Dlouhodobé ošetřovné 2026: podmínky, výše, délka

Ve zkratce: Dlouhodobé ošetřovné je dávka nemocenského pojištění, kterou v roce 2026 vyplácí ČSSZ pečující osobě ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za placený kalendářní den (§ 41f zákona č. 187/2006 Sb.). Podpůrčí doba trvá nejdéle 90 kalendářních dnů (§ 41e). Zpravidla je nutná hospitalizace ošetřované osoby alespoň 4 po sobě jdoucí kalendářní dny a předpoklad následné domácí péče nejméně 30 kalendářních dnů; při domácí paliativní péči o osobu v inkurabilním stavu se hospitalizace nevyžaduje. Pečující zaměstnanec musí být nemocensky pojištěn alespoň 90 dnů v posledních 4 měsících před vznikem potřeby péče nebo prvním převzetím. Maximální denní dávka v roce 2026 činí 1 617 Kč.

Informace na této stránce jsou obecné informační a nenahrazují mzdové, účetní, daňové ani právní poradenství; nemusí pokrýt konkrétní situaci. U sporných případů se obraťte na svou mzdovou účtárnu nebo příslušnou OSSZ.

Co je dlouhodobé ošetřovné a v čem se liší od běžného ošetřovného?

Pojem „ošetřovné" zahrnuje dvě úplně různé dávky, které se liší účelem, délkou i podmínkami. Vyjasněme si je hned na začátku, protože lidé je často zaměňují.

• Krátkodobé ošetřovné (běžné „OČR") slouží k péči o náhle nemocné dítě nebo člena domácnosti, nejčastěji při běžné nemoci. Vyplácí se jen 9 kalendářních dnů (16 dnů pro samoživitele s dítětem do 16 let) a nevyžaduje žádnou předchozí hospitalizaci. Podrobně se mu věnuje samostatný text o ošetřovném.
• Dlouhodobé ošetřovné je určeno k dlouhodobé domácí péči o blízkou osobu, jejíž zdravotní stav se náhle vážně zhoršil a po propuštění z nemocnice vyžaduje péči celé týdny. Vyplácí se až 90 kalendářních dnů a navazuje typicky na nemocniční hospitalizaci.

Obě dávky mají v roce 2026 stejnou sazbu 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, liší se ale vším ostatním — kdo, kdy a jak dlouho je může čerpat. Tento text se věnuje dlouhodobému ošetřovnému.

Jaké jsou podmínky dlouhodobého ošetřovného v roce 2026?

Ve zkratce: V běžné variantě nárok vzniká, pokud byla ošetřovaná osoba hospitalizována alespoň 4 po sobě jdoucí kalendářní dny, její stav po propuštění vyžaduje domácí péči po dobu nejméně 30 dnů a pečující zaměstnanec splňuje podmínku 90 dnů nemocenského pojištění v posledních 4 měsících (§ 41a zákona č. 187/2006 Sb.). Paliativní péče o člověka v inkurabilním stavu má výjimku z hospitalizace; OSVČ mají vlastní pojistnou podmínku.

V běžné variantě se posuzují tyto podmínky; výjimku pro domácí paliativní péči uvádíme níže:

1. Hospitalizace alespoň 4 dny. U ošetřované osoby musela nastat závažná porucha zdraví, která si vyžádala hospitalizaci s poskytováním léčebné péče alespoň 4 kalendářní dny po sobě jdoucí. Nestačí akutní lůžková péče určená jen k provedení výkonu, který nelze provést ambulantně (§ 41a odst. 2 písm. a). Do těchto dnů se započítává i den přijetí a den propuštění. Pozor: do 31. 12. 2021 platila lhůta 7 dnů, novela č. 330/2021 Sb. ji od 1. 1. 2022 zkrátila na 4 dny — starší články uvádějí neplatnou hodnotu.
2. Potřeba domácí péče alespoň 30 dnů. Ošetřující lékař musí při propuštění (nebo v jeho průběhu) potvrdit, že zdravotní stav vyžaduje poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.
3. Účast na nemocenském pojištění. Pečující zaměstnanec musí být nemocensky pojištěn alespoň 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících před vznikem potřeby péče nebo prvním převzetím. OSVČ musí být dobrovolně pojištěna zpravidla alespoň 3 měsíce; výjimka platí při navázání pojištění OSVČ do osmi dnů od konce pojištěného zaměstnání, v němž zaměstnanecká účast trvala alespoň poslední tři měsíce.
4. Skutečné poskytování péče. Pojištěnec pečuje v domácím prostředí a po dobu výplaty nevykonává práci v žádném zaměstnání; OSVČ nesmí osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (§ 41a odst. 1). V jednom kalendářním dni může mít nárok jen jeden oprávněný (§ 41d odst. 3).

