Ve zkratce: Průměrný výdělek se zjišťuje jako podíl hrubé mzdy zúčtované za rozhodné období a počtu hodin odpracovaných v tomto období (§ 353 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce). Rozhodným obdobím je zpravidla předchozí kalendářní čtvrtletí (§ 354). Výsledkem je průměrný hodinový výdělek, který zpravidla platí po celé následující čtvrtletí. Zákoník práce nestanoví univerzální zaokrouhlení na dvě desetinná místa. Pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se místo něj pravděpodobný výdělek (§ 355). Používá se pro dovolenou, redukovanou náhradu při nemoci, odstupné, některé příplatky i náhradu za překážky v práci.
Průměrný výdělek je nejdůležitější mzdové číslo, které zaměstnanec na výplatní pásce nevidí, a přesto určuje desítky dalších částek. Níže najdete přesný vzorec, kompletní postup, modelové příklady i nejčastější chyby.
Co je průměrný výdělek a k čemu slouží?
Průměrný výdělek je zákonem definovaná veličina, která vyjadřuje, kolik zaměstnanec v průměru vydělá za jednu odpracovanou hodinu. Slouží jako základ pro výpočet náhrad a plnění, u kterých by nebylo spravedlivé vycházet jen z holé měsíční mzdy. Pravidla pro jeho zjištění upravují § 351 až § 362 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.).
Z průměrného výdělku se vypočítává zejména:
- náhrada mzdy za dovolenou (proplácí se průměrným výdělkem, ne základní mzdou),
- náhrada mzdy v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti (z redukovaného průměrného výdělku),
- odstupné při skončení pracovního poměru z organizačních důvodů (násobky průměrného měsíčního výdělku podle § 67); podrobnosti k výpočtu najdete v článku odstupné,
- náhrada mzdy za překážky v práci na straně zaměstnavatele i zaměstnance,
- příplatky počítané jako procento průměrného výdělku (například příplatek za práci přesčas, ve svátek nebo za noční práci),
- náhrada za dobu, kdy zaměstnanec nepracuje kvůli překážce, prostoji nebo nařízenému volnu.
Důležité je, že průměrný výdělek není totéž co průměrná mzda v ČR. Statistická průměrná mzda (51 966 Kč ve 2. čtvrtletí 2026 podle ČSÚ) ani legislativní průměrná mzda pro daňové limity (48 967 Kč) nemají s výpočtem náhrad nic společného. Podrobnosti k těmto pojmům najdete v článku průměrná mzda.
Jak se počítá průměrný výdělek? Vzorec a rozhodné období
Základní vzorec je jednoduchý. Podle § 353 odst. 1 zákoníku práce se průměrný výdělek zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci za rozhodné období a z doby odpracované v tomto období; § 356 odst. 1 pak stanoví, že průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek. Prakticky tedy platí:
Průměrný hodinový výdělek = hrubá mzda zúčtovaná za rozhodné období ÷ počet hodin odpracovaných v rozhodném období
Klíčové jsou tři pojmy: hrubá mzda, odpracovaná doba a rozhodné období.
Rozhodné období: předchozí kalendářní čtvrtletí
Rozhodným obdobím je podle § 354 odst. 1 zákoníku práce zpravidla předchozí kalendářní čtvrtletí; při kontu pracovní doby je výjimkou předchozích 12 měsíců (§ 354 odst. 4). Průměrný výdělek se při běžném čtvrtletním období vypočítá k prvnímu dni měsíce následujícího po skončení čtvrtletí a platí po celé následující čtvrtletí.
| Rozhodné období (z čeho počítám) | Výpočet k datu | Průměrný výdělek se použije |
|---|---|---|
| říjen–prosinec | 1. ledna | leden–březen |
| leden–březen | 1. dubna | duben–červen |
| duben–červen | 1. července | červenec–září |
| červenec–září | 1. října | říjen–prosinec |
Zdroj: § 354 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Platí pro rok 2026.
To znamená, že náhrada mzdy za dovolenou čerpanou v květnu 2026 se počítá z průměrného výdělku zjištěného z 1. čtvrtletí 2026 (leden až březen), nikoli z aktuální mzdy.
