Neplacené volno 2026: nárok a zdravotní pojištění

Ve zkratce: Na neplacené volno z osobních důvodů nemáte automatický právní nárok – až na zákonná volna bez náhrady jde o dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a zaměstnavatel je nemůže nařídit. Za samotnou dobu volna nedostáváte mzdu ani náhradu a neodvádí se z ní sociální pojištění ani daň. Klíčové je zdravotní pojištění: jestliže se na zaměstnance po celý kalendářní měsíc vztahuje povinné minimum, musí být odvedeno alespoň 13,5 % z minimální mzdy, což v roce 2026 dělá 3 024 Kč (13,5 % z 22 400 Kč). Pokud kvůli neplacenému volnu klesne vyměřovací základ pod minimum, provede se dopočet do minima a chybějící pojistné jde k tíži zaměstnance. Výjimku mají státní pojištěnci a další zákonem určené osoby.

Co je neplacené volno a kdy na něj mám nárok?

Neplacené volno je omluvená nepřítomnost v práci, za kterou nenáleží mzda ani náhrada mzdy. Zaměstnavatel vás po dobu volna neeviduje jako absenci a nehrozí vám výpověď pro neomluvené zameškání, ale za zameškané hodiny nic nedostanete.

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) pojem „neplacené volno“ jako samostatný institut neupravuje. Vychází ze dvou různých situací:

• Volno bez náhrady mzdy u některých překážek v práci. U části překážek v práci zákon nebo nařízení vlády č. 590/2006 Sb. výslovně stanoví, že volno náleží, ale bez náhrady mzdy – například druhý den vlastní svatby nebo přestěhování ve vlastním zájmu. Na takové volno nárok je, protože ho ukládá právní předpis.
• Neplacené volno na základě dohody. V osobních situacích, pro které zákon neukládá poskytnout pracovní volno (například delší soukromá cesta), lze neplacené volno čerpat jen po dohodě se zaměstnavatelem – ten ho poskytnout může, ale nemusí. Studium či péče o blízkého mohou mít podle konkrétních podmínek také zvláštní zákonný režim.

Platí proto jednoduché pravidlo: na neplacené volno z osobních důvodů nemáte automatický nárok. Zaměstnavatel ho nesmí nařídit (to by byla skrytá překážka na jeho straně, za kterou by musel platit náhradu podle § 207–209 zákoníku práce), ale ani vy ho nemůžete vynutit. Vše stojí na vzájemné dohodě.

Jaký je rozdíl mezi neplaceným, placeným a náhradním volnem?

Tři podobně znějící pojmy mají zcela odlišný dopad na výplatu:

Nejčastější omyl je záměna neplaceného a náhradního volna. Náhradní volno je kompenzace za už odpracovaný přesčas nebo svátek; mzda a příplatky se u něj řídí pravidly pro tento výkon práce. Neplacené volno naproti tomu znamená, že za zameškaný čas mzdu nedostanete a může vzniknout povinnost dopočtu zdravotního pojistného.

Jak se řeší zdravotní pojištění při neplaceném volnu v roce 2026?

Tohle je nejdůležitější část celého tématu. U zaměstnance, na kterého se vztahuje minimální vyměřovací základ, se musí zdravotní pojištění odvést alespoň z tohoto minima, i když je skutečný příjem nižší. Tím je pro zaměstnance minimální mzda (§ 3 zákona č. 592/1992 Sb.), která v roce 2026 činí 22 400 Kč měsíčně.

V celém kalendářním měsíci trvání pracovního poměru musí být u zaměstnance, na kterého se minimum vztahuje, odvedeno pojistné alespoň 13,5 % z minimální mzdy; při zaměstnání jen po část měsíce nebo některých dalších zákonných skutečnostech se minimum poměrně snižuje:

Výši minimální mzdy rozebírá samostatný článek o minimální mzdě. Sociální pojištění se oproti zdravotnímu do minimální mzdy nedopočítává.

Co z toho plyne pro neplacené volno, závisí na tom, kolik z měsíce skutečně odpracujete:

Krátké neplacené volno (mzda zůstane nad minimem)

Pokud si i přes pár dní neplaceného volna vyděláte alespoň minimální mzdu (22 400 Kč hrubého za daný měsíc), nic zvláštního se neděje. Vyměřovací základ je nad minimem, pojistné se odvede z reálné mzdy a neplacené volno na zdravotní pojištění nemá žádný vliv.