Výjimka — paliativní péče: U osob v inkurabilním stavu, které vyžadují paliativní a dlouhodobou péči v domácím prostředí, se podmínka předchozí hospitalizace nevyžaduje. O potřebě dlouhodobé péče v tomto případě rozhodne na žádost ošetřující lékař.

Kdo může pečovat a pobírat dlouhodobé ošetřovné?

Ve zkratce: Dlouhodobé ošetřovné může čerpat širší okruh příbuzných i osoba žijící s ošetřovaným ve společné domácnosti (§ 41a odst. 4 zákona č. 187/2006 Sb.). Aktuální zákon nestanoví minimální tříměsíční dobu společné domácnosti.

Okruh oprávněných osob je oproti krátkodobému ošetřovnému širší. Pečovat může:

• manžel/manželka nebo registrovaný partner/partnerka ošetřované osoby,
• příbuzný v linii přímé (rodiče, prarodiče, děti, vnoučata),
• sourozenec, tchán, tchyně, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,
• manžel, registrovaný partner nebo druh některé z osob uvedených ve dvou předchozích bodech (§ 41a odst. 4 písm. c),
• druh/družka ošetřované osoby nebo jiná fyzická osoba žijící s ošetřovaným ve společné domácnosti. Zákon zde neurčuje minimální délku soužití.

Důležité je, že u příbuzných v přímé linii, sourozenců, manžela a registrovaného partnera se společná domácnost nevyžaduje — péči může poskytovat například dcera, která bydlí jinde. U další nepříbuzné osoby je třeba posoudit společnou domácnost podle § 41a odst. 4 písm. d), bez dříve uváděné tříměsíční lhůty.

Z dávky jsou i při účasti na pojištění vyloučeni například zaměstnanci na DPP a v zaměstnání malého rozsahu (§ 41c odst. 1). Pro dlouhodobé ošetřovné není ochranná lhůta; pojištění musí trvat v době nástupu.

Kolik je dlouhodobé ošetřovné v roce 2026 a jak se počítá?

Ve zkratce: Dávka činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) za každý kalendářní den (§ 41f zákona č. 187/2006 Sb.). DVZ se zjistí z příjmu za rozhodné období (zpravidla 12 měsíců) a před výpočtem se redukuje přes tři redukční hranice se zápočtem 90/60/30 %.

Výpočet má tři kroky: zjištění DVZ, jeho redukce a výpočet 60 %.

Krok 1: denní vyměřovací základ (DVZ)

DVZ je úhrn vašich vyměřovacích základů na pojistné (zjednodušeně hrubých mezd) za rozhodné období, vydělený počtem kalendářních dnů tohoto období. Rozhodným obdobím je zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němž potřeba péče vznikla. Z počtu dnů se vyloučí tzv. omluvené dny (například předchozí nemoc), aby DVZ nebyl uměle snížen.

Krok 2: redukce DVZ přes redukční hranice

Surový DVZ se před výpočtem dávky redukuje stejně jako u nemocenského — v prvním pásmu se započítává 90 % (na rozdíl od mateřské, kde je to 100 %). Redukční hranice pro rok 2026 jsou:

Zdroj: ČSSZ, Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026; redukční hranice dle § 21 a § 22 zákona č. 187/2006 Sb. Platí od 1. 1. 2026. Redukční hranice pro dávky nemocenského pojištění jsou stanoveny na celý kalendářní rok a uprostřed roku 2026 se nemění.

