).

Zdroj: § 278 zákona č. 99/1963 Sb. a nařízení vlády č. 548/2025 Sb. (novela nař. vl. č. 595/2006 Sb.), hodnoty pro rok 2026; e-sbirka.gov.cz. Platí od 1. 1. 2026.

Základní nezabavitelná částka odpovídá 85 % ze součtu životního minima jednotlivce (4 860 Kč), normativního nájemného (9 430 Kč) a energetického paušálu (2 300 Kč), tedy 85 % z 16 590 Kč = 14 101,50 Kč. Na každou vyživovanou osobu se připočítá jedna čtvrtina této částky, tj. 3 525,38 Kč.

Pozor na zaokrouhlení u více osob: částka 3 525,38 Kč se nezaokrouhluje za každou osobu zvlášť. Nejprve se sečte celá nezabavitelná částka (základ + příplatky za všechny vyživované osoby) a teprve výsledný součet se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

Kdo je vyživovaná osoba (a proč manžel/ka zpravidla ne)

Vyživovanou osobou je především dítě, na které dlužník fakticky přispívá výživou. Při společném oddlužení manželů záleží na konkrétním rozhodnutí soudu a na tom, z jakých příjmů se sráží; vyživované osoby je třeba doložit plátci příjmu.

Manžel, manželka ani registrovaný partner se od 1. 1. 2025 (a stejně i v roce 2026) zásadně NEpočítají mezi vyživované osoby – příplatek 3 525,38 Kč se na ně standardně nepřidává. Výjimkou je případ, kdy dlužníkovi nebo jeho manželovi/partnerovi byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod; tuto skutečnost je třeba doložit plátci mzdy. Osoba, v jejíž prospěch se právě vymáhá výživné, se pro tuto srážku nezapočítá.

Jak přesně vypočítat srážku při oddlužení? (postup krok za krokem)

Výpočet probíhá vždy z čisté mzdy a postupuje se v pevně daných krocích podle § 276 až § 279 občanského soudního řádu, na které insolvenční zákon v § 398 a § 406 přiměřeně odkazuje.

1. Zjistěte čistou mzdu. Od hrubé mzdy odečtěte zálohu na daň z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení (7,1 % u zaměstnance) a zdravotní pojištění (4,5 % u zaměstnance).
2. Sečtěte nezabavitelnou částku. 14 101,50 Kč na dlužníka + 3 525,38 Kč za každou vyživovanou osobu (manžel/ka jen při kvalifikujícím důchodu). Výsledný součet zaokrouhlete na celé koruny nahoru.
3. Odečtěte nezabavitelnou částku od čisté mzdy. Vznikne tzv. zbytek čisté mzdy.
4. Porovnejte zbytek s hranicí 31 521 Kč. Část zbytku nad 31 521 Kč je plně zabavitelná (srazí se celá). S částí do této hranice se pracuje dál.
5. Zaokrouhlete zbytek do hranice dolů na číslo dělitelné třemi a rozdělte ho na tři stejné třetiny.
6. Při běžné zákonné splátce sražte dvě třetiny. Postupuje se jako u přednostní pohledávky, proto se srazí první i druhá třetina (dohromady 2/3). Třetí třetina zůstává dlužníkovi navíc k nezabavitelné částce.
7. Přičtěte plně zabavitelnou část (krok 4), pokud nějaká byla. Součet je celková měsíční srážka, kterou zaměstnavatel pošle insolvenčnímu správci.

Pozor na zaokrouhlování: nezabavitelná částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, zbytek do hranice plné srážky na číslo dělitelné třemi dolů. Drobné rozdíly proti online kalkulačkám bývají právě v tomto kroku.

Spočítat si výši srážky můžete v naší exekuční kalkulačce – pro orientační zákonnou splátku zvolíte variantu „přednostní pohledávka“ (2/3).

