Příplatek za práci ve svátek

Ve zkratce: Za práci ve svátek náleží zaměstnanci v roce 2026 dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu odpracované doby. Místo náhradního volna se lze se zaměstnavatelem dohodnout na příplatku nejméně ve výši průměrného výdělku, tedy 100 % průměrného hodinového výdělku za každou odpracovanou hodinu (§ 115 zákoníku práce, zákon č. 262/2006 Sb.). Příplatek za svátek je tak nejvyšším zákonným mzdovým příplatkem. Primární je přitom náhradní volno – příplatek je jeho alternativou pouze na základě dohody.

Tento článek se týká zaměstnanců odměňovaných mzdou v soukromém (podnikatelském) sektoru. Pro zaměstnance ve veřejných službách odměňované platem platí obdobné pravidlo v § 135 zákoníku práce. Vychází z části šesté, hlavy II zákoníku práce ve znění platném pro rok 2026.

Kolik je příplatek za práci ve svátek v roce 2026?

Za práci ve svátek přísluší zaměstnanci podle § 115 odst. 1 zákoníku práce dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Toto náhradní volno musí zaměstnavatel poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek (nebo v jinak dohodnuté době). Za dobu čerpání náhradního volna náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Místo náhradního volna se zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku (§ 115 odst. 2 zákoníku práce). Příplatek ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku je tedy alternativou k náhradnímu volnu – nikoli automatickým nárokem navíc.

Zdroj: zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), § 115, znění platné pro rok 2026. Hodnoty platí od 1. 1. 2026.

Příplatek za svátek je tak nejvyšším mzdovým příplatkem podle zákoníku práce – pro srovnání s ostatními sazbami (přesčas 25 %, noční práce 10 %, víkend 10 %) viz přehledový článek příplatky ke mzdě.

Náhradní volno, nebo příplatek 100 %? Kdo o tom rozhoduje?

Zákon staví na první místo náhradní volno. Příplatek ve výši 100 % průměrného výdělku se uplatní pouze tehdy, pokud se na něm zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou. V praxi bývá tato dohoda obsažena přímo v pracovní smlouvě, ve vnitřním předpise nebo v kolektivní smlouvě, takže se na ní strany nemusí domlouvat při každém svátku zvlášť.

Z toho plynou dvě varianty odměňování práce konané ve svátek:

• Varianta s náhradním volnem (§ 115 odst. 1): zaměstnanec dostane za odpracovaný svátek běžnou (dosaženou) mzdu a navíc placené volno v rozsahu odpracovaných hodin. Volno je nutné vyčerpat do konce třetího následujícího kalendářního měsíce.
• Varianta s příplatkem (§ 115 odst. 2): zaměstnanec dostane dosaženou mzdu a navíc příplatek nejméně ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku za každou odpracovanou hodinu. Náhradní volno se v tomto případě neposkytuje.

Jednostranně příplatek místo náhradního volna nařídit nelze – vždy musí jít o dohodu. Je rovněž možné sjednat příplatek vyšší než 100 %; uvedená hodnota je pouze zákonné minimum, pod které jít nelze.

Co je svátek a kdy vzniká nárok na plnění?

Svátky vymezuje zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, ostatních svátcích, významných dnech a o dnech pracovního klidu. Rozlišuje 7 státních svátků (například 1. leden, 8. květen, 28. září, 28. říjen) a 6 ostatních svátků (například Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. květen, 24.–26. prosinec). Dohromady jde o 13 dnů pracovního klidu v roce. (Kalendářně sice vychází 14 dnů, ale 1. leden je v zákoně uveden současně jako Den obnovy samostatného českého státu a Nový rok – jde o jeden a tentýž den, proto se nepočítá dvakrát.)

Pro nárok na příplatek či náhradní volno je rozhodující, že zaměstnanec ve svátek skutečně odpracoval směnu. Plnění podle § 115 odst. 1 a 2 se vztahuje právě na práci konanou ve svátek – tedy na hodiny, kdy zaměstnanec navzdory svátku pracoval (typicky v obchodě, ve výrobě v nepřetržitém provozu, ve zdravotnictví nebo ve službách).

Na práci ve svátek lze zaměstnance podle § 91 odst. 4 zákoníku práce nařídit jen výjimečně. Toto ustanovení dovoluje ve svátek nařídit práce, které lze nařídit i ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, dále práci v nepřetržitém provozu a práci nutnou při ostraze objektů. Konkrétní výčet takových prací – například nutné opravné práce, naléhavé práce nebo krmení a ošetřování zvířat – obsahuje § 91 odst. 3, na který odst. 4 odkazuje.

