Ve zkratce: Ošetřovné (lidově „paragraf na dítě“ či „OČR“) je dávka nemocenského pojištění, kterou v roce 2026 vyplácí ČSSZ ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) za placený kalendářní den (§ 41 zákona č. 187/2006 Sb.). Podpůrčí doba běží zpravidla od prvního dne potřeby péče a činí nejdéle 9 kalendářních dnů, u osamělého pojištěnce s dítětem do 16 let splňujícím zákonné podmínky nejdéle 16 dnů (§ 40). Dny pracovního klidu se platí jen při splnění podmínky alespoň jednoho dne, který měl být pracovním dnem. Nárok má nemocensky pojištěný člověk při zákonem vymezené péči; u OSVČ se zpravidla vyžadují tři měsíce pojištění. Maximální denní dávka při hranicích 2026 činí 1 617 Kč.
Informace na této stránce jsou obecné informační a nenahrazují mzdové, účetní, daňové ani právní poradenství; nemusí pokrýt konkrétní situaci. U sporných případů se obraťte na svou mzdovou účtárnu nebo příslušnou OSSZ.
Co je ošetřovné a kdy se mu říká „paragraf na dítě“?
Ošetřovné je dávka nemocenského pojištění pro zaměstnance, který nemůže pracovat, protože musí ošetřovat nemocného člena rodiny nebo pečovat o zdravé malé dítě. Hovorově se mu říká „OČR“ (z dřívějšího názvu „ošetřování člena rodiny“) nebo „paragraf na dítě“, protože nejčastěji jde o rodiče, který zůstane doma s nemocným dítětem.
Pod stejným pojmem se ale skrývají dvě úplně různé dávky, které lidé často zaměňují:
- Krátkodobé ošetřovné (tomuto textu) — krátká péče o náhle nemocné dítě nebo člena domácnosti, případně o zdravé dítě při uzavření školy. Vyplácí se 9 dnů (16 dnů samoživiteli) a nevyžaduje žádnou předchozí hospitalizaci.
- Dlouhodobé ošetřovné — týdny trvající domácí péče o blízkou osobu, zpravidla po hospitalizaci; u domácí paliativní péče se předchozí hospitalizace nevyžaduje. Vyplácí se až 90 kalendářních dnů. Podrobně se mu věnuje samostatný text o dlouhodobém ošetřovném.
Tento článek se věnuje krátkodobému (běžnému) ošetřovnému. Pokud chcete jen rychle odhadnout výši dávky, využijte kalkulačku ošetřovného.
Kdo má nárok na ošetřovné v roce 2026?
Ve zkratce: Nárok má nemocensky pojištěný zaměstnanec nebo OSVČ, který nemůže pracovat z důvodu péče podle § 39 zákona č. 187/2006 Sb. U zaměstnance není obecná čekací doba — nárok může vzniknout i krátce po nástupu, pokud trvá účast a neuplatní se zvláštní výluka. U OSVČ je zpravidla podmínkou účast na nemocenském pojištění OSVČ alespoň 3 měsíce bezprostředně před vznikem potřeby ošetřování; § 39 odst. 3 má výjimku při rychlém přechodu z pojištěného zaměstnání.
Nárok na ošetřovné vzniká ve dvou základních situacích:
- Ošetřování nemocného člověka. U nemocného nebo zraněného dítěte mladšího 10 let zákon nevyžaduje zvláštní posouzení nezbytnosti ošetřování; potřebu potvrdí lékař. U staršího dítěte či jiné osoby je třeba, aby zdravotní stav nezbytné ošetřování vyžadoval. Samostatným důvodem je nezbytné ošetřování ženy bezprostředně po porodu.
- Péče o zdravé dítě mladší 10 let. Nárok vzniká při zákonem vymezeném uzavření dětského nebo školského zařízení (například kvůli havárii nebo epidemii), při karanténě dítěte nebo pokud osoba, která jinak pečuje, nemůže pro nemoc, úraz, porod či jiné vymezené zdravotní důvody pečovat.
Hlavní a nezbytnou podmínkou je účast na nemocenském pojištění. U zaměstnance vzniká zpravidla dnem nástupu do zaměstnání a trvá po dobu trvání pracovního poměru. Zda na ošetřovné nárok je, posoudí příslušná OSSZ podle sídla zaměstnavatele nebo jeho mzdové účtárny.
