Pracovní úraz a nemoc z povolání: nárok a náhrady

Ve zkratce: Při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání má zaměstnanec v roce 2026 podle § 269 a § 271a až § 271f zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb.) nárok na náhradu za ztrátu na výdělku (po dobu i po skončení pracovní neschopnosti), bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění (1 bod = 481,71 Kč v roce 2026), náhradu účelně vynaložených nákladů na léčení a náhradu věcné škody. Za úraz odpovídá zaměstnavatel objektivně (i bez svého zavinění); jeho zákonné pojištění kryje povinnost k náhradě ve stanoveném rozsahu. Úraz nahlaste nadřízenému a trvejte na zápisu do knihy úrazů.

Co je pracovní úraz a nemoc z povolání?

Pracovní úraz je podle § 271k zákoníku práce poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů nebo vlastní tělesné síly při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Za pracovní úraz se považuje i úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

Pracovním úrazem naopak není úraz, který se stal na běžné cestě do zaměstnání a zpět (tzv. cesta z bydliště do práce). Tu zákon výslovně vylučuje. Při pracovní cestě se posuzuje, ve které její části úraz nastal a zda šlo o plnění pracovních úkolů nebo přímou souvislost s ním; samotné vyslání na cestu nestačí.

Nemoc z povolání je onemocnění vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vzniklo za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Tento seznam je přílohou nařízení vlády č. 290/1995 Sb. – zahrnuje například onemocnění z chemických látek, poškození sluchu hlukem, onemocnění z vibrací, onemocnění dýchacích cest a plic, kožní a přenosné nemoci. Ohrožení nemocí z povolání je odlišný stav před dosažením stupně uznané nemoci; může založit práva související s převedením na jinou práci či skončením pracovního poměru, ale samo není uznanou nemocí z povolání.

Z hlediska náhrad zákoník práce s nemocí z povolání zachází stejně jako s pracovním úrazem – platí pro ni shodné druhy náhrad i stejný postup. Hlavní rozdíl je v tom, že nemoc z povolání nevzniká náhle, ale dlouhodobým působením rizika, a její uznání posuzuje specializované zdravotnické pracoviště (středisko nemocí z povolání).

Kdo odpovídá za pracovní úraz a kdy se zaměstnavatel zprostí?

Za škodu a nemajetkovou újmu z pracovního úrazu i nemoci z povolání odpovídá podle § 269 zákoníku práce zaměstnavatel, a to objektivně – bez ohledu na to, zda úraz zavinil. Nemusíte tedy prokazovat, že zaměstnavatel něco porušil. Stačí, že k úrazu došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Zaměstnavatel se může odpovědnosti zcela nebo zčásti zprostit (liberovat) jen z důvodů taxativně uvedených v § 270 zákoníku práce. Plně se zprostí, prokáže-li, že jedinou příčinou škody bylo:

• že zaměstnanec porušil bezpečnostní předpisy nebo pokyny k zajištění BOZP, ačkoli s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
• že si škodu přivodil zaměstnanec svou opilostí nebo zneužitím návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit.

Částečně se zprostí, byla-li některá z těchto okolností jen jednou z příčin škody (pak hradí poměrnou část), nebo porušil-li zaměstnanec předpisy jednáním, které lze označit za lehkomyslné (i zde nejméně z jedné třetiny náhradu uhradit musí). Naopak se zaměstnavatel nemůže zprostit, pokud zaměstnanec utrpěl úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí hrozícího životu a zdraví, ledaže šlo o jednání zaměstnance způsobené úmyslně.

Pozor: Tvrzení zaměstnavatele, že „za úraz si můžete sami", samo o sobě nárok na náhradu neruší. Zproštění musí prokázat zaměstnavatel a vždy se posuzuje jediná, resp. hlavní příčina úrazu. V praxi se na zproštění odvolávají i pojišťovny, proto je důležitý přesný zápis okolností úrazu.

Na jaké náhrady máte při pracovním úrazu nárok?

Druhy náhrad upravuje § 271a až § 271f zákoníku práce. Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, přísluší tyto náhrady:

Při úmrtí zaměstnance náleží pozůstalým náhrady podle § 271g až § 271j (náhrada účelně vynaložených nákladů na léčení a přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhrada nákladů na výživu pozůstalých a jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých). Těm se věnujeme níže.

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

Po dobu, kdy jste na neschopence kvůli úrazu, dostáváte náhradu mzdy (prvních 14 dní) a poté nemocenské – obojí je ale jen část původního výdělku. Náhrada za ztrátu na výdělku podle § 271a tento rozdíl dorovnává do plné výše vašeho průměrného výdělku před vznikem škody.

