Ve zkratce: Na zkráceném (kratším sjednaném) úvazku se měsíční minimální mzda krátí úměrně sjednané pracovní době, ale hodinová minimální mzda 134,40 Kč zůstává stejná jako u plného úvazku. Při polovičním úvazku (20 hodin týdně z 40) tak činí minimum 11 200 Kč měsíčně, při úvazku 0,75 (30 hodin) 16 800 Kč a při úvazku 0,6 (24 hodin) 13 440 Kč. Vyplývá to z § 111 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a nařízení vlády č. 285/2024 Sb. Pozor na samostatný háček: minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění se nekrátí, takže u nízkých úvazků vzniká dopočet do minima, který doplácí zaměstnanec.
Zkrácený úvazek je oblíbený u rodičů, studentů, důchodců i lidí s více zaměstnáními. Kolem minimální mzdy u něj ale panuje hodně omylů: část lidí čeká plných 22 400 Kč i za poloviční úvazek, jiní naopak nevědí, že na zdravotním pojištění mohou doplácet více, než by čekali. Tento průvodce vše vysvětluje na konkrétních číslech pro rok 2026 a ukazuje i rozdíl mezi kratší sjednanou a zákonně zkrácenou pracovní dobou, který se počítá jinak.
Jak se počítá minimální mzda na zkrácený úvazek?
Minimální mzda na kratší sjednaný úvazek se počítá tak, že měsíční minimum 22 400 Kč se sníží úměrně poměru sjednané týdenní doby ke 40 hodinám. Hodinová sazba se přitom nemění – za každou odpracovanou hodinu náleží nejméně 134,40 Kč.
Vzorec pro měsíční minimum na kratší úvazek:
Měsíční minimum = 22 400 Kč ÷ 40 × sjednané hodiny týdně
Případně přes podíl úvazku:
Měsíční minimum = 22 400 Kč × (sjednané hodiny ÷ 40)
Klíčové pravidlo: hodinová minimální mzda 134,40 Kč platí stejně pro plný i zkrácený úvazek. Zkrácený úvazek znamená méně odpracovaných hodin, nikoli nižší sazbu za hodinu. Měsíční minimum proto klesá jen proto, že zaměstnanec odpracuje méně hodin, ne kvůli „horší“ hodinové sazbě.
Právním základem je § 111 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, podle kterého minimální mzda nesmí být nižší než částka stanovená nařízením vlády; výši pro rok 2026 stanoví nařízení vlády č. 285/2024 Sb. (mechanismus výpočtu) a sdělení MPSV č. 356/2025 Sb. (vyhlášená částka). Úměrné snížení měsíční minimální mzdy u kratší pracovní doby plyne přímo z konstrukce minimální mzdy, kterou MPSV vyhlašuje současně jako částku měsíční (pro 40hodinovou dobu) i hodinovou.
Kolik je minimální mzda u poloviny, čtvrtiny a dalších úvazků? (tabulka)
Následující tabulka ukazuje hrubé měsíční minimum pro nejčastější úvazky v roce 2026. Vychází z plné minimální mzdy 22 400 Kč pro 40 hodin týdně a hodinové sazby 134,40 Kč, která je u všech úvazků stejná.
| Úvazek | Hodin týdně | Podíl úvazku | Hrubé měsíční minimum | Hodinová minimální mzda |
|---|---|---|---|---|
| Plný | 40 | 1,00 | 22 400 Kč | 134,40 Kč |
| Tři čtvrtiny | 30 | 0,75 | 16 800 Kč | 134,40 Kč |
| Dvě třetiny | 26,67 | 0,667 | 14 933 Kč | 134,40 Kč |
| Tři pětiny | 24 | 0,60 | 13 440 Kč | 134,40 Kč |
| Poloviční | 20 | 0,50 | 11 200 Kč | 134,40 Kč |
| Dvě pětiny | 16 | 0,40 | 8 960 Kč | 134,40 Kč |
| Čtvrtinový | 10 | 0,25 | 5 600 Kč | 134,40 Kč |
Zdroj: vlastní přepočet z minimální mzdy pro rok 2026 (22 400 Kč/měsíc, 134,40 Kč/hod) dle § 111 zákona č. 262/2006 Sb. a nařízení vlády č. 285/2024 Sb., platnost od 1. 1. 2026.
