Zaměstnávání cizinců 2026: povinnosti podle typu pracovníka

Ve zkratce: Povinnosti zaměstnavatele se v roce 2026 odvíjejí od toho, jakého cizince zaměstnáváte. Občané EU, EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci mají volný přístup na trh práce a žádné pracovní oprávnění nepotřebují (§ 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Stejně tak vybrané kategorie cizinců ze třetích zemí (zejména držitelé trvalého pobytu, studenti a absolventi českých škol nebo azylanti). Ostatní cizinci ze třetích zemí potřebují pracovní oprávnění – nejčastěji zaměstnaneckou kartu, modrou kartu, ICT kartu nebo povolení k zaměstnání. Vůči státní správě máte přitom informační povinnost u všech zahraničních zaměstnanců (EU i mimo EU) podle § 87 zákona o zaměstnanosti. Od 1. 4. 2026 se tato povinnost plní prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) přes Českou správu sociálního zabezpečení a u cizinců se nástup hlásí registrací zaměstnance ještě před zahájením výkonu práce, nikoli až v den nástupu; ukončení a změny se promítají do měsíčního hlášení. Cizince navíc musíte evidovat a kopie dokladů o oprávněnosti pobytu uchovávat po dobu zaměstnání a další 3 roky (§ 102).

Jak zjistím, jaké povinnosti u cizince mám?

Klíčová otázka zní vždy: potřebuje cizinec ke konkrétní práci pracovní oprávnění, nebo má volný přístup na trh práce? Od toho se odvíjí, co musíte před nástupem zařídit. Druhá, na ní nezávislá otázka je informační povinnost vůči Úřadu práce – ta platí téměř pro každého zahraničního zaměstnance bez ohledu na to, zda oprávnění potřebuje, nebo ne.

Následující tabulka shrnuje tři hlavní skupiny pracovníků a co u nich řešíte.

Zdroj: § 87 a § 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti; MPSV a Úřad práce ČR. Platí pro rok 2026.

Pořadí kroků je proto vždy stejné: nejdřív zařadíte cizince do správné skupiny, ověříte (případně vyřídíte) pracovní oprávnění a pobyt, a teprve pak řešíte standardní nástup zaměstnance včetně informační povinnosti vůči Úřadu práce.

Potřebuje občan EU pracovní povolení?

Občané členských států Evropské unie, států Evropského hospodářského prostoru (Island, Lichtenštejnsko, Norsko) a Švýcarska mají na český trh práce volný přístup. V postavení zaměstnance se na ně hledí stejně jako na občany České republiky (§ 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Nepotřebují tedy zaměstnaneckou kartu, modrou kartu ani povolení k zaměstnání.

Stejné postavení mají i rodinní příslušníci těchto občanů, a to bez ohledu na vlastní státní příslušnost. Pro zaměstnavatele to znamená, že nezařizuje žádné pracovní oprávnění – stačí standardní pracovněprávní dokumenty jako u tuzemského zaměstnance. Informační povinnost vůči Úřadu práce ale i u občanů EU platí (viz níže).

Cizinci ze třetích zemí s volným přístupem na trh práce

I někteří cizinci ze třetích zemí (mimo EU/EHP/Švýcarsko) mají volný přístup na trh práce a pracovní oprávnění nepotřebují. Výčet je v § 98 zákona o zaměstnanosti. Patří mezi ně zejména:

• cizinci s trvalým pobytem v České republice,
• studenti denního akreditovaného studia a absolventi českých středních a vysokých škol,
• azylanti a osoby požívající doplňkové ochrany,
• rodinní příslušníci v rámci sloučení rodiny (za podmínek daných zákonem),
• občané vybraných států (například USA, Kanada, Spojené království, Austrálie, Nový Zéland, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Singapur a Tchaj-wan).

Zdroj: § 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti; IPC – Volný přístup na trh práce. Platí pro rok 2026.

I když má takový cizinec volný přístup, musíte si jeho status doložit – tedy ověřit pobytové oprávnění, ze kterého volný přístup plyne (např. průkaz o povolení k trvalému pobytu, potvrzení o studiu). Informační povinnost vůči Úřadu práce u nich zpravidla platí; výjimkou jsou jen úzce vymezené kategorie v § 98 písm. f) až i) a písm. t).

Jaké jsou druhy pracovních oprávnění pro cizince?

Cizinec ze třetí země, který nespadá do žádné z výše uvedených kategorií, potřebuje k zaměstnání pracovní oprávnění. České právo zná několik typů; jejich pobytovou stránku upravuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, pracovní stránku zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Zdroj: zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti; MPSV – Zaměstnávání cizinců. Platí pro rok 2026.