Výše se počítá jako rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem a součtem náhrady mzdy a nemocenského, které jste za dobu neschopnosti dostali. Výsledkem je, že kvůli pracovnímu úrazu finančně netratíte na běžném příjmu. Tato náhrada se proplácí ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. O výpočtu nemocenského a náhrady mzdy se více dočtete v článku o nemocenské.

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (úrazová renta)

Pokud po úrazu nemůžete vykonávat dosavadní práci nebo vyděláváte méně (nižší zařazení, invalidní důchod), přísluší vám podle § 271b náhrada ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po úrazu, případně včetně invalidního důchodu z téhož důvodu. Tato náhrada se vyplácí pravidelně (proto se jí říká úrazová renta). Její valorizaci stanoví samostatná nařízení vlády; neřídí se automaticky valorizací důchodů.

U rent, na které vzniklo právo před 1. lednem 2026, se od tohoto dne rozhodný průměrný výdělek pro výpočet úrazových a pozůstalostních rent zvyšuje podle nařízení vlády č. 466/2025 Sb. o 2,6 % a 240 Kč. U nových nároků vzniklých v roce 2026 se tato valorizace nepoužije. Renta přísluší nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž zaměstnanec dovrší 65 let (nebo vyššího důchodového věku, je-li vyšší než 65 let), anebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění – podle toho, co nastane dříve.

Bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění

Bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění (ZSU) upravuje § 271c zákoníku práce a podrobně nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Obojí se hodnotí v bodech podle lékařského posudku:

• Bolestné odškodňuje bolest spojenou s úrazem a jeho léčením (akutní fáze).
• Náhrada za ztížení společenského uplatnění odškodňuje trvalé následky, které omezují zapojení do života (práce, zájmy, rodina) – přiznává se až po ustálení zdravotního stavu, zpravidla rok po úrazu.

Počet bodů určuje lékař podle příloh nařízení. Hodnota jednoho bodu činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pro rok 2026 se vychází z průměrné mzdy 48 171 Kč, takže:

Hodnota bodu i pozůstalostní náhrady se odvozují z průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2025 (48 171 Kč; sdělení MPSV č. 538/2025 Sb.). Pro srovnání: hodnota bodu pro rok 2025 činila 451,07 Kč. Zákonný základ tvoří § 271c, § 271g a § 271i zákoníku práce a nařízení vlády č. 276/2015 Sb.

Modelový příklad: lékař ohodnotí trvalé následky úrazu 600 body. Náhrada za ztížení společenského uplatnění činí 600 × 481,71 Kč = 289 026 Kč. K tomu se připočítá bolestné za akutní fázi (samostatné bodové ohodnocení). Ve výjimečných případech může soud podle § 271s náhradu přiměřeně zvýšit.

Náklady na léčení a věcná škoda

Podle § 271d hradí zaměstnavatel (jeho pojišťovna) účelně vynaložené náklady spojené s léčením – doplatky na léky a zdravotnické pomůcky, rehabilitaci, lázně, dopravu k lékaři, případně náklady, které vynaložila třetí osoba (vyplatí se jí). Podle § 271e přísluší i náhrada věcné škody, tedy poškozených věcí, které jste měli při úrazu u sebe (brýle, telefon, oděv, hodinky). Účtenky a doklady proto schovávejte.

Náhrady pro pozůstalé při smrtelném pracovním úrazu

Zemře-li zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, vznikají pozůstalým samostatné nároky podle § 271g až § 271j:

• Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a přiměřených nákladů spojených s pohřbem (§ 271g) – náleží tomu, kdo je vynaložil. U zřízení pomníku nebo desky stanoví zákon limit ve výši nejméně 1,5násobku průměrné mzdy, tedy pro rok 2026 nejméně 72 300 Kč po zaokrouhlení nahoru; nejde o paušální náhradu celého pohřbu. Odečítá se případně poskytnuté pohřebné.
• Náhrada nákladů na výživu pozůstalých (§ 271h) – pravidelná dávka pro osoby, kterým zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu; valorizuje se jako renty.
• Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých (§ 271i) – manžel/manželka, partner, dítě a rodič zemřelého mají v roce 2026 nárok každý nejméně na 963 500 Kč. Jde o 20násobek průměrné mzdy (20 × 48 171 = 963 420 Kč), který § 271i zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru, tedy na 963 500 Kč. U dalších osob v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu pociťují jako vlastní, výši určí okolnosti. Jsou-li oprávněnými oba rodiče zemřelého, dělí se o 20násobek napůl (každý nejméně 481 750 Kč).

Co je zákonné pojištění odpovědnosti a kdo náhrady proplácí?

Klíčové pro praxi: za úraz odpovídá zaměstnavatel. Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele mu poskytuje krytí v zákonném rozsahu, aby za něj pojišťovna uhradila uznanou škodu či nemajetkovou újmu. Podmínky stanoví § 365 zákoníku práce a vyhláška č. 125/1993 Sb.

