Ve zkratce: Zkušební doba může v roce 2026 trvat nejvýše 4 měsíce u řadového zaměstnance a 8 měsíců u vedoucího zaměstnance (§ 35 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění flexinovely). Musí být sjednána písemně a nejpozději v den nástupu do práce. Novinkou od 1. června 2025 je možnost zkušební dobu během jejího trvání prodloužit písemnou dohodou – ovšem stále jen v rámci zákonného maxima a jen u poměrů sjednaných nejdříve 1. 6. 2025. Pracovní poměr lze ve zkušební době zrušit kdykoli, z jakéhokoli důvodu nebo bez důvodu, vždy ale písemně (§ 66 zákoníku práce); poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li uveden den pozdější.
Jak dlouhá může být zkušební doba v roce 2026?
Maximální délka zkušební doby se od 1. června 2025 prodloužila o jeden, resp. dva měsíce. Tuto změnu přinesla tzv. flexinovela – zákon č. 120/2025 Sb., kterým se mění zákoník práce.
| Kategorie zaměstnance | Maximální zkušební doba 2026 | Dříve (do 31. 5. 2025) | Právní základ |
|---|---|---|---|
| Řadový zaměstnanec | 4 měsíce | 3 měsíce | § 35 odst. 2 ZP |
| Vedoucí zaměstnanec | 8 měsíců | 6 měsíců | § 35 odst. 2 ZP |
Zdroj: § 35 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 120/2025 Sb. (flexinovela), platném pro rok 2026.
Délka uvedená v zákoně je maximum, nikoli povinná hodnota. Zaměstnavatel a zaměstnanec mohou sjednat i kratší zkušební dobu (např. 1 nebo 2 měsíce); delší než zákonný strop ale sjednat nelze – k ujednání nad rámec maxima se v přesahující části nepřihlíží.
Vedoucím zaměstnancem se rozumí osoba, která je oprávněna stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu závazné pokyny (§ 11 zákoníku práce). Delší, osmiměsíční zkušební doba se proto týká jen skutečně řídících pozic, ne každého zaměstnance s vyšším platem.
Jak se zkušební doba sjednává?
Zkušební doba nevzniká automaticky – musí být výslovně sjednána. Zákoník práce klade na její sjednání dvě tvrdé podmínky (§ 35 odst. 1 zákoníku práce):
- Písemná forma. Zkušební doba musí být sjednána písemně. Bez písemného ujednání zkušební doba vůbec nevznikne a pracovní poměr běží rovnou v „ostrém“ režimu s běžnou výpovědní dobou.
- Nejpozději v den nástupu. Zkušební dobu lze platně sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce (tj. v den vzniku pracovního poměru). Sjednat ji dodatečně, až poměr běží několik dní či týdnů, nelze.
Nejčastěji se zkušební doba sjednává přímo v pracovní smlouvě. Možná je i samostatná písemná dohoda, musí ale být uzavřena nejpozději v den nástupu.
Pozor na „nultý den“. Pokud zaměstnanec podepíše smlouvu se zkušební dobou až den po skutečném nástupu, je ujednání o zkušební době neplatné, respektive se k němu nepřihlíží. Smlouvu i ujednání o zkušebce proto vždy podepisujte před nebo v den nástupu.
Zvláštní pravidlo u smluv na dobu určitou
U pracovního poměru na dobu určitou nesmí být zkušební doba delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru (§ 35 odst. 3 zákoníku práce). Toto pravidlo má přednost před obecným maximem 4, resp. 8 měsíců.
| Sjednaná doba určitá | Maximální zkušební doba (řadový i vedoucí) |
|---|---|
| 4 měsíce | 2 měsíce |
| 6 měsíců | 3 měsíce |
| 1 rok | 4 měsíce (řadový) / 6 měsíců (vedoucí) |
Zdroj: § 35 odst. 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pro rok 2026.
Příklad: u poměru na dobu určitou v délce 6 měsíců je strop zkušební doby 3 měsíce (polovina), i kdyby šlo o řadovou pozici s obecným maximem 4 měsíce. U ročního poměru je polovina 6 měsíců, takže řadový zaměstnanec se vejde do obecných 4 měsíců, kdežto vedoucímu lze sjednat až 6 měsíců (méně než jeho obecných 8). Polovina sjednané doby je tedy „brzda“, která může obecný limit dále snížit, nikdy ho však nezvyšuje.
Lze zkušební dobu prodloužit?
Ano – a právě tady nastala od 1. června 2025 zásadní změna. Dříve zkušební dobu prodlužovat dohodou nešlo, dnes to flexinovela výslovně umožňuje.
Prodloužení dohodou (novinka od 1. 6. 2025). Zkušební dobu sjednanou nejdříve 1. 6. 2025 lze za jejího trvání dodatečně prodloužit písemnou dohodou zaměstnance a zaměstnavatele (§ 35 odst. 4 zákoníku práce). Platí dvě podmínky:
- prodloužení musí být písemné a sjednané se souhlasem zaměstnance (jednostranně to zaměstnavatel nemůže),
- i po prodloužení nesmí celková zkušební doba překročit zákonné maximum – tedy 4 měsíce u řadového a 8 měsíců u vedoucího zaměstnance (a polovinu sjednané doby u poměru na dobu určitou).