Zaměstnanecká karta

Zaměstnanecká karta je nejčastější forma. Jde o duální povolení – současně opravňuje cizince k pobytu i k práci na konkrétním pracovním místě uvedeném v centrální evidenci volných míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty. Vydává se na dobu trvání pracovního poměru, nejdéle na 2 roky, a lze ji opakovaně prodloužit (§ 42g zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců). Změna zaměstnavatele nebo pracovního místa podléhá oznámení, případně souhlasu.

Modrá karta

Modrá karta je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Podmínkou je vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání (popřípadě dlouholetá odborná praxe) a sjednaná hrubá měsíční mzda nad zákonem stanovený mzdový práh odvozený od průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR. Aktuální výši prahu si ověřte u Ministerstva vnitra nebo na IPC, protože se odvíjí od každoročně vyhlašované průměrné mzdy.

ICT karta a povolení k zaměstnání

ICT karta (z anglického intra-corporate transfer) slouží pro vnitropodnikové převedení zaměstnance – například když nadnárodní firma vyšle manažera, specialistu nebo stážistu z pobočky mimo EU do své české pobočky. Povolení k zaměstnání je samostatné oprávnění od Úřadu práce, které se uplatní ve specifických situacích (např. některé krátkodobé či sezónní práce); pobytové oprávnění se v takovém případě řeší samostatným vízem nebo povolením k pobytu.

Informační povinnost vůči Úřadu práce (§ 87)

Bez ohledu na to, zda cizinec pracovní oprávnění potřebuje, má zaměstnavatel informační povinnost podle § 87 zákona č. 435/2004 Sb. Vztahuje se na všechny zaměstnance ze zahraničí bez ohledu na státní příslušnost – tedy i na občany EU/EHP/Švýcarska. Výjimkou jsou pouze cizinci uvedení v § 98 písm. f) až i) a písm. t).

Od 1. 4. 2026 se tato povinnost plní jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele (JMHZ) přes Českou správu sociálního zabezpečení (viz níže). Klíčová změna oproti dřívějšímu režimu je, že nástup cizince se hlásí ještě před zahájením výkonu práce – formou registrace zaměstnance, nikoli až v den nástupu nebo zpětně. Lhůty pro nenastoupení a předčasné ukončení podle § 88 zůstávají určující pro situace, kdy ke vzniku či trvání zaměstnání nedojde podle předpokladu.

Nejdůležitější lhůty shrnuje tabulka.

Zdroj: § 87 a § 88 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti; MPSV a ČSSZ – hlášení nástupu cizinců přes JMHZ. Platí pro rok 2026.

Nesplnění informační povinnosti je správním deliktem, za který hrozí pokuta od orgánů inspekce práce – proto patří k tomu, co si u zahraničních zaměstnanců hlídat nejpečlivěji. Oznamuje se i to, že cizinec již pracovní oprávnění nepotřebuje (například získal trvalý pobyt).

JMHZ od 1. 4. 2026: změna způsobu hlášení

Od 1. 4. 2026 se zavádí jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Místo řady samostatných formulářů podává zaměstnavatel jedno elektronické hlášení prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení, z něhož data sdílejí i další úřady včetně Úřadu práce. Informační povinnost u cizinců se nově plní právě tímto jednotným hlášením (§ 87 odst. 4 zákona č. 435/2004 Sb.).

U cizinců přitom platí konkrétní pravidla, která jsou účinná od 1. 4. 2026:

• Hlášení nástupu před zahájením práce. Nástup cizince se hlásí registrací zaměstnance ještě před tím, než cizinec začne vykonávat práci – nikoli až v den nástupu. V náběhové fázi roku 2026 se okamžik podání postupně zpřísňuje, proto u konkrétního termínu vycházejte z aktuálních pokynů MPSV a ČSSZ.
• Doplnění údajů u stávajících cizinců. U cizinců zaměstnaných již před 1. 4. 2026 je třeba doregistrovat (doplnit) chybějící údaje v náběhovém období roku 2026 podle metodiky ČSSZ.
• Registrace zaměstnavatele. Zaměstnavatel se musí pro účely JMHZ zaregistrovat; konkrétní lhůtu i postup uvádí ČSSZ.

Obecnou mechaniku registrace zaměstnance přes JMHZ popisuje checklist při nástupu zaměstnance. Vzhledem k tomu, že se náběhové parametry JMHZ v průběhu roku 2026 dále upřesňují, ověřte si přesné termíny a formuláře u MPSV a ČSSZ k datu nástupu.

