Pravidlo 4+ exekucí: dvě třetiny srážky

Ve zkratce: Má-li dlužník na mzdu nařízené současně nejméně 4 exekuce (výkony rozhodnutí k vymožení splatných peněžitých pohledávek), strhává mu zaměstnavatel od roku 2026 srážku v rozsahu jako u přednostní pohledávky — tedy dvě třetiny zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky místo obvyklé jedné třetiny. A to i tehdy, jde-li jen o běžné (nepřednostní) dluhy. Pravidlo zavedla novela č. 252/2024 Sb., která do § 279 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.) vložila nové odstavce; účinnost má od 1. 10. 2024. Výjimka platí pro doložené poživatele starobního, invalidního (2. a 3. stupně) a sirotčího důchodu, ale jen za podmínky, že jedna třetina zbytku jejich čisté mzdy nedosahuje zákonné hranice odvozené od nákladů a odměny insolvenčního správce v oddlužení (§ 279 odst. 5 OSŘ).

Pravidlo čtyř exekucí je jedna z nejméně známých, ale finančně nejcitelnějších změn posledních let. Dlužníkovi, kterému se exekuce nakupily nad určitou hranici, najednou zbude z výplaty výrazně méně — protože se na něj nově pohlíží jako na člověka s přednostním dluhem, i když žádný přednostní dluh nemá. Tento průvodce vysvětluje, kdy přesně pravidlo platí, jak se srážka po jeho aktivaci počítá, na koho se nevztahuje a jaké povinnosti z něj plynou zaměstnavateli. Pravidlo navazuje na obecná pravidla exekuce na mzdu a mění jen rozsah srážky, nikoli princip nezabavitelné částky.

Co je pravidlo čtyř exekucí a odkdy platí?

Pravidlo čtyř exekucí (někdy „srážky 4+") znamená, že při souběhu nejméně čtyř exekucí se srazí dvě třetiny zbytku čisté mzdy namísto jedné třetiny. Zavedla ho novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 252/2024 Sb. (tzv. insolvenční novela), která vložila do § 279 OSŘ nové odstavce. Účinnosti nabylo 1. října 2024 a uplatňuje se i v roce 2026 beze změny.

Smyslem úpravy je urychlit umořování dluhů u lidí s nejvíce nahromaděnými exekucemi. Logika zákonodárce je taková, že pokud má někdo čtyři a více souběžných exekucí, jeho dluhová situace je natolik vážná, že rychlejší srážka (dvě třetiny) pomáhá dluhy splatit dříve a vyhnout se jejich dalšímu navyšování o úroky a náklady. Zároveň dlužníkovi i nadále zůstává nezabavitelná částka, takže se nesráží „všechno".

Důležité je, že před 1. říjnem 2024 se na běžný (nepřednostní) dluh srážela vždy jen jedna třetina bez ohledu na počet exekucí. Po tomto datu se počet souběžných exekucí stal samostatným důvodem pro zvýšenou srážku — nezáleží už jen na povaze pohledávky, ale i na jejich počtu.

Kdy se aktivuje srážka dvou třetin?

Aby se uplatnila zvýšená srážka dvou třetin, musí být splněny dvě podmínky současně (§ 279 odst. 4 OSŘ):

1. Souběh nejméně 4 exekucí. Na mzdu (nebo jiný obdobný příjem) povinného musí být ve stejnou dobu nařízeny alespoň čtyři výkony rozhodnutí k vymožení splatných peněžitých pohledávek. Počítají se exekuce bez ohledu na to, který orgán je vede — vedle soudních exekutorů sem patří i daňové exekuce finančních úřadů, celní správy nebo obcí.
2. Doručení plátci mzdy. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (resp. exekuční příkaz nebo vyrozumění o nařízení) musí být doručeno zaměstnavateli. Teprve doručením začíná příslušná exekuce „počítat" do souběhu.

Zvýšená srážka se pak provádí od první výplaty za měsíc následující po splnění obou podmínek. Naopak srážka dvou třetin se neuplatní u pohledávek, které ještě nejsou splatné, ani u exekucí, o nichž zaměstnavatel zatím nebyl vyrozuměn.

