Zaměstnávání cizinců 2026: povinnosti podle typu pracovníka

Ve zkratce: Povinnosti zaměstnavatele se v roce 2026 odvíjejí od toho, jakého cizince zaměstnáváte. Občané EU, EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci mají volný přístup na trh práce a žádné pracovní oprávnění nepotřebují (zejména § 3 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Stejně tak vybrané kategorie cizinců ze třetích zemí (zejména držitelé trvalého pobytu, studenti a absolventi českých škol nebo azylanti). Ostatní cizinci ze třetích zemí potřebují pracovní oprávnění – nejčastěji zaměstnaneckou kartu, modrou kartu, ICT kartu nebo povolení k zaměstnání. Vůči státní správě máte přitom informační povinnost u osob vyjmenovaných v § 87, včetně občanů EU (EU i mimo EU) podle § 87 zákona o zaměstnanosti. Od 1. 4. 2026 se tato povinnost plní prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) přes Českou správu sociálního zabezpečení a u cizinců se nástup hlásí registrací zaměstnance ještě před zahájením výkonu práce, nejpozději před okamžikem zahájení práce, i když se hlásí v den nástupu; ukončení se oznamuje samostatnou akcí REGZEC 2 a změny údajů akcí REGZEC 3 v zákonných lhůtách. Cizince navíc musíte evidovat a kopie dokladů o oprávněnosti pobytu uchovávat po dobu zaměstnání a další 3 roky (§ 102).

Jak zjistím, jaké povinnosti u cizince mám?

Klíčová otázka zní vždy: potřebuje cizinec ke konkrétní práci pracovní oprávnění, nebo má volný přístup na trh práce? Od toho se odvíjí, co musíte před nástupem zařídit. Druhá, na ní nezávislá otázka je informační povinnost vůči Úřadu práce – ta platí téměř pro každého zahraničního zaměstnance bez ohledu na to, zda oprávnění potřebuje, nebo ne.

Následující tabulka shrnuje tři hlavní skupiny pracovníků a co u nich řešíte.

Zdroj: § 3, § 87 a § 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti; MPSV a Úřad práce ČR. Platí pro rok 2026.

Pořadí kroků je proto vždy stejné: nejdřív zařadíte cizince do správné skupiny, ověříte (případně vyřídíte) pracovní oprávnění a pobyt, a teprve pak řešíte standardní nástup zaměstnance včetně informační povinnosti vůči Úřadu práce.

Potřebuje občan EU pracovní povolení?

Občané členských států Evropské unie, států Evropského hospodářského prostoru (Island, Lichtenštejnsko, Norsko) a Švýcarska mají na český trh práce volný přístup. V postavení zaměstnance se na ně hledí stejně jako na občany České republiky (§ 3 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Nepotřebují tedy zaměstnaneckou kartu, modrou kartu ani povolení k zaměstnání.

Stejné postavení mají i rodinní příslušníci těchto občanů za podmínek zákona, a to bez ohledu na vlastní státní příslušnost. Pracovní oprávnění nepotřebují; u rodinného příslušníka ze třetí země však ověřte také jeho pobytový status. Informační povinnost vůči Úřadu práce ale i u občanů EU platí (viz níže).

Cizinci ze třetích zemí s volným přístupem na trh práce

I někteří cizinci ze třetích zemí (mimo EU/EHP/Švýcarsko) mají volný přístup na trh práce a pracovní oprávnění nepotřebují. Výčet je v § 98 zákona o zaměstnanosti. Patří mezi ně zejména:

• cizinci s trvalým pobytem v České republice,
• studenti a absolventi českých škol, pokud splňují konkrétní podmínky § 98,
• azylanti a osoby požívající doplňkové ochrany,
• rodinní příslušníci v rámci sloučení rodiny (za podmínek daných zákonem),
• občané vybraných států (například USA, Kanada, Spojené království, Austrálie, Nový Zéland, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Singapur a Tchaj-wan).

Zdroj: § 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti; IPC – Volný přístup na trh práce. Platí pro rok 2026.