Krok 3: 60 % z redukovaného DVZ

Z redukovaného DVZ se vyplácí 60 % za každý placený kalendářní den (§ 41f zákona č. 187/2006 Sb.). Výsledná denní dávka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Měsíční výplata odpovídá počtu dnů, za které dávka v daném měsíci skutečně náleží; během nové hospitalizace, při pokračujícím započitatelném příjmu nebo v některých dnech pracovního klidu se nevyplácí (§ 41e).

Modelové příklady výpočtu dlouhodobého ošetřovného 2026

Následující příklady ukazují celý výpočet od hrubé mzdy po měsíční dávku. Hodnoty jsou ilustrativní a zaokrouhlené; přesnou částku vám spočítá ČSSZ.

Příklad 1: hrubá mzda 35 000 Kč

• DVZ: 35 000 × 12 / 365 = 1 151 Kč/den
• Redukce (DVZ je pod 1. hranicí 1 633 Kč → počítá se 90 %): redukovaný DVZ = 1 151 × 0,90 = 1 035,90 Kč → 1 036 Kč/den (zaokrouhleno nahoru)
• Dávka/den: 60 % z 1 036 = 621,60 Kč → 622 Kč/den (zaokrouhleno nahoru)
• Za 30 dnů péče: 622 × 30 = přibližně 18 660 Kč

Příklad 2: hrubá mzda 50 000 Kč

• DVZ: 50 000 × 12 / 365 = 1 644 Kč/den
• Redukce: z prvních 1 633 Kč → 90 % = 1 469,70 Kč; z částky 1 633–1 644 Kč (11 Kč) → 60 % = 6,60 Kč. Redukovaný DVZ = 1 469,70 + 6,60 = 1 476,30 Kč → 1 477 Kč/den (zaokrouhleno nahoru)
• Dávka/den: 60 % z 1 477 = 886,20 Kč → 887 Kč/den (zaokrouhleno nahoru)
• Za 30 dnů péče: 887 × 30 = přibližně 26 610 Kč

Příklad 3: vysoký příjem a maximální dávka

U vysokých příjmů naráží dávka na strop daný redukcí. Maximálního redukovaného DVZ se dosáhne, je-li surový DVZ nad 3. redukční hranicí (4 897 Kč/den):

• redukovaný DVZ = 1 633 × 0,90 + (2 449 − 1 633) × 0,60 + (4 897 − 2 449) × 0,30
• redukovaný DVZ = 1 469,70 + 489,60 + 734,40 = 2 693,70 Kč → 2 694 Kč/den (zaokrouhleno nahoru)
• maximální dávka/den: 60 % z 2 694 = 1 616,40 Kč → 1 617 Kč/den (max., zaokrouhleno nahoru)
• maximálně za 30 dnů: zhruba 48 510 Kč

Tohoto stropu se dosáhne při hrubé mzdě zhruba nad 149 000 Kč měsíčně (DVZ nad 3. redukční hranicí 4 897 Kč/den). Vyšší příjem už dávku nezvýší — vše nad 3. redukční hranicí se nezapočítává.

Jak dlouho se dlouhodobé ošetřovné vyplácí (délka 90 dní)?

Ve zkratce: Podpůrčí doba činí nejdéle 90 kalendářních dnů ode dne vzniku potřeby dlouhodobé péče (§ 41e zákona č. 187/2006 Sb.). Nový nárok na péči o tutéž osobu vzniká nejdříve po uplynutí 12 měsíců.

Klíčová pravidla k délce:

• Maximum 90 dnů. Podpůrčí doba trvá nejdéle 90 kalendářních dnů. Končí dříve při zániku potřeby péče. Při nové hospitalizaci se dávka neplatí za vnitřní dny pobytu, ale podpůrčí doba běží dále.
• Hospitalizace dobu neprodlužuje. Dlouhodobé ošetřovné nenáleží za dny, kdy byla ošetřovaná osoba opět hospitalizována (s výjimkou prvního a posledního dne takové hospitalizace). Podpůrčí doba se o tyto dny neprodlužuje — 90denní limit běží dál.
• Dny pracovního klidu mají podmínku. Za dny pracovního klidu v kalendářním týdnu se zaměstnanci dávka nevyplatí, pokud v tomtéž týdnu neměl nárok na dávku alespoň za jeden den, který měl být jeho pracovním dnem (§ 41e odst. 5).
• Opakovaný nárok po 12 měsících. Nový nárok na dlouhodobé ošetřovné při téže potřebě péče o tutéž osobu vznikne nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který naposledy náleželo.

