Minimální mzda na zkrácený úvazek

Ve zkratce: Na zkráceném (kratším sjednaném) úvazku se měsíční minimální mzda krátí úměrně sjednané pracovní době, ale hodinové minimum je stejné jako u plného úvazku se stejnou stanovenou týdenní dobou. Při stanovené době 40 hodin činí 134,40 Kč; při zákonem zkrácené stanovené době je vyšší. Při polovičním úvazku (20 hodin týdně z 40) tak činí minimum 11 200 Kč měsíčně, při úvazku 0,75 (30 hodin) 16 800 Kč a při úvazku 0,6 (24 hodin) 13 440 Kč. Vyplývá to z § 111 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a nařízení vlády č. 285/2024 Sb. Pozor na samostatné pravidlo: minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění se nekrátí. U nízkých úvazků může vzniknout dopočet do minima, pokud pro zaměstnance neplatí některá ze zákonných výjimek.

Zkrácený úvazek je oblíbený u rodičů, studentů, důchodců i lidí s více zaměstnáními. Kolem minimální mzdy u něj ale panuje hodně omylů: část lidí čeká plných 22 400 Kč i za poloviční úvazek, jiní naopak nevědí, že na zdravotním pojištění mohou doplácet více, než by čekali. Tento průvodce vše vysvětluje na konkrétních číslech pro rok 2026 a ukazuje i rozdíl mezi kratší sjednanou a zákonně zkrácenou pracovní dobou, který se počítá jinak.

Jak se počítá minimální mzda na zkrácený úvazek?

Minimální mzda na kratší sjednaný úvazek se počítá z poměru sjednané týdenní pracovní doby ke stanovené týdenní pracovní době zaměstnavatele. Dělitel proto nemusí být 40 hodin: u plného týdne 37,5 hodiny se použije 37,5, u 38,75 hodiny pak 38,75.

Vzorec pro měsíční minimum za celý odpracovaný měsíc:

Měsíční minimum = plná měsíční minimální mzda × sjednané hodiny týdně ÷ stanovená týdenní pracovní doba

Například při stanovené době 40 hodin a sjednaných 20 hodinách týdně v roce 2026:

22 400 Kč × 20 ÷ 40 = 11 200 Kč

Klíčové pravidlo: hodinové minimum je stejné pro plný a kratší sjednaný úvazek při téže stanovené týdenní době. V režimu 40 hodin jde v roce 2026 o 134,40 Kč. V režimu 37,5 hodiny je hodinové minimum vyšší, a to pro plný i kratší sjednaný úvazek. Samotné sjednání méně hodin hodinovou sazbu nesnižuje.

Právním základem je § 111 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Vláda nařízením stanoví koeficient pro výpočet a konkrétní měsíční i hodinovou minimální mzdu vyhlašuje MPSV sdělením. Pro rok 2026 jde o koeficient podle nařízení vlády č. 285/2024 Sb. a částky podle sdělení MPSV č. 356/2025 Sb. Úměrné snížení měsíční minimální mzdy u kratší pracovní doby plyne přímo z konstrukce minimální mzdy, kterou MPSV vyhlašuje současně jako částku měsíční (pro 40hodinovou dobu) i hodinovou.

Kolik je minimální mzda u poloviny, čtvrtiny a dalších úvazků? (tabulka)

Následující tabulka ukazuje hrubé měsíční minimum pro nejčastější úvazky v roce 2026. Vychází z plné minimální mzdy 22 400 Kč pro 40 hodin týdně a hodinové sazby 134,40 Kč, která je u všech úvazků stejná.

Zdroj: vlastní přepočet z minimální mzdy pro rok 2026 (22 400 Kč/měsíc, 134,40 Kč/hod) dle § 111 zákona č. 262/2006 Sb. a nařízení vlády č. 285/2024 Sb., platnost od 1. 1. 2026.

Uvedené měsíční částky odpovídají celému odpracovanému měsíci při sjednaném úvazku. Podle § 111 odst. 6 zákoníku práce se měsíční minimum při neodpracované době úměrně sníží. Hodinovou minimální sazbu je třeba posoudit samostatně; u hodinově odměňované práce se použije skutečný počet odpracovaných hodin.

Kolik bude minimum na kratším úvazku v roce 2027?