I když má takový cizinec volný přístup, musíte si jeho status doložit – tedy ověřit pobytové oprávnění, ze kterého volný přístup plyne (např. průkaz o povolení k trvalému pobytu, potvrzení o studiu). Informační povinnost vůči Úřadu práce u nich zpravidla platí; výjimkou jsou kategorie mimo výčet v § 87 odst. 1, zejména § 98 písm. f) až i) a k).

Jaké jsou druhy pracovních oprávnění pro cizince?

Cizinec ze třetí země, který nespadá do žádné z výše uvedených kategorií, potřebuje k zaměstnání pracovní oprávnění. České právo zná několik typů; jejich pobytovou stránku upravuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, pracovní stránku zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Zdroj: zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti; MPSV – Zaměstnávání cizinců. Platí pro rok 2026.

Zaměstnanecká karta

Zaměstnanecká karta je nejčastější forma. Zpravidla jde o duální povolení – současně opravňuje cizince k pobytu i k práci na konkrétním pracovním místě uvedeném v centrální evidenci volných míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty. Vydává se podle doby příslušného pracovního vztahu, nejdéle na 2 roky, a lze ji prodloužit (§ 42g zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců). Při volném přístupu na trh práce může mít karta neduální podobu. Změna zaměstnavatele nebo pracovního místa u duální karty podléhá zákonnému oznamovacímu či povolovacímu postupu.

Modrá karta

Modrá karta je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Podmínkou je alespoň tříleté vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání, případně zákonem uznané vyšší odborné dovednosti, smlouva nejméně na šest měsíců a sjednaná hrubá mzda alespoň 1,5násobku vyhlášené průměrné mzdy. Aktuální výši prahu si ověřte u Ministerstva vnitra nebo na IPC, protože se odvíjí od každoročně vyhlašované průměrné mzdy.

ICT karta a povolení k zaměstnání

ICT karta (z anglického intra-corporate transfer) slouží pro vnitropodnikové převedení zaměstnance – například když nadnárodní firma vyšle manažera, specialistu nebo stážistu z pobočky mimo EU do své české pobočky. Povolení k zaměstnání je samostatné oprávnění od Úřadu práce, které se uplatní ve specifických situacích (např. některé krátkodobé či sezónní práce); pobytové oprávnění se v takovém případě řeší samostatným vízem nebo povolením k pobytu.

Informační povinnost vůči Úřadu práce (§ 87)

Bez ohledu na to, zda cizinec pracovní oprávnění potřebuje, má zaměstnavatel informační povinnost podle § 87 zákona č. 435/2004 Sb. Vztahuje se na osoby vyjmenované v § 87 odst. 1, tedy i na občany EU/EHP/Švýcarska. Výjimky odpovídají rozsahu § 87 odst. 1; u cizinců s volným přístupem nejde zejména o skupiny § 98 písm. f) až i) a k).

Od 1. 4. 2026 se tato povinnost plní v systému JMHZ konkrétním podáním Registrace zaměstnance (REGZEC) přes Českou správu sociálního zabezpečení (viz níže). Samotný měsíční výkaz nástup ani skončení nenahrazuje. Klíčová změna oproti dřívějšímu režimu je, že nástup cizince se hlásí ještě před zahájením výkonu práce – formou registrace zaměstnance, nejpozději před okamžikem zahájení práce; lze tedy i dříve téhož dne. Lhůty pro nenastoupení a předčasné ukončení podle § 88 zůstávají určující pro situace, kdy ke vzniku či trvání zaměstnání nedojde podle předpokladu.

Nejdůležitější lhůty shrnuje tabulka.

Zdroj: § 87 a § 88 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti; MPSV a ČSSZ – hlášení nástupu cizinců přes JMHZ. Platí pro rok 2026.

