Kalkulačka odstupného 2026

Ve zkratce: Odstupné se počítá jako násobek vašeho průměrného měsíčního výdělku. Při výpovědi z organizačních důvodů (§ 52 písm. a) až c) zákoníku práce) máte podle délky trvání pracovního poměru nárok nejméně na 1násobek (poměr trval méně než 1 rok), 2násobek (1 až 2 roky) nebo 3násobek (alespoň 2 roky) průměrného měsíčního výdělku. Z odstupného neplatíte sociální ani zdravotní pojištění, jen zálohu na daň z příjmů. Kalkulačka výše spočítá konkrétní částku, návod na výpočet i modelový příklad pro rok 2026 najdete níže.

Interaktivní výpočet nahoře pracuje se stejnými pravidly, která jsou rozepsaná v tomto článku. Zadáte svůj průměrný měsíční výdělek, délku trvání pracovního poměru a důvod skončení; kalkulačka ukáže minimální hrubou zákonnou částku a upozorní na případy, které nejsou klasickým odstupným.

Co je odstupné a kdy na něj máte nárok?

Odstupné je jednorázová finanční náhrada, kterou zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci při skončení pracovního poměru z důvodů, které nezavinil zaměstnanec. Jeho účelem je překlenout období, než si dáte dohromady novou práci. Upravuje ho § 67 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.).

Nárok na zákonné odstupné vzniká, pokud pracovní poměr skončí výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou z některého z těchto důvodů podle § 52 zákoníku práce:

• § 52 písm. a) – ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
• § 52 písm. b) – přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
• § 52 písm. c) – stane-li se zaměstnanec nadbytečným (tzv. organizační změny).

Tyto tři důvody se v praxi souhrnně označují jako organizační (nadbytečnostní) důvody a vážou se na ně násobky 1, 2 a 3 podle odpracované doby. Naopak při výpovědi pro porušení povinností, pro nesplnění předpokladů nebo při výpovědi podané zaměstnancem odstupné ze zákona nenáleží.

Pozor na změnu od 1. 6. 2025: Tzv. flexinovela zákoníku práce zrušila odstupné ve výši 12násobku za skončení poměru ze zdravotních důvodů (pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí podle § 52 písm. d)). Místo odstupného nově náleží jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru podle § 271ca ve výši 12násobku průměrného výdělku, kterou ale nehradí zaměstnavatel, nýbrž zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání (spravuje Kooperativa, případně Generali Česká pojišťovna). Toto pravidlo platí i pro rok 2026.

Jak se počítá výše odstupného v roce 2026?

Výše zákonného odstupného závisí na dvou věcech: na délce trvání pracovního poměru a na vašem průměrném měsíčním výdělku. Vzorec je jednoduchý:

Odstupné = průměrný měsíční výdělek × zákonný násobek

Zákonné násobky podle § 67 odst. 1 zákoníku práce jsou pro organizační důvody (§ 52 písm. a–c) následující:

Zdroj: § 67 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, stav pro rok 2026.

Zákon stanovuje minimální výši. Zaměstnavatel může v kolektivní nebo individuální smlouvě sjednat odstupné vyšší (například několik dalších násobků). Naopak nižší než zákonné odstupné se sjednat nedá.

Jak se zjistí délka pracovního poměru

Rozhodující je doba ke dni skončení pracovního poměru, tedy k poslednímu dni výpovědní doby, nikoli ke dni doručení výpovědi. Pokud výpovědní doba způsobí, že poměr překlopí přes hranici 1 nebo 2 let, posune se i násobek odstupného nahoru.

Od 1. 6. 2025 navíc platí, že se do délky pracovního poměru započítává i doba předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud mezi skončením předchozího a vznikem nového poměru neuplynulo více než 6 měsíců. Krátká přerušení tak už nárok na vyšší násobek „nevynulují“.

Jak se počítá průměrný měsíční výdělek pro odstupné?

Pro odstupné se používá průměrný hrubý měsíční výdělek zjištěný podle § 351 až § 356 zákoníku práce. Vychází z výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí (rozhodné období) – tedy za čtvrtletí, které předcházelo skončení pracovního poměru.

