Ve zkratce: Průměrný výdělek se zjišťuje ve dvou krocích podle § 356 zákoníku práce. Nejdřív se spočítá průměrný hodinový výdělek (PHV) = hrubá mzda za předchozí kalendářní čtvrtletí ÷ odpracované hodiny v tomto čtvrtletí. Z něj se pak odvodí průměrný měsíční výdělek (PMV) = PHV × týdenní pracovní doba × 4,348. Pokud jste v rozhodném čtvrtletí odpracovali méně než 21 dnů, použije se místo toho pravděpodobný výdělek podle § 355. Pro rok 2026 nesmí být průměrný výdělek nižší než minimální mzda 134,40 Kč/hod. Níže najdete metodický návod a modelové příklady; interaktivní helper zůstává mimo první verzi, protože správný vstup vyžaduje mzdový kontext.
Pro rychlé navazující výpočty použijte samostatnou kalkulačku dovolené nebo odstupného; hodnotu průměrného výdělku do nich ale zadávejte až po kontrole, které mzdové složky a odpracované hodiny do rozhodného období skutečně patří.
Co je průměrný výdělek a k čemu slouží?
Průměrný výdělek je pracovněprávní veličina, která vyjadřuje, kolik si zaměstnanec v průměru vydělá za hodinu (a po přepočtu i za měsíc) na základě své skutečné mzdy v nedávné minulosti. Není to tedy vaše sjednaná hrubá mzda, ale reálný průměr zahrnující i příplatky, prémie a odměny. Pravidla pro jeho zjišťování upravují § 351 až § 362 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.).
Průměrný výdělek se používá vždy, když má zaměstnavatel zaměstnanci za nějakou dobu mzdu nahradit nebo dorovnat, případně mu k ní něco připlatit. Nejčastěji jde o:
- náhradu mzdy za dovolenou (podrobnosti v kalkulačce dovolené),
- náhradu mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnavatele,
- náhradu mzdy v prvních 14 dnech nemoci (z redukovaného PHV),
- odstupné (násobky průměrného měsíčního výdělku – viz kalkulačka odstupného),
- příplatky za přesčas, noční práci, práci v sobotu a neděli nebo ve svátek (§ 114–118 zákoníku práce),
- náhradu při neplatném rozvázání pracovního poměru.
Jde tedy o jedno z nejčastěji počítaných čísel ve mzdové účtárně. Jak průměrný výdělek vstupuje do měsíčního zpracování mezd, popisuje článek účtování mezd.
Z jakého období se průměrný výdělek počítá (rozhodné období)?
Průměrný výdělek se zjišťuje z rozhodného období, kterým je podle § 354 zákoníku práce vždy předchozí kalendářní čtvrtletí – tedy čtvrtletí předcházející tomu, ve kterém se průměrný výdělek poprvé použije.
| Měsíc, ve kterém výdělek používáte | Rozhodné období (předchozí čtvrtletí) |
|---|---|
| leden, únor, březen | 4. čtvrtletí předchozího roku (říjen–prosinec) |
| duben, květen, červen | 1. čtvrtletí (leden–březen) |
| červenec, srpen, září | 2. čtvrtletí (duben–červen) |
| říjen, listopad, prosinec | 3. čtvrtletí (červenec–září) |
Zdroj: § 354 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, stav pro rok 2026.
Důležité je, že průměrný výdělek platí celé čtvrtletí – nepřepočítává se každý měsíc, ale jen na začátku každého kalendářního čtvrtletí. Pokud tedy v dubnu, květnu i červnu čerpáte dovolenou, použije se pro všechny tři měsíce stejný průměrný výdělek vypočtený z prvního čtvrtletí.
Jak se počítá průměrný hodinový výdělek (PHV)?
