Ve zkratce: Z dohody o provedení práce (DPP) i z dohody o pracovní činnosti (DPČ) se exekuční a insolvenční srážky provádějí úplně stejně jako z běžné mzdy. I dohodáře chrání základní nezabavitelná částka: pro rok 2026 vychází z 85 % z 16 590 Kč = 14 101,50 Kč a po zaokrouhlení celkové nezabavitelné částky na celé koruny nahoru zůstane samotnému dlužníkovi bez vyživovaných osob 14 102 Kč měsíčně. Pokud váš čistý měsíční příjem z dohody tuto částku nepřesáhne, exekutor vám nesmí srazit nic. Příjem z dohody je od 1. 9. 2015 postižitelným „jiným příjmem“ podle § 299 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.).
Hodně lidí žije v omylu, že práce „na dohodu“ je před exekucí bezpečná. Není. V tomto článku najdete přesný postup výpočtu pro rok 2026, modelové příklady i nejčastější chyby, kterých se dlužníci i mzdové účetní dopouštějí.
Lze srážet exekuci z dohody o provedení práce?
Ano. Odměna z DPP i z DPČ patří mezi „jiné příjmy“, ze kterých se podle § 299 odst. 1 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.) provádějí srážky stejně jako ze mzdy. Toto pravidlo platí od 1. 9. 2015, kdy novela občanského soudního řádu (zákon č. 164/2015 Sb.) rozšířila okruh postižitelných příjmů. Před tímto datem byla odměna z DPP před exekutorem skutečně chráněná, dnes už to neplatí.
Mezi „jiné příjmy“, na které se vztahují totožná pravidla srážek jako na mzdu, patří podle § 299 vedle odměny z DPP a DPČ také:
- nemocenské vyplácené ČSSZ (náhrada mzdy za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti se naopak sráží jako součást mzdy přes zaměstnavatele),
- důchody (starobní, invalidní, vdovský, sirotčí),
- peněžitá pomoc v mateřství,
- podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci,
- stipendia,
- odstupné nebo obdobná plnění.
Pro samotný výpočet srážky tedy není rozhodující, zda jste v pracovním poměru, nebo „jen na dohodu“. Rozhodující je výše vašeho čistého příjmu a počet vyživovaných osob.
Kdy se z dohody nic nesrazí? Role nezabavitelné částky
Klíčem k tomu, kolik vám z výplaty zbude, je nezabavitelná částka. Jde o sumu, kterou vám exekutor ani insolvenční správce nesmí vzít, abyste měli z čeho žít. Pokud váš čistý příjem z dohody nepřesáhne základní nezabavitelnou částku, srážka je nulová.
Pro rok 2026 platí podle nařízení vlády o nezabavitelných částkách tyto hodnoty:
| Položka (2026) | Měsíční částka |
|---|---|
| Základní nezabavitelná částka na povinného (dlužníka) | 14 101,50 Kč |
| Připočet na každou vyživovanou osobu (¼ základní částky) | 3 525,38 Kč |
| Celková nezabavitelná částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru | např. sám dlužník → 14 102 Kč |
| Hranice, nad kterou se zbytek sráží bez omezení (1,9 × 16 590 Kč) | 31 521 Kč |
Za vyživované osoby se považuje manžel nebo manželka (i registrovaný partner) a děti, vůči nimž má dlužník vyživovací povinnost. Připočet 3 525,38 Kč se uplatní na každou z nich. Součet základní částky a připočtů na vyživované osoby se nakonec podle § 3 nařízení vlády zaokrouhlí na celé koruny nahoru — proto sám dlužník bez vyživovaných osob má chráněno 14 102 Kč.
Od 1. 1. 2026 se navíc změnil způsob výpočtu základní částky: vychází z 85 % součtu životního minima jednotlivce (4 860 Kč), normativního nájemného (9 430 Kč) a energetického paušálu (2 300 Kč), tedy 85 % z 16 590 Kč = 14 101,50 Kč. Hranice plné srážky 31 521 Kč pak odpovídá 1,9násobku téhož základu 16 590 Kč. Pokud vás zajímá detailní mechanika a vývoj těchto částek, najdete je v samostatném článku nezabavitelná částka.