Postup je dvoukrokový:

1. Průměrný hodinový výdělek (PHV) = hrubá mzda za rozhodné čtvrtletí ÷ počet odpracovaných hodin v tomto čtvrtletí.
2. Průměrný měsíční výdělek = PHV × týdenní pracovní doba × 4,348.

Koeficient 4,348 vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na jeden měsíc v průměrném roce (§ 356 odst. 2 zákoníku práce) a jde o aktuální hodnotu platnou pro rok 2026. U plného úvazku se tedy hodinový výdělek násobí 40 hodinami a koeficientem 4,348.

Příklad přepočtu: Při průměrném hodinovém výdělku 200 Kč a 40hodinovém týdnu vychází průměrný měsíční výdělek na 200 × 40 × 4,348 = 34 784 Kč. Tato částka je základem pro výpočet odstupného.

Pokud jste odpracovali méně než celé čtvrtletí, použije se tzv. pravděpodobný výdělek podle § 355 zákoníku práce. Podrobný návod najdete v článku kalkulačka průměrného výdělku.

Modelový příklad výpočtu odstupného 2026

Paní Nováková pracovala u zaměstnavatele 3 roky a 4 měsíce. Kvůli organizační změně (zrušení její pozice, § 52 písm. c) dostala výpověď pro nadbytečnost. Její průměrný měsíční výdělek za poslední čtvrtletí činí 38 500 Kč hrubého.

Modelový výpočet vychází ze sazby daně 15 % a slevy na poplatníka 2 570 Kč/měsíc dle § 35ba zákona č. 586/1992 Sb. pro rok 2026. Skutečná čistá částka závisí na uplatnění slev a na zúčtování celého měsíce.

Paní Nováková tedy dostane na účet zhruba 100 745 Kč. Kdyby u zaměstnavatele pracovala jen 1,5 roku, náležel by jí 2násobek (77 000 Kč hrubého), při méně než roce pak 1násobek (38 500 Kč hrubého).

Platí se z odstupného daně a pojištění?

Toto je nejčastější otázka a odpověď je pro zaměstnance příznivá:

• Sociální pojištění: NE. Odstupné podle § 67 zákoníku práce se podle § 5 zákona č. 589/1992 Sb. nezahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení. Potvrzuje to i informace MPSV.
• Zdravotní pojištění: NE. Odstupné se rovněž nezapočítává do vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění (§ 3 zákona č. 592/1992 Sb.).
• Daň z příjmů: ANO. Odstupné je zdanitelným příjmem ze závislé činnosti a sráží se z něj záloha na daň (sazba 15 %). Protože se odstupné obvykle vyplácí jednorázově v jednom měsíci, může se na vysoké částce projevit i 23% sazba – ta se v měsíční záloze uplatní na část základu nad 146 901 Kč za měsíc (3násobek průměrné mzdy, § 38h zákona o daních z příjmů). Stejná částka odpovídá roční hranici 36násobku průměrné mzdy (1 762 812 Kč/rok), nad kterou se 23 % uplatní v ročním zúčtování či daňovém přiznání. Lze uplatnit běžné slevy, pokud máte u zaměstnavatele podepsané prohlášení poplatníka.

Díky tomu, že z odstupného neodvádíte 7,1 % na sociální a 4,5 % na zdravotní pojištění (sazby hrazené zaměstnancem), dostanete „čistého“ podstatně více, než kdyby šlo o běžnou mzdu. To je jeden z hlavních rozdílů oproti standardní výplatě.

Kdy je odstupné splatné a jak ovlivní podporu v nezaměstnanosti?

Splatnost: Odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou na pozdějším termínu nebo na výplatě v den skončení poměru (§ 67 odst. 4 zákoníku práce).

Podpora v nezaměstnanosti: Odstupné už samo o sobě výplatu podpory v nezaměstnanosti neodsouvá jako dříve. Do evidence uchazečů o zaměstnání se můžete zaregistrovat hned po skončení pracovního poměru; konkrétní výši a nárok na podporu posuzuje úřad práce podle aktuálních pravidel.