Neplacené volno strhne mzdu pod minimum (dopočet do minima)

Jakmile kvůli neplacenému volnu klesne hrubá mzda za odpracované dny pod 22 400 Kč a povinné minimum se na zaměstnance vztahuje po celý měsíc, musí zaměstnavatel provést tzv. dopočet do minimálního vyměřovacího základu. Pojistné se nedopočítá jen z toho, co jste vydělali, ale z plné minimální mzdy. Rozdíl, tedy 13,5 % z částky, o kterou jste pod minimem, jde podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. k tíži zaměstnance – zaměstnavatel ho srazí ze mzdy.

To znamená, že efektivní odvod zaměstnance bývá výrazně vyšší než obvyklých 4,5 %, protože doplácí i část, kterou by jinak nesl zaměstnavatel.

Neplacené volno po celý kalendářní měsíc

Pokud čerpáte neplacené volno po celý kalendářní měsíc a nejste státní pojištěnec, nemáte žádný příjem, ze kterého by se pojistné srazilo. Pojistné v minimální výši 3 024 Kč ale odvést musíte – uhradíte ho celé sami prostřednictvím zaměstnavatele. V praxi mu částku předáte (typicky převodem nebo srážkou v dalším měsíci) a on ji odvede vaší zdravotní pojišťovně.

Kdo dopočet do minima platit nemusí?

Minimální vyměřovací základ neplatí pro okruh osob vyjmenovaný v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. Pro ně se pojistné počítá ze skutečného příjmu a žádný dopočet se neprovádí. Patří sem zejména státní pojištěnci a další zákonné výjimky:

Pozor na změnu účinnou od 1. 1. 2026 u pečujících osob. Dřívější kategorie „osoba pečující o dvě a více dětí do 15 let“ byla zrušena a stát nově hradí pojistné jen za osobu, která osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let (péče už se neposuzuje podle limitu hodin v zařízení a souběh se zaměstnáním je nově možný). Zařazení do této kategorie ale vzniká nejdříve dnem následujícím po oznámení zdravotní pojišťovně a nelze ho uplatnit zpětně – oznámení je nutné podat do 8 dnů od vzniku nároku přímo pojišťovně. Pouhé pozdější doložení zaměstnavateli nestačí.

Pokud například student splňující podmínky státního pojištěnce nebo důchodce čerpá neplacené volno, dopočet do minima se u něj neprovádí. Podmínky výjimky je nutné doložit zaměstnavateli a pojišťovně.

Co se děje se sociálním pojištěním a daní?

Na rozdíl od zdravotního pojištění se u sociálního pojištění žádný dopočet do minima neprovádí. Vyměřovacím základem pro sociální (důchodové a nemocenské) pojištění je skutečně zúčtovaný příjem. Za dobu neplaceného volna tedy:

• Sociální pojištění se neodvádí – není z čeho, protože nemáte zúčtovaný příjem.
• Účast na nemocenském pojištění při trvání běžného pracovního poměru zpravidla pokračuje i bez mzdy. U DPP či zaměstnání malého rozsahu závisí účast na zvláštních měsíčních podmínkách. Samotná absence pojistného odvodu za volno tedy neznamená zánik pojištění.
• Důchodové pojištění se hodnotí podle § 11 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. Celý kalendářní měsíc dobrovolného neplaceného volna bez započitatelného příjmu se zpravidla nehodnotí jako doba pojištění. Neplacené volno samo o sobě však není obecně „vyloučenou dobou“ pro výpočet průměrného výdělku; ty vyjmenovává § 16 odst. 4, například dočasnou pracovní neschopnost.
• Záloha na daň z příjmu je nulová – není zdanitelný příjem.

Nárok na výplatu nemocenského a ošetřovného má zvláštní omezení: pokud pracovní neschopnost nebo potřeba ošetřování vznikla nejdříve den po nástupu na předem sjednané volno, dávka se za dny, na které bylo toto volno sjednáno, nevyplácí (§ 28 odst. 5 a § 40 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb.). Po skončení předem sjednaného volna může výplata za dalších splněných podmínek začít. Vznikla-li potřeba ještě před nástupem na volno, uvedená výluka se neuplatní. U náhrady mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti je navíc podstatné, zda by zaměstnanci v dané směně jinak příslušela mzda.