Modelové příklady výpočtu srážky 2026

Příklad 1: Svobodný dlužník bez vyživovaných osob

Pan Novák je v oddlužení, je svobodný a nikoho nevyživuje. Čistá mzda 28 000 Kč.

• Nezabavitelná částka: 14 101,50 Kč → zaokrouhleno nahoru 14 102 Kč
• Zbytek čisté mzdy: 28 000 − 14 102 = 13 898 Kč (nepřesahuje 31 521 Kč)
• Zaokrouhlení dolů na dělitelné třemi: 13 896 Kč (2 Kč zůstanou dlužníkovi)
• Jedna třetina: 13 896 / 3 = 4 632 Kč
• Srážka (2/3 jako přednostní pohledávka): 9 264 Kč
• Dlužníkovi zůstane: 28 000 − 9 264 = 18 736 Kč

Pokud je správce plátcem DPH a nejsou tu další přednostně hrazené položky, po běžné odměně a náhradě hotových výdajů 1 089 Kč zbude pro věřitele 8 175 Kč. Konkrétní rozdělení určuje insolvenční správce.

Příklad 2: Ženatý dlužník, manželka bez příjmu a jedno dítě

Pan Dvořák má manželku bez příjmu a jedno dítě. Manželka nepobírá žádný kvalifikující důchod, takže se jako vyživovaná osoba nezapočítává – vyživovanou osobou je tu pouze dítě (1 osoba). Čistá mzda 30 000 Kč.

• Nezabavitelná částka: 14 101,50 + 1 × 3 525,38 = 17 626,88 Kč → nahoru 17 627 Kč
• Zbytek čisté mzdy: 30 000 − 17 627 = 12 373 Kč
• Zaokrouhlení dolů na dělitelné třemi: 12 372 Kč (1 Kč zůstane dlužníkovi)
• Jedna třetina: 12 372 / 3 = 4 124 Kč
• Srážka (2/3): 8 248 Kč
• Dlužníkovi zůstane: 30 000 − 8 248 = 21 752 Kč

Při správci, který je plátcem DPH, a bez dalších přednostních plateb zbývá po částce 1 089 Kč pro věřitele 7 159 Kč měsíčně. (Kdyby manželka pobírala např. invalidní důchod 3. stupně, započítala by se jako druhá vyživovaná osoba a nezabavitelná částka by byla vyšší.)

Příklad 3: Vyšší příjem nad hranicí plné srážky

Paní Horáková je svobodná, bez vyživovaných osob, čistá mzda 50 000 Kč.

• Nezabavitelná částka: 14 102 Kč
• Zbytek čisté mzdy: 50 000 − 14 102 = 35 898 Kč – to je více než 31 521 Kč
• Část nad hranicí (plně zabavitelná): 35 898 − 31 521 = 4 377 Kč (srazí se celá)
• Zbytek do hranice: 31 521 Kč → dělitelné třemi, jedna třetina 10 507 Kč
• Srážka z části do hranice (2/3): 21 014 Kč
• Celková srážka: 21 014 + 4 377 = 25 391 Kč
• Dlužnici zůstane: 50 000 − 25 391 = 24 609 Kč

U vyšších příjmů tak srážka roste výrazně, protože vše nad 31 521 Kč zbytku se sráží beze zbytku.

Pravidlo minimální splátky „1+1“ a odměna správce

Při posouzení ekonomické nabídky podle § 395 insolvenčního zákona se obvykle sleduje, zda dlužník zvládne uhradit odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce a nejméně stejnou částku nezajištěným věřitelům – zjednodušeně pravidlo „1+1“. Nad rámec této částky je třeba zohlednit zejména zákonné výživné a další pohledávky s přednostním uspokojením. Toto minimum samo o sobě neznamená nárok na schválení oddlužení.

Zdroj: vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, ve znění pozdějších předpisů; § 395 zákona č. 182/2006 Sb. Uvedené částky předpokládají správce, který je plátcem DPH, a nezahrnují výživné ani další přednostní plnění.

