Ve zkratce: Agenturní zaměstnávání je zvláštní forma zaměstnání, ve které vystupují tři subjekty (tzv. trojvztah): agentura práce je zaměstnavatelem zaměstnance a musí mít k této činnosti povolení Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV); agenturní zaměstnanec je zaměstnancem agentury, který je dočasně přidělen k jiné firmě; a uživatel je firma, ke které je zaměstnanec přidělen, která mu práci přiděluje a dohlíží na ni, ale nesmí vůči němu právně jednat jménem agentury. Aby bylo přidělení v souladu se zákonem, musí existovat písemná dohoda mezi agenturou a uživatelem, písemný pokyn k dočasnému přidělení a agentura i uživatel musí zajistit, že pracovní a mzdové podmínky přiděleného zaměstnance nejsou horší než u srovnatelného kmenového zaměstnance uživatele. Pronájem pracovní síly bez povolení (tzv. zastřené zprostředkování) je přestupek s pokutou až 10 000 000 Kč.
Agenturní zaměstnávání upravují společně dva zákony. Pracovněprávní stránku (kdo komu přiděluje práci, jaké jsou náležitosti dohody a pokynu, jaké jsou podmínky přidělení) řeší § 307a až § 309a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Veřejnoprávní rámec (kdo smí být agenturou práce, povolení MPSV, kauce, sankce) upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tento článek oba pohledy spojuje a vysvětluje povinnosti všech tří stran.
Co je trojvztah agentura – zaměstnanec – uživatel?
Klíčový rozdíl oproti běžnému zaměstnání je v tom, že zaměstnavatel a ten, kdo práci fakticky řídí, nejsou tatáž osoba. Vzniká tak vztah tří subjektů.
| Subjekt | Kdo to je | Hlavní role |
|---|---|---|
| Agentura práce | Zaměstnavatel s povolením MPSV ke zprostředkování zaměstnání formou dočasného přidělení | Uzavírá se zaměstnancem pracovní poměr (nebo dohodu o pracovní činnosti), přiděluje ho k uživateli a vyplácí mu mzdu |
| Agenturní zaměstnanec | Zaměstnanec agentury práce, dočasně přidělený k uživateli | Koná práci pro uživatele podle jeho pokynů |
| Uživatel | Jiná právnická nebo fyzická osoba, ke které je zaměstnanec přidělen | Přiděluje zaměstnanci práci a dohlíží na její provedení; nesmí vůči zaměstnanci právně jednat jménem agentury |
Zdroj: § 307a a § 309 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Platí pro rok 2026.
Agenturní zaměstnávání je tedy závislá práce, kterou agentura práce (jako držitel povolení) dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce u jiného zaměstnavatele – uživatele. Zaměstnanec koná práci podle pokynů uživatele, a to na základě dohody o dočasném přidělení uzavřené mezi agenturou a uživatelem (§ 307a zákoníku práce). Ujednání o tom, že zaměstnanec může být přidělován, musí být přímo v jeho pracovní smlouvě nebo v dohodě o pracovní činnosti (§ 307a). Náležitosti samotné pracovní smlouvy se přitom řídí stejnými pravidly jako jinde – viz pracovní smlouva.
Uživatelem se přitom rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnanci práci přiděluje a dohlíží na její provedení (§ 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti). Po dobu přidělení uživatel práci organizuje, řídí a kontroluje, dává zaměstnanci pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Uživatel však nesmí vůči přidělenému zaměstnanci činit právní jednání jménem agentury – nemůže s ním například uzavřít či ukončit pracovní poměr, to zůstává agentuře (§ 309 odst. 1 zákoníku práce).
Kdo smí být agenturou práce a jaké potřebuje povolení?
Zprostředkování zaměstnání má podle zákona o zaměstnanosti tři zákonné formy (§ 14 odst. 1):
- a) vyhledání zaměstnání nebo zaměstnanců – klasický recruitment, kdy agentura najde vhodného kandidáta a zaměstnavatel ho zaměstná přímo;
- b) zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele – právě agenturní zaměstnávání (pronájem pracovní síly, dočasné přidělení);
- c) poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí.
