DPP vs DPČ vs HPP: srovnání odvodů a co se vyplatí 2026

Ve zkratce: V roce 2026 se z dohody o provedení práce (DPP) neplatí sociální (7,1 %) ani zdravotní (4,5 %) pojištění, dokud měsíční odměna nedosáhne 12 000 Kč u jednoho zaměstnavatele; u dohody o pracovní činnosti (DPČ) činí rozhodný příjem 4 500 Kč (u sociálního pojištění záleží na sjednané částce nebo na skutečném příjmu při zaměstnání malého rozsahu). Běžný pracovní poměr pojištění zakládá, ale i u něj existuje zaměstnání malého rozsahu. Pro krátkodobou brigádu nebo nepravidelný přivýdělek do limitu se nejvíc vyplatí DPP – z odměny 11 000 Kč bez prohlášení k dani zůstane 9 350 Kč, s prohlášením celých 11 000 Kč. Pro pravidelnou práci s vyšším a stálým výdělkem bývá vhodnější pracovní poměr, protože poskytuje silnější ochranu při skončení, včetně odstupného při zákonných důvodech. Nemocenská náleží i pojištěným dohodářům. DPČ je kompromis mezi nimi – pro opakovanou práci nad rámec 300 hodin ročně. Rozhodují tedy tři věci: výše a pravidelnost příjmu, počet hodin a jak moc potřebujete sociální ochranu.

Tento přehled srovnává všechny tři formy práce vedle sebe: odvody zaměstnance i zaměstnavatele, daň, limity hodin, dovolenou, nemocenskou, odstupné i ochranu při skončení. Na konci najdete rozhodovací návod „co se komu vyplatí“ a modelové výpočty čisté odměny. Pokud chcete jen rychle spočítat čistou částku z dohody, použijte kalkulačku DPP a DPČ.

Jaký je rozdíl mezi DPP, DPČ a HPP?

DPP, DPČ a pracovní poměr jsou tři různé základní pracovněprávní vztahy podle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Liší se rozsahem práce, výší odvodů, daňovým režimem i mírou sociální ochrany.

• DPP (dohoda o provedení práce) je nejvolnější forma. Rozsah práce na běžné DPP je omezen na 300 hodin za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele (§ 75 zákoníku práce). Pojistné se platí, až odměna dosáhne 12 000 Kč měsíčně. Hodí se pro krátkodobé brigády a nárazové úkoly. Zvláštní sezonní DPP ve vymezeném ovocnářství a pěstování zeleniny může mít podle § 6 zákona o zemědělství až 1 280 hodin za období od dubna do listopadu při splnění dalších podmínek.
• DPČ (dohoda o pracovní činnosti) nemá roční strop hodin, ale práce nesmí v průměru přesáhnout polovinu stanovené týdenní pracovní doby – při běžném 40hodinovém úvazku tedy zhruba 20 hodin týdně, posuzováno jako průměr za dobu trvání dohody, nejvýše za 52 týdnů (§ 76 zákoníku práce). Sociální účast vzniká při sjednaném příjmu alespoň 4 500 Kč, případně při dosažení této částky u zaměstnání malého rozsahu; zdravotní pojištění se řídí skutečným příjmem. Hodí se pro pravidelnou částečnou práci.
• HPP (hlavní/vedlejší pracovní poměr) je klasické zaměstnání na pracovní smlouvu. Běžný pracovní poměr zakládá účast na pojištění; při sjednaném příjmu pod rozhodnou hranicí může jít o zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnanec má silnější zákonnou ochranu při skončení, například výpovědní dobu a za určitých podmínek odstupné. Nárok na náhradu mzdy při nemoci a dávky se řídí účastí na pojištění a dalšími podmínkami.

Klíčový rozdíl není v sazbách – ty jsou u všech tří forem stejné (sociální 7,1 %, zdravotní 4,5 %) – ale v tom, od jaké částky se pojistné vůbec začne platit a jakou ochranu za to dostanete. U dohod bez účasti na pojištění chybí nárok na nemocenské z této dohody, ale dovolená, BOZP a další pracovněprávní práva platí podle svých vlastních podmínek. U běžného pracovního poměru vzniká pojistná účast a širší ochrana při skončení; konkrétní nároky závisí na zákonných podmínkách.