Mohou se pečující osoby střídat?

Ano. Dlouhodobé ošetřovné náleží jen jednou a jen jednomu z oprávněných za daný den, ale pečující osoby se mohou v péči vystřídat — a to i opakovaně (§ 41b zákona č. 187/2006 Sb.). V rámci jedné podpůrčí doby (90 dnů) tak může péči po částech zajišťovat například nejprve manžel a poté dcera.

Při střídání platí:

• Na jeden konkrétní kalendářní den může mít nárok jen jeden pojištěnec.
• Každý střídající pečující prokazatelně oznámí převzetí péče svému zaměstnavateli nebo přímo ČSSZ, jde-li o OSVČ; ČSSZ pracuje s identifikátorem rozhodnutí lékaře.
• Souhrnná doba výplaty všem pečujícím dohromady nepřesáhne 90 kalendářních dnů.

Jak o dlouhodobé ošetřovné požádat (krok za krokem)?

1. Požádejte lékaře o rozhodnutí. Ošetřující lékař poskytovatele lůžkové péče rozhoduje v den propuštění na žádost ošetřované osoby či oprávněného zástupce. Pokud rozhodnutí v tento den nevydal, žádost lze podat ještě do 8 dnů po propuštění a lékař rozhodne do tří pracovních dnů od žádosti (§ 72b odst. 2). U osoby v inkurabilním stavu rozhoduje na žádost její ošetřující lékař bez předchozí hospitalizace. Rozhodnutí odešle elektronicky ČSSZ a předá identifikátor.
2. Oznamte péči zaměstnavateli. Zaměstnanec prokazatelně sdělí identifikátor, den nástupu a údaje o péči. Zaměstnavatel žádost a podklady předá elektronicky ČSSZ. Starou listinnou žádost s papírovým rozhodnutím zaměstnanec standardně neodevzdává.
3. OSVČ podá žádost přímo ČSSZ. Při zákonem zpřístupněné datové schránce žádá elektronicky, zpravidla přes ePortál ČSSZ.
4. ČSSZ posoudí nárok a dávku vyplácí zpětně. Za další období je třeba potvrzovat trvání potřeby dlouhodobé péče; lékař tato potvrzení posílá elektronicky.

Pracovní volno: Po dobu poskytování dlouhodobé péče při splnění podmínek dávky musí zaměstnavatel omluvit nepřítomnost podle § 191a zákoníku práce. Od 1. 6. 2025 již nemůže pracovní volno odmítnout s odkazem na vážné provozní důvody. Po skončení péče se návrat řídí zákoníkem práce.

Časté chyby a omyly

• Záměna s krátkodobým ošetřovným. Běžné OČR (9, resp. 16 dnů) a dlouhodobé ošetřovné (až 90 dnů) mají odlišné podmínky. Dlouhodobé zpravidla vyžaduje předchozí hospitalizaci; výjimkou je domácí paliativní péče při inkurabilním stavu.
• Spoléhání na neplatnou lhůtu 7 dnů. Podmínka hospitalizace je od 1. 1. 2022 4 dny, ne 7. Mnoho starších článků na internetu uvádí překonanou sedmidenní hranici.
• Opomenutí pojistné podmínky. Zaměstnanec potřebuje alespoň 90 dnů účasti v posledních čtyřech měsících, OSVČ zpravidla tři měsíce dobrovolného pojištění. U OSVČ platí výjimka po rychlém přechodu z pojištěného zaměstnání (§ 41a odst. 6).
• Použití procent z mateřské. Dlouhodobé ošetřovné se redukuje se zápočtem 90/60/30 % a sazbou 60 %, nikoli 100/60/30 % a 70 % jako u PPM. Záměna vede k nesprávnému výsledku.
• Domněnka, že dávka pokrývá i dny opětovné hospitalizace. Za vnitřní dny hospitalizace se dávka nevyplácí; první a poslední den jsou výjimkou. Podpůrčí doba se o hospitalizaci neprodlužuje.

