Ve zkratce: Ošetřovné (lidově „paragraf na dítě“ či „OČR“) je dávka nemocenského pojištění, kterou v roce 2026 vyplácí ČSSZ ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) za každý kalendářní den péče (§ 41 zákona č. 187/2006 Sb.), a to už od prvního dne, včetně víkendů a svátků. Vyplácí se nejdéle 9 kalendářních dnů, samoživiteli s dítětem do 16 let nejdéle 16 dnů (§ 40 téhož zákona). Nárok má zaměstnanec účastný nemocenského pojištění, který pečuje o nemocného člena domácnosti nebo o zdravé dítě mladší 10 let, jehož škola či dětské zařízení bylo uzavřeno nebo mu byla nařízena karanténa. U zaměstnance se žádná čekací doba neuplatňuje (OSVČ musí být nemocensky pojištěna alespoň 3 měsíce). Maximální dávka činí v roce 2026 zhruba 1 617 Kč/den.
Informace na této stránce jsou obecné informační a nenahrazují mzdové, účetní, daňové ani právní poradenství; nemusí pokrýt konkrétní situaci. U sporných případů se obraťte na svou mzdovou účtárnu nebo příslušnou OSSZ.
Co je ošetřovné a kdy se mu říká „paragraf na dítě“?
Ošetřovné je dávka nemocenského pojištění pro zaměstnance, který nemůže pracovat, protože musí ošetřovat nemocného člena rodiny nebo pečovat o zdravé malé dítě. Hovorově se mu říká „OČR“ (z dřívějšího názvu „ošetřování člena rodiny“) nebo „paragraf na dítě“, protože nejčastěji jde o rodiče, který zůstane doma s nemocným dítětem.
Pod stejným pojmem se ale skrývají dvě úplně různé dávky, které lidé často zaměňují:
- Krátkodobé ošetřovné (tomuto textu) — krátká péče o náhle nemocné dítě nebo člena domácnosti, případně o zdravé dítě při uzavření školy. Vyplácí se 9 dnů (16 dnů samoživiteli) a nevyžaduje žádnou předchozí hospitalizaci.
- Dlouhodobé ošetřovné — týdny trvající domácí péče o blízkou osobu, jejíž stav se vážně zhoršil a po hospitalizaci vyžaduje dlouhodobou péči. Vyplácí se až 90 kalendářních dnů a navazuje na pobyt v nemocnici. Podrobně se mu věnuje samostatný text o dlouhodobém ošetřovném.
Tento článek se věnuje krátkodobému (běžnému) ošetřovnému. Pokud chcete jen rychle odhadnout výši dávky, využijte kalkulačku ošetřovného.
Kdo má nárok na ošetřovné v roce 2026?
Ve zkratce: Nárok má zaměstnanec účastný nemocenského pojištění, který nemůže pracovat, protože ošetřuje nemocného člena domácnosti nebo pečuje o zdravé dítě mladší 10 let při uzavření školy či karanténě (§ 39 zákona č. 187/2006 Sb.). U zaměstnance není žádná čekací doba — nárok vzniká i v prvním dni zaměstnání, je-li splněna účast na pojištění. U OSVČ je naopak podmínkou účast na nemocenském pojištění OSVČ alespoň 3 měsíce bezprostředně před vznikem potřeby ošetřování (§ 11 téhož zákona).
Nárok na ošetřovné vzniká ve dvou základních situacích:
- Ošetřování nemocného člena domácnosti. Jde o případy, kdy zdravotní stav osoby (dítěte i dospělého) vyžaduje nezbytné ošetřování a ošetřující lékař to potvrdí. U nemocného dítěte mladšího 10 let se nezbytnost ošetřování předpokládá automaticky. U nemocného dítěte staršího 10 let (i u dospělého člena domácnosti) nárok nezaniká — ošetřovné se poskytne, je-li ošetřování z hlediska zdravotního stavu skutečně nezbytné a lékař to potvrdí.
