Pracovní úraz a nemoc z povolání: nárok a náhrady

Ve zkratce: Při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání má zaměstnanec v roce 2026 podle § 269 a § 271a až § 271f zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb.) nárok na náhradu za ztrátu na výdělku (po dobu i po skončení pracovní neschopnosti), bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění (1 bod = 481,71 Kč v roce 2026), náhradu účelně vynaložených nákladů na léčení a náhradu věcné škody. Za úraz odpovídá zaměstnavatel objektivně (i bez svého zavinění) a náhrady fakticky proplácí jeho zákonné pojištění odpovědnosti. Úraz vždy nahlaste nadřízenému a trvejte na zápisu do knihy úrazů.

Co je pracovní úraz a nemoc z povolání?

Pracovní úraz je podle § 271k zákoníku práce poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů nebo vlastní tělesné síly při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Za pracovní úraz se považuje i úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

Pracovním úrazem naopak není úraz, který se stal na cestě do zaměstnání a zpět (tzv. cesta z bydliště do práce). Tu zákon výslovně vylučuje. Pracovním úrazem ale je úraz na cestě k výkonu práce na pracovišti nebo při služební cestě, pokud souvisí s plněním pracovních úkolů.

Nemoc z povolání je onemocnění vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vzniklo za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Tento seznam je přílohou nařízení vlády č. 290/1995 Sb. a obsahuje šest kapitol s celkem 86 položkami – například onemocnění z chemických látek, poškození sluchu hlukem, onemocnění z vibrací, onemocnění dýchacích cest a plic, kožní a přenosné nemoci. Za nemoc z povolání se považuje i tzv. ohrožení nemocí z povolání (změny zdravotního stavu, které ještě nedosáhly stupně nemoci z povolání, ale další výkon práce by je prohloubil).

Z hlediska náhrad zákoník práce s nemocí z povolání zachází stejně jako s pracovním úrazem – platí pro ni shodné druhy náhrad i stejný postup. Hlavní rozdíl je v tom, že nemoc z povolání nevzniká náhle, ale dlouhodobým působením rizika, a její uznání posuzuje specializované zdravotnické pracoviště (středisko nemocí z povolání).

Kdo odpovídá za pracovní úraz a kdy se zaměstnavatel zprostí?

Za škodu a nemajetkovou újmu z pracovního úrazu i nemoci z povolání odpovídá podle § 269 zákoníku práce zaměstnavatel, a to objektivně – bez ohledu na to, zda úraz zavinil. Nemusíte tedy prokazovat, že zaměstnavatel něco porušil. Stačí, že k úrazu došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Zaměstnavatel se může odpovědnosti zcela nebo zčásti zprostit (liberovat) jen z důvodů taxativně uvedených v § 270 zákoníku práce. Plně se zprostí, prokáže-li, že jedinou příčinou škody bylo:

• že zaměstnanec porušil bezpečnostní předpisy nebo pokyny k zajištění BOZP, ačkoli s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
• že si škodu přivodil zaměstnanec svou opilostí nebo zneužitím návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit.

Částečně se zprostí, byla-li některá z těchto okolností jen jednou z příčin škody (pak hradí poměrnou část), nebo porušil-li zaměstnanec předpisy jednáním, které lze označit za lehkomyslné (i zde nejméně z jedné třetiny náhradu uhradit musí). Naopak se zaměstnavatel nemůže zprostit, pokud zaměstnanec utrpěl úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí hrozícího životu a zdraví, ledaže šlo o jednání zaměstnance způsobené úmyslně.

Pozor: Tvrzení zaměstnavatele, že „za úraz si můžete sami", samo o sobě nárok na náhradu neruší. Zproštění musí prokázat zaměstnavatel a vždy se posuzuje jediná, resp. hlavní příčina úrazu. V praxi se na zproštění odvolávají i pojišťovny, proto je důležitý přesný zápis okolností úrazu.

Na jaké náhrady máte při pracovním úrazu nárok?

Druhy náhrad upravuje § 271a až § 271f zákoníku práce. Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, přísluší tyto náhrady:

Při úmrtí zaměstnance náleží pozůstalým náhrady podle § 271g až § 271j (náhrada účelně vynaložených nákladů na léčení a přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhrada nákladů na výživu pozůstalých a jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých). Těm se věnujeme níže.

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

Po dobu, kdy jste na neschopence kvůli úrazu, dostáváte náhradu mzdy (prvních 14 dní) a poté nemocenské – obojí je ale jen část původního výdělku. Náhrada za ztrátu na výdělku podle § 271a tento rozdíl dorovnává do plné výše vašeho průměrného výdělku před vznikem škody.