Od 1. ledna 2027 je vyhlášeno měsíční minimum 24 900 Kč a hodinová sazba 148,30 Kč při stanovené týdenní době 40 hodin. Měsíční přepočty níže se týkají kratší sjednané doby právě vůči tomuto 40hodinovému týdnu a celého odpracovaného měsíce.

Příklad: poloviční sjednaný úvazek od ledna znamená 24 900 × 20 ÷ 40 = 12 450 Kč. Pokud však zaměstnavatel má zákonem stanovený plný týden 37,5 hodiny, pak 20 hodin není polovina úvazku: poměr je 20 ÷ 37,5 a měsíční minimum vychází na 13 280 Kč. Nejdříve tedy zjistěte, vůči jakému plnému týdnu se přepočet provádí.

Mění se také minimum zdravotního pojištění?

Ano, ale nekrátí se jen kvůli počtu hodin. Při celoměsíčním zaměstnání a povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ vychází odvozené celkové pojistné ze mzdy 24 900 Kč na 3 362 Kč po zaokrouhlení nahoru. Zaměstnanec s odměnou 12 450 Kč proto nemůže předpokládat, že zaplatí pouze běžných 4,5 % ze své skutečné mzdy. Nejprve se posoudí výjimka, souběh zaměstnání a případná poměrná část minima například při nástupu během měsíce.

Jaké bude hodinové minimum v plném směnném provozu?

Při plné zákonem stanovené týdenní době 38,75 hodiny se hodinové minimum 2027 přepočte na 153,10 Kč, při 37,5 hodiny na 158,20 Kč, se zaokrouhlením na desetihaléře nahoru. Měsíční minimum plného úvazku zůstává 24 900 Kč. Při pouhém sjednání dvaceti hodin v běžném 40hodinovém režimu se hodinová sazba naopak nesnižuje ani tímto způsobem nezvyšuje: zůstává 148,30 Kč.

Jaký je rozdíl mezi kratší sjednanou a zákonně zkrácenou pracovní dobou?

Toto je nejčastěji přehlížený rozdíl, který mění celý výpočet. Existují dvě odlišné situace, které se počítají opačně:

Kratší sjednaná pracovní doba (částečný úvazek)

Zaměstnanec se se zaměstnavatelem dohodne na menším rozsahu práce, než je obvyklých 40 hodin týdně – typicky 20 nebo 30 hodin. V tomto případě:

• klesá měsíční minimum úměrně sjednaným hodinám (poloviční úvazek = 11 200 Kč),
• hodinová sazba zůstává 134,40 Kč.

Toto je „klasický“ zkrácený úvazek, o kterém je tento článek.

Zákonem zkrácená stanovená týdenní pracovní doba

Jde o situace, kdy zákon plný úvazek stanoví na méně než 40 hodin – například 37,5 hodiny u nepřetržitých a třísměnných provozů nebo 38,75 hodiny u dvousměnných provozů (§ 79 zákoníku práce). Zaměstnanec pracuje na plný úvazek, jen je tento plný úvazek kratší. V tomto případě:

• měsíční minimum zůstává 22 400 Kč (zaměstnanec má plný úvazek),
• hodinová sazba se úměrně zvyšuje, aby měsíční minimum zůstalo zachováno.

Hodinová minimální mzda při zákonně zkrácené době se počítá jako 134,40 × 40 ÷ kratší týdenní hodiny a výsledek se podle metodiky MPSV zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru:

Zdroj: vlastní přepočet dle § 79 a § 111 zákona č. 262/2006 Sb.; hodinová sazba = 134,40 × 40 ÷ kratší týdenní hodiny, zaokrouhleno na desetihaléře nahoru dle metodiky MPSV, rok 2026.

Pozor na zaokrouhlení: prostý matematický podíl vychází na 143,36 Kč (37,5 h), resp. 138,7355 Kč (38,75 h). MPSV ale hodinovou minimální mzdu zaokrouhluje na desetihaléře nahoru, proto jsou oficiálně vyhlášené sazby 143,40 Kč a 138,80 Kč, nikoli nezaokrouhlené hodnoty.

Shrnutí jednou větou: u částečného úvazku klesá měsíční mzda, u zákonně zkráceného plného úvazku roste hodinová sazba.