Srovnání DPP, DPČ a HPP v roce 2026: tabulka

Následující tabulka shrnuje hlavní parametry všech tří forem práce pro rok 2026. Sazby pojistného a daně jsou shodné, liší se hranice odvodů, limity rozsahu a rozsah ochrany.

Zdroj: § 74–77 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (rozsah práce, výpověď, dovolená); § 7a zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (limit DPP 12 000 Kč) a § 6 téhož zákona (rozhodná částka 4 500 Kč u DPČ); zákon č. 589/1992 Sb. a č. 592/1992 Sb. (sazby pojistného); § 6 a § 38h zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Hodnoty platné od 1. 1. 2026 podle ČSSZ a VZP.

Sazba sociálního pojištění zaměstnance 7,1 % se skládá z 6,5 % na důchodové a 0,6 % na nemocenské pojištění. U dohod pod rozhodnou částkou se neodvádí žádná z těchto složek, takže dohodář v daném měsíci není účasten nemocenského pojištění a nemá nárok na nemocenskou.

Jak se liší odvody zaměstnance u DPP, DPČ a HPP?

Hlavní praktický rozdíl je v hranici, od které se vůbec platí pojistné. Sazby jsou všude stejné.

Odvody u DPP

Z dohody o provedení práce se do 11 999 Kč měsíčně neplatí sociální ani zdravotní pojištění (§ 7a zákona č. 187/2006 Sb.). Strhne se jen daň z příjmu. Jakmile odměna dosáhne 12 000 Kč včetně, odvádí se sociální 7,1 % a zdravotní 4,5 % stejně jako u běžné mzdy. Hranice 12 000 Kč platí od 1. 1. 2026 (zvýšení z dřívějších 11 500 Kč) a je dána zákonem jako 25 % průměrné mzdy stanovené pro rok 2026 zaokrouhlených dolů na celé pětistovky. Touto průměrnou mzdou se rozumí všeobecný vyměřovací základ přepočtený koeficientem, pro rok 2026 činí 48 967 Kč (nezaměňujte ji s jinde uváděnou hrubou průměrnou mzdou z mezd skutečně vyplacených).

Odvody u DPČ

U dohody o pracovní činnosti je rozhodná částka 4 500 Kč měsíčně a pro rok 2026 se nemění. U sociálního pojištění rozhoduje sjednaný příjem alespoň 4 500 Kč; jde-li o zaměstnání malého rozsahu, účast vzniká jen v měsíci se skutečným příjmem alespoň 4 500 Kč. U zdravotního pojištění DPČ se posuzuje skutečný příjem od 4 500 Kč, případně součet více DPČ u téhož zaměstnavatele. Limit je výrazně nižší než u DPP, takže DPČ začne „stát“ pojistné mnohem dřív.

Odvody u HPP

V běžném pracovním poměru se pojistné odvádí z vyměřovacího základu; u zaměstnání malého rozsahu se sociální účast posuzuje podle skutečného měsíčního příjmu. Zaměstnanec odvádí sociální 7,1 % a zdravotní 4,5 %. Pozor ale na minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění: u zaměstnance v pracovním poměru může být nutné odvést pojistné alespoň z minimální mzdy (22 400 Kč pro rok 2026), pokud se neuplatní zákonná výjimka ani zkrácení minima za část měsíce; rozdíl obvykle doplácí zaměstnanec. U dohod bez vzniku zaměstnání pro zdravotní pojištění tento doplatek z dohody nehrozí, protože zaměstnanec účasten zdravotního pojištění z dohody není.

Sazby pojistného na straně zaměstnavatele

Zaměstnavatel platí navíc nad rámec mzdy či odměny sociální pojištění běžně 24,8 % a zdravotní 9 %, celkem 33,8 %; u některých rizikových zaměstnání je sociální sazba vyšší. U DPP vznikají při dosažení rozhodné částky; u DPČ se posuzuje sociální účast podle sjednaného příjmu či režimu zaměstnání malého rozsahu a zdravotní účast podle skutečné odměny. U běžného pracovního poměru vzniká účast na pojištění zpravidla od počátku. Tato část tvoří „cenu práce“ a čistou mzdu zaměstnance přímo neovlivňuje, ale ovlivňuje, kolik zaměstnavatele zaměstnání celkem stojí.