Hranice plné srážky i nezabavitelné částky vycházejí z § 279 OSŘ a nařízení vlády o nezabavitelných částkách pro rok 2026; pravidlo dvou třetin při 4+ exekucích doplnila novela č. 252/2024 Sb. s účinností od 1. 10. 2024.

Jak se srážka při čtyřech exekucích počítá?

Mechanika výpočtu zůstává stejná jako u běžné exekuce — mění se jen to, kolik třetin zbytku jde na dluh. Postup pro rok 2026 vypadá takto:

1. Zjistěte čistou mzdu. Vyjde se z čisté mzdy po odvodech daně, sociálního a zdravotního pojištění.
2. Odečtěte nezabavitelnou částku. Pro rok 2026 činí základní nezabavitelná částka 14 101,50 Kč na povinného a 3 525,38 Kč na každou vyživovanou osobu (§ 278 OSŘ a nařízení vlády o nezabavitelných částkách pro rok 2026). Celková nezabavitelná částka se před odečtením zaokrouhluje nahoru na celé koruny.
3. Určete zbytek čisté mzdy. Rozdíl mezi čistou mzdou a nezabavitelnou částkou se zaokrouhlí dolů na číslo dělitelné třemi. Část tohoto zbytku nad hranicí 31 521 Kč (hranice plné srážky pro rok 2026) se sráží vždy bez omezení (plně zabavitelný zbytek).
4. Rozdělte zbytek na třetiny. Zbytek (až do hranice 31 521 Kč) se dělí na tři stejné třetiny.
5. Při souběhu 4+ exekucí strhněte dvě třetiny. Na dluh jdou dvě třetiny zbytku plus celý plně zabavitelný zbytek nad 31 521 Kč. Dlužníkovi zůstává jen jedna třetina zbytku navíc k nezabavitelné částce.

Pořadí, v jakém se sražené peníze rozdělí mezi jednotlivé věřitele, se přitom nemění — řídí se i nadále dnem doručení každého exekučního příkazu plátci mzdy a přednostní pohledávky mají před nepřednostními přednost. Pravidlo čtyř exekucí tedy zvyšuje jen celkový objem srážky, nikoli pořadí uspokojení věřitelů. Jsou-li mezi pohledávkami přednostní, uspokojí se podle § 279 odst. 6 a § 280 odst. 2 OSŘ druhá třetina nejdříve na přednostní pohledávky a teprve její případný zůstatek se připojí k první třetině určené pro všechny vymáhané pohledávky.

Modelový příklad: bezdětný dlužník se čtyřmi exekucemi

Zaměstnanec bez vyživovaných osob má čistou mzdu 30 000 Kč a na mzdu mu byly doručeny čtyři nepřednostní exekuce.

• Nezabavitelná částka (bezdětný): 14 101,50 Kč, po zaokrouhlení nahoru 14 102 Kč.
• Zbytek čisté mzdy: 30 000 − 14 102 = 15 898 Kč; zaokrouhleno dolů na číslo dělitelné třemi → 15 897 Kč (celé pod hranicí 31 521 Kč).
• Jedna třetina zbytku: 15 897 ÷ 3 = 5 299 Kč.

Bez pravidla čtyř exekucí (1 až 3 nepřednostní dluhy) by se srazila jen jedna třetina, tedy 5 299 Kč. S pravidlem čtyř exekucí se srazí dvě třetiny, tedy 10 598 Kč. Dlužníkovi tak zůstane 30 000 − 10 598 = 19 402 Kč namísto 24 701 Kč — o 5 299 Kč měsíčně méně. Přesnou částku pro vlastní mzdu si ověříte v exekuční kalkulačce.

Na koho se pravidlo čtyř exekucí nevztahuje?

Zákon pamatuje na zranitelné skupiny, u nichž by zvýšená srážka mohla ohrozit živobytí. Pravidlo dvou třetin se podle § 279 odst. 5 OSŘ neuplatní, jsou-li současně splněny dvě podmínky:

1. Doložený důchod. Povinný plátci mzdy doloží, že je poživatelem některého z těchto důchodů:
   • starobního důchodu,
   • invalidního důchodu pro invaliditu 2. nebo 3. stupně,
   • sirotčího důchodu.
2. Nízká třetina zbytku. Zároveň jedna třetina zbytku čisté mzdy nedosahuje zákonné hranice — tedy částky rovnající se součtu měsíčních hotových výdajů a měsíční odměny insolvenčního správce náležejících v oddlužení (zvýšených o daň z přidané hodnoty).