Zaměstnání smějí zprostředkovávat krajské pobočky Úřadu práce a dále právnické a fyzické osoby, které k tomu mají povolení k příslušné formě zprostředkování – tedy agentury práce (§ 14 odst. 3 a § 60 odst. 1 zákona o zaměstnanosti). Povolení vydává MPSV na základě žádosti. Bez povolení nelze zaměstnání zprostředkovávat.
Pro agenturní zaměstnávání (formu podle § 14 odst. 1 písm. b) platí navíc dvě přísnější podmínky:
| Parametr | Hodnota / pravidlo | Právní základ |
|---|---|---|
| Platnost prvního povolení | na dobu určitou, nejdéle 3 roky | § 61 odst. 3 zákona o zaměstnanosti |
| Opakované povolení (při včasné žádosti) | na dobu neurčitou | § 61 odst. 3 zákona o zaměstnanosti |
| Kauce agentury | 1 000 000 Kč (podmínka vydání povolení a výkonu činnosti) | § 60b odst. 1 zákona o zaměstnanosti |
| Veřejný registr agentur | seznam agentur práce vede MPSV | § 60 a násl. zákona o zaměstnanosti |
Zdroj: § 60, § 60b a § 61 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Platí pro rok 2026.
Opakované povolení se vydává na dobu neurčitou jen tehdy, podá-li agentura další žádost včas – tedy nejdříve 3 měsíce a nejpozději 1 měsíc před uplynutím platnosti dosavadního povolení (§ 61 odst. 3). Tato přísnější úprava kauce a platnosti povolení plyne z novely zákona o zaměstnanosti č. 408/2023 Sb. účinné od 1. ledna 2024 a platí i pro rok 2026. Seznam agentur s platným povolením je veřejný a vede ho MPSV na svém portálu; jednotlivé agentury práce lze přehledně procházet i v samostatném registru postaveném na datech MPSV. Uživateli se vyplatí platné povolení agentury vždy ověřit ještě před zahájením spolupráce – spolupráce s agenturou bez povolení ho vystavuje vlastnímu postihu (viz část o sankcích).
Agenturní zaměstnávání vs. recruitment a personální agentura
Pojem „personální agentura“ se v praxi používá volně a může znamenat několik různých činností. Pro zákon je rozhodující, kterou formu zprostředkování firma vykonává.
- Recruitment (vyhledání kandidáta) – § 14 odst. 1 písm. a): agentura najde vhodného uchazeče, ale zaměstnavatelem se stává klient, který s kandidátem uzavře pracovní poměr přímo. Agentura tu jen zprostředkovává kontakt; přidělování práce a mzdu řeší přímý zaměstnavatel.
- Agenturní zaměstnávání – § 14 odst. 1 písm. b): zaměstnanec zůstává zaměstnancem agentury a je k uživateli pouze dočasně přidělen. Mzdu vyplácí agentura, práci řídí uživatel.
Důležité pravidlo platí v obou případech: za zprostředkování zaměstnání nesmí být požadována úhrada po fyzické osobě, které je zaměstnání zprostředkováno (§ 58 odst. 2 zákona o zaměstnanosti). Náklady na zprostředkování hradí zaměstnavatel (resp. uživatel), nikdy ne sám uchazeč.
Agenturní dočasné přidělení je rovněž třeba odlišit od tzv. kolegiálního dočasného přidělení mezi zaměstnavateli podle § 43a zákoníku práce. To je samostatný institut, kdy jeden zaměstnavatel dočasně „zapůjčí“ svého kmenového zaměstnance jinému zaměstnavateli. Lze ho sjednat nejdříve po 6 měsících trvání pracovního poměru a nesmí být za úplatu (kromě úhrady nákladů). Nejde o podnikání ve zprostředkování, a proto nevyžaduje povolení MPSV ani kauci.