Základní a výchozí formou je podle § 356 odst. 1 zákoníku práce vždy průměrný hodinový výdělek. Z něj se teprve odvozují všechny ostatní podoby (měsíční, denní). Vzorec je jednoduchý:
PHV = hrubá mzda za rozhodné období ÷ odpracované hodiny v rozhodném období
Do hrubé mzdy se započítává všechno, co bylo zaměstnanci za rozhodné čtvrtletí zúčtováno k výplatě za práci – základní mzda, příplatky, prémie, výkonnostní odměny i osobní ohodnocení. Naopak se nezapočítávají plnění, která nejsou mzdou za práci, například náhrady mzdy (za dovolenou, nemoc), cestovní náhrady nebo odstupné.
Do odpracovaných hodin patří jen skutečně odpracovaná doba včetně přesčasů. Nepatří sem doba, za kterou jste pobírali náhradu mzdy (dovolená, nemoc, překážky), protože v té době jste nepracovali.
Příklad výpočtu PHV: Zaměstnanec měl za první čtvrtletí 2026 zúčtovánu hrubou mzdu 165 000 Kč a odpracoval 500 hodin. Jeho průměrný hodinový výdělek činí 165 000 ÷ 500 = 330 Kč/hod.
Jak se z hodinového výdělku spočítá průměrný měsíční výdělek (PMV)?
Pro většinu nároků (odstupné, náhrada mzdy za delší dobu) se používá průměrný měsíční výdělek. Ten se podle § 356 odst. 2 zákoníku práce odvodí z hodinového výdělku přepočtem na jeden průměrný měsíc:
PMV = PHV × týdenní pracovní doba × 4,348
Koeficient 4,348 vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na jeden měsíc v průměrném roce, který má pro tyto účely 365,25 dne (52,1775 týdne ÷ 12 měsíců ≈ 4,348). Jde o pevnou hodnotu zakotvenou přímo v zákoníku práce, která platí i pro rok 2026.
| Týdenní pracovní doba | Přepočet PMV z PHV |
|---|---|
| 40 hodin (plný úvazek) | PHV × 40 × 4,348 = PHV × 173,92 |
| 37,5 hodiny (např. nepřetržitý provoz) | PHV × 37,5 × 4,348 = PHV × 163,05 |
| 20 hodin (poloviční úvazek) | PHV × 20 × 4,348 = PHV × 86,96 |
Zdroj: § 356 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, koeficient 4,348 platný pro rok 2026.
Příklad přepočtu na měsíc: Při PHV 330 Kč a 40hodinovém týdnu vychází průměrný měsíční výdělek na 330 × 40 × 4,348 = 57 393,60 Kč. Tato částka je základem například pro výpočet odstupného.
Pozor – zákon nepoužívá zjednodušení „hodinový výdělek × 174“ ani „× 168“. Správný je výhradně přepočet přes konkrétní týdenní pracovní dobu a koeficient 4,348.
Kdy se použije pravděpodobný výdělek (§ 355)?
Pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, nelze průměrný výdělek smysluplně vypočítat z reálných čísel – chybí dostatečně reprezentativní vzorek. V takovém případě se podle § 355 zákoníku práce použije pravděpodobný výdělek.
Typické situace, kdy nastupuje pravděpodobný výdělek:
- zaměstnanec nastoupil v průběhu nebo na konci rozhodného čtvrtletí,
- po celé čtvrtletí (nebo jeho převážnou část) byl nemocný, na rodičovské nebo měl jiné dlouhodobé překážky,
- nárok (např. náhrada mzdy) vznikl hned v prvních dnech trvání pracovního poměru.
Pravděpodobný výdělek je hrubá mzda, které by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl, kdyby pracoval. Zaměstnavatel ho určí zejména:
- z obvyklé výše jednotlivých složek mzdy daného zaměstnance (sjednaná mzda, obvyklé příplatky a prémie), nebo
- ze mzdy zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
Pravděpodobný výdělek se pak používá ve stejných formách jako běžný průměrný výdělek – tedy jako pravděpodobný hodinový výdělek, ze kterého se případně dopočítá měsíční částka přes koeficient 4,348.
