Maximální vyměřovací základ sociálního pojištění 2026

Maximální vyměřovací základ sociálního pojištění 2026 je 2 350 416 Kč ročně. Nad strop se sociální pojištění neplatí. Jak funguje u zaměstnance i OSVČ.

Obsah článku

Ve zkratce: Maximální vyměřovací základ sociálního pojištění pro rok 2026 činí 2 350 416 Kč ročně (48násobek průměrné mzdy). Z příjmu, který tuto hranici v kalendářním roce přesáhne, už se sociální pojištění neplatí – ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel, ani OSVČ. Strop platí pouze pro sociální pojištění; u zdravotního pojištění žádný maximální základ neexistuje.

Maximální vyměřovací základ (lidově „strop" nebo „maximální základ") je horní hranice příjmu, ze které se v jednom kalendářním roce odvádí pojistné na sociální zabezpečení. Týká se lidí s vysokými příjmy: zaměstnanců s vysokou hrubou mzdou i OSVČ s vysokým ziskem. V tomto článku najdete přesnou částku pro rok 2026, výpočet měsíčního ekvivalentu, modelové příklady i postup, jak získat zpět přeplatek, pokud máte více zaměstnavatelů.

Kolik je maximální vyměřovací základ sociálního pojištění v roce 2026?

Pro rok 2026 činí maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení 2 350 416 Kč. Tato částka je dána zákonem jako 48násobek průměrné mzdy stanovené pro daný rok. Vyplývá to z § 15a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve spojení s nařízením vlády č. 365/2025 Sb., kterým se pro rok 2026 stanoví všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient.

Výpočet vychází z průměrné mzdy 2026 ve výši 48 967 Kč:

48 967 Kč × 48 = 2 350 416 Kč

UkazatelHodnota pro rok 2026
Průměrná mzda48 967 Kč/měsíc
Násobek pro maximální základ48
Maximální vyměřovací základ (rok)2 350 416 Kč
Měsíční ekvivalent (orientačně)195 868 Kč
Maximální vyměřovací základ 2025 (pro srovnání)2 234 736 Kč

Zdroj: § 15a zákona č. 589/1992 Sb.; nařízení vlády č. 365/2025 Sb.; ČSSZ pro rok 2026. Měsíční ekvivalent je orientační (roční strop ÷ 12).

Oproti roku 2025, kdy strop činil 2 234 736 Kč, vzrostl maximální vyměřovací základ pro rok 2026 o 115 680 Kč. Roste každý rok automaticky s tím, jak roste průměrná mzda.

Co se stane, když překročím maximální vyměřovací základ?

Jakmile úhrn vašich vyměřovacích základů v kalendářním roce dosáhne 2 350 416 Kč, z dalšího příjmu se už sociální pojištění neodvádí. Konkrétní mechanismus se ale liší podle toho, zda jste zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele, zaměstnanec u více zaměstnavatelů, nebo OSVČ.

Zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele

Máte-li po celý rok jednoho zaměstnavatele, řeší se strop automaticky ve mzdové účtárně. V měsíci, kdy součet vašich vyměřovacích základů od začátku roku dosáhne 2 350 416 Kč, přestane zaměstnavatel z vaší mzdy srážet sociální pojištění (sazba 7,1 %) a sám rovněž neodvádí svou část (sazba 24,8 %) z částky nad strop. Podle § 15a zákona č. 589/1992 Sb. se z přesahující částky pojistné neplatí. Žádnou žádost podávat nemusíte – nárok se uplatní přímo ve výplatě.

Pozor: na zdravotní pojištění se to nevztahuje. Maximální vyměřovací základ u zdravotního pojištění byl zrušen už od roku 2013, takže 4,5 % zdravotního pojištění (zaměstnanec) a 9 % (zaměstnavatel) se odvádí z celé mzdy bez ohledu na výši.

Zaměstnanec u více zaměstnavatelů

Pokud jste v jednom roce pracoval(a) postupně nebo souběžně u více zaměstnavatelů, každý z nich sleduje strop jen za sebe a neví o vašich příjmech jinde. V souhrnu tak můžete na sociálním pojištění zaplatit víc, než odpovídá maximálnímu základu. Rozdíl je přeplatek, o jehož vrácení můžete požádat.

O přeplatek se žádá písemně (i elektronicky) u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu. K žádosti je nutné doložit potvrzení od všech zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů za daný rok – zaměstnavatel je povinen je vystavit do 8 dnů od obdržení žádosti. Přeplatek nemůže být vyšší než částka, která vám byla na pojistném z příjmu skutečně sražena.

OSVČ

Pro osobu samostatně výdělečně činnou platí stejný roční strop 2 350 416 Kč. Pokud roční vyměřovací základ (zpravidla 55 % dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti) tuto hranici přesáhne, počítá se pojistné jen do výše stropu. Případný přeplatek vzniká automaticky při podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ – samotné podání přehledu se považuje za žádost o vrácení přeplatku, takže ČSSZ jej vrátí bez další žádosti.

Modelový příklad: zaměstnanec s vysokou mzdou

Pan Novák má jediného zaměstnavatele a hrubou mzdu 220 000 Kč měsíčně (roční hrubá mzda 2 640 000 Kč).

  • Po deseti měsících (na konci října) činí úhrn jeho vyměřovacích základů 10 × 220 000 = 2 200 000 Kč, tedy ještě pod stropem 2 350 416 Kč. Do stropu zbývá 150 416 Kč, takže maximálního základu dosáhne v průběhu listopadu – v tomto měsíci hranici překročí.
  • Od měsíce, kdy strop překročí, zaměstnavatel přestane srážet sociální pojištění z částky nad 2 350 416 Kč.
  • Maximální sociální pojištění zaměstnance za rok: 2 350 416 × 7,1 % = 166 880 Kč.
  • Zdravotní pojištění (4,5 %) se i nadále odvádí z plné mzdy 2 640 000 Kč, tedy 118 800 Kč za rok – strop se ho netýká.