Zdroj: zákon č. 589/1992 Sb. a zákon č. 592/1992 Sb., sazby platné pro rok 2026.

Jak se daní DPP, DPČ a HPP?

Daň z příjmu je u všech tří forem 15 % (u velmi vysokých příjmů 23 % z části měsíčního základu nad trojnásobkem průměrné mzdy, tj. 146 901 Kč; roční hranice je 36násobek průměrné mzdy podle § 16 zákona č. 586/1992 Sb.). Liší se ale způsob výběru – srážková, nebo zálohová daň.

• DPP bez prohlášení do 11 999 Kč a DPČ bez prohlášení jako zaměstnání malého rozsahu do 4 499 Kč: uplatní se srážková daň 15 % z plné odměny, bez slev. Daň je tím definitivně vypořádaná (§ 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb.), ale příjem lze dobrovolně zahrnout do ročního přiznání a sraženou daň lze započíst; případné vrácení závisí na celoročních příjmech a nárocích na slevy.
• DPP a DPČ s prohlášením k dani, nebo nad limitem: uplatní se zálohová daň 15 %. Jen u zálohové daně s prohlášením lze odečíst slevu na poplatníka 2 570 Kč měsíčně – díky ní u nižších odměn daň často vyjde nulová.
• HPP: zpravidla zálohová daň 15 %. S podepsaným prohlášením se uplatní sleva na poplatníka i daňové zvýhodnění na děti.

Prohlášení k dani nesmí být pro stejné období současně u více zaměstnavatelů; při postupné změně zaměstnavatele během měsíce existuje zvláštní postup. U druhé souběžné dohody nebo zaměstnání proto slevu uplatnit nelze. Podrobnosti o ročním zúčtování a přiznání najdete v článku daň z příjmu fyzických osob.

Co dostanete navíc u HPP: nemocenská, odstupné a ochrana

Největší rozdíl mezi dohodami a pracovním poměrem není v penězích na výplatní pásce, ale v sociální ochraně. Za vyšší odvody u HPP dostanete jistoty, které u dohod pod limitem chybí.

• Nemocenská a náhrada mzdy. Při pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel v prvních 14 kalendářních dnech náhradu mzdy za rozvržené pracovní směny ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku; od 15. dne vyplácí nemocenské ČSSZ. Na to má nárok jen ten, kdo je účasten nemocenského pojištění. U běžného pracovního poměru to platí zpravidla, u DPP při dosažení rozhodné částky a u DPČ podle sjednaného příjmu, případně skutečného příjmu u zaměstnání malého rozsahu (DPP 12 000 Kč, DPČ 4 500 Kč). Dohodář bez účasti na nemocenském pojištění nemá z této dohody nárok na dávku nemocenského pojištění ani náhradu odměny při dočasné pracovní neschopnosti.
• Odstupné. Při výpovědi z organizačních důvodů (§ 52 písm. a) až c) zákoníku práce) má zaměstnanec v pracovním poměru nárok na odstupné ve výši jednoho až tří průměrných měsíčních výdělků podle délky trvání poměru. Z dohod odstupné nevzniká.
• Výpovědní doba a ochrana. Pracovní poměr má zpravidla dvouměsíční výpovědní dobu a zaměstnance chrání ochranné lhůty (například v době nemoci nebo těhotenství). Dohodu lze vypovědět s patnáctidenní výpovědní dobou bez udání důvodu.
• Podpora v nezaměstnanosti a důchod. Doba účasti na pojištění se počítá do nároku na podporu v nezaměstnanosti a do důchodu. U DPP se započítají měsíce se vznikem účasti od 12 000 Kč; u DPČ se posuzuje sjednaný příjem a režim zaměstnání malého rozsahu. Měsíce bez účasti na důchodovém pojištění se nezapočítávají.

Dovolená je naopak od 1. 1. 2024 dostupná i u dohod. Pokud dohoda trvá nepřetržitě alespoň 4 týdny a zaměstnanec odpracuje pro účely dovolené aspoň 80 hodin včetně započitatelných náhradních dob, vzniká nárok na dovolenou počítanou z fikce dvacetihodinového týdenního úvazku. Výpočet a proplacení si ověříte v kalkulačce dovolené.

