Ve zkratce: Tuzemské stravné za jeden kalendářní den pracovní cesty činí v roce 2026 podle délky cesty 155 až 185 Kč (5 až 12 hodin), 236 až 284 Kč (déle než 12 hodin, nejdéle 18 hodin) a 370 až 442 Kč (déle než 18 hodin). Hodnoty stanoví vyhláška č. 573/2025 Sb. s účinností od 1. 1. 2026. V podnikatelské (soukromé) sféře jsou částky 155 / 236 / 370 Kč zákonným minimem, zaměstnavatel může dát i víc. Ve státní a příspěvkové sféře se zaměstnanec pohybuje v daném rozpětí. Pokud zaměstnavatel během cesty poskytne bezplatné jídlo (snídani, oběd nebo večeři), stravné se za každé takové jídlo krátí — o 70 %, 35 %, nebo 25 % podle pásma, vždy z částky stravného, na kterou zaměstnanci vznikl nárok.
Stravné je jedním z druhů cestovních náhrad, na které má zaměstnanec nárok při pracovní cestě. Pokrývá zvýšené výdaje na jídlo, které zaměstnanci vzniknou tím, že je vyslán mimo své pravidelné pracoviště. Řídí se zákoníkem práce a každoroční vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí. Tento průvodce vysvětluje, kolik tuzemské stravné v roce 2026 dělá, jak se liší pravidla pro soukromou a státní sféru, jak přesně funguje krácení stravného za poskytnuté jídlo a jak se počítá nárok. Najdete zde aktuální tabulku sazeb se zdrojem, postup krok za krokem, modelové příklady s čísly i nejčastější chyby.
Kolik je tuzemské stravné v roce 2026?
Výši tuzemského stravného pro rok 2026 stanoví vyhláška č. 573/2025 Sb., kterou MPSV vydalo podle § 189 zákoníku práce. Sazby se odvíjejí od délky pracovní cesty v daném kalendářním dni a rozlišují se tři časová pásma:
| Délka pracovní cesty za den | Soukromá sféra (minimum, § 163 ZP) | Státní a příspěvková sféra (rozpětí, § 176 ZP) |
|---|---|---|
| 5 až 12 hodin | nejméně 155 Kč | 155 až 185 Kč |
| déle než 12 h, nejdéle 18 h | nejméně 236 Kč | 236 až 284 Kč |
| déle než 18 hodin | nejméně 370 Kč | 370 až 442 Kč |
Zdroj: § 2 a 3 vyhlášky č. 573/2025 Sb. ve spojení s § 163 a § 176 zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), účinné od 1. 1. 2026.
Dolní hranice rozpětí (155 / 236 / 370 Kč) představují zákonné minimum stravného pro podnikatelskou sféru dle § 163 zákoníku práce. Soukromý zaměstnavatel nesmí dát méně, ale může poskytnout i vyšší částku. Pro daňové posouzení se porovnává se stravným, které by za stejných okolností příslušelo zaměstnanci odměňovanému platem; při bezplatném jídle se proto zohlední i povinné krácení podle § 176. Plné rozpětí (155–185 / 236–284 / 370–442 Kč) platí pro zaměstnavatele podle § 109 odst. 3 zákoníku práce; ti se musí pohybovat uvnitř rozpětí a konkrétní částku stanoví předem (například vnitřním předpisem).
Oproti roku 2025 (sazby 148–177 / 225–271 / 353–422 Kč) stravné pro rok 2026 vzrostlo ve všech třech pásmech. Růst odráží vývoj cen jídel a nealkoholických nápojů, podle kterého se sazby každoročně valorizují.
Jaký je rozdíl mezi soukromou a státní sférou?
Klíčový rozdíl spočívá v tom, zda jde o dolní hranici, kterou nelze podkročit, nebo o rozpětí, ze kterého se vybírá:
- Podnikatelská (soukromá) sféra — dle § 163 zákoníku práce má zaměstnanec nárok na stravné nejméně ve výši dolní hranice. Zaměstnavatel může dát i výrazně víc. Pro daňové posouzení se sleduje částka, kterou by za stejnou cestu obdržel zaměstnanec odměňovaný platem; bez bezplatného jídla jsou horní hranice 185 / 284 / 442 Kč. Část nad příslušným limitem je zdanitelným příjmem a vstupuje do vyměřovacích základů pojistného.
