Ve zkratce: Většině zaměstnanců daňové přiznání podávat nemusí – stačí požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh (žádost nejpozději do 15. února následujícího roku). Přiznání musíte podat sami finančnímu úřadu jen tehdy, pokud jste měli ve stejném měsíci souběžně příjmy od dvou a více zaměstnavatelů, vedlejší příjmy podle § 7 až § 10 nad 20 000 Kč za rok, u některého plátce jste nepodepsali prohlášení k dani, vykázali jste daňovou ztrátu nebo vám zaměstnavatel oznámil dlužnou částku. Obecná hranice 50 000 Kč se vztahuje na úhrn všech zdanitelných příjmů; u běžného zaměstnance ji řeší roční zúčtování. Samotná 23% sazba dnes povinnost podat přiznání nezakládá. Lhůty za rok 2025: papírově do 1. 4. 2026, elektronicky do 4. 5. 2026.
Rozhodnutí „roční zúčtování, nebo přiznání" řeší dvě ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů: § 38ch popisuje roční zúčtování u zaměstnavatele a § 38g vyjmenovává situace, kdy musí poplatník podat přiznání sám. Tento průvodce vás přehledně provede oběma cestami: kdy stačí jen požádat zaměstnavatele, kdy se přiznání nevyhnete, jaké jsou lhůty a podklady a jak se v obou případech uplatní slevy, odpočty a daňový bonus.
Roční zúčtování, nebo daňové přiznání? Rozhodovací strom
Jako zaměstnanec si vybrat nemůžete – zákon přesně určuje, kdo musí podat přiznání a komu stačí roční zúčtování. Roční zúčtování je bezplatná služba, kterou na žádost provede zaměstnavatel. Daňové přiznání podáváte sami finančnímu úřadu. Logika rozhodnutí je tato:
- Měli jste příjmy jen ze zaměstnání (§ 6), od jednoho plátce nebo postupně za sebou od více plátců, a u všech podepsali prohlášení k dani? Pokud zároveň nemáte žádný z důvodů uvedených níže, daňové přiznání podávat nemusíte – stačí požádat o roční zúčtování.
- Nastal některý z důvodů podle § 38g (souběh plátců ve stejném měsíci, vedlejší příjmy nad limit, nepodepsané prohlášení k dani, daňová ztráta, oznámená dlužná částka)? Pak máte povinnost podat přiznání sami a roční zúčtování u zaměstnavatele nepřipadá v úvahu.
Následující tabulka shrnuje nejčastější situace.
| Situace zaměstnance v daném roce | Stačí roční zúčtování | Musíte podat přiznání sami |
|---|---|---|
| Jeden zaměstnavatel po celý rok, podepsané prohlášení | ano | ne |
| Více zaměstnavatelů postupně za sebou (změna práce), prohlášení u všech | ano | ne |
| Dva a více zaměstnavatelů souběžně ve stejném měsíci (oba zálohová daň) | ne | ano |
| Vedlejší příjmy podle § 7 až § 10 nad 20 000 Kč za rok (podnikání, pronájem, kapitál) | ne | ano |
| Nepodepsané prohlášení k dani u některého plátce se zálohově zdaněnou mzdou | ne | ano |
| Vykázaná daňová ztráta | ne | ano |
| Zaměstnavatel oznámil dlužnou částku / neoprávněný bonus vaším zaviněním | ne | ano |
Zdroj: § 38g a § 38ch zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; Finanční správa ČR. Platí pro rok 2026.
Pozn.: v posledním řádku jde o oznámenou dlužnou částku zaviněním poplatníka. Pozor, samotná 23% sazba daně (dříve „solidární zvýšení") dnes povinnost podat přiznání nezakládá – pokud nemáte jiný z výše uvedených důvodů, zaměstnavatel může roční zúčtování provést i vám. Detailní postup ročního zúčtování krok za krokem najdete v článku roční zúčtování daně; obecný přehled povinnosti podat přiznání pro všechny typy poplatníků je v textu kdo musí podat daňové přiznání.
Kdy musí zaměstnanec podat daňové přiznání sám?
Povinnost zaměstnance podat daňové přiznání vymezuje § 38g zákona o daních z příjmů. Pro zaměstnance jsou rozhodující tyto situace:
Souběh příjmů od více zaměstnavatelů ve stejném měsíci
Pokud jste alespoň v jednom kalendářním měsíci roku pobírali současně (souběžně) příjmy ze závislé činnosti od dvou nebo více plátců, z nichž se sráží záloha na daň, musíte podat přiznání sami. Výjimka v § 38g odst. 2 totiž platí jen pro příjmy „od jednoho a nebo postupně od více plátců daně" – tedy postupně za sebou, ne souběžně. Klasickým příkladem je hlavní pracovní poměr a vedle něj druhé zaměstnání se zálohovou daní ve stejném měsíci.
