FAQ: dovolená, nemocenská a dohody (časté dotazy)

Ve zkratce: Pokud vznikne pracovní neschopnost během dovolené, její čerpání se přeruší a nevyčerpané hodiny zůstávají (§ 219 zákoníku práce). Pojištěnému zaměstnanci za zameškané směny v prvních 14 kalendářních dnech náleží od zaměstnavatele náhrada ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku; od 15. dne může vzniknout nárok na nemocenské od ČSSZ. Dovolenou mají od roku 2024 i dohodáři na DPP a DPČ, pokud právní vztah trval nepřetržitě alespoň 4 týdny a započetli alespoň čtyřnásobek fiktivní 20hodinové týdenní pracovní doby.

Tento přehled odpovídá na nejčastější dotazy, které vznikají na pomezí dovolené, nemocenské a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ) v roce 2026. Najdete tu, co se stane s dovolenou při nemoci, kdy a v jaké výši dostanete nemocenskou, jaký nárok na dovolenou mají dohodáři a kdy lze dovolenou proplatit místo vyčerpání. Podrobný výklad jednotlivých témat najdete v navazujících článcích dovolená, nemocenská a dohoda o provedení práce.

Co se stane s dovolenou, když onemocním právě v jejím průběhu?

Pokud zaměstnanec onemocní (vznikne mu dočasná pracovní neschopnost) v době čerpání dovolené, dovolená se dnem vzniku neschopnosti přerušuje a nevyčerpané dny se nezapočítávají do dovolené. Stanoví to § 219 odst. 1 zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb.): doba, po kterou zaměstnanec během dovolené nemůže pracovat pro nemoc (úraz), se do dovolené nezapočítává. Dny dovolené, které takto „propadly“ kvůli nemoci, vám tedy zůstávají a můžete je vyčerpat později.

Pro přerušení dovolené platí několik důležitých pravidel:

• Rozhoduje vznik uznané dočasné pracovní neschopnosti. Dovolená se přeruší v rozsahu, v němž se s ní neschopnost překrývá; přesný dopad na rozvrženou směnu závisí na okamžiku vzniku neschopnosti.
• Náhrady se nepřekrývají. Za zameškané pracovní směny v prvních 14 kalendářních dnech může při splnění podmínek § 192 náležet náhrada mzdy při neschopnosti, následně nemocenské; za stejné hodiny již nenáleží náhrada za čerpanou dovolenou.
• Přerušení kvůli pracovní neschopnosti nastává ze zákona. Zaměstnanec ale musí zaměstnavatele o neschopnosti informovat a nevyčerpanou část dovolené následně vyčerpat v nově určeném termínu.

§ 219 upravuje i přerušení při mateřské, otcovské či rodičovské dovolené. U karantény, dlouhodobé péče, ošetřování nebo vojenského cvičení může zaměstnanec požádat, aby v čerpání dovolené pokračoval. Svátek, který připadne na jinak obvyklý pracovní den, se zpravidla do dovolené nezapočítává; § 219 odst. 2 obsahuje zvláštní výjimku pro směnu ve svátek na žádost zaměstnance. Pravidla čerpání rozebírá článek dovolená.

Může mi zaměstnavatel kvůli dlouhé nemoci zkrátit dovolenou?

Nemoc není důvodem krácení dovolené podle § 223. Pravidlo 100 zameškaných směn a krácení o dvanáctiny patří ke staré právní úpravě. Od roku 2021 se právo na dovolenou odvozuje od započtených násobků týdenní pracovní doby. Běžná dočasná pracovní neschopnost se za výkon práce pro účely dovolené počítá společně s dalšími vybranými překážkami nejvýše do 20násobku týdenní pracovní doby za rok, a to jen pokud zaměstnanec mimo tyto překážky odpracoval alespoň 12násobek (§ 216 odst. 2 a 3). Nemoc z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání tomuto limitu nepodléhá. Delší běžná nemoc tak může snížit vznikající nárok, nejde však o krácení již vzniklé dovolené jako sankci. Podle § 223 lze dovolenou krátit pouze za neomluveně zameškanou práci; dvoutýdenní minimum se vztahuje na takové krácení u poměru trvajícího celý rok.

Jak vysoká je náhrada mzdy a nemocenská při pracovní neschopnosti v roce 2026?

Při dočasné pracovní neschopnosti pojištěného zaměstnance se prvních 14 kalendářních dnů poskytuje náhrada mzdy za zameškané pracovní směny a příslušné svátky, pokud jsou splněny podmínky § 192 zákoníku práce; od 15. dne může náležet nemocenské od ČSSZ za kalendářní dny. Náhrada činí 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku, nemocenské se počítá z redukovaného denního vyměřovacího základu a sazba roste z 60 % na 72 %.

