FAQ: odvody, srážky a náhrady ze mzdy

Ve zkratce: Z hrubé mzdy vám zaměstnavatel v roce 2026 srazí povinné pojistné a zálohu na daň: sociální pojištění 7,1 %, zdravotní pojištění 4,5 % a zálohu na daň z příjmů 15 % (po slevě na poplatníka 2 570 Kč měsíčně). Teprve z čisté mzdy lze provádět další srážky – ty zákonné (například zálohu nebo přeplatek) může zaměstnavatel srazit i bez vašeho souhlasu, exekuci či insolvenci provádí povinně. Vždy vám ale musí zůstat nezabavitelná částka, která pro jednotlivce bez vyživovaných osob činí 14 101,50 Kč měsíčně.

Tento přehled odpovídá na nejčastější dotazy k odvodům, srážkám a náhradám ze mzdy v roce 2026. Najdete tu, co přesně se odečítá z hrubé mzdy, jak se počítají exekuční srážky, kdy smí zaměstnavatel srážet bez vašeho souhlasu, co je chráněno před exekucí a jak vysoká je náhrada mzdy při nemoci. Podrobný výklad jednotlivých témat najdete v navazujících článcích odvody ze mzdy, srážky ze mzdy a exekuce na mzdu.

Co všechno se strhává z hrubé mzdy v roce 2026?

Z hrubé mzdy zaměstnance se v roce 2026 odečítají tři povinné položky: pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti. Sazby placené přímo zaměstnancem (srážkou ze mzdy) shrnuje následující tabulka.

Sazby platné od 1. 1. 2026 podle ČSSZ a zákonů č. 589/1992 Sb. a č. 592/1992 Sb.

Sociální pojištění zaměstnance tvoří 6,5 % na důchodové pojištění a 0,6 % na nemocenské pojištění, dohromady tedy 7,1 % z hrubé mzdy (podle § 7 zákona č. 589/1992 Sb.). Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaměstnanec neplatí. Zdravotní pojištění činí u zaměstnance 4,5 % hrubé mzdy; jde o jednu třetinu z celkové sazby 13,5 % (zbylé dvě třetiny, tj. 9 %, hradí zaměstnavatel ze svého podle § 2 zákona č. 592/1992 Sb.).

Záloha na daň z příjmů je 15 % ze základu daně, kterým je hrubá mzda. Od vypočtené zálohy se odečítá měsíční sleva na poplatníka 2 570 Kč (ročně 30 840 Kč podle § 35ba zákona č. 586/1992 Sb.) a případně daňové zvýhodnění na dítě. Z části mzdy přesahující 146 901 Kč měsíčně se uplatní vyšší sazba 23 % podle § 38ha zákona č. 586/1992 Sb. Zákonnou hranicí je přitom 36násobek roční průměrné mzdy, tj. 1 762 812 Kč za rok (při průměrné mzdě 48 967 Kč to po přepočtu na měsíc odpovídá zmíněným 146 901 Kč).

Celý mechanismus výpočtu od hrubé po čistou mzdu rozebírá samostatný článek odvody ze mzdy.

Kolik mi reálně strhnou ze mzdy?

Z hrubé mzdy zaměstnance odejde na povinné pojistné a zálohu na daň zhruba pětina až čtvrtina příjmu; konkrétní podíl závisí na výši mzdy a uplatněných slevách. Ukazuje to modelový příklad na hrubé mzdě 40 000 Kč u zaměstnance, který podepsal prohlášení k dani a uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka.

Modelový výpočet pro rok 2026 podle sazeb ČSSZ a § 35ba zákona č. 586/1992 Sb.

Z hrubé mzdy 40 000 Kč tak zaměstnanci zůstane čistého 31 930 Kč; celkové srážky činí 8 070 Kč, tedy přibližně 20,2 %. U nižších mezd je podíl srážek menší (vyšší relativní váhu má sleva na poplatníka), u průměrné a vyšší mzdy se naopak blíží čtvrtině příjmu. Přesný výsledek pro konkrétní mzdu spočítáte v mzdové kalkulačce.

Pozor na rozdíl mezi pojmy: výše uvedené je to, co platí zaměstnanec. Zaměstnavatel navíc odvádí ze svého za zaměstnance dalších 24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění – tyto částky se z vaší mzdy nestrhávají, ale tvoří součást celkové ceny práce.

Může mi zaměstnavatel srazit peníze ze mzdy bez mého souhlasu?