Protože má pan Novák jediného zaměstnavatele, nevzniká žádný přeplatek ani povinnost podávat žádost. Vše proběhne automaticky ve mzdě.

Modelový příklad: dva souběžní zaměstnavatelé (vznik přeplatku)

Paní Dvořáková pracuje současně pro dva zaměstnavatele. U prvního má roční vyměřovací základ 1 800 000 Kč, u druhého 900 000 Kč. Úhrn činí 2 700 000 Kč, tedy o 349 584 Kč více než strop 2 350 416 Kč.

  • Každý zaměstnavatel srážel sociální pojištění ze své části, protože o druhém příjmu nevěděl.
  • Z částky nad strop (349 584 Kč) zaplatila zbytečně: 349 584 × 7,1 % = 24 820 Kč.
  • O tento přeplatek 24 820 Kč může požádat ČSSZ po skončení roku, doloží potvrzení obou zaměstnavatelů a peníze jí budou vráceny.

Přeplatek se týká pouze části sraženého zaměstnancem (7,1 %). Část odvedenou zaměstnavateli (24,8 %) si zpět nežádáte.

Souvislosti s ostatními odvody

Maximální vyměřovací základ je jen jeden z parametrů, které ovlivňují vaše čisté příjmy. Podrobně rozebíráme i sociální pojištění u zaměstnanců a kompletní přehled v článku odvody ze mzdy.

PojistnéSazba zaměstnanecSazba zaměstnavatelMaximální základ 2026
Sociální pojištění7,1 %24,8 %2 350 416 Kč/rok
Zdravotní pojištění4,5 %9 %neexistuje

Zdroj: ČSSZ a zákon č. 589/1992 Sb. (sociální pojištění); zákon č. 592/1992 Sb. (zdravotní pojištění bez stropu od roku 2013). Hodnoty pro rok 2026.

Časté chyby a omyly

  • Záměna se zdravotním pojištěním. Strop platí výhradně pro sociální pojištění. Zdravotní pojištění žádný maximální základ od roku 2013 nemá a platí se z celé mzdy.
  • Spoléhání na automatické vrácení u více zaměstnavatelů. Pokud máte v roce dva a více zaměstnavatelů, přeplatek vám nikdo nevrátí sám – musíte o něj aktivně požádat ČSSZ a doložit potvrzení.
  • Záměna se stropem 23 % daně. Hranice pro vyšší (23 %) sazbu daně z příjmů (měsíčně 146 901 Kč, ročně 1 762 812 Kč, tedy 36násobek průměrné mzdy) platí pro rok 2026 a jde o jiný strop než maximální vyměřovací základ sociálního pojištění. Nejde o totéž.
  • Domněnka, že strop platí měsíčně. Maximální vyměřovací základ je roční. Sleduje se kumulativně od ledna; měsíční ekvivalent (cca 195 868 Kč) je jen orientační pomůcka.

Shrnutí

Maximální vyměřovací základ sociálního pojištění pro rok 2026 je 2 350 416 Kč ročně (48násobek průměrné mzdy 48 967 Kč). Z příjmu nad tento strop se sociální pojištění neodvádí. U jednoho zaměstnavatele se vše vyřeší automaticky ve mzdě, u více zaměstnavatelů vzniká přeplatek, o který je třeba aktivně požádat ČSSZ. OSVČ uplatní strop přes Přehled o příjmech a výdajích. Zdravotní pojištění žádný maximální základ nemá a platí se z plného příjmu.

Často kladené otázky

Jaký je maximální vyměřovací základ sociálního pojištění v roce 2026?

Maximální vyměřovací základ pro rok 2026 činí 2 350 416 Kč ročně. Je to 48násobek průměrné mzdy (48 967 Kč) podle § 15a zákona č. 589/1992 Sb. Z příjmu nad tuto hranici se sociální pojištění neplatí.

Platí se nad maximální vyměřovací základ vůbec nějaké odvody?

Ano. Strop se týká pouze sociálního pojištění. Zdravotní pojištění (4,5 % zaměstnanec, 9 % zaměstnavatel) ani daň z příjmů žádný maximální základ nemají a odvádí se z celé výše příjmu.

Jak získám zpět přeplatek na sociálním pojištění při více zaměstnavatelích?

Po skončení kalendářního roku podáte písemnou (i elektronickou) žádost u okresní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu a doložíte potvrzení od všech zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů. ČSSZ přeplatek vrátí. Týká se jen části sražené zaměstnanci (7,1 %).

Týká se maximální vyměřovací základ i OSVČ?

Ano, pro OSVČ platí stejný strop 2 350 416 Kč. Pokud roční vyměřovací základ překročí limit, počítá se pojistné jen do výše stropu. Přeplatek vzniká automaticky při podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ.

Kolik byl maximální vyměřovací základ v roce 2025?

Pro rok 2025 činil maximální vyměřovací základ 2 234 736 Kč. Pro rok 2026 vzrostl na 2 350 416 Kč, tedy o 115 680 Kč, v souvislosti s vyšší průměrnou mzdou.

Musím při překročení stropu u jednoho zaměstnavatele něco podávat?

Ne. Máte-li jediného zaměstnavatele, mzdová účtárna přestane srážet sociální pojištění automaticky v měsíci, kdy úhrn vašich vyměřovacích základů dosáhne stropu. Žádnou žádost podávat nemusíte.