- Státní a příspěvková sféra (zaměstnavatelé uvedení v § 109 odst. 3 zákoníku práce, např. stát, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace) — dle § 176 zákoníku práce se stravné poskytuje v rozpětí. Zaměstnavatel je povinen vybrat částku uvnitř daného rozpětí a nesmí jít pod jeho dolní hranici ani nad horní. Neurčí-li zaměstnavatel výši stravného předem, přísluší zaměstnanci podle § 176 odst. 5 ZP dolní sazba rozpětí (155 / 236 / 370 Kč).
Horní hranice rozpětí jsou tedy výchozími daňovými limity pro cestu bez bezplatného jídla; při jeho poskytnutí se porovnání upraví podle povinného krácení ve veřejné sféře. Více o systému náhrad najdete v článku cestovní náhrady.
Jak se počítá nárok na stravné? Postup krok za krokem
Stravné se zpravidla posuzuje za každý kalendářní den pracovní cesty samostatně. U cesty přesně ve dvou kalendářních dnech se podle § 163 odst. 4 od odděleného posouzení upustí, pokud je společné posouzení pro zaměstnance výhodnější. Postup pro běžný jednotlivý den je následující:
- Zjistěte dobu trvání pracovní cesty v daném kalendářním dni. Rozhoduje doba od začátku do konce cesty v rámci jednoho dne (od 0:00 do 24:00).
- Zařaďte dobu do časového pásma. Méně než 5 hodin = bez nároku (s výjimkou dále). 5 až 12 hodin = první pásmo. Déle než 12 h, nejdéle 18 h = druhé pásmo. Déle než 18 hodin = třetí pásmo. Pozor: hranice jsou ostré — cesta trvající přesně 12 hodin patří ještě do prvního pásma, přesně 18 hodin do druhého.
- Použijte sazbu podle sféry. V soukromé sféře nejméně dolní hranici, ve státní sféře částku z rozpětí stanovenou zaměstnavatelem (a neurčí-li ji, dolní sazbu rozpětí).
- Zkraťte stravné za poskytnutá bezplatná jídla. Za každou bezplatnou snídani, oběd nebo večeři se stravné sníží podle pravidel pro krácení (viz níže).
Pokud pracovní cesta netrvá alespoň 5 hodin, zákonný nárok na stravné nevzniká. § 176 odst. 2 umožňuje zaměstnavateli podle § 109 odst. 3 poskytnout stravné až do 185 Kč, jestliže vysláním na takto krátkou cestu znemožnil zaměstnanci stravovat se obvyklým způsobem. § 163 pro podnikatelskou sféru toto zvláštní pravidlo neobsahuje; dobrovolně poskytnuté plnění při cestě pod 5 hodin se posuzuje samostatně pro daňové účely. U cesty trvající přesně 5 hodin už nárok vzniká.
Jak funguje krácení stravného za poskytnuté jídlo?
Pokud bylo zaměstnanci během pracovní cesty bezplatně poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře a na které finančně nepřispívá (typicky jídlo v ceně ubytování, oběd v ceně školení, večeře hrazená obchodním partnerem), stravné se za každé takové jídlo snižuje. Sazby krácení dle § 163 odst. 2 a § 176 odst. 3 zákoníku práce jsou:
| Pásmo (délka cesty) | Krácení za 1 bezplatné jídlo |
|---|---|
| 5 až 12 hodin | 70 % stravného |
| déle než 12 h, nejdéle 18 h | 35 % stravného |
| déle než 18 hodin | 25 % stravného |
Zdroj: § 163 odst. 2 a § 176 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), sazby stravného dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. pro rok 2026.
Procento krácení se v obou sférách počítá z částky stravného, na kterou zaměstnanci vznikl nárok — tedy z částky, kterou zaměstnavatel určil (v soukromé sféře nejméně z dolní hranice, ve státní sféře z částky stanovené v rozpětí), nikoli z horní hranice rozpětí. Rozdíl mezi sférami spočívá ve slovíčku „až":
- Soukromá sféra (§ 163 odst. 2) — stravné se krátí „až o" uvedené procento. Zaměstnavatel tedy může krátit méně (i nekrátit vůbec), ale ne více. Procento se počítá ze sazby, kterou by zaměstnanec dostal — pokud dá zaměstnavatel jen zákonné minimum, krátí se z minima. Nesjedná-li zaměstnavatel míru krácení, krátí se nejvyšším procentem.