- Péče o zdravé dítě mladší 10 let. Nárok vzniká, pokud bylo dětské nebo školské zařízení uzavřeno (například z důvodu havárie, epidemie nebo jiné nepředvídatelné události), pokud byla dítěti nařízena karanténa, nebo pokud osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla či musela na vyšetření.
Hlavní a nezbytnou podmínkou je účast na nemocenském pojištění. U zaměstnance vzniká zpravidla dnem nástupu do zaměstnání a trvá po dobu trvání pracovního poměru. Zda na ošetřovné nárok je, posoudí příslušná OSSZ podle sídla zaměstnavatele nebo jeho mzdové účtárny.
Nově od roku 2025 mohou ošetřovné čerpat i další skupiny, pokud jsou nemocensky pojištěny:
- OSVČ, ale jen tehdy, platí-li si dobrovolně nemocenské pojištění OSVČ (minimální pojistné 243 Kč/měsíc pro rok 2026) a jsou tohoto pojištění účastny alespoň 3 měsíce bezprostředně před vznikem potřeby ošetřování (§ 11 zákona č. 187/2006 Sb.). Bez splnění této 3měsíční podmínky nárok na ošetřovné nevzniká.
- Zaměstnanci na dohodu — práce na DPP zakládá účast na nemocenském pojištění při příjmu 12 000 Kč/měsíc a více (limit 2026), práce na DPČ při příjmu 4 500 Kč/měsíc a více. Při nižším příjmu z dohody účast nevzniká a nárok na ošetřovné chybí.
- Zahraniční zaměstnanci účastní českého nemocenského pojištění.
Kdo nárok na ošetřovné nemá
- Zaměstnanci na DPP/DPČ pod limitem účasti (DPP s příjmem méně než 12 000 Kč, DPČ méně než 4 500 Kč měsíčně) — nejsou nemocensky pojištěni, dávku nedostanou.
- OSVČ bez dobrovolného nemocenského pojištění (nebo s účastí kratší než 3 měsíce před vznikem potřeby ošetřování).
- Rodič dítěte, na něž jiná osoba pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek — pak ošetřovné na totéž dítě zpravidla nenáleží (s výjimkami, např. když osoba pobírající rodičovský příspěvek sama onemocní).
- Žáci a studenti ze své studijní činnosti a osoby pracující na základě dohody, která nezaložila pojištění.
Na koho lze ošetřovné čerpat a kdy je třeba společná domácnost?
Ve zkratce: Ošetřovat lze nemocné dítě i dospělého člena domácnosti. Podmínka společné domácnosti se vyžaduje obecně, ale neplatí, jde-li o dítě mladší 10 let nebo o příbuzného v přímé linii, sourozence, manžela, manželku či registrovaného partnera (§ 39 odst. 1 a 2 zákona č. 187/2006 Sb.).
Okruh osob, o které lze pečovat:
- Dítě mladší 10 let — nemocné, nebo zdravé při uzavření školy či karanténě. U dítěte do 10 let společná domácnost není podmínkou, takže ošetřovné může čerpat například babička nebo dědeček, kteří s dítětem nebydlí.
- Jiný nemocný člen domácnosti (například starší dítě, manžel, rodič), jehož stav vyžaduje nezbytné ošetřování. U těchto osob platí podmínka společné domácnosti — ošetřovaný a pečující musí žít v jedné domácnosti.
- Podmínka společné domácnosti se nevyžaduje u příbuzného v přímé linii (rodič, prarodič, dítě, vnuk), u sourozence, manžela/manželky a registrovaného partnera/partnerky. U těchto blízkých osob lze ošetřovné čerpat, i když spolu nebydlí.
Kolik je ošetřovné v roce 2026 a jak se počítá?
Ve zkratce: Ošetřovné činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) za každý kalendářní den péče (§ 41 zákona č. 187/2006 Sb.). DVZ se zjistí z příjmů za rozhodné období (zpravidla 12 měsíců) a před výpočtem se redukuje přes tři redukční hranice se zápočtem 90/60/30 % — stejně jako u nemocenského.
