Ve zkratce: Akcie od zahraniční mateřské společnosti nejsou automaticky vyřešené českou výplatní páskou. Pro každý příjem určete poskytovatele plnění a zaměstnavatele podle § 6 odst. 2, osobu odpovědnou za volbu odkladu a případného českého plátce daně. Potom samostatně posuďte rezidenci, místo související práce a pojistné. Od roku 2026 samotná změna daňové rezidence již není událostí ukončující český odklad podle § 6 odst. 14. To ale neodkládá daň v jiném státě a neruší ostatní události, například prodej, uplatnění opce nebo relevantní konec činnosti. Tento průvodce řeší role ve skupině a přechody mezi státy; úplný přehled režimů a podmínek obsahuje zdanění zaměstnaneckých akcií a opcí.
Kdo je u zahraničního ESOP zaměstnavatelem a kdo plátcem daně?
Pro daň z příjmů nejsou „zaměstnavatel“, česká společnost v pracovní smlouvě a mzdová účtárna vždy stejná osoba. § 6 odst. 1 písm. d) zahrnuje také příjmy související se zaměstnáním poskytnuté jinou osobou. § 6 odst. 2 označuje plátce příjmu za zaměstnavatele a upravuje i zvláštní situace práce podle příkazů českého subjektu s výplatou přes zahraničí.
GFŘ v informaci č. j. 27672/25 upozorňuje, že u skupinových akciových plánů bývá osobou volící odklad zahraniční společnost poskytující akcie nebo opce. Nelze automaticky předpokládat, že tuto volbu místo ní učiní česká společnost jen proto, že vyplácí běžnou mzdu.
| Role | Co potřebujete zjistit | Jaký doklad si vyžádat |
|---|---|---|
| Poskytovatel akcií nebo opce | Která právnická osoba poskytuje konkrétní plnění a z jakého titulu | Plán, individuální smlouvu a přehled nabytých práv |
| Česká společnost z pracovní smlouvy | Jakou činnost zaměstnanec vykonává a jak se místní firma na plánu podílí | Pracovní smlouvu, popis vztahu a případné přeúčtování nákladů |
| Osoba volící běžný odklad | Kdo je pro tento příjem zaměstnavatelem podle § 6 odst. 2 a kdo zajistí oznámení | Kopii oznámení, datum podání a potvrzení přijetí |
| Český plátce daně | Zda jsou splněny podmínky § 38c a zda jde o příjem, z něhož se odvádí česká záloha | Písemné určení postupu pro konkrétní plnění |
| Zaměstnanec | Co musí oznámit, co již bylo zdaněno a zda musí podat přiznání | Výpis plánu, daňová potvrzení a roční přehled všech příjmů |
Plátcovství podle § 38c je další samostatný test. Zahraniční poskytovatel může mít české plátcovské povinnosti například kvůli stálé provozovně nebo zákonem vymezenému zaměstnávání v ČR; ustanovení obsahuje i výjimky a zvláštní situace. Není správné ani pravidlo „cizí firma nikdy nesráží českou daň“, ani „česká mzdová účtárna vždy zdaní všechno“.
Pokud česká záloha z konkrétního příjmu sražena nebyla, není to důkaz osvobození. Povinnost přiznání se posuzuje podle § 38g a celkové situace poplatníka. Samotné roční zúčtování běžné mzdy nelze použít jako potvrzení, že zahraniční benefit byl správně vypořádán.
Jak zorganizovat volbu odkladu bez mezery mezi centrálou a českou firmou?
Běžný odklad podle § 6 odst. 14–17 se volí u jednotlivého příjmu. Zaměstnavatel musí oznámit záměr správci daně do 20. dne měsíce následujícího po měsíci nabytí podílu nebo opce. Centrální tabulka přidělených akcií ani interní příslib HR samy oznámení nenahrazují.