Nově od roku 2025 mohou ošetřovné čerpat i další skupiny, pokud jsou nemocensky pojištěny:
- OSVČ, pokud si platí dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ (minimální pojistné 243 Kč/měsíc pro rok 2026) a jsou ho zpravidla účastny alespoň tři měsíce. Tříměsíční podmínka odpadá, pokud pojištění OSVČ vzniklo do osmi kalendářních dnů od skončení zaměstnání, v němž zaměstnanecké pojištění trvalo alespoň jeho poslední tři měsíce (§ 39 odst. 3).
- Zaměstnanci na dohodu — práce na DPP zakládá účast na nemocenském pojištění při příjmu 12 000 Kč/měsíc a více (limit 2026), práce na DPČ při příjmu 4 500 Kč/měsíc a více. Při nižším příjmu z dohody účast nevzniká a nárok na ošetřovné chybí.
- Zahraniční zaměstnanci účastní českého nemocenského pojištění.
Kdo nárok na ošetřovné nemá
- Zaměstnanci na DPP/DPČ pod limitem účasti (DPP s příjmem méně než 12 000 Kč, DPČ méně než 4 500 Kč měsíčně) — nejsou nemocensky pojištěni, dávku nedostanou.
- OSVČ bez dobrovolného nemocenského pojištění; při účasti kratší než tři měsíce je nutné posoudit výjimku navázání na pojištěné zaměstnání.
- Rodič dítěte, na něž jiná osoba pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek — pak ošetřovné na totéž dítě zpravidla nenáleží (s výjimkami, např. když osoba pobírající rodičovský příspěvek sama onemocní).
- Žáci a studenti ze své studijní činnosti; § 39 odst. 6 písm. d) navíc vylučuje ošetřovné i z pojištěného zaměstnání spadajícího výlučně do školních prázdnin. Z nepojištěné dohody nárok také nevzniká.
Na koho lze ošetřovné čerpat a kdy je třeba společná domácnost?
Ve zkratce: Ošetřovat lze nemocné dítě i dospělého člověka. Podmínka společné domácnosti se vyžaduje obecně, ale neplatí u příbuzného v přímé linii, sourozence, manžela, manželky, registrovaného partnera nebo rodiče manžela či registrovaného partnera (§ 39 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb.). Samotný věk dítěte pod deset let není samostatnou výjimkou z podmínky domácnosti.
Okruh osob, o které lze pečovat:
- Dítě mladší 10 let — nemocné, nebo zdravé při zákonem stanovené překážce péče. Rodič či prarodič dítěte společnou domácnost nepotřebuje díky příbuzenství v přímé linii; u jiného pečujícího se posuzuje obecná podmínka domácnosti nebo jiná zákonná výjimka.
- Jiný nemocný člověk (například starší dítě, manžel, rodič), jehož stav vyžaduje nezbytné ošetřování. Vztah k pečujícímu určuje, zda je společná domácnost nutná.
- Podmínka společné domácnosti se nevyžaduje u příbuzného v přímé linii, sourozence, manžela/manželky, registrovaného partnera/partnerky ani rodičů manžela či registrovaného partnera.
Kolik je ošetřovné v roce 2026 a jak se počítá?
Ve zkratce: Ošetřovné činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) za každý kalendářní den péče (§ 41 zákona č. 187/2006 Sb.). DVZ se zjistí z příjmů za rozhodné období (zpravidla 12 měsíců) a před výpočtem se redukuje přes tři redukční hranice se zápočtem 90/60/30 % — stejně jako u nemocenského.
Výpočet má tři kroky: zjištění DVZ, jeho redukce a výpočet 60 %.
Krok 1: denní vyměřovací základ (DVZ)
DVZ je úhrn vašich vyměřovacích základů na pojistné (zjednodušeně hrubých mezd) za rozhodné období, vydělený počtem kalendářních dnů tohoto období. Rozhodným obdobím je zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němž potřeba ošetřování vznikla. Z počtu dnů se vyloučí tzv. omluvené dny (například předchozí nemoc), aby DVZ nebyl uměle snížen.
Krok 2: redukce DVZ přes redukční hranice
Surový DVZ se před výpočtem dávky redukuje stejně jako u nemocenského. Redukční hranice pro rok 2026 jsou:
| Pásmo | Hranice (Kč/den) | Započítá se u ošetřovného |
|---|---|---|
| do 1. redukční hranice | 1 633 | 90 % |
| nad 1. do 2. hranice | 2 449 | 60 % |
| nad 2. do 3. hranice | 4 897 | 30 % |
| nad 3. hranici | — | 0 % |
Zdroj: ČSSZ, Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026; redukční hranice dle § 21 a § 22 zákona č. 187/2006 Sb. Platí od 1. 1. 2026. Redukční hranice pro dávky nemocenského pojištění jsou stanoveny na celý kalendářní rok a uprostřed roku 2026 se nemění.
