FAQ: odvody, srážky a náhrady ze mzdy

Ve zkratce: Z hrubé mzdy vám zaměstnavatel v roce 2026 srazí povinné pojistné a zálohu na daň: sociální pojištění 7,1 %, zdravotní pojištění 4,5 % a zálohu na daň z příjmů 15 % (po slevě na poplatníka 2 570 Kč měsíčně). Teprve z čisté mzdy lze provádět další srážky – ty zákonné (například zálohu nebo přeplatek) může zaměstnavatel srazit i bez vašeho souhlasu, exekuci či insolvenci provádí povinně. Bezdětnému povinnému ale musí po zákonném zaokrouhlení zůstat základní nezabavitelná částka 14 102 Kč měsíčně.

Tento přehled odpovídá na nejčastější dotazy k odvodům, srážkám a náhradám ze mzdy v roce 2026. Najdete tu, co přesně se odečítá z hrubé mzdy, jak se počítají exekuční srážky, kdy smí zaměstnavatel srážet bez vašeho souhlasu, co je chráněno před exekucí a jak vysoká je náhrada mzdy při nemoci. Podrobný výklad jednotlivých témat najdete v navazujících článcích odvody ze mzdy, srážky ze mzdy a exekuce na mzdu.

Co všechno se strhává z hrubé mzdy v roce 2026?

Z hrubé mzdy zaměstnance se v roce 2026 odečítají tři povinné položky: pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti. Sazby placené přímo zaměstnancem (srážkou ze mzdy) shrnuje následující tabulka.

Sazby platné od 1. 1. 2026 podle ČSSZ a zákonů č. 589/1992 Sb. a č. 592/1992 Sb.

Sociální pojištění zaměstnance tvoří 6,5 % na důchodové pojištění a 0,6 % na nemocenské pojištění, dohromady tedy 7,1 % z vyměřovacího základu; pracující starobní důchodce může za stanovených podmínek uplatnit slevu 6,5 % (podle § 7 zákona č. 589/1992 Sb.). Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaměstnanec neplatí. Zdravotní pojištění činí u zaměstnance 4,5 % vyměřovacího základu; ten může podléhat zákonnému minimu a jeho výjimkám; jde o jednu třetinu z celkové sazby 13,5 % (zbylé dvě třetiny, tj. 9 %, hradí zaměstnavatel ze svého podle § 2 zákona č. 592/1992 Sb.).

Záloha na daň z příjmů je 15 % ze základu daně, kterým je u běžné mzdy hrubý zdanitelný příjem. Od vypočtené zálohy se odečítá měsíční sleva na poplatníka 2 570 Kč (ročně 30 840 Kč podle § 35ba zákona č. 586/1992 Sb.) a případně daňové zvýhodnění na dítě. Z části měsíčního základu přesahující 146 901 Kč měsíčně se uplatní vyšší sazba 23 % podle § 38h zákona č. 586/1992 Sb. Zákonnou hranicí je přitom 36násobek roční průměrné mzdy, tj. 1 762 812 Kč za rok (při průměrné mzdě 48 967 Kč to po přepočtu na měsíc odpovídá zmíněným 146 901 Kč).

Celý mechanismus výpočtu od hrubé po čistou mzdu rozebírá samostatný článek odvody ze mzdy.

Kolik mi reálně strhnou ze mzdy?

Z hrubé mzdy zaměstnance odejde na povinné pojistné a zálohu na daň zhruba pětina až čtvrtina příjmu; konkrétní podíl závisí na výši mzdy a uplatněných slevách. Ukazuje to modelový příklad na hrubé mzdě 40 000 Kč u zaměstnance, který podepsal prohlášení k dani a uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka.

Modelový výpočet pro rok 2026 podle sazeb ČSSZ a § 35ba zákona č. 586/1992 Sb.