Měsíční odměna a náhrada hotových výdajů správce u jednotlivce činí 750 Kč + 150 Kč = 900 Kč bez DPH; je-li správce plátcem DPH, celkem 1 089 Kč. Ve společném oddlužení manželů činí běžná částka 1 350 Kč bez DPH, tedy 1 633,50 Kč s DPH. Běžné výživné a další zákonem přednostně hrazené pohledávky se promítnou do potřebné výše splátky; konkrétní pořadí rozdělení určuje insolvenční zákon a rozhodnutí soudu.

Pokud vaše srážka na pravidlo „1+1“ nestačí, můžete si plnění doplnit darem na základě darovací smlouvy nebo smlouvy o důchodu (příspěvek od třetí osoby) podle požadavků insolvenčního soudu a zákona. Od 1. 10. 2024 lze namísto darovací smlouvy či smlouvy o důchodu použít také tzv. závazný příslib – v něm se soudu zavážete, že jste schopni hradit alespoň minimální výši splátky. Soud posoudí věrohodnost a udržitelnost nabízeného plnění; samotný příslib schválení oddlužení nezaručuje.

Jak dlouho oddlužení trvá a kolik musíte splatit?

Od 1. října 2024 (novela zákonem č. 252/2024 Sb., která transponovala směrnici EU 2019/1023) je pro nová oddlužení základní doba splátkového kalendáře 3 roky. Plošná hranice 30 % uspokojení byla opuštěna. Starší řízení se řídí přechodnými pravidly a při opakovaném oddlužení po dřívějším osvobození může doba činit 5 let.

• Délka: zpravidla 3 roky od schválení oddlužení; při dřívějším osvobození v posledních 20 letech 5 let (§ 412a odst. 3). Soud může průběh přerušit nebo prodloužit podle § 412b.
• Míra uspokojení: Místo pevných 30 % určuje soud na začátku individuální očekávanou míru uspokojení podle vašeho příjmového potenciálu a výše dluhů a plnění podstatných povinností pak vyhodnocuje; dosažení této míry zakládá zákonnou domněnku jejich splnění, není však jedinou možnou cestou.
• Adekvátní příjem: Musíte prokázat, že využíváte svůj výdělečný potenciál naplno (tzv. adekvátní příjem). Podstatné změny příjmu je třeba správci oznámit a vysvětlit; soud hodnotí i schopnosti a možnosti dlužníka.
• Doklady: Podle § 412 odst. 1 písm. d) se příjmy dokládají za uplynulé tři kalendářní měsíce vždy k patnáctému dni dalšího měsíce, neurčí-li soud jinou dobu nepřevyšující 12 měsíců.
• Opakované oddlužení: Přiznání osvobození v posledních 12 letech před návrhem je zpravidla překážkou povolení (§ 395 odst. 3, s možnou výjimkou pro důvody zvláštního zřetele hodné). Pokud dřívější osvobození spadá do posledních 20 let a nové oddlužení se povolí, splátkový kalendář trvá 5 let (§ 412a odst. 3).

Splníte-li zákonné předpoklady, soud rozhodne o osvobození od dosud neuhrazených pohledávek zahrnutých do oddlužení (§ 414 zákona č. 182/2006 Sb.). Osvobození se nevztahuje na zákonné výjimky uvedené v § 416, například na zákonné výživné a některé náhrady újmy.

Komu zaměstnavatel posílá peníze a od kdy?

Po schválení oddlužení doručí insolvenční soud rozhodnutí přímo plátci mzdy (zaměstnavateli). Od té chvíle zaměstnavatel:

• Provádí srážky podle pravidel pro výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy (§ 406 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., přiměřeně podle občanského soudního řádu).
• Posílá sražené částky insolvenčnímu správci, ne dlužníkovi a ne exekutorovi.
• Částky zasílá správci i tehdy, když rozhodnutí dosud nenabylo právní moci (§ 406 odst. 5); jejich další použití se řídí insolvenčním zákonem a rozhodnutím soudu.