Hodnoty jsou orientační a zaokrouhlené; rozhodující je vždy součin skutečně odpracovaných hodin a hodinové sazby 134,40 Kč. Pokud zaměstnanec v daném měsíci neodpracuje celou sjednanou dobu (například kvůli nepřítomnosti), měsíční minimum se mu dále poměrně sníží.
Jaký je rozdíl mezi kratší sjednanou a zákonně zkrácenou pracovní dobou?
Toto je nejčastěji přehlížený rozdíl, který mění celý výpočet. Existují dvě odlišné situace, které se počítají opačně:
Kratší sjednaná pracovní doba (částečný úvazek)
Zaměstnanec se se zaměstnavatelem dohodne na menším rozsahu práce, než je obvyklých 40 hodin týdně – typicky 20 nebo 30 hodin. V tomto případě:
- klesá měsíční minimum úměrně sjednaným hodinám (poloviční úvazek = 11 200 Kč),
- hodinová sazba zůstává 134,40 Kč.
Toto je „klasický“ zkrácený úvazek, o kterém je tento článek.
Zákonem zkrácená stanovená týdenní pracovní doba
Jde o situace, kdy zákon plný úvazek stanoví na méně než 40 hodin – například 37,5 hodiny u nepřetržitých a třísměnných provozů nebo 38,75 hodiny u dvousměnných provozů (§ 79 zákoníku práce). Zaměstnanec pracuje na plný úvazek, jen je tento plný úvazek kratší. V tomto případě:
- měsíční minimum zůstává 22 400 Kč (zaměstnanec má plný úvazek),
- hodinová sazba se úměrně zvyšuje, aby měsíční minimum zůstalo zachováno.
Hodinová minimální mzda při zákonně zkrácené době se počítá jako 134,40 × 40 ÷ kratší týdenní hodiny a výsledek se podle metodiky MPSV zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru:
| Stanovená týdenní doba | Typ provozu | Měsíční minimum | Hodinová minimální mzda |
|---|---|---|---|
| 40 hodin | běžný | 22 400 Kč | 134,40 Kč |
| 38,75 hodiny | dvousměnný | 22 400 Kč | 138,80 Kč |
| 37,5 hodiny | nepřetržitý / třísměnný | 22 400 Kč | 143,40 Kč |
Zdroj: vlastní přepočet dle § 79 a § 111 zákona č. 262/2006 Sb.; hodinová sazba = 134,40 × 40 ÷ kratší týdenní hodiny, zaokrouhleno na desetihaléře nahoru dle metodiky MPSV, rok 2026.
Pozor na zaokrouhlení: prostý matematický podíl vychází na 143,3559 Kč (37,5 h), resp. 138,7355 Kč (38,75 h). MPSV ale hodinovou minimální mzdu zaokrouhluje na desetihaléře nahoru, proto jsou oficiálně vyhlášené sazby 143,40 Kč a 138,80 Kč, nikoli nezaokrouhlené hodnoty.
Shrnutí jednou větou: u částečného úvazku klesá měsíční mzda, u zákonně zkráceného plného úvazku roste hodinová sazba.
Modelový příklad: poloviční úvazek za minimální mzdu
Anna pracuje na poloviční úvazek 20 hodin týdně (běžná týdenní doba u zaměstnavatele je 40 hodin) za minimální mzdu. V roce 2026 jí náleží:
- Hrubá měsíční mzda: 22 400 ÷ 40 × 20 = 11 200 Kč. Měsíční minimum vychází z poměru sjednané doby k 40 hodinám, ne z konkrétního počtu hodin v daném měsíci (ten kolísá podle počtu pracovních dnů; při 20 hodinách týdně je průměr přibližně 86,8 hodiny měsíčně, tj. 20 × 52 ÷ 12).
