Ve zkratce: Na neplacené volno nemáte automatický právní nárok – až na úzké výjimky dané zákonem jde vždy o dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a zaměstnavatel je nikdy nemůže nařídit. Za dobu neplaceného volna nedostáváte mzdu ani náhradu a neodvádí se z ní sociální pojištění ani daň. Klíčový háček je zdravotní pojištění: i bez příjmu musí být v každém kalendářním měsíci odvedeno alespoň 13,5 % z minimální mzdy, což v roce 2026 dělá 3 024 Kč (13,5 % z 22 400 Kč). Pokud kvůli neplacenému volnu klesne vyměřovací základ pod minimum, provede se dopočet do minima a chybějící pojistné jde k tíži zaměstnance. Výjimku mají jen státní pojištěnci (důchodci, studenti do 26 let, osoby na rodičovské apod.).
Co je neplacené volno a kdy na něj mám nárok?
Neplacené volno je omluvená nepřítomnost v práci, za kterou nenáleží mzda ani náhrada mzdy. Zaměstnavatel vás po dobu volna neeviduje jako absenci a nehrozí vám výpověď pro neomluvené zameškání, ale za zameškané hodiny nic nedostanete.
Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) pojem „neplacené volno“ jako samostatný institut neupravuje. Vychází ze dvou různých situací:
- Volno bez náhrady mzdy u některých překážek v práci. U části překážek v práci zákon nebo nařízení vlády č. 590/2006 Sb. výslovně stanoví, že volno náleží, ale bez náhrady mzdy – například druhý den vlastní svatby, doprovod nejbližší osoby k lékaři nad rámec placeného dne nebo přestěhování ve vlastním zájmu. Na takové volno nárok je, protože ho ukládá právní předpis.
- Neplacené volno na základě dohody. Všechny ostatní situace (delší cesta, studium, péče o blízkého, osobní důvody) nejsou zákonem kryté. Neplacené volno na ně lze čerpat jen po dohodě se zaměstnavatelem – ten ho poskytnout může, ale nemusí.
Platí proto jednoduché pravidlo: na neplacené volno z osobních důvodů nemáte automatický nárok. Zaměstnavatel ho nesmí nařídit (to by byla skrytá překážka na jeho straně, za kterou by musel platit náhradu podle § 207–209 zákoníku práce), ale ani vy ho nemůžete vynutit. Vše stojí na vzájemné dohodě.
Jaký je rozdíl mezi neplaceným, placeným a náhradním volnem?
Tři podobně znějící pojmy mají zcela odlišný dopad na výplatu:
| Typ volna | Dostávám mzdu / náhradu? | Typický důvod | Pojištění |
|---|---|---|---|
| Placené volno (s náhradou mzdy) | ano, zpravidla průměrný výdělek | den svatebního obřadu, den pohřbu, lékař na nezbytnou dobu | hradí se z náhrady standardně |
| Neplacené volno (bez náhrady mzdy) | ne | osobní důvody po dohodě, druhý den svatby, stěhování | nutný dopočet zdravotního pojištění do minima |
| Náhradní volno | čerpáno místo peněz za již odvedenou práci | přesčas, práce ve svátek | běžné, řeší se v rámci mzdy |
Nejčastější omyl je záměna neplaceného a náhradního volna. Náhradní volno je kompenzace za už odpracovaný přesčas nebo svátek – nejde o překážku v práci a finančně o nic nepřicházíte. Neplacené volno naproti tomu znamená, že za zameškaný čas mzdu nedostanete vůbec a navíc musíte řešit zdravotní pojištění.
Jak se řeší zdravotní pojištění při neplaceném volnu v roce 2026?
Tohle je nejdůležitější část celého tématu. Zdravotní pojištění totiž neběží podle toho, kolik si vyděláte, ale podle minimálního vyměřovacího základu. Tím je pro zaměstnance minimální mzda (§ 3 zákona č. 592/1992 Sb.), která v roce 2026 činí 22 400 Kč měsíčně.