- Státní a příspěvková sféra (§ 176 odst. 3) — stravné se krátí vždy o dané procento z výše stravného, na kterou zaměstnanci vznikl nárok (tj. z částky, kterou zaměstnavatel určil v rozpětí, případně z dolní sazby dle § 176 odst. 5). Krácení je tu povinné, ale základnou je přiznaná částka, nikoli horní hranice rozpětí.
Pokud po odečtení všech krácení vyjde záporná nebo nulová částka, stravné se neposkytuje (nemůže být záporné). Podle § 176 odst. 4 navíc stravné nepřísluší vůbec, byla-li při cestě 5 až 12 hodin poskytnuta 2 bezplatná jídla, resp. při cestě déle než 12 a nejdéle 18 hodin 3 bezplatná jídla.
Modelové příklady výpočtu stravného 2026
Příklad 1 — krátká cesta bez jídla (soukromá sféra). Zaměstnanec firmy byl na jednodenní cestě v délce 7 hodin, bez poskytnutého jídla. Spadá do prvního pásma (5 až 12 hodin). Zaměstnavatel poskytuje zákonné minimum. Stravné = 155 Kč.
Příklad 2 — celodenní cesta s obědem (soukromá sféra, minimum). Cesta trvala 14 hodin → druhé pásmo (236 Kč při minimu). V ceně školení byl bezplatný oběd. Krácení ve druhém pásmu činí až 35 % stravného. Při plném krácení z minimální sazby: 236 × 35 % = 82,60 Kč. Stravné po krácení = 236 − 82,60 = 153,40 Kč.
Příklad 3 — celodenní cesta s ubytováním (soukromá sféra). V posuzovaném dni cesta trvala 20 hodin → třetí pásmo (370 Kč při minimu). V ceně hotelu byla snídaně (jedno bezplatné jídlo). Krácení ve třetím pásmu činí až 25 %. Při plném krácení: 370 × 25 % = 92,50 Kč. Stravné = 370 − 92,50 = 277,50 Kč. U skutečné dvoudenní cesty je navíc třeba porovnat postup podle § 163 odst. 4.
Příklad 4 — státní sféra, krácení z přiznané částky. Úředník byl na cestě 10 hodin (první pásmo), zaměstnavatel mu stanovil stravné 170 Kč. Dostal bezplatný oběd. Ve státní sféře se krátí povinně o 70 %, a to z přiznané částky stravného (170 Kč), nikoli z horní hranice pásma: 170 × 70 % = 119 Kč. Stravné = 170 − 119 = 51 Kč.
Souvislost se stravenkovým paušálem
Sazby stravného mají přímý dopad i na nepeněžní a peněžitý příspěvek na stravování. Daňově osvobozený limit příspěvku — tzv. stravenkového paušálu — je v roce 2026 navázán na 70 % horní hranice stravného prvního pásma: 70 % × 185 Kč = 129,50 Kč za směnu (§ 6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb.). Podmínkou osvobození je alespoň tříhodinový výkon práce během směny a to, že během ní nevznikl nárok na stravné při pracovní cestě; pro práci nerozvrženou na směny se posuzuje kalendářní den. Při splnění dalších podmínek lze osvobodit i druhý příspěvek při směně delší než 11 hodin.
Nejčastější chyby u stravného
- Krácení z horní hranice místo z přiznané částky (státní sféra). Ve státní sféře se procento krácení počítá z částky stravného, na kterou zaměstnanci vznikl nárok (z částky určené zaměstnavatelem v rozpětí, případně z dolní sazby dle § 176 odst. 5), nikoli z horní hranice rozpětí (185 / 284 / 442 Kč). Záměna základny je častý zdroj chyb ve mzdovém zpracování.
- Záměna „až o" a „vždy o". V soukromé sféře je krácení nepovinné („až o"), ve státní povinné („o"). Soukromý zaměstnavatel může bezplatné jídlo do krácení nezahrnout, pokud to má upraveno; nesjedná-li míru krácení, krátí se nejvyšším procentem.