Neohlášený nástup osoby podle § 87 před zahájením práce je od října 2025 samostatnou nehlášenou prací (§ 5 písm. j)); právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě za ni hrozí pokuta až 3 000 000 Kč podle § 140 odst. 4 písm. g). Zvlášť se posuzuje, zda jsou splněna i pravidla pracovního a pobytového oprávnění. Oznamuje se i to, že cizinec již pracovní oprávnění nepotřebuje (například získal trvalý pobyt).

JMHZ od 1. 4. 2026: změna způsobu hlášení

Od 1. 4. 2026 funguje systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Zaměstnavatel v něm podává měsíční výkaz a samostatně události v evidenci zaměstnanců. Nástup, skončení a změny údajů cizinců podle § 87 se oznamují přes REGZEC, nikoli pouhým měsíčním výkazem. Údaje ČSSZ zpřístupňuje také Úřadu práce.

U cizinců přitom platí konkrétní pravidla, která jsou účinná od 1. 4. 2026:

• Hlášení nástupu před zahájením práce. Nástup cizince se hlásí podáním REGZEC 1 ještě před tím, než cizinec začne vykonávat práci; standardně nejdříve 8 kalendářních dnů předem. Tato povinnost platí u zahraničních zaměstnanců od 1. dubna 2026; od 1. července se předběžná registrace rozšířila i na běžné tuzemské zaměstnance.
• Doplnění údajů u stávajících cizinců. U cizinců zaměstnaných již před 1. 4. 2026 bylo třeba doplnit rozšířené údaje podáním REGZEC 3 do 30. dubna 2026; případná nesplněná povinnost se musí napravit.
• Registrace zaměstnavatele. Nový zaměstnavatel se od 1. července 2026 přihlašuje u ČSSZ nejdříve 15 dnů a nejpozději 2 pracovní dny před předpokládaným nástupem prvního zaměstnance.

Obecnou mechaniku registrace zaměstnance přes JMHZ popisuje checklist při nástupu zaměstnance. Vzhledem k tomu, že se náběhové parametry JMHZ v průběhu roku 2026 dále upřesňují, ověřte si přesné termíny a formuláře u MPSV a ČSSZ k datu nástupu.

Jak dlouho uchovávat doklady o cizinci? (§ 102)

Zaměstnavatel je povinen vést evidenci zaměstnávaných cizinců. Eviduje zejména identifikační údaje cizince, číslo cestovního dokladu, adresu, druh práce, místo a dobu výkonu práce a další zákonem požadované údaje (§ 102 zákona č. 435/2004 Sb.).

Vedle evidence musí zaměstnavatel uchovávat kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území České republiky. Tyto kopie je nutné uchovávat po dobu trvání zaměstnání a dále 3 roky od skončení zaměstnávání cizince (§ 102 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb.). Evidence i kopie dokladů slouží jako podklad pro případnou kontrolu inspekce práce nebo cizinecké policie, proto je veďte pečlivě a aktualizujte při prodloužení nebo změně oprávnění.

Obvyklé pracovní a mzdové podmínky

Zaměstnání cizince podléhá českému pracovněprávnímu režimu a pravidlům rovného zacházení; u sociálního a zdravotního pojištění může přeshraniční situace vyžadovat posouzení použitelných předpisů. Platí pro něj zákoník práce, a po nástupu i standardní odvody ze mzdy (sociální a zdravotní pojištění, záloha na daň). Pracovní smlouva musí mít stejné podstatné náležitosti a písemnou formu jako u každého jiného zaměstnance.

Cizinci náleží rovné mzdové zacházení podle zákoníku práce a podmínek konkrétního oprávnění. Hrubá mzda přitom nesmí klesnout pod minimální mzdu, která pro rok 2026 činí 22 400 Kč měsíčně při plné stanovené týdenní době (134,40 Kč za hodinu při 40hodinové týdenní pracovní době). U zaměstnanecké a zejména modré karty navíc platí, že sjednaná mzda musí odpovídat podmínkám, za nichž bylo oprávnění vydáno – nelze ji proto dodatečně snížit pod úroveň uvedenou v žádosti.

Zdroj: minimální mzda dle nařízení vlády účinného od 1. 1. 2026 (MPSV); zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Platí pro rok 2026.