Co když zaměstnanec ve svátek nepracoval (svátek padl na pracovní den)?

Pokud zaměstnanec ve svátek nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, nejde o práci ve svátek, ale o náhradu ušlé mzdy. Podle § 115 odst. 3 zákoníku práce takovému zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (nebo jeho části) za mzdu, která mu kvůli svátku ušla. Zaměstnanec tedy o výdělek nepřijde – dostane jej, jako by den odpracoval, ale do práce přitom nešel.

U zaměstnanců s pevnou měsíční mzdou se v praxi používají dva způsoby, jak svátek v měsíční mzdě promítnout. Zaměstnavatel si musí jeden z nich zvolit a popsat ve vnitřním předpise; nelze je libovolně střídat:

• Ponechání celé měsíční mzdy – odpadlá doba kvůli svátku se podle § 348 odst. 1 písm. d) zákoníku práce posuzuje jako výkon práce a započítává se do odpracované doby. Zaměstnanci se vyplatí celá měsíční mzda bez přepočtu, svátek je v ní již zahrnut.
• Ponížení mzdy a samostatný doplatek za svátek – měsíční mzda se sníží o hodiny připadající na svátek a tyto hodiny se doplatí zvlášť jako náhrada mzdy podle § 115 odst. 3 (ve výši průměrného výdělku).

Oba postupy vedou k tomu, že zaměstnanec s měsíční mzdou kvůli svátku o výdělek nepřijde. U hodinové či úkolové mzdy se náhrada podle § 115 odst. 3 počítá vždy z průměrného výdělku.

Modelové příklady výpočtu příplatku za svátek

Předpokládejme zaměstnance s průměrným hodinovým výdělkem 250 Kč (dosažená mzda za odpracovanou hodinu je rovněž 250 Kč), který ve svátek odpracoval celou osmihodinovou směnu.

Příklad 1 – dohodnutý příplatek místo náhradního volna (§ 115 odst. 2):

• Dosažená mzda za 8 hodin: 8 × 250 Kč = 2 000 Kč
• Příplatek za svátek (100 % průměrného výdělku): 8 × 250 Kč = 2 000 Kč
• Celkem za odpracovaný svátek: 4 000 Kč (a žádné náhradní volno)

Příklad 2 – náhradní volno místo příplatku (§ 115 odst. 1):

• Dosažená mzda za 8 hodin ve svátek: 8 × 250 Kč = 2 000 Kč
• Náhradní volno: 8 hodin placeného volna v některém z následujících tří měsíců
• Za 8 hodin čerpaného náhradního volna náhrada mzdy: 8 × 250 Kč = 2 000 Kč
• Souhrnně tak zaměstnanec dostane 2 000 Kč za odpracovaný svátek a dalších 2 000 Kč za vyčerpané volno

Příklad 3 – svátek na obvyklý pracovní den, zaměstnanec nepracoval (§ 115 odst. 3):

• Zaměstnanec měl mít směnu 8 hodin, ale kvůli svátku nepracoval.
• Náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku: 8 × 250 Kč = 2 000 Kč
• Zaměstnanec tedy dostane plnou náhradu, jako by den odpracoval.

Příplatky z různých titulů se při souběhu sčítají. Pokud by zaměstnanec ve svátek pracoval navíc v noci, náleží mu vedle příplatku za svátek (100 %) také příplatek za noční práci (nejméně 10 % průměrného výdělku dle § 116). Naopak práce ve svátek se nepovažuje automaticky za práci přesčas – přesčasový příplatek vzniká jen tehdy, jde-li skutečně o práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu.

Mají nárok na příplatek za svátek i dohody (DPP a DPČ)?

Ano. Od 1. 10. 2023 mají zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce (DPP) i dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nárok na příplatky za práci ve svátek, v noci, o víkendu a ve ztíženém prostředí. Toto pravidlo zavedla novela zákoníku práce provedená zákonem č. 281/2023 Sb., která do § 138 doplnila, že se na odměnu z dohod použijí obdobně ustanovení §§ 115 až 118 zákoníku práce. Za práci ve svátek tak i „dohodáři“ mají nárok buď na náhradní volno, nebo po dohodě na příplatek nejméně ve výši 100 % průměrného výdělku.

