Dohoda o srážkách ze mzdy — vzor ke stažení (2026)

Ve zkratce: Dohoda o srážkách ze mzdy je smlouva, kterou se zaměstnanec (dlužník) zaváže k úhradě svého dluhu prostřednictvím srážek, jež za něj z jeho mzdy provádí zaměstnavatel jako plátce mzdy (§ 2045 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Musí mít písemnou formu a obsahovat vymezení zajišťovaného dluhu a výši srážek (§ 2045 odst. 1). Nejde-li o srážky k uspokojení práva samotného zaměstnavatele, je k dohodě třeba i jeho souhlas (§ 2045 odst. 1). Srážky přitom nesmějí přesáhnout zákonný rozsah — dlužníkovi musí vždy zůstat nezabavitelná částka (§ 277 a § 278 občanského soudního řádu). Vzor je určen zaměstnavatelům, zaměstnancům i třetím věřitelům, kteří chtějí dobrovolně dohodnout strhávání části mzdy na úhradu konkrétního dluhu.

Kdy vzor použít

• Zaměstnanec dluží zaměstnavateli (např. neuhrazená záloha, nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady, půjčka od zaměstnavatele) a chce dluh splácet srážkami z mzdy.
• Zaměstnavatel chce po zaměstnanci uplatnit náhradu škody nebo schodku na svěřených hodnotách (manko) — podle § 147 odst. 3 zákoníku práce lze takovou srážku provést jen na základě písemné dohody o srážkách ze mzdy.
• Zaměstnanec dluží třetí osobě (např. věřiteli z půjčky) a všichni tři (dlužník, věřitel a zaměstnavatel jako plátce mzdy) se chtějí dohodnout, že zaměstnavatel bude věřiteli posílat srážky přímo z mzdy.
• Strany chtějí dluh zajistit dobrovolně, bez exekuce ani soudního řízení.

Kdy ho NEpoužívat bez úprav / na co si dát pozor

• Pro srážky nařízené exekucí, soudem nebo insolvenčním správcem. Ty se řídí exekučním titulem (usnesením o nařízení výkonu rozhodnutí, exekučním příkazem, usnesením o schválení oddlužení), nikoli dohodou — viz exekuce na mzdu.
• Pro základní srážky ze zákona (záloha na daň, pojistné na sociální a zdravotní pojištění a další položky podle § 147 zákoníku práce). Ty zaměstnavatel provádí přímo ze zákona bez dohody.
• Nelze se vzdát nezabavitelné částky. Souhlas se srážkou není totéž jako vzdání se ochrany. I u dobrovolné srážky musí dlužníkovi zůstat nezabavitelná částka (v roce 2026 nejméně 14 101,50 Kč na povinného plus 3 525,38 Kč na každou vyživovanou osobu) a srážka nesmí přesáhnout zákonný rozsah ani polovinu mzdy — viz nezabavitelná částka.
• Chybí-li písemná forma nebo souhlas zaměstnavatele (je-li věřitelem třetí osoba), dohoda je neúčinná a srážky nelze provádět.
• Citlivý dokument — doporučena odborná kontrola. Vada dohody (chybějící písemná forma, neurčitý popis dluhu nebo výše srážek, chybějící souhlas zaměstnavatele u dluhu vůči třetí osobě, srážka nad zákonný rozsah) má přímé právní následky: neúčinnost dohody, neoprávněné srážky a možnou odpovědnost zaměstnavatele. Posouzení, zda dluh (zejména náhrada škody nebo manko) vůbec vznikl a v jaké výši, bývá sporné. Tento vzor je obecná pomůcka, nikoli individuální právní poradenství — před podpisem si dohodu nechte zkontrolovat advokátem, daňovým poradcem nebo mzdovou účetní.

Povinné náležitosti

Zdroj: § 2045 a § 2046 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 146 a § 147 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a § 276–279 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění platném pro rok 2026.