Jak se srážka z dohody přesně vypočítá? (postup krok za krokem)
Výpočet je u dohody totožný s výpočtem srážek ze mzdy. Postupuje se v těchto krocích:
- Zjistěte čistý příjem. Od hrubé odměny z dohody odečtěte zálohovou daň a pojistné, pokud se z dohody odvádí. U DPP se sociální a zdravotní pojištění odvádí až od příjmu 12 000 Kč měsíčně (rozhodná částka 2026), u DPČ od 4 500 Kč měsíčně. Pod těmito limity se z dohody pojistné neodvádí, takže čistý příjem bývá vyšší.
- Sečtěte a zaokrouhlete nezabavitelné částky. Sečtěte základní nezabavitelnou částku 14 101,50 Kč a připočtené částky na vyživované osoby (3 525,38 Kč za každou) a celkový součet zaokrouhlete na celé koruny nahoru. Tuto sumu odečtěte od čistého příjmu. Výsledek je „zbytek čisté mzdy“.
- Ověřte hranici plné srážky. Část zbytku, která přesahuje 31 521 Kč, se srazí bez omezení (vždy celá). Zbytek do této hranice se rozdělí na třetiny.
- Zbytek zaokrouhlete dolů na částku dělitelnou třemi vyjádřenou v celých korunách a rozdělte na tři třetiny.
- Aplikujte sazbu podle druhu pohledávky. U nepřednostní pohledávky se srazí jen jedna třetina, u přednostní pohledávky dvě třetiny zbytku. Třetí (poslední) třetina vždy zůstává dlužníkovi, ledaže se použije na běžné výživné.
Pravidlo o třetinách vychází z § 279 občanského soudního řádu. Pořadí uspokojení a definici přednostních pohledávek upravuje § 279 odst. 2 a § 280 téhož zákona.
Co je přednostní a nepřednostní pohledávka?
Druh pohledávky rozhoduje o tom, zda se srazí jedna, nebo dvě třetiny. Přednostními jsou zejména:
- výživné (alimenty),
- pohledávky daní a poplatků,
- pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění,
- náhrada škody způsobené ublížením na zdraví a některé další náhrady.
Vše ostatní (typicky nesplacené půjčky, dluhy u operátorů, pokuty od soukromých subjektů) jsou nepřednostní pohledávky. Běžné výživné má zvláštní postavení: uspokojuje se z druhé třetiny přednostně před ostatními přednostními pohledávkami.
Modelový příklad 1: brigáda na DPP a nepřednostní dluh
Student má DPP s čistým příjmem 18 000 Kč měsíčně, je bezdětný a svobodný. Vede se proti němu exekuce pro nesplacenou půjčku (nepřednostní pohledávka).
| Krok | Výpočet | Částka |
|---|---|---|
| Čistý příjem z DPP | — | 18 000 Kč |
| Nezabavitelná částka na povinného (zaokrouhleno nahoru) | −14 102 Kč | — |
| Zbytek čisté mzdy | 18 000 − 14 102 | 3 898 Kč |
| Zaokrouhlení dolů na dělitelné třemi | 3 898 → 3 897 | 3 897 Kč |
| Jedna třetina (nepřednostní) | 3 897 ÷ 3 | 1 299 Kč |
| Srážka exekutorovi | — | 1 299 Kč |
| Vyplaceno dlužníkovi | 18 000 − 1 299 | 16 701 Kč |
Z brigády na DPP tedy exekutor srazí 1 299 Kč měsíčně, zbytek dostane dlužník.