Jak probíhá dočasné přidělení: dohoda a pokyn
Aby bylo přidělení v souladu se zákoníkem práce, musí existovat dva písemné dokumenty: dohoda mezi agenturou a uživatelem a pokyn agentury zaměstnanci.
Písemná dohoda agentury s uživatelem (§ 308)
Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance musí být uzavřena písemně a musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti (§ 308 odst. 1 a 2 zákoníku práce), zejména:
- jméno (identifikaci) dočasně přiděleného zaměstnance,
- druh práce, kterou bude vykonávat,
- dobu, na kterou se přidělení sjednává,
- místo a den nástupu k výkonu práce u uživatele,
- informace o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelného zaměstnance uživatele,
- podmínky, za nichž může být přidělení ukončeno před uplynutím sjednané doby (vč. možnosti jednostranného ukončení),
- číslo a datum vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání, na jehož základě agentura působí.
Písemný pokyn k dočasnému přidělení (§ 309 odst. 2)
Agentura přiděluje zaměstnance k uživateli na základě písemného pokynu, který zaměstnanci ukládá konat práci u uživatele. Pokyn obsahuje zejména název a sídlo uživatele, místo výkonu práce, dobu trvání přidělení, určení vedoucího zaměstnance uživatele oprávněného přidělovat práci a kontrolovat ji a informaci o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelného zaměstnance uživatele (§ 309 odst. 2 zákoníku práce).
Jak skončí dočasné přidělení?
Přidělení může skončit uplynutím sjednané doby. Před jejím uplynutím je lze ukončit dohodou nebo jednostranně za podmínek sjednaných v dohodě podle § 308. Pokud přidělení jednostranně ukončuje uživatel, musí být prohlášení o ukončení doručeno zaměstnanci a přidělení skončí nejdříve uplynutím 14. dne po doručení (§ 309 odst. 3 zákoníku práce). Skončením přidělení nekončí pracovní poměr u agentury – ten trvá dál a řeší se standardními způsoby.
Musí mít agenturní zaměstnanec stejné podmínky jako kmenoví?
Nejdůležitější ochranná zásada agenturního zaměstnávání zní: dočasně přidělený zaměstnanec nesmí být na tom hůř než kmenový zaměstnanec uživatele, který dělá srovnatelnou práci.
Agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance uživatele (§ 309 odst. 5 zákoníku práce). Srovnatelným zaměstnancem se rozumí zaměstnanec uživatele, který vykonává nebo by vykonával stejnou práci jako přidělený zaměstnanec, s přihlédnutím ke kvalifikaci a délce odborné praxe. Hmotnou povinnost zajistit ne-horší podmínky nese § 309 odst. 5; informaci o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelného zaměstnance pak musí obsahovat dohoda agentury s uživatelem podle § 308 odst. 1 písm. f).
Pokud jsou podmínky přiděleného zaměstnance přesto horší, je agentura povinna sjednat nápravu – a to i bez žádosti zaměstnance. Tato zásada se týká nejen základní mzdy, ale i příplatků, odměn, náhrad a dalších plnění. Z agenturní mzdy se přitom odvádí pojistné a daň stejně jako u běžného zaměstnance (pro rok 2026 sociální pojištění zaměstnance 7,1 %, zdravotní 4,5 %) – mechanismus odvodů a aktuální sazby shrnuje článek odvody ze mzdy. Pokud je zaměstnanec přidělován na základě dohody o pracovní činnosti, platí pro účast na pojištění pravidla popsaná u dohody o pracovní činnosti.