Minimální mzda jako spodní hranice průměrného výdělku
Klíčové pojistné pravidlo z § 357 zákoníku práce: pokud by průměrný výdělek vyšel nižší než minimální mzda, automaticky se na úroveň minimální mzdy zvýší. Totéž platí i pro pravděpodobný výdělek.
Pro rok 2026 jsou rozhodné hodnoty:
| Veličina pro rok 2026 | Hodnota |
|---|---|
| Minimální mzda měsíčně | 22 400 Kč |
| Minimální hodinová mzda (při 40 h/týden) | 134,40 Kč |
Zdroj: nařízení vlády č. 285/2024 Sb. a sdělení MPSV č. 356/2025 Sb. k minimální mzdě pro rok 2026; § 357 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
Měsíční i hodinová minimální mzda jsou stanoveny samostatně (nařízením vlády, resp. sdělením MPSV), nikoli vzájemným přepočtem přes koeficient 4,348. Hodinová sazba 134,40 Kč proto neodpovídá měsíční částce 22 400 Kč dělené přepočtovým číslem 173,92 – jde o dvě nezávisle vyhlášené hodnoty.
Pokud vám tedy průměrný hodinový výdělek vyjde například na 120 Kč, pro účely náhrad se s ním počítá jako se 134,40 Kč/hod. Tím zákon chrání nízkopříjmové zaměstnance, aby jejich náhrady neklesly pod zákonné minimum.
U zaměstnanců odměňovaných platem (veřejná sféra) je podle § 357 spodní hranicí nejen minimální mzda, ale i příslušná nejnižší úroveň zaručeného platu, pokud je vyšší. V soukromém sektoru, kde byla zaručená mzda od 1. 1. 2025 zrušena, je touto hranicí výhradně minimální mzda.
Modelový příklad výpočtu průměrného výdělku 2026
Paní Dvořáková pracuje na plný úvazek (40 hodin týdně). Za první čtvrtletí 2026 (leden–březen) jí byla zúčtována tato mzda za práci:
| Položka rozhodného období | Hodnota |
|---|---|
| Základní mzda | 96 000 Kč |
| Příplatky (přesčas, noční) | 9 000 Kč |
| Výkonnostní prémie | 12 000 Kč |
| Hrubá mzda celkem (za práci) | 117 000 Kč |
| Odpracované hodiny (leden–březen) | 488 hodin |
Výpočet probíhá ve dvou krocích:
| Krok | Výpočet | Výsledek |
|---|---|---|
| 1. Průměrný hodinový výdělek (PHV) | 117 000 ÷ 488 | 239,75 Kč/hod |
| 2. Kontrola na minimální mzdu | 239,75 > 134,40 | v pořádku, PHV se nezvyšuje |
| 3. Průměrný měsíční výdělek (PMV) | 239,75 × 40 × 4,348 | 41 697,32 Kč |
Modelový výpočet podle § 356 zákona č. 262/2006 Sb. pro rok 2026. PHV se pro výpočet zaokrouhluje na dvě desetinná místa.
Tento průměrný výdělek (PHV 239,75 Kč/hod, PMV 41 697,32 Kč) platí pro paní Dvořákovou po celé druhé čtvrtletí 2026 (duben–červen). Použije se pro náhradu mzdy za dovolenou čerpanou v tomto období, pro případné odstupné i pro příplatky.
Časté chyby při výpočtu průměrného výdělku
- Záměna hrubé mzdy a průměrného výdělku. Pro náhrady a odstupné se nepoužívá vaše sjednaná hrubá mzda, ale skutečný průměr z předchozího čtvrtletí včetně příplatků a prémií.
- Započítání náhrad mzdy do výpočtu. Do hrubé mzdy ani do odpracovaných hodin nepatří dovolená, nemoc ani jiné překážky – jde o náhrady, ne o mzdu za práci.