Naopak změna zaměstnavatele během roku (nejdřív skončíte u jednoho, pak nastoupíte k druhému) je „postupně za sebou" a sama o sobě povinnost podat přiznání nezakládá. V takovém případě stačí roční zúčtování u posledního zaměstnavatele.
Vedlejší příjmy podle § 7 až § 10 nad 20 000 Kč
Měli-li jste vedle zaměstnání jiné zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 (ze samostatné činnosti, z nájmu, z kapitálového majetku nebo ostatní příjmy) v úhrnu nad 20 000 Kč za rok, vzniká povinnost podat přiznání. Do limitu se nepočítají příjmy osvobozené od daně ani příjmy zdaněné srážkovou daní. Limit 20 000 Kč platí od zdaňovacího období 2023; do té doby činil 6 000 Kč.
Celkové zdanitelné příjmy nad 50 000 Kč
Obecná hranice pro vznik povinnosti podat přiznání podle § 38g odst. 1 je 50 000 Kč ročních zdanitelných příjmů (kromě příjmů osvobozených a zdaněných srážkovou daní). U čistého zaměstnance s jediným plátcem se tato hranice řeší ročním zúčtováním; relevantní je hlavně tehdy, když k příjmům ze zaměstnání přibydou další příjmy. Vždy je rozhodující i samostatný limit 20 000 Kč pro vedlejší příjmy uvedený výše.
Daň zvýšená o 23% sazbu sama o sobě přiznání nevyžaduje
Daň z příjmů fyzických osob má dvě pásma podle § 16 zákona o daních z příjmů: do 36násobku průměrné mzdy sazbu 15 %, nad ni sazbu 23 %. Pro rok 2026 je hranice pro 23% sazbu 1 762 812 Kč ročně (146 901 Kč měsíčně) – odpovídá 36násobku průměrné mzdy 48 967 Kč podle nařízení vlády č. 365/2025 Sb.
Na rozdíl od minulosti 23% sazba sama o sobě povinnost podat přiznání nezakládá. Pojem „solidární zvýšení daně", které dříve povinnost podat přiznání skutečně vyvolávalo, je už jen historický: od roku 2021 jej nahradila právě druhá sazba 23 % v § 16. Zaměstnanci, jehož mzda spadne do 23% pásma, může zaměstnavatel provést roční zúčtování, pokud měl příjmy jen od jednoho plátce nebo postupně za sebou od více plátců, podepsal prohlášení k dani a nemá žádný jiný z důvodů podle § 38g.
Daňová ztráta a oznámená dlužná částka
Přiznání musíte podat také tehdy, když jste vykázali daňovou ztrátu (typicky z podnikání nebo nájmu) – pak povinnost vzniká bez ohledu na výši příjmů. A podle § 38g odst. 4 musí přiznání podat i zaměstnanec, jemuž plátce (zaměstnavatel) oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou jeho zaviněním.
Dalším důvodem je nepodepsané prohlášení poplatníka k dani u některého ze zaměstnavatelů, u nějž jste pobírali zálohově zdaněnou mzdu – pak roční zúčtování nelze provést a daň si vypořádáte v přiznání.
Jak požádat o roční zúčtování a do kdy?
O roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění požádejte svého (posledního) zaměstnavatele písemně nejpozději do 15. února následujícího roku. Za rok 2025 je zákonná lhůta podle § 38ch zákona o daních z příjmů do 15. 2. 2026. Žádost se podává na tiskopise „Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění", případně v elektronickém mzdovém systému zaměstnavatele.
Roční zúčtování provede zaměstnavatel jen zaměstnanci, který splní všechny tyto podmínky podle § 38ch:
- nemá povinnost podat daňové přiznání sám (viz § 38g výše),
- měl příjmy ze závislé činnosti jen od jednoho plátce, nebo postupně za sebou od více plátců,
- u všech těchto plátců podepsal prohlášení poplatníka k dani.
Žádost musíte podat aktivně – zaměstnavatel ji za vás neudělá automaticky. Pokud lhůtu zmeškáte nebo na zúčtování nemáte nárok, můžete (a v případě povinnosti musíte) podat vlastní daňové přiznání. Kompletní postup, termíny vrácení přeplatku i modelový výpočet najdete v článku roční zúčtování daně.