V každém kalendářním měsíci, kdy trvá pracovní poměr, musí být u zaměstnance odvedeno pojistné alespoň 13,5 % z minimální mzdy:
| Veličina pro rok 2026 | Hodnota | Poznámka |
|---|---|---|
| Minimální mzda (minimální vyměřovací základ) | 22 400 Kč/měsíc | dle nařízení vlády o minimální mzdě pro rok 2026 |
| Celková sazba zdravotního pojištění | 13,5 % | zaměstnanec 4,5 %, zaměstnavatel 9 % |
| Minimální měsíční pojistné | 3 024 Kč | 13,5 % z 22 400 Kč |
Tatáž minimální mzda 22 400 Kč slouží jako spodní hranice i u dalších odvodů – podrobně ji rozebírá samostatný článek o minimální mzdě.
Co z toho plyne pro neplacené volno, závisí na tom, kolik z měsíce skutečně odpracujete:
Krátké neplacené volno (mzda zůstane nad minimem)
Pokud si i přes pár dní neplaceného volna vyděláte alespoň minimální mzdu (22 400 Kč hrubého za daný měsíc), nic zvláštního se neděje. Vyměřovací základ je nad minimem, pojistné se odvede z reálné mzdy a neplacené volno na zdravotní pojištění nemá žádný vliv.
Neplacené volno strhne mzdu pod minimum (dopočet do minima)
Jakmile kvůli neplacenému volnu klesne hrubá mzda za odpracované dny pod 22 400 Kč, musí zaměstnavatel provést tzv. dopočet do minimálního vyměřovacího základu. Pojistné se nedopočítá jen z toho, co jste vydělali, ale z plné minimální mzdy. Rozdíl, tedy 13,5 % z částky, o kterou jste pod minimem, jde podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. k tíži zaměstnance – zaměstnavatel ho srazí ze mzdy.
To znamená, že efektivní odvod zaměstnance bývá výrazně vyšší než obvyklých 4,5 %, protože doplácí i část, kterou by jinak nesl zaměstnavatel.
Neplacené volno po celý kalendářní měsíc
Pokud čerpáte neplacené volno po celý kalendářní měsíc a nejste státní pojištěnec, nemáte žádný příjem, ze kterého by se pojistné srazilo. Pojistné v minimální výši 3 024 Kč ale odvést musíte – uhradíte ho celé sami prostřednictvím zaměstnavatele. V praxi mu částku předáte (typicky převodem nebo srážkou v dalším měsíci) a on ji odvede vaší zdravotní pojišťovně.
Kdo dopočet do minima platit nemusí (státní pojištěnci)?
Minimální vyměřovací základ neplatí pro okruh osob vyjmenovaný v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. Pro ně se pojistné počítá ze skutečného příjmu a žádný dopočet se neprovádí. Patří sem zejména státní pojištěnci, za které pojistné platí stát:
| Kdo nemusí dodržet minimum | Důvod |
|---|---|
| Poživatelé důchodu (starobní, invalidní) | stát je státním pojištěncem |
| Studenti do 26 let | stát je státním pojištěncem |
| Příjemci rodičovského příspěvku, osoby na mateřské/rodičovské | stát je státním pojištěncem |
| Osoba osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let | zákonná výjimka (od 2026, nutné oznámení pojišťovně) |
| Držitelé průkazu ZTP/P a osoby s těžkým postižením | zákonná výjimka |
| Zaměstnanec, který minimum odvádí z jiného zaměstnání | minimum je splněno jinde |
Pozor na změnu účinnou od 1. 1. 2026 u pečujících osob. Dřívější kategorie „osoba pečující o dvě a více dětí do 15 let“ byla zrušena a stát nově hradí pojistné jen za osobu, která osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let (péče už se neposuzuje podle limitu hodin v zařízení a souběh se zaměstnáním je nově možný). Zařazení do této kategorie ale vzniká nejdříve dnem následujícím po oznámení zdravotní pojišťovně a nelze ho uplatnit zpětně – oznámení je nutné podat do 8 dnů od vzniku nároku přímo pojišťovně. Pouhé pozdější doložení zaměstnavateli nestačí.
Pokud tedy například student na brigádě nebo důchodce čerpá neplacené volno, dopočet do minima se u něj neprovádí a doplácet zdravotní pojištění nemusí.
Co se děje se sociálním pojištěním a daní?
Na rozdíl od zdravotního pojištění se u sociálního pojištění žádný dopočet do minima neprovádí. Vyměřovacím základem pro sociální (důchodové a nemocenské) pojištění je skutečně zúčtovaný příjem. Za dobu neplaceného volna tedy:
- Sociální pojištění se neodvádí – není z čeho, protože nemáte zúčtovaný příjem.