Výše se počítá jako rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem a součtem náhrady mzdy a nemocenského, které jste za dobu neschopnosti dostali. Výsledkem je, že kvůli pracovnímu úrazu finančně netratíte na běžném příjmu. Tato náhrada se proplácí ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. O výpočtu nemocenského a náhrady mzdy se více dočtete v článku o nemocenské.

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (úrazová renta)

Pokud po úrazu nemůžete vykonávat dosavadní práci nebo vyděláváte méně (nižší zařazení, invalidní důchod), přísluší vám podle § 271b náhrada ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po úrazu, případně včetně invalidního důchodu z téhož důvodu. Tato náhrada se vyplácí pravidelně (proto se jí říká úrazová renta) a valorizuje se stejně jako důchody.

Pro rok 2026 se rozhodný výdělek pro výpočet úrazových a pozůstalostních rent zvyšuje podle nařízení vlády č. 466/2025 Sb. – valorizace činí 2,6 % a navíc pevných 240 Kč. Renta přísluší nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž zaměstnanec dovrší 65 let (nebo vyššího důchodového věku, je-li vyšší než 65 let), anebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění – podle toho, co nastane dříve.

Bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění

Bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění (ZSU) upravuje § 271c zákoníku práce a podrobně nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Obojí se hodnotí v bodech podle lékařského posudku:

• Bolestné odškodňuje bolest spojenou s úrazem a jeho léčením (akutní fáze).
• Náhrada za ztížení společenského uplatnění odškodňuje trvalé následky, které omezují zapojení do života (práce, zájmy, rodina) – přiznává se až po ustálení zdravotního stavu, zpravidla rok po úrazu.

Počet bodů určuje lékař podle příloh nařízení. Hodnota jednoho bodu činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pro rok 2026 se vychází z průměrné mzdy 48 171 Kč, takže:

Hodnota bodu i pozůstalostní náhrady se odvozují z průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2025 (48 171 Kč). Pro srovnání: hodnota bodu pro rok 2025 činila 451,07 Kč. Zákonný základ tvoří § 271c, § 271i a § 271h zákoníku práce a nařízení vlády č. 276/2015 Sb.

Modelový příklad: lékař ohodnotí trvalé následky úrazu 600 body. Náhrada za ztížení společenského uplatnění činí 600 × 481,71 Kč = 289 026 Kč. K tomu se připočítá bolestné za akutní fázi (samostatné bodové ohodnocení). Ve výjimečných případech může soud podle § 271c náhradu přiměřeně zvýšit.

Náklady na léčení a věcná škoda

Podle § 271d hradí zaměstnavatel (jeho pojišťovna) účelně vynaložené náklady spojené s léčením – doplatky na léky a zdravotnické pomůcky, rehabilitaci, lázně, dopravu k lékaři, případně náklady, které vynaložila třetí osoba (vyplatí se jí). Podle § 271e přísluší i náhrada věcné škody, tedy poškozených věcí, které jste měli při úrazu u sebe (brýle, telefon, oděv, hodinky). Účtenky a doklady proto schovávejte.

Náhrady pro pozůstalé při smrtelném pracovním úrazu

Zemře-li zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, vznikají pozůstalým samostatné nároky podle § 271g až § 271j:

• Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a přiměřených nákladů spojených s pohřbem (§ 271g, § 271h) – v roce 2026 je jednorázová paušální náhrada nákladů na pohřeb omezena částkou 72 257 Kč (1,5násobek průměrné mzdy).
• Náhrada nákladů na výživu pozůstalých (§ 271h) – pravidelná dávka pro osoby, kterým zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu; valorizuje se jako renty.
• Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých (§ 271i) – manžel/manželka, partner, dítě a rodič zemřelého mají v roce 2026 nárok každý nejméně na 963 500 Kč. Jde o 20násobek průměrné mzdy (20 × 48 171 = 963 420 Kč), který § 271i zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru, tedy na 963 500 Kč. U dalších osob v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu pociťují jako vlastní, výši určí okolnosti. Jsou-li oprávněnými oba rodiče zemřelého, dělí se o 20násobek napůl (každý nejméně 481 750 Kč).

Co je zákonné pojištění odpovědnosti a kdo náhrady proplácí?

Klíčové pro praxi: ačkoli za úraz odpovídá zaměstnavatel, peníze fakticky proplácí zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Tato povinnost vyplývá z § 365 zákoníku práce a podmínky stanoví vyhláška č. 125/1993 Sb.

