Ve zkratce: Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, platí od 1. 8. 2023 (transpozice směrnice EU 2019/1937). Vnitřní oznamovací systém musí zavést každý zaměstnavatel s 50 a více zaměstnanci k 1. lednu roku, kdy tento počet dosáhl, a určit příslušnou osobu. Ta do 7 dnů potvrdí přijetí oznámení a do 30 dnů vyrozumí oznamovatele o výsledku (dvakrát lze prodloužit o 30 dnů, tj. max. 90 dnů). Zaměstnavatel má zakázáno činit vůči oznamovateli odvetná opatření (§ 4), musí chránit jeho totožnost (§ 20) a vést evidenci s uchováním po dobu 5 let (§ 21). Za porušení hrozí pokuta až 1 000 000 Kč (§ 23–26).
Whistleblowing přestal být v Česku dobrovolnou firemní kulturou a stal se právní povinností. Zákon o ochraně oznamovatelů chrání lidi, kteří v souvislosti se svou prací upozorní na protiprávní jednání — od korupce a daňových úniků přes praní peněz až po ohrožení bezpečnosti nebo životního prostředí. Pro zaměstnavatele z toho plynou konkrétní, kontrolovatelné a sankcionovatelné povinnosti: zavést oznamovací kanál, obsadit ho nezávislou osobou, dodržet lhůty a nikdy se oznamovateli nemstít. Tento článek shrnuje, co přesně musíte mít nastaveno, aby vás inspekce ani Ministerstvo spravedlnosti nepokutovaly.
Kdo má povinnost zavést vnitřní oznamovací systém?
Povinnost dopadá na povinné subjekty — zjednodušeně na zaměstnavatele, kteří k 1. lednu daného kalendářního roku zaměstnávají nejméně 50 zaměstnanců (§ 8 zákona č. 171/2023 Sb.). Počítají se zaměstnanci v pracovním poměru; dohody (DPP/DPČ) se do limitu 50 osob obvykle nezahrnují, ale jejich oznámení systém přijímat musí.
Přechodné lhůty jsou dnes již dávno uplynulé:
- zaměstnavatelé s 250 a více zaměstnanci — povinnost od 1. 8. 2023,
- zaměstnavatelé s 50 až 249 zaměstnanci — povinnost od 15. 12. 2023.
Zvláštní kategorii tvoří subjekty, které mají povinnost bez ohledu na počet zaměstnanců. Jde zejména o vybrané povinné osoby podle zákona proti praní špinavých peněz (AML), poskytovatele finančních a investičních služeb, pojišťovny, správce fondů, provozovatele v oblasti civilního letectví, námořní dopravy nebo bezpečnosti na moři a o veřejné zadavatele (s výjimkou obcí do 10 000 obyvatel a některých menších subjektů). Pokud spadáte do regulovaného sektoru, hranici 50 zaměstnanců neřešte — systém musíte mít tak jako tak.
Co musí vnitřní oznamovací systém obsahovat?
Vnitřní oznamovací systém (VOS) je soubor postupů, jak přijmout a vyřídit oznámení. Zákon nevyžaduje konkrétní software, ale klade minimální požadavky (§ 9). Oznamovatel musí mít možnost podat oznámení:
- písemně (elektronicky i v listinné podobě),
- ústně (telefonicky nebo jiným hlasovým kanálem),
- a osobně — na svou žádost v přiměřené lhůtě, nejdéle do 14 dnů.
Kanál musí být nastaven tak, aby k obsahu oznámení i k totožnosti oznamovatele měla přístup výhradně příslušná osoba. Běžný sdílený e-mail personálního oddělení tuto podmínku nesplňuje. Zaměstnavatel je dále povinen uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup (typicky na webu a intranetu) informace o způsobech oznamování prostřednictvím VOS i externího systému Ministerstva spravedlnosti, označení příslušné osoby a její kontaktní údaje.
Menší povinné subjekty (50–249 zaměstnanců) mohou VOS sdílet s jiným povinným subjektem. Naopak firmy nad 250 zaměstnanců si systém musí zajistit samostatně, byť jeho provoz mohou svěřit externímu dodavateli.
Kdo může být příslušná osoba a jaké má povinnosti?
Příslušná osoba je klíčová postava celého systému (§ 10). Přijímá oznámení, posuzuje jejich důvodnost, navrhuje zaměstnavateli nápravná opatření a komunikuje s oznamovatelem. Zákon požaduje, aby byla bezúhonná, plně svéprávná a zletilá. Může jí být zaměstnanec i externí dodavatel (advokát, specializovaná služba).
Nejdůležitější je její nezávislost a mlčenlivost. Příslušná osoba vykonává činnost nestranně a zaměstnavatel jí nesmí dávat pokyny, které by narušily řádné posouzení. Bez písemného souhlasu oznamovatele nesmí nikomu (ani vedení firmy) sdělit údaje, z nichž by bylo možné oznamovatele identifikovat. Výjimkou je jen předání orgánům činným v trestním řízení nebo jinému veřejnému orgánu na základě zákona.