Sjednal-li zaměstnavatel původně například 2 měsíce, může se zaměstnancem v průběhu dohodnout prodloužení na 3 nebo 4 měsíce. Z 3 měsíců na 5 měsíců se ale dohodnout nelze – to by překročilo strop.
Důležité k datu sjednání: Možnost prodloužit zkušební dobu dohodou se vztahuje jen na zkušební doby sjednané nejdříve 1. 6. 2025. U starších poměrů (sjednaných do 31. 5. 2025) ji dohodou prodloužit nelze.
Automatické prodloužení o překážky a dovolenou
Vedle dohody se zkušební doba prodlužuje i automaticky, ze zákona (§ 35 odst. 5 zákoníku práce). Prodlužuje se o pracovní dny (směny), v nichž zaměstnanec po celý den nepracoval kvůli:
- celodenním překážkám v práci, pro které nekonal práci (typicky dočasná pracovní neschopnost – nemoc, dále ošetřovné apod.),
- celodenní dovolené,
- po flexinovele nově též o celodenní neomluvené absence.
Smyslem je, aby zaměstnavatel měl k „odzkoušení“ zaměstnance reálně k dispozici plný počet dnů. Pokud tedy zaměstnanec na týden onemocní, zkušební doba se o tyto zameškané pracovní dny posune dál. Toto prodloužení nastává automaticky, nemusí se na něm strany dohodnout. Více o jednotlivých typech absencí najdete v článku o překážkách v práci.
Jak zrušit pracovní poměr ve zkušební době?
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době je nejjednodušší způsob ukončení pracovního poměru a řídí se § 66 zákoníku práce.
Kdo a z jakého důvodu. Zrušit poměr ve zkušební době může zaměstnavatel i zaměstnanec, a to z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu (§ 66 odst. 1 zákoníku práce). Na rozdíl od výpovědi zde zaměstnavatel není vázán taxativním výčtem důvodů z § 52 a nemusí důvod uvádět.
Forma. Zrušení musí mít písemnou formu, jinak se k němu nepřihlíží (§ 66 odst. 2 zákoníku práce). Ústní nebo SMS oznámení tedy poměr neukončí. Písemnost je nutné druhé straně doručit.
Kdy poměr skončí. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější (§ 66 odst. 2 zákoníku práce). Žádná výpovědní doba se neuplatní – zrušení ve zkušebce běh výpovědní doby zcela obchází. To je hlavní praktický rozdíl oproti výpovědi: zatímco výpověď znamená nejméně dvouměsíční „dojezd“, zrušení ve zkušební době může poměr ukončit prakticky ze dne na den.
Modelový příklad: zrušení k určitému dni
Zaměstnavatel doručí zaměstnanci písemné zrušení pracovního poměru 5. srpna 2026 a uvede v něm, že poměr končí 15. srpna 2026:
- protože je uveden den pozdější, poměr skončí 15. srpna 2026,
- kdyby den v dokumentu uveden nebyl, skončil by poměr už dnem doručení, tj. 5. srpna 2026.
Kdy zaměstnavatel zrušit poměr ve zkušebce nesmí?
Volnost zaměstnavatele má jednu výslovnou zákonnou hranici a několik mezí daných zákazem diskriminace.
Prvních 14 dnů nemoci. Zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr ve zkušební době v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (nebo karantény) zaměstnance (§ 66 odst. 1 zákoníku práce). Je to právě období, kdy zaměstnanci náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele. Po uplynutí těchto 14 dnů už zaměstnavatel poměr ve zkušebce zrušit může. Tento zákaz se týká jen zaměstnavatele – zaměstnanec může poměr zrušit i během nemoci.
Těhotenství, mateřská a rodičovská. Zákoník práce zde nestanoví u zkušební doby stejnou „ochrannou dobu“ jako u výpovědi (§ 53 se na zrušení ve zkušebce nevztahuje). Přesto platí, že zrušení nesmí být motivováno diskriminačním důvodem – například samotným těhotenstvím zaměstnankyně. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích zakotvuje § 16 zákoníku práce; podrobnou ochranu před diskriminací pak upravuje samostatný antidiskriminační zákon č. 198/2009 Sb. Pokud z okolností vyplývá, že skutečným důvodem zrušení bylo těhotenství, mateřství nebo pohlaví, jde o diskriminaci a dotčená osoba se může u soudu domáhat neplatnosti zrušení a náhrady. Zrušit poměr s těhotnou zaměstnankyní z jiného, nediskriminačního důvodu (např. pro nedostatečné pracovní výsledky) ovšem zakázáno není.
Co zkušební doba znamená v praxi?
Smyslem zkušební doby je dát oběma stranám čas ověřit si, zda jim pracovní poměr vyhovuje, a případně se snadno rozejít. Během zkušební doby:
- platí plnohodnotný pracovní poměr – zaměstnanci náleží mzda, dovolená se poměrně načítá, odvádí se sociální a zdravotní pojištění i daň,
- lze poměr snadno a rychle zrušit podle § 66, bez výpovědní doby a bez odstupného,
- zaměstnanec nemá nárok na odstupné ani při zrušení ze strany zaměstnavatele – odstupné se váže jen na vybrané výpovědní důvody, ne na zrušení ve zkušebce.
