Povinný příspěvek na spoření na stáří pro rizikové profese

Ve zkratce: Od 1. ledna 2026 musí zaměstnavatel platit vybraným zaměstnancům příspěvek na penzijní spoření. Povinnost zavedl zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří. Příspěvek činí 4 % z vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a náleží zaměstnanci, který v kalendářním měsíci odpracoval alespoň tři směny rizikové práce zařazené do 3. kategorie pro čtyři vybrané faktory (vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem, celková fyzická zátěž při dynamické práci velkými svalovými skupinami) a zároveň o příspěvek požádal a sdělil zaměstnavateli údaje o svém penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření. Zaměstnavatel platí příspěvek do konce následujícího měsíce, vede o něm evidenci a hrozí mu pokuta až 2 000 000 Kč. Příspěvek se u zaměstnance započítává do ročního limitu 50 000 Kč pro osvobozené příspěvky na daňově podporované produkty.

Zákon je součástí širší snahy kompenzovat lidem fyzicky náročnou práci. Zatímco důchodová reforma řeší dřívější odchod do důchodu u nejrizikovějších prací zařazených do 4. kategorie, tento zákon míří o stupeň níž: na práce 3. kategorie, u nichž se sice důchodový věk nesnižuje, ale organismus je dlouhodobě zatěžován. Místo dřívějšího důchodu dostávají tito zaměstnanci finanční rezervu do třetího pilíře, kterou platí zaměstnavatel navíc ke mzdě.

Koho se povinný příspěvek týká?

Právo na příspěvek má zaměstnanec, který vykonává práci zařazenou do třetí kategorie podle předpisů o ochraně veřejného zdraví, a to jen pro vybrané faktory pracovních podmínek. To je nejčastější zdroj omylů: samotné zařazení do 3. kategorie nestačí, rozhoduje důvod zařazení.

Zdroj: § 2 zákona č. 324/2025 Sb.; metodická informace MPSV a Ministerstva zdravotnictví k rozsahu rizikových faktorů.

O tom, že je práce zařazena do třetí kategorie pro daný faktor, rozhoduje krajská hygienická stanice. Zaměstnavatel si tedy okruh dotčených zaměstnanců neurčuje sám podle vlastního uvážení – vychází z rozhodnutí o kategorizaci prací. Pozor na to, že fyzická zátěž při ruční manipulaci s břemeny sama o sobě do vymezeného faktoru nespadá; zákon míří na dynamickou práci velkými svalovými skupinami.

Kdy zaměstnanci vznikne právo na příspěvek?

Musí se sejít dvě podmínky současně:

1. Zaměstnanec uplatní právo u zaměstnavatele a oznámí mu údaje potřebné k platbě – penzijní společnost, číslo účtu a platební údaje svého penzijního připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření.
2. V kalendářním měsíci odpracuje alespoň tři směny rizikové práce.

Právo může vzniknout nejdříve za kalendářní měsíc následující po měsíci, ve kterém zaměstnanec o příspěvek požádal. Kdo požádá v březnu, může mít nárok poprvé za duben. Příspěvek tedy nefunguje automaticky ani zpětně – bez žádosti zaměstnance zaměstnavatel neplatí nic, i kdyby zaměstnanec rizikovou práci vykonával roky.

Co je směna rizikové práce a jak se počítá?

Směnou rizikové práce se rozumí směna, při níž zaměstnanec vykonával rizikovou práci po převážnou část směny, tedy déle než její polovinu. Nerozlišuje se, zda šlo o práci plánovanou, nebo o přesčas. Směny kratší nebo delší než 8 hodin se započítávají poměrně: za každou započatou hodinu se počítá jedna osmina směny.

Zdroj: § 2 a § 3 zákona č. 324/2025 Sb.; příklady podle metodické informace MPSV.

Poslední řádek tabulky je v praxi nejdůležitější: pokud riziková práce netvoří převážnou část směny, směna se nezapočítá ani zčásti. Evidence proto musí zachytit skutečnou dobu expozice, ne jen zařazení pracovní pozice.

Kolik příspěvek činí a z čeho se počítá?

Příspěvek je 4 % z vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení za rozhodné období, kterým je kalendářní měsíc. Vyměřovací základ se určuje podle zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení, s dvěma zvláštnostmi:

• Pro účely povinného příspěvku se nepřihlíží k maximálnímu vyměřovacímu základu. I u zaměstnance, který strop v průběhu roku překročí, se příspěvek počítá dál z plné částky.
• Do vyměřovacího základu vstupuje jen ta část příspěvku, která není osvobozená od daně. Jakmile zaměstnanec vyčerpá roční limit 50 000 Kč, začne příspěvek sám navyšovat vyměřovací základ, a tím i základ pro výpočet dalšího příspěvku.