Praktický postup před nabytím:
- Určete konkrétního poskytovatele a režim příjmu. Označení „RSU“, „stock option“ nebo „share plan“ samo český režim neurčuje.
- Písemně přiřaďte odpovědnost za volbu a podání oznámení. Rozlište podávající osobu od osoby, jejímž jménem se podání činí.
- U každého nabytí zachyťte datum, počet podílů, ocenění a zaplacenou cenu; teprve pak lze určit případné zvýhodnění a lhůtu.
- Ověřte české plátcovství, práci v jednotlivých státech a pojistný postup. Přeúčtování nákladů doložte, nepovažujte ho za jedinou odpověď na všechny tři otázky.
- Zaměstnanci předejte přehled režimu a povinnost hlásit rozhodné události. Určete také postup při odchodu z firmy.
Příklad lhůty: Zahraniční poskytovatel poskytne příjem, pro který se volí běžný odklad, při nabytí podílu v květnu 2026. Běžný konec lhůty 20. června připadá na sobotu; podle obecných pravidel daňového řádu se posune na pondělí 22. června 2026. Nejde o novou dvouměsíční lhůtu známou z přechodu roku 2025.
Použít lze vzor oznámení odkladu ESOP. Podpis a zastoupení musí odpovídat skutečné osobě oznamující odklad. Tento vzor nenahrazuje odlišná oznámení kvalifikovaných opcí podle § 6a odst. 8 a 9.
Při běžném odkladu zaměstnanec podle § 6 odst. 16 oznamuje plátci daně převod nebo přechod podílu či opce do konce měsíce, v němž nastal. Změnu plánu, prodej a odchod proto nenechávejte pouze v zahraničním portálu přístupném zaměstnanci.
Příklad: český rezident pracuje jen v ČR a akcie dostává z Německa
Předpokládejme běžného zaměstnance, který je podle českoněmecké smlouvy rezidentem ČR. Veškerou práci, s níž zvýhodnění souvisí, vykonává v ČR; nejde o odměnu člena orgánu ani jinou zvláštní kategorii. Německá mateřská společnost mu v roce 2026 poskytne akcie v běžném režimu § 6, bez volby odkladu. Nejde o kvalifikovanou opci podle § 6a.
U 50 akcií předpokládejme správně stanovenou hodnotu 2 000 Kč za kus a cenu zaplacenou zaměstnancem 800 Kč za kus:
| Položka | Výpočet | Částka |
|---|---|---|
| Hodnota nabytých akcií | 50 × 2 000 Kč | 100 000 Kč |
| Zaplaceno zaměstnancem | 50 × 800 Kč | 40 000 Kč |
| Zaměstnanecké zvýhodnění | 100 000 − 40 000 Kč | 60 000 Kč |
Jde o model výše příjmu podle § 6 odst. 3, nikoli konečné daně, odvodů nebo zisku z budoucího prodeje.
Smluvní výsledek tohoto omezeného případu: Článek 15 odst. 1 smlouvy č. 18/1984 Sb. váže zaměstnanecké odměny na rezidenci a místo výkonu práce. Při uvedených předpokladech nedává Německu právo zdanit zaměstnaneckou odměnu jen proto, že poskytovatel má německé sídlo. Výsledek určení státu však sám neurčuje českého plátce daně ani pojistné.
Pokud byla přesto zadržena zahraniční daň, neodečítejte ji automaticky od české daně. Nejprve porovnejte zahraniční doklad se smluvním právem na zdanění a vyřešte odpovídající postup, případně vrácení nesprávně sražené částky. Bydliště brokera nebo místo vedení účtu smluvní posouzení související práce nenahradí.
Co se změní při přestěhování nebo změně práce mezi státy?
Od roku 2026 výčet § 6 odst. 14 již neobsahuje samotnou ztrátu české daňové rezidence zaměstnance nebo zaměstnavatele. Zůstávají však jiné události, včetně převodu, přechodu, uplatnění opce, relevantního konce činnosti, likvidace a uplynutí 15 let. Změna rezidence a změna zaměstnání jsou dvě různé skutečnosti.
