FAQ: dovolená, nemocenská a dohody (časté dotazy)

Ve zkratce: Pokud onemocníte během dovolené, dovolená se dnem vzniku pracovní neschopnosti přerušuje a nevyčerpané dny se vám vrací (§ 219 zákoníku práce). Náhradu mzdy při nemoci vyplácí zaměstnavatel prvních 14 kalendářních dnů ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku, od 15. dne nastupuje nemocenské od ČSSZ. Dovolenou mají od roku 2024 i dohodáři na DPP a DPČ – pokud dohoda trvala alespoň 28 dnů a odpracovali u zaměstnavatele nejméně 80 hodin za rok.

Tento přehled odpovídá na nejčastější dotazy, které vznikají na pomezí dovolené, nemocenské a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ) v roce 2026. Najdete tu, co se stane s dovolenou při nemoci, kdy a v jaké výši dostanete nemocenskou, jaký nárok na dovolenou mají dohodáři a kdy lze dovolenou proplatit místo vyčerpání. Podrobný výklad jednotlivých témat najdete v navazujících článcích dovolená, nemocenská a dohoda o provedení práce.

Co se stane s dovolenou, když onemocním právě v jejím průběhu?

Pokud zaměstnanec onemocní (vznikne mu dočasná pracovní neschopnost) v době čerpání dovolené, dovolená se dnem vzniku neschopnosti přerušuje a nevyčerpané dny se nezapočítávají do dovolené. Stanoví to § 219 odst. 1 zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb.): doba, po kterou zaměstnanec během dovolené nemůže pracovat pro nemoc (úraz), se do dovolené nezapočítává. Dny dovolené, které takto „propadly“ kvůli nemoci, vám tedy zůstávají a můžete je vyčerpat později.

Pro přerušení dovolené platí několik důležitých pravidel:

• Rozhoduje den vzniku neschopnosti, ne návštěva lékaře. Dovolená se přeruší dnem, kdy pracovní neschopnost vznikla, bez ohledu na to, v kolik hodin jste navštívili lékaře nebo zda už směna „uplynula“.
• Po dobu nemoci dostáváte náhradu mzdy, ne náhradu za dovolenou. Za dny, kdy jste místo dovolené nemocní, vám náleží náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (prvních 14 dní), případně nemocenské od ČSSZ – nikoli náhrada mzdy za dovolenou.
• Přerušení nastává ze zákona automaticky. Není potřeba o ně žádat; zaměstnavatel je povinen nevyčerpanou část dovolené poskytnout znovu.

Stejně se posuzují i další tzv. překážky v práci, které dovolenou přerušují – například ošetřování člena rodiny, mateřská a rodičovská dovolená. Dovolenou naopak nepřerušují svátky: připadne-li na dobu dovolené svátek, který by jinak byl pracovním dnem, do dovolené se nezapočítává (§ 219 odst. 2 zákoníku práce). Pravidla čerpání rozebírá samostatný článek dovolená.

Může mi zaměstnavatel kvůli dlouhé nemoci zkrátit dovolenou?

Ano, ale až po překročení zákonné hranice 100 zameškaných směn. Podle § 223 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel krátí dovolenou za dobu, kdy zaměstnanec kvůli některým překážkám v práci (typicky dlouhodobé nemoci) zameškal v kalendářním roce více než 100 směn (pracovních dnů). První 100 zameškaných směn nemá na dovolenou žádný vliv.

Krácení funguje takto:

• za prvních 100 zameškaných směn z důvodu nemoci se dovolená nekrátí vůbec;
• od 101. zameškané směny se dovolená krátí o 1/12 roční výměry za každých 21 zameškaných směn;
• zaměstnanci, kterému vzniklo právo na dovolenou za odpracovanou dobu, musí i po krácení zůstat alespoň dva týdny dovolené.

Hranice 100 směn platí pro nemoc, úraz i třeba neplacené volno. Jinak je tomu u mateřské a rodičovské dovolené nebo u výkonu vojenského cvičení – tyto doby se naopak pro účely dovolené považují za výkon práce a dovolenou nekrátí. Krácení se vždy počítá až po skončení kalendářního roku, kdy je známý celkový počet zameškaných směn.

Jak vysoká je náhrada mzdy a nemocenská při pracovní neschopnosti v roce 2026?