Nejčastější chyby při odměňování práce ve svátek

• Záměna náhradního volna a příplatku. Primární je náhradní volno; příplatek 100 % je jeho alternativou pouze po dohodě. Zaměstnavatel nemůže jednostranně určit, že místo volna vyplatí příplatek, bez souhlasu zaměstnance.
• Výplata jen příplatku bez dosažené mzdy. Příplatek 100 % se přidává k dosažené mzdě, nikoli místo ní. Za odpracovaný svátek tak při dohodnutém příplatku náleží 200 % (mzda + příplatek).
• Krácení mzdy při neodpracovaném svátku. Když svátek padne na obvyklý pracovní den a zaměstnanec nepracuje, nesmí o mzdu přijít – náleží mu náhrada ve výši průměrného výdělku (§ 115 odst. 3).
• Nevyčerpané náhradní volno. Náhradní volno musí zaměstnavatel poskytnout do konce třetího kalendářního měsíce po práci ve svátek, jinak je třeba situaci řešit dohodou nebo příplatkem.
• Automatické považování svátku za přesčas. Práce ve svátek sama o sobě není přesčasem; přesčasový příplatek vzniká jen při překročení stanovené týdenní pracovní doby.

Shrnutí

Za práci ve svátek náleží v roce 2026 zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu odpracované doby (§ 115 odst. 1 zákoníku práce). Místo náhradního volna se lze dohodnout na příplatku nejméně ve výši 100 % průměrného výdělku (§ 115 odst. 2) – jde o nejvyšší zákonný mzdový příplatek. Pokud zaměstnanec ve svátek nepracoval proto, že svátek padl na jeho obvyklý pracovní den, náleží mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (§ 115 odst. 3). Nárok mají od 1. 10. 2023 i pracovníci na DPP a DPČ. Uvedené hodnoty jsou zákonná minima, která lze kolektivní smlouvou či dohodou navýšit, nikoli snížit.

Často kladené otázky

Kolik je příplatek za práci ve svátek v roce 2026?

Za práci ve svátek náleží dosažená mzda a náhradní volno; místo volna se lze se zaměstnavatelem dohodnout na příplatku nejméně ve výši průměrného výdělku, tedy 100 % průměrného hodinového výdělku za každou odpracovanou hodinu (§ 115 odst. 1 a 2 zákoníku práce). Jde o nejvyšší zákonný mzdový příplatek.

Mám automaticky nárok na příplatek 100 %, nebo na náhradní volno?

Primárně náleží náhradní volno (§ 115 odst. 1). Příplatek ve výši nejméně 100 % průměrného výdělku se poskytuje pouze tehdy, pokud se na něm zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou (§ 115 odst. 2). Dohoda bývá často součástí pracovní smlouvy, vnitřního předpisu nebo kolektivní smlouvy.

Dostanu při dohodnutém příplatku 100 %, nebo 200 % mzdy?

Souhrnně 200 %. Příplatek 100 % se přidává k dosažené mzdě za odpracovanou dobu (rovněž 100 %). Za odpracovaný svátek tak při dohodnutém příplatku náleží dosažená mzda plus příplatek, dohromady tedy dvojnásobek běžné hodinové sazby.

Co když svátek padne na můj pracovní den a nepracuji?

Náleží vám náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za mzdu, která vám kvůli svátku ušla (§ 115 odst. 3 zákoníku práce). O výdělek tedy nepřijdete – dostanete jej, jako byste den odpracovali. U pevné měsíční mzdy bývá svátek zahrnut přímo v měsíční mzdě (§ 348 odst. 1 písm. d).

Do kdy musím vyčerpat náhradní volno za svátek?

Zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradní volno nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek, případně v jinak dohodnuté době (§ 115 odst. 1 zákoníku práce). Za dobu čerpání volna náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Mají nárok na příplatek za svátek i pracovníci na dohodu (DPP, DPČ)?

Ano. Díky novele účinné od 1. 10. 2023 (zákon č. 281/2023 Sb.) se příplatky za svátek, noc, víkend i ztížené prostředí vztahují i na dohody. Pracovník na DPP nebo DPČ má za odpracovaný svátek nárok buď na náhradní volno, nebo po dohodě na příplatek nejméně ve výši 100 % průměrného výdělku.

Je práce ve svátek zároveň přesčasem?

Ne automaticky. Práce ve svátek a práce přesčas jsou dva různé tituly. Přesčasový příplatek (nejméně 25 % dle § 114) vzniká jen tehdy, jde-li skutečně o práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Pokud se oba tituly sejdou, příplatky se sčítají.