- Hodinová sazba: stejná jako u plného úvazku, tedy 134,40 Kč.
Kdyby Anna v některém měsíci odpracovala kvůli neplacené nepřítomnosti jen 70 hodin místo plánovaných zhruba 86, dostane 70 × 134,40 = 9 408 Kč hrubého a minimum se jí poměrně sníží – nárok na pevných 11 200 Kč automaticky nevzniká, rozhoduje skutečně odpracovaná doba.
Pozor: na hrubé mzdě 11 200 Kč to ale nekončí, protože u zdravotního pojištění platí samostatné minimum – viz následující kapitola.
Pozor na dopočet do minima u zdravotního pojištění
Tady číhá nejnepříjemnější překvapení zkrácených úvazků. Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění se na rozdíl od mzdy nekrátí podle délky úvazku. U zaměstnance se rovná plné minimální mzdě, tedy 22 400 Kč měsíčně pro rok 2026 (§ 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění). Minimální pojistné je 13,5 % z této částky, tj. 3 024 Kč měsíčně.
Pokud je skutečná hrubá mzda nižší než 22 400 Kč, musí se pojistné přesto odvést alespoň z minima 22 400 Kč. Rozdíl mezi pojistným ze skutečné mzdy a pojistným z minima se nazývá dopočet do minima a podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. ho hradí zaměstnanec (zaměstnavatel platí svých 9 % jen ze skutečné mzdy).
Příklad dopočtu u polovičního úvazku
Anna z předchozího příkladu má hrubou mzdu 11 200 Kč. Zdravotní pojištění se počítá takto:
| Položka | Výpočet | Částka |
|---|---|---|
| Pojistné z minima (musí dorazit pojišťovně) | 22 400 × 13,5 % | 3 024 Kč |
| Zaměstnavatel (9 % ze skutečné mzdy) | 11 200 × 9 % | 1 008 Kč |
| Zaměstnanec – standardní část (4,5 % ze skutečné mzdy) | 11 200 × 4,5 % | 504 Kč |
| Zaměstnanec – dopočet do minima (13,5 % z rozdílu 11 200 Kč) | 11 200 × 13,5 % | 1 512 Kč |
| Zaměstnanec celkem | 504 + 1 512 | 2 016 Kč |
Zdroj: vlastní výpočet dle § 3 zákona č. 592/1992 Sb. a minimální mzdy 2026 (22 400 Kč); ověřeno na metodice VZP ČR.
Místo „běžných“ 504 Kč (4,5 %) tak Anna zaplatí na zdravotním pojištění 2 016 Kč. Tento dopočet jí výrazně sníží čistou mzdu. Jde o legální a povinný mechanismus – jeho cílem je, aby u každého zaměstnance dorazilo zdravotní pojišťovně alespoň minimální pojistné bez ohledu na výši úvazku.
Kdy se dopočet do minima neuplatní
Minimální vyměřovací základ a tím i dopočet se nevztahuje na vyjmenované skupiny (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), zejména:
- osoby, za které platí pojistné i stát (např. poživatelé starobního či invalidního důchodu, studenti do 26 let, osoby pečující o dítě / pobírající rodičovský příspěvek, registrovaní uchazeči o zaměstnání),
- osoby, za které platí pojistné stát z titulu invalidity (poživatelé invalidního důchodu, resp. osoby s přiznanou invaliditou) – samotné držení průkazu ZTP ještě osvobození nezakládá, rozhodující je, zda za osobu platí pojistné stát,
- zaměstnance, kteří mají více zaměstnání a součet vyměřovacích základů dosáhne minima (každý zaměstnavatel pak odvádí jen ze své mzdy),
- zaměstnance, kteří jsou současně OSVČ odvádějící alespoň minimální zálohy.