Ano, ale jen v případech, které výslovně dovoluje zákon. Zaměstnavatel může bez souhlasu (bez dohody) zaměstnance srazit zejména pojistné a zálohu na daň, dále nařízenou exekuci či insolvenční srážku a vyjmenované přeplatky a zálohy podle § 147 zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb.). Pro většinu ostatních srážek musí mít písemnou dohodu o srážkách ze mzdy podle § 146 zákoníku práce.

Bez souhlasu zaměstnance lze podle § 147 odst. 1 zákoníku práce srazit:

• daň z příjmů (zálohu na daň) a pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění;
• zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit, protože na ni nevzniklo právo;
• nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění pracovních úkolů;
• náhradu mzdy za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo (tzv. přečerpaná dovolená), a náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, na kterou zaměstnanci právo nevzniklo;
• srážky nařízené soudem, správním úřadem nebo orgánem činným v trestním řízení (exekuce, výkon rozhodnutí, insolvence).

Naproti tomu náhradu škody, kterou zaměstnanec způsobil, ani přeplatek mzdy vzniklý chybou ve mzdové účtárně nesmí zaměstnavatel srazit jednostranně – k tomu potřebuje dohodu o srážkách ze mzdy uzavřenou písemně podle § 146 písm. b) zákoníku práce. Podrobně tato pravidla rozebírá článek srážky ze mzdy.

Jak se počítají exekuční srážky ze mzdy v roce 2026?

Exekuční srážky se nepočítají z hrubé mzdy, ale z čisté mzdy, od níž se nejprve odečte nezabavitelná částka. Postup stanoví § 276 až § 279 občanského soudního řádu (zák. č. 99/1963 Sb.) a výpočet probíhá ve čtyřech krocích.

1. Zjistí se čistá mzda – hrubá mzda po odečtení pojistného a zálohy na daň.
2. Odečte se nezabavitelná částka – základní nezabavitelná částka 14 101,50 Kč na povinného plus 3 525,38 Kč na každou vyživovanou osobu (manžel/ka a děti). Tato částka musí zaměstnanci vždy zůstat.
3. Zbytek čisté mzdy se rozdělí na třetiny – zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky se zaokrouhlí dolů na částku dělitelnou třemi a rozdělí na tři stejné třetiny. Část zbytku přesahující 31 521 Kč se však zabavuje celá, bez omezení. Tato hranice je 1,9násobkem součtu životního minima jednotlivce (4 860 Kč), normativního nájemného (9 430 Kč) a energetického paušálu (2 300 Kč), tj. 1,9 × 16 590 Kč = 31 521 Kč.
4. Třetiny se přiřadí věřitelům – první třetina slouží na nepřednostní pohledávky, druhá třetina pouze na přednostní pohledávky (například výživné, daně, pojistné) a třetí třetina zůstává vždy zaměstnanci.

Nezabavitelné částky pro rok 2026 podle nařízení vlády č. 548/2025 Sb. a § 278 zákona č. 99/1963 Sb.

Od 1. 1. 2026 se změnil způsob výpočtu nezabavitelné částky: dosavadní normativní náklady na bydlení nahradilo normativní nájemné (9 430 Kč) a energetický paušál (2 300 Kč). Základní nezabavitelná částka se počítá jako 85 % ze součtu životního minima jednotlivce (4 860 Kč), normativního nájemného a energetického paušálu, tj. 85 % z 16 590 Kč = 14 101,50 Kč. Normativní nájemné 9 430 Kč je přitom pevný zákonný parametr (částka stanovená pro obec s alespoň 70 000 obyvateli podle § 28 odst. 1 zák. č. 151/2025 Sb.), nikoli skutečné nájemné zaměstnance – do výpočtu se dosazuje stejná hodnota bez ohledu na to, kde zaměstnanec bydlí. Vyšší nezabavitelné částky se poprvé projeví v lednové výplatě, kterou většina zaměstnavatelů vyplácí v únoru 2026.

Částka na vyživovanou osobu 3 525,38 Kč je přesnou čtvrtinou základní nezabavitelné částky (14 101,50 / 4 = 3 525,375 Kč). V samotném výpočtu srážky se s těmito haléřovými hodnotami pracuje až do závěrečného kroku, kdy se zbytek čisté mzdy zaokrouhluje dolů na celé koruny dělitelné třemi.

Modelový příklad exekuční srážky

Zaměstnanec s čistou mzdou 30 000 Kč, jednou nepřednostní exekucí a bez vyživovaných osob:

• čistá mzda: 30 000 Kč;
• nezabavitelná částka: 14 101,50 Kč;
• zbytek čisté mzdy: 30 000 − 14 101,50 = 15 898,50 Kč, zaokrouhleno dolů na 15 897 Kč (dělitelné třemi);
• jedna třetina: 5 299 Kč;
• na nepřednostní pohledávku připadá první třetina, tj. 5 299 Kč;
• zaměstnanci zůstane: 30 000 − 5 299 = 24 701 Kč (nezabavitelná částka, druhá a třetí třetina a zaokrouhlovací zbytek).