Výpočet má tři kroky: zjištění DVZ, jeho redukce a výpočet 60 %.
Krok 1: denní vyměřovací základ (DVZ)
DVZ je úhrn vašich vyměřovacích základů na pojistné (zjednodušeně hrubých mezd) za rozhodné období, vydělený počtem kalendářních dnů tohoto období. Rozhodným obdobím je zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němž potřeba ošetřování vznikla. Z počtu dnů se vyloučí tzv. omluvené dny (například předchozí nemoc), aby DVZ nebyl uměle snížen.
Krok 2: redukce DVZ přes redukční hranice
Surový DVZ se před výpočtem dávky redukuje stejně jako u nemocenského. Redukční hranice pro rok 2026 jsou:
| Pásmo | Hranice (Kč/den) | Započítá se u ošetřovného |
|---|---|---|
| do 1. redukční hranice | 1 633 | 90 % |
| nad 1. do 2. hranice | 2 449 | 60 % |
| nad 2. do 3. hranice | 4 897 | 30 % |
| nad 3. hranici | — | 0 % |
Zdroj: ČSSZ, Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026; redukční hranice dle § 21 a § 22 zákona č. 187/2006 Sb. Platí od 1. 1. 2026. Redukční hranice pro dávky nemocenského pojištění jsou stanoveny na celý kalendářní rok a uprostřed roku 2026 se nemění.
Krok 3: 60 % z redukovaného DVZ
Z redukovaného DVZ se vyplácí 60 % za každý kalendářní den péče (§ 41 zákona č. 187/2006 Sb.). Výsledná denní dávka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Na rozdíl od nemocenského se procento nezvyšuje s délkou péče — po celou dobu (9, resp. 16 dnů) zůstává na 60 %.
Modelové příklady výpočtu ošetřovného 2026
Následující příklady ukazují celý výpočet od hrubé mzdy po dávku za celou dobu péče. Hodnoty jsou ilustrativní a zaokrouhlené; přesnou částku vám spočítá ČSSZ.
Příklad 1: hrubá mzda 35 000 Kč, 9 dnů péče
- DVZ: 35 000 × 12 / 365 = 1 151 Kč/den
- Redukce (DVZ je pod 1. hranicí 1 633 Kč → počítá se 90 %): redukovaný DVZ = 1 151 × 0,90 = 1 035,90 Kč → 1 036 Kč/den (zaokrouhleno nahoru)
- Dávka/den: 60 % z 1 036 = 621,60 Kč → 622 Kč/den (zaokrouhleno nahoru)
- Za 9 dnů péče: 622 × 9 = přibližně 5 598 Kč
Příklad 2: hrubá mzda 50 000 Kč, 9 dnů péče
- DVZ: 50 000 × 12 / 365 = 1 644 Kč/den
- Redukce: z prvních 1 633 Kč → 90 % = 1 469,70 Kč; z částky 1 633–1 644 Kč (11 Kč) → 60 % = 6,60 Kč. Redukovaný DVZ = 1 469,70 + 6,60 = 1 476,30 Kč → 1 477 Kč/den (zaokrouhleno nahoru)
- Dávka/den: 60 % z 1 477 = 886,20 Kč → 887 Kč/den (zaokrouhleno nahoru)
- Za 9 dnů péče: 887 × 9 = přibližně 7 983 Kč
Příklad 3: samoživitelka, hrubá mzda 35 000 Kč, 16 dnů péče
Samoživitelka s dítětem do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, může čerpat ošetřovné až 16 kalendářních dnů. Při stejné dávce 622 Kč/den jako v příkladu 1:
- Za 16 dnů péče: 622 × 16 = přibližně 9 952 Kč
Příklad 4: vysoký příjem a maximální dávka
U vysokých příjmů naráží dávka na strop daný redukcí. Maximálního redukovaného DVZ se dosáhne, je-li surový DVZ nad 3. redukční hranicí (4 897 Kč/den):
- redukovaný DVZ = 1 633 × 0,90 + (2 449 − 1 633) × 0,60 + (4 897 − 2 449) × 0,30
- redukovaný DVZ = 1 469,70 + 489,60 + 734,40 = 2 693,70 Kč → 2 694 Kč/den (zaokrouhleno nahoru)
- maximální dávka/den: 60 % z 2 694 = 1 616,40 Kč → 1 617 Kč/den (max., zaokrouhleno nahoru)
- maximálně za 9 dnů: zhruba 14 553 Kč
Tohoto stropu se dosáhne při hrubé mzdě zhruba nad 149 000 Kč měsíčně (DVZ nad 3. redukční hranicí 4 897 Kč/den). Vyšší příjem už dávku nezvýší — vše nad 3. redukční hranicí se nezapočítává.
