Švarcsystém: kdy je fakturace místo pracovní smlouvy nelegální

Ve zkratce: Švarcsystém je situace, kdy někdo fakturuje na IČO práci, která ve skutečnosti naplňuje znaky závislé práce podle § 2 zákoníku práce. Taková práce smí být podle § 3 zákoníku práce konána jen v pracovněprávním vztahu, jinak jde o nelegální práci podle § 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti. Rozhoduje faktický obsah vztahu, ne to, jak se smlouva jmenuje. Firmě hrozí pokuta od 50 000 Kč do 10 000 000 Kč, pracující fyzické osobě až 100 000 Kč, a k tomu doměření daně a pojistného s penále. V roce 2026 je téma prioritou kontrol: úřady spustily společný postup pod memorandem KOBRA 26 (podepsáno 18. 3. 2026) a Nejvyšší správní soud v rozsudku 7 Ads 52/2025 ze 16. 3. 2026 potvrdil pokutu IT firmě, která takto spolupracovala s programátory.

Fakturace na IČO sama o sobě nelegální není – řada spoluprací je zcela legitimní a řada profesí by jinak fungovat nemohla. Problém nastává tam, kde se pod obchodní smlouvou skrývá běžný pracovní poměr: pracovník sedí ve firmě, plní úkoly podle pokynů, nemá vlastní klienty ani vlastní nástroje a fakturuje odpracované hodiny. Tento text popisuje, kde přesně leží hranice, jak ji posuzují inspekce práce a soudy a co s tím může firma i pracovník udělat dřív, než přijde kontrola.

Co je švarcsystém a jak ho definuje zákon?

Zákoník práce nepracuje s pojmem „švarcsystém“ – ten je označením praxe, ne právním termínem. Klíčová je definice závislé práce v § 2 odst. 1 zákoníku práce. Závislou prací je práce, která je vykonávána:

• ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,
• jménem zaměstnavatele,
• podle pokynů zaměstnavatele,
• zaměstnancem osobně.

Podle § 2 odst. 2 zákoníku práce musí být závislá práce vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. A § 3 zákoníku práce dodává, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, tedy v pracovním poměru nebo na dohodu.

Pokud se závislá práce koná mimo pracovněprávní vztah, jde podle § 5 písm. e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, o nelegální práci. Zaměstnavatel se dopouští přestupku „umožnění výkonu nelegální práce“, pracující osoba přestupku „výkon nelegální práce“.

Podle čeho se pozná závislá práce v praxi?

Inspekce práce ani soudy nehodnotí jednotlivý znak izolovaně. Zkoumají celkový obraz spolupráce a to, zda odpovídá podnikání na vlastní účet, nebo výkonu práce pro jednoho odběratele.

Zdroj: § 2 a § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce; informace Státního úřadu inspekce práce k nelegální práci; judikatura Nejvyššího správního soudu.

Žádné z kritérií není samo o sobě rozhodující. Jeden odběratel z fakturace ještě švarcsystém nedělá, stejně jako vlastní notebook nezachrání vztah, ve kterém pracovník chodí na směny a plní pokyny mistra.

Co k tomu řekl Nejvyšší správní soud v roce 2026?

Nejvyšší správní soud rozsudkem sp. zn. 7 Ads 52/2025 ze dne 16. 3. 2026 zamítl kasační stížnost brněnské IT společnosti, které inspekce práce vytkla, že umožnila výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah třem programátorům spolupracujícím na IČO. Pokutu 135 000 Kč uloženou v prvním stupni odvolací orgán snížil na 80 000 Kč a soudy ji potvrdily.