Modelový příklad: týden neplaceného volna v roce 2026

Zaměstnanec s hrubou mzdou 20 000 Kč si v měsíci vezme 5 dní neplaceného volna. Za odpracovanou část měsíce mu zaměstnavatel zúčtuje hrubou mzdu 15 000 Kč.

1. Vyměřovací základ pro zdravotní pojištění (15 000 Kč) je pod minimem 22 400 Kč → provede se dopočet do minima.
2. Pojistné se počítá z plných 22 400 Kč: 13,5 % = 3 024 Kč.
3. Z reálné mzdy 15 000 Kč by běžně vyšlo jen 13,5 % = 2 025 Kč. Rozdíl 999 Kč (dopočet z částky 7 400 Kč pod minimem) jde k tíži zaměstnance.
4. Zaměstnanec tak na zdravotním pojištění zaplatí svých 4,5 % z 15 000 Kč (675 Kč) plus celý dopočet 999 Kč = celkem 1 674 Kč. Zaměstnavatel odvede svých 9 % z 15 000 Kč (1 350 Kč). Dohromady 3 024 Kč.

Pro srovnání: kdyby si stejný zaměstnanec vzal celý měsíc neplaceného volna a nebyl státním pojištěncem, musel by uhradit celé minimální pojistné 3 024 Kč sám prostřednictvím zaměstnavatele.

Jak si neplacené volno správně domluvit (krok za krokem)

1. Zjistěte, zda jde o nárok, nebo o dohodu. Pokud volno bez náhrady přímo plyne ze zákona (např. druhý den svatby, stěhování ve vlastním zájmu), máte na něj nárok. U osobních důvodů jde vždy o dohodu.
2. Požádejte písemně. I když zákon formu nepředepisuje, písemná žádost a souhlas zaměstnavatele chrání obě strany. Uveďte přesný termín a délku volna.
3. Domluvte úhradu zdravotního pojištění. U volna delšího než pár dní si předem vyjasněte, kolik a jak doplatíte na zdravotním pojištění (dopočet do minima, nebo celých 3 024 Kč u celého měsíce).
4. Ověřte, zda nejste státní pojištěnec. Pokud jste důchodce, student do 26 let nebo na rodičovské, dopočet se na vás nevztahuje. Pokud osobně a řádně pečujete o dítě do 7 let, musíte to sami oznámit zdravotní pojišťovně do 8 dnů – zpětně to nelze a samotné doložení mzdové účtárně nestačí.
5. Počítejte s dopadem na dávky a důchod. Běžný pracovní poměr zpravidla zůstává nemocensky pojištěný, ale pokud potřeba dávky vznikne až během předem sjednaného volna, za jeho dny se nemocenské či ošetřovné zpravidla nevyplácí. Celý měsíc bez započitatelného příjmu se může projevit i v době důchodového pojištění.

Časté chyby a omyly

• „Na neplacené volno mám nárok.“ Až na zákonem vyjmenované překážky nárok není – zaměstnavatel ho poskytnout nemusí. Vše stojí na dohodě.
• „Když neberu mzdu, neplatím nic.“ Pokud pro vás platí zdravotní minimum po celý měsíc, musí být zdravotní pojištění odvedeno alespoň z něj. Při celém měsíci volna doplácíte 3 024 Kč sami.
• Záměna neplaceného a náhradního volna. Náhradní volno je placená kompenzace za přesčas či svátek, neplacené volno znamená žádnou mzdu.
• Spoléhání na to, že dopočet platí zaměstnavatel. Rozdíl do minima jde podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. k tíži zaměstnance – zaměstnavatel ho srazí ze mzdy.
• Mylný závěr, že pojištění zaniklo. Při běžném pracovním poměru pojištění zpravidla trvá. Je však třeba odlišit účast na pojištění od výplaty dávky za předem sjednané volno, pokud nemoc nebo potřeba péče vznikla až během něj.
• Pozdní oznámení péče o dítě pojišťovně. Pečující o dítě do 7 let musí zařazení mezi státní pojištěnce oznámit zdravotní pojišťovně do 8 dnů a zpětně to nejde. Kdo to nestihne, o výjimku z minima za uplynulou dobu přijde.