- Pro důchodové pojištění je doba neplaceného volna obvykle vyloučenou dobou – nezapočítává se do doby pojištění potřebné pro nárok na důchod a neovlivní (nesníží) výpočtový základ.
- Nemocenské pojištění za tu dobu neběží – pokud během neplaceného volna onemocníte, nevzniká nárok na nemocenskou ani na ošetřovné, protože chybí pojištěný příjem.
- Záloha na daň z příjmu je nulová – není zdanitelný příjem.
Dlouhé neplacené volno tak může mít nepřímý dopad na budoucí důchod (kratší doba pojištění) a dočasně vás vyřadí z dávkového systému nemocenského pojištění.
Modelový příklad: týden neplaceného volna v roce 2026
Zaměstnanec s hrubou mzdou 20 000 Kč si v měsíci vezme 5 dní neplaceného volna. Za odpracovanou část měsíce mu zaměstnavatel zúčtuje hrubou mzdu 15 000 Kč.
- Vyměřovací základ pro zdravotní pojištění (15 000 Kč) je pod minimem 22 400 Kč → provede se dopočet do minima.
- Pojistné se počítá z plných 22 400 Kč: 13,5 % = 3 024 Kč.
- Z reálné mzdy 15 000 Kč by běžně vyšlo jen 13,5 % = 2 025 Kč. Rozdíl 999 Kč (dopočet z částky 7 400 Kč pod minimem) jde k tíži zaměstnance.
- Zaměstnanec tak na zdravotním pojištění zaplatí svých 4,5 % z 15 000 Kč (675 Kč) plus celý dopočet 999 Kč = celkem 1 674 Kč. Zaměstnavatel odvede svých 9 % z 15 000 Kč (1 350 Kč). Dohromady 3 024 Kč.
Pro srovnání: kdyby si stejný zaměstnanec vzal celý měsíc neplaceného volna a nebyl státním pojištěncem, musel by uhradit celé minimální pojistné 3 024 Kč sám prostřednictvím zaměstnavatele.
Jak si neplacené volno správně domluvit (krok za krokem)
- Zjistěte, zda jde o nárok, nebo o dohodu. Pokud volno bez náhrady přímo plyne ze zákona (např. druhý den svatby, stěhování ve vlastním zájmu), máte na něj nárok. U osobních důvodů jde vždy o dohodu.
- Požádejte písemně. I když zákon formu nepředepisuje, písemná žádost a souhlas zaměstnavatele chrání obě strany. Uveďte přesný termín a délku volna.
- Domluvte úhradu zdravotního pojištění. U volna delšího než pár dní si předem vyjasněte, kolik a jak doplatíte na zdravotním pojištění (dopočet do minima, nebo celých 3 024 Kč u celého měsíce).
- Ověřte, zda nejste státní pojištěnec. Pokud jste důchodce, student do 26 let nebo na rodičovské, dopočet se na vás nevztahuje. Pokud osobně a řádně pečujete o dítě do 7 let, musíte to sami oznámit zdravotní pojišťovně do 8 dnů – zpětně to nelze a samotné doložení mzdové účtárně nestačí.
- Počítejte s dopadem na nemocenskou a důchod. Po dobu volna nejste nemocensky pojištěni a doba se nezapočítává do doby pro důchod.
Časté chyby a omyly
- „Na neplacené volno mám nárok.“ Až na zákonem vyjmenované překážky nárok není – zaměstnavatel ho poskytnout nemusí. Vše stojí na dohodě.
- „Když neberu mzdu, neplatím nic.“ Naopak: zdravotní pojištění musí být odvedeno vždy alespoň z minima. Při celém měsíci volna doplácíte 3 024 Kč sami.
- Záměna neplaceného a náhradního volna. Náhradní volno je placená kompenzace za přesčas či svátek, neplacené volno znamená žádnou mzdu.
- Spoléhání na to, že dopočet platí zaměstnavatel. Rozdíl do minima jde podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. k tíži zaměstnance – zaměstnavatel ho srazí ze mzdy.