Příklad: starý odklad a stěhování do Německa v roce 2026
Zaměstnanec nabyl podíl 15. února 2024. Předpokládáme platně zachovaný odklad a včasnou volbu v přechodné lhůtě roku 2025, žádné dosavadní zdanění a žádnou dřívější událost ukončující odklad. V roce 2026 se přestěhuje a změní smluvní rezidenci do Německa; relevantní činnost nepřeruší a žádná jiná událost podle § 6 odst. 14 nenastane.
- Samotná změna rezidence už není českým odkladovým spouštěčem podle výčtu pro rok 2026.
- Podle informace FS z 12. ledna 2026 se nejzazší patnáctiletá lhůta použije i na existující odložené plány. Při nezměněném právu a bez dřívější události by u uvedeného nabytí její konec připadl na 15. února 2039.
- Tím není vyřešeno německé zdanění, případné rozdělení související práce mezi státy ani budoucí vyloučení dvojího zdanění. Český odklad sám nemění německý zákon.
Pokud současně končí práce pro původního zaměstnavatele, prověřte přesný rozsah § 6 odst. 14 písm. a), včetně zde vyjmenovaných skupinových společností a právního nástupce. Každá výměna pracovní smlouvy není automaticky totéž co konec veškeré relevantní činnosti; samotné členství ve skupině ale není univerzální výjimkou pro každý odchod.
Jaké podklady jsou nutné pro více států?
| Podklad | Co z něj určujete |
|---|---|
| Rezidence a její případná změna | Použití domácích pravidel a smluvního testu, například čl. 4 českoněmecké smlouvy |
| Plán a podmínky nabytí práv | Za jakou práci a období zvýhodnění náleží; datum v brokerském výpisu nemusí samo vysvětlit odměňované období |
| Evidence skutečné práce v jednotlivých státech | Podklad pro smluvní rozdělení práva zdanit příslušnou odměnu |
| Poskytovatel a nesení nákladu | Test zaměstnavatele, plátcovství a příslušných smluvních podmínek |
| Daňové doklady ze všech dotčených států | Co bylo skutečně zdaněno, v jaké částce a za jaké období |
| Pojistná příslušnost | Který systém a pravidla použít; nelze ji určit pouhým převzetím daňové rezidence |
Ani pravidlo „183 dní“ není samo o sobě výsledkem. Například čl. 15 odst. 2 českoněmecké smlouvy vyžaduje současné splnění tří podmínek: pobyt nejvýše 183 dnů v příslušném kalendářním roce, vymezeného zahraničního vyplácejícího zaměstnavatele a nenesení odměny stálou provozovnou v druhém státě. Nelze jeho výsledek převzít do jiné smlouvy bez kontroly jejího znění.
Také metoda vyloučení dvojího zdanění závisí na druhu příjmu, rezidenci a použitelné smlouvě. Článek 23 českoněmecké smlouvy rozlišuje vynětí a zápočet; neplatí obecné pravidlo „z každé zahraniční daně dostanu český zápočet“. Pro rok 2026 je nutné zohlednit i změny smlouvy prostřednictvím MLI oznámené MF ve Finančním zpravodaji č. 11/2025.
Proč malá česká pobočka sama nezaručuje kvalifikovaný ESOP podle § 6a?
§ 6a nehodnotí jen velikost místní firmy. Limity, skupina i přípustný obchodní podíl mají vlastní definice. Kvalifikovaným podílem může být podíl na kvalifikovaném zaměstnavateli nebo na jeho přímo ovládající osobě splňující stanovenou přímou alespoň 50% účast. Akcie jakékoli vzdálené společnosti z koncernu nejsou automaticky způsobilé.