Důležité: u pohledávek, které mají být uspokojeny v insolvenčním řízení, nelze po zahájení insolvence exekuci provést způsobem odporujícím § 109 insolvenčního zákona; samotné exekuční řízení se tím automaticky nezastaví. Po doručení rozhodnutí o schválení splátkového kalendáře provádí zaměstnavatel srážky podle pokynu insolvenčního soudu a zasílá je správci. Mzdová účtárna musí posoudit i dřívější exekuční příkazy a případné výjimky podle konkrétního rozhodnutí.

Nejčastější chyby a omyly

• Záměna jedné a dvou třetin. V běžném splátkovém kalendáři se zpravidla srážejí 2/3 (jako přednostní pohledávka), ne jedna třetina jako u běžné nepřednostní exekuce.
• Započtení manžela/manželky jako vyživované osoby. Od roku 2025 se manžel/ka standardně nepočítá – příplatek 3 525,38 Kč se na něj/ni přidá jen při starobním, invalidním (2./3. stupně) nebo sirotčím důchodu. Chybné započtení manželky nadhodnotí nezabavitelnou částku a sníží srážku.
• Špatné zaokrouhlení. Nezabavitelná částka se zaokrouhluje nahoru, zbytek do hranice dolů na dělitelné třemi. Záměna pořadí vede k chybě o desítky korun.
• Opomenutí hranice 31 521 Kč. Vše, co po odečtení nezabavitelné částky tuto hranici překročí, se sráží celé – u vyšších mezd se na to často zapomíná.
• Nezapočtení výživného. Běžné výživné má v oddlužení přednost před věřiteli; ovlivňuje, kolik reálně zbude na splátku dluhů.
• Spoléhání na „30 %“. Plošná hranice 30 % byla zrušena. Pro oddlužení schválená po 1. 10. 2024 platí individuální míra uspokojení určená soudem.
• Souběh s další exekucí. Zahájení insolvenčního řízení samo exekuci formálně nezastaví. Účinky § 109 a rozhodnutí insolvenčního soudu určují, které srážky se smějí provést a kam se odešlou; běžné výživné má v oddlužení zvláštní postavení.

Shrnutí

Při běžném splátkovém kalendáři se v roce 2026 ze mzdy zpravidla srazí dvě třetiny zbytku čisté mzdy nad nezabavitelnou částkou; soud může určit jinou splátku. Bezdětnému dlužníkovi po zaokrouhlení zůstává nejméně 14 102 Kč. U vyživovaných osob se k výpočtovému základu přičtou přesné čtvrtiny a zaokrouhlí se až celý součet. Vše nad hranicí 31 521 Kč zbytku se sráží celé. Sraženou částku dostává insolvenční správce. Je-li plátcem DPH, běžná odměna a hotové výdaje činí 1 089 Kč u jednotlivce; zbytek se rozděluje podle zákonných priorit a rozhodnutí soudu. Nově schválené oddlužení má základní dobu 3 roky, při opakování může trvat 5 let; po splnění podmínek soud rozhodne o osvobození s výjimkami podle § 416. Orientační minimum „1+1“ činí při správci plátci DPH 2 178 Kč měsíčně u jednotlivce; výživné a další nároky mohou potřebné plnění zvýšit.

Často kladené otázky

Kolik se mi srazí ze mzdy při insolvenci v roce 2026?

Srazí se dvě třetiny zbytku čisté mzdy nad nezabavitelnou částku, která u bezdětného dlužníka po zaokrouhlení činí 14 102 Kč. Při vyživovaných osobách se konečná částka zaokrouhlí až po přičtení přesných čtvrtin; manžel či manželka se standardně nepočítá. Část čisté mzdy, kde zbytek po odečtení nezabavitelné částky přesáhne 31 521 Kč, se sráží celá. Při čisté mzdě 28 000 Kč u svobodného dlužníka jde o srážku přibližně 9 264 Kč měsíčně.