Obě podmínky musí platit najednou. Pozor: jde-li o důchodce, který vedle důchodu pobírá běžnou mzdu, bude jedna třetina zbytku zpravidla vyšší než zmíněná hranice — pak druhá podmínka splněna není a srážka dvou třetin se uplatní i na něj. Ochrana tedy nedopadá na každého důchodce automaticky, nýbrž jen na ty s nízkým zabavitelným zbytkem.

Jsou-li obě podmínky splněny, sráží se i při čtyřech a více exekucích jen jedna třetina zbytku čisté mzdy (jako u nepřednostní pohledávky). Ochrana má zabránit tomu, aby zvýšená srážka srazila příjem nízkopříjmového důchodce pod sociálně únosnou mez.

Klíčové je, že výjimku musí dlužník aktivně doložit — sám předloží zaměstnavateli potvrzení o přiznání a výplatě příslušného důchodu. Bez tohoto doložení zaměstnavatel postupuje podle obecného pravidla a strhává dvě třetiny. Přestane-li dlužník některou podmínku splňovat (např. mu zanikne nárok na důchod), je podle § 279 odst. 7 OSŘ povinen to bez zbytečného odkladu oznámit plátci mzdy.

Jaké povinnosti má při více exekucích zaměstnavatel?

Pravidlo čtyř exekucí klade na mzdovou účtárnu vyšší nároky než dříve, protože počet souběžných exekucí je nyní třeba průběžně sledovat:

• Počítat souběžné exekuce. Zaměstnavatel musí evidovat, kolik exekucí je na mzdu daného zaměstnance doručeno a vykonatelných současně. Jakmile dosáhnou čtyř, přechází na srážku dvou třetin.
• Reagovat na změnu počtu. Pokud počet souběžných exekucí klesne pod čtyři (např. jeden dluh je uhrazen nebo exekuce zastavena), vrací se srážka zpět na jednu třetinu u zbývajících nepřednostních pohledávek (nejde-li mezi nimi o přednostní).
• Respektovat doložené výjimky. Doloží-li zaměstnanec nárok na ochranu z titulu důchodu a je-li zároveň splněna podmínka nízké třetiny zbytku, zaměstnavatel srážku sníží na jednu třetinu.
• Dodržet pořadí. Sražené peníze rozděluje podle dne doručení jednotlivých exekučních příkazů a podle toho, zda jde o přednostní pohledávky.

Chybný výpočet má pro zaměstnavatele citelné následky — za nesraženou nebo špatně rozvrženou částku odpovídá věřiteli a sám se vystavuje vymáhání. Proto se vyplatí mít exekuce dobře zaevidované a počet souběhů ověřovat při každém zúčtování mzdy.

Časté chyby při srážkách u více exekucí

• Záměna počtu exekucí s počtem věřitelů nebo příkazů. Rozhoduje počet souběžně nařízených a plátci mzdy doručených výkonů rozhodnutí, nikoli počet věřitelů či dílčích pohledávek v jedné exekuci.
• Opomenutí daňových exekucí. Do souběhu se počítají i exekuce finančních úřadů, celní správy nebo obcí, ne jen exekuce soudních exekutorů.
• Domněnka, že důchodce je chráněn automaticky. Ochrana se aktivuje až tehdy, když dlužník důchod doloží a zároveň je jedna třetina zbytku jeho čisté mzdy pod zákonnou hranicí. U důchodce s běžnou mzdou bývá tato třetina vyšší — pak se sráží dvě třetiny i jemu.
• Domněnka, že dvě třetiny znamenají dvě třetiny celé mzdy. Srážka se počítá až ze zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky, nikoli z hrubé ani celé čisté mzdy.
• Nesledování poklesu počtu exekucí. Po uhrazení nebo zastavení některé exekuce je třeba ověřit, zda souběh neklesl pod čtyři a zda se srážka nevrací na jednu třetinu.

Shrnutí

Od 1. října 2024 platí pravidlo čtyř exekucí: má-li dlužník na mzdu současně nařízené nejméně čtyři exekuce k vymožení splatných peněžitých pohledávek, sráží mu zaměstnavatel dvě třetiny zbytku čisté mzdy jako u přednostní pohledávky — i kdyby šlo o samé běžné dluhy. Pravidlo zavedla novela č. 252/2024 Sb. do § 279 občanského soudního řádu a v roce 2026 platí beze změny. Nezabavitelná částka 14 101,50 Kč (plus 3 525,38 Kč na vyživovanou osobu) i hranice plné srážky 31 521 Kč zůstávají zachovány — mění se jen rozsah srážky ze zbytku. Ochranu před zvýšenou srážkou mají jen doložení poživatelé starobního, invalidního (2. a 3. stupně) a sirotčího důchodu, a to navíc jen tehdy, nedosahuje-li jedna třetina zbytku jejich čisté mzdy zákonné hranice odvozené od nákladů a odměny insolvenčního správce v oddlužení; jen pak se jim sráží jedna třetina.

Často kladené otázky

Od kolika exekucí se sráží dvě třetiny mzdy?

Od čtyř souběžně nařízených exekucí k vymožení splatných peněžitých pohledávek. Jakmile jsou zaměstnavateli současně doručeny aspoň čtyři vykonatelné exekuce, strhává dvě třetiny zbytku čisté mzdy jako u přednostní pohledávky — a to i tehdy, jsou-li všechny dluhy nepřednostní. Vyplývá to z § 279 odst. 4 občanského soudního řádu ve znění novely č. 252/2024 Sb.

Platí pravidlo čtyř exekucí, i když žádný dluh není přednostní?

Ano. To je hlavní změna od 1. 10. 2024. Dříve se na běžné (nepřednostní) dluhy srážela vždy jen jedna třetina. Nově při souběhu čtyř a více exekucí přechází srážka na dvě třetiny bez ohledu na to, zda mezi pohledávkami je nějaká přednostní. Rozhoduje počet exekucí, nikoli jejich povaha.

Počítají se do čtyř exekucí i daňové exekuce finančního úřadu?

Ano. Do souběhu se počítají exekuce bez ohledu na orgán, který je vede — vedle soudních exekutorů sem patří i daňové exekuce vedené finančními úřady, celní správou nebo obcemi. Pro dosažení hranice čtyř exekucí se tedy sčítají všechny vykonatelné srážky ze mzdy doručené zaměstnavateli.

Vztahuje se pravidlo i na důchodce?

Důchodce není chráněn automaticky. Pravidlo se neuplatní jen tehdy, jsou-li podle § 279 odst. 5 OSŘ splněny dvě podmínky současně: dlužník doloží zaměstnavateli, že je poživatelem starobního, invalidního důchodu pro invaliditu 2. nebo 3. stupně nebo sirotčího důchodu, a zároveň jedna třetina zbytku jeho čisté mzdy nedosahuje zákonné hranice (součtu měsíčních hotových výdajů a odměny insolvenčního správce v oddlužení vč. DPH). Pokud důchodce pobírá běžnou mzdu, bývá tato třetina vyšší než hranice — pak se i jemu sráží dvě třetiny. Jsou-li obě podmínky splněny, sráží se jen jedna třetina.

Kolik mi při čtyřech exekucích musí zůstat?

Vždy vám musí zůstat nezabavitelná částka: pro rok 2026 základních 14 101,50 Kč plus 3 525,38 Kč na každou vyživovanou osobu (dle nařízení vlády o nezabavitelných částkách pro rok 2026). Z toho, co po odečtení zbude (až do hranice plné srážky 31 521 Kč), si při pravidle čtyř exekucí ponecháte navíc jen jednu třetinu zbytku — zbylé dvě třetiny jdou na dluhy. Vše nad 31 521 Kč se sráží bez omezení.

Sníží se srážka zpět na třetinu, když jednu exekuci splatím?

Ano. Pravidlo čtyř exekucí je vázáno na aktuální souběh nejméně čtyř exekucí. Klesne-li počet souběžných vykonatelných exekucí pod čtyři (například uhrazením nebo zastavením jedné z nich), vrací se srážka u zbývajících nepřednostních pohledávek zpět na jednu třetinu zbytku čisté mzdy. Zaměstnavatel je proto povinen počet souběhů průběžně sledovat.