Z odůvodnění plynou tři použitelné závěry:

• Rozhoduje faktické uspořádání, ne označení smlouvy. Naplňuje-li práce znaky závislé práce, je smluvní volnost stran omezena kogentní úpravou zákoníku práce.
• Dobrovolnost na straně pracovníka nic nemění. Argument, že si spolupracující sami zvolili režim OSVČ, soud odmítl jako nerozhodný.
• Zvyklosti oboru nejsou obhajobou. Tvrzení, že hodinová fakturace je v IT běžná, samo o sobě neprokazuje samostatnost, pokud reálné podmínky ukazují na podřízenost, osobní výkon a ekonomickou závislost.

Judikát je významný i tím, že se týká oboru, který dlouho platil za bezpečný. Kontrolní orgány dnes výslovně míří i do IT služeb a e-commerce, ne jen do stavebnictví a gastronomie.

Jak přísné jsou kontroly v roce 2026?

Rok 2026 přinesl dvě změny v intenzitě dohledu. Zaprvé, 18. 3. 2026 podepsala tři ministerstva a šest podřízených úřadů memorandum KOBRA 26 – Finanční správa, Celní správa, Finanční analytický úřad, Státní úřad inspekce práce, ČSSZ a Policie ČR si vyměňují data a koordinují kontroly u rizikových subjektů. Podle Ministerstva financí jde o obdobu dřívější „Daňové kobry“, jen zaměřenou na nelegální a zastřenou práci.

Zadruhé, nelegální zaměstnávání a zastřené zprostředkování zaměstnání patří mezi hlavní priority programu kontrolních akcí inspekce práce na rok 2026, spolu s odměňováním včetně dohod a zaměstnáváním cizinců.

Zdroj: souhrnné údaje orgánů inspekce práce za rok 2025 publikované v souvislosti s programem kontrolních akcí na rok 2026.

Jaké jsou sankce za švarcsystém?

Postih dopadá na obě strany vztahu a nekončí u pokuty od inspekce.

Zdroj: § 139 a § 140 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti; informace Státního úřadu inspekce práce.

K pokutě se typicky přidávají další následky: správce daně může překvalifikovat fakturované částky na příjmy ze závislé činnosti a doměřit zálohovou daň, ČSSZ a zdravotní pojišťovna pojistné včetně penále, a to i zpětně za promlčecí dobu. Firma navíc ztrácí nárok na některé dotace a veřejné zakázky a hrozí jí zveřejnění v evidenci. Pro pracovníka může překvalifikace znamenat i ztrátu výhod paušálního režimu nebo výdajových paušálů.

Kdy je spolupráce s OSVČ v pořádku?

Zákon nikomu nebrání nakupovat služby od podnikatelů. Riziko klesá, pokud spolupráce vypadá jako dodavatelský vztah v celém životním cyklu:

1. Předmět plnění je vymezen výsledkem, ne trvalou dispozicí pracovní silou – tedy dílo, projekt, měřitelný výstup.
2. Dodavatel nese vlastní riziko – odpovídá za vady, má pojištění odpovědnosti, případnou opravu dělá na vlastní náklady.
3. Nezávislost na organizaci odběratele – žádná docházka, žádné zařazení do struktury, žádné vnitřní předpisy určující postup práce.
4. Vlastní prostředky – hardware, software, nářadí či vozidlo, případně smluvně ošetřené výjimky s odůvodněním.
5. Reálná zastupitelnost – smlouva připouští plnění prostřednictvím jiné osoby a v praxi se to i děje.
6. Vlastní podnikatelská existence – více zákazníků, vlastní prezentace, ceník, samostatná akvizice.

Souvislosti a čísla, která pomůžou při rozhodování mezi zaměstnáním a podnikáním, rozebírá srovnání zaměstnanec vs. OSVČ; z pohledu daní a odvodů je pak podstatný pohled na souběh podnikání a zaměstnání.

Chystá se změna definice závislé práce?