Hrubá mzda zúčtovaná za rozhodné období
Do hrubé mzdy se započítává vše, co bylo zaměstnanci za rozhodné období zúčtováno k výplatě jako mzda nebo plat za práci: základní mzda, osobní ohodnocení, příplatky i mzdové bonusy vázané na odpracované období. Naopak se nezapočítávají plnění, která nejsou mzdou za práci, například náhrady mzdy (za dovolenou, nemoc), cestovní náhrady, odstupné nebo nepeněžní benefity. U mzdy za delší období než čtvrtletí se podle § 358 rozvrhuje poměrná část i do dalších rozhodných období. Pravidla zápočtu jednotlivých složek mzdy popisuje článek příplatky ke mzdě.
Odpracovaná doba
Odpracovanou dobou je doba, za kterou zaměstnanci příslušela mzda nebo plat — tedy hodiny skutečně odpracované, včetně přesčasů. Nezapočítává se doba dovolené, nemoci ani jiných překážek, za které dostal náhradu, a ne mzdu.
Průměrný hodinový a průměrný měsíční výdělek
Zákoník práce pracuje primárně s průměrným hodinovým výdělkem, protože ten je přesný a nezávisí na počtu dnů v měsíci (§ 356). V příkladech níže hodinový údaj zaokrouhlujeme na dvě desetinná místa pro přehlednost; zákoník práce neobsahuje univerzální pravidlo pro zaokrouhlení tohoto výdělku.
Pokud právní předpis vyžaduje průměrný měsíční výdělek (typicky u odstupného), přepočítá se hodinový výdělek podle § 356 odst. 2 vzorcem:
Průměrný měsíční výdělek = průměrný hodinový výdělek × týdenní pracovní doba × koeficient 4,348
Koeficient 4,348 vyjadřuje průměrný počet týdnů v měsíci podle § 356 odst. 2. Použije se týdenní pracovní doba v rozhodném období; pokud se v něm změnila, § 356 stanoví vážený průměr podle kalendářních dnů. Při plném úvazku 40 hodin týdně tedy platí:
Průměrný měsíční výdělek = průměrný hodinový výdělek × 40 × 4,348 = průměrný hodinový výdělek × 173,92
Modelový příklad: výpočet průměrného hodinového výdělku
Zaměstnankyně na plný úvazek (40 hodin týdně) měla v 1. čtvrtletí 2026 (leden–březen) tyto údaje:
| Údaj za rozhodné období | Hodnota |
|---|---|
| Zúčtovaná hrubá mzda za práci | 138 000 Kč |
| Odpracované hodiny | 504 h |
Výpočet průměrného hodinového výdělku:
138 000 Kč ÷ 504 h = 273,81 Kč/h (zaokrouhleno na dvě desetinná místa)
Přepočet na průměrný měsíční výdělek (např. pro odstupné):
273,81 Kč × 40 h × 4,348 = 47 621 Kč (zaokrouhleno)
Tento průměrný výdělek 273,81 Kč/h pak platí pro všechny náhrady čerpané v dubnu až červnu 2026.
Pravděpodobný výdělek: když není dost odpracováno
Co když zaměstnanec v rozhodném období teprve nastoupil nebo byl celé čtvrtletí nemocný? Pak nelze průměrný výdělek spolehlivě zjistit a použije se pravděpodobný výdělek podle § 355 zákoníku práce.
Pravděpodobný výdělek se použije, pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů. Zaměstnavatel jej zjistí:
- z hrubé mzdy, kterou zaměstnanec od počátku rozhodného období skutečně dosáhl (pokud se počet odpracovaných dnů blíží hranici 21 dnů), nebo
- z hrubé mzdy, které by zaměstnanec zřejmě dosáhl, kdyby pracoval; přihlíží se k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci.
V praxi se u nově nastoupivšího zaměstnance vychází nejčastěji ze sjednané mzdy v pracovní smlouvě přepočtené na hodinu. Pravděpodobný výdělek se ve všech dalších výpočtech používá úplně stejně jako průměrný výdělek.
Průměrný výdělek nesmí být nižší než minimální mzda
Důležitá pojistka: podle § 357 zákoníku práce platí, že je-li vypočtený průměrný výdělek (nebo pravděpodobný výdělek) nižší než minimální mzda nebo příslušná nejnižší úroveň zaručeného platu, na kterou by zaměstnanec měl nárok, zvýší se na odpovídající úroveň této minimální mzdy nebo zaručeného platu.