Krok 3: 60 % z redukovaného DVZ
Z redukovaného DVZ se vyplácí 60 % za každý kalendářní den péče (§ 41 zákona č. 187/2006 Sb.). Výsledná denní dávka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Na rozdíl od nemocenského se procento nezvyšuje s délkou péče — po celou dobu (9, resp. 16 dnů) zůstává na 60 %.
Modelové příklady výpočtu ošetřovného 2026
Následující příklady ukazují celý výpočet od hrubé mzdy po dávku za celou dobu péče. Hodnoty jsou ilustrativní a zaokrouhlené; přesnou částku vám spočítá ČSSZ.
Příklad 1: hrubá mzda 35 000 Kč, 9 dnů péče
- DVZ: 35 000 × 12 / 365 = 1 150,68 Kč, po zaokrouhlení 1 151 Kč/den
- Redukce (DVZ je pod 1. hranicí 1 633 Kč → počítá se 90 %): redukovaný DVZ = 1 151 × 0,90 = 1 035,90 Kč → 1 036 Kč/den (zaokrouhleno nahoru)
- Dávka/den: 60 % z 1 036 = 621,60 Kč → 622 Kč/den (zaokrouhleno nahoru)
- Za 9 dnů péče: 622 × 9 = přibližně 5 598 Kč
Příklad 2: hrubá mzda 50 000 Kč, 9 dnů péče
- DVZ: 50 000 × 12 / 365 = 1 644 Kč/den
- Redukce: z prvních 1 633 Kč → 90 % = 1 469,70 Kč; z částky 1 633–1 644 Kč (11 Kč) → 60 % = 6,60 Kč. Redukovaný DVZ = 1 469,70 + 6,60 = 1 476,30 Kč → 1 477 Kč/den (zaokrouhleno nahoru)
- Dávka/den: 60 % z 1 477 = 886,20 Kč → 887 Kč/den (zaokrouhleno nahoru)
- Za 9 dnů péče: 887 × 9 = přibližně 7 983 Kč
Příklad 3: samoživitelka, hrubá mzda 35 000 Kč, 16 dnů péče
Samoživitelka s dítětem do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, může čerpat ošetřovné až 16 kalendářních dnů. Při stejné dávce 622 Kč/den jako v příkladu 1:
- Za 16 dnů péče: 622 × 16 = přibližně 9 952 Kč
Příklad 4: vysoký příjem a maximální dávka
U vysokých příjmů naráží dávka na strop daný redukcí. Maximálního redukovaného DVZ se dosáhne, je-li surový DVZ nad 3. redukční hranicí (4 897 Kč/den):
- redukovaný DVZ = 1 633 × 0,90 + (2 449 − 1 633) × 0,60 + (4 897 − 2 449) × 0,30
- redukovaný DVZ = 1 469,70 + 489,60 + 734,40 = 2 693,70 Kč → 2 694 Kč/den (zaokrouhleno nahoru)
- maximální dávka/den: 60 % z 2 694 = 1 616,40 Kč → 1 617 Kč/den (max., zaokrouhleno nahoru)
- maximálně za 9 dnů: zhruba 14 553 Kč
Tohoto stropu se dosáhne při hrubé mzdě zhruba nad 149 000 Kč měsíčně (DVZ nad 3. redukční hranicí 4 897 Kč/den). Vyšší příjem už dávku nezvýší — vše nad 3. redukční hranicí se nezapočítává.
Jak dlouho se ošetřovné vyplácí (9 vs. 16 dnů)?
Ve zkratce: Ošetřovné se vyplácí nejdéle 9 kalendářních dnů, osamělému pojištěnci, který má v trvalé péči dítě do 16 let, jež neukončilo povinnou školní docházku, nejdéle 16 kalendářních dnů (§ 40 zákona č. 187/2006 Sb.). Dny pracovního klidu se platí při splnění podmínek § 40 odst. 5.
Pravidla k délce:
- 9 kalendářních dnů — základní podpůrčí doba pro většinu pojištěnců. Počítají se kalendářní dny; výplata za dny pracovního klidu má podmínku § 40 odst. 5.