Pojištění vzniká ze zákona zaměstnavateli, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, včetně zaměstnance na DPP nebo DPČ; nevztahuje se na organizační složky státu. Nevzniká pojistnou smlouvou jako běžné komerční pojištění. Provozují ho dvě pojišťovny:

• Generali Česká pojišťovna a.s. (dříve Česká pojišťovna) – u zaměstnavatelů, kteří u ní byli pojištěni k 31. 12. 1992,
• Kooperativa pojišťovna, a.s. – u všech ostatních zaměstnavatelů.

Náhradu uplatňujete u zaměstnavatele, který událost řeší se svou pojišťovnou. Při zániku zaměstnavatele bez přechodu práv a povinností máte podle § 365 a navazující úpravy přímé právo vůči pojišťovně. Pokud zaměstnavatel odmítá náhradu řešit, můžete kontaktovat pojišťovnu a domáhat se náhrady soudně.

Jak postupovat při pracovním úrazu krok za krokem

1. Zajistěte první pomoc a bezpečí. U vážného úrazu volejte 155. Místo úrazu podle možností nechte v původním stavu, dokud se nezdokumentuje.
2. Nahlaste úraz nadřízenému bez zbytečného odkladu. Ohlašovací povinnost zaměstnance vyplývá z § 106 odst. 4 zákoníku práce – bezodkladně oznámit svůj pracovní úraz, pokud to zdravotní stav dovolí.
3. Trvejte na zápisu do knihy úrazů. Zaměstnavatel musí podle § 105 zákoníku práce a nařízení vlády č. 322/2025 Sb. (účinného od 1. 1. 2026, nahradilo dřívější nařízení č. 201/2010 Sb.) vést evidenci všech úrazů v knize úrazů – i u drobných poranění bez neschopnosti.
4. Zkontrolujte záznam o úrazu. U úrazu s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny nebo u smrtelného úrazu vyhotoví zaměstnavatel záznam o úrazu; jedno vyhotovení předá zaměstnanci (u smrtelného úrazu rodinným příslušníkům). V roce 2026 se ohlašování závažných a smrtelných úrazů a zasílání záznamu inspekci práce provádí přes její portál; podle typu úrazu běží různé lhůty. Zkontrolujte, zda popis okolností odpovídá skutečnosti.
5. Schovávejte doklady. Neschopenku, lékařské zprávy, účtenky za léky, pomůcky a dopravu, doklady k poškozeným věcem – vše budete potřebovat při vyčíslení náhrad.
6. Uplatněte náhrady. Zaměstnavatel je povinen projednat s vámi způsob a výši náhrady bez zbytečného odkladu (§ 271r). Náhradu za ztrátu na výdělku, bolestné a další uplatněte písemně; zaměstnavatel věc řeší s pojišťovnou.
7. U sporu se braňte. Pokud zaměstnavatel nebo pojišťovna náhradu krátí či odmítá (typicky odkazem na zproštění podle § 270), můžete se obrátit na oblastní inspektorát práce, odborovou organizaci nebo se domáhat náhrady u soudu. Samotné právo na náhradu za ztrátu na výdělku a na výživu pozůstalých se nepromlčuje; promlčují se jednotlivá plnění z něj (§ 271t). U ostatních nároků posuzujte promlčení podle jejich druhu a splatnosti.

Specifika nemoci z povolání: jak se uznává

U nemoci z povolání je navíc nutné nemoc uznat. Posouzení provádějí výhradně střediska nemocí z povolání (specializovaná zdravotnická pracoviště s povolením), nikoli praktický lékař. Postup:

1. Lékař (nejčastěji závodní lékař nebo specialista) pojme podezření na nemoc z povolání a odešle pacienta na příslušné středisko.
2. Středisko ověří diagnózu i to, zda nemoc vznikla za podmínek uvedených v seznamu (nařízení vlády č. 290/1995 Sb.), a vyžádá si od krajské hygienické stanice ověření pracovních podmínek (expozice riziku).
3. Při splnění podmínek vydá lékařský posudek o uznání nemoci z povolání. Od tohoto okamžiku se uplatňují stejné náhrady jako u pracovního úrazu.

Pokud kvůli pracovnímu úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí dlouhodobě pozbudete zdravotní způsobilost konat dosavadní práci a pracovní poměr skončí výpovědí zaměstnavatele podle § 52 písm. d) nebo dohodou z téhož důvodu, náleží od 1. 6. 2025 jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru podle § 271ca ve výši 12násobku průměrného měsíčního výdělku. Rozhodující je příslušný lékařský posudek či přezkumné rozhodnutí. Tuto náhradu zavedla flexibilní novela zákoníku práce (zák. č. 120/2025 Sb.); nahradila dřívější dvanáctinásobné odstupné a kryje ji zákonné pojištění odpovědnosti. Více o pravidlech při ukončení pracovního poměru najdete v článku o odstupném.