Co se vyplatí: DPP, DPČ, nebo HPP?

Rozhodnutí závisí na třech otázkách: jaký bude příjem, jak je pravidelný a kolik hodin odpracujete. Tady je praktický návod.

Kdy se vyplatí DPP

DPP je nejvýhodnější pro krátkodobou nebo nepravidelnou práci s nižší měsíční odměnou. Konkrétně se hodí, když:

• celkový výdělek u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 300 hodin za rok;
• měsíční odměna se vejde pod 12 000 Kč, takže z DPP nevznikne účast na sociálním ani zdravotním pojištění;
• jde o brigádu, sezonní výpomoc, lektorování nebo nárazový projekt.

Při odměně do 11 999 Kč a podepsaném prohlášení k dani může čistá odměna odpovídat celé hrubé částce, protože sleva na poplatníka „spotřebuje“ celou daň. Nevýhoda: pod limitem nevzniká nemocenská ani započtení do důchodu.

Kdy se vyplatí DPČ

DPČ je vhodná pro pravidelnou částečnou práci, kde DPP naráží na limit 300 hodin. Hodí se, když:

• pracujete opakovaně, ale jen na část úvazku (v průměru do 20 hodin týdně);
• roční objem hodin přesáhne 300 a DPP by už nešla použít;
• chcete pravidelný přivýdělek, ale ne plný pracovní poměr.

Pozor: limit pro pojistné je u DPČ jen 4 500 Kč, takže pojistné začnete platit mnohem dřív než u DPP. Při vyšší pravidelné odměně se daňově ani odvodově od HPP příliš neliší, ale máte slabší ochranu. Pokud váháte mezi oběma dohodami, pomůže detailní rozbor v článku DPP, nebo DPČ.

Kdy se vyplatí HPP

HPP se vyplatí pro hlavní, pravidelný a dlouhodobý příjem. Volte ho, když:

• jde o vaše hlavní zaměstnání a stálý příjem;
• potřebujete jistotu: nemocenskou, odstupné, výpovědní dobu, ochranné lhůty;
• chcete, aby se celá doba počítala do důchodu a do podpory v nezaměstnanosti;
• pracujete na plný nebo větší částečný úvazek.

Z hlediska čisté výplaty je HPP při vyšší mzdě srovnatelná s DPČ (sazby jsou stejné), ale dává nesrovnatelně lepší ochranu. Pro hlavní obživu je proto téměř vždy správnou volbou.

Modelové srovnání čisté odměny

Srovnejme tři situace se stejnou hrubou částkou 11 000 Kč a 20 000 Kč, abychom viděli, jak se výsledek liší podle formy práce. Předpokládáme jediného zaměstnavatele, podepsané prohlášení k dani (kromě varianty DPP bez prohlášení) a výjimku z doplatku do zdravotního minima po celý měsíc (například státní pojištěnec). U variant DPČ je sjednaná měsíční odměna uvedena ve stejné výši jako vyplacená.

Hrubý příjem 11 000 Kč měsíčně

• DPP bez prohlášení: pod limitem, bez pojistného, srážková daň 15 % = 1 650 Kč → čistého 9 350 Kč.
• DPP s prohlášením: pod limitem, bez pojistného; záloha 1 650 Kč − sleva 2 570 Kč = 0 Kč → čistého 11 000 Kč.
• DPČ s prohlášením: nad limitem 4 500 Kč, platí se pojistné. Sociální 781 Kč + zdravotní 495 Kč; záloha 1 650 Kč − sleva 2 570 Kč = 0 Kč → čistého 9 724 Kč.
• HPP s prohlášením: běžný pojištěný pracovní poměr. Sociální 781 Kč + zdravotní 495 Kč; záloha 1 650 Kč − sleva 2 570 Kč = 0 Kč → čistého 9 724 Kč (plus nárok na nemocenskou, odstupné a plnou ochranu).