Modelový příklad: poloviční úvazek za minimální mzdu

Anna pracuje na poloviční úvazek 20 hodin týdně (běžná týdenní doba u zaměstnavatele je 40 hodin) za minimální mzdu. V roce 2026 jí náleží:

• Hrubá měsíční mzda: 22 400 ÷ 40 × 20 = 11 200 Kč. Měsíční minimum vychází z poměru sjednané doby k 40 hodinám, ne z konkrétního počtu hodin v daném měsíci (ten kolísá podle počtu pracovních dnů; při 20 hodinách týdně je průměr přibližně 86,8 hodiny měsíčně, tj. 20 × 52 ÷ 12).
• Hodinová sazba: stejná jako u plného úvazku, tedy 134,40 Kč.

Kdyby Anna v některém měsíci část plánované pracovní doby neodpracovala kvůli neplacené nepřítomnosti, měsíční minimum se úměrně odpracované době sníží. Při hodinové mzdě za 70 skutečně odpracovaných hodin nesmí její odměna klesnout pod 70 × 134,40 = 9 408 Kč. U měsíční mzdy je rozhodující poměr odpracované a plánované doby v konkrétním měsíci.

Pozor: na hrubé mzdě 11 200 Kč to ale nekončí, protože u zdravotního pojištění platí samostatné minimum – viz následující kapitola.

Pozor na dopočet do minima u zdravotního pojištění

Tady číhá nejnepříjemnější překvapení zkrácených úvazků. Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění se na rozdíl od mzdy nekrátí podle délky úvazku. U zaměstnance se rovná plné minimální mzdě, tedy 22 400 Kč měsíčně pro rok 2026 (§ 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění). Minimální pojistné je 13,5 % z této částky, tj. 3 024 Kč měsíčně.

Pokud je skutečná hrubá mzda nižší než 22 400 Kč a pro zaměstnance platí minimální vyměřovací základ, musí se pojistné přesto odvést alespoň z minima. Rozdíl mezi pojistným ze skutečné mzdy a pojistným z minima se nazývá dopočet do minima. Podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. ho zpravidla hradí zaměstnanec; je-li nižší základ způsoben důvody na straně zaměstnavatele, hradí doplatek zaměstnavatel.

Příklad dopočtu u polovičního úvazku

Anna z předchozího příkladu má hrubou mzdu 11 200 Kč. Zdravotní pojištění se počítá takto:

Zdroj: vlastní výpočet dle § 3 zákona č. 592/1992 Sb. a minimální mzdy 2026 (22 400 Kč); ověřeno na metodice VZP ČR.

Místo „běžných“ 504 Kč (4,5 %) tak Anna zaplatí na zdravotním pojištění 2 016 Kč. Tento dopočet jí výrazně sníží čistou mzdu. Jde o zákonný mechanismus pro zaměstnance, na které se vztahuje minimální vyměřovací základ.

Kdy se dopočet do minima neuplatní

Minimální vyměřovací základ a tím i dopočet se nevztahuje na vyjmenované skupiny (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), zejména:

• osoby, za které platí pojistné i stát (např. poživatelé starobního či invalidního důchodu, studenti do 26 let, příjemci rodičovského příspěvku nebo osoby osobně pečující o dítě do 7 let po oznámení pojišťovně, registrovaní uchazeči o zaměstnání),
• osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P (§ 3 odst. 8 písm. a)); jde o samostatnou výjimku, nikoli o podmínku platby pojistného státem,
• osoby, které dosáhly věku potřebného pro starobní důchod, ale nesplnily další podmínky pro jeho přiznání (§ 3 odst. 8 písm. b)),
• zaměstnance, kteří mají více zaměstnání a součet vyměřovacích základů dosáhne minima (každý zaměstnavatel pak odvádí jen ze své mzdy),
• zaměstnance, kteří jsou současně OSVČ odvádějící alespoň minimální zálohy.

Zákonné výjimky se pro celý měsíc uplatní, trvají-li po celé rozhodné období. Při vzniku některé výjimky během měsíce se minimum sníží na příslušnou poměrnou část. Při celoměsíční výjimce se pojistné platí ze skutečné mzdy bez dopočtu do minima; u souběhu zaměstnání se zkoumá součet základů. Pro mnoho lidí na zkráceném úvazku (důchodci, studenti, rodiče na rodičovské) je proto čistá mzda výrazně příznivější než v příkladu výše.