Při dočasné pracovní neschopnosti dostáváte nejprve náhradu mzdy od zaměstnavatele (prvních 14 kalendářních dnů) a poté nemocenské od ČSSZ (od 15. dne). Náhrada mzdy činí 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku, nemocenské se počítá z denního vyměřovacího základu a s délkou neschopnosti roste z 60 % na 72 %.

Výše dávek pro rok 2026 podle § 192 zákoníku práce (náhrada mzdy) a § 29 zákona č. 187/2006 Sb. (nemocenské). Procentní sazby dávek (60 % náhrady mzdy a 60 / 66 / 72 % nemocenského) se oproti roku 2025 nemění. Redukční hranice – a tím i korunová výše dávek – se však pro rok 2026 proti roku 2025 zvýšily, protože se každoročně odvozují z všeobecného vyměřovacího základu.

Náhrada mzdy náleží od 1. dne pracovní neschopnosti za zameškané pracovní hodiny (žádná karenční doba se od roku 2019 neuplatňuje). Vyplývá to z § 192 zákoníku práce. Průměrný hodinový výdělek se před výpočtem redukuje ve třech pásmech podle hodinových redukčních hranic pro rok 2026.

Hodinové redukční hranice pro náhradu mzdy platné od 1. 1. 2026 podle ČSSZ; k částce nad III. hranici se nepřihlíží.

U nemocenského od ČSSZ se obdobně redukuje denní vyměřovací základ podle denních redukčních hranic platných od 1. 1. 2026 podle ČSSZ, které činí 1 633 Kč / 2 449 Kč / 4 897 Kč (započítává se 90 % / 60 % / 30 %, k částce nad III. hranici se nepřihlíží). Z náhrady mzdy ani z nemocenského se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění; náhrada mzdy se však daní jako příjem ze závislé činnosti. Výpočet podrobně rozebírá článek nemocenská.

Kdy mi přijde nemocenská a kdy náhrada mzdy?

Náhradu mzdy za prvních 14 dnů vyplácí zaměstnavatel v nejbližším řádném výplatním termínu mzdy – tedy v běžný výplatní den spolu se mzdou (nebo místo ní). Nemocenské od ČSSZ od 15. dne nemá pevný výplatní den: ČSSZ je povinna dávku vyplatit nejpozději do 1 měsíce od doručení dokladů potřebných k výplatě.

V praxi to znamená:

• Náhrada mzdy (1.–14. den): vyplatí ji zaměstnavatel ve výplatním termínu uvedeném ve vaší smlouvě nebo vnitřním předpisu, obvykle do 15. dne následujícího měsíce. Datum tedy znáte předem.
• Nemocenské (od 15. dne): od 15. dne neschopnosti dávku vyplácí přímo ČSSZ na váš účet nebo poštovní poukázkou. ČSSZ ji posílá zpravidla do několika dnů poté, co od zaměstnavatele dostane podklady (přílohu k žádosti o dávku), nejpozději však do 1 měsíce.
• Trvá-li neschopnost přes přelom měsíců, vyplácí ČSSZ nemocenské průběžně po skončení každého kalendářního měsíce – ne až na konci celé neschopnosti.

Nemocenské se vyplácí nejdéle 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti (tzv. podpůrčí doba podle § 26 zákona č. 187/2006 Sb.). Do běhu této doby se započítávají i předchozí období neschopnosti za posledních 380 dnů. Celý mechanismus dávky popisuje článek nemocenská.

Mají na dovolenou nárok i lidé pracující na dohodu (DPP a DPČ)?

Ano. Od 1. ledna 2024 mají nárok na placenou dovolenou i zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Změnu zavedla novela zákoníku práce provedená zákonem č. 281/2023 Sb. Aby dohodáři nárok na dovolenou vznikl, musí být současně splněny dvě podmínky:

1. Dohoda nepřetržitě trvala alespoň 28 kalendářních dnů (tj. 4 týdny) v kalendářním roce.
2. Zaměstnanec odpracoval u téhož zaměstnavatele alespoň 80 hodin v kalendářním roce (jde o 4násobek fiktivní týdenní pracovní doby).

Obě podmínky musí být splněny zároveň. Pro výpočet dovolené se u dohodářů použije fikce týdenní pracovní doby 20 hodin týdně bez ohledu na to, kolik hodin reálně odpracovali. Výměra dovolené je u dohod stejná jako u kmenových zaměstnanců daného zaměstnavatele (minimálně 4 týdny). Nárok na dovolenou u DPP rozebírá článek dohoda o provedení práce.