Modelový výpočet HPP předpokládá, že jde o vedlejší pracovní poměr (například při studiu, souběhu zaměstnání nebo pobírání důchodu), kde se neuplatní minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění. U běžného hlavního HPP s hrubou mzdou 11 000 Kč by zaměstnanec musel doplatit zdravotní pojištění do minimální mzdy 22 400 Kč, takže by mu zůstalo méně než uvedených 9 724 Kč.

Vidíte zásadní rozdíl: DPP pod limitem nechá v kapse o 1 276 Kč více než DPČ nebo (vedlejší) HPP, protože se z ní neplatí pojistné. Cenou za to je, že se měsíc nezapočítá do důchodu a při nemoci nevznikne nárok na nemocenskou.

Hrubý příjem 20 000 Kč měsíčně

Nad limity pro pojistné u všech tří forem už je výsledek prakticky stejný:

• DPP / DPČ / HPP s prohlášením: sociální 20 000 × 7,1 % = 1 420 Kč; zdravotní 20 000 × 4,5 % = 900 Kč; záloha na daň 20 000 × 15 % = 3 000 Kč, po slevě 3 000 − 2 570 = 430 Kč → čistého 17 250 Kč.

Za uvedených předpokladů se čistá částka mezi formami neliší – sazby jsou totožné. Rozdíl je jen v ochraně: u HPP máte nemocenskou, odstupné a výpovědní dobu, u dohod jen omezeně. Proto při vyšším a pravidelném příjmu rozhoduje míra jistoty, ne čistá výplata. Podrobné výpočty čisté odměny z dohod spočítáte v kalkulačce DPP a DPČ.

Zdroj: vlastní výpočet podle sazeb a limitů 2026 (§ 6 a § 38h zákona č. 586/1992 Sb.; § 6 a § 7a zákona č. 187/2006 Sb.; zákon č. 589/1992 Sb. a č. 592/1992 Sb.). Pojistné = sociální 7,1 % + zdravotní 4,5 %. Hodnoty jsou orientační a předpokládají jediného zaměstnavatele; u hlavního HPP pod minimální mzdou 22 400 Kč by se uplatnil doplatek do minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění.

Časté chyby při výběru mezi DPP, DPČ a HPP

• Záměna limitů. U DPP se pojistné platí od 12 000 Kč, u DPČ se rozhodný příjem 4 500 Kč posuzuje podle sjednané částky a režimu zaměstnání malého rozsahu. Použití nesprávného limitu zcela změní, zda se odvádí pojistné.
• Přehlédnutí limitu 300 hodin u DPP. Rozsah práce na běžné DPP nesmí u jednoho zaměstnavatele přesáhnout 300 hodin za rok (§ 75 zákoníku práce). Při překročení je třeba přejít na DPČ nebo pracovní poměr.
• Domněnka, že dohoda nikdy nezakládá nemocenskou. Při dosažení rozhodné částky vzniká účast na nemocenském pojištění a nárok na nemocenskou stejně jako u zaměstnance.
• Spoléhání na DPP u hlavního příjmu. Pod limitem se měsíc nezapočítá do důchodu ani do podpory v nezaměstnanosti. Pro hlavní obživu je proto DPP riskantní volba.
• Sčítání více dohod. Limity 12 000 Kč a 4 500 Kč se posuzují u každého zaměstnavatele zvlášť, ale pro daň se příjmy nakonec sčítají a může vzniknout povinnost podat přiznání.
• Uplatnění slevy na poplatníka u dvou vztahů současně. Prohlášení k dani lze podepsat jen u jednoho zaměstnavatele za měsíc.

Shrnutí

V roce 2026 se DPP, DPČ a HPP liší hlavně v tom, od jaké částky se platí pojistné a jakou ochranu za to dostanete. Sazby jsou shodné: sociální 7,1 %, zdravotní 4,5 %, daň 15 %. DPP nechá pod limitem 12 000 Kč nejvíc čistého (z 11 000 Kč až 11 000 Kč s prohlášením), hodí se pro brigády do 300 hodin ročně. DPČ má nižší limit 4 500 Kč a nese pravidelnou částečnou práci nad rámec DPP. Běžný pracovní poměr zakládá účast na pojištění a poskytuje silnější ochranu při skončení, včetně odstupného za zákonných důvodů. Nemocenská a zápočet do důchodu náleží i pojištěným dohodářům. Pro krátkodobý přivýdělek volte DPP, pro pravidelnou částečnou práci DPČ, pro hlavní a stálý příjem HPP. Čistou odměnu z dohod spočítáte v kalkulačce DPP a DPČ, proplacenou dovolenou v kalkulačce dovolené.