Modelový příklad 2: DPP s nízkým příjmem
Pracovník má DPP s hrubou odměnou 13 000 Kč měsíčně, je svobodný a bezdětný. Vede se proti němu exekuce. Protože hrubá odměna přesahuje 12 000 Kč, odvádí se z ní pojistné i zálohová daň, takže čistý příjem je nižší než 13 000 Kč — pro názornost ale spočítáme srážku i z celých 13 000 Kč.
| Krok | Výpočet | Částka |
|---|---|---|
| Čistý příjem z DPP (nejvýše) | — | 13 000 Kč |
| Nezabavitelná částka na povinného (zaokrouhleno nahoru) | −14 102 Kč | — |
| Zbytek čisté mzdy | 13 000 − 14 102 | záporný |
| Srážka exekutorovi | — | 0 Kč |
Protože i nejvyšší možný čistý příjem (13 000 Kč) je nižší než nezabavitelná částka (14 102 Kč), srážka je nulová. Toto je častý důvod, proč dohody s nízkým příjmem fakticky uniknou srážkám, byť právně postižitelné jsou. U skutečně nízkých dohod (hrubá odměna do 12 000 Kč u DPP) se navíc neodvádí pojistné, takže hrubá a čistá odměna jsou si blízké.
Modelový příklad 3: DPČ s vyživovanou osobou a přednostní pohledávkou
Pracovnice má DPČ s čistým příjmem 25 000 Kč měsíčně, vyživuje jedno dítě. Vede se proti ní exekuce pro dlužné pojistné (přednostní pohledávka).
| Krok | Výpočet | Částka |
|---|---|---|
| Čistý příjem z DPČ | — | 25 000 Kč |
| Nezabavitelná částka na povinnou | — | 14 101,50 Kč |
| Připočet na 1 vyživované dítě | — | 3 525,38 Kč |
| Celková nezabavitelná částka (zaokrouhleno nahoru) | 14 101,50 + 3 525,38 = 17 626,88 → 17 627 | 17 627 Kč |
| Zbytek čisté mzdy | 25 000 − 17 627 | 7 373 Kč |
| Zaokrouhlení dolů na dělitelné třemi | 7 373 → 7 371 | 7 371 Kč |
| Dvě třetiny (přednostní) | 7 371 ÷ 3 × 2 | 4 914 Kč |
| Srážka exekutorovi | — | 4 914 Kč |
| Vyplaceno dlužnici | 25 000 − 4 914 | 20 086 Kč |
U přednostní pohledávky se sráží dvě třetiny zbytku, proto je srážka výrazně vyšší než u nepřednostního dluhu.
Souběh dohody a mzdy: jak se srážky sčítají?
Pokud má dlužník současně mzdu z pracovního poměru a odměnu z dohody (případně více dohod), postupuje se podle § 299 odst. 2 občanského soudního řádu, jako by šlo o více mezd od více plátců. Nezabavitelná částka se přitom uplatní jen jednou — rozdělí se mezi jednotlivé plátce. V praxi exekutor určí, který plátce a v jakém rozsahu nezabavitelnou částku zohledňuje, aby si dlužník neodečetl ochranu vícekrát. Souběh příjmů tak srážky zvyšuje, protože se posuzuje jejich součet.
Více exekucí najednou: zpřísnění od 1. 10. 2024
Pozor na pravidlo platné od 1. 10. 2024 (novela zákon č. 252/2024 Sb., která doplnila § 279 odst. 4 až 7 občanského soudního řádu). Jsou-li proti dlužníkovi současně vedeny nejméně 4 exekuce k vymáhání splatných peněžitých pohledávek, provádějí se srážky v rozsahu jako u přednostní pohledávky (tedy dvě třetiny zbytku), i kdyby šlo jen o pohledávky nepřednostní. Toto zpřísnění se týká i příjmů z dohod. Výjimka platí, pokud dlužník doloží, že pobírá starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu 2. nebo 3. stupně, nebo sirotčí důchod.
Povinnosti zaměstnavatele u dohodáře v exekuci
Plátce odměny z dohody má vůči exekutorovi stejné povinnosti jako u mzdy. Zejména musí na výzvu exekutora sdělit výši příjmu dlužníka a provádět srážky. Od 1. 7. 2024 navíc platí, že zaměstnavatel hlásí ČSSZ všechny zaměstnance na DPP bez ohledu na výši odměny (výkaz příjmů zúčtovaných na DPP). Díky tomu mají exekutoři o příjmech dohodářů mnohem lepší přehled než dřív, takže „skrýt“ se za dohodu už prakticky nelze.