Pojištění vzniká ze zákona dnem vzniku prvního pracovního poměru u zaměstnavatele a trvá po celou dobu jeho existence – zaměstnavatel se k němu nemusí přihlašovat smlouvou jako u běžného komerčního pojištění. Provozují ho jen dvě pojišťovny:

• Generali Česká pojišťovna a.s. (dříve Česká pojišťovna) – u zaměstnavatelů, kteří u ní byli pojištěni k 31. 12. 1992,
• Kooperativa pojišťovna, a.s. – u všech ostatních zaměstnavatelů.

Pro vás jako zaměstnance to znamená, že náhradu škody uplatňujete u zaměstnavatele, ten ji nahlásí své pojišťovně a ta náhrady (bolestné, ztrátu na výdělku, rentu) vyplácí. Pokud zaměstnavatel odmítá náhradu řešit nebo zanikl, můžete se obrátit přímo na příslušnou pojišťovnu, případně se domáhat náhrady soudně.

Jak postupovat při pracovním úrazu krok za krokem

1. Zajistěte první pomoc a bezpečí. U vážného úrazu volejte 155. Místo úrazu podle možností nechte v původním stavu, dokud se nezdokumentuje.
2. Nahlaste úraz nadřízenému bez zbytečného odkladu. Ohlašovací povinnost zaměstnance vyplývá z § 106 odst. 4 zákoníku práce – bezodkladně oznámit svůj pracovní úraz, pokud to zdravotní stav dovolí.
3. Trvejte na zápisu do knihy úrazů. Zaměstnavatel musí podle § 105 zákoníku práce a nařízení vlády č. 322/2025 Sb. (účinného od 1. 1. 2026, nahradilo dřívější nařízení č. 201/2010 Sb.) vést evidenci všech úrazů v knize úrazů – i u drobných poranění bez neschopnosti.
4. Zkontrolujte záznam o úrazu. U úrazu s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny nebo u závažného úrazu vyhotoví zaměstnavatel záznam o úrazu; jedno vyhotovení musí předat vám (u smrtelného úrazu rodinným příslušníkům). Zkontrolujte, zda popis okolností odpovídá skutečnosti – záznam je pro pozdější odškodnění zásadní.
5. Schovávejte doklady. Neschopenku, lékařské zprávy, účtenky za léky, pomůcky a dopravu, doklady k poškozeným věcem – vše budete potřebovat při vyčíslení náhrad.
6. Uplatněte náhrady. Zaměstnavatel je povinen projednat s vámi náhradu škody bez zbytečného odkladu (§ 271). Náhradu za ztrátu na výdělku, bolestné a další uplatněte písemně; zaměstnavatel je předá pojišťovně.
7. U sporu se braňte. Pokud zaměstnavatel nebo pojišťovna náhradu krátí či odmítá (typicky odkazem na zproštění podle § 270), můžete se obrátit na oblastní inspektorát práce, odborovou organizaci nebo se domáhat náhrady u soudu. Nárok na náhradu škody se promlčuje v obecné tříleté lhůtě, u jednotlivých splátek renty však běží lhůty samostatně.

Specifika nemoci z povolání: jak se uznává

U nemoci z povolání je navíc nutné nemoc uznat. Posouzení provádějí výhradně střediska nemocí z povolání (specializovaná zdravotnická pracoviště s povolením), nikoli praktický lékař. Postup:

1. Lékař (nejčastěji závodní lékař nebo specialista) pojme podezření na nemoc z povolání a odešle pacienta na příslušné středisko.
2. Středisko ověří diagnózu i to, zda nemoc vznikla za podmínek uvedených v seznamu (nařízení vlády č. 290/1995 Sb.), a vyžádá si od krajské hygienické stanice ověření pracovních podmínek (expozice riziku).
3. Při splnění podmínek vydá lékařský posudek o uznání nemoci z povolání. Od tohoto okamžiku se uplatňují stejné náhrady jako u pracovního úrazu.

Pokud kvůli nemoci z povolání nebo pracovnímu úrazu nesmíte podle lékařského posudku konat dosavadní práci a pracovní poměr proto skončí, máte od 1. 6. 2025 nárok na jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru podle § 271ca ve výši nejméně 12násobku průměrného výdělku. Tuto náhradu zavedla flexibilní novela zákoníku práce (zák. č. 120/2025 Sb.); nahradila dřívější dvanáctinásobné odstupné a hradí se rovněž ze zákonného pojištění odpovědnosti. Více o pravidlech při ukončení pracovního poměru najdete v článku o odstupném.