Ano, ale k 11. 8. 2026 není schválená. Návrh zákona o platformové práci, který připravilo MPSV, obsahuje i novelu zákoníku práce zužující definici závislé práce v podstatě na dva znaky – výkon práce jménem zaměstnavatele a vztah nadřízenosti a podřízenosti, přičemž podřízenost se vymezuje přes organizování práce, dohled, pokyny a pracovní dobu. Osobní výkon a ekonomická závislost by podle důvodové zprávy samy o sobě švarcsystém nezakládaly.

Návrh počítá s účinností od 1. 12. 2026, ale prošel teprve mezirezortním připomínkovým řízením (ukončeno 28. 4. 2026) a jako sněmovní tisk zatím dohledatelný není. Do doby, než změna projde celým legislativním procesem a vyjde ve Sbírce zákonů, platí stávající čtyřprvková definice a dosavadní judikatura. Podrobnosti a aktuální stav sleduje článek o platformové práci.

Jak snížit riziko ještě před kontrolou?

1. Projděte seznam dlouhodobě spolupracujících OSVČ a u každé posuďte znaky ze srovnávací tabulky výše.
2. Zkontrolujte smlouvy: obsahují popis výsledku, odpovědnost za vady a možnost zastoupení, nebo popisují pracovní náplň a pracovní dobu?
3. Ověřte praxi, ne jen papír – docházkové systémy, přístupové karty, rozpisy směn a e-mailová komunikace jsou to, co inspekce čte.
4. U rizikových vztahů zvolte řešení: převod na pracovní poměr, dohodu, nebo skutečné zesamostatnění dodavatele.
5. Připravte se na kontrolu – na pracovišti musí být doložitelné, na jakém základě tam každá osoba pracuje.

Často kladené otázky

Je fakturace na IČO automaticky švarcsystém?

Není. Nelegální je až situace, kdy fakturovaná činnost naplňuje znaky závislé práce – tedy výkon práce ve vztahu podřízenosti, jménem zadavatele, podle jeho pokynů a osobně. Samostatný dodavatel, který si organizuje práci sám, nese vlastní riziko a má více zákazníků, může na IČO fakturovat bez obav.

Stačí k obhajobě, že si pracovník režim OSVČ zvolil sám?

Nestačí. Nejvyšší správní soud v rozsudku 7 Ads 52/2025 výslovně odmítl argument dobrovolnosti. Pokud práce naplňuje znaky závislé práce, nemohou se strany od kogentní úpravy zákoníku práce odchýlit ani shodným projevem vůle.

Kolik hrozí za švarcsystém firmě?

Pokuta za umožnění výkonu nelegální práce činí u podnikající osoby nejméně 50 000 Kč a nejvýše 10 000 000 Kč. K tomu se přidává doměření daně z příjmů ze závislé činnosti a pojistného na sociální a zdravotní pojištění včetně penále, protože překvalifikaci provádějí i finanční správa a ČSSZ.

Postihne kontrola i samotnou OSVČ?

Ano. Osobě, která vykonává nelegální práci, hrozí pokuta až 100 000 Kč. Vedle toho může správce daně změnit posouzení jejích příjmů, což se dotkne uplatněných výdajových paušálů i případného paušálního režimu.

Na které obory se kontroly v roce 2026 zaměřují?

Tradičně na stavebnictví, gastronomii, úklidové a bezpečnostní služby a zemědělství, nově ale i na IT služby a e-commerce. Roli hraje memorandum KOBRA 26, díky kterému úřady sdílejí data a cílí kontroly analyticky podle rizikových znaků, například podle poměru fakturujících OSVČ k počtu zaměstnanců.

Jak se švarcsystém liší od zastřeného zprostředkování zaměstnání?

U švarcsystému chybí pracovněprávní vztah tam, kde by měl být. Zastřené zprostředkování zaměstnání je situace, kdy firma dodává vlastní zaměstnance k výkonu práce pro jiného zadavatele mimo režim agenturního zaměstnávání. Obojí je přestupkem podle zákona o zaměstnanosti a obojí je prioritou kontrol v roce 2026.