Omezení doby přidělení a zákaz souběhu
Agenturní přidělení nesmí být nástrojem trvalého „pronájmu“ téhož člověka. Zákon proto stanoví časový limit a zákaz dvojího přidělení.
| Omezení | Pravidlo | Právní základ |
|---|---|---|
| Maximální doba přidělení k témuž uživateli | 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců | § 309 odst. 6 zákoníku práce |
| Výjimky z limitu 12 měsíců | požádá-li o to sám zaměstnanec, nebo jde-li o zástup za mateřskou / rodičovskou (resp. otcovskou) dovolenou | § 309 odst. 6 zákoníku práce |
| Zákaz přidělení při souběhu | zaměstnanec nesmí být přidělen k uživateli, u něhož je současně zaměstnán v základním pracovněprávním vztahu | § 307b písm. a) zákoníku práce |
| Zákaz dvojího přidělení | zaměstnanec nesmí být přidělen k uživateli, u něhož v témže kalendářním měsíci konal práci na základě přidělení jinou agenturou | § 307b písm. b) zákoníku práce |
Zdroj: § 307b a § 309 odst. 6 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Platí pro rok 2026.
Limit 12 měsíců se počítá ve vztahu agentura – tentýž uživatel: tatáž agentura nemůže téhož zaměstnance přidělit k témuž uživateli na dobu delší než 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Zákaz souběhu a dvojího přidělení (§ 307b) brání obcházení pravidel řetězením agentur nebo kombinací kmenového a agenturního vztahu u téhož uživatele.
Zakázané a skryté (zastřené) zprostředkování a sankce
Pokud firma fakticky pronajímá pracovní sílu, ale nedodrží podmínky agenturního zaměstnávání (nemá povolení, neuzavírá dohody podle § 308, působí mimo režim § 14 odst. 1 písm. b), jde o zastřené zprostředkování zaměstnání – tedy činnost spočívající v pronájmu pracovní síly jiné osobě bez splnění zákonných podmínek (§ 5 písm. g) zákona o zaměstnanosti). To je zakázané a tvrdě sankcionované.
| Jednání | Sankce (právnická / podnikající fyzická osoba) | Právní základ |
|---|---|---|
| Zprostředkování zaměstnání bez povolení | pokuta až 2 000 000 Kč | § 140 odst. 1 písm. b) a odst. 4 písm. b) zákona o zaměstnanosti |
| Zastřené zprostředkování (vč. uživatele, který je umožní) | pokuta až 10 000 000 Kč, nejméně 50 000 Kč, navíc lze uložit zákaz činnosti až na 2 roky a zveřejnění rozhodnutí | § 140 odst. 1 písm. f), odst. 4 písm. f), odst. 5 a 6 zákona o zaměstnanosti |
Zdroj: § 5 písm. g) a § 139–141 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Platí pro rok 2026.
Zásadní upozornění pro firmy, které chtějí jen „levně doplnit lidi“: za zastřené zprostředkování je postižitelný nejen ten, kdo pracovní sílu pronajímá, ale i uživatel, který takový pronájem umožní. Spolupráce s agenturou bez povolení tedy ohrožuje i odběratele. Přestupky podle zákona o zaměstnanosti projednávají Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce (§ 141 odst. 2). U nepodnikajících fyzických osob se postih řídí § 139: za zprostředkování zaměstnání bez povolení hrozí pokuta až 2 000 000 Kč, za zastřené zprostředkování až 5 000 000 Kč. Princip postihu je tedy stejný jako u právnických a podnikajících fyzických osob, jen se liší výše stropů.
Agenturní zaměstnávání cizinců (opatrně k roku 2026)
Agenturní zaměstnávání cizinců, zejména ze třetích zemí, je samostatná a citlivá oblast, která se v roce 2026 vyvíjí. Tuto část berte jako orientační rámec a před konkrétním rozhodnutím si ověřte aktuální stav.
Platí, že pronájem pracovní síly se zahraničním prvkem spadá pod agenturní režim: vyslání cizince k výkonu práce na území ČR zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy s českou osobou se rovněž považuje za zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) (§ 14 odst. 2 zákona o zaměstnanosti). Je-li obsahem smlouvy dočasné přidělení cizince k uživateli, lze povolení k zaměstnání vydat jen za zákonem stanovených podmínek (§ 95 zákona o zaměstnanosti).