Zkušební doba je jen jedním z mnoha prvků pracovního poměru. Komplexní přehled způsobů, jak může pracovní poměr skončit, najdete v článku skončení pracovního poměru.
Časté chyby kolem zkušební doby
- Ústní nebo dodatečné sjednání. Zkušební doba sjednaná ústně nebo až po nástupu je neplatná. Musí být písemná a nejpozději v den nástupu (§ 35 odst. 1).
- Domněnka, že zkušebka je vždy 3 měsíce. Od 1. 6. 2025 je maximum 4 měsíce u řadových a 8 měsíců u vedoucích zaměstnanců.
- Záměna zrušení a výpovědi. Zrušení ve zkušební době (§ 66) nemá výpovědní dobu ani nevyžaduje důvod; výpověď (§ 52) ano. Jde o dva odlišné instituty.
- Ústní „dání výpovědi“ ve zkušebce. I zrušení ve zkušební době musí být písemné a doručené, jinak se k němu nepřihlíží.
- Zrušení v prvních 14 dnech nemoci. Zaměstnavatel poměr v této době zrušit nesmí; učiní-li tak, je zrušení neplatné.
- Přehlédnutí automatického prodloužení. Onemocní-li zaměstnanec, zkušební doba se o zameškané pracovní dny prodlouží – konec zkušebky se posune dál, než ukazuje původní datum.
- Pokus o prodloužení nad limit. Dohodou lze zkušební dobu prodloužit jen do zákonného maxima (4, resp. 8 měsíců), ne nad něj.
Shrnutí
- Zkušební doba 2026 je maximálně 4 měsíce u řadového a 8 měsíců u vedoucího zaměstnance (§ 35 zákoníku práce po flexinovele).
- Musí být sjednána písemně a nejpozději v den nástupu do práce; u poměru na dobu určitou nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby.
- Novinkou od 1. 6. 2025 je možnost zkušební dobu prodloužit písemnou dohodou v rámci zákonného maxima.
- Automaticky se zkušební doba prodlužuje o celodenní překážky v práci, dovolenou a neomluvené absence (§ 35 odst. 5).
- Pracovní poměr lze ve zkušebce zrušit z jakéhokoli důvodu i bez důvodu, vždy ale písemně; poměr skončí dnem doručení nebo dnem pozdějším (§ 66).
- Zaměstnavatel nesmí zrušit poměr v prvních 14 dnech nemoci a zrušení nesmí být diskriminační (např. kvůli těhotenství).
Často kladené otázky
Jak dlouhá může být zkušební doba v roce 2026?
V roce 2026 může zkušební doba trvat nejvýše 4 měsíce u řadového zaměstnance a 8 měsíců u vedoucího zaměstnance (§ 35 odst. 2 zákoníku práce ve znění flexinovely). U pracovního poměru na dobu určitou navíc nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby trvání poměru. Sjednat lze i kratší zkušební dobu, delší než maximum nikoli.
Lze zkušební dobu prodloužit?
Ano. Od 1. června 2025 lze zkušební dobu sjednanou nejdříve k tomuto datu dodatečně prodloužit písemnou dohodou zaměstnance a zaměstnavatele (§ 35 odst. 4 zákoníku práce), vždy jen v rámci zákonného maxima. Kromě toho se zkušební doba prodlužuje automaticky o celodenní překážky v práci, dovolenou a neomluvené absence (§ 35 odst. 5).
Jak zrušit pracovní poměr ve zkušební době?
Zrušení musí být písemné a doručené druhé straně (§ 66 odst. 2 zákoníku práce); ústní nebo SMS oznámení poměr neukončí. Zrušit poměr může zaměstnanec i zaměstnavatel z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější. Žádná výpovědní doba se neuplatní.
Musí být ve zrušení uveden důvod?
Ne. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době nevyžaduje uvedení důvodu – zaměstnavatel i zaměstnanec mohou poměr zrušit z jakéhokoli důvodu nebo zcela bez důvodu (§ 66 odst. 1 zákoníku práce). To je hlavní rozdíl oproti výpovědi, u níž musí zaměstnavatel důvod z § 52 skutkově vymezit.
Může mě zaměstnavatel propustit ve zkušebce během nemoci?
V prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti (nebo karantény) zaměstnavatel pracovní poměr ve zkušební době zrušit nesmí (§ 66 odst. 1 zákoníku práce). Po uplynutí 14 dnů už poměr zrušit může. Doba nemoci navíc zkušební dobu automaticky prodlouží o zameškané pracovní dny.
Mám nárok na odstupné při zrušení ve zkušební době?
Ne. Odstupné se váže pouze na skončení pracovního poměru z vybraných výpovědních důvodů (organizační změny a zdravotní nezpůsobilost podle § 67 zákoníku práce). Při zrušení ve zkušební době nárok na odstupné nevzniká, a to ani když poměr ruší zaměstnavatel.