- Přepočet přes nesprávný koeficient. Měsíční výdělek se počítá výhradně jako PHV × týdenní pracovní doba × 4,348, ne paušálně „× 174“ nebo „× 168“.
- Měsíční přepočítávání. Průměrný výdělek se mění jen na začátku každého kalendářního čtvrtletí, ne každý měsíc.
- Opomenutí minimální mzdy. Pokud průměr vyjde pod minimální mzdu (134,40 Kč/hod v roce 2026), musí se na ni podle § 357 zvýšit.
- Neznalost pravidla 21 dnů. U zaměstnance, který v rozhodném čtvrtletí neodpracoval alespoň 21 dnů, se musí použít pravděpodobný výdělek podle § 355.
Shrnutí
Průměrný výdělek se zjišťuje z předchozího kalendářního čtvrtletí ve dvou krocích: nejprve průměrný hodinový výdělek (hrubá mzda za práci ÷ odpracované hodiny), pak průměrný měsíční výdělek (PHV × týdenní pracovní doba × 4,348). Pokud zaměstnanec odpracoval méně než 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek podle § 355. Výsledek nesmí klesnout pod minimální mzdu (134,40 Kč/hod v roce 2026). Tato veličina je základem pro náhradu mzdy za dovolenou, pro odstupné, příplatky i další pracovněprávní nároky. Podrobný výklad pojmu najdete v článku průměrný výdělek.
Často kladené otázky
Z jakého období se počítá průměrný výdělek?
Z rozhodného období, kterým je vždy předchozí kalendářní čtvrtletí podle § 354 zákoníku práce. Pokud například používáte průměrný výdělek v dubnu, květnu nebo červnu, vychází se z výdělku za leden až březen. Vypočtený průměr pak platí po celé toto čtvrtletí a přepočítává se až na začátku dalšího.
Jaký je rozdíl mezi průměrným a pravděpodobným výdělkem?
Průměrný výdělek se počítá z reálné mzdy a odpracované doby za předchozí čtvrtletí. Pravděpodobný výdělek podle § 355 se použije tehdy, když zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů (například po nástupu nebo po dlouhé nemoci). Určí se z obvyklé výše složek mzdy zaměstnance nebo ze mzdy kolegů vykonávajících stejnou práci.
Co znamená koeficient 4,348 ve výpočtu?
Koeficient 4,348 je průměrný počet týdnů připadajících na jeden měsíc v průměrném roce (365,25 dne). Používá se podle § 356 odst. 2 zákoníku práce k přepočtu průměrného hodinového výdělku na měsíční: PMV = PHV × týdenní pracovní doba × 4,348. U plného úvazku 40 hodin tedy hodinový výdělek násobíte číslem 173,92.
Může být průměrný výdělek nižší než minimální mzda?
Ne. Pokud by průměrný (i pravděpodobný) výdělek vyšel nižší než minimální mzda, zvýší se podle § 357 zákoníku práce na její úroveň. Pro rok 2026 je minimum 134,40 Kč za hodinu, tedy 22 400 Kč měsíčně při 40hodinovém týdnu.
Započítává se do průměrného výdělku náhrada mzdy za dovolenou nebo nemoc?
Ne. Do hrubé mzdy ani do odpracovaných hodin pro výpočet průměrného výdělku patří jen skutečně odpracovaná doba a mzda za práci. Náhrady mzdy (za dovolenou, nemoc, překážky) ani cestovní náhrady se nezapočítávají, protože nejde o odměnu za odpracovanou dobu.
Jak často se průměrný výdělek mění?
Mění se jednou za kalendářní čtvrtletí. Na začátku každého čtvrtletí se vypočítá nový průměrný výdělek z předchozího čtvrtletí a ten pak platí beze změny po všechny tři měsíce. Mzdová účtárna ho proto přepočítává vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu.