Pravidlo 4+ exekucí: dvě třetiny srážky

Ve zkratce: Má-li dlužník na mzdu nařízené současně nejméně 4 exekuce (výkony rozhodnutí k vymožení splatných peněžitých pohledávek), strhává mu zaměstnavatel od 1. října 2024 srážku v rozsahu jako u přednostní pohledávky — tedy dvě třetiny zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky místo obvyklé jedné třetiny. A to i tehdy, jde-li jen o běžné (nepřednostní) dluhy. Pravidlo zavedla novela č. 252/2024 Sb., která do § 279 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.) vložila nové odstavce; účinnost má od 1. 10. 2024. Výjimka platí pro doložené poživatele starobního, invalidního (2. a 3. stupně) a sirotčího důchodu, ale jen za podmínky, že jedna třetina zbytku jejich čisté mzdy nedosahuje zákonné hranice odvozené od nákladů a odměny insolvenčního správce v oddlužení (§ 279 odst. 5 OSŘ).

Pravidlo čtyř exekucí je jedna z nejméně známých, ale finančně nejcitelnějších změn posledních let. Dlužníkovi, kterému se exekuce nakupily nad určitou hranici, najednou zbude z výplaty výrazně méně — protože zákon při tomto počtu exekucí rozšiřuje rozsah srážky i u nepřednostních dluhů. Tento průvodce vysvětluje, kdy přesně pravidlo platí, jak se srážka po jeho aktivaci počítá, na koho se nevztahuje a jaké povinnosti z něj plynou zaměstnavateli. Pravidlo navazuje na obecná pravidla exekuce na mzdu a mění jen rozsah srážky, nikoli princip nezabavitelné částky.

Co je pravidlo čtyř exekucí a odkdy platí?

Pravidlo čtyř exekucí (někdy „srážky 4+") znamená, že při souběhu nejméně čtyř exekucí se srazí dvě třetiny zbytku čisté mzdy namísto jedné třetiny. Zavedla ho novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 252/2024 Sb. (tzv. insolvenční novela), která vložila do § 279 OSŘ nové odstavce. Účinnosti nabylo 1. října 2024 a uplatňuje se i v roce 2026 beze změny.

Úprava umožňuje při nejméně čtyřech souběžných exekucích vyšší srážky ze mzdy a rychlejší uspokojování věřitelů. Skutečný dopad na celkové náklady závisí na konkrétních dluzích. Dlužníkovi i nadále zůstává nezabavitelná částka a třetí třetina zbytku do hranice plné srážky.

Důležité je, že před 1. říjnem 2024 se na běžný (nepřednostní) dluh srážela vždy jen jedna třetina bez ohledu na počet exekucí. Po tomto datu se počet souběžných exekucí stal samostatným důvodem pro zvýšenou srážku — nezáleží už jen na povaze pohledávky, ale i na jejich počtu.

Kdy se aktivuje srážka dvou třetin?

Aby se uplatnila zvýšená srážka dvou třetin, musí být splněny dvě podmínky současně (§ 279 odst. 4 OSŘ):

1. Souběh nejméně 4 exekucí. Na mzdu (nebo jiný obdobný příjem) povinného musí být ve stejnou dobu nařízeny alespoň čtyři výkony rozhodnutí k vymožení splatných peněžitých pohledávek. Počítají se exekuce bez ohledu na to, který orgán je vede — vedle soudních exekutorů sem patří i daňové exekuce finančních úřadů, celní správy nebo obcí.
2. Doručení plátci mzdy. Exekuční příkaz nebo usnesení obsahující vyrozumění o exekuci srážkami ze mzdy musí být doručeno zaměstnavateli. Změna rozsahu srážky se podle § 282a OSŘ uplatní od prvního dne následujícího kalendářního měsíce.

Zvýšená srážka se podle § 282a OSŘ provádí od prvního dne následujícího kalendářního měsíce po rozhodné skutečnosti. Do počtu pro toto pravidlo patří výkony k vymožení splatných peněžitých pohledávek, o nichž byl plátce vyrozuměn.

Hranice plné srážky i nezabavitelné částky vycházejí z § 279 OSŘ a nařízení vlády o nezabavitelných částkách pro rok 2026; pravidlo dvou třetin při 4+ exekucích doplnila novela č. 252/2024 Sb. s účinností od 1. 10. 2024.