Příklad: Vyměřovací základ zaměstnance za duben činí 60 000 Kč a v dubnu odpracoval čtyři směny rizikové práce. Povinný příspěvek je 2 400 Kč a zaměstnavatel ho musí zaplatit do konce května. Pokud by touto platbou byl roční limit 50 000 Kč překročen o 1 000 Kč, vstoupí těchto 1 000 Kč do vyměřovacího základu za květen: základ bude 61 000 Kč a příspěvek za květen 2 440 Kč.

Kam se příspěvek platí a jaké produkty zákon uznává?

Příspěvek lze platit výhradně na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření, tedy na produkty třetího pilíře vedené penzijní společností. Nelze ho platit na dlouhodobý investiční produkt (DIP), soukromé životní pojištění ani jiné finanční produkty, a nelze ho vyplatit zaměstnanci v hotovosti nebo na mzdový účet. Zaměstnanec, který žádný z uznaných produktů nemá, si ho musí nejprve sjednat – bez čísla účtu u penzijní společnosti nemá zaměstnavatel kam platit a právo na příspěvek nevznikne.

Do kdy musí zaměstnavatel zaplatit?

Zaměstnavatel platí příspěvek do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který příspěvek náleží. Za duben tedy do konce května. Částka se zaokrouhluje nahoru na celé koruny a objeví se na mzdovém listu v měsíci, kdy byla zaplacena.

Platit příspěvek dopředu, ještě před koncem rozhodného měsíce, se nedoporučuje: vyměřovací základ je znám až po skončení měsíce a předčasná platba komplikuje výpočet. Pokud zaměstnavatel příspěvek nezaplatí včas a doplatí ho později, započítá se do vyměřovacího základu měsíce, ve kterém byl skutečně zaplacen.

Jaké další povinnosti zaměstnavateli vznikají?

Vedle samotné platby přináší zákon tři administrativní povinnosti:

• Informační povinnost. Zaměstnavatel musí zaměstnance písemně a prokazatelně informovat o právu na příspěvek a o způsobu jeho uplatnění, a to předtím, než zaměstnanec začne vykonávat rizikovou práci. U zaměstnanců, kteří rizikovou práci konali už při nabytí účinnosti zákona, byla lhůta do 15. ledna 2026. Informace poskytnutá elektronicky musí jít stáhnout a vytisknout.
• Potvrzení o zaplacení. Jednorázově, do konce kalendářního měsíce, ve kterém byl příspěvek zaplacen poprvé. V dalších měsících se potvrzení už nevydává.
• Evidence. Seznam dotčených zaměstnanců, vznik práva na příspěvek, počty směn rizikové práce v jednotlivých rozhodných obdobích a výše i data plateb. Záznamy se uchovávají 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.

Kontrolu plnění těchto povinností provádí místně příslušná správa sociálního zabezpečení. Směny v hlubinném hornictví a hodiny rizikové práce 4. kategorie se navíc od roku 2026 vykazují prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.

Jaké hrozí pokuty?

Zdroj: § 8 zákona č. 324/2025 Sb.

Jak se příspěvek daní a jak souvisí s limitem 50 000 Kč?

Na straně zaměstnance jde o příjem osvobozený od daně z příjmů, ale nikoli neomezeně: povinný příspěvek se započítává do společného ročního limitu 50 000 Kč pro příspěvky zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče. Limit tedy sdílí s dobrovolným penzijním příspěvkem i s dalšími benefity tohoto typu. Částka nad limit se zdaňuje a vstupuje do vyměřovacích základů pro odvody ze mzdy.

Při vyměřovacím základu 60 000 Kč měsíčně činí samotný povinný příspěvek 2 400 Kč měsíčně, tedy 28 800 Kč za celý kalendářní rok. Sám proto roční limit 50 000 Kč nevyčerpá. Limit může být překročen, pokud zaměstnavatel ve stejném roce poskytuje také dobrovolný příspěvek na penzijní spoření, dlouhodobý investiční produkt, soukromé životní pojištění nebo jiný produkt zahrnutý do společného osvobození.

Co když už zaměstnavatel na penzijko dobrovolně přispívá?

Pokud zaměstnavatel zaplatí za kalendářní měsíc na účet zaměstnance u penzijní společnosti částku vyšší nebo stejnou, než je povinný příspěvek, je povinnost splněna. Nadlimitní část se posuzuje jako dobrovolný příspěvek.

I v takovém případě ale zůstávají zachovány všechny formální povinnosti: zaměstnavatel musí zaměstnance informovat o právu na povinný příspěvek, a pokud ho zaměstnanec uplatní, vydat potvrzení a vést evidenci. Rozlišení mezi povinnou a dobrovolnou částí je podstatné, protože se s nimi pojí odlišné právní důsledky – například možnost příspěvek jednostranně snížit nebo zrušit.