Lhůty pro podání daňového přiznání za rok 2025
Základní lhůta pro daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob jsou tři měsíce po skončení zdaňovacího období; při elektronickém podání čtyři měsíce a s daňovým poradcem nebo při povinném auditu šest měsíců (§ 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). Pro přiznání za rok 2025 to znamená:
| Způsob podání | Lhůta za rok 2025 | Délka lhůty |
|---|---|---|
| Papírově (osobně nebo poštou) | do 1. 4. 2026 | 3 měsíce |
| Elektronicky (datová schránka, portál MOJE daně) | do 4. 5. 2026 | 4 měsíce |
| S daňovým poradcem nebo při povinném auditu | do 1. 7. 2026 | 6 měsíců |
Zdroj: § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád; Finanční správa ČR, daňový kalendář 2026. Platí pro rok 2026.
Osoby, které mají zpřístupněnou datovou schránku ze zákona (mj. OSVČ a právnické osoby), musí přiznání podat elektronicky – pro ně neplatí papírová lhůta a uplatní se čtyřměsíční lhůta do 4. 5. 2026. Běžný zaměstnanec bez povinně zřízené datové schránky si může vybrat papírové i elektronické podání. Termíny v širším kontextu shrnuje daňový kalendář.
Jaké podklady zaměstnanec na přiznání potřebuje?
Klíčovým dokladem je Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti. Jde o tiskopis, který na žádost vydává zaměstnavatel podle § 38j zákona o daních z příjmů a který obsahuje úhrn zdanitelných příjmů, sražené zálohy na daň a uplatněné daňové zvýhodnění. Pro podání přiznání potřebujete:
- Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti od každého zaměstnavatele, u kterého jste v roce pracovali (při souběhu i změně práce tedy od všech),
- doklady k dalším příjmům podle § 7 až § 10 (faktury, přehled příjmů z nájmu, potvrzení o příjmech z kapitálu),
- doklady ke slevám a odpočtům: potvrzení banky o zaplacených úrocích z úvěru na bydlení, potvrzení penzijní společnosti a životní pojišťovny, potvrzení o daru, potvrzení o studiu dítěte, potvrzení druhého z rodičů k daňovému zvýhodnění.
Při souběhu nebo změně zaměstnavatele je nutné si vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech od všech plátců – bez nich přiznání správně nevyplníte. Zaměstnavatel je povinen potvrzení na žádost vydat.
Slevy, nezdanitelné části a daňový bonus se uplatní v obou cestách
Stejné slevy na dani, nezdanitelné části základu daně i daňové zvýhodnění na děti lze uplatnit jak v ročním zúčtování u zaměstnavatele, tak ve vlastním daňovém přiznání. Tím, že podáváte přiznání sami, o žádný nárok nepřicházíte – jen ho uplatníte přímo na finančním úřadě.
Slevy na dani (snižují přímo daň) zahrnují základní slevu na poplatníka 30 840 Kč ročně (2 570 Kč měsíčně) podle § 35ba, dále slevu na manžela/manželku, slevu na invaliditu a slevu na držitele průkazu ZTP/P. Přehled výší a podmínek je v článku slevy na dani.
Daňové zvýhodnění na děti podle § 35c činí pro rok 2026 15 204 Kč na první dítě, 22 320 Kč na druhé dítě a 27 840 Kč na třetí a každé další dítě ročně (u dítěte se ZTP/P dvojnásobek). Pokud zvýhodnění převýší vypočtenou daň, vzniká daňový bonus, který se vyplácí – a to opět jak v ročním zúčtování, tak v přiznání. Více v textech daňové zvýhodnění na dítě a daňový bonus na dítě.
Nezdanitelné části základu daně podle § 15 snižují základ daně před výpočtem. Patří sem zejména úroky z úvěru na bydlení (u úvěrů od 1. 1. 2021 nejvýše 150 000 Kč ročně), produkty na stáří jako doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění (jeden společný strop 48 000 Kč ročně podle § 15a a § 15b) a dary. Podrobnosti najdete v článku nezdanitelné části základu daně. Souvislost mezi měsíčními zálohami a ročním vyrovnáním vysvětluje text záloha na daň.
Časté chyby zaměstnanců u daňového přiznání
- Spoléhání na roční zúčtování při souběhu plátců. Měli-li jste byť jen v jednom měsíci dva souběžné zálohově zdaněné příjmy, na roční zúčtování nemáte nárok a musíte podat přiznání.
- Zmeškání lhůty pro žádost o roční zúčtování (15. 2.). Pozdě podaná žádost se neakceptuje; přeplatek pak získáte jen vlastním přiznáním.
- Opomenutí vedlejších příjmů. Příjmy z nájmu, brigády na živnost nebo prodeje nad limit § 7 až § 10 je nutné přiznat; limit 20 000 Kč se snadno přehlédne.
- Chybějící potvrzení od bývalého zaměstnavatele. Při změně práce je nutné si vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech od všech plátců.