Jak dlouho uchovávat doklady o cizinci? (§ 102)

Zaměstnavatel je povinen vést evidenci zaměstnávaných cizinců. Eviduje zejména identifikační údaje cizince, číslo cestovního dokladu, adresu, druh práce, místo a dobu výkonu práce a další zákonem požadované údaje (§ 102 zákona č. 435/2004 Sb.).

Vedle evidence musí zaměstnavatel uchovávat kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území České republiky. Tyto kopie je nutné uchovávat po dobu trvání zaměstnání a dále 3 roky od skončení zaměstnávání cizince (§ 102 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb.). Evidence i kopie dokladů slouží jako podklad pro případnou kontrolu inspekce práce nebo cizinecké policie, proto je veďte pečlivě a aktualizujte při prodloužení nebo změně oprávnění.

Obvyklé pracovní a mzdové podmínky

Zaměstnání cizince podléhá stejnému pracovněprávnímu režimu jako u tuzemského zaměstnance. Platí pro něj zákoník práce, a po nástupu i standardní odvody ze mzdy (sociální a zdravotní pojištění, záloha na daň). Pracovní smlouva musí mít stejné podstatné náležitosti a písemnou formu jako u každého jiného zaměstnance.

Cizinci náleží srovnatelné mzdové podmínky jako tuzemskému zaměstnanci na obdobné práci. Hrubá mzda přitom nesmí klesnout pod minimální mzdu, která pro rok 2026 činí 22 400 Kč měsíčně (134,40 Kč za hodinu při 40hodinové týdenní pracovní době). U zaměstnanecké a zejména modré karty navíc platí, že sjednaná mzda musí odpovídat podmínkám, za nichž bylo oprávnění vydáno – nelze ji proto dodatečně snížit pod úroveň uvedenou v žádosti.

Zdroj: minimální mzda dle nařízení vlády účinného od 1. 1. 2026 (MPSV); zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Platí pro rok 2026.

Kdy může cizinec nastoupit a co hlídat před prvním dnem

Cizinec ze třetí země zpravidla může nastoupit do práce až poté, co nabylo platnosti příslušné pracovní oprávnění (zaměstnanecká, modrá nebo ICT karta, popřípadě povolení k zaměstnání) a oprávnění k pobytu. Nástup „na slib", že karta brzy přijde, není přípustný a vystavuje zaměstnavatele riziku postihu za umožnění nelegální práce.

Před prvním pracovním dnem proto u cizince bez volného přístupu projděte tento postup:

1. Ověřte platnost dokladů – pracovního oprávnění i pobytového oprávnění (datum platnosti, vazba na konkrétní pracovní místo a zaměstnavatele).
2. Pořiďte a založte kopie dokladů o oprávněnosti pobytu do evidence (§ 102).
3. Uzavřete písemnou pracovní smlouvu s podstatnými náležitostmi (druh práce, místo výkonu, den nástupu) – viz pracovní smlouva.
4. Splňte informační povinnost – od 1. 4. 2026 nahlaste nástup cizince registrací zaměstnance přes JMHZ ještě před zahájením výkonu práce.
5. Zajistěte standardní nástupní kroky – vstupní prohlídku, registrace pro pojištění a daně podle checklistu při nástupu zaměstnance.

U občanů EU/EHP/Švýcarska a u cizinců s volným přístupem odpadá krok s pracovním oprávněním, zůstává ale ověření pobytového statusu, informační povinnost vůči Úřadu práce a všechny běžné nástupní kroky.

Související témata

• Pokud teprve začínáte zaměstnávat a řešíte celý proces od začátku, projděte jak se stát zaměstnavatelem a přijmout prvního zaměstnance.
• Cizince často poptávají firmy přes agentury práce; specifika rozebírá agenturní zaměstnávání.
• Účetní a mzdovou stránku přijetí prvního zaměstnance shrnuje článek první zaměstnanec na ucto.cz.

Časté chyby při zaměstnávání cizinců

• Zaměnění volného přístupu za absenci povinností. I u občanů EU a cizinců s volným přístupem platí informační povinnost vůči Úřadu práce (§ 87).
• Nástup před platností oprávnění. Cizinec ze třetí země smí nastoupit až po nabytí platnosti pracovního i pobytového oprávnění.
• Zmeškané hlášení nástupu. Od 1. 4. 2026 se nástup cizince hlásí registrací zaměstnance přes JMHZ ještě před zahájením výkonu práce – nikoli až v den nástupu.
• Chybějící kopie dokladů. Kopie dokladů o oprávněnosti pobytu je nutné uchovávat po celou dobu zaměstnání a další 3 roky (§ 102).
• Snížení mzdy pod úroveň z žádosti o kartu. U zaměstnanecké a modré karty musí mzda odpovídat podmínkám, za nichž byla karta vydána, a nesmí klesnout pod minimální mzdu.
• Spoléhání na starý způsob hlášení. Od 1. 4. 2026 se hlásí přes JMHZ; přesné parametry pro cizince ověřte u MPSV a ČSSZ.