Jak to souvisí s dřívějším odchodem do důchodu?

Jde o dva různé režimy, které se mohou potkat u jednoho zaměstnance:

• 4. kategorie rizika (a dále například podnikoví hasiči a záchranáři) zakládá nárok na snížení důchodového věku až o 60 kalendářních měsíců podle počtu odpracovaných směn. Zaměstnavatel za tyto zaměstnance odvádí zvýšené pojistné na důchodové pojištění – o 2 % v roce 2025, 3 % v roce 2026, 4 % v roce 2027 a 5 % od roku 2028.
• 3. kategorie u vybraných faktorů zakládá nárok na povinný příspěvek podle zákona č. 324/2025 Sb., ale důchodový věk nesnižuje.

Při souběhu obou situací v jednom měsíci má zaměstnanec oba benefity zároveň – dostane povinný příspěvek a zároveň se mu směny započtou pro snížení důchodového věku, aniž by za ně bylo odvedeno zvýšené pojistné. Zaměstnavatel pak musí vést evidenci odděleně: zvlášť směny v hlubinném hornictví, zvlášť směny rizikové práce 4. kategorie a zvlášť směny ve 3. kategorii, protože každá slouží jinému účelu. Podrobnosti k podmínkám dřívějšího odchodu rozebírá článek o předčasném důchodu.

Co mají zaměstnavatelé udělat teď?

1. Ověřit v rozhodnutí o kategorizaci prací, které pozice jsou zařazeny do 3. kategorie pro vibrace, teplo, chlad nebo celkovou fyzickou zátěž.
2. Zkontrolovat, zda byla splněna informační povinnost, a doplnit ji u nově nastupujících zaměstnanců před zahájením rizikové práce.
3. Nastavit evidenci směn tak, aby zachycovala skutečnou dobu expozice, ne jen plán směn.
4. Doplnit mzdový software o výpočet 4 % z vyměřovacího základu, hlídání limitu 50 000 Kč a splatnost do konce následujícího měsíce.
5. Sjednotit postup u zaměstnanců, kterým se už dobrovolně přispívá, a v účtování mezd obě části odlišit.

Často kladené otázky

Musí zaměstnanec o příspěvek žádat, nebo ho dostane automaticky?

Musí o něj požádat. Zákon vyžaduje, aby zaměstnanec právo u zaměstnavatele uplatnil a oznámil údaje o svém penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření. Bez toho právo na příspěvek nevznikne, i když zaměstnanec rizikovou práci vykonává. Právo pak vzniká nejdříve za měsíc následující po měsíci, ve kterém zaměstnanec žádost podal.

Náleží příspěvek i při práci na dohodu?

Ano, dohoda o provedení práce ani dohoda o pracovní činnosti není automaticky vyloučena. Zákon odkazuje na definici zaměstnance podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení, která zahrnuje i DPP a DPČ. Kladná výše příspěvku ale vzniká z vyměřovacího základu pro sociální pojištění: pokud dohoda v daném měsíci účast na pojištění nezaloží, není z čeho 4 % vypočítat. Současně musí být práce zařazena do 3. kategorie pro některý z vybraných faktorů, zaměstnanec musí splnit počet směn a své právo uplatnit.

Co když zaměstnanec nemá žádné penzijní spoření?

Příspěvek nelze vyplatit v penězích ani poslat na jiný produkt. Zaměstnanec si musí sjednat penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření a jeho údaje zaměstnavateli oznámit. Do té doby zaměstnavateli povinnost platit nevzniká.

Počítá se příspěvek i z odměn a přesčasů?

Ano. Základem je vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení za daný měsíc, tedy zúčtovaný příjem včetně příplatků, odměn a přesčasů. Naopak se nepřihlíží k maximálnímu vyměřovacímu základu, takže příspěvek se počítá i z částek nad stropem pro sociální pojištění.

Kolik směn stačí, když zaměstnanec pracuje v kratších směnách?

Rozhodné jsou tři směny rizikové práce za měsíc, přičemž kratší i delší směny se přepočítávají po osminách. Kdo pracuje ve čtyřhodinových směnách, ve kterých je riziková práce vykonávána po převážnou část, potřebuje šest takových směn, aby dosáhl hodnoty tří směn.

Snižuje povinný příspěvek zaměstnanci důchodový věk?

Ne. Snížení důchodového věku se váže na rizikové zaměstnání ve 4. kategorii (a na vymezené profese jako podnikoví hasiči a záchranáři), nikoli na 3. kategorii. Pokud ale zaměstnanec v jednom měsíci vykonává obojí, čerpá obě výhody současně – dostane příspěvek a zároveň se mu směny 4. kategorie započtou pro dřívější odchod do důchodu.