Kdyby šlo o přednostní pohledávku, srazila by se první i druhá třetina, tj. 10 598 Kč. Komplexní výklad exekučních srážek včetně souběhu více exekucí najdete v článku exekuce na mzdu.

Co se stane, když na mě má věřitel více exekucí najednou?

Od 1. 10. 2024 platí přísnější režim: jsou-li na mzdu současně nařízeny nejméně čtyři exekuce (výkony rozhodnutí) k vymožení peněžitých pohledávek, sráží plátce mzdy ve stejném rozsahu jako u přednostní pohledávky, tedy první i druhou třetinu zbytku čisté mzdy – a to i tehdy, jde-li jen o nepřednostní pohledávky. Pravidlo zavedla novela občanského soudního řádu zákonem č. 252/2024 Sb., která vložila nové odstavce do § 279 zákona č. 99/1963 Sb.

Výjimka platí pro dlužníky pobírající důchod: pravidlo se neuplatní, doloží-li povinný, že je mu vyplácen starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu 2. nebo 3. stupně nebo sirotčí důchod. V takovém případě se i při čtyřech a více exekucích sráží jen v rozsahu jedné třetiny (jako u nepřednostní pohledávky).

Je daňový bonus zabavitelný?

Daňový bonus nelze postihnout srážkami ze mzdy – do čisté mzdy, z níž se srážky počítají, se daňový bonus pro účely výkonu rozhodnutí nezahrnuje. Vyplacený daňový bonus (tj. částka, o kterou daňové zvýhodnění na dítě převyšuje vypočtenou daň) tak zůstává zaměstnanci a věřitelé na něj prostřednictvím srážek ze mzdy nedosáhnou.

Pozor ale na jiný způsob exekuce: daňový přeplatek a daňový bonus uplatněný v ročním zúčtování či daňovém přiznání lze za určitých podmínek postihnout exekucí přikázáním jiné peněžité pohledávky (tj. zabavením přeplatku přímo u finančního úřadu), nikoli však srážkou ze mzdy. Soudní praxe se zde liší podle konkrétní situace, proto je u daňového bonusu vždy vhodné posoudit konkrétní exekuční titul.

Mimo srážky ze mzdy je daňový bonus chráněn v insolvenci – do majetkové podstaty nespadá a dlužníkovi zůstává.

Jak vysoká je náhrada mzdy při nemoci v roce 2026?

Náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel po prvních 14 kalendářních dnů nemoci, a to ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku za zameškané pracovní hodiny. Náhrada náleží od 1. dne pracovní neschopnosti (žádná karenční doba se neuplatňuje). Od 15. dne přechází vyplácení dávky na ČSSZ ve formě nemocenského. Vyplývá to z § 192 zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb.).

Průměrný hodinový výdělek se před výpočtem redukuje ve třech pásmech podle hodinových redukčních hranic pro rok 2026:

Hodinové redukční hranice pro náhradu mzdy v roce 2026 podle ČSSZ; k částce nad III. hranici se nepřihlíží.

Z průměrného hodinového výdělku se do I. hranice započítá 90 %, mezi I. a II. hranicí 60 %, mezi II. a III. hranicí 30 % a k částce nad III. hranici se nepřihlíží. Z takto redukovaného výdělku náleží náhrada ve výši 60 %. Náhrada mzdy při nemoci podléhá zdanění, ale neodvádí se z ní sociální ani zdravotní pojištění.

Z čeho všeho se odvádí pojistné a z čeho ne?

Pojistné na sociální a zdravotní pojištění se odvádí z hrubé mzdy a z naprosté většiny příplatků a odměn. Některé příjmy jsou ale od pojistného (a často i od daně) osvobozeny. Orientační přehled:

Přehled platný pro rok 2026; cestovní náhrady dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., stravenkový paušál dle § 6 odst. 9 zák. č. 586/1992 Sb.

Odstupné je důležitá výjimka: nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění (není totiž odměnou za práci), ale zdaňuje se jako příjem ze závislé činnosti. Stejně tak náhrada mzdy při nemoci je osvobozena od pojistného, avšak daní se.