- Nahlášení nemoci během neplaceného volna. Po dobu volna neběží nemocenské pojištění, nárok na nemocenskou ani ošetřovné nevzniká.
- Pozdní oznámení péče o dítě pojišťovně. Pečující o dítě do 7 let musí zařazení mezi státní pojištěnce oznámit zdravotní pojišťovně do 8 dnů a zpětně to nejde. Kdo to nestihne, o výjimku z minima za uplynulou dobu přijde.
Shrnutí
Neplacené volno je omluvená nepřítomnost bez mzdy a bez náhrady mzdy, na kterou kromě úzkých zákonných výjimek nemáte právní nárok – poskytuje se jen po dohodě se zaměstnavatelem a ten ho nesmí nařídit. Za dobu volna se neodvádí sociální pojištění ani daň a nevzniká nárok na nemocenskou. Zásadní je zdravotní pojištění: musí být odvedeno alespoň z minimální mzdy, tedy 13,5 % z 22 400 Kč = 3 024 Kč měsíčně (rok 2026). Klesne-li mzda kvůli volnu pod minimum, provede se dopočet do minima a rozdíl jde k tíži zaměstnance; při volnu na celý měsíc hradí celých 3 024 Kč zaměstnanec sám. Výjimkou jsou státní pojištěnci (důchodci, studenti do 26 let, osoby na rodičovské a od 2026 osoby osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let, které to včas oznámí pojišťovně), kterých se dopočet netýká.
Často kladené otázky
Mám na neplacené volno právní nárok?
Ve většině případů ne. S výjimkou volna bez náhrady mzdy, které přímo plyne ze zákoníku práce nebo z nařízení vlády č. 590/2006 Sb. (například druhý den vlastní svatby či stěhování ve vlastním zájmu), je neplacené volno věcí dohody se zaměstnavatelem. Ten je poskytnout může, ale nemusí, a stejně tak ho nemůže jednostranně nařídit.
Kolik se platí na zdravotním pojištění při neplaceném volnu?
Vždy alespoň 13,5 % z minimální mzdy, tedy z 22 400 Kč, což činí 3 024 Kč měsíčně. Pokud kvůli neplacenému volnu klesne hrubá mzda pod 22 400 Kč, provede se dopočet do minima a rozdíl jde k tíži zaměstnance. Při neplaceném volnu po celý měsíc hradí celých 3 024 Kč zaměstnanec sám prostřednictvím zaměstnavatele.
Kdo nemusí doplácet zdravotní pojištění do minima?
Minimální vyměřovací základ neplatí pro státní pojištěnce a další osoby podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. – zejména důchodce, studenty do 26 let, příjemce rodičovského příspěvku a držitele průkazu ZTP/P. Od 1. 1. 2026 sem patří i osoba osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let (dřívější kategorie „dvě děti do 15 let“ byla zrušena); zařazení ale nelze uplatnit zpětně a je nutné ho oznámit pojišťovně do 8 dnů. U těchto osob se pojistné počítá ze skutečného příjmu a dopočet se neprovádí.
Platí se z neplaceného volna sociální pojištění a daň a ovlivní to důchod?
Za dobu neplaceného volna nemáte zúčtovaný příjem, takže se neodvádí sociální pojištění ani záloha na daň a u sociálního pojištění se na rozdíl od zdravotního žádný dopočet do minima neprovádí. Doba volna je navíc pro důchodové pojištění obvykle vyloučenou dobou – u krátkého volna je dopad zanedbatelný, u dlouhodobého (měsíce a více) ale může zkrátit dobu pojištění, a tím ovlivnit budoucí důchod.
Mám během neplaceného volna nárok na nemocenskou?
Ne. Po dobu neplaceného volna neběží nemocenské pojištění, protože chybí pojištěný příjem. Pokud během volna onemocníte, nevzniká nárok na náhradu mzdy ani na nemocenské dávky a stejně tak ani na ošetřovné.
Může mi zaměstnavatel neplacené volno nařídit?
Ne. Neplacené volno nelze nařídit – vždy vyžaduje souhlas zaměstnance. Pokud zaměstnavatel nemá pro zaměstnance práci, jde o překážku v práci na jeho straně podle § 207–209 zákoníku práce, za kterou musí platit náhradu mzdy (60–100 % průměrného výdělku), nikoli posílat zaměstnance na neplacené volno.