Platformová práce: co chystá nový zákon pro kurýry, řidiče a platformy

Ve zkratce: Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo zákon o platformové práci, který má do českého práva promítnout směrnici (EU) 2024/2831. Návrh přináší tři věci: vyvratitelnou domněnku, že člověk pracující přes digitální platformu je zaměstnancem, pravidla pro algoritmické řízení (transparentnost, lidský přezkum, zákaz sledování soukromí) a evidenci platforem včetně hlášení počtu pracovníků. Součástí je i novela zákoníku práce zužující definici závislé práce. Plánovaná účinnost je 1. 12. 2026, den před koncem transpoziční lhůty směrnice (2. 12. 2026), u části ustanovení až 1. 1. 2027. Zásadní upozornění: k 11. 8. 2026 nejde o platný zákon – návrh prošel mezirezortním připomínkovým řízením (ukončeno 28. 4. 2026), ale nebyl dohledán jako sněmovní tisk a nemá zaznamenané projednání vládou. Do vyhlášení ve Sbírce zákonů se na něj nelze spoléhat.

Platformová ekonomika u nás dlouho fungovala v šedé zóně: kurýr nebo řidič je formálně OSVČ, prakticky ale pracuje podle aplikace, která mu přiděluje zakázky, hodnotí ho a může mu přístup omezit. Evropská směrnice na to reaguje a členské státy zavazuje, aby status takových lidí posuzovaly podle skutečnosti a aby regulovaly rozhodování algoritmů. Následující text shrnuje, co návrh obsahuje, v jaké je fázi a co by znamenal pro platformy, pro pracovníky i pro firmy, které s platformami spolupracují.

V jaké fázi legislativního procesu návrh je?

Toto je nejdůležitější část článku, protože se v ní řada zdrojů plete. Přehled ověřitelných kroků:

Zdroj: databáze ODok (materiál MPSV, stav evidence k 11. 8. 2026), směrnice (EU) 2024/2831, podklady připomínkového řízení.

Prakticky to znamená dvě věci. Zaprvé, tvrzení, že „od 1. prosince 2026 se mění definice závislé práce“, je zatím předčasné – k tomu datu by musel návrh projít oběma komorami Parlamentu, být podepsán prezidentem a vyhlášen ve Sbírce zákonů. Zadruhé, tlak na přijetí je reálný, protože při zmeškání transpoziční lhůty hrozí České republice řízení pro porušení povinnosti a jednotlivci se mohou za určitých podmínek dovolávat samotné směrnice.

Koho by zákon dopadl?

Návrh míří na digitální pracovní platformy – tedy služby poskytované alespoň zčásti na dálku prostřednictvím webu nebo aplikace, které na žádost zákazníka organizují práci fyzických osob za úplatu a využívají k tomu automatizované systémy. Pokrývá práci vykonávanou online (například mikroúkoly a anotace dat) i offline (rozvoz jídla, přeprava osob, úklid, montáže).

Platformovým pracovníkem je každá fyzická osoba, která takovou práci vykonává, bez ohledu na to, jak se její smlouva jmenuje. Návrh počítá i s zprostředkovateli – subjekty vloženými mezi platformu a pracovníka, přes které dnes část trhu funguje –, aby se povinnostem nedalo uniknout jen přeprodáním zakázky.

Jak by fungovala domněnka zaměstnaneckého vztahu?

Jádrem návrhu je vyvratitelná právní domněnka: pokud okolnosti nasvědčují tomu, že vztah mezi platformou a pracovníkem nese znaky závislé práce podle zákoníku práce, má se za to, že jde o základní pracovněprávní vztah. Platforma nebo zprostředkovatel ji mohou vyvrátit tím, že v konkrétním případě prokáží, že alespoň jeden znak závislé práce naplněn není.

Význam je procesní: dnes musí pracovník nebo inspekce tvrdit a prokazovat, že šlo o závislou práci. Po přijetí návrhu by důkazní břemeno neslo z podstatné části platforma. Nejde tedy o plošné překlopení kurýrů na zaměstnance – jen o změnu toho, kdo v případě sporu dokazuje.

Pozor na související pravidlo: u nelegální práce by podle návrhu měla platit domněnka silnější, tedy nevyvratitelná. Souvislosti a dnešní pravidla popisuje článek o švarcsystému.

Co by platilo pro algoritmické řízení?

Druhý pilíř návrhu se týká toho, jak aplikace rozhodují. Automatizovanými systémy se rozumí systémy, které sledují výkon a ovlivňují postavení pracovníka – od přidělování zakázek přes hodnocení až po omezení či zrušení účtu. Návrh k nim přidává povinnosti:

• Transparentnost – platforma musí sdělit, jaké parametry systém sleduje a jak ovlivňují přidělování práce, odměnu a hodnocení.
• Lidský přezkum – zásadní rozhodnutí, typicky pozastavení nebo zrušení účtu, nesmí být jen výstupem algoritmu; pracovník má dostat vysvětlení od člověka a možnost se bránit.
• Omezení sledování – zakazuje se zpracovávat údaje o psychickém stavu, soukromých rozhovorech nebo činnostech mimo výkon práce.
• Komunikační kanály – platforma má umožnit, aby se pracovníci mohli navzájem kontaktovat a sdružovat.