Časté chyby při srážkách a odvodech

• Počítání srážek z hrubé mzdy. Exekuční i jiné srážky se vždy počítají z čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky, nikoli z hrubé mzdy.
• Záměna pojistného zaměstnance a zaměstnavatele. Zaměstnanec platí 7,1 % na sociální a 4,5 % na zdravotní pojištění; sazby 24,8 % a 9 % jsou náklady zaměstnavatele, nestrhávají se ze mzdy zaměstnance.
• Domněnka, že zaměstnavatel může srazit cokoli. Bez dohody lze srazit jen zákonem vyjmenované položky podle § 147 zákoníku práce; náhradu škody ani manko jednostranně srazit nelze.
• Opomenutí nezabavitelné částky u vyživovaných osob. Na každou vyživovanou osobu se nezabavitelná částka zvyšuje o 3 525,38 Kč – při výpočtu exekuce se na ně snadno zapomene.
• Předpoklad, že daňový bonus propadne exekuci. Daňový bonus se do čisté mzdy pro účely srážek nezahrnuje a srážkou ze mzdy jej zabavit nelze.

Shrnutí

Z hrubé mzdy se v roce 2026 zaměstnanci povinně strhává sociální pojištění 7,1 %, zdravotní pojištění 4,5 % a záloha na daň 15 % po slevě na poplatníka 2 570 Kč měsíčně. Další srážky se provádějí už z čisté mzdy: zákonné položky (zálohy, přeplatky, exekuce) může zaměstnavatel srazit bez souhlasu podle § 147 zákoníku práce, ostatní jen na základě písemné dohody. Při exekuci musí zaměstnanci vždy zůstat nezabavitelná částka 14 101,50 Kč (plus 3 525,38 Kč na každou vyživovanou osobu) a zbytek nad 31 521 Kč se zabavuje celý. Daňový bonus je před srážkami ze mzdy chráněn. Náhrada mzdy při nemoci činí 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku a vyplácí ji zaměstnavatel prvních 14 kalendářních dnů.

Kolik se odvádí ze mzdy zaměstnance v roce 2026?

Zaměstnanec platí ze své hrubé mzdy 7,1 % na sociální pojištění (6,5 % důchodové a 0,6 % nemocenské), 4,5 % na zdravotní pojištění a 15 % zálohu na daň z příjmů, od níž se odečítá měsíční sleva na poplatníka 2 570 Kč. Z části mzdy nad 146 901 Kč měsíčně (36násobek roční průměrné mzdy, tj. 1 762 812 Kč za rok) se uplatní sazba daně 23 %.

Může zaměstnavatel srážet ze mzdy bez souhlasu zaměstnance?

Ano, ale jen u položek vyjmenovaných v § 147 zákoníku práce – pojistné, záloha na daň, nevyúčtovaná záloha, přečerpaná dovolená a srážky nařízené soudem či úřadem (exekuce, insolvence). Pro náhradu škody, manko nebo jiné srážky potřebuje zaměstnavatel písemnou dohodu o srážkách ze mzdy podle § 146 zákoníku práce.

Kolik mi musí zůstat ze mzdy při exekuci?

Vždy vám musí zůstat základní nezabavitelná částka 14 101,50 Kč měsíčně a navíc 3 525,38 Kč na každou vyživovanou osobu. Z částky nad nezabavitelné minimum se část zabavuje podle pravidla třetin a zbytek čisté mzdy nad 31 521 Kč se zabavuje celý.

Je daňový bonus zabavitelný v exekuci?

Daňový bonus nelze postihnout srážkami ze mzdy – do čisté mzdy, z níž se srážky počítají, se nezahrnuje. Vyplacený daňový bonus tak zaměstnanci zůstává. Daňový přeplatek či bonus z ročního zúčtování však může být za určitých podmínek postižen jiným způsobem exekuce (přikázáním pohledávky u finančního úřadu).

Jak vysoká je náhrada mzdy při nemoci v roce 2026?

Náhrada mzdy činí 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku a vyplácí ji zaměstnavatel za pracovní dny v prvních 14 kalendářních dnech nemoci, a to od 1. dne pracovní neschopnosti. Od 15. dne náleží nemocenské od ČSSZ. Redukční hranice pro rok 2026 jsou 285,78 / 428,58 / 856,98 Kč.

Platí zaměstnanec sociální pojištění z celé mzdy?

Z celé hrubé mzdy se sociální pojištění platí jen do maximálního vyměřovacího základu, který pro rok 2026 činí 2 350 416 Kč ročně (48násobek průměrné mzdy). Z příjmu nad tuto hranici se sociální pojistné už neodvádí. U zdravotního pojištění žádný maximální vyměřovací základ neexistuje, to se platí z celé mzdy bez stropu.