Často kladené otázky

Co se vyplatí víc, DPP nebo DPČ?

Pro krátkodobou a nepravidelnou práci s nižší měsíční odměnou se vyplatí DPP, protože do 11 999 Kč se z ní neplatí žádné pojistné a zůstane víc čistého. Pro pravidelnou částečnou práci nad 300 hodin ročně mimo zvláštní sezonní výjimku se hodí DPČ nebo pracovní poměr; u DPČ je rozhodný příjem 4 500 Kč se zvláštním režimem sjednaného a skutečného příjmu. Hlavní rozdíl je v limitu pro pojistné (DPP 12 000 Kč, DPČ 4 500 Kč) a v limitu rozsahu práce.

Od jaké částky se platí pojistné u DPP a DPČ v roce 2026?

U dohody o provedení práce se sociální (7,1 %) a zdravotní (4,5 %) pojištění platí, jakmile měsíční odměna u jednoho zaměstnavatele dosáhne 12 000 Kč. U DPČ je rozhodný příjem 4 500 Kč, ale sociální účast může vzniknout již sjednáním příjmu alespoň v této výši, zatímco u zaměstnání malého rozsahu rozhoduje skutečný příjem. Zdravotní pojištění se řídí skutečnou měsíční odměnou od 4 500 Kč.

Jaký je rozdíl v ochraně mezi dohodou a pracovním poměrem?

Pracovní poměr (HPP) dává plnou ochranu zákoníku práce: nemocenskou, odstupné při organizačních důvodech, dvouměsíční výpovědní dobu a ochranné lhůty. U dohod tato ochrana z velké části chybí – nemocenská vzniká jen v měsících, kdy odměna dosáhla rozhodné částky, odstupné nevzniká vůbec a výpovědní doba je jen 15 dnů. Dovolená je naopak dostupná u všech tří forem od roku 2024.

Platí se z HPP pojistné z celé mzdy?

U běžného pojištěného pracovního poměru se sociální 7,1 % a zdravotní 4,5 % odvádí z příslušného vyměřovacího základu. Existuje však zaměstnání malého rozsahu. U zdravotního pojištění může být nutný doplatek do minimálního vyměřovacího základu odvozeného z minimální mzdy (22 400 Kč v roce 2026); výjimku mají například státní pojištěnci a minimum se může snížit za část měsíce.

Vzniká z DPP a DPČ nárok na dovolenou?

Ano, od 1. 1. 2024 mají dohodáři u DPP i DPČ nárok na dovolenou. Vzniká, pokud dohoda trvá nepřetržitě alespoň 4 týdny a zaměstnanec odpracuje pro účely dovolené aspoň 80 hodin včetně započitatelných náhradních dob. Dovolená se počítá z fikce dvacetihodinového týdenního úvazku. Konkrétní výši a proplacení si spočítáte v kalkulačce dovolené.

Jak se daní odměna z DPP, DPČ a HPP?

Daň je u všech tří forem 15 % (23 % až u příjmu nad 146 901 Kč měsíčně). U DPP bez prohlášení do 11 999 Kč a u DPČ bez prohlášení v režimu zaměstnání malého rozsahu do 4 499 Kč se uplatní srážková daň 15 % bez slev. S prohlášením nebo nad limitem jde o zálohovou daň 15 %, od níž lze s prohlášením odečíst slevu na poplatníka 2 570 Kč měsíčně. U HPP se vždy uplatní zálohová daň se slevami při podepsaném prohlášení.

Počítá se práce na dohodu do důchodu?

Do důchodového pojištění se u DPP započítají měsíce se skutečným příjmem od 12 000 Kč. U DPČ záleží na sjednaném příjmu a případném režimu zaměstnání malého rozsahu. Doba bez účasti na důchodovém pojištění se nezapočítává. U běžného pracovního poměru vzniká účast zpravidla od počátku, i zde však může jít o zaměstnání malého rozsahu.