- 16 kalendářních dnů — pro osamělého pojištěnce (podle definice § 40 odst. 7), který má v trvalé péči dítě do 16 let, jež neukončilo povinnou školní docházku; samotný neuzavřený sňatek nestačí, pokud žije s druhem či družkou.
- Podpůrčí doba běží od prvního dne potřeby. Pokud potřeba vznikla až po odpracování celé směny, běží od dalšího dne. Podle § 40 odst. 3 se běh staví při lůžkové péči ošetřované osoby; podle odst. 5 mohou být neplacené dny volna bez náhrady a dny pracovního klidu bez jediného nároku za den, který měl být pracovním dnem.
Mohou se rodiče v ošetřování vystřídat?
Ve zkratce: Ano, ale jen jednou. V průběhu jednoho případu ošetřování se mohou dvě oprávněné osoby (typicky oba rodiče) v péči vystřídat jedenkrát (§ 39 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb.). Celková doba výplaty oběma dohromady ale nesmí překročit 9 (resp. 16) kalendářních dnů.
Při střídání platí:
- Vystřídání je možné jen jednou za daný případ ošetřování — nelze se střídat opakovaně den po dni.
- Na jeden kalendářní den náleží ošetřovné jen jedné pečující osobě.
- Souhrnná doba výplaty oběma pečujícím dohromady nepřekročí 9 kalendářních dnů (16 u samoživitele). Vystřídáním se podpůrčí doba neprodlužuje.
Jak o ošetřovné požádat (krok za krokem)?
- Lékař nebo zařízení vystaví elektronické potvrzení. Při nemoci lékař odešle rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče) elektronicky ČSSZ a předá identifikátor. U péče kvůli uzavření školy či zařízení potvrzuje důvod příslušné zařízení.
- Zaměstnanec prokazatelně oznámí péči zaměstnavateli. Sdělí identifikátor a údaje potřebné k dávce; při skončení oznámí dny, kdy skutečně pečoval. Zaměstnavatel předá žádost a podklady elektronicky ČSSZ. Staré papírové díly rozhodnutí se standardně nepředávají.
- OSVČ podá žádost přímo ČSSZ. Má-li datovou schránku zpřístupněnou ze zákona, podává elektronicky přes ePortál; bez ní jsou možné další způsoby uvedené ČSSZ.
- ČSSZ nárok posoudí a dávku vyplatí zpětně. Výplata se řídí dodáním úplných podkladů a zákonnou lhůtou.
Pracovní volno: Po dobu ošetřování má zaměstnanec nárok na pracovní volno (omluvenou nepřítomnost) bez náhrady mzdy — náhradou příjmu je právě ošetřovné od ČSSZ.
Časté chyby a omyly
- Záměna s dlouhodobým ošetřovným. Běžné OČR (9, resp. 16 dnů) a dlouhodobé ošetřovné (90 dnů, po hospitalizaci) jsou dvě odlišné dávky. Běžné ošetřovné nevyžaduje žádnou hospitalizaci ani 90denní čekací dobu.
- Domněnka, že u zaměstnance je čekací doba. U běžného ošetřovného zaměstnanec obecně nečeká na určitou délku účasti, pokud je nemocensky pojištěn a nespadá do zvláštní výluky § 39 odst. 6. U OSVČ se zpravidla vyžadují tři měsíce pojištění, s výjimkou rychlého přechodu z pojištěného zaměstnání. Devadesátidenní podmínka v posledních čtyřech měsících se týká dlouhodobého ošetřovného.
- Věk dítěte u uzavřené školy. Na paragraf na zdravé dítě při uzavření školy je nárok jen do 10 let věku. U nemocného dítěte staršího 10 let nárok zcela nezaniká — ošetřovné lze čerpat, je-li ošetřování ze zdravotních důvodů nezbytné a lékař to potvrdí.
- Snaha střídat se víckrát. Vystřídání pečujících je možné jen jednou za jeden případ ošetřování, ne opakovaně.
- Spoléhání na nárok při práci na malou dohodu. DPP s příjmem méně než 12 000 Kč a DPČ méně než 4 500 Kč měsíčně nezakládají nemocenské pojištění — z takové dohody ošetřovné nenáleží.
- Použití procent z nemocenského. Ošetřovné je po celou dobu 60 % redukovaného DVZ a neroste na 66 % a 72 % jako nemocenské po 31. a 61. dni.