Pozor na změnu od 1. 1. 2026 u osob pečujících o dítě: kdo uplatňuje zařazení mezi státní pojištěnce z důvodu osobní péče alespoň o jedno dítě do 7 let podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb., musí péči včas oznámit své zdravotní pojišťovně. Podle VZP zařazení vznikne nejdříve následující den po doručení oznámení a pečující osoba jej pak doloží zaměstnavateli. Jde o specifický postup pro kategorii pečujících osob; příjemci rodičovského příspěvku jsou státními pojištěnci z jiného právního důvodu.

Co s dohodami DPP a DPČ?

Na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se hodinová minimální mzda 134,40 Kč vztahuje stejně jako na pracovní poměr – odměna nesmí být nižší. Měsíční minimum 22 400 Kč u nich ale nemá smysl, protože dohody mají vlastní rozsahové limity:

• dohoda o provedení práce (DPP) je v roce 2026 odvodově „lehká“ při hrubém příjmu pod 12 000 Kč měsíčně u daného zaměstnavatele (tj. do 11 999 Kč včetně); od dosažení 12 000 Kč už vzniká účast na pojištění a běžné odvody,
• dohoda o pracovní činnosti (DPČ) má v roce 2026 hranici účasti na nemocenském pojištění 4 500 Kč měsíčně; u zaměstnání malého rozsahu částka do 4 499 Kč účast nezakládá.

I u dohod ale platí, že za každou odpracovanou hodinu musí náležet alespoň 134,40 Kč. Otázka dopočtu do minima u zdravotního pojištění se u dohod řeší podle toho, zda jde o „zaměstnání“ pro účely pojištění a zda za osobu platí pojistné stát – pravidla jsou stejná jako výše.

Časté chyby při minimální mzdě na zkrácený úvazek

• Očekávání plných 22 400 Kč za poloviční úvazek. Měsíční minimum se krátí úměrně; u 20 hodin týdně při stanovené době 40 hodin je to 11 200 Kč.
• Snížení hodinové sazby pod 134,40 Kč. Při téže stanovené týdenní době je hodinové minimum stejné pro plný i kratší sjednaný úvazek; při zákonem zkrácené stanovené době se zvyšuje. Nižší sazba je nezákonná, i kdyby měsíční částka „seděla“.
• Záměna kratšího úvazku a zákonně zkrácené doby. U částečného úvazku klesá měsíční mzda; u zákonně zkráceného plného úvazku (37,5 / 38,75 h) zůstává měsíční mzda 22 400 Kč a roste hodinová sazba.
• Přehlédnutý dopočet do minima u zdravotního pojištění. Minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění se nekrátí podle úvazku; pokud se na zaměstnance vztahuje, rozdíl pojistného do minima zpravidla hradí zaměstnanec (13,5 % z rozdílu).
• Předpoklad, že dopočet platí pro každého. Uplatní se zákonné výjimky, například u státních pojištěnců po celé rozhodné období. Více zaměstnání dopočet vyloučí, pokud součet vyměřovacích základů dosáhne minima; samotný souběh nestačí. U souběhu s OSVČ se posoudí, zda jsou z podnikání odváděny alespoň minimální zálohy.

Související témata a nástroje

• kalkulačka hodinové mzdy pomůže přepočítat zkrácený úvazek na hodinovou odměnu.
• čistá minimální mzda ukazuje dopad minimální mzdy na čistý příjem.

Shrnutí

Na zkráceném úvazku se měsíční minimální mzda krátí úměrně sjednané pracovní době, zatímco hodinové minimum zůstává stejné jako u plného úvazku se stejnou stanovenou týdenní dobou; v režimu 40 hodin jde o 134,40 Kč. Při stanovené týdenní době 40 hodin znamená poloviční úvazek minimum 11 200 Kč měsíčně, úvazek 0,75 pak 16 800 Kč. Odlišně se počítá zákonem zkrácená stanovená týdenní doba (37,5 nebo 38,75 hodiny), u které měsíční minimum zůstává 22 400 Kč a roste hodinová sazba. Největší pozor si dejte na dopočet do minima u zdravotního pojištění – ten může u nízkých úvazků citelně snížit čistou mzdu, pokud se na vás nevztahuje některá z výjimek. Konkrétní částku si můžete spočítat v kalkulačce minimální mzdy a souvislosti najdete v hlavním přehledu minimální mzda.