Kolik dovolené si dohodář vydělá a jak se to spočítá?

Dovolená dohodáře se počítá v hodinách podle vzorce: počet celých odpracovaných násobků fiktivní týdenní pracovní doby (20 hodin) vydělený 52 a vynásobený fiktivní týdenní pracovní dobou a výměrou dovolené v týdnech. Výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru (§ 216 odst. 4 zákoníku práce).

Modelový příklad: zaměstnanec na DPČ odpracoval za rok celkem 300 hodin, dohoda trvala déle než 28 dnů, výměra dovolené u zaměstnavatele je 4 týdny.

Modelový výpočet pro rok 2026 podle § 213 a § 216 zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb.).

Dohodář s 300 odpracovanými hodinami si tedy vydělá 24 hodin dovolené (zhruba tři dvacetihodinové „pracovní dny“). Pokud dovolenou nestihne vyčerpat do konce dohody, zaměstnavatel mu ji proplatí – u dohod totiž často není reálné dovolenou v krátkém vztahu skutečně vyčerpat.

Lze dovolenou proplatit místo vyčerpání?

U běžného pracovního poměru zásadně ne. Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou náleží jen při skončení pracovního poměru (§ 222 odst. 2 zákoníku práce). Dokud pracovní poměr trvá, dovolená se musí čerpat ve volnu – proplatit ji nelze, ani kdyby o to zaměstnanec sám požádal.

Pravidla pro proplacení a převod dovolené:

• Za trvání pracovního poměru se dovolená proplatit nesmí; má se přednostně vyčerpat. Nevyčerpanou dovolenou převádí zaměstnavatel do dalšího roku a měl by určit její čerpání tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal do konce následujícího kalendářního roku.
• Při skončení pracovního poměru se nevyčerpaná dovolená proplatí ve výši průměrného výdělku (§ 222 odst. 2 zákoníku práce).
• U dohod (DPP, DPČ) se nevyčerpaná dovolená proplácí po skončení dohody jako náhrada odměny z dohody – u krátkodobých dohod jde o nejčastější způsob „vyrovnání“ dovolené.

Pokud zaměstnanec přechází bezprostředně k novému zaměstnavateli, lze se v některých situacích dohodnout na převedení zbývající dovolené do nového pracovního poměru, pokud na sebe oba poměry bezprostředně navazují. Podrobnosti rozebírá samostatný článek o dovolené.

Krátí se dovolená, když jsem byl na rodičovské nebo mateřské?

Mateřská dovolená se pro účely nároku na dovolenou posuzuje jako výkon práce – dovolenou tedy nekrátí a za dobu mateřské dovolené dovolená dál „naskakuje“. U rodičovské dovolené je to složitější: jako výkon práce se započítává jen v omezeném rozsahu.

Konkrétně podle § 216 odst. 2 a 3 zákoníku práce:

• Mateřská dovolená se pro účely dovolené považuje za výkon práce v plném rozsahu (zpravidla 28 týdnů na jedno dítě, u vícerčat 37 týdnů podle § 195 zákoníku práce). Tato doba se do žádného ročního limitu nezapočítává.
• Rodičovská dovolená se jako výkon práce započítává jen do výše 20násobku stanovené (nebo kratší) týdenní pracovní doby za rok. Z tohoto limitu je ovšem vyňata ta část rodičovské dovolené, po kterou by zaměstnankyně jinak měla nárok na mateřskou dovolenou – ta se posuzuje jako výkon práce v plném rozsahu a do 20násobku se nepočítá. Stejný roční strop 20násobku platí společně i pro dočasnou pracovní neschopnost (mimo pracovní úraz a nemoc z povolání), karanténu a další osobní překážky v práci podle § 199.
• Společná podmínka (§ 216 odst. 3): výše uvedené překážky v práci se pro účely dovolené považují za výkon práce jen tehdy, pokud zaměstnanec mimo dobu těchto překážek v témže roce odpracoval alespoň 12násobek stanovené (nebo kratší) týdenní pracovní doby.

Tato pravidla jsou poměrně technická a v praxi je nejlépe ověřit konkrétní situaci u mzdové účtárny. Obecně ale platí, že čistě mateřská dovolená vznik nároku na dovolenou nesnižuje.