Jak se srážka při čtyřech exekucích počítá?

Mechanika výpočtu zůstává stejná jako u běžné exekuce — mění se jen to, kolik třetin zbytku jde na dluh. Postup pro rok 2026 vypadá takto:

1. Zjistěte čistou mzdu. Vyjde se z čisté mzdy po odvodech daně, sociálního a zdravotního pojištění.
2. Odečtěte nezabavitelnou částku. Pro rok 2026 činí základní nezabavitelná částka 14 101,50 Kč na povinného a 3 525,38 Kč na každou vyživovanou osobu (§ 278 OSŘ a nařízení vlády o nezabavitelných částkách pro rok 2026). Celková nezabavitelná částka se před odečtením zaokrouhluje nahoru na celé koruny.
3. Určete zbytek čisté mzdy. Rozdíl mezi čistou mzdou a nezabavitelnou částkou se zaokrouhlí dolů na číslo dělitelné třemi. Část tohoto zbytku nad hranicí 31 521 Kč (hranice plné srážky pro rok 2026) se sráží vždy bez omezení (plně zabavitelný zbytek).
4. Rozdělte zbytek na třetiny. Zbytek (až do hranice 31 521 Kč) se dělí na tři stejné třetiny.
5. Při souběhu 4+ exekucí strhněte dvě třetiny. Na dluh jdou dvě třetiny zbytku plus celý plně zabavitelný zbytek nad 31 521 Kč. Dlužníkovi zůstává jen jedna třetina zbytku navíc k nezabavitelné částce.

Pravidlo čtyř exekucí mění rozsah srážky, ale samo nemění pořadí věřitelů. V první třetině rozhoduje den doručení příkazu plátci mzdy. Druhá třetina se použije nejprve na přednostní pohledávky; teprve její případný zůstatek lze při splnění pravidla čtyř exekucí použít i na nepřednostní pohledávky (§ 279 odst. 6 a § 280 OSŘ). Mezi přednostními pohledávkami má druhá třetina zvláštní pořadí pro výživné.

Modelový příklad: bezdětný dlužník se čtyřmi exekucemi

Zaměstnanec bez vyživovaných osob má čistou mzdu 30 000 Kč a na mzdu mu byly doručeny čtyři nepřednostní exekuce.

• Nezabavitelná částka (bezdětný): 14 101,50 Kč, po zaokrouhlení nahoru 14 102 Kč.
• Zbytek čisté mzdy: 30 000 − 14 102 = 15 898 Kč; zaokrouhleno dolů na číslo dělitelné třemi → 15 897 Kč (celé pod hranicí 31 521 Kč).
• Jedna třetina zbytku: 15 897 ÷ 3 = 5 299 Kč.

Bez pravidla čtyř exekucí (1 až 3 nepřednostní dluhy) by se srazila jen jedna třetina, tedy 5 299 Kč. S pravidlem čtyř exekucí se srazí dvě třetiny, tedy 10 598 Kč. Dlužníkovi tak zůstane 30 000 − 10 598 = 19 402 Kč namísto 24 701 Kč — o 5 299 Kč měsíčně méně. Přesnou částku pro vlastní mzdu si ověříte v exekuční kalkulačce.

Na koho se pravidlo čtyř exekucí nevztahuje?

Zákon pamatuje na zranitelné skupiny, u nichž by zvýšená srážka mohla ohrozit živobytí. Pravidlo dvou třetin se podle § 279 odst. 5 OSŘ neuplatní, jsou-li současně splněny dvě podmínky:

1. Doložený důchod. Povinný plátci mzdy doloží, že je poživatelem některého z těchto důchodů:
   • starobního důchodu,
   • invalidního důchodu pro invaliditu 2. nebo 3. stupně,
   • sirotčího důchodu.
2. Nízká třetina zbytku. Zároveň jedna třetina zbytku čisté mzdy nedosahuje zákonné hranice — v roce 2026 jde podle Ministerstva spravedlnosti o 1 089 Kč, odvozených od měsíčních hotových výdajů a odměny insolvenčního správce v oddlužení včetně DPH.