U těchto osob se zdravotní pojištění platí jen ze skutečné mzdy, dopočet do minima se neprovádí. Pro mnoho lidí na zkráceném úvazku (důchodci, studenti, rodiče na rodičovské) je proto čistá mzda výrazně příznivější než v příkladu výše.
Pozor na změnu od 1. 1. 2026: u kategorií, kde je plátcem pojistného stát (typicky péče o dítě / rodičovský příspěvek), se osvobození od minimálního vyměřovacího základu nově neuplatňuje automaticky na základě prohlášení u zaměstnavatele. Novela § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. dřívější mechanismus zrušila – osoba musí nárok (zařazení mezi osoby, za které platí pojistné stát) oznámit přímo své zdravotní pojišťovně. Bez tohoto oznámení může zaměstnavatel vyžadovat dopočet do minima. Věcně rodiče na rodičovském příspěvku osvobozeni zůstávají, ale postup se posunul od zaměstnavatele k pojišťovně.
Co s dohodami DPP a DPČ?
Na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se hodinová minimální mzda 134,40 Kč vztahuje stejně jako na pracovní poměr – odměna nesmí být nižší. Měsíční minimum 22 400 Kč u nich ale nemá smysl, protože dohody mají vlastní rozsahové limity:
- dohoda o provedení práce (DPP) je v roce 2026 odvodově „lehká“ při hrubém příjmu pod 12 000 Kč měsíčně u daného zaměstnavatele (tj. do 11 999 Kč včetně); od dosažení 12 000 Kč už vzniká účast na pojištění a běžné odvody,
- dohoda o pracovní činnosti (DPČ) do 4 500 Kč měsíčně.
I u dohod ale platí, že za každou odpracovanou hodinu musí náležet alespoň 134,40 Kč. Otázka dopočtu do minima u zdravotního pojištění se u dohod řeší podle toho, zda jde o „zaměstnání“ pro účely pojištění a zda za osobu platí pojistné stát – pravidla jsou stejná jako výše.
Časté chyby při minimální mzdě na zkrácený úvazek
- Očekávání plných 22 400 Kč za poloviční úvazek. Měsíční minimum se krátí úměrně; u 20 hodin týdně je to 11 200 Kč.
- Snížení hodinové sazby pod 134,40 Kč. Hodinová minimální mzda je stejná pro všechny úvazky. Nižší sazba je nezákonná, i kdyby měsíční částka „seděla“.
- Záměna kratšího úvazku a zákonně zkrácené doby. U částečného úvazku klesá měsíční mzda; u zákonně zkráceného plného úvazku (37,5 / 38,75 h) zůstává měsíční mzda 22 400 Kč a roste hodinová sazba.
- Přehlédnutý dopočet do minima u zdravotního pojištění. Vyměřovací základ zdravotního pojištění se nekrátí; u nízké mzdy doplácí rozdíl do 22 400 Kč zaměstnanec (13,5 % z rozdílu).
- Předpoklad, že dopočet platí pro každého. Na důchodce, studenty, rodiče na rodičovské, OSVČ se souběhem a osoby s více zaměstnáními se dopočet zpravidla nevztahuje.
Související témata a nástroje
- kalkulačka hodinové mzdy pomůže přepočítat zkrácený úvazek na hodinovou odměnu.
- čistá minimální mzda ukazuje dopad minimální mzdy na čistý příjem.