Shrnutí

Dlouhodobé ošetřovné je v roce 2026 dávka nemocenského pojištění ve výši 60 % redukovaného DVZ (§ 41f zákona č. 187/2006 Sb.) za placený den v podpůrčí době nejdéle 90 kalendářních dnů (§ 41e). Běžná varianta vyžaduje hospitalizaci ošetřované osoby alespoň čtyři dny a předpoklad domácí péče nejméně třicet dnů; domácí paliativní péče o osobu v inkurabilním stavu hospitalizaci nevyžaduje. Pečující zaměstnanec potřebuje 90 dnů nemocenského pojištění v posledních čtyřech měsících. Redukce DVZ probíhá přes hranice 1 633 / 2 449 / 4 897 Kč se zápočtem 90/60/30 %, takže maximální denní dávka činí 1 617 Kč. Pečující se mohou střídat; u druha či další osoby společné domácnosti zákon nestanoví minimální délku soužití. Pro krátkou péči slouží běžné ošetřovné.

FAQ

Kolik je dlouhodobé ošetřovné v roce 2026?

Dlouhodobé ošetřovné činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za placený kalendářní den (§ 41f zákona č. 187/2006 Sb.). Maximální denní dávka při hranicích 2026 činí 1 617 Kč, protože příjem nad třetí redukční hranicí (4 897 Kč/den) se už nezapočítává.

Jak dlouho lze dlouhodobé ošetřovné pobírat?

Podpůrčí doba činí nejdéle 90 kalendářních dnů ode dne vzniku potřeby dlouhodobé péče (§ 41e zákona č. 187/2006 Sb.). Za vnitřní dny nové hospitalizace ošetřované osoby se dávka nevyplácí, ale první a poslední den hospitalizace jsou výjimkou; podpůrčí doba se neprodlužuje. Nový nárok při stejné potřebě péče o tutéž osobu může vzniknout nejdříve po uplynutí 12 měsíců od posledního placeného dne.

Jaké jsou podmínky dlouhodobého ošetřovného?

V běžné variantě musí být ošetřovaná osoba hospitalizována alespoň čtyři po sobě jdoucí kalendářní dny a po propuštění je třeba předpoklad domácí péče nejméně třicet dnů. Pečující zaměstnanec musí být nemocensky pojištěn alespoň 90 dnů v posledních čtyřech měsících; OSVČ zpravidla tři měsíce, s výjimkou navázání na pojištěné zaměstnání. U domácí paliativní péče o osobu v inkurabilním stavu se hospitalizace nevyžaduje (§ 41a zákona č. 187/2006 Sb.).

Kdo může pobírat dlouhodobé ošetřovné?

Pečovat mohou manžel, registrovaný partner, příbuzní v přímé linii, sourozenci, tchán, tchyně, snacha, zeť, neteř, synovec, teta či strýc a osoby s nimi spojené podle § 41a odst. 4 písm. c), dále druh, družka nebo jiná osoba žijící s ošetřovaným ve společné domácnosti. Aktuální § 41a odst. 4 nestanoví minimální tříměsíční trvání domácnosti.

Jak dlouho musí trvat hospitalizace pro nárok na dlouhodobé ošetřovné?

Hospitalizace s léčebnou péčí musí trvat alespoň 4 po sobě jdoucí kalendářní dny, včetně dne přijetí a propuštění. Od 1. 1. 2022 platí 4 dny (dříve 7 dnů). U osob v inkurabilním stavu vyžadujících paliativní péči v domácím prostředí se hospitalizace nevyžaduje.

Mají na dlouhodobé ošetřovné nárok OSVČ?

Ano, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění OSVČ. Účast musí zpravidla trvat alespoň tři měsíce bezprostředně před vznikem potřeby péče nebo prvním převzetím. Zákon má výjimku při navázání pojištění OSVČ do osmi dnů od konce pojištěného zaměstnání, v němž účast trvala alespoň poslední tři měsíce (§ 41a odst. 6).

Můžu být v práci uvolněn na dobu dlouhodobé péče?

Ano. Při splnění zákonných podmínek musí zaměstnavatel omluvit nepřítomnost po dobu poskytování dlouhodobé péče (§ 191a zákoníku práce). Od 1. 6. 2025 už nemůže uvolnění odmítnout s odkazem na vážné provozní důvody.