Při ukončení dohody musí plátce podle § 294 a § 295 občanského soudního řádu vydat dlužníkovi potvrzení o vedených srážkách a oznámit exekutorovi, že dlužník přestal pracovat, včetně přehledu provedených srážek.
Časté chyby
- Mýtus, že dohoda je „bezpečná“ před exekucí. Od 1. 9. 2015 je odměna z DPP i DPČ plně postižitelná stejně jako mzda.
- Záměna hrubého a čistého příjmu. Srážky se vždy počítají z čistého příjmu, ne z hrubé odměny. U DPP do 12 000 Kč a u DPČ do 4 500 Kč se navíc neodvádí pojistné, což čistý příjem zvyšuje.
- Zapomenutí na zaokrouhlení nezabavitelné částky nahoru. Součet základní částky a připočtů na vyživované osoby se zaokrouhluje na celé koruny nahoru — sám dlužník bez vyživovaných osob má chráněno 14 102 Kč.
- Nezohlednění vyživovaných osob. Každá vyživovaná osoba zvyšuje nezabavitelnou částku o 3 525,38 Kč a snižuje srážku. Zaměstnanec to musí plátci doložit.
- Špatné zaokrouhlení zbytku. Zbytek čisté mzdy se zaokrouhluje dolů na částku dělitelnou třemi, ne nahoru.
- Přehlédnutí souběhu příjmů. Při více příjmech se nezabavitelná částka uplatní jen jednou pro všechny plátce dohromady.
Shrnutí
Srážky z dohod (DPP i DPČ) se řídí naprosto stejnými pravidly jako srážky ze mzdy. Chrání vás nezabavitelná částka, která pro rok 2026 vychází z 14 101,50 Kč na povinného a po zaokrouhlení na celé koruny nahoru činí u dlužníka bez vyživovaných osob 14 102 Kč, plus 3 525,38 Kč na každou vyživovanou osobu. Z příjmu, který tuto hranici nepřesáhne, nelze srazit nic; nad ni se sráží jedna třetina (nepřednostní pohledávka) nebo dvě třetiny (přednostní pohledávka) zbytku, část nad 31 521 Kč pak bez omezení. Práce na dohodu vás tedy před exekucí nechrání — chrání vás jen výše nezabavitelné částky.
Časté dotazy
Lze srazit exekuci z dohody o provedení práce?
Ano. Odměna z DPP je od 1. 9. 2015 postižitelným „jiným příjmem“ podle § 299 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.). Srážky se provádějí podle stejných pravidel jako u mzdy, včetně ochrany nezabavitelnou částkou.
Kolik si musím nechat z dohody při exekuci v roce 2026?
Vždy vám musí zůstat alespoň základní nezabavitelná částka, která u dlužníka bez vyživovaných osob po zaokrouhlení nahoru činí 14 102 Kč měsíčně, plus 3 525,38 Kč za každou vyživovanou osobu. Pokud váš čistý příjem z dohody tuto sumu nepřesáhne, srážka je nulová.
Platí nezabavitelná částka i u brigády a DPČ?
Ano. Nezabavitelná částka chrání každý postižitelný příjem, tedy i odměnu z brigády na DPP nebo z DPČ. Ochrana se počítá z čistého příjmu z dohody.
Co když mám zároveň mzdu i dohodu?
Příjmy se posuzují jako více mezd od více plátců podle § 299 odst. 2 občanského soudního řádu. Nezabavitelná částka se uplatní jen jednou pro všechny příjmy dohromady, takže souběh příjmů srážky zvyšuje.
Sráží se z DPP i zdravotní a sociální pojištění?
Pojistné je něco jiného než exekuční srážka. U DPP se sociální a zdravotní pojištění odvádí až od příjmu 12 000 Kč měsíčně, u DPČ od 4 500 Kč. Exekuční srážka se počítá z čistého příjmu, tedy až po odečtení případného pojistného a daně.
Dozví se exekutor o mé dohodě?
Velmi pravděpodobně ano. Od 1. 7. 2024 zaměstnavatelé hlásí ČSSZ všechny dohody o provedení práce bez ohledu na výši odměny, takže exekutoři mají o příjmech dohodářů přehled a mohou nařídit srážky i z dohody.