Omezený model: Česká dceřiná společnost má roční obrat 50 milionů Kč a aktiva 20 milionů Kč. Patří však do skupiny podle § 6a odst. 5 s obratem 2,6 miliardy Kč a aktivy 1 miliarda Kč podle rozhodných závěrkových údajů. Skupinový obrat překračuje limit 2,5 miliardy Kč z § 6a odst. 3, a proto místní nízký obrat nestačí ke kvalifikaci. Není nutné čekat na překročení limitu aktiv, aby tento konkrétní test neprošel.
Ani absence povinné či schválené konsolidované závěrky není cestou, jak skupinu ignorovat. Zákon pro takovou situaci stanoví výpočet podle konsolidačních pravidel. Splnění velikostních limitů by navíc samo nestačilo: rozhodují i vyřazené obory, zaměstnanec, smlouva, podíl a oznámení.
Podrobný seznam podmínek a ocenění je v základním průvodci ESOP. Běžnou volbu odkladu podle § 6 odst. 17 nezaměňujte s oznámením poskytnutí kvalifikované opce podle § 6a odst. 8 ani s následným oznámením podle odst. 9. Vazba kvalifikovaných oznámení na lhůtu JMHZ neznamená, že je vyřeší jakékoli obecné měsíční hlášení.
Jak rozdělit českou daň, sociální a zdravotní pojistné?
U běžného § 6 zůstává příjem zaměstnaneckým příjmem. Pojistný výsledek ale vyžaduje vlastní posouzení: příslušnost k právním předpisům, účast, pojistného zaměstnavatele, zúčtování a zařazení plnění do základu. Daňová definice zaměstnavatele podle § 6 odst. 2 není univerzální definicí zaměstnavatele pro všechny pojistné systémy.
Naopak pouze zákonem vymezená kvalifikovaná část podle § 6a odst. 7, zařazená do § 10, nemá v českém režimu povahu běžného zaměstnaneckého pojistného příjmu. Případný počáteční diskont nebo peněžní plnění nad vymezenou kvalifikovanou část nelze touto větou automaticky osvobodit. Český výsledek také není zárukou shodného výsledku v zahraničí.
Pro konkrétní plán si nechte připravit tři samostatné závěry: daň, sociální pojistné a zdravotní pojistné. Zapište osobu odpovědnou za podání, období, základ a doklady. Obecná pravidla jsou v průvodcích sociálním pojištěním zaměstnanců a zdravotním pojištěním zaměstnanců.
Jak řešit neuzavřené příjmy z let 2024 a 2025?
Nejdříve obnovte historii jednotlivých nabytí. Nové oznámení z roku 2026 není univerzálním prostředkem, jak vytvořit odklad, který nebyl v minulosti zachován.
| Historický případ | Co ověřit |
|---|---|
| Nabytí v roce 2024 nebo od ledna do března 2025 | Použití přechodu čl. IX bodu 1 zákona č. 84/2025 Sb. a skutečné podání volby; podle GFŘ skončila zvláštní lhůta 2. června 2025. |
| Bez zachované volby odkladu v tomto přechodu | Zákonný přechod pracuje s květnem 2025, případně obdobím 2025. Samostatně posuďte podmínky alternativního daňového postupu připuštěného GFŘ. |
| Příjem již správně zdaněný v minulosti | Prodloužení nejzazší lhůty na 15 let samo nevrací minulou daň ani znovu nezakládá odklad. |
| Daň opravena alternativním postupem podle informace GFŘ | Nesmí se bez dalšího předpokládat stejná pojistná oprava za stejné období. |
GFŘ v informaci č. j. 27672/25 popisuje alternativní daňový postup pro uvedené staré příjmy. Současně uvádí, že ČSSZ se k obecnému alternativnímu postupu nepřipojila, zatímco Ministerstvo zdravotnictví se k výkladu GFŘ přiklonilo. To je historický výklad pro konkrétní přechod, nikoli obecná tolerance pozdních oprav v roce 2026.