Shrnutí

• Povinnosti se řídí typem pracovníka: občané EU/EHP/Švýcarska a vybrané kategorie cizinců ze třetích zemí mají volný přístup a oprávnění nepotřebují (§ 98).
• Ostatní cizinci ze třetích zemí potřebují pracovní oprávnění – zaměstnaneckou kartu (duální, nejdéle na 2 roky), modrou kartu (vysoká kvalifikace), ICT kartu nebo povolení k zaměstnání (zákony č. 326/1999 Sb. a č. 435/2004 Sb.).
• Informační povinnost (§ 87) platí pro všechny zahraniční zaměstnance. Od 1. 4. 2026 se plní přes JMHZ a nástup cizince se hlásí registrací zaměstnance ještě před zahájením výkonu práce; ukončení a změny se promítají do měsíčního hlášení. Přesné náběhové parametry ověřte u MPSV a ČSSZ.
• Cizince je nutné evidovat a kopie dokladů o pobytu uchovávat po dobu zaměstnání a další 3 roky (§ 102).
• Cizinec smí nastoupit až po nabytí platnosti oprávnění; mzda nesmí klesnout pod minimální mzdu 22 400 Kč měsíčně pro rok 2026.

Často kladené otázky

Potřebuje občan EU pracovní povolení v České republice?

Ne. Občané Evropské unie, států Evropského hospodářského prostoru (Island, Lichtenštejnsko, Norsko) a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci mají na český trh práce volný přístup a žádné pracovní oprávnění nepotřebují (§ 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). V postavení zaměstnance se na ně hledí stejně jako na občany ČR. Zaměstnavatel u nich přesto plní informační povinnost vůči Úřadu práce podle § 87.

Jaký je rozdíl mezi zaměstnaneckou a modrou kartou?

Zaměstnanecká karta je duální povolení k pobytu i k práci na konkrétním pracovním místě; vydává se na dobu pracovního poměru, nejdéle na 2 roky, a lze ji prodloužit. Modrá karta je určena pro pracovníky s vysokou kvalifikací – vyžaduje vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání a sjednanou hrubou mzdu nad zákonem stanovený mzdový práh odvozený od průměrné mzdy. Obě upravuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců.

Do kdy musím nahlásit nástup cizince?

Od 1. 4. 2026 se informační povinnost podle § 87 zákona č. 435/2004 Sb. plní prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) přes Českou správu sociálního zabezpečení. Nástup cizince se přitom hlásí registrací zaměstnance ještě před zahájením výkonu práce, nikoli až v den nástupu. Ukončení a změny dříve nahlášených údajů se promítají do měsíčního hlášení. Přesné náběhové termíny a postup registrace si u konkrétního nástupu ověřte u MPSV a ČSSZ.

Jak dlouho musím uchovávat doklady o cizinci?

Zaměstnavatel vede evidenci zaměstnávaných cizinců a uchovává kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území ČR po dobu trvání zaměstnání a dále 3 roky od skončení zaměstnávání (§ 102 zákona č. 435/2004 Sb.). Evidence i kopie slouží jako podklad pro případnou kontrolu inspekce práce nebo cizinecké policie.

Kdy může cizinec ze třetí země nastoupit do práce?

Zpravidla až poté, co nabylo platnosti příslušné pracovní oprávnění (zaměstnanecká, modrá nebo ICT karta, popřípadě povolení k zaměstnání) a oprávnění k pobytu. Nástup před platností oprávnění není přípustný a zakládá riziko postihu za umožnění nelegální práce. Před prvním dnem proto ověřte platnost dokladů, založte jejich kopie, uzavřete písemnou smlouvu a splňte informační povinnost vůči Úřadu práce.

Platí pro cizince stejná minimální mzda jako pro Čechy?

Ano. Zaměstnání cizince podléhá stejnému pracovněprávnímu i mzdovému režimu. Hrubá mzda cizince nesmí klesnout pod minimální mzdu, která pro rok 2026 činí 22 400 Kč měsíčně (134,40 Kč za hodinu při 40hodinové týdenní pracovní době). U zaměstnanecké a modré karty musí mzda navíc odpovídat podmínkám, za nichž bylo oprávnění vydáno.