- Záměna pravidla pro cestu pod 5 hodin. Zvláštní možnost poskytnout až 185 Kč při znemožněném obvyklém stravování stanoví § 176 odst. 2 zaměstnavatelům odměňujícím platem. V § 163 pro podnikatelskou sféru taková výjimka není.
- Paušální oddělení dnů cesty přes půlnoc. U cesty, která zasáhne právě dva kalendářní dny, se podle § 163 odst. 4 porovná oddělené a společné posouzení; použije se pro zaměstnance výhodnější varianta.
- Překročení osvobozeného limitu v soukromé sféře. Bez bezplatného jídla se část nad 185/284/442 Kč zdaňuje. Při bezplatném jídle je třeba pro daňový limit zohlednit povinné krácení ve veřejné sféře.
Shrnutí
Tuzemské stravné pro rok 2026 činí podle vyhlášky č. 573/2025 Sb. 155–185 Kč (5 až 12 h), 236–284 Kč (déle než 12 h, nejdéle 18 h) a 370–442 Kč (déle než 18 h) za kalendářní den. V soukromé sféře jsou dolní hranice zákonným minimem, ve státní sféře jde o rozpětí. Za každé bezplatně poskytnuté jídlo se stravné krátí až o 70 / 35 / 25 % podle pásma v podnikatelské sféře a povinně o tyto podíly ve veřejné sféře. U cesty přesně ve dvou dnech se porovná výhodnější způsob posouzení. Horní hranice prvního pásma (185 Kč) zároveň určuje osvobozený limit stravenkového paušálu (129,50 Kč).
Často kladené otázky
Kolik je stravné za jednodenní pracovní cestu v roce 2026?
Záleží na délce cesty. Při cestě 5 až 12 hodin náleží v soukromé sféře nejméně 155 Kč (ve státní sféře 155–185 Kč), při cestě déle než 12 hodin nejméně 236 Kč a při cestě nad 18 hodin nejméně 370 Kč. Hodnoty stanoví vyhláška č. 573/2025 Sb.
Krátí se stravné, když dostanu oběd v ceně školení?
Ano. Bezplatně poskytnutý oběd (i snídaně či večeře) je důvodem ke krácení stravného. Krátí se o 70 % v prvním pásmu, o 35 % ve druhém a o 25 % ve třetím, a to za každé jednotlivé jídlo — vždy z částky stravného, na kterou vám vznikl nárok. V soukromé sféře je krácení nepovinné („až o"), ve státní povinné.
Mám nárok na stravné, když cesta trvala jen 4 hodiny?
Zákonný nárok na stravné vzniká až od 5 hodin trvání cesty v daném dni. Zaměstnavatel ve veřejné sféře vám však podle § 176 odst. 2 může při kratší cestě poskytnout až 185 Kč, jestliže cestou znemožnil obvyklé stravování. V podnikatelské sféře § 163 takovou zvláštní možnost nestanoví. U cesty přesně ve dvou dnech se ještě porovnává výhodnější postup podle § 163 odst. 4.
Platí stejné stravné pro státní úředníky i pro firmy?
Sazby jsou stejné, ale způsob jejich použití se liší. Ve státní a příspěvkové sféře (§ 176 ZP) jde o rozpětí, ze kterého zaměstnavatel vybírá konkrétní částku. V podnikatelské sféře (§ 163 ZP) je dolní hranice zákonným minimem a zaměstnavatel může poskytnout i více; částka nad horní hranicí rozpětí je však u zaměstnance zdanitelná.
Jak souvisí stravné se stravenkovým paušálem?
Horní hranice stravného prvního pásma (185 Kč pro rok 2026) určuje daňově osvobozený limit příspěvku na stravování: 70 % z 185 Kč = 129,50 Kč za směnu. Osvobození vyžaduje alespoň tři hodiny práce během směny, v níž nevznikl nárok na stravné při pracovní cestě; u práce nerozvržené na směny se posuzuje den.
Může soukromý zaměstnavatel dát vyšší stravné než 185 Kč?
Ano, může. Bez bezplatného jídla je část stravného nad horní hranicí příslušného pásma (185 / 284 / 442 Kč) zdanitelným příjmem a vstupuje do vyměřovacích základů sociálního a zdravotního pojištění. Při bezplatném jídle se daňový limit posuzuje s povinným krácením, které by platilo u zaměstnance odměňovaného platem.