Jaké lhůty musí zaměstnavatel dodržet?
Lhůty jsou nejčastěji kontrolovaná a nejsnáze prokazatelná část zákona (§ 9). Jsou navázány na příslušnou osobu, ale odpovědnost za jejich dodržení nese povinný subjekt.
| Úkon | Lhůta | Poznámka |
|---|---|---|
| Potvrzení přijetí oznámení oznamovateli | do 7 dnů | Neplatí, pokud oznamovatel výslovně nechce nebo je zjevné, že by se prozradila totožnost |
| Vyrozumění o výsledku posouzení důvodnosti | do 30 dnů ode dne přijetí | Základní lhůta |
| Prodloužení lhůty (skutkově/právně náročné případy) | +30 dnů, nejvýše 2× | Maximálně tedy 90 dnů celkem |
| Uchování oznámení a dokumentace | 5 let | Od přijetí oznámení (§ 21) |
| Umožnění osobního podání na žádost | do 14 dnů | § 9 |
Zdroj: zákon č. 171/2023 Sb., § 9 a § 21. Platí pro rok 2026.
O každém prodloužení a jeho důvodech musí příslušná osoba oznamovatele písemně vyrozumět. Pokud vyhodnotí oznámení jako důvodné, navrhne zaměstnavateli nápravná opatření; ten je povinen přijmout opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu a o přijetí (nebo důvodech nepřijetí) oznamovatele informovat.
Co je zákaz odvetných opatření a ochrana totožnosti?
Jádrem ochrany je zákaz odvetných opatření podle § 4. Odvetným opatřením je jednání v souvislosti s prací oznamovatele, které mu může způsobit újmu. Zákon uvádí demonstrativní výčet:
- rozvázání pracovního poměru nebo neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou,
- odvolání z vedoucího místa,
- snížení mzdy, platu nebo odměny a nepřiznání osobního příplatku,
- přeložení nebo změna pracovní doby či rozvržení směn,
- neumožnění odborného rozvoje, uložení kárného opatření nebo diskriminace,
- ale i mimopracovní kroky, například zásah do smluvního vztahu nebo špatné doporučení.
Ochrana se vztahuje nejen na samotného oznamovatele, ale i na osoby jemu blízké, kolegy, kteří mu pomáhali, nebo osoby, které jsou s oznamovatelem spojeny (např. právnická osoba, kterou ovládá). V soudním sporu platí obrácené důkazní břemeno ve prospěch oznamovatele: pokud tvrdí, že byl postižen kvůli oznámení, musí zaměstnavatel prokázat, že šlo o legitimní krok bez souvislosti s oznámením.
Ochrana totožnosti (§ 20) znamená, že totožnost oznamovatele nesmí být sdělena bez jeho souhlasu nikomu kromě zákonem stanovených výjimek. Porušení tohoto zákazu je samostatným přestupkem.
Jaké jsou sankce za porušení?
Přestupky projednává Ministerstvo spravedlnosti; v pracovněprávní rovině (odvetná opatření) může působit i oblastní inspektorát práce. Sazby pokut jsou odstupňované podle závažnosti a subjektu (§ 23–26):
| Kdo | Přestupek | Pokuta až |
|---|---|---|
| Oznamovatel | Vědomě nepravdivé oznámení (§ 23) | 50 000 Kč |
| Příslušná osoba | Nedodrží lhůty, nepřijme nebo neposoudí oznámení (§ 24) | 50 000 Kč |
| Příslušná osoba | Poruší mlčenlivost / prozradí totožnost oznamovatele bez souhlasu (§ 24) | 100 000 Kč |
| Povinný subjekt | Nesplní dílčí povinnost, zejména neuveřejní informace dálkovým přístupem (§ 26) | 400 000 Kč |
| Povinný subjekt | Nezavede vnitřní oznamovací systém, neurčí příslušnou osobu, umožní odvetné opatření nebo nezajistí posouzení či nápravu (§ 26) | 1 000 000 Kč |
Zdroj: zákon č. 171/2023 Sb., § 23 až § 26. Platí pro rok 2026.
Nejde jen o pokutu: vadně nastavený systém oslabuje pozici firmy v případném pracovněprávním sporu, protože při obráceném důkazním břemenu je obtížné prokázat, že výpověď nebo snížení odměny nesouvisely s oznámením.
Co má obsahovat vnitřní směrnice?
Zákon výslovně nepřikazuje mít písemnou směrnici, ale v praxi je nezbytná — bez ní zaměstnavatel neprokáže, že systém funguje. Dobrá směrnice o whistleblowingu by měla obsahovat:
- Vymezení působnosti — na koho a na jaká oznámení se vztahuje (výčet oblastí podle § 2).
- Označení příslušné osoby a její kontaktní údaje, včetně zástupu při nepřítomnosti.