Jak dlouho se ošetřovné vyplácí (9 vs. 16 dnů)?
Ve zkratce: Ošetřovné se vyplácí nejdéle 9 kalendářních dnů, osamělému zaměstnanci (samoživiteli), který má v trvalé péči dítě do 16 let, jež neukončilo povinnou školní docházku, nejdéle 16 kalendářních dnů (§ 40 zákona č. 187/2006 Sb.). Vyplácí se i za soboty, neděle a svátky.
Pravidla k délce:
- 9 kalendářních dnů — základní podpůrčí doba pro většinu zaměstnanců. Počítají se kalendářní dny, tedy i víkendy a svátky, které do potřeby ošetřování spadnou.
- 16 kalendářních dnů — pro osamělého zaměstnance (rozvedený, ovdovělý, svobodný a obdobně), který má v trvalé péči dítě do 16 let, jež neukončilo povinnou školní docházku.
- Vyplácí se od prvního dne. Na rozdíl od nemocenského (kde prvních 14 dní hradí náhradu mzdy zaměstnavatel) hradí ošetřovné ČSSZ od prvního dne péče. Žádné neplacené dny na začátku nejsou.
Mohou se rodiče v ošetřování vystřídat?
Ve zkratce: Ano, ale jen jednou. V průběhu jednoho případu ošetřování se mohou dvě oprávněné osoby (typicky oba rodiče) v péči vystřídat jedenkrát (§ 39 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb.). Celková doba výplaty oběma dohromady ale nesmí překročit 9 (resp. 16) kalendářních dnů.
Při střídání platí:
- Vystřídání je možné jen jednou za daný případ ošetřování — nelze se střídat opakovaně den po dni.
- Na jeden kalendářní den náleží ošetřovné jen jedné pečující osobě.
- Souhrnná doba výplaty oběma pečujícím dohromady nepřekročí 9 kalendářních dnů (16 u samoživitele). Vystřídáním se podpůrčí doba neprodlužuje.
Jak o ošetřovné požádat (krok za krokem)?
- Vyžádejte si rozhodnutí u lékaře. Ošetřující lékař nemocné osoby (například dětský lékař) vystaví tiskopis „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)“. Ten potvrzuje, že ošetřování je z hlediska zdravotního stavu nezbytné, a obsahuje I. díl (žádost) a II. díl (ukončení péče).
- Na konci péče si vyžádejte ukončení. Při skončení ošetřování lékař vyplní II. díl (rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování). U péče o zdravé dítě při uzavření školy vystavuje potřebu péče místo lékaře škola/zařízení na svém tiskopise.
- Předejte podklady zaměstnavateli. Odevzdejte tiskopisy svému zaměstnavateli, který je spolu s podklady pro výpočet (žádost o ošetřovné) předá příslušné OSSZ. OSVČ podává žádost přímo na OSSZ.
- OSSZ dávku vypočte a vyplatí. ČSSZ posoudí nárok, vypočte výši a vyplatí dávku zpětně na váš účet nebo poštovní poukázkou, zpravidla do měsíce od doručení podkladů.
Pracovní volno: Po dobu ošetřování má zaměstnanec nárok na pracovní volno (omluvenou nepřítomnost) bez náhrady mzdy — náhradou příjmu je právě ošetřovné od ČSSZ.