Shrnutí
Na zkráceném úvazku se měsíční minimální mzda krátí úměrně sjednané pracovní době, zatímco hodinová minimální mzda 134,40 Kč zůstává v roce 2026 stejná jako u plného úvazku. Poloviční úvazek tak znamená minimum 11 200 Kč měsíčně, úvazek 0,75 pak 16 800 Kč. Odlišně se počítá zákonem zkrácená stanovená týdenní doba (37,5 nebo 38,75 hodiny), u které měsíční minimum zůstává 22 400 Kč a roste hodinová sazba. Největší pozor si dejte na dopočet do minima u zdravotního pojištění – ten může u nízkých úvazků citelně snížit čistou mzdu, pokud se na vás nevztahuje některá z výjimek. Konkrétní částku si můžete spočítat v kalkulačce minimální mzdy a souvislosti najdete v hlavním přehledu minimální mzda.
Často kladené otázky
Kolik je minimální mzda na poloviční úvazek v roce 2026?
Na poloviční úvazek (20 hodin týdně z běžných 40) činí hrubé měsíční minimum 11 200 Kč, tedy polovina plné minimální mzdy 22 400 Kč. Hodinová sazba zůstává 134,40 Kč. Při jiném rozsahu úvazku se minimum přepočte poměrně: 22 400 ÷ 40 × počet sjednaných hodin.
Mění se na zkráceném úvazku hodinová minimální mzda?
Ne. Hodinová minimální mzda 134,40 Kč platí stejně pro plný i zkrácený úvazek (rok 2026). Na kratším úvazku se mění jen počet odpracovaných hodin, a tím i měsíční mzda, nikoli sazba za hodinu. Výjimkou je zákonem zkrácená stanovená týdenní doba, kde se naopak hodinová sazba zvyšuje.
Co je dopočet do minima u zdravotního pojištění?
Dopočet do minima je rozdíl mezi zdravotním pojistným ze skutečné (nízké) mzdy a pojistným z minimálního vyměřovacího základu, kterým je plná minimální mzda 22 400 Kč. Vzniká, když je hrubá mzda na zkráceném úvazku nižší než 22 400 Kč. Podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. ho hradí zaměstnanec (13,5 % z rozdílu do minima).
Kdy nemusím platit dopočet do minima?
Dopočet se neuplatní u osob, za které platí pojistné i stát (důchodci, studenti do 26 let, rodiče pobírající rodičovský příspěvek, registrovaní uchazeči o zaměstnání), u poživatelů invalidního důchodu, u zaměstnanců s více zaměstnáními, jejichž součet základů dosáhne minima, a u OSVČ, které odvádějí alespoň minimální zálohy. U nich se pojistné platí jen ze skutečné mzdy. Pozor: od 1. 1. 2026 se osvobození u osob, za které platí pojistné stát (např. péče o dítě), neuplatní automaticky prohlášením u zaměstnavatele – nárok je nutné oznámit přímo zdravotní pojišťovně. Samotný průkaz ZTP nárok na osvobození nezakládá, pokud za osobu neplatí pojistné stát.
Jaká je minimální mzda při 37,5 nebo 38,75 hodině týdně?
Jde o zákonem zkrácenou stanovenou týdenní dobu (nepřetržité/třísměnné, resp. dvousměnné provozy). Měsíční minimum zůstává 22 400 Kč, ale hodinová sazba se zvyšuje: při 37,5 hodiny na 143,40 Kč/hod a při 38,75 hodiny na 138,80 Kč/hod. Tyto sazby vznikají přepočtem 134,40 × 40 ÷ kratší týdenní hodiny a zaokrouhlují se na desetihaléře nahoru dle metodiky MPSV. Nejde o částečný úvazek, ale o plný úvazek s kratší zákonnou dobou.
Platí minimální mzda i na dohodu DPP nebo DPČ?
Ano, hodinová minimální mzda 134,40 Kč se vztahuje i na dohody DPP a DPČ – odměna nesmí být nižší za žádnou odpracovanou hodinu. Měsíční minimum 22 400 Kč se u dohod nepoužívá, protože mají vlastní limity (DPP je odvodově lehká pod 12 000 Kč, tj. do 11 999 Kč včetně; od 12 000 Kč už vzniká účast na pojištění; DPČ do 4 500 Kč měsíčně pro rok 2026).