Z hrubé mzdy 40 000 Kč tak zaměstnanci zůstane čistého 31 930 Kč; celkové srážky činí 8 070 Kč, tedy přibližně 20,2 %. U nižších mezd je podíl srážek menší (vyšší relativní váhu má sleva na poplatníka), u průměrné a vyšší mzdy se naopak blíží čtvrtině příjmu. Přesný výsledek pro konkrétní mzdu spočítáte v mzdové kalkulačce.

Pozor na rozdíl mezi pojmy: výše uvedené je to, co platí zaměstnanec. Zaměstnavatel navíc odvádí ze svého za zaměstnance dalších 24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění – tyto částky se z vaší mzdy nestrhávají, ale tvoří součást celkové ceny práce.

Může mi zaměstnavatel srazit peníze ze mzdy bez mého souhlasu?

Ano, ale jen v případech, které výslovně dovoluje zákon. Zaměstnavatel může bez souhlasu (bez dohody) zaměstnance srazit zejména pojistné a zálohu na daň, dále nařízenou exekuci či insolvenční srážku a vyjmenované přeplatky a zálohy podle § 147 zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb.). Pro většinu ostatních srážek musí mít písemnou dohodu o srážkách ze mzdy podle § 146 zákoníku práce.

Bez souhlasu zaměstnance lze podle § 147 odst. 1 zákoníku práce srazit:

• daň z příjmů (zálohu na daň) a pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění;
• zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit, protože na ni nevzniklo právo;
• nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění pracovních úkolů;
• náhradu mzdy za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo (tzv. přečerpaná dovolená), a náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, na kterou zaměstnanci právo nevzniklo;

Srážky v exekuci a oddlužení se provádějí podle § 147 odst. 2 zákoníku práce a příslušných procesních předpisů; nejde o položku výčtu v odstavci 1.

Naproti tomu náhradu škody, kterou zaměstnanec způsobil, ani přeplatek mzdy vzniklý chybou ve mzdové účtárně nesmí zaměstnavatel srazit jednostranně – k tomu potřebuje dohodu o srážkách ze mzdy uzavřenou písemně podle § 146 písm. b) zákoníku práce. Podrobně tato pravidla rozebírá článek srážky ze mzdy.

Jak se počítají exekuční srážky ze mzdy v roce 2026?

Exekuční srážky se nepočítají z hrubé mzdy, ale z čisté mzdy, od níž se nejprve odečte nezabavitelná částka. Postup stanoví § 276 až § 279 občanského soudního řádu (zák. č. 99/1963 Sb.) a výpočet probíhá ve čtyřech krocích.

1. Zjistí se čistá mzda – hrubá mzda po odečtení pojistného a zálohy na daň.
2. Odečte se nezabavitelná částka – výpočtový základ 14 101,50 Kč na povinného plus přesná čtvrtina 3 525,375 Kč na každou započitatelnou vyživovanou osobu. Celkový součet se zaokrouhlí na celé koruny nahoru; bez dalších osob je výsledkem 14 102 Kč.
3. Zbytek čisté mzdy se rozdělí na třetiny – zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky se zaokrouhlí dolů na částku dělitelnou třemi a rozdělí na tři stejné třetiny. Část zbytku přesahující 31 521 Kč se však zabavuje celá, bez omezení. Tato hranice je 1,9násobkem součtu životního minima jednotlivce (4 860 Kč), normativního nájemného (9 430 Kč) a energetického paušálu (2 300 Kč), tj. 1,9 × 16 590 Kč = 31 521 Kč.
4. Třetiny se přiřadí věřitelům – první třetina slouží na nepřednostní pohledávky, druhá třetina pouze na přednostní pohledávky (například výživné, daně, pojistné) a třetí třetina zůstává vždy zaměstnanci.

Nezabavitelné částky pro rok 2026 podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. ve znění novely č. 548/2025 Sb. a § 278 zákona č. 99/1963 Sb.