Agenturní přidělování cizinců ze třetích zemí je přitom výrazně regulováno a omezeno a v roce 2026 souvisí i s náběhem jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ), které již v průběhu roku 2026 přechází do ostrého provozu. Protože jde o časově citlivou a často novelizovanou materii, neuvádíme zde tvrdé limity ani konkrétní zákazy přidělení jednotlivých skupin cizinců. Pro orientaci lze přesto oddělit, co platí trvale, od toho, co je třeba vždy ověřit:
- Co platí vždy: pronájem pracovní síly se zahraničním prvkem spadá pod agenturní režim (§ 14 odst. 2 zákona o zaměstnanosti); povolení k zaměstnání cizince přidělovaného k uživateli lze vydat jen za zákonem stanovených podmínek (§ 95 zákona o zaměstnanosti); povinnost povolení MPSV, kauce a srovnatelných podmínek se uplatní stejně jako u tuzemských zaměstnanců.
- Co vždy ověřit: aktuální omezení a zákazy přidělení cizinců ze třetích zemí, povinnosti spojené s náběhem JMHZ a konkrétní procesní kroky podle platného znění zákona.
Aktuální provozní metodiku vede MPSV na své stránce o agenturním zaměstnávání cizinců; ověřte si ji vždy proti platnému znění zákona o zaměstnanosti. Obecná pravidla zaměstnávání cizinců (typy oprávnění, povinnosti zaměstnavatele) rozebírá článek zaměstnávání cizinců.
Časté chyby v agenturním zaměstnávání
- Pronájem lidí bez povolení MPSV. I jednorázové „zapůjčení“ pracovníků za úplatu mimo režim § 43a může být zastřené zprostředkování s pokutou až 10 000 000 Kč – a to i pro odběratele.
- Chybějící písemná dohoda nebo pokyn. Bez dohody podle § 308 a pokynu podle § 309 odst. 2 není přidělení v pořádku, i kdyby agentura povolení měla.
- Horší mzda než u kmenových zaměstnanců. Opomenutí srovnatelných podmínek (§ 309 odst. 5) je častý a postižitelný prohřešek; nápravu musí agentura sjednat i bez žádosti zaměstnance.
- Přidělení nad 12 měsíců k témuž uživateli. Bez zákonné výjimky (žádost zaměstnance, zástup za mateřskou/rodičovskou) jde o porušení § 309 odst. 6.
- Neověřené povolení agentury. Uživatel by si měl platné povolení agentury ověřit ve veřejném seznamu MPSV ještě před zahájením spolupráce.
Shrnutí
- Agenturní zaměstnávání je trojvztah: agentura práce (zaměstnavatel s povolením MPSV), agenturní zaměstnanec a uživatel, který práci přiděluje a řídí, ale nesmí jednat jménem agentury (§ 307a, § 309 odst. 1 ZP).
- Agentura potřebuje povolení MPSV (první na 3 roky, opakované na dobu neurčitou) a kauci 1 000 000 Kč (§ 60b, § 61 zákona o zaměstnanosti).
- Přidělení vyžaduje písemnou dohodu agentura–uživatel (§ 308) a písemný pokyn zaměstnanci (§ 309 odst. 2); jednostranné ukončení uživatelem skončí nejdříve 14. den po doručení (§ 309 odst. 3).
- Pracovní a mzdové podmínky nesmějí být horší než u srovnatelného zaměstnance uživatele (§ 309 odst. 5).
- Téhož zaměstnance nelze přidělit k témuž uživateli na dobu delší než 12 měsíců (§ 309 odst. 6); platí zákaz souběhu a dvojího přidělení (§ 307b).
- Zastřené zprostředkování (pronájem bez povolení) je přestupek s pokutou až 10 000 000 Kč, postižitelný i u uživatele; dozor vykonává Státní úřad inspekce práce.