Počítá se manžel nebo manželka jako vyživovaná osoba?

Zpravidla ne. Od 1. 1. 2025 (a stejně v roce 2026) se manžel, manželka ani registrovaný partner do nezabavitelné částky nezapočítává. Výjimkou je situace, kdy dlužníkovi nebo jeho manželovi/partnerovi byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu 2. nebo 3. stupně nebo sirotčí důchod – tuto skutečnost je třeba doložit plátci mzdy. Vyživovanou osobou je naopak zpravidla dítě, na které dlužník přispívá.

Jaký je rozdíl mezi srážkami při exekuci a při insolvenci?

Základ výpočtu srážky je stejný, ale v běžném splátkovém kalendáři se zpravidla sráží jako u přednostní pohledávky (2/3), zatímco u jediné nepřednostní exekuce jen 1/3. Přihlášené pohledávky se v oddlužení uspokojují podle insolvenčních pravidel, peníze jdou insolvenčnímu správci a po splnění podmínek soud rozhodne o osvobození s výjimkami uvedenými v zákoně.

Komu zaměstnavatel posílá sraženou částku?

Po schválení oddlužení posílá zaměstnavatel srážky insolvenčnímu správci na základě rozhodnutí soudu (§ 406 zákona č. 182/2006 Sb.), nikoli exekutorovi ani dlužníkovi. Exekuce na pohledávky řešené v insolvenčním řízení se po jeho zahájení nemohou provádět v rozporu s § 109 insolvenčního zákona; exekuční řízení samo tím automaticky nekončí.

Jak dlouho trvá oddlužení a kolik musím splatit?

U nových řízení podle pravidel od 1. října 2024 je základní doba splátkového kalendáře 3 roky; při opakovaném oddlužení může být 5 let, starší řízení mají přechodný režim. Plošná hranice 30 % byla zrušena; soud místo ní určí individuální míru uspokojení podle vašeho příjmového potenciálu a výše dluhů a průběžně ji vyhodnocuje. Po splnění zákonných podmínek soud rozhodne o osvobození od neuhrazených pohledávek s výjimkami podle § 416.

Kolik si bere insolvenční správce?

Měsíční odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce činí při správci, který je plátcem DPH, u jednotlivce 1 089 Kč a u manželů ve společném oddlužení 1 633,50 Kč. Bez DPH jsou příslušné částky 900 Kč a 1 350 Kč. Správce ji hradí z měsíční splátky; při rozdělení zbytku zohlední výživné a další zákonné priority.

Co je pravidlo „1+1“ a minimální splátka?

Pravidlo „1+1“ znamená, že musíte měsíčně uhradit alespoň odměnu správce a stejně tolik věřitelům. Při správci plátci DPH vychází orientační hranice na 2 178 Kč u jednotlivce a 3 267 Kč u manželů, bez zohlednění výživného a dalších přednostních plateb. Pokud na to vaše srážka nestačí, lze plnění doložit také důvěryhodným závazkem třetí osoby nebo závazným příslibem podle § 391; splnění podmínek posoudí soud.

Zůstane mi alespoň něco, z čeho budu žít?

Ano. Bezdětnému dlužníkovi vždy zůstane po zaokrouhlení nezabavitelná částka 14 102 Kč, dále třetí (dlužníkova) třetina zbytku a případné drobné koruny ze zaokrouhlení. Při započitatelných vyživovaných osobách se přidávají přesné čtvrtiny a nahoru se zaokrouhlí až jejich součet s výpočtovým základem; manžel či manželka se standardně nezapočítává. Tuto chráněnou část vám zaměstnavatel ani správce sebrat nesmí.

Disclaimer: Tento text má pouze informativní charakter a nenahrazuje individuální právní ani daňové poradenství. V konkrétním případě se řiďte rozhodnutím insolvenčního soudu a pokyny insolvenčního správce.