Kdy může cizinec nastoupit a co hlídat před prvním dnem

Cizinec ze třetí země zpravidla může nastoupit do práce až poté, co nabylo platnosti příslušné pracovní oprávnění (zaměstnanecká, modrá nebo ICT karta, popřípadě povolení k zaměstnání) a oprávnění k pobytu. Nástup „na slib", že karta brzy přijde, není přípustný a vystavuje zaměstnavatele riziku postihu za umožnění nelegální práce.

Před prvním pracovním dnem proto u cizince bez volného přístupu projděte tento postup:

1. Ověřte platnost dokladů – pracovního oprávnění i pobytového oprávnění (datum platnosti, vazba na konkrétní pracovní místo a zaměstnavatele).
2. Pořiďte a založte kopie dokladů o oprávněnosti pobytu do evidence (§ 102).
3. Uzavřete písemnou pracovní smlouvu s podstatnými náležitostmi (druh práce, místo výkonu, den nástupu) – viz pracovní smlouva.
4. Splňte informační povinnost – od 1. 4. 2026 nahlaste nástup cizince podáním REGZEC 1 ještě před zahájením výkonu práce.
5. Zajistěte standardní nástupní kroky – vstupní prohlídku, registrace pro pojištění a daně podle checklistu při nástupu zaměstnance.

U občanů EU/EHP/Švýcarska a u cizinců s volným přístupem odpadá krok s pracovním oprávněním; u občanů třetích zemí ověřte pobytový status. Informační povinnost zůstává u osob vyjmenovaných v § 87 odst. 1.

Související témata

• Pokud teprve začínáte zaměstnávat a řešíte celý proces od začátku, projděte jak se stát zaměstnavatelem a přijmout prvního zaměstnance.
• Cizince často poptávají firmy přes agentury práce; specifika rozebírá agenturní zaměstnávání.
• Účetní a mzdovou stránku přijetí prvního zaměstnance shrnuje článek první zaměstnanec na ucto.cz.

Časté chyby při zaměstnávání cizinců

• Zaměnění volného přístupu za absenci povinností. I u občanů EU a cizinců s volným přístupem platí informační povinnost vůči Úřadu práce (§ 87).
• Nástup před platností oprávnění. Cizinec ze třetí země smí nastoupit až po nabytí platnosti pracovního i pobytového oprávnění.
• Zmeškané hlášení nástupu. Od 1. 4. 2026 se nástup cizince hlásí registrací zaměstnance přes JMHZ ještě před zahájením výkonu práce – nejpozději před okamžikem zahájení práce, i když se hlásí v den nástupu.
• Chybějící kopie dokladů. Kopie dokladů o oprávněnosti pobytu je nutné uchovávat po celou dobu zaměstnání a další 3 roky (§ 102).
• Snížení mzdy pod úroveň z žádosti o kartu. U zaměstnanecké a modré karty musí mzda odpovídat podmínkám, za nichž byla karta vydána, a nesmí klesnout pod minimální mzdu.
• Spoléhání na starý způsob hlášení. Od 1. 4. 2026 se hlásí přes JMHZ; přesné parametry pro cizince ověřte u MPSV a ČSSZ.

Shrnutí

• Povinnosti se řídí typem pracovníka: občané EU/EHP/Švýcarska a vybrané kategorie cizinců ze třetích zemí mají volný přístup a pracovní oprávnění nepotřebují (§ 3 a § 98).
• Ostatní cizinci ze třetích zemí potřebují pracovní oprávnění – zaměstnaneckou kartu (duální, nejdéle na 2 roky), modrou kartu (vysoká kvalifikace), ICT kartu nebo povolení k zaměstnání (zákony č. 326/1999 Sb. a č. 435/2004 Sb.).
• Informační povinnost (§ 87) platí pro zahraniční zaměstnance vymezené v tomto ustanovení, včetně občanů EU. Od 1. 4. 2026 se plní přes JMHZ a nástup cizince se hlásí registrací zaměstnance ještě před zahájením výkonu práce; ukončení se oznamuje samostatnou akcí REGZEC 2 a změny údajů akcí REGZEC 3 v zákonných lhůtách. Přesné náběhové parametry ověřte u MPSV a ČSSZ.
• Cizince je nutné evidovat a kopie dokladů o pobytu uchovávat po dobu zaměstnání a další 3 roky (§ 102).
• Cizinec smí nastoupit až po nabytí platnosti oprávnění; mzda nesmí klesnout pod příslušnou minimální mzdu, v roce 2026 22 400 Kč měsíčně při plné stanovené týdenní době; u kratší doby se minimum úměrně krátí.