- Záměna s OSVČ. Pokud máte i příjmy ze samostatné činnosti, řeší se vždy v přiznání – postup najdete v textu daňové přiznání OSVČ.
Shrnutí
Většina zaměstnanců daňové přiznání podávat nemusí – stačí požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh, a to nejpozději do 15. února následujícího roku (za rok 2025 do 15. 2. 2026). Přiznání podáváte sami finančnímu úřadu jen v případech vyjmenovaných v § 38g: souběh příjmů od více plátců ve stejném měsíci, vedlejší příjmy podle § 7 až § 10 nad 20 000 Kč za rok, nepodepsané prohlášení k dani u některého plátce, daňová ztráta nebo oznámená dlužná částka. Obecná hranice 50 000 Kč podle § 38g odst. 1 se týká úhrnu všech zdanitelných příjmů a u běžného zaměstnance ji řeší roční zúčtování; samotná 23% sazba dnes povinnost podat přiznání nezakládá. Lhůty za rok 2025 jsou papírově do 1. 4. 2026, elektronicky do 4. 5. 2026 a s poradcem do 1. 7. 2026. V obou cestách uplatníte stejné slevy, nezdanitelné části i daňový bonus, takže o nic nepřicházíte.
Často kladené otázky
Musím podat přiznání, když jsem měl dva zaměstnavatele najednou?
Ano. Pokud jste alespoň v jednom měsíci roku pobírali souběžně příjmy ze závislé činnosti zdaněné zálohovou daní od dvou a více zaměstnavatelů, musíte podle § 38g zákona o daních z příjmů podat daňové přiznání sami. Roční zúčtování u zaměstnavatele v takovém případě nelze provést. Výjimka pro nepodání platí jen pro příjmy od jednoho plátce nebo postupně za sebou od více plátců, ne souběžně.
Do kdy musím požádat o roční zúčtování za rok 2025?
Žádost o roční zúčtování doručte svému (poslednímu) zaměstnavateli nejpozději do 15. února 2026 podle § 38ch zákona o daních z příjmů. Žádost musíte podat aktivně, zaměstnavatel ji za vás neudělá automaticky. Pokud lhůtu zmeškáte, roční zúčtování se neprovede a případný přeplatek získáte jen vlastním daňovým přiznáním.
Co když jsem zapomněl požádat o roční zúčtování?
Pokud jste promeškali únorovou lhůtu, roční zúčtování u zaměstnavatele už proběhnout nemůže. Sražené zálohy na daň se tím stávají vaší konečnou daní. Chcete-li uplatnit roční slevy a odpočty a získat přeplatek, můžete za daný rok podat vlastní daňové přiznání finančnímu úřadu (papírově do 1. 4., elektronicky do 4. 5. 2026).
Jaké jsou lhůty pro podání daňového přiznání za rok 2025?
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025 podejte papírově do 1. 4. 2026, elektronicky do 4. 5. 2026 (lhůta 4 měsíce) a s daňovým poradcem nebo při povinném auditu do 1. 7. 2026 (6 měsíců). Osoby se zpřístupněnou datovou schránkou musí podat elektronicky, takže pro ně platí lhůta do 4. 5. 2026.
Jaké doklady potřebuje zaměstnanec k daňovému přiznání?
Základem je Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti od každého zaměstnavatele, u kterého jste v roce pracovali (§ 38j zákona o daních z příjmů). Doplňte je o doklady k dalším příjmům podle § 7 až § 10 a o potvrzení ke slevám a odpočtům – úroky z úvěru na bydlení, penzijní spoření, životní pojištění, dary, potvrzení o studiu dítěte a potvrzení druhého z rodičů k daňovému zvýhodnění.
Přijdu o slevy a daňový bonus, když podávám přiznání sám?
Ne. Slevy na dani (např. sleva na poplatníka 30 840 Kč), daňové zvýhodnění na děti i nezdanitelné části základu daně lze uplatnit stejně v přiznání jako v ročním zúčtování. Pokud daňové zvýhodnění na děti převýší daň, vyplatí se vám rozdíl jako daňový bonus i při vlastním podání přiznání.
Musím podat přiznání kvůli příjmu z brigády nebo pronájmu vedle zaměstnání?
Záleží na výši. Pokud vaše vedlejší příjmy podle § 7 až § 10 (z podnikání, nájmu, kapitálu nebo ostatní příjmy) přesáhnou v úhrnu 20 000 Kč za rok, musíte podat daňové přiznání sami. Do limitu se nepočítají příjmy osvobozené od daně ani zdaněné srážkovou daní. Pokud zůstanete pod 20 000 Kč a splníte ostatní podmínky, stačí roční zúčtování u zaměstnavatele.