Vzorové znění

DOHODA O SRÁŽKÁCH ZE MZDY
uzavřená podle § 2045 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
ve znění pozdějších předpisů, a § 146, popř. § 147 odst. 3 (jde-li
o náhradu škody nebo schodek na svěřených hodnotách) zákona
č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Smluvní strany:

Dlužník (zaměstnanec):
[Jméno a příjmení]
datum narození: [Datum narození]
bytem: [Adresa bydliště]
(dále jen „dlužník“)

Věřitel:
[Obchodní firma / jméno a příjmení]
IČO: [IČO]
se sídlem / bytem: [Adresa sídla / bydliště]
zastoupený: [Jméno a příjmení, funkce]
(dále jen „věřitel“)

Plátce mzdy (zaměstnavatel):
[Obchodní firma / jméno a příjmení]
IČO: [IČO]
se sídlem: [Adresa sídla]
zastoupený: [Jméno a příjmení, funkce]
(dále jen „plátce mzdy“)

[Poznámka: Je-li věřitelem sám zaměstnavatel, splývají osoby věřitele
a plátce mzdy do jedné smluvní strany a dohodu uzavírají dvě strany.]

uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto

dohodu o srážkách ze mzdy:

I.
Dlužník je u plátce mzdy v pracovním poměru / činný na základě
[druh pracovněprávního vztahu] na pozici [Druh práce] a je mu vyplácena
mzda / odměna.

II.
Mezi dlužníkem a věřitelem existuje peněžitý dluh z titulu
[důvod dluhu – např. zápůjčka, náhrada škody, schodek na svěřených
hodnotách, nevrácená záloha] ze dne [Datum vzniku dluhu], a to ve výši
[Částka] Kč (slovy: [částka slovy] korun českých)
(dále jen „dluh“).

III.
Dlužník a věřitel se dohodli, že dluh bude hrazen prostřednictvím
srážek ze mzdy (odměny) dlužníka, které pro věřitele provádí plátce
mzdy. Srážky budou prováděny v měsíční výši [Částka] Kč, počínaje
mzdou za měsíc [Měsíc a rok], až do úplného uhrazení dluhu.

IV.
Srážky se provádějí z čisté mzdy (odměny) dlužníka. Plátce mzdy je
oprávněn a povinen srazit pouze částku, která nepřesahuje meze
stanovené § 277 a § 278 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
Dlužníkovi musí vždy zůstat
nezabavitelná částka; srážka nesmí přesáhnout polovinu mzdy. Je-li
sjednaná měsíční srážka vyšší než zákonem dovolený rozsah, srazí plátce
mzdy jen částku odpovídající tomuto rozsahu.

V.
Sražené částky poukazuje plátce mzdy věřiteli na bankovní účet
č. [Číslo účtu věřitele] vždy nejpozději do [počet] dnů od provedení
srážky, případně v nejbližším výplatním termínu.

VI.
Plátce mzdy s touto dohodou souhlasí a zavazuje se srážky provádět
ode dne uvedeného v čl. III. Náklady spojené s placením srážek nese
plátce mzdy; jde-li však o druhou a další dohodu o srážkách ze mzdy,
jdou tyto náklady k tíži dlužníka (§ 2046 zákona č. 89/2012 Sb.).

VII.
Dlužník se zavazuje neprodleně písemně informovat věřitele i plátce
mzdy o skončení pracovněprávního vztahu nebo o jiné skutečnosti, která
brání provádění srážek.

VIII.
Tato dohoda nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu všemi smluvními
stranami. Je vyhotovena ve [počet] stejnopisech s platností originálu,
z nichž každá smluvní strana obdrží po jednom vyhotovení.

IX.
Smluvní strany prohlašují, že si tuto dohodu před jejím podpisem
přečetly, že byla uzavřena podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě,
vážně a srozumitelně, a na důkaz toho připojují své podpisy.