Často kladené otázky

Potřebuje občan EU pracovní povolení v České republice?

Ne. Občané Evropské unie, států Evropského hospodářského prostoru (Island, Lichtenštejnsko, Norsko) a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci mají na český trh práce volný přístup a žádné pracovní oprávnění nepotřebují (§ 3 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). V postavení zaměstnance se na ně hledí stejně jako na občany ČR. Zaměstnavatel u nich přesto plní informační povinnost vůči Úřadu práce podle § 87.

Jaký je rozdíl mezi zaměstnaneckou a modrou kartou?

Zaměstnanecká karta zpravidla spojuje pobyt a práci na konkrétním místě; vydává se podle doby pracovního vztahu nejdéle na dva roky a může se prodloužit. Při již existujícím volném přístupu může být i neduální. Modrá karta je určena pro vysokou kvalifikaci nebo zákonem uznané vyšší odborné dovednosti; vyžaduje smlouvu alespoň na šest měsíců a mzdu nejméně 1,5násobku příslušné vyhlášené průměrné mzdy. Obě upravuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců.

Do kdy musím nahlásit nástup cizince?

Od 1. 4. 2026 se informační povinnost podle § 87 zákona č. 435/2004 Sb. plní v systému JMHZ konkrétně přes Registraci zaměstnance (REGZEC) u České správy sociálního zabezpečení. Nástup cizince se přitom hlásí registrací zaměstnance ještě před zahájením výkonu práce, nejpozději před okamžikem zahájení práce, i když se hlásí v den nástupu. Ukončení a změny dříve nahlášených údajů se oznamují podáním REGZEC s příslušnou akcí; například změna místa práce do osmi kalendářních dnů. Přesné náběhové termíny a postup registrace si u konkrétního nástupu ověřte u MPSV a ČSSZ.

Jak dlouho musím uchovávat doklady o cizinci?

Zaměstnavatel vede evidenci zaměstnávaných cizinců a uchovává kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území ČR po dobu trvání zaměstnání a dále 3 roky od skončení zaměstnávání (§ 102 zákona č. 435/2004 Sb.). Evidence i kopie slouží jako podklad pro případnou kontrolu inspekce práce nebo cizinecké policie.

Kdy může cizinec ze třetí země nastoupit do práce?

Zpravidla až poté, co nabylo platnosti příslušné pracovní oprávnění (zaměstnanecká, modrá nebo ICT karta, popřípadě povolení k zaměstnání) a oprávnění k pobytu. Nástup před platností oprávnění není přípustný a zakládá riziko postihu za umožnění nelegální práce. Před prvním dnem proto ověřte platnost dokladů, založte jejich kopie, uzavřete písemnou smlouvu a splňte informační povinnost vůči Úřadu práce.

Platí pro cizince stejná minimální mzda jako pro Čechy?

Ano. Zaměstnání cizince podléhá stejnému pracovněprávnímu i mzdovému režimu. Hrubá mzda cizince nesmí klesnout pod minimální mzdu, která pro rok 2026 činí 22 400 Kč měsíčně při plné stanovené týdenní době (134,40 Kč za hodinu při 40hodinové týdenní pracovní době); u kratší pracovní doby se měsíční minimum poměrně sníží. U zaměstnanecké a modré karty musí mzda navíc odpovídat podmínkám, za nichž bylo oprávnění vydáno.