- Kanály pro podání oznámení (e-mail, telefon, formulář, osobní schůzka) a jejich zabezpečení.
- Postup a lhůty — potvrzení do 7 dnů, vyrozumění do 30/90 dnů, způsob prodloužení.
- Pravidla ochrany totožnosti a mlčenlivosti, přístupová oprávnění.
- Zákaz odvetných opatření a popis ochrany oznamovatele i osob s ním spojených.
- Vedení evidence a uchování dokumentace po dobu 5 let.
- Odkaz na externí systém Ministerstva spravedlnosti a možnost uveřejnění.
Časté chyby
- Záměna s GDPR schránkou nebo etickou linkou. Obecná anonymní linka nesplňuje požadavky na zabezpečení přístupu a lhůty podle zákona 171/2023.
- Přístup více lidí k oznámením. K obsahu a totožnosti smí mít přístup jen příslušná osoba; sdílený personální e-mail je porušením § 9.
- Nedodržení lhůty 7 dnů. Potvrzení přijetí se často zapomíná; přitom je snadno prokazatelné a kontrolovatelné.
- Ignorování dohodářů a uchazečů. Ochrana se vztahuje i na osoby v jednání o zaměstnání, stážisty, OSVČ-dodavatele a bývalé zaměstnance.
- Automatické odmítání anonymních oznámení. Zákon neukládá anonymní oznámení řešit, ale pokud se totožnost anonyma později odhalí, ochrana před odvetou platí zpětně.
- Chybějící evidence. Bez řádné evidence a uchování 5 let nelze prokázat dodržení postupu — a hrozí samostatný přestupek.
- Odveta „na oko z jiného důvodu". Kvůli obrácenému důkaznímu břemenu musí zaměstnavatel doložit, že personální krok nesouvisel s oznámením.
Shrnutí
Zákon č. 171/2023 Sb. platí od 1. 8. 2023 a ukládá zaměstnavatelům s 50 a více zaměstnanci (a bez ohledu na počet vybraným regulovaným subjektům) zavést vnitřní oznamovací systém, určit nezávislou příslušnou osobu, dodržet lhůty 7 dnů na potvrzení a 30 (max. 90) dnů na vyrozumění, chránit totožnost oznamovatele, nečinit odvetná opatření a vést evidenci s uchováním 5 let. Za porušení hrozí pokuty až do 1 000 000 Kč a zhoršená pozice ve sporech díky obrácenému důkaznímu břemenu. Nejlevnější cestou je funkční směrnice, řádně obsazená příslušná osoba a poctivé dodržování lhůt — nikoli formální systém „do šuplíku".
Často kladené otázky
Musí mít malá firma do 50 zaměstnanců oznamovací systém?
Zpravidla ne. Povinnost zavést vnitřní oznamovací systém dopadá až na zaměstnavatele s 50 a více zaměstnanci. Výjimkou jsou vybrané regulované subjekty (např. AML povinné osoby, poskytovatelé finančních služeb, veřejní zadavatelé), které povinnost mají bez ohledu na počet zaměstnanců.
Do kdy musí zaměstnavatel oznamovatele vyrozumět?
Příslušná osoba musí potvrdit přijetí oznámení do 7 dnů a o výsledku posouzení důvodnosti vyrozumět oznamovatele do 30 dnů ode dne přijetí. Ve skutkově nebo právně náročných případech lze lhůtu dvakrát prodloužit o 30 dnů, tedy nejvýše na 90 dnů celkem.
Co je odvetné opatření a co za něj hrozí?
Odvetné opatření je jednání, které oznamovateli může způsobit v souvislosti s prací újmu — například výpověď, snížení mzdy, odvolání z vedoucí pozice nebo přeložení. Zaměstnavateli za jeho umožnění hrozí pokuta až 1 000 000 Kč a v soudním sporu nese důkazní břemeno, že krok s oznámením nesouvisel.
Kdo může být příslušnou osobou?
Příslušnou osobou může být bezúhonný, zletilý a plně svéprávný zaměstnanec nebo externí dodavatel, například advokát či specializovaná firma. Musí jednat nezávisle a nestranně a je vázána mlčenlivostí o totožnosti oznamovatele i obsahu oznámení.
Musí zaměstnavatel řešit anonymní oznámení?
Zákon neukládá povinnost zabývat se anonymními oznámeními, ale ani je nezakazuje přijímat. Pokud se však totožnost původně anonymního oznamovatele později odhalí, vztahuje se na něj ochrana před odvetnými opatřeními stejně jako na oznamovatele, který se identifikoval od začátku.
Jak dlouho se musí oznámení uchovávat?
Příslušná osoba vede evidenci přijatých oznámení a uchovává oznámení i související dokumentaci po dobu 5 let ode dne přijetí oznámení (§ 21). Evidence musí být vedena tak, aby k ní měla přístup jen příslušná osoba a byla chráněna totožnost oznamovatele.