Časté chyby a omyly

• „Když onemocním na dovolené, dny mi propadnou.“ Naopak – nemoc dovolenou přerušuje a nevyčerpané dny se vracejí (§ 219 zákoníku práce).
• „Nemocenská chodí hned od prvního dne nemoci.“ Prvních 14 dnů vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel ve výplatním termínu; nemocenské od ČSSZ chodí až od 15. dne.
• „Náhrada mzdy při nemoci se počítá z hrubé mzdy.“ Počítá se z redukovaného průměrného hodinového výdělku (60 %), ne z hrubé mzdy.
• „Dohodář nemá na dovolenou nárok.“ Od roku 2024 nárok má, pokud dohoda trvala alespoň 28 dnů a odpracoval nejméně 80 hodin za rok.
• „Dovolenou si nechám proplatit.“ Za trvání pracovního poměru to nelze; náhrada se vyplácí jen při jeho skončení (§ 222 zákoníku práce).
• „Dlouhá nemoc mi sebere celou dovolenou.“ Krátí se až nad 100 zameškaných směn, a to o 1/12 za každých 21 dnů; dva týdny dovolené musí vždy zůstat.

Shrnutí

Onemocníte-li během dovolené, dovolená se dnem vzniku pracovní neschopnosti přerušuje a nevyčerpané dny vám zůstávají (§ 219 zákoníku práce). Při nemoci dostáváte prvních 14 kalendářních dnů náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku, od 15. dne nemocenské od ČSSZ (60 %, 66 %, resp. 72 % podle délky neschopnosti). Náhrada mzdy přijde v běžném výplatním termínu, nemocenské vyplácí ČSSZ do 1 měsíce od doručení podkladů. Dovolenou mají od roku 2024 i dohodáři na DPP a DPČ, pokud dohoda trvala alespoň 28 dnů a odpracovali nejméně 80 hodin za rok; pro výpočet se u nich uplatní fikce 20 hodin týdně. Dovolenou v běžném pracovním poměru nelze proplatit – náhrada se vyplácí jen při skončení pracovního poměru (§ 222 zákoníku práce).

Co se stane s dovolenou, když během ní onemocním?

Dovolená se dnem vzniku pracovní neschopnosti přerušuje a doba nemoci se do dovolené nezapočítává (§ 219 odst. 1 zákoníku práce). Nevyčerpané dny dovolené vám zůstávají a vyčerpáte je později; za dobu nemoci dostanete náhradu mzdy, případně nemocenské, nikoli náhradu mzdy za dovolenou.

Kdy mi přijde nemocenská od ČSSZ?

Nemocenské vyplácí ČSSZ od 15. dne pracovní neschopnosti, a to nejpozději do 1 měsíce od doručení potřebných podkladů od zaměstnavatele. Pevný výplatní den neexistuje. Prvních 14 kalendářních dnů hradí náhradu mzdy zaměstnavatel ve svém běžném výplatním termínu.

Jak vysoká je náhrada mzdy a nemocenská v roce 2026?

Náhrada mzdy za prvních 14 dnů činí 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku. Nemocenské od 15. dne činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne 66 % a od 61. dne 72 %. Hodinové redukční hranice pro náhradu mzdy v roce 2026 jsou 285,78 / 428,58 / 856,98 Kč.

Mají dohodáři na DPP a DPČ nárok na dovolenou?

Ano, od 1. ledna 2024. Nárok vznikne, pokud dohoda nepřetržitě trvala alespoň 28 kalendářních dnů a zaměstnanec u téhož zaměstnavatele odpracoval alespoň 80 hodin v kalendářním roce. Pro výpočet dovolené se použije fikce týdenní pracovní doby 20 hodin týdně.

Lze dovolenou proplatit, místo abych ji vyčerpal?

Za trvání pracovního poměru dovolenou proplatit nelze – má se vyčerpat ve volnu. Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou náleží jen při skončení pracovního poměru, a to ve výši průměrného výdělku (§ 222 odst. 2 zákoníku práce). U dohod se nevyčerpaná dovolená proplácí po skončení dohody.

Kolik dovolené si vydělá zaměstnanec na DPČ?

Dovolená dohodáře se počítá z fikce týdenní pracovní doby 20 hodin a počtu celých odpracovaných násobků této doby. Při 300 odpracovaných hodinách a výměře 4 týdny vyjde nárok zhruba 24 hodin dovolené (vzorec 15/52 × 20 × 4 = 23,08 h, zaokrouhleno nahoru na 24 hodin).