Dozor by vedle inspekce práce vykonával i Úřad pro ochranu osobních údajů, protože velká část pravidel je ochranou soukromí.

Jaké evidenční povinnosti by platformy měly?

Návrh počítá s tím, že platforma působící v Česku bude mít kontaktní osobu ohlášenou Úřadu práce a bude orgánům inspekce práce hlásit počty pracovníků a typy jejich smluvních vztahů. Do evidence zaměstnavatelů mají přibýt položky identifikující digitální platformy, aby bylo možné cílit kontroly. Návrh proto mění i zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, zákon o zaměstnanosti, zákon o inspekci práce, zákon o ochraně oznamovatelů a další předpisy.

Jak by se změnila definice závislé práce?

Součástí balíčku je novela § 2 zákoníku práce. Podle návrhu by se definice zúžila v podstatě na dva znaky: práce vykonávaná jménem zaměstnavatele a ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, přičemž podřízenost by se vymezovala tím, že zaměstnavatel práci organizuje, dohlíží na její výkon, uděluje pokyny a práce probíhá v pracovní době. Osobní výkon práce a ekonomická závislost by podle důvodové zprávy samy o sobě závislou práci nezakládaly.

Dopad by byl obousměrný. Pro platformy a firmy spolupracující s OSVČ by se hranice v některých případech posunula ve prospěch obchodních vztahů; zároveň by domněnka u platformové práce zvýšila riziko tam, kde aplikace pracovníka fakticky řídí. Dokud ale novela neplatí, posuzuje se závislá práce podle stávající čtyřprvkové definice.

Co by se změnilo pro kurýry a řidiče?

Pro člověka, který dnes jezdí na IČO, by změna neznamenala automatický vznik pracovního poměru. Pokud by se ale spor dostal k inspekci práce nebo k soudu, byla by výchozí pozice jiná: status zaměstnance by se předpokládal a platforma by musela prokázat opak. V praxi by rostl tlak na dvě varianty – buď skutečné zesamostatnění (volnost odmítat zakázky, vlastní cena, více platforem), nebo přechod na pracovněprávní vztah se všemi důsledky pro odvody a mzdové nároky.

Daňovou a odvodovou stránku práce pro platformy z pohledu OSVČ rozebírá článek daně řidičů a kurýrů platforem; oznamovací povinnosti samotných platforem vůči správci daně pak popisuje text o prodeji na online platformách a DAC7.

Co dělat teď?

1. Sledovat legislativní proces – rozhodující je až vyhlášení ve Sbírce zákonů, ne tiskové zprávy o návrhu.
2. Zmapovat, zda vaše aplikace či systém splňuje znaky „digitální pracovní platformy“ podle směrnice, včetně automatizovaného přidělování práce.
3. Zdokumentovat, jak algoritmus rozhoduje o zakázkách, hodnocení a omezení účtu – tato dokumentace bude jádrem případné obhajoby.
4. Prověřit stávající smlouvy s pracovníky podle znaků závislé práce; slabá místa řešit dřív, než se změní důkazní břemeno.
5. Připravit se na evidenční povinnosti (kontaktní osoba, hlášení počtu pracovníků) a naplánovat úpravy interních systémů.

Často kladené otázky

Platí už zákon o platformové práci?

Ne. K 11. 8. 2026 jde o návrh po mezirezortním připomínkovém řízení. V databázi ODok nemá zaznamenané projednání vládou a nebyl dohledán jako sněmovní tisk. Plánovaná účinnost 1. 12. 2026 je proto zatím jen záměrem předkladatele.

Stanou se z kurýrů automaticky zaměstnanci?

Ne. Návrh zavádí vyvratitelnou domněnku, nikoli automatickou změnu statusu. Platforma může domněnku vyvrátit tím, že prokáže, že alespoň jeden znak závislé práce chybí – například že pracovník může zakázky odmítat, určovat si cenu nebo se nechat zastoupit.

Čeho se týká regulace algoritmického řízení?

Systémů, které sledují výkon a rozhodují o postavení pracovníka: přidělování zakázek, hodnocení, ceny, omezení nebo zrušení účtu. Platforma by musela vysvětlit sledované parametry, zajistit lidský přezkum zásadních rozhodnutí a nesměla by zpracovávat údaje o psychickém stavu, soukromých rozhovorech ani o činnostech mimo práci.

Co se stane, když Česko směrnici do 2. 12. 2026 nestihne transponovat?

Evropská komise může zahájit řízení pro porušení povinnosti a věc případně předložit Soudnímu dvoru EU. Jednotlivci se navíc mohou za určitých podmínek dovolávat dostatečně určitých ustanovení směrnice vůči státu. Pro soukromé platformy ale povinnosti vzniknou až účinným českým zákonem.

Dotkne se návrh i firem, které nejsou platformou?

Ano, nepřímo. Součástí balíčku je novela zákoníku práce měnící definici závislé práce, která by dopadla na všechny zaměstnavatele a na posuzování spolupráce s OSVČ obecně. Právě proto je vhodné sledovat, v jaké podobě návrh nakonec projde.