Časté chyby a omyly
- Záměna s dlouhodobým ošetřovným. Běžné OČR (9, resp. 16 dnů) a dlouhodobé ošetřovné (90 dnů, po hospitalizaci) jsou dvě odlišné dávky. Běžné ošetřovné nevyžaduje žádnou hospitalizaci ani 90denní čekací dobu.
- Domněnka, že u zaměstnance je čekací doba. U běžného ošetřovného zaměstnanec nečeká na účast v pojištění — nárok vzniká i krátce po nástupu, pokud je splněna účast na nemocenském pojištění. Pozor ale u OSVČ: ta musí být nemocensky pojištěna alespoň 3 měsíce před vznikem potřeby ošetřování. Devadesátidenní podmínka v posledních 4 měsících se naopak týká jen dlouhodobého ošetřovného.
- Věk dítěte u uzavřené školy. Na paragraf na zdravé dítě při uzavření školy je nárok jen do 10 let věku. U nemocného dítěte staršího 10 let nárok zcela nezaniká — ošetřovné lze čerpat, je-li ošetřování ze zdravotních důvodů nezbytné a lékař to potvrdí.
- Snaha střídat se víckrát. Vystřídání pečujících je možné jen jednou za jeden případ ošetřování, ne opakovaně.
- Spoléhání na nárok při práci na malou dohodu. DPP s příjmem méně než 12 000 Kč a DPČ méně než 4 500 Kč měsíčně nezakládají nemocenské pojištění — z takové dohody ošetřovné nenáleží.
- Použití procent z nemocenského. Ošetřovné je po celou dobu 60 % redukovaného DVZ a neroste na 66 % a 72 % jako nemocenské po 31. a 61. dni.
Shrnutí
Ošetřovné (OČR, „paragraf na dítě“) je v roce 2026 dávka nemocenského pojištění ve výši 60 % redukovaného DVZ za každý kalendářní den (§ 41 zákona č. 187/2006 Sb.), vyplácená ČSSZ od prvního dne, včetně víkendů. Trvá nejdéle 9 kalendářních dnů, samoživiteli s dítětem do 16 let 16 dnů (§ 40 téhož zákona). Nárok má zaměstnanec účastný nemocenského pojištění (nově i OSVČ s dobrovolným pojištěním a dohodáři nad limitem účasti), který ošetřuje nemocného člena domácnosti nebo pečuje o zdravé dítě mladší 10 let při uzavření školy či karanténě. U zaměstnance se žádná čekací doba neuplatňuje, OSVČ musí být nemocensky pojištěna alespoň 3 měsíce. Redukce DVZ probíhá přes hranice 1 633 / 2 449 / 4 897 Kč se zápočtem 90/60/30 %, takže maximální dávka činí zhruba 1 617 Kč/den. Pro dlouhodobou domácí péči po hospitalizaci slouží naopak dlouhodobé ošetřovné; rychlý odhad nabídne kalkulačka ošetřovného.
FAQ
Kolik je ošetřovné v roce 2026?
Ošetřovné činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za každý kalendářní den péče (§ 41 zákona č. 187/2006 Sb.). U nižších a středních příjmů to orientačně odpovídá zhruba 50–60 % čisté mzdy. Maximální dávka je v roce 2026 přibližně 1 617 Kč/den, protože příjem nad 3. redukční hranicí (4 897 Kč/den) se už nezapočítává.
Jak dlouho lze ošetřovné pobírat?
Běžné ošetřovné se vyplácí nejdéle 9 kalendářních dnů. Osamělý zaměstnanec (samoživitel), který má v trvalé péči dítě do 16 let, jež neukončilo povinnou školní docházku, může čerpat až 16 kalendářních dnů (§ 40 zákona č. 187/2006 Sb.). Vyplácí se i za víkendy a svátky.
Do kolika let dítěte je nárok na ošetřovné (paragraf na dítě)?