Pro kontrolu si připravte tabulku: datum a titul nabytí, poskytovatel, tehdejší ocenění, daňové přiznání nebo mzda, volba odkladu, rozhodné události a samostatné pojistné zpracování. Cílem je doložené vypořádání každého příjmu; ne pouze dorovnání jednoho souhrnného čísla v poslední mzdě.
Co musí vědět česká mzdová účtárna při odchodu zaměstnance?
Před ukončením pracovního vztahu nebo přesunem do jiné země si předejte:
- Identifikaci každého plánu a poskytovatele, nikoli jen název skupiny.
- Režim a datum nabytí práv, opční cenu, relevantní ocenění a podklady související práce.
- Doklad volby a oznámení, pokud je na něm český odklad založen.
- Dosavadní čerpání a události, například realizaci, prodej či část dříve zdaněného příjmu.
- Závěr k českému plátci a přiznání zaměstnance, odděleně od zahraničního postupu.
- Pojistnou příslušnost a způsob další součinnosti, včetně předávání informací po skončení pracovního vztahu.
Zaměstnanec by měl mít vlastní kopii podkladů. Zánik přístupu do firemního portálu po odchodu nesmí být důvodem, proč později nedoloží datum nabytí nebo již zdaněnou část zvýhodnění. U běžného prodeje investiční části se navíc použijí samostatná pravidla; viz zdanění investic.
Často kladené otázky
Kdo oznamuje odklad, když akcie dává zahraniční mateřská společnost?
Určete zaměstnavatele podle § 6 odst. 2 pro tento konkrétní příjem. GFŘ upozorňuje, že jím u skupinového plánu bývá zahraniční poskytovatel. Česká společnost nemůže být automaticky považována za osobu volící odklad jen proto, že vyplácí běžnou mzdu. Odděleně se posoudí české plátcovství a zastoupení při podání.
Je zahraniční akciový benefit osvobozený, když není na české výplatní pásce?
Ne. Absence položky na pásce sama neurčuje daňový režim. Příjem související se zaměstnáním může spadat pod § 6 i při plnění od jiné společnosti. Zjistěte příslušný stát zdanění, osobu plátce a případnou povinnost vlastního přiznání.
Ukončí přestěhování do Německa český odklad ESOP?
Samotná změna daňové rezidence již není ve výčtu § 6 odst. 14 pro rok 2026. Při stěhování ale může současně nastat jiná rozhodná událost a samostatně se uplatní zahraniční předpisy a smlouva. Bez rozboru související práce a ostatních okolností nelze slíbit, že se v žádném státě nic nezdaní.
Má každá zahraniční skupina nárok na kvalifikovaný režim § 6a?
Ne. Posuzují se zákonné limity a obory i za vymezenou skupinu. Malá česká dceřiná společnost nemusí projít, pokud její skupina překračuje limit. Způsobilý musí být také podíl, zaměstnanec, smlouva a oznámení; název ESOP nebo zahraniční kvalifikace nestačí.
Lze daň zaplacenou v zahraničí vždy započíst v českém přiznání?
Ne. Nejdříve je nutné určit, zda zahraniční stát měl smluvní právo příjem zdanit, jaký druh příjmu posuzujete a jakou metodu smlouva předepisuje. Českoněmecká smlouva v čl. 23 rozlišuje vynětí a zápočet. Doklad zahraniční srážky sám nepřikazuje český zápočet celé částky.
Platí pro opravy starých plánů stejný postup u daně i pojistného?
Ne automaticky. Přechodná informace GFŘ k rokům 2024–2025 výslovně rozlišuje daňovou toleranci, postup ČSSZ a výklad Ministerstva zdravotnictví. U každého nabytí určete jeho skutečný režim, podaná oznámení a dosavadní zdanění; obecná oprava jednou částkou nemusí být správná.