Nejčastější chyby a omyly

• „Cesta do práce je pracovní úraz." Není. Úraz na cestě z bydliště do zaměstnání a zpět zákon výslovně z pracovních úrazů vylučuje (§ 271k).
• Nenahlášení úrazu „kvůli maličkosti". I drobné poranění patří do knihy úrazů. Pozdější komplikace bez záznamu obtížně prokážete.
• Spoléhání jen na nemocenské. Nemocenské nepokrývá celý výdělek. Náhradu za ztrátu na výdělku (dorovnání) je třeba aktivně uplatnit.
• Vyhození dokladů. Bez účtenek za léky, pomůcky a dopravu pojišťovna náklady na léčení neproplatí.
• Podpis nepřesného záznamu o úrazu. Než záznam podepíšete, ověřte, že popis okolností a příčin odpovídá realitě – pojišťovna z něj vychází při posouzení zproštění.
• Záměna bolestného a ZSU. Bolestné se přiznává za akutní fázi, náhrada za ztížení společenského uplatnění až po ustálení trvalých následků. Jde o dvě samostatná plnění.

Shrnutí

Při pracovním úrazu i nemoci z povolání odpovídá za škodu objektivně zaměstnavatel a náhrady proplácí jeho zákonné pojištění (Kooperativa nebo Generali Česká pojišťovna). Zaměstnanec má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu i po skončení pracovní neschopnosti, bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění (1 bod = 481,71 Kč v roce 2026), náhradu nákladů na léčení a věcné škody. U úmrtí náleží pozůstalým mimo jiné jednorázová náhrada 963 500 Kč na osobu (20násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stokoruny nahoru). Rozhodující je úraz vždy nahlásit, nechat zapsat do knihy úrazů a uschovat všechny doklady – jen tak náhrady bez problémů uplatníte.

Často kladené otázky

Je pracovní úraz na cestě do práce nárokem na odškodnění?

Ne. Úraz na cestě z bydliště do zaměstnání a zpět není podle § 271k zákoníku práce pracovním úrazem, a nárok na náhrady z titulu pracovního úrazu proto nevzniká. Pracovním úrazem ale je úraz při služební cestě nebo při pohybu na pracovišti, pokud souvisí s plněním pracovních úkolů.

Kolik je bolestné za pracovní úraz v roce 2026?

Bolestné se počítá v bodech podle lékařského posudku a nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Hodnota jednoho bodu v roce 2026 činí 481,71 Kč (1 % průměrné mzdy 48 171 Kč). Celková částka závisí na počtu přidělených bodů – například úraz ohodnocený 200 body znamená bolestné 96 342 Kč.

Kdo platí náhradu za pracovní úraz – zaměstnavatel, nebo pojišťovna?

Právně za škodu odpovídá zaměstnavatel, fakticky ji ale proplácí jeho zákonné pojištění odpovědnosti podle vyhlášky č. 125/1993 Sb. Toto pojištění vzniká ze zákona a provozuje ho Kooperativa pojišťovna, a u zaměstnavatelů pojištěných k 31. 12. 1992 Generali Česká pojišťovna.

Může se zaměstnavatel zprostit odpovědnosti za úraz?

Ano, ale jen z důvodů uvedených v § 270 zákoníku práce a musí je prokázat. Plně se zprostí, byla-li jedinou příčinou úrazu opilost zaměstnance, zneužití návykových látek nebo zaviněné porušení bezpečnostních předpisů, s nimiž byl zaměstnanec prokazatelně seznámen. Při spoluzavinění hradí zaměstnavatel poměrnou část.

Co mám dělat, když zaměstnavatel odmítá pracovní úraz uznat?

Trvejte na zápisu do knihy úrazů a vyhotovení záznamu o úrazu. Pokud zaměstnavatel úraz neeviduje nebo náhradu odmítá, obraťte se na oblastní inspektorát práce, na odborovou organizaci nebo přímo na pojišťovnu zaměstnavatele. Nárok na náhradu škody lze uplatnit také soudně v obecné tříleté promlčecí lhůtě.

Jak se liší nemoc z povolání od pracovního úrazu?

Pracovní úraz vzniká náhle (krátkodobým a násilným působením), nemoc z povolání naopak dlouhodobým působením rizika za podmínek v seznamu nemocí z povolání (nařízení vlády č. 290/1995 Sb.). Nemoc z povolání musí uznat specializované středisko nemocí z povolání. Z hlediska náhrad ale zákoník práce s nemocí z povolání zachází stejně jako s pracovním úrazem.