Výše dávek pro rok 2026 podle § 192 zákoníku práce (náhrada mzdy) a § 29 zákona č. 187/2006 Sb. (nemocenské). Procentní sazby dávek (60 % náhrady mzdy a 60 / 66 / 72 % nemocenského) se oproti roku 2025 nemění. Redukční hranice – a tím i korunová výše dávek – se však pro rok 2026 proti roku 2025 zvýšily, protože se každoročně odvozují z všeobecného vyměřovacího základu.

Náhrada mzdy může náležet od 1. dne pracovní neschopnosti za zameškané směny (karenční doba se od roku 2019 neuplatňuje). Pokud však zaměstnanec směnu v den vzniku neschopnosti již odpracoval, čtrnáctidenní období pro náhradu začíná až následující kalendářní den (§ 192 odst. 1). Průměrný hodinový výdělek se před výpočtem redukuje ve třech pásmech.

Hodinové redukční hranice pro náhradu mzdy platné od 1. 1. 2026 podle ČSSZ; k částce nad III. hranici se nepřihlíží.

U nemocenského od ČSSZ se redukuje denní vyměřovací základ podle hranic platných od 1. 1. 2026: 1 633 Kč / 2 449 Kč / 4 897 Kč (započítává se 90 % / 60 % / 30 %, k částce nad III. hranici se nepřihlíží). Zákonná náhrada mzdy při pracovní neschopnosti ani nemocenské nepodléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Zákonná náhrada mzdy je do výše minimálního zákonného nároku osvobozena také od daně z příjmů (§ 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů); vyšší dobrovolné plnění se posuzuje zvlášť. Výpočet podrobně rozebírá článek nemocenská.

Kdy mi přijde nemocenská a kdy náhrada mzdy?

Náhradu mzdy za prvních 14 dnů vyplácí zaměstnavatel v nejbližším řádném výplatním termínu mzdy – tedy v běžný výplatní den spolu se mzdou (nebo místo ní). Nemocenské od ČSSZ od 15. dne nemá pevný výplatní den: ČSSZ je povinna dávku vyplatit nejpozději do 1 měsíce od doručení dokladů potřebných k výplatě.

V praxi to znamená:

• Náhrada mzdy (1.–14. den): vyplatí ji zaměstnavatel ve výplatním termínu uvedeném ve vaší smlouvě nebo vnitřním předpisu, obvykle do 15. dne následujícího měsíce. Datum tedy znáte předem.
• Nemocenské (od 15. dne): ČSSZ dávku vyplácí zpravidla stejným způsobem jako mzdu, pokud zaměstnanec nepožádá o jiný způsob výplaty. Zákonná lhůta je nejvýše 1 měsíc od doručení všech řádných podkladů správě sociálního zabezpečení.
• Trvá-li neschopnost přes přelom měsíců, vyplácí ČSSZ nemocenské průběžně po skončení každého kalendářního měsíce – ne až na konci celé neschopnosti.

Základní podpůrčí doba nemocenského trvá nejvýše 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti (§ 26 zákona č. 187/2006 Sb.); zákon stanoví započítání předchozích neschopností i možnost výplaty po uplynutí podpůrčí doby za zvláštních podmínek. Mechanismus dávky popisuje článek nemocenská.

Mají na dovolenou nárok i lidé pracující na dohodu (DPP a DPČ)?

Ano. Od 1. ledna 2024 mají nárok na placenou dovolenou i zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Změnu zavedla novela zákoníku práce provedená zákonem č. 281/2023 Sb. Aby dohodáři nárok na dovolenou vznikl, musí být současně splněny dvě podmínky:

1. Dohoda nepřetržitě trvala alespoň 28 kalendářních dnů (tj. 4 týdny) v kalendářním roce.
2. Do výkonu práce se pro účely příslušného pracovněprávního vztahu započetl alespoň čtyřnásobek fiktivní týdenní doby, tedy zpravidla 80 hodin v kalendářním roce (jde o skutečnou práci a zákonem uznané náhradní doby).

Obě podmínky musí být splněny zároveň. Pro výpočet dovolené se u dohodářů použije fikce týdenní pracovní doby 20 hodin týdně bez ohledu na to, kolik hodin reálně odpracovali. Výměra dovolené je u dohod stejná jako u kmenových zaměstnanců daného zaměstnavatele (minimálně 4 týdny). Nárok na dovolenou u DPP rozebírá článek dohoda o provedení práce.