Obě podmínky musí platit najednou. Pozor: jde-li o důchodce, který vedle důchodu pobírá běžnou mzdu, může být jedna třetina zbytku vyšší než zmíněná hranice — pak druhá podmínka splněna není a srážka dvou třetin se uplatní i na něj. Ochrana tedy nedopadá na každého důchodce automaticky, nýbrž jen na ty s nízkým zabavitelným zbytkem.

Jsou-li obě podmínky splněny, pravidlo čtyř exekucí samo o sobě druhou třetinu nepřidává. Pokud je však mezi dluhy přednostní pohledávka, sráží se na ni druhá třetina podle běžných pravidel. Ochrana má zabránit tomu, aby zvýšená srážka srazila příjem nízkopříjmového důchodce pod sociálně únosnou mez.

Dlužník zpravidla doloží přiznání příslušného důchodu plátci mzdy. Pokud se sráží přímo z důchodu a plátce důchodu zjistí přiznání z úřední činnosti, další doklad od dlužníka není nutný. Bez splnění důchodové podmínky a hranice nízké třetiny se pravidlo čtyř exekucí použije. Přestane-li dlužník některou podmínku splňovat (např. mu zanikne nárok na důchod), je podle § 279 odst. 7 OSŘ povinen to bez zbytečného odkladu oznámit plátci mzdy.

Jaké povinnosti má při více exekucích zaměstnavatel?

Pravidlo čtyř exekucí klade na mzdovou účtárnu vyšší nároky než dříve, protože počet souběžných exekucí je nyní třeba průběžně sledovat:

• Počítat souběžné exekuce. Zaměstnavatel musí evidovat, kolik výkonů k vymožení splatných peněžitých pohledávek je na mzdu zaměstnance vedeno a oznámeno plátci. Jakmile jejich počet dosáhne čtyř, uplatní od následujícího kalendářního měsíce srážku dvou třetin.
• Reagovat na změnu počtu. Pokud počet souběžných exekucí klesne pod čtyři (např. jeden dluh je uhrazen nebo exekuce zastavena), vrací se od následujícího kalendářního měsíce srážka zpět na jednu třetinu u zbývajících nepřednostních pohledávek (nejde-li mezi nimi o přednostní).
• Respektovat doložené výjimky. Doloží-li zaměstnanec přiznání vymezeného důchodu a je-li splněna podmínka nízké třetiny zbytku, zaměstnavatel neuplatní zvýšení podle pravidla čtyř exekucí; případné přednostní pohledávky posoudí samostatně.
• Dodržet pořadí. Sražené peníze rozděluje podle dne doručení jednotlivých exekučních příkazů a podle toho, zda jde o přednostní pohledávky.

Chybný výpočet má pro zaměstnavatele citelné následky — za nesraženou nebo špatně rozvrženou částku odpovídá věřiteli a sám se vystavuje vymáhání. Proto se vyplatí mít exekuce dobře zaevidované a počet souběhů ověřovat při každém zúčtování mzdy.

Časté chyby při srážkách u více exekucí

• Záměna počtu exekucí s počtem věřitelů nebo příkazů. Rozhoduje počet souběžně nařízených a plátci mzdy doručených výkonů rozhodnutí, nikoli počet věřitelů či dílčích pohledávek v jedné exekuci.
• Opomenutí daňových exekucí. Do souběhu se počítají i exekuce finančních úřadů, celní správy nebo obcí, ne jen exekuce soudních exekutorů.
• Domněnka, že důchodce je chráněn automaticky. Výjimka platí jen při doloženém přiznání příslušného důchodu (nebo úředním zjištění plátcem důchodu) a při třetině zbytku pod zákonnou hranicí. I důchodce může mít tuto třetinu vyšší — pak se pravidlo 4+ použije.
• Domněnka, že dvě třetiny znamenají dvě třetiny celé mzdy. Srážka se počítá až ze zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky, nikoli z hrubé ani celé čisté mzdy.
• Nesledování poklesu počtu exekucí. Po uhrazení nebo zastavení některé exekuce je třeba ověřit, zda souběh neklesl pod čtyři a zda se srážka nevrací na jednu třetinu.