Často kladené otázky

Kolik je minimální mzda na poloviční úvazek v roce 2026?

Na poloviční úvazek (20 hodin týdně z běžných 40) činí hrubé měsíční minimum 11 200 Kč, tedy polovina plné minimální mzdy 22 400 Kč. Hodinová sazba zůstává 134,40 Kč. Při jiném rozsahu úvazku se minimum přepočte poměrně: 22 400 ÷ 40 × počet sjednaných hodin.

Mění se na zkráceném úvazku hodinová minimální mzda?

Ne. Hodinová minimální mzda 134,40 Kč platí stejně pro plný i kratší sjednaný úvazek při stanovené době 40 hodin (rok 2026). Na kratším úvazku se mění jen počet odpracovaných hodin, a tím i měsíční mzda, nikoli sazba za hodinu. Výjimkou je zákonem zkrácená stanovená týdenní doba, kde se naopak hodinová sazba zvyšuje.

Co je dopočet do minima u zdravotního pojištění?

Dopočet do minima je rozdíl mezi zdravotním pojistným ze skutečné (nízké) mzdy a pojistným z minimálního vyměřovacího základu, kterým je plná minimální mzda 22 400 Kč. Vzniká, když je hrubá mzda na zkráceném úvazku nižší než 22 400 Kč a zaměstnanec nemá zákonnou výjimku. Podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. ho zpravidla hradí zaměstnanec (13,5 % z rozdílu do minima); při příčině na straně zaměstnavatele hradí doplatek zaměstnavatel.

Kdy nemusím platit dopočet do minima?

Dopočet se neuplatní u osob, za které platí pojistné i stát (důchodci, studenti do 26 let, rodiče pobírající rodičovský příspěvek, registrovaní uchazeči o zaměstnání), u poživatelů invalidního důchodu, u zaměstnanců s více zaměstnáními, jejichž součet základů dosáhne minima, a u OSVČ, které odvádějí alespoň minimální zálohy. U nich se pojistné platí jen ze skutečné mzdy. Pozor: kdo od 1. 1. 2026 uplatňuje státní pojištění přímo z důvodu osobní péče o dítě do 7 let, musí tuto péči včas oznámit zdravotní pojišťovně a poté ji doložit zaměstnavateli. Samostatnou výjimku mají také osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držiteli ZTP či ZTP/P, a osoby důchodového věku bez splnění dalších podmínek pro důchod. Pro celý měsíc musí příslušná zákonná skutečnost trvat po celé rozhodné období; při jejím vzniku během měsíce se posoudí poměrná část minima.

Jaká je minimální mzda při 37,5 nebo 38,75 hodině týdně?

Jde o zákonem zkrácenou stanovenou týdenní dobu (nepřetržité/třísměnné, resp. dvousměnné provozy). Měsíční minimum zůstává 22 400 Kč, ale hodinová sazba se zvyšuje: při 37,5 hodiny na 143,40 Kč/hod a při 38,75 hodiny na 138,80 Kč/hod. Tyto sazby vznikají přepočtem 134,40 × 40 ÷ kratší týdenní hodiny a zaokrouhlují se na desetihaléře nahoru dle metodiky MPSV. Nejde o částečný úvazek, ale o plný úvazek s kratší zákonnou dobou.

Platí minimální mzda i na dohodu DPP nebo DPČ?

Ano, hodinová minimální mzda 134,40 Kč se vztahuje i na dohody DPP a DPČ – odměna nesmí být nižší za žádnou odpracovanou hodinu. Měsíční minimum 22 400 Kč se u dohod nepoužívá, protože mají vlastní limity (DPP je odvodově lehká nejvýše do 11 999 Kč; od 12 000 Kč už vzniká účast na pojištění; u DPČ jako zaměstnání malého rozsahu příjem do 4 499 Kč nezakládá sociální účast; DPČ se sjednaným příjmem nad hranicí se posuzuje jinak).