Na péči o zdravé dítě při uzavření školy nebo karanténě je nárok do 10 let věku dítěte. U nemocného dítěte mladšího 10 let se nezbytnost ošetřování předpokládá automaticky; u nemocného dítěte staršího 10 let i u dospělých členů domácnosti nárok nezaniká, ale ošetřovné lze čerpat, jen je-li ošetřování ze zdravotních důvodů nezbytné a lékař to potvrdí.
Mají na ošetřovné nárok OSVČ a lidé na dohodu?
Od roku 2025 mohou ošetřovné čerpat i OSVČ, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění OSVČ a jsou jeho účastny alespoň 3 měsíce před vznikem potřeby ošetřování (§ 11 zákona č. 187/2006 Sb.). Zaměstnanci na dohodu mají nárok, jen pokud z dohody vzniká účast na nemocenském pojištění — u DPP při příjmu 12 000 Kč/měsíc a více, u DPČ 4 500 Kč/měsíc a více (limity pro rok 2026). Z dohod pod těmito limity ošetřovné nenáleží.
Je u ošetřovného nějaká čekací doba?
U zaměstnance žádná čekací doba není — nárok vzniká, jakmile jste účastni nemocenského pojištění, tedy i krátce po nástupu do zaměstnání. U OSVČ ale platí podmínka účasti na nemocenském pojištění OSVČ alespoň 3 měsíce bezprostředně před vznikem potřeby ošetřování (§ 11 zákona č. 187/2006 Sb.). Samostatná podmínka 90 dnů pojištění v posledních 4 měsících se pak týká jen dlouhodobého ošetřovného.
Mohou se rodiče v ošetřování dítěte vystřídat?
Ano, ale jen jednou za jeden případ ošetřování (§ 39 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb.). Na jeden konkrétní kalendářní den náleží ošetřovné jen jedné pečující osobě a celková doba výplaty oběma dohromady nepřekročí 9 (u samoživitele 16) kalendářních dnů.
Musí pečující osoba bydlet s ošetřovaným ve společné domácnosti?
U dítěte mladšího 10 let společná domácnost podmínkou není — ošetřovné může čerpat například babička, která s dítětem nebydlí. Společná domácnost se nevyžaduje ani u příbuzných v přímé linii, sourozenců, manžela, manželky a registrovaného partnera. U ostatních ošetřovaných osob (například starší dítě, vzdálenější příbuzný) je společná domácnost podmínkou nároku.
Často kladené otázky
Kdo má nárok na otcovskou?
Otcovská (otcovská poporodní péče) je samostatná dávka nemocenského pojištění určená otci dítěte, případně muži, který dítě převzal do péče nahrazující péči rodičů. Nárok má jen ten, kdo je účasten nemocenského pojištění — u zaměstnance vzniká účast dnem nástupu do zaměstnání, u OSVČ jen při dobrovolném nemocenském pojištění OSVČ.
Otcovská je oddělená od ošetřovného i od peněžité pomoci v mateřství. Zatímco u otcovské jde o krátkou péči v prvních týdnech po narození dítěte, ošetřovné kryje péči o náhle nemocného člena domácnosti nebo o zdravé dítě při uzavření školy. Žádost se podává přes zaměstnavatele příslušné OSSZ, která dávku posoudí a vyplatí.
Jak se počítá otcovská?
Otcovská činí v roce 2026 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) za každý kalendářní den — tedy více než ošetřovné, které je 60 %. DVZ se zjistí z příjmů za rozhodné období (zpravidla 12 měsíců) a před výpočtem se redukuje přes tři redukční hranice. U otcovské se přitom — stejně jako u peněžité pomoci v mateřství a na rozdíl od nemocenského i ošetřovného — v prvním pásmu započítává 100 % (zápočet 100/60/30 %), nikoli 90 %.
Redukční hranice DVZ pro rok 2026 jsou 1 633 / 2 449 / 4 897 Kč za den: z částky do 1 633 Kč se započítá 100 %, z části nad 1 633 do 2 449 Kč 60 % a z části nad 2 449 do 4 897 Kč 30 %. Příjem nad třetí redukční hranicí se nezapočítává, takže nad určitou výši mzdy už dávka neroste. Z takto redukovaného DVZ se pak vyplatí 70 % za každý den čerpání.