Často kladené otázky
Co je agenturní zaměstnávání a kdo v něm vystupuje?
Agenturní zaměstnávání je dočasné přidělení zaměstnance agentury práce k jinému zaměstnavateli (uživateli). Vystupují v něm tři subjekty: agentura práce jako zaměstnavatel s povolením MPSV, agenturní zaměstnanec jako její zaměstnanec a uživatel, ke kterému je zaměstnanec přidělen a který mu přiděluje a řídí práci (§ 307a zákoníku práce a § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti). Uživatel nesmí vůči zaměstnanci právně jednat jménem agentury.
Jaké povolení potřebuje agentura práce a kolik je kauce?
Agentura práce potřebuje povolení ke zprostředkování zaměstnání, které vydává MPSV. První povolení pro formu agenturního zaměstnávání platí 3 roky, opakované (při včasné žádosti) se vydává na dobu neurčitou (§ 61 odst. 3 zákona o zaměstnanosti). Pro tuto formu zprostředkování musí agentura navíc složit kauci ve výši 1 000 000 Kč, která je podmínkou vydání povolení i výkonu činnosti (§ 60b odst. 1).
Jaký je rozdíl mezi agenturním zaměstnáváním a recruitmentem?
Při recruitmentu (§ 14 odst. 1 písm. a) zákona o zaměstnanosti) agentura jen najde vhodného kandidáta a zaměstnavatelem se stává klient, který s ním uzavře pracovní poměr přímo. Při agenturním zaměstnávání (§ 14 odst. 1 písm. b) zůstává zaměstnanec zaměstnancem agentury a je k uživateli pouze dočasně přidělen. V obou případech platí, že po fyzické osobě, které je zaměstnání zprostředkováno, nelze požadovat úhradu (§ 58 odst. 2).
Musí mít agenturní zaměstnanec stejnou mzdu jako kmenoví zaměstnanci?
Pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nesmějí být horší než podmínky srovnatelného zaměstnance uživatele, tedy zaměstnance vykonávajícího stejnou práci s obdobnou kvalifikací a praxí (§ 309 odst. 5 zákoníku práce). Jsou-li přesto horší, je agentura povinna zjednat nápravu, a to i bez žádosti zaměstnance. Pravidlo se týká mzdy i dalších plnění.
Jak dlouho může agentura zaměstnance přidělit k jedné firmě?
Tatáž agentura nemůže téhož zaměstnance přidělit k témuž uživateli na dobu delší než 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců (§ 309 odst. 6 zákoníku práce). Omezení neplatí, pokud o delší přidělení požádá sám zaměstnanec, nebo jde-li o zástup za zaměstnance na mateřské či rodičovské (případně otcovské) dovolené.
Co hrozí za pronájem pracovní síly bez povolení?
Pronájem pracovní síly bez splnění podmínek agenturního zaměstnávání je zastřené zprostředkování zaměstnání (§ 5 písm. g) zákona o zaměstnanosti). Za něj hrozí právnické nebo podnikající fyzické osobě pokuta až 10 000 000 Kč, nejméně 50 000 Kč, a navíc zákaz činnosti až na 2 roky a zveřejnění rozhodnutí (§ 140). Postižitelný je i uživatel, který takový pronájem umožní. Samotné zprostředkování bez povolení lze pokutovat až 2 000 000 Kč. Dozor vykonává Státní úřad inspekce práce.
Jak se agenturní přidělení liší od dočasného přidělení mezi zaměstnavateli?
Dočasné přidělení podle § 43a zákoníku práce je samostatný institut, kdy jeden zaměstnavatel „zapůjčí“ svého kmenového zaměstnance jinému. Lze ho sjednat nejdříve po 6 měsících trvání pracovního poměru a nesmí být za úplatu (kromě úhrady nákladů). Nejde o podnikání ve zprostředkování, a proto nevyžaduje povolení MPSV ani kauci – na rozdíl od agenturního zaměstnávání.