Pro rok 2026 činí minimální mzda 22 400 Kč měsíčně, resp. 134,40 Kč za hodinu při 40hodinové týdenní pracovní době (sdělení MPSV č. 356/2025 Sb. a nařízení vlády č. 285/2024 Sb. k § 111 zákoníku práce). Při 40hodinové stanovené týdenní době se průměrný hodinový výdělek pro použití v roce 2026 zvýší alespoň na 134,40 Kč; při jiné stanovené týdenní době se odpovídající hodinová hranice přepočítává. Více o těchto hranicích v článku zaručená mzda.
Náhrada mzdy při nemoci: z redukovaného průměrného výdělku
Nejčastější situace, kde se průměrný výdělek používá, je náhrada mzdy v prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti (§ 192 zákoníku práce). Zaměstnavatel zde nepoužije plný průměrný hodinový výdělek, ale redukovaný.
Redukce se provádí pomocí tří hodinových redukčních hranic, které pro rok 2026 stanovila ČSSZ (odvozeny z denních redukčních hranic koeficientem 0,175):
| Hodinová redukční hranice 2026 | Hodnota | Započítá se |
|---|---|---|
| 1. redukční hranice | 285,78 Kč | 90 % |
| 2. redukční hranice | 428,58 Kč | 60 % |
| 3. redukční hranice | 856,98 Kč | 30 % |
| nad 3. hranici | — | 0 % |
Zdroj: ČSSZ, Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026. Platí od 1. 1. 2026.
Z takto redukovaného průměrného hodinového výdělku náleží zaměstnanci náhrada ve výši 60 % za plánované pracovní hodiny zameškané kvůli nemoci v prvních 14 kalendářních dnech. Kompletní postup výpočtu i příklad najdete v článku náhrada mzdy při nemoci, obecně o náhradách pak v textu náhrada mzdy.
Jak postupovat krok za krokem
- Určete rozhodné období — zpravidla předchozí kalendářní čtvrtletí před měsícem, kdy náhradu potřebujete (§ 354).
- Sečtěte hrubou mzdu za práci zúčtovanou za toto čtvrtletí (bez náhrad, cestovného a nepeněžních benefitů, které nejsou mzdou).
- Sečtěte odpracované hodiny za stejné období (včetně přesčasů, bez dovolené a nemoci).
- Vydělte mzdu počtem hodin; při dalším výpočtu dbejte na přesnost zákonného nároku — máte průměrný hodinový výdělek (§ 356).
- Zkontrolujte hranici 21 dnů. Pokud zaměstnanec neodpracoval alespoň 21 dnů, místo výpočtu použijte pravděpodobný výdělek (§ 355).
- Porovnejte s odpovídajícím minimem. Je-li výsledek nižší, zvyšte ho podle § 357 na odpovídající minimální mzdu či zaručený plat; 134,40 Kč/h platí pro 40hodinovou stanovenou týdenní dobu.
- Pro odstupné přepočtěte na měsíc vynásobením týdenní pracovní dobou a koeficientem 4,348 (§ 356 odst. 2).
Nejčastější chyby při výpočtu průměrného výdělku
- Počítání z aktuální mzdy místo z předchozího čtvrtletí. Průměrný výdělek se zpravidla zjišťuje zpětně z rozhodného období, ne z mzdy v měsíci čerpání náhrady.
- Zahrnutí náhrad do hrubé mzdy. Do čitatele patří jen mzda za práci, nikoli proplacená dovolená nebo náhrada za nemoc.
- Záměna odpracovaných hodin a kalendářní doby. Do jmenovatele patří jen skutečně odpracované hodiny, ne kalendářní fond.
- Opomenutí hranice 21 dnů. U zaměstnance, který v rozhodném období neodpracoval 21 dnů, nelze počítat klasický průměr — musí se použít pravděpodobný výdělek.
- Nezvýšení na minimální mzdu. Vypočtený průměr se musí porovnat s odpovídajícím hodinovým minimem (při 40hodinové stanovené týdenní době 134,40 Kč/h v roce 2026); jinak hrozí pochybení při výplatě náhrad.
- Špatný koeficient u měsíčního přepočtu. Pro převod na měsíc se používá 4,348, ne počet týdnů či dnů konkrétního měsíce.