Časté chyby při výpočtu odstupného

• Záměna hrubé mzdy a průměrného výdělku. Pro odstupné se nepoužívá vaše sjednaná hrubá mzda, ale průměrný měsíční výdělek z předchozího čtvrtletí, který zahrnuje i prémie, příplatky a odměny.
• Špatné určení délky poměru. Rozhoduje stav ke dni skončení poměru, ne ke dni doručení výpovědi. Hraniční případy kolem 1 a 2 let je třeba počítat pečlivě.
• Domněnka, že odstupné náleží vždy. Při výpovědi pro porušení povinností nebo při výpovědi podané zaměstnancem nárok na zákonné odstupné nevzniká.
• Strhávání pojistného. Někteří lidé čekají nižší částku, protože počítají se sociálním a zdravotním pojištěním. Z odstupného se ale neodvádí – sráží se jen daň.
• Záměna odstupného a jednorázové náhrady. Při skončení ze zdravotních důvodů od 1. 6. 2025 nejde o odstupné, ale o jednorázovou náhradu podle § 271ca hrazenou z pojištění.

Shrnutí

Odstupné je násobek průměrného měsíčního výdělku, na který máte nárok při výpovědi z organizačních důvodů (§ 52 písm. a–c). Násobek je 1, 2 nebo 3 podle toho, zda poměr trval méně než rok, 1 až 2 roky, nebo alespoň 2 roky. Základem je průměrný měsíční výdělek z předchozího čtvrtletí. Z odstupného se neplatí sociální ani zdravotní pojištění, jen daň z příjmů, takže čistá částka je relativně vysoká. Podrobnosti k celému procesu skončení poměru najdete v článku výstup zaměstnance a v přehledu pravidel o odstupném.

Často kladené otázky

Kolik je odstupné při výpovědi pro nadbytečnost v roce 2026?

Při výpovědi pro nadbytečnost (§ 52 písm. c) zákoníku práce) máte nárok nejméně na 1, 2 nebo 3 násobky průměrného měsíčního výdělku podle délky trvání pracovního poměru: 1násobek do 1 roku, 2násobek od 1 do 2 let a 3násobek od 2 let výše. Zaměstnavatel může sjednat odstupné vyšší.

Platí se z odstupného sociální a zdravotní pojištění?

Ne. Zákonné odstupné podle § 67 zákoníku práce se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro sociální ani zdravotní pojištění, takže se z něj tyto odvody neplatí. Sráží se z něj pouze záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti (15 %, případně 23 % z části měsíčního základu nad 146 901 Kč, tj. nad 3násobek průměrné mzdy).

Z jakého výdělku se odstupné počítá?

Z průměrného hrubého měsíčního výdělku zjištěného podle § 356 zákoníku práce. Vychází z výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí: nejprve se spočítá průměrný hodinový výdělek a ten se vynásobí týdenní pracovní dobou a koeficientem 4,348. Není to tedy vaše sjednaná hrubá mzda, ale skutečný průměr včetně příplatků a odměn.

Mám nárok na odstupné, když dám výpověď sám?

Ne. Pokud výpověď podá zaměstnanec, nárok na zákonné odstupné nevzniká. Odstupné náleží jen při výpovědi ze strany zaměstnavatele nebo při dohodě z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce, případně u skončení ze zdravotních důvodů jde od 1. 6. 2025 o jednorázovou náhradu podle § 271ca.

Kdy mi zaměstnavatel musí odstupné vyplatit?

Odstupné je splatné po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu pro výplatu mzdy, pokud se nedohodnete na dřívějším nebo pozdějším termínu (§ 67 odst. 4 zákoníku práce).

Posune odstupné výplatu podpory v nezaměstnanosti?

Ne podle starého mechanismu odkladu kvůli odstupnému. Do evidence uchazečů o zaměstnání se můžete přihlásit ihned po skončení poměru; úřad práce pak posuzuje nárok a výši podpory podle aktuálních pravidel.