Shrnutí

Od 1. října 2024 platí pravidlo čtyř exekucí: má-li dlužník na mzdu současně nařízené nejméně čtyři exekuce k vymožení splatných peněžitých pohledávek, sráží mu zaměstnavatel dvě třetiny zbytku čisté mzdy jako u přednostní pohledávky — i kdyby šlo o samé běžné dluhy. Pravidlo zavedla novela č. 252/2024 Sb. do § 279 občanského soudního řádu a v roce 2026 platí beze změny. Konečná nezabavitelná částka bezdětného dlužníka je po zákonném zaokrouhlení 14 102 Kč; za vyživované osoby se přičítají přesné čtvrtiny a nahoru se zaokrouhlí až celý součet. Hranice plné srážky je 31 521 Kč. Výjimka při přiznaném starobním, invalidním (2. a 3. stupně) nebo sirotčím důchodu platí, jen pokud jedna třetina zbytku čisté mzdy nedosahuje 1 089 Kč. Ani tehdy není vyloučena srážka druhé třetiny na případný přednostní dluh.

Často kladené otázky

Od kolika exekucí se sráží dvě třetiny mzdy?

Od čtyř souběžně nařízených exekucí k vymožení splatných peněžitých pohledávek, o nichž byl plátce mzdy vyrozuměn. Vyšší rozsah srážky se podle § 282a OSŘ uplatní od prvního dne následujícího kalendářního měsíce. Platí i tehdy, jsou-li všechny dluhy nepřednostní, s výjimkou podle § 279 odst. 5 OSŘ.

Platí pravidlo čtyř exekucí, i když žádný dluh není přednostní?

Ano. To je hlavní změna od 1. 10. 2024. Dříve se na běžné (nepřednostní) dluhy srážela vždy jen jedna třetina. Nově při souběhu čtyř a více exekucí přechází srážka na dvě třetiny bez ohledu na to, zda mezi pohledávkami je nějaká přednostní. Rozhoduje počet exekucí, nikoli jejich povaha.

Počítají se do čtyř exekucí i daňové exekuce finančního úřadu?

Ano. Do souběhu se počítají exekuce bez ohledu na orgán, který je vede — vedle soudních exekutorů sem patří i daňové exekuce vedené finančními úřady, celní správou nebo obcemi. Pro dosažení hranice čtyř exekucí se tedy sčítají všechny souběžně vedené exekuce srážkami ze mzdy, o nichž byl zaměstnavatel vyrozuměn.

Vztahuje se pravidlo i na důchodce?

Důchodce není chráněn automaticky. Pravidlo se neuplatní jen tehdy, jsou-li podle § 279 odst. 5 OSŘ splněny dvě podmínky současně: dlužník doloží zaměstnavateli, že je poživatelem starobního, invalidního důchodu pro invaliditu 2. nebo 3. stupně nebo sirotčího důchodu, a zároveň jedna třetina zbytku jeho čisté mzdy nedosahuje zákonné hranice (součtu měsíčních hotových výdajů a odměny insolvenčního správce v oddlužení vč. DPH). Pokud důchodce pobírá běžnou mzdu, bývá tato třetina vyšší než hranice — pak se i jemu sráží dvě třetiny. Jsou-li obě podmínky splněny, druhá třetina se nesráží pouze z titulu počtu exekucí; přednostní dluh může druhou třetinu stále postihnout.

Kolik mi při čtyřech exekucích musí zůstat?

Vždy vám musí zůstat nezabavitelná částka: bezdětnému povinnému po zaokrouhlení 14 102 Kč. Při započitatelných vyživovaných osobách se k výpočtovému základu přidá přesná čtvrtina za každou osobu a nahoru se zaokrouhlí až celý součet. Z toho, co po odečtení zbude (až do hranice plné srážky 31 521 Kč), si při pravidle čtyř exekucí ponecháte navíc jen jednu třetinu zbytku — zbylé dvě třetiny jdou na dluhy. Vše nad 31 521 Kč se sráží bez omezení.

Sníží se srážka zpět na třetinu, když jednu exekuci splatím?

Ano. Pravidlo čtyř exekucí je vázáno na aktuální souběh nejméně čtyř exekucí. Klesne-li počet souběžných exekucí pod čtyři (například uhrazením nebo zastavením jedné z nich), vrací se srážka u zbývajících nepřednostních pohledávek zpět na jednu třetinu zbytku čisté mzdy. Zaměstnavatel je proto povinen počet souběhů průběžně sledovat.