Jak se dlouhodobé ošetřovné liší od běžného ošetřovného?
Jde o dvě odlišné dávky nemocenského pojištění, které se často zaměňují. Běžné (krátkodobé) ošetřovné kryje krátkou péči o náhle nemocné dítě či člena domácnosti, případně o zdravé dítě při uzavření školy, vyplácí se nejdéle 9 kalendářních dnů (samoživiteli 16 dnů) a nevyžaduje žádnou předchozí hospitalizaci.
Dlouhodobé ošetřovné naopak slouží k týdny trvající domácí péči o blízkou osobu, jejíž stav se vážně zhoršil a po pobytu v nemocnici vyžaduje dlouhodobou péči. Vyplácí se až 90 kalendářních dnů a navazuje na hospitalizaci. Liší se i sazba pouze nepřímo — obě dávky činí 60 % redukovaného DVZ, ale podmínky nároku a délka jsou zcela jiné. Podrobnosti najdete v textu o dlouhodobém ošetřovném.
Jak se počítá ošetřovné?
Ošetřovné činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) za každý kalendářní den péče (§ 41 zákona č. 187/2006 Sb.). Výpočet má tři kroky: nejdřív se zjistí DVZ jako úhrn hrubých příjmů (vyměřovacích základů na pojistné) za rozhodné období, což je zpravidla 12 měsíců před měsícem, kdy potřeba ošetřování vznikla, vydělený počtem kalendářních dnů tohoto období.
Surový DVZ se pak redukuje přes tři redukční hranice platné pro rok 2026 — 1 633 / 2 449 / 4 897 Kč za den — se zápočtem 90 % v prvním pásmu, 60 % ve druhém a 30 % ve třetím; příjem nad 3. hranicí se nezapočítává. Z výsledného redukovaného DVZ se nakonec vezme 60 % a denní dávka se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Procento se po celou dobu péče nemění (neroste na 66 a 72 % jako u nemocenského), takže maximální dávka činí v roce 2026 zhruba 1 617 Kč/den. Rychlý odhad podle vaší hrubé mzdy nabídne kalkulačka ošetřovného.
Má nárok na ošetřovné i zaměstnanec na dohodu DPP nebo DPČ?
Ano, ale jen tehdy, pokud z dohody vznikla účast na nemocenském pojištění. U DPP vzniká účast v měsíci, v němž zúčtovaný příjem dosáhne 12 000 Kč a více (limit pro rok 2026; § 7a zákona č. 187/2006 Sb.). U DPČ jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu — účast vzniká v měsíci, kdy příjem dosáhne 4 500 Kč a více (§ 7 téhož zákona). V měsíci, kdy příjem pod tento limit klesne, zaměstnanec pojištěn není a sám o sobě by mu ošetřovné nenáleželo.
Protože u dohod účast „bliká“ podle výše příjmu v jednotlivých měsících, zavádí zákon ochranné pravidlo v § 15a: ošetřovné (stejně jako nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství a otcovská) náleží i v měsíci, kdy zaměstnanec na DPP nebo v zaměstnání malého rozsahu (DPČ) účasten není, pokud byl u téže dohody účasten pojištění alespoň ve 3 kalendářních měsících bezprostředně předcházejících měsíci, v němž vznikla potřeba ošetřování. Bez splnění této tříměsíční podmínky a bez aktuální účasti nárok na ošetřovné z dohody nevzniká.
Dohodář, který limit splní, má pak na ošetřovné stejný nárok jako kterýkoli jiný zaměstnanec: dávka činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu po dobu nejvýše 9 (u samoživitele 16) kalendářních dnů a pečující osoby se v jednom případě mohou jednou vystřídat (§ 39 odst. 5 téhož zákona). Detaily výpočtu i podání žádosti najdete v článku o ošetřovném; rychlý odhad nabídne kalkulačka ošetřovného.