Od 1. 1. 2026 se změnil způsob výpočtu nezabavitelné částky: dosavadní normativní náklady na bydlení nahradilo normativní nájemné (9 430 Kč) a energetický paušál (2 300 Kč). Základní nezabavitelná částka se počítá jako 85 % ze součtu životního minima jednotlivce (4 860 Kč), normativního nájemného a energetického paušálu, tj. 85 % z 16 590 Kč = 14 101,50 Kč. Normativní nájemné 9 430 Kč je přitom pevný zákonný parametr (částka stanovená pro obec s alespoň 70 000 obyvateli podle § 28 odst. 1 zák. č. 151/2025 Sb.), nikoli skutečné nájemné zaměstnance – do výpočtu se dosazuje stejná hodnota bez ohledu na to, kde zaměstnanec bydlí. Nové parametry se podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. použijí poprvé na mzdu vyplácenou v lednu 2026, typicky za práci v prosinci 2025.

Částka na započitatelnou vyživovanou osobu 3 525,375 Kč je přesnou čtvrtinou výpočtového základu (14 101,50 / 4 = 3 525,375 Kč). Výpočtový základ na povinného a započitatelné osoby se nejprve sečte a celý součet zaokrouhlí na koruny nahoru. Teprve pak se zbytek čisté mzdy zaokrouhluje dolů na koruny dělitelné třemi. Manžel nebo partner se od roku 2025 započítává jen při splnění důchodové podmínky podle § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb.

Modelový příklad exekuční srážky

Zaměstnanec s čistou mzdou 30 000 Kč, jednou nepřednostní exekucí a bez vyživovaných osob:

• čistá mzda: 30 000 Kč;
• nezabavitelná částka: výpočtových 14 101,50 Kč, po zaokrouhlení nahoru 14 102 Kč;
• zbytek čisté mzdy: 30 000 − 14 102 = 15 898 Kč, zaokrouhleno dolů na 15 897 Kč (dělitelné třemi);
• jedna třetina: 5 299 Kč;
• na nepřednostní pohledávku připadá první třetina, tj. 5 299 Kč;
• zaměstnanci zůstane: 30 000 − 5 299 = 24 701 Kč (nezabavitelná částka, druhá a třetí třetina a zaokrouhlovací zbytek).

Kdyby šlo o přednostní pohledávku, srazila by se první i druhá třetina, tj. 10 598 Kč. Komplexní výklad exekučních srážek včetně souběhu více exekucí najdete v článku exekuce na mzdu.

Co se stane, když na mě má věřitel více exekucí najednou?

Od 1. 10. 2024 platí přísnější režim: jsou-li na mzdu současně nařízeny nejméně čtyři exekuce (výkony rozhodnutí) k vymožení peněžitých pohledávek, sráží plátce mzdy ve stejném rozsahu jako u přednostní pohledávky, tedy první i druhou třetinu zbytku čisté mzdy – a to i tehdy, jde-li jen o nepřednostní pohledávky. Pravidlo zavedla novela občanského soudního řádu zákonem č. 252/2024 Sb., která vložila nové odstavce do § 279 zákona č. 99/1963 Sb.

Výjimka se použije jen tehdy, když jsou splněny obě zákonné podmínky: povinný doloží přiznání starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu 2. nebo 3. stupně či sirotčího důchodu a současně jedna třetina zbytku jeho čisté mzdy nedosahuje hranice odvozené od odměny a hotových výdajů insolvenčního správce včetně DPH (§ 279 odst. 5 OSŘ). Samotné přiznání důchodu tedy automaticky návrat k jedné třetině nezaručuje.

Je daňový bonus zabavitelný?

Daňový bonus nelze postihnout srážkami ze mzdy – do čisté mzdy, z níž se srážky počítají, se daňový bonus pro účely výkonu rozhodnutí nezahrnuje. Vyplacený daňový bonus (tj. částka, o kterou daňové zvýhodnění na dítě převyšuje vypočtenou daň) tak zůstává zaměstnanci a věřitelé na něj prostřednictvím srážek ze mzdy nedosáhnou.