Související témata a nástroje
- průměrný výdělek ve slovníku shrnuje pojem používaný při náhradách.
Shrnutí
Průměrný výdělek je hodinová veličina vypočtená jako podíl hrubé mzdy za práci a odpracovaných hodin v předchozím kalendářním čtvrtletí. V příkladech je zaokrouhlen na dvě desetinná místa a zpravidla platí po celé následující čtvrtletí. Pokud zaměstnanec neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. Výsledek se zvýší na odpovídající zákonné minimum podle § 357; při 40hodinové stanovené týdenní době je základní hodinová sazba 134,40 Kč v roce 2026. Tento výdělek vstupuje do výpočtu dovolené, redukované náhrady při nemoci, odstupného i některých příplatků.
Často kladené otázky
Z jakého období se počítá průměrný výdělek?
Zpravidla z předcházejícího kalendářního čtvrtletí (§ 354 zákoníku práce); při kontu pracovní doby platí zvláštní období. Vypočítá se k prvnímu dni následujícího čtvrtletí a používá se po celé toto čtvrtletí. Pro náhradu čerpanou v dubnu až červnu 2026 se tedy počítá z 1. čtvrtletí 2026 (leden–březen).
Co je pravděpodobný výdělek a kdy se použije?
Pravděpodobný výdělek (§ 355 zákoníku práce) se použije, pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů — typicky u nově nastoupivších. Zjistí se z dosažené mzdy nebo z mzdy, které by zaměstnanec zřejmě dosáhl, a používá se stejně jako průměrný výdělek.
Je průměrný výdělek totéž co průměrná mzda?
Ne. Průměrný výdělek je individuální hodinová veličina konkrétního zaměstnance podle zákoníku práce. Průměrná mzda v ČR je statistický nebo legislativní ukazatel za celou ekonomiku (48 967 Kč jako legislativní hodnota pro rok 2026, resp. 51 966 Kč jako statistický údaj za 2. čtvrtletí 2026) a s výpočtem náhrad nesouvisí.
Může být průměrný výdělek nižší než minimální mzda?
Ne. Podle § 357 zákoníku práce se průměrný i pravděpodobný výdělek zvýší na odpovídající úroveň minimální mzdy nebo příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu, pokud by vyšel nižší.
Jak se průměrný hodinový výdělek přepočítá na měsíční?
Vynásobí se týdenní pracovní dobou a koeficientem 4,348 (§ 356 odst. 2 zákoníku práce). Při úvazku 40 hodin týdně tedy průměrný hodinový výdělek × 173,92. Měsíční výdělek se používá hlavně pro výpočet odstupného.
Z čeho se počítá náhrada mzdy při nemoci?
Z redukovaného průměrného hodinového výdělku. Pro rok 2026 se uplatní hodinové redukční hranice 285,78 / 428,58 / 856,98 Kč (redukce 90/60/30 %) a náhrada činí 60 % za zameškané hodiny v prvních 14 dnech neschopnosti.
Jak se počítá průměrný hodinový výdělek?
Průměrný hodinový výdělek se zjistí jako podíl hrubé mzdy zúčtované za rozhodné období a počtu hodin odpracovaných v tomto období (§ 353 a § 356 zákoníku práce). Do čitatele patří mzda za práci (základní mzda, osobní ohodnocení, příplatky), nikoli náhrady mzdy, cestovné ani benefity, které nejsou mzdou; do jmenovatele doba, za kterou mzda přísluší, včetně příslušných přesčasů, bez dovolené a nemoci. V příkladu se výsledek uvádí na dvě desetinná místa; zákoník práce nestanoví univerzální zaokrouhlení průměrného hodinového výdělku.
Příklad: zaměstnankyně na plný úvazek měla za 1. čtvrtletí 2026 zúčtovánu hrubou mzdu za práci 138 000 Kč a odpracovala 504 hodin. Průměrný hodinový výdělek je 138 000 ÷ 504 = 273,81 Kč/h a platí pro všechny náhrady čerpané v dubnu až červnu 2026.
Jak se průměrný výdělek použije při dovolené?
Náhrada mzdy za dovolenou se neproplácí základní mzdou, ale průměrným výdělkem zjištěným z předchozího kalendářního čtvrtletí. Za každou hodinu čerpané dovolené tak zaměstnanec dostane plný průměrný hodinový výdělek platný pro dané čtvrtletí.