V [Místo] dne [Datum]


.................................        .................................
          dlužník                                   věřitel
   [Jméno a příjmení]                  [Jméno a příjmení, funkce]


.................................
        plátce mzdy
[Jméno a příjmení, funkce]

Poznámky k vyplnění

• Smluvní strany. Vždy přesně označte dlužníka (zaměstnance), věřitele a plátce mzdy (zaměstnavatele). Je-li věřitelem sám zaměstnavatel (např. náhrada škody, manko, půjčka od zaměstnavatele), splývají osoby věřitele a plátce mzdy a dohodu uzavírají jen dvě strany — bloky pro věřitele a plátce mzdy sloučíte do jednoho. Je-li věřitelem třetí osoba, je nezbytný souhlas plátce mzdy (§ 2045 odst. 1), který vyjadřuje čl. VI a podpis plátce mzdy.
• Čl. II — vymezení dluhu. Uveďte právní titul dluhu (zápůjčka, náhrada škody podle § 250 a násl. zákoníku práce, schodek na svěřených hodnotách, nevrácená záloha), datum jeho vzniku a přesnou výši. Neurčité vymezení dluhu může způsobit neúčinnost dohody. U náhrady škody pamatujte na limit 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku u škody z nedbalosti (§ 257 odst. 2 zákoníku práce); limit neplatí u úmyslu, opilosti ani u schodku na svěřených hodnotách.
• Čl. III — výše a počátek srážek. Doplňte měsíční částku srážky a měsíc, od kterého se srážky zahájí. Můžete sjednat i procentní vyjádření nebo způsob určení výše srážek.
• Čl. IV — nezabavitelná částka a meze. Tento článek zachovejte. Dlužníkovi musí v roce 2026 vždy zůstat nezabavitelná částka 14 101,50 Kč na povinného a 3 525,38 Kč na každou vyživovanou osobu (manžel/manželka, vyživované děti) a srážka nesmí přesáhnout polovinu mzdy. Jak se zabavitelný zbytek a třetiny počítají, popisuje srážky ze mzdy.
• Čl. V — výplata věřiteli. Doplňte číslo bankovního účtu věřitele a lhůtu pro poukázání sražených částek. Je-li věřitelem sám zaměstnavatel, čl. V vypusťte (srážkou se dluh přímo uhrazuje).
• Čl. VI — souhlas a náklady. Souhlas plátce mzdy je podmínkou účinnosti, není-li věřitelem sám zaměstnavatel (§ 2045 odst. 1). Náklady spojené s placením srážek nese plátce mzdy; jde-li však o druhou a každou další dohodu o srážkách ze mzdy téhož dlužníka, jdou tyto náklady k tíži dlužníka (zaměstnance), nikoli věřitele (§ 2046 občanského zákoníku).
• Čl. VIII — počet vyhotovení. Doplňte počet stejnopisů podle počtu stran (zpravidla tři při třístranné dohodě, dva, je-li věřitelem zaměstnavatel).
• Místo, datum, podpisy. Doplňte místo a datum a všechny smluvní strany dohodu vlastnoručně podepíší. Bez písemné formy a podpisů dohoda nevznikne.

Související

• Srážky ze mzdy 2026: exekuce, insolvence a pořadí — kdy a kolik smí zaměstnavatel strhnout, výpočet třetin a meze srážek i u dobrovolné dohody
• Nezabavitelná částka — kolik musí dlužníkovi vždy zůstat a jak se počítá pro rok 2026
• Exekuce na mzdu — povinné srážky podle exekučního titulu, na které se dohoda nepoužije

Zdroje

• § 2045–2047 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dohoda o srážkách ze mzdy)
• § 146 a § 147 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (podmínky srážek a srážky k náhradě škody)
• § 276–279 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (nezabavitelná částka a meze srážek)
• Nezabavitelné částky pro rok 2026 (nařízení vlády č. 548/2025 Sb.) – e-Sbírka