Nejčastější chyby a omyly

• „Cesta do práce je pracovní úraz." Není. Úraz na cestě z bydliště do zaměstnání a zpět zákon výslovně z pracovních úrazů vylučuje (§ 271k).
• Nenahlášení úrazu „kvůli maličkosti". I drobné poranění patří do knihy úrazů. Pozdější komplikace bez záznamu obtížně prokážete.
• Spoléhání jen na nemocenské. Nemocenské nepokrývá celý výdělek. Náhradu za ztrátu na výdělku (dorovnání) je třeba aktivně uplatnit.
• Vyhození dokladů. Bez účtenek za léky, pomůcky a dopravu pojišťovna náklady na léčení neproplatí.
• Podpis nepřesného záznamu o úrazu. Než záznam podepíšete, ověřte, že popis okolností a příčin odpovídá realitě – pojišťovna z něj vychází při posouzení zproštění.
• Záměna bolestného a ZSU. Bolestné se přiznává za akutní fázi, náhrada za ztížení společenského uplatnění až po ustálení trvalých následků. Jde o dvě samostatná plnění.

Shrnutí

Při pracovním úrazu i nemoci z povolání odpovídá za škodu objektivně zaměstnavatel a jeho zákonné pojištění kryje náhrady ve stanoveném rozsahu. Zaměstnanec má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu i po skončení pracovní neschopnosti, bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění (1 bod = 481,71 Kč v roce 2026), náhradu nákladů na léčení a věcné škody. U úmrtí náleží manželovi nebo partnerovi a dítěti nejméně 963 500 Kč každému; nárok rodičů se podle jejich počtu dělí. Úraz nahlaste, nechte zapsat do knihy úrazů a uschovejte všechny doklady.

Často kladené otázky

Je pracovní úraz na cestě do práce nárokem na odškodnění?

Úraz na běžné cestě z bydliště do zaměstnání a zpět není podle § 271k zákoníku práce pracovním úrazem. Při pracovní cestě záleží na konkrétní činnosti v okamžiku úrazu; ne každá její část automaticky spadá pod pracovní úraz.

Kolik je bolestné za pracovní úraz v roce 2026?

Bolestné se počítá v bodech podle lékařského posudku a nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Hodnota jednoho bodu v roce 2026 činí 481,71 Kč (1 % průměrné mzdy 48 171 Kč). Celková částka závisí na počtu přidělených bodů – například úraz ohodnocený 200 body znamená bolestné 96 342 Kč.

Kdo platí náhradu za pracovní úraz – zaměstnavatel, nebo pojišťovna?

Za škodu odpovídá zaměstnavatel a jeho zákonné pojištění odpovědnosti podle vyhlášky č. 125/1993 Sb. kryje uznané náhrady ve stanoveném rozsahu. Pojištění vzniká ze zákona a provozuje ho Kooperativa pojišťovna, a u zaměstnavatelů pojištěných k 31. 12. 1992 Generali Česká pojišťovna.

Může se zaměstnavatel zprostit odpovědnosti za úraz?

Ano, ale jen z důvodů uvedených v § 270 zákoníku práce a musí je prokázat. Plně se zprostí, byla-li jedinou příčinou úrazu opilost zaměstnance, zneužití návykových látek nebo zaviněné porušení bezpečnostních předpisů, s nimiž byl zaměstnanec prokazatelně seznámen. Při spoluzavinění hradí zaměstnavatel poměrnou část.

Co mám dělat, když zaměstnavatel odmítá pracovní úraz uznat?

Trvejte na zápisu do knihy úrazů. Záznam o úrazu se vyhotovuje při pracovní neschopnosti delší než tři kalendářní dny nebo smrtelném úrazu. Pokud zaměstnavatel úraz neeviduje nebo náhradu odmítá, obraťte se na oblastní inspektorát práce, na odborovou organizaci nebo na pojišťovnu zaměstnavatele. Nárok lze uplatnit také u soudu; promlčení záleží na druhu nároku (§ 271t).

Jak se liší nemoc z povolání od pracovního úrazu?

Pracovní úraz vzniká náhle (krátkodobým a násilným působením), nemoc z povolání naopak dlouhodobým působením rizika za podmínek v seznamu nemocí z povolání (nařízení vlády č. 290/1995 Sb.). Nemoc z povolání musí uznat specializované středisko nemocí z povolání. Z hlediska náhrad ale zákoník práce s nemocí z povolání zachází stejně jako s pracovním úrazem.