Praktický dopad je, že náhrada za dovolenou může být vyšší nebo nižší než běžná mzda v měsíci čerpání, protože odráží odpracované období předtím (včetně přesčasů a příplatků). Pro dovolenou čerpanou v květnu 2026 se tak použije průměrný výdělek vypočtený z 1. čtvrtletí 2026.
Jak se průměrný výdělek použije při překážkách v práci?
Při překážkách v práci, za které zaměstnanci náleží náhrada mzdy (například prostoj, přerušení práce kvůli počasí nebo některé osobní překážky), se náhrada počítá z průměrného výdělku, ne ze základní mzdy. Použije se průměrný hodinový výdělek zjištěný z předchozího kalendářního čtvrtletí, vynásobený počtem hodin, které zaměstnanec kvůli překážce neodpracoval.
Výše náhrady se u jednotlivých druhů překážek liší a stanoví ji zákoník práce procentem z průměrného výdělku — záleží zejména na tom, zda jde o překážku na straně zaměstnavatele, nebo zaměstnance. Konkrétní sazbu (například u prostoje nebo částečné nezaměstnanosti) je proto třeba ověřit u příslušného druhu překážky; základem výpočtu ale vždy zůstává průměrný výdělek, nikoli aktuální mzda.
Co dělat, když je průměrný výdělek na výplatní pásce špatně?
Nejdřív si ověřte vstupy: zda mzdová účtárna počítala ze správného rozhodného období (předchozí kalendářní čtvrtletí), zda do hrubé mzdy nezahrnula náhrady nebo cestovné a zda do odpracovaných hodin nezapočítala dovolenou či nemoc. Tyto tři chyby jsou nejčastější příčinou špatného průměru.
Pokud výpočet nesedí, požádejte zaměstnavatele o opravu a doplacení rozdílu u všech náhrad, které se z chybného průměru počítaly (dovolená, náhrada při nemoci, příplatky). Mzdový nárok lze uplatnit zpětně; pokud zaměstnavatel chybu neuzná, je možné se obrátit na oblastní inspektorát práce.
Zahrnují se odměny do průměrného výdělku?
Záleží na druhu odměny. Do hrubé mzdy pro výpočet průměrného výdělku patří mzdové složky zúčtované za práci v rozhodném období, tedy i běžné měsíční prémie a bonusy vázané na odpracované období. Naopak plnění, která nejsou mzdou za práci (například náhrady mzdy nebo nepeněžní benefity), se nezapočítávají.
U jednorázové odměny poskytnuté za delší období než jedno čtvrtletí (například roční prémie) se do rozhodného období započítá jen její poměrná část připadající na toto čtvrtletí, aby jednorázová výplata uměle nenadhodnotila průměr.
Jak se průměrný výdělek změní při změně úvazku?
Změna úvazku sama o sobě průměrný hodinový výdělek zpětně nemění. Ten se zpravidla zjistí z hrubé mzdy a odpracovaných hodin za předchozí kalendářní čtvrtletí (§ 354 zákoníku práce) a platí po celé následující čtvrtletí. Nová výše úvazku se do hodinového výdělku promítne až postupně, jak se nově odpracované hodiny dostanou do dalšího rozhodného období; první čtvrtletí po změně tak může být ještě „smíšené“ z hodin před změnou i po ní.
Jiné je to u průměrného měsíčního výdělku, který se z hodinového počítá vynásobením týdenní pracovní dobou a koeficientem 4,348 (§ 356 odst. 2). Do měsíčního přepočtu však vstupuje týdenní pracovní doba uplatněná v rozhodném období, nikoli automaticky aktuální úvazek. Při změně během rozhodného období se vypočítá vážený průměr podle § 356 odst. 2; změna se proto v měsíčním údaji projeví podle tohoto období. To je důležité hlavně pro odstupné, které se počítá z měsíčního výdělku.
Pojistka platí beze změny: i po změně úvazku se průměrný výdělek porovnává s odpovídající minimální mzdou nebo zaručeným platem podle § 357; základní hodinové minimum pro 40hodinovou stanovenou týdenní dobu činí 134,40 Kč v roce 2026. Pokud zaměstnanec po změně úvazku v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 dnů, použije se místo výpočtu pravděpodobný výdělek (§ 355).