Shrnutí

Neplacené volno je omluvená nepřítomnost bez mzdy a bez náhrady mzdy, na kterou kromě úzkých zákonných výjimek nemáte právní nárok – poskytuje se jen po dohodě se zaměstnavatelem a ten ho nesmí nařídit. Ze samotné doby volna se neodvádí sociální pojištění ani daň, ale účast na nemocenském pojištění u běžného pracovního poměru zpravidla trvá; výplata nemocenského a ošetřovného za předem sjednané volno je omezená, pokud potřeba vznikla až během něj. Zásadní je zdravotní pojištění: u zaměstnance, na kterého se minimum vztahuje po celý měsíc, musí být odvedeno alespoň z minimální mzdy, tedy 13,5 % z 22 400 Kč = 3 024 Kč měsíčně (rok 2026). Klesne-li mzda kvůli volnu pod minimum, provede se dopočet do minima a rozdíl jde k tíži zaměstnance; při volnu na celý měsíc hradí celých 3 024 Kč zaměstnanec sám. Výjimku z minima mají státní pojištěnci i další osoby uvedené v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.

Často kladené otázky

Mám na neplacené volno právní nárok?

Ve většině případů ne. S výjimkou volna bez náhrady mzdy, které přímo plyne ze zákoníku práce nebo z nařízení vlády č. 590/2006 Sb. (například druhý den vlastní svatby či stěhování ve vlastním zájmu), je neplacené volno věcí dohody se zaměstnavatelem. Ten je poskytnout může, ale nemusí, a stejně tak ho nemůže jednostranně nařídit.

Kolik se platí na zdravotním pojištění při neplaceném volnu?

Pokud se na zaměstnance po celý měsíc vztahuje povinné minimum, musí být odvedeno alespoň 13,5 % z minimální mzdy, tedy z 22 400 Kč, což činí 3 024 Kč měsíčně. Pokud kvůli neplacenému volnu klesne hrubá mzda pod 22 400 Kč, provede se dopočet do minima a rozdíl jde k tíži zaměstnance. Při neplaceném volnu po celý měsíc hradí celých 3 024 Kč zaměstnanec sám prostřednictvím zaměstnavatele.

Kdo nemusí doplácet zdravotní pojištění do minima?

Minimální vyměřovací základ neplatí pro státní pojištěnce a další osoby podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. – zejména důchodce, studenty splňující podmínky státní kategorie, příjemce rodičovského příspěvku, držitele průkazu ZTP či ZTP/P s těžkým postižením a zaměstnance, kteří jako OSVČ odvádějí minimální zálohy. Od 1. 1. 2026 sem patří i osoba osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let (dřívější kategorie „dvě děti do 15 let“ byla zrušena); zařazení ale nelze uplatnit zpětně a je nutné ho oznámit pojišťovně do 8 dnů. U těchto osob se pojistné počítá ze skutečného příjmu a dopočet se neprovádí.

Platí se z neplaceného volna sociální pojištění a daň a ovlivní to důchod?

Za samotnou dobu neplaceného volna nemáte zúčtovaný příjem, takže se z ní neodvádí sociální pojištění ani záloha na daň a u sociálního pojištění se na rozdíl od zdravotního žádný dopočet do minima neprovádí. Dobrovolné neplacené volno není automaticky vyloučenou dobou pro důchod. Při celém měsíci bez započitatelného příjmu se může podle § 11 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. zkrátit doba důchodového pojištění.

Mám během neplaceného volna nárok na nemocenskou?

Účast na nemocenském pojištění při trvání běžného pracovního poměru zpravidla pokračuje. Pokud však nemoc nebo potřeba ošetřování vznikne až po nástupu na předem sjednané neplacené volno, nemocenské a ošetřovné se za jeho plánované dny nevyplácí (§ 28 odst. 5 a § 40 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb.). Po skončení volna může dávka náležet, pokud potřeba trvá a jsou splněny další podmínky; v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti se náhrada mzdy posuzuje podle směn, za něž by jinak příslušel příjem.

Může mi zaměstnavatel neplacené volno nařídit?

Ne. Neplacené volno nelze nařídit – vždy vyžaduje souhlas zaměstnance. Pokud zaměstnavatel nemá pro zaměstnance práci, jde o překážku v práci na jeho straně podle § 207–209 zákoníku práce, za kterou musí platit náhradu mzdy (60–100 % průměrného výdělku), nikoli posílat zaměstnance na neplacené volno.