Shrnutí
Ošetřovné (OČR, „paragraf na dítě“) je v roce 2026 dávka nemocenského pojištění ve výši 60 % redukovaného DVZ za placený kalendářní den (§ 41 zákona č. 187/2006 Sb.). Podpůrčí doba běží zpravidla od prvního dne potřeby a trvá nejdéle 9 kalendářních dnů, u osamělého pojištěnce splňujícího podmínky 16 dnů (§ 40). Nárok může mít zaměstnanec i dobrovolně nemocensky pojištěná OSVČ při zákonem vymezené péči. U zaměstnance není obecná čekací doba, u OSVČ se zpravidla vyžadují tři měsíce, s výjimkou § 39 odst. 3. Redukce DVZ probíhá přes hranice 1 633 / 2 449 / 4 897 Kč se zápočtem 90/60/30 %, takže maximální dávka činí 1 617 Kč/den. Delší péči řeší dlouhodobé ošetřovné; běžný odhad nabídne kalkulačka ošetřovného.
FAQ
Kolik je ošetřovné v roce 2026?
Ošetřovné činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za placený kalendářní den (§ 41 zákona č. 187/2006 Sb.). Maximální dávka při hranicích roku 2026 činí 1 617 Kč/den, protože příjem nad třetí redukční hranicí (4 897 Kč/den) se už nezapočítává.
Jak dlouho lze ošetřovné pobírat?
Běžné ošetřovné má podpůrčí dobu nejdéle devět kalendářních dnů. Osamělý pojištěnec, který má v trvalé péči dítě do šestnácti let, jež neukončilo povinnou školní docházku, může čerpat až šestnáct kalendářních dnů (§ 40 zákona č. 187/2006 Sb.). Za dny pracovního klidu se dávka platí při splnění podmínky alespoň jednoho dne, který měl být pracovním dnem; doba se staví během lůžkové péče ošetřované osoby.
Do kolika let dítěte je nárok na ošetřovné (paragraf na dítě)?
Na péči o zdravé dítě při uzavření školy nebo karanténě je nárok do 10 let věku dítěte. U nemocného dítěte mladšího 10 let se nezbytnost ošetřování předpokládá automaticky; u nemocného dítěte staršího 10 let i u dospělých členů domácnosti nárok nezaniká, ale ošetřovné lze čerpat, jen je-li ošetřování ze zdravotních důvodů nezbytné a lékař to potvrdí.
Mají na ošetřovné nárok OSVČ a lidé na dohodu?
Od roku 2025 mohou ošetřovné čerpat i OSVČ, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění OSVČ a jsou jeho účastny zpravidla alespoň tři měsíce před vznikem potřeby péče; § 39 odst. 3 připouští výjimku po pojištěném zaměstnání. Zaměstnanci na dohodu mají nárok, jen pokud z dohody vzniká účast na nemocenském pojištění — u DPP při příjmu 12 000 Kč/měsíc a více, u běžné DPČ při 4 500 Kč/měsíc a více (limity pro rok 2026). Kromě účasti se posuzují i další zákonné podmínky a výluky.
Je u ošetřovného nějaká čekací doba?
U zaměstnance není obecná čekací doba — nárok může vzniknout krátce po nástupu do zaměstnání, pokud je nemocensky pojištěn a nevztahuje se na něj zvláštní výluka. U OSVČ platí zpravidla tříměsíční účast na dobrovolném nemocenském pojištění bezprostředně před vznikem potřeby, s výjimkou rychlého přechodu z pojištěného zaměstnání (§ 39 odst. 3). Samostatná podmínka 90 dnů pojištění v posledních čtyřech měsících se týká dlouhodobého ošetřovného.
Mohou se rodiče v ošetřování dítěte vystřídat?
Ano, ale jen jednou za jeden případ ošetřování (§ 39 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb.). Na jeden konkrétní kalendářní den náleží ošetřovné jen jedné pečující osobě a celková doba výplaty oběma dohromady nepřekročí 9 (u samoživitele 16) kalendářních dnů.
Musí pečující osoba bydlet s ošetřovaným ve společné domácnosti?
Věk dítěte sám o sobě domácnost neruší. Babička dítěte s ním bydlet nemusí, protože jde o příbuznou v přímé linii. Stejná výjimka platí pro rodiče a děti jakéhokoli věku; další výjimky se vztahují na sourozence, manžela, registrovaného partnera a rodiče manžela či registrovaného partnera. U ostatních vztahů se zpravidla vyžaduje společná domácnost.