Daňový bonus je chráněn i při ročním zúčtování nebo daňovém přiznání: podle § 317 občanského soudního řádu jej nelze postihnout ani přikázáním jiné peněžité pohledávky. Od daňového bonusu je třeba odlišit běžný daňový přeplatek, který lze za zákonných podmínek postihnout.

Mimo srážky ze mzdy je daňový bonus chráněn v insolvenci – do majetkové podstaty nespadá a dlužníkovi zůstává.

Jak vysoká je náhrada mzdy při nemoci v roce 2026?

Náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel po prvních 14 kalendářních dnů nemoci, a to ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku za zameškané pracovní hodiny. Náhrada náleží od 1. dne pracovní neschopnosti (žádná karenční doba se neuplatňuje). Od 15. dne přechází vyplácení dávky na ČSSZ ve formě nemocenského. Vyplývá to z § 192 zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb.).

Průměrný hodinový výdělek se před výpočtem redukuje ve třech pásmech podle hodinových redukčních hranic pro rok 2026:

Hodinové redukční hranice pro náhradu mzdy v roce 2026 podle ČSSZ; k částce nad III. hranici se nepřihlíží.

Z průměrného hodinového výdělku se do I. hranice započítá 90 %, mezi I. a II. hranicí 60 %, mezi II. a III. hranicí 30 % a k částce nad III. hranici se nepřihlíží. Z takto redukovaného výdělku náleží náhrada ve výši 60 %. Zákonná náhrada mzdy při nemoci je podle § 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů osvobozena od daně; neodvádí se z ní ani sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel může podle § 192 odst. 3 zákoníku práce poskytnout vyšší náhradu.

Z čeho všeho se odvádí pojistné a z čeho ne?

Pojistné na sociální a zdravotní pojištění se odvádí z hrubé mzdy a z naprosté většiny příplatků a odměn. Některé příjmy jsou ale od pojistného (a často i od daně) osvobozeny. Orientační přehled:

Přehled platný pro rok 2026; cestovní náhrady dle zákoníku práce a vyhlášky č. 573/2025 Sb., peněžitý příspěvek na stravování dle § 6 odst. 9 písm. b) zák. č. 586/1992 Sb. při splnění podmínek výkonu práce alespoň tři hodiny ve směně bez nároku na cestovní stravné.

Zákonné odstupné je důležitá výjimka: nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění, ale zdaňuje se jako příjem ze závislé činnosti. Zákonná náhrada mzdy při nemoci je osvobozena od pojistného i daně.

Časté chyby při srážkách a odvodech

• Počítání exekučních srážek z hrubé mzdy. Exekuční srážky se počítají z čisté mzdy se zohledněním nezabavitelné částky; pojistné a záloha na daň se počítají dříve z vlastních základů.
• Záměna pojistného zaměstnance a zaměstnavatele. Zaměstnanec platí 7,1 % na sociální a 4,5 % na zdravotní pojištění; sazby 24,8 % a 9 % jsou náklady zaměstnavatele, nestrhávají se ze mzdy zaměstnance.
• Domněnka, že zaměstnavatel může srazit cokoli. Bez dohody lze srazit jen zákonem vyjmenované položky podle § 147 zákoníku práce; náhradu škody ani manko jednostranně srazit nelze.
• Opomenutí nezabavitelné částky u vyživovaných osob. Na každou započitatelnou vyživovanou osobu se výpočtový základ zvyšuje o 3 525,375 Kč – při výpočtu exekuce se na ně snadno zapomene.
• Předpoklad, že daňový bonus propadne exekuci. Daňový bonus se do čisté mzdy pro účely srážek nezahrnuje a srážkou ze mzdy jej zabavit nelze.