Kolik dovolené si dohodář vydělá a jak se to spočítá?

Dovolená dohodáře se počítá v hodinách podle vzorce: počet celých započtených násobků fiktivní týdenní pracovní doby (20 hodin) vydělený 52 a vynásobený fiktivní týdenní pracovní dobou a výměrou dovolené v týdnech. Výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru (§ 213 odst. 4 a § 216 odst. 5 zákoníku práce).

Modelový příklad: zaměstnanec na DPČ odpracoval za rok celkem 300 hodin, dohoda trvala déle než 28 dnů, výměra dovolené u zaměstnavatele je 4 týdny.

Modelový výpočet pro rok 2026 podle § 213 a § 216 zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb.).

Dohodář s 300 započtenými hodinami v tomto modelu získá 24 hodin dovolené. Počet dnů čerpání závisí na skutečném rozvrhu směn; fikce 20 hodin týdně neurčuje délku jednotlivé směny. Pokud dovolenou nestihne vyčerpat do konce dohody, zaměstnavatel mu ji při skončení vztahu nahradí penězi.

Lze dovolenou proplatit místo vyčerpání?

U běžného pracovního poměru zásadně ne. Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou náleží jen při skončení pracovního poměru (§ 222 odst. 2 zákoníku práce). Dokud pracovní poměr trvá, dovolená se musí čerpat ve volnu – proplatit ji nelze, ani kdyby o to zaměstnanec sám požádal.

Pravidla pro proplacení a převod dovolené:

• Za trvání pracovního poměru se běžná dovolená proplatit nesmí; má se vyčerpat. Do dalšího roku se převádí za podmínek § 218 a zaměstnavatel má zpravidla určit její čerpání do konce následujícího roku. Je-li tomu na překážku nemoc, mateřská nebo rodičovská dovolená, určí čerpání po skončení této překážky.
• Při skončení pracovního poměru se nevyčerpaná běžná dovolená proplatí ve výši průměrného výdělku (§ 222 odst. 2 a 3). Dodatkovou dovolenou nelze proplatit ani při skončení (§ 222 odst. 5).
• U dohod (DPP, DPČ) se nevyčerpaná dovolená proplácí po skončení dohody jako náhrada odměny z dohody – u krátkodobých dohod jde o nejčastější způsob „vyrovnání“ dovolené.

Při změně zaměstnání v témže kalendářním roce může nový zaměstnavatel za podmínek § 221 poskytnout část dovolené vzniklé u předchozího. Zaměstnanec o to musí požádat nejpozději před skončením starého poměru a oba zaměstnavatelé se musí dohodnout na úhradě; bezprostřední návaznost pracovních poměrů není podmínkou tohoto ustanovení. Podrobnosti rozebírá článek o dovolené.

Krátí se dovolená, když jsem byl na rodičovské nebo mateřské?

Mateřská dovolená se pro účely nároku na dovolenou posuzuje jako výkon práce – dovolenou tedy nekrátí a za dobu mateřské dovolené dovolená dál „naskakuje“. U rodičovské dovolené je to složitější: jako výkon práce se započítává jen v omezeném rozsahu.

Konkrétně podle § 216 odst. 2 a 3 zákoníku práce:

• Mateřská dovolená se pro účely dovolené považuje za výkon práce v plném rozsahu (zpravidla 28 týdnů na jedno dítě, u vícerčat 37 týdnů podle § 195 zákoníku práce). Tato doba se do žádného ročního limitu nezapočítává.
• Rodičovská dovolená se jako výkon práce započítává jen do výše 20násobku stanovené (nebo kratší) týdenní pracovní doby za rok. Z tohoto limitu je ovšem vyňata ta část rodičovské dovolené, po kterou by zaměstnankyně jinak měla nárok na mateřskou dovolenou – ta se posuzuje jako výkon práce v plném rozsahu a do 20násobku se nepočítá. Stejný roční strop 20násobku platí společně i pro dočasnou pracovní neschopnost (mimo pracovní úraz a nemoc z povolání), karanténu a další osobní překážky v práci podle § 199.
• Podmínka § 216 odst. 3: hranice 12násobku práce mimo dané překážky platí pro omezeně započitatelné doby podle odstavce 2, například běžnou nemoc nebo část rodičovské dovolené. Na mateřskou dovolenou ani na odpovídající počáteční část rodičovské dovolené zaměstnance se tato podmínka nevztahuje.

Tato pravidla jsou poměrně technická a v praxi je nejlépe ověřit konkrétní situaci u mzdové účtárny. Obecně ale platí, že čistě mateřská dovolená vznik nároku na dovolenou nesnižuje.