Shrnutí

Z běžné hrubé mzdy se v roce 2026 zaměstnanci strhává sociální pojištění 7,1 % a zdravotní pojištění 4,5 % z příslušných vyměřovacích základů a záloha na daň 15 %, případně 23 %, ze základu pro výpočet zálohy po uplatnění slev. Další srážky se provádějí už z čisté mzdy: položky vyjmenované v § 147 odst. 1 zákoníku práce, exekuční srážky podle odstavce 2 a další srážky na základě zákona či dohody. Při exekuci musí bezdětnému povinnému zůstat po zaokrouhlení 14 102 Kč; u vyživovaných osob se k výpočtovému základu přičtou přesné čtvrtiny a nahoru se zaokrouhlí až celý součet. Zbytek nad 31 521 Kč se zabavuje celý. Daňový bonus je chráněn před přímým postižením exekucí. Zákonná náhrada mzdy při nemoci činí 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku za zameškané pracovní hodiny v prvních 14 kalendářních dnech a je osvobozena od daně i pojistného.

Kolik se odvádí ze mzdy zaměstnance v roce 2026?

Zaměstnanec platí ze své hrubé mzdy 7,1 % na sociální pojištění (6,5 % důchodové a 0,6 % nemocenské), 4,5 % na zdravotní pojištění a 15 % zálohu na daň z příjmů, od níž se odečítá měsíční sleva na poplatníka 2 570 Kč. Z části mzdy nad 146 901 Kč měsíčně (36násobek roční průměrné mzdy, tj. 1 762 812 Kč za rok) se uplatní sazba daně 23 %.

Může zaměstnavatel srážet ze mzdy bez souhlasu zaměstnance?

Ano, u položek vyjmenovaných v § 147 odst. 1 zákoníku práce – pojistné, záloha na daň, nevyúčtovaná záloha či přečerpaná dovolená – a u exekuce či insolvence podle § 147 odst. 2 a příslušných procesních předpisů. Pro náhradu škody, manko nebo jiné srážky potřebuje zaměstnavatel písemnou dohodu o srážkách ze mzdy podle § 146 zákoníku práce.

Kolik mi musí zůstat ze mzdy při exekuci?

Bezdětnému povinnému musí po zaokrouhlení zůstat základní nezabavitelná částka 14 102 Kč měsíčně. Má-li započitatelné vyživované osoby, přičítá se za každou přesná čtvrtina 3 525,375 Kč k výpočtovému základu a nahoru se zaokrouhlí až celkový součet. Z částky nad nezabavitelné minimum se část zabavuje podle pravidla třetin a zbytek čisté mzdy nad 31 521 Kč se zabavuje celý.

Je daňový bonus zabavitelný v exekuci?

Daňový bonus nelze postihnout srážkami ze mzdy – do čisté mzdy, z níž se srážky počítají, se nezahrnuje. Vyplacený daňový bonus tak zaměstnanci zůstává. Běžný daňový přeplatek může být za zákonných podmínek postižen, daňový bonus je chráněn i při ročním zúčtování nebo daňovém přiznání.

Jak vysoká je náhrada mzdy při nemoci v roce 2026?

Náhrada mzdy činí 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku a vyplácí ji zaměstnavatel za pracovní dny v prvních 14 kalendářních dnech nemoci, a to od 1. dne pracovní neschopnosti. Od 15. dne náleží nemocenské od ČSSZ. Redukční hranice pro rok 2026 jsou 285,78 / 428,58 / 856,98 Kč.

Platí zaměstnanec sociální pojištění z celé mzdy?

Sociální pojištění se platí z příjmů zahrnutých do vyměřovacího základu jen do maximálního vyměřovacího základu, který pro rok 2026 činí 2 350 416 Kč ročně (48násobek průměrné mzdy). Z části vyměřovacího základu nad tuto hranici se sociální pojistné už neodvádí. U zdravotního pojištění horní strop neexistuje, ale rozhoduje zákonný vyměřovací základ, případné minimum a výjimky.