Časté chyby a omyly

• „Když onemocním na dovolené, dny mi propadnou.“ Naopak – nemoc dovolenou přerušuje a nevyčerpané dny se vracejí (§ 219 zákoníku práce).
• „Nemocenská chodí hned od prvního dne nemoci.“ Prvních 14 dnů vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel ve výplatním termínu; nemocenské od ČSSZ chodí až od 15. dne.
• „Náhrada mzdy při nemoci se počítá z hrubé mzdy.“ Počítá se z redukovaného průměrného hodinového výdělku (60 %), ne z hrubé mzdy.
• „Dohodář nemá na dovolenou nárok.“ Od roku 2024 nárok má, pokud dohoda trvala alespoň 28 dnů a odpracoval nejméně 80 hodin za rok.
• „Dovolenou si nechám proplatit.“ Za trvání pracovního poměru to nelze; náhrada se vyplácí jen při jeho skončení (§ 222 zákoníku práce).
• „Dlouhá nemoc mi zkrátí dovolenou podle pravidla 100 směn.“ Toto pravidlo již neplatí. Dlouhá běžná nemoc může snížit vznikající nárok po dosažení limitu zápočtu, zatímco § 223 dovoluje krácení jen za neomluvenou absenci.

Shrnutí

Onemocníte-li během dovolené, čerpání se přeruší a nevyčerpané hodiny zůstávají (§ 219 zákoníku práce). Pojištěnému zaměstnanci může za zameškané směny v prvních 14 kalendářních dnech náležet náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku; od 15. dne nemocenské od ČSSZ (60 %, 66 %, resp. 72 % podle délky neschopnosti). ČSSZ vyplácí dávku do měsíce od doručení všech řádných podkladů. Dovolenou mají od roku 2024 i dohodáři na DPP a DPČ, pokud vztah trval alespoň 4 týdny a bylo započteno nejméně 80 hodin; pro výpočet se použije fikce 20 hodin týdně. Běžnou dovolenou v pracovním poměru nelze proplatit za jeho trvání, dodatkovou ani při jeho skončení (§ 222).

Co se stane s dovolenou, když během ní onemocním?

Dovolená se v rozsahu uznané pracovní neschopnosti přerušuje a její nevyčerpané hodiny vám zůstávají (§ 219 odst. 1). Za zameškané směny může při splnění podmínek náležet náhrada mzdy při neschopnosti, následně nemocenské; za stejné hodiny již nenáleží náhrada za dovolenou.

Kdy mi přijde nemocenská od ČSSZ?

Nemocenské vyplácí ČSSZ od 15. dne pracovní neschopnosti nejpozději do 1 měsíce od doručení všech řádných podkladů. Pevný výplatní den neexistuje. V prvních 14 kalendářních dnech může pojištěnému zaměstnanci za zameškané směny náležet náhrada mzdy od zaměstnavatele.

Jak vysoká je náhrada mzdy a nemocenská v roce 2026?

Náhrada mzdy za prvních 14 dnů činí 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku. Nemocenské od 15. dne činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne 66 % a od 61. dne 72 %. Hodinové redukční hranice pro náhradu mzdy v roce 2026 jsou 285,78 / 428,58 / 856,98 Kč.

Mají dohodáři na DPP a DPČ nárok na dovolenou?

Ano, od 1. ledna 2024. Nárok vznikne, pokud právní vztah nepřetržitě trval alespoň 4 týdny a pro účely dovolené se v něm započetly alespoň čtyři 20hodinové týdenní násobky. Počítá se z fikce týdenní pracovní doby 20 hodin (§ 77 odst. 8 a § 213).

Lze dovolenou proplatit, místo abych ji vyčerpal?

Za trvání pracovního poměru běžnou dovolenou proplatit nelze – má se vyčerpat ve volnu. Náhrada za nevyčerpanou běžnou dovolenou náleží při skončení pracovního poměru ve výši průměrného výdělku (§ 222 odst. 2 a 3). U dohod se nevyčerpaná běžná dovolená nahrazuje po skončení dohody. Dodatkovou dovolenou nelze proplatit ani při skončení (§ 222 odst. 5).

Kolik dovolené si vydělá zaměstnanec na DPČ?

Dovolená dohodáře se počítá z fikce týdenní pracovní doby 20 hodin a počtu celých odpracovaných násobků této doby. Při 300 odpracovaných hodinách a výměře 4 týdny vyjde nárok zhruba 24 hodin dovolené (vzorec 15/52 × 20 